Společnosti poskytující sdílené elektrokoloběžky se se zákazem poskytovat tuto službu v Praze popasovaly různě. Zatímco Bolt s mikromobilitou úplně končí, Lime v Praze plánuje dále nabízet sdílená elektrokola. Společnosti o tom informovaly ČTK.

Praha od ledna zavede nový systém regulace sdílených dopravních prostředků. Na konci října to schválili radní města. Systém bude založený na smlouvách mezi městskou Technickou správou komunikací (TSK) a provozovateli kol a elektrokol, která bude možné odkládat jen na určených místech. Sdílené elektrokoloběžky tuto možnost mít nebudou, čímž se znemožní jejich poskytování. TSK je podle schváleného materiálu bude v případě neoprávněného parkování odstraňovat.

Společnost Lime v Praze nabízí 1000 sdílených elektrokol, která do ulic rozmístila letos na jaře. Generální ředitel Lime pro Česko a Maďarsko Václav Petr považuje za důležité nastavit fungující pravidla parkování. „Cílíme proto dlouhodobě na síť parkovacích bodů, které budou v docházkové vzdálenosti do 150 m – v tuto chvíli je jich v návrhu smlouvy napříč Prahou označených pouze pár desítek. Zásadní také bude jejich kapacita,“ sdělil ČTK.

Koloběžky společnost Lime přestane nabízet, až bude účinná nová regulace a koloběžky nebudou mít pro parkování prostor. „Je pro nás prioritou, aby pravidla byla nastavena srozumitelně, funkčně a s respektem k tomu, jak Pražané mikromobilitu používají,“ dodal Petr k provozování sdílených kol ve městě.

V ulicích hlavního města už nejsou elektrokoloběžky Boltu. Praha byla posledním městem v Česku, kde je Bolt nabízel. Původně byly také v dalších 11 městech, například v Brně, Ostravě nebo Olomouci, z obchodních důvodů ale jejich provoz v těchto městech ukončil.

Z dat Boltu vyplynulo, že téměř 70 procent všech jízd v Praze absolvovali obyvatelé České republiky. Průměrná jízda měřila 1,8 kilometru a trvala 13,5 minuty. Nejvíce lidí jezdilo v ranní a odpolední špičce, nejčastěji začínaly jízdy na Můstku, hlavním nádraží, náměstí Republiky, vedle centra mezi nejfrekventovanější oblasti patřily Karlín, Žižkov, Vinohrady a Holešovice.

Bolt měl zavedené povinné parkovací zóny s ověřením polohy, využíval detekci tandemové jízdy více koloběžek, zpomalování koloběžek v citlivých částech města nebo test reakcí uživatele při nočním provozu. „Naším cílem bylo přispět k ukázněnějšímu a ohleduplnějšímu využívání veřejného prostoru,“ uvedl Marek Pazderka, který měl ve společnosti Bolt na starosti mikromobilitu.

Důvodem zákazu elektrokoloběžek je dlouholetá kritika vozítek ze strany obyvatel a městských částí v centru Prahy, podle kterých parkující koloběžky překážejí v ulicích a jejich uživatelé, především turisté, nebezpečnou jízdou po chodnících ohrožují chodce.

Zdroj: ČTK

Písek zařadil do provozu první sdílené auto.Veřejnost si jej může rezervovat za 150 korun na hodinu. Parkoviště pro sdílený elektromobil se nachází u budovy městské policie na Alšově náměstí. ČTK to řekla mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová.

„Stačí si do mobilního telefonu stáhnout aplikaci Peoplecar, zaregistrovat se a přes aplikaci vůz jednoduše rezervovat, zaplatit i odemknout. Díky této aplikaci je přístup k vozu rychlý a pohodlný. Cena za využití je nastavena na 150 korun za každou započatou hodinu,“ řekla místostarostka Petra Trambová (TOP 09).

Ve všední den slouží přednostně zaměstnancům městského úřadu. Odpoledne a o víkendech jej pak může využívat veřejnost. Bude-li elektromobil volný i ve všední den dopoledne, mohou si ho také rezervovat místní. U budovy městské policie, kde auto parkuje, je také nabíjecí stanice. „Pokud nechá uživatel auto nabít právě tady, za spotřebovanou energii nic neplatí,“ řekla Trambová.

Projekt navazuje na Plán udržitelné mobility města Písek. Jeho cílem je přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého a rozšíření ekologických forem dopravy.

Zdroj: ČTK

Přestupní terminál pro rychlé, bezbariérové a pohodlné přestupy mezi linkovými autobusovými spoji, MHD a vlaky se dnes otevřel v Klatovech. Dosud museli cestující ve městě při přestupech mezi vlaky a autobusy přecházet půlkilometrovou vzdálenost. Nyní je autobusový terminál s 13 nástupišti přímo před nádražní budovou.

Stavbu za 212 milionů korun uskutečnily Plzeňský kraj a město Klatovy, část nákladů pokryla dotace EU, řekl dnes ČTK při otevření terminálu náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek (STAN).

„Po Plzni je toto druhý nejvýznamnější dopravní uzel kraje. Celý terminál je koncipován tak, aby odpovídal všem změnám dopravy, které by mohly nastat v příštích nejméně 50 letech, možná i více. Je pro všechny druhy dopravy z celého okresu, ale i pro návaznosti například do budoucna na linky do Německa nebo do ostatních oblastí ČR. A myslí se tady na přestup regionální dopravy, městské dopravy, na dostatečné množství osobních aut a také na cyklodopravu,“ uvedl Čížek.

Klatovy s 23.000 obyvatel jsou druhé největší město Plzeňského kraje a paprskovitě se do něj sbíhají linky z celého Klatovska, včetně Šumavy, i z Plzeňska. Do města dojíždějí denně lidé za prací, do škol i za zábavou a nákupy. „Podle čísel, která máme, a třeba i podle statistik místních obchodníků se Klatovy chovají přibližně jako pětatřicetitisícové město. Tímto prostorem tak projdou tisíce lidí denně,“ řekl starosta Rudolf Salvetr (ODS).

„Terminál je příkladem toho, jak může spolupráce kraje a města přinést lidem skutečný užitek. Jsem rád, že můžeme představit moderní, bezpečný a pohodlný prostor, který výrazně zlepší cestování v celém regionu,“ uvedl hejtman Kamal Farhan (ANO). Představitelé kraje i města doufají v to, že rychlý a pohodlný přestup mezi vlaky a autobusy přesvědčí o cestování veřejnou dopravou více lidí, kteří třeba dosud kvůli velké vzdálenosti mezi nádražími jezdili auty. Na otevření terminálu a výrazně kratší docházku mezi autobusy a vlaky reagují také nové jízdná řády, řekl Čížek. Přestup mezi vlakem a autobusem nyní zabere pět až šest minut.

Součástí terminálu je parkoviště se 106 parkovacími místy a dalšími čtyřmi stanovišti v režimu K+R před vlakovým nádražím. Stavba, která začala letos v únoru, zahrnovala novou příjezdovou komunikaci a kruhový objezd, chodníky a cyklostezky. Prostor doplní na jaře travnaté plochy, trvalkové záhony a stromy.

Na stavbě se zhruba 43 procenty nákladů podílela EU, Klatovy zaplatily 36 milionů včetně DPH a Plzeňský kraj 85 milionů. Stavbu investor koordinoval s kompletní rekonstrukcí památkově chráněné historické budovy vlakového nádražní výpravní budovy, kterou Správa železnic zahájila loni v prosinci. Přijde na 337 milionů Kč a potrvá do podzimu 2026. „Až bude plně vidět soulad historické stavby nádraží a moderního terminálu, stane se tento prostor důstojnou bránou do Klatov i do Šumavy,“ dodal Salvetr.

Zdroj: ČTK