Domů Blog Strana 25

Kdo nevidí, nezabrzdí: Noční nehody s chodci mívají tragické následky

Noční nehody s chodci patří k nejtragičtějším událostem na českých silnicích. Podle dat Portálu nehod se téměř čtvrtina všech nehod s chodci odehrává po setmění. Nejrizikovější jsou nehody mimo obce, kde hraje roli nejen špatná viditelnost, ale i vyšší rychlost vozidel. Mladí lidé ve věku 18–24 let patří k nejčastějším obětem těchto tragédií, zejména při návratech z večírků nebo diskoték.

Po setmění se zhoršují podmínky pro vnímání okolí. I při zapnutých potkávacích světlech má řidič omezený rozhled — osvětlená oblast před vozidlem je kratší, než je potřebná brzdná dráha při vyšších rychlostech. Chodci v tmavém oblečení bez reflexních prvků se stávají téměř neviditelnými, což výrazně zkracuje dobu, během níž na ně řidič může zareagovat. Například osoba v tmavém oděvu je pro řidiče na silnici viditelná ze vzdálenosti přibližně 20 metrů, zatímco při použití reflexních prvků se tato vzdálenost prodlužuje až na 200 metrů.

Počet nehod klesá, ale tragické důsledky zůstávají

Noční nehody s chodci proto představují vážný rizikový problém na českých silnicích. Podle analýzy Portálu nehod se v letech 2010 až 2024 stalo 54 057 nehod s chodci, z toho více než čtvrtina se odehrála v noci. V průběhu posledních let obecně počet chodců, kteří se stali účastníky nehody ve tmě, klesl. „Zatímco na začátku sledovaného období se ročně evidovalo kolem 1 100 takových případů, v posledních třech letech se tento počet ustálil na hodnotě přibližně 800 chodců ročně. Tento pozitivní trend ovšem nemění fakt, že následky těchto nehod jsou často vážné. Podle našeho zjištění přes 90 % chodců, kteří se stali účastníky nehody po setmění, utrpělo nějaké zranění. Nejčastěji šlo o lehká zranění (66,32 % případů), vážná zranění tvořila 16,57 % a v 6,31 % případů skončila nehoda tragicky,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

„Analýza Portálu nehod jednoznačně ukazuje, že nejvíce nehod s chodci po setmění se odehrává v zimních měsících, přičemž nejkritičtějším obdobím je prosinec. V tomto měsíci došlo v letech 2010 až 2024 k 2 818 nehodám s chodci ve tmě, což je více než sedminásobek počtu nehod zaznamenaných v letních měsících, například v červnu (391 případů),“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

 

Chodci mohou pro svou bezpečnost udělat více

Mnoho chodců však bohužel stále podceňuje význam reflexních prvků, přestože jejich nošení je mimo obec na neosvětlených úsecích povinné. Tmavé oblečení, zejména v kombinaci s kapucí nebo deštníkem, který omezuje periferní vidění, ještě více zvyšuje riziko střetu.

Jednou z nejdůležitějších povinností chodců je proto nošení reflexních prvků při pohybu mimo obec za snížené viditelnosti. Tuto povinnost ukládá zákon o silničním provozu (č. 361/2000 Sb.) a její porušení může být nejen pokutováno, ale především může vážně ohrozit bezpečnost samotného chodce.

Jejich nošení je povinné, pokud se chodec pohybuje po krajnici nebo po okraji vozovky mimo obec v situaci, kdy je špatná viditelnost (tma, mlha, hustý déšť atd.). Umístěny by měly být na končetinách nebo částech těla, které se při chůzi pohybují, což zvyšuje jejich účinnost. Ideální je kombinace náramků, vest nebo pásků, které odrážejí světlo vozidel.

Reflexní prvky se ukázaly jako účinné řešení – řidič je totiž dokáže spatřit až na vzdálenost 200 metrů, což mu poskytuje dostatek času na bezpečnou reakci i při vyšší rychlosti. Naopak chodec v tmavém oblečení je za stejných podmínek viditelný pouhých 18 metrů před vozidlem, což při rychlosti 70 km/h znamená necelou sekundu na vyhnutí se kolizi. Tato extrémně krátká doba na reakci výrazně zvyšuje riziko tragických následků.

Negativní roli na straně chodců často hrají i mobilní telefony či sluchátka a s nimi spojené nevěnování pozornosti silničnímu provozu. Chodci se totiž až příliš často spoléhají na to, že je řidiči včas zaregistrují, a přecházejí vozovku bez dostatečné kontroly okolí.

Chodci mají rezervy i ve správném chování na vozovce. Ti, kteří se pohybují po pravé straně vozovky (tedy ve směru jízdy), dávají řidičům jen minimální šanci je spatřit včas. Naopak chůze po levé krajnici, kdy chodec vidí přijíždějící vozidla čelně, mu umožňuje včas zareagovat, například úhybem ke kraji. Stejně tak přecházení mimo přechod pro chodce nebo vběhnutí do vozovky z neosvětlených míst patří k častým příčinám nehod.

 

Nehody mimo obec bývají častěji fatální

Noční nehody s chodci se odehrávají jak na místních komunikacích ve městech a obcích, tak na silnicích mimo obce, přičemž obě situace mají svá specifika a odlišná rizika. „Nejvíce nehod s chodci, a tedy i po setmění, se stává na místních komunikacích, kde se nehody po setmění podílejí 23 %. Nicméně podíl nehod ve tmě na celkových nehodách je překvapivě nejvyšší na dálnicích (48,11 %). Zde je však absolutní počet nehod s chodci malý – v letech 2010 až 2024 zde došlo k 264 nehodám s chodci. Vysoký podíl nočních nehod s chodci je i na silnicích první třídy (38,7 %). Na silnicích druhé a třetí třídy je tento podíl shodně kolem 30 %,“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Nehody v obci mívají méně vážné následky především díky nižším rychlostem vozidel. Nicméně i zde může kolize skončit vážným zraněním, zvláště pokud chodec vběhne do vozovky nečekaně. Chodci totiž někdy přebíhají vozovku na nepřehledných místech a spoléhají se na nižší rychlost projíždějících vozidel. Řidič však nemusí mít dostatek času zareagovat. Navíc v husté zástavbě nebo podél silnic často brání řidičům ve výhledu zaparkovaná auta, což může vést k přehlédnutí chodce.

Mimo obce jsou nehody s chodci mnohem rizikovější a tragické následky jsou zde častější. Důvodem je především vyšší rychlost vozidel a výrazně horší viditelnost na neosvětlených úsecích. Při povolené rychlosti 90 km/h činí brzdná dráha osobního vozu při ideálních podmínkách zhruba 40 metrů, zatímco při mokré nebo zledovatělé vozovce se může prodloužit až na dvojnásobek. Pokud řidič spatří chodce na poslední chvíli, prakticky nemá šanci zastavit.

 

Nejohroženější jsou mladí lidé při návratu z party

Samostatnou kapitolou v nehodách chodců na silnicích mimo obce jsou noční návraty z restaurací, diskoték nebo oslav. Ty jsou obzvláště rizikové – pokud je to možné, je bezpečnější využít taxi nebo veřejnou dopravu. Kombinace alkoholu, špatného odhadu situace a nepozornosti chodců často vede k fatálním následkům.

„V tomto světle nepřekvapí, že nejvíce nehod s chodci ve tmě se stává v pátek (2 501 případů). Při pohledu na podíl nočních nehod na celkových nehodách s chodci je však nejrizikovější sobota (41,5 % nehod s chodci v sobotu se stalo po setmění) a neděle (40,08 %),“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Věková analýza potvrdila rizikový faktor návratů z diskoték a party: nejčastějšími oběťmi nočních nehod s chodci jsou lidé ve věku 18–24 let. Těchto mladých chodců bylo evidováno 1 823. V přepočtu na podíl nočních nehod na celkových nehodách s chodci je ovšem tato věková kategorie až druhá (38,81 %), předčili je chodci ve věku 25–31 let s podílem 41,88 %.

Společná odpovědnost

Prevence nočních nehod s chodci spočívá především v odpovědném přístupu obou stran. Chodci by měli být maximálně viditelní a řidiči zase obezřetní, zejména v oblastech s vyšším výskytem chodců. Vzájemná ohleduplnost, dodržování pravidel a důsledné používání bezpečnostních prvků jsou klíčem ke snížení počtu tragických nehod na českých silnicích.

 

Vývoj počtu nehod s chodci po setmění

Rok Celkem počet nehod s chodci Počet nehod s chodci po setmění Podíl nehod po setmění na celkových nehodách s chodci
2010 3863 1102 28,53 %
2011 3789 1071 28,27 %
2012 3966 1162 29,30 %
2013 3812 1117 29,30 %
2014 3923 1149 29,29 %
2015 3905 1087 27,84 %
2016 3901 1075 27,56 %
2017 3775 1007 26,68 %
2018 3927 1018 25,92 %
2019 3692 945 25,60 %
2020 2741 665 24,26 %
2021 2859 650 22,74 %
2022 3320 753 22,68 %
2023 3291 805 24,46 %
2024 3293 779 23,66 %
Celkem 54057 14385 26,61 %

 

Zdroj: Portál nehod

Nejlevnějším pohonem je LPG a elektřina. U elektromobility je však výpočet problematický

Tabulka porovnávající náklady na ujetých 100 kilometrů hodnotí jako nejlevnější pohon na LPG, těsně před bateriovými elektrickými vozidly. Vyplývá to z aktualizované verze cenového porovnání fosilních a alternativních paliv vozidel publikované MPO začátkem dubna. Podle odborníků má ale kalkulovaná cena dobíjení značný rozptyl. 100 kilometrů ujetých elektromobilem vás totiž může stát méně než stokorunu, ale také více než tři stovky.

Z porovnávací tabulky MPO vyplývá, že na stech kilometrech zaplatíte za palivo nejvíc v případě vozidla na benzín nebo stlačený zemní plyn (CNG). V obou případech se dostanete přes 200 korun. U naftových motorizací se v závislosti na třídě vozidla pohybujete v rozmezí cca od 140 korun do 200 Kč na 100 ujetých kilometrů. Srovnatelných výsledků dosahuje pohon na zkapalněný ropný plyn (LPG) a elektřinu, a to kolem 120 korun. Údaje vychází z dat uplynulého kalendářního pololetí. Aktuální srovnávací ceny tak odpovídají druhé půli loňského roku.

Zatímco ceny pohonných hmot vychází z celorepublikového průměru dle Českého statistického úřadu, náklady na provoz elektromobilu se počítají dle vyhlášky o cestovních náhradách. „Tato vyhláška se každý rok aktualizuje, aby odrážela změny v ceně nafty, benzínu a elektřiny. Letos stejně jako v roce 2024 stanovila za 1 kilowatthodinu elektřiny průměrnou cenu 7,70 Kč,“ upřesňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně Forvis Mazars.

Odborníci poukazují na fakt, že toto srovnání cen je problematické. „LPG vyniká kromě příznivé ceny rovněž mimořádnou cenovou stabilitou. V roce 2024 se průměrná cena pohybovala v rozmezí od 15,90 Kč/l do 17,79 Kč/l. To je rozptyl ani ne 2 koruny za litr a ceny na čerpačkách se významně neliší, máte tak relativní cenovou jistotu,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG. „Větší kolísání vykazují ceny benzínu a nafty, a to loni v průměru téměř 6 Kč na litru. V případě elektromobility se ale ceny mohou lišit dramaticky a to, co vykazuje ministerstvo, není příliš vypovídající a lze to brát spíše jako spodní cenovou hranici,“ dodává Ivan Indráček.

O ceně za ujetý kilometr podle odborníků rozhoduje celá řada faktorů. Záleží na tom, kde vůz dobíjíte, o jak velké auto se jedná nebo jak rychle a kde jezdíte, tedy zda ve městě nebo na dálnici. Budeme-li předpokládat, že běžný menší elektromobil spotřebuje v průměru 15 kWh na 100 km, tak při domácím nabíjení a ceně 6 Kč/kWh vás 100 ujetých kilometrů vyjde na 90 korun. Takovou částku lze ještě srazit využitím fotovoltaiky nebo dobíjením v nízkém tarifu dříve známém jako noční proud.

Výrazně si ale můžete připlatit na dobíjecích stanicích. „S využitím Energokarty lze dobíjet například v síti stanic PRE za 8 Kč/kWh v případě nabíječek AC, za 11 Kč/kWh u DC nabíječek a při využití ultrarychlého dobíjení UFC za 13 Kč/kWh,“ říká Damir Duraković. „V jiných případech ale může UFC nabíjení vycházet i na 18 Kč/kWh a cena může dále šplhat v případě roamingového dobíjení u partnerských provozovatelů nabíječek, a to klidně na 26 Kč/kWh, ale i víc při nabíjení v zahraničí,“ dodává Damir Duraković.

S uvažovanou spotřebou 15 kWh tak při ceně 20 Kč/kWh najednou vychází 100 ujetých kilometrů na 300 korun. Pokud si přičteme vliv dálničního provozu nebo většího a těžšího elektromobilu, lze předpokládat výrazně vyšší náklady.

Zdroj: Lukáš Pololáník

O Velikonocích zemřeli při nehodách v ČR dva lidé, nejméně v tomto století

Při dopravních nehodách v Česku zemřeli o prodlouženém velikonočním víkendu od pátku dva lidé. Spolu se shodnou bilancí z roku 2023 je to nejnižší počet obětí nehod o Velikonocích v tomto století. Vyplývá to z dostupných policejních statistik. Letošní bilanci ale ještě může změnit večerní návrat motoristů do měst. Policie na síti X upozornila, že i letos na silnicích řidiče kontrolují stovky policistů po celé ČR.

Zcela bez obětí dopravních nehod se obešly pátek a neděle. V sobotu v Brumově-Bylnici na Zlínsku zemřel pětatřicetiletý cyklista po střetu s osobním autem. Dnes pak našli hasiči v Brně v hořícím voze mrtvého muže. „Podle prvotních zjištění se vozidlo pohybovalo po účelové komunikaci vysokou rychlostí, narazilo do křoví a vzňalo se,“ řekl ČTK mluvčí policie Bohumil Malášek.

Několik dalších nehod si vyžádalo těžká zranění. Například v neděli ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku srazila dodávka dítě jedoucí na odrážedle. Z místa ho musel transportovat vrtulník. Celkem zatím policisté o Velikonocích evidují 12 těžce zraněných lidí při dopravních nehodách.

Policie upozornila, že dopravní hlídky od pátku zaznamenaly řadu prohřešků. Například v pátek třiadvacetiletý řidič jel v Olomouci rychlostí 107 kilometrů za hodinu. Rychlost tak překročil více než dvojnásobně. Dnes pak v obci Vřesová na Sokolovsku naměřili policisté jinému řidiči dokonce 115 km/h. Dva řidiči také přišli o řidičské průkazy kvůli tomu, že dnes jeli po D11 v Královéhradeckém kraji téměř 190 km/h.

O Velikonocích nebývají výjimkou ani opilí řidiči. „Policisté z dálničního oddělení Městec v obci na Chrudimsku zastavili 36letou řidičku, která nadýchala bezmála 1,3 promile alkoholu. V autě navíc vezla své dvě nezletilé děti,“ uvedla například dnes policie. V neděli odhalili policisté v Královéhradeckém kraji řidiče z ciziny, který nadýchal dokonce 3,6 promile.

Zatímco velikonoční nehody se zatím většinou obešly bez tragických následků, dny před svátky patřily v tomto ohledu k nejhorším za několik měsíců. Ve středu zemřelo na silnicích sedm lidí, což byl nejtragičtější den za posledních pět měsíců. Ve čtvrtek pak přibylo dalších pět obětí.

 

Počet mrtvých při dopravních nehodách od Velkého pátku do Velikonočního pondělí v posledních deseti letech:

rok počet obětí
2025 2*
2024 7
2023 2
2022 4
2021 5
2020 3
2019 5
2018 3
2017 6
2016 7

 

Zdroj: ČTK

DHL přestala dodávat některé zásilky do USA kvůli novým celním povinnostem

Logistická společnost DHL ode dneška přestala dodávat některé zásilky do Spojených států. Firma to oznámila na svých webových stránek. Jedná se o zásilky v hodnotě přes 800 dolarů (17.600 korun) určené soukromým osobám. Krok odůvodňuje změnami v celních povinnostech, které zavedla americká vláda prezidenta Donalda Trumpa.

Americká vláda mimo jiné rozhodla, že cla bude vybírat ze zboží v hodnotě minimálně 800 dolarů. Snížila tak limit, který před tím činil 2500 dolarů. „Tato změna způsobila nárůst formalit při celních řízeních,“ uvedla firma hlavní důvod svého kroku. Pozastavení dodávek soukromým subjektům je podle DHL dočasné.

„Dodávky americkým firmám s označenou hodnotou přes 800 dolarů nejsou dotčené dočasným pozastavením, ačkoliv také mohou čelit zpožděním,“ dodala DHL, která patří k hlavním logistickým firmám na světě.

Trumpova administrativa zpřísnila celní povinnost a zavedla základní desetiprocentní celní sazbu. Na některá zboží pak zavedla ještě větší cla. Opatření DHL se tak mohou dotknout zboží, které si američtí spotřebitelé nakoupili na zahraničních obchodních platformách.

Zdroj: ČTK

Hlavní město plánuje příští rok začít stavět silnici v Praze 14

Pražský magistrát plánuje příští rok začít stavět asi 1,2 kilometru dlouhou dvouproudou silnici, která spojí ulice Budovatelská a Ocelkova v oblasti Hutí v Praze 14. ČTK to sdělil náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Hlavní město v oblasti plánuje také stavbu obchvatu Satalic a elektrifikaci dvou autobusových linek.

Nové propojení má podle magistrátu výrazně ulevit dopravě v celé oblasti. „Plán na výstavbu této nové komunikace je už připraven a disponuje všemi potřebnými povoleními. Díky dobré přípravě již vznikl podjezd pod železniční tratí, kudy nová silnice povede. Ještě letos se uskuteční přeložka hlavního vysokotlakého plynovodu, který v trase překáží,“ uvedl Hřib.

Jakmile magistrát dokončí směny potřebných pozemků, vybere dodavatele stavby a podle předpokladu začne výstavba na jaře příštího roku. Radní města také tento týden schválili vypsání tendru na další navazující silnici, která bude fungovat jako obchvat Satalic a Kbel. Plánovaná zhruba dva kilometry dlouhá komunikace povede od křižovatky ulic Budovatelská a Novopacká severozápadním směrem podél vojenského letiště a napojí se ve Kbelích na Mladoboleslavskou. Její stavba má začít v roce 2029.

Hřib doplnil, že město plánuje v oblasti severovýchod metropole také elektrifikaci dvou autobusových linek. První bude regionální 375 do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, dopravní podnik chce získat povolení do konce roku a stavět v letech 2027 a 2028. Součástí projektu je vybudování nové nabíjecí a napájecí infrastruktury, která umožní nasazení bezemisních autobusů i na dalších linkách v okolí Letňan, Kbel a Vinoře.

Druhou linkou bude 201, která jezdí ze zastávky Nádraží Holešovice na Černý Most. „Projekční příprava byla zahájena teprve nedávno, a tak se samotná realizace očekává nejdříve v roce 2028 – pokud vše proběhne bez výrazných zdržení,“ uvedl Hřib. Na elektrifikaci obou linek chce dopravní podnik získat evropské dotace.

Zdroj: ČTK

Blíží se povinnosti směrnice EU o energetické náročnosti budov: Nová nabíjecí stanice Schneider Electric je pomáhá efektivně splnit

S rostoucím počtem elektromobilů na evropských silnicích reaguje Evropská unie směrnicí o energetické náročnosti budov (EPBD), která stanovuje konkrétní požadavky na budování dobíjecích bodů v komerčních i bytových objektech. Společnost Schneider Electric představuje inteligentní nabíjecí stanici Schneider Charge Pro, která integraci nabíjecí infrastruktury výrazně usnadňuje.

 

Schneider Charge Pro je cenově dostupná nabíjecí stanice, která je plně funkční samostatně a zároveň nabízí možnost integrace do širšího ekosystému řešení eMobility. Flexibilita z ní činí ideální volbu pro majitele a správce komerčních i rezidenčních budov, kteří hledají efektivní cestu k plnění nových legislativních požadavků.

 

Naše nabíjecí stanice pomáhá splnit požadavky směrnice EPBD s minimálními zásahy do stávající elektrické infrastruktury budov,“ vysvětluje Leoš Kabát, expert na elektromobilitu ze společnosti Schneider Electric. „Schneider Charge Pro v kombinaci s inteligentním systémem EcoStruxure EV Charging Expert dynamicky přizpůsobuje nabíjecí výkon podle aktuální situace v budově, čímž eliminuje nutnost nákladného posilování elektrických přívodů.

 

Směrnice EPBD klade různé nároky podle typu budovy. U existujících nebytových budov s více než 20 parkovacími místy je třeba do roku 2027 zajistit nejméně jeden dobíjecí bod na každých deset parkovacích míst nebo kabelovody pro nejméně 50 % parkovacích míst. Pro nové nebo významně renovované nebytové budovy jsou přitom požadavky ještě přísnější.

 

Výhody pro různé typy uživatelů

Schneider Charge Pro přináší výhody pro různé typy uživatelů v oblasti elektromobility. V rezidenčních budovách systém efektivně rozděluje dostupnou elektrickou energii, čímž zajišťuje, že nabíjení elektromobilů nepřetěžuje elektrickou síť a obyvatelé nezaznamenají výpadky. Pohodlná možnost nabíjení přímo v místě bydliště se navíc stává stále důležitějším kritériem při výběru nemovitosti pro současné i potenciální nájemníky.

 

Vlastníci a správci komerčních budov ocení přehledný softwarový systém, který sleduje, kdo a kdy nabíjel, což usnadňuje vyúčtování těchto nákladů zaměstnancům s firemními elektromobily. Společnosti tak mohou postupně přecházet na elektromobilitu bez administrativní zátěže a současně naplňovat své cíle v oblasti udržitelného rozvoje.

 

Provozovatelé sítí nabíjecích stanic pak získávají efektivní řešení pro rozsáhlé instalace s možností snadné integrace do existujících systémů díky standardizovaným komunikačním protokolům. Stanice je též vybavena certifikovaným měřením spotřebované elektrické energie, které umožňuje přesné vyúčtování zákazníkům

 

Jednoduchá instalace a uvedení do provozu

Instalaci Schneider Charge Pro zvládne běžný elektrikář jednoduše a rychle. Celý proces uvedení do provozu je podpořen novým nástrojem, díky kterému je možné předběžné nastavení mimo místo instalace a rychlejší zprovoznění přímo na místě, to vše prostřednictvím jedné intuitivní mobilní aplikace.

 

Nabíjecí stanice Schneider Charge Pro je pro zákazníky v České republice a na Slovensku k dispozici od dubna letošního roku.

Zdroj: Crest Communications a. s.

ŘSD spotřebovalo v zimě na dálnicích 6 milionů litrů solanky, zvětšuje kapacitu sypačů i zásobníky

Sypače státního podniku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) rozvezly v uplynulé zimní sezoně po českých dálnicích 17 000 tun soli, meziročně o 40 procent méně. Solanky se na dálnicích spotřebovalo 6,1 milionu litrů, což je meziroční pokles zhruba o třetinu. Nejnáročnější na údržbu byl 5. leden, kdy ŘSD za jediný den použilo přes milion litrů solanky. Náklady ještě nejsou vyčíslené, ale meziročně klesnou. V zimní sezoně 2023 až 2024 byly náklady na zimní údržbu dálnic zhruba 150 milionů korun.

 

„S ohledem na mírnější zimy posledních let se stále víc zaměřujeme na prevenci, tedy ošetření dálnic a silnic zkrápěnou solí a solankou. To souvisí s požadavkem na vyšší kapacitu solankových nádrží sypačů. Modernizujeme proto také solanková hospodářství na střediscích správy a údržby dálnic (SSÚD), kde rozšiřujeme zásobníky z původních 25 metrů krychlových na 40 metrů krychlových. A vznikají také pracoviště, na kterých mohou být vedle sila na posypovou sůl také výrobník a zásobník na solanku,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

 

V letošní zimě byl nejnáročnější 5. leden, kdy se za jediný den spotřebovalo 3 500 tun soli a 1,2 milionu litrů solanky. Velké množství posypového materiálu se použilo v polovině ledna

na Červenohorském sedle na Šumpersku, což je spjaté i s tím, že po následcích povodní bylo nutné udržet maximálně sjízdnou silnici I/44.

 

Do zimní údržby zasáhla i preventivní opatření pro šíření slintavky a kulhavky, která český stát připravil začátkem dubna na hraničních přechodech se Slovenskem. Dezinfikují se tam všechna nákladní auta přijíždějící právě ze Slovenska. Bylo proto nutné zajistit zimní pohotovost a údržbu i po oficiálním konci zimní sezony. „Tranzitní doprava, která se zde dezinfikovala, roznesla následně vlhkost dále po komunikacích, a ty mohly namrzat při nulových teplotách. Proto bylo nutné tento ‚přesčas‘ odsloužit,“ řekl Jan Rýdl.

 

ŘSD má nyní 196 sypačů. V zimě využívá všechny, a to jak kvůli zimní údržbě, tak pro kontrolní jízdy. Sypače využívá ŘSD také v létě. Některé vozy mají výměnnou nástavbu, na kterou lze dát i něco jiného než kontejnery na sůl a solanku. Starší těžká auta zase slouží přes léto jako podpora u krátkodobých staveb na dálnici nebo když pracovníci ŘSD sečou trávu. Taková místa se označují šipkami, jež jsou připevněné k vozíkům, které jsou připojené k sypačům.

 

ŘSD připravuje historicky nejrozsáhlejší obnovu sypačů za víc než půl miliardy Kč. Do konce roku 2026 by ŘSD mělo mít téměř 80 nových sypačů určených k zimní údržbě. Část z nich využije ŘSD pro nová Střediska správy a údržby dálnic. Investorský rozpočet na všechny sypače je 577,3 milionu Kč. ŘSD, které zaměstnává 2350 lidí, se stará o 1500 kilometrů dálnic a necelých 6000 kilometrů silnic první třídy. V letošním roce pracuje ŘSD s rekordním rozpočtem 80,6 miliardy Kč.

Zdroj: ŘSD

Greenbuddies dokončili stavbu největšího solárního carportu v Rakousku

DCIM100MEDIADJI_0510.JPG

Společnost Greenbuddies, český poskytovatel komerčních fotovoltaických řešení, dokončila stavbu solárních carportů v rakouských obcích Lannach a Ilz o celkovém výkonu 4,67 megawatt-peaků (MWp) pro energetickou společnost Verbund. Projekt v Lannachu s výkonem 3,35 MWp se díky svým parametrům stal největším solárním parkovištěm v Rakousku. Carporty v obou lokalitách představují ideální příklad dvojího využití plochy. Chrání zaparkovaná vozidla před nepříznivým počasím a současně umožňují ekologické nabíjení elektromobilů přímo na místě pomocí lokálně vyrobené solární energie.

„Kromě carportů pro společnost Verbund v Lannachu a Ilzu jsme v Rakousku realizovali také stejný typ projektu u termálních lázní ve městě Lutzmannsburg s výkonem 1,5 MWp. Všechny tyto tři carporty patří svým rozsahem k největším na rakouském trhu. Jsme potěšeni, že tímto způsobem stále posouváme hranice v segmentu solárních parkovišť u našich jižních sousedů,“ říká Aleš Damm, spolumajitel Greenbuddies Charging.

Solární parkoviště v Lannachu o výkonu 3,35 MWp, poskytuje 1044 parkovacích míst, 96 nabíjecích stanic pro elektromobily a 24 nabíječek pro elektrokola. Druhý projekt v obci Ilz dosahuje výkonu 1,32 MWp a nabízí 406 parkovacích stání s možností dobíjení pro 48 elektromobilů. Carporty v obou lokalitách zastřešila společnost Greenbuddies bifaciálními solárními panely, které vyrábí energii z obou svých stran a jsou oproti běžným typům panelů až o čtvrtinu výkonnější. Stejný typ těchto modulů použili Greenbuddies pro nedávno realizovaný projekt v sídle společnosti Coca-Cola v pražských Kyjích.

Spolupráce Greenbuddies s největší rakouskou energetickou společnosti Verbund započala v minulém roce na dvou střešních instalacích fotovoltaických elektráren pro výrobce automobilových komponentů v obcích Lannach a Ilz o celkovém instalovaném výkonu 6,7 MWp.

„Tyto projekty byly začátkem prestižní spolupráce, ve které vidím uznání našeho růstu i kvality, kterou do solárního odvětví přinášíme díky zkušenostem z osmnácti evropských zemí,“ říká Aleš Damm a dodává: „Společnost Verbund si nás vybrala jako generálního dodavatele pro výstavbu těchto solárních elektráren v Rakousku. Naše práce zahrnovala přípravu projektové dokumentace, realizaci kompletní instalace a uvedení fotovoltaických elektráren do provozu.“

Rakousko chce být do roku 2040 klimaticky neutrální a do roku 2030 plánuje pokrýt spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) ze 100 %. Nezastupitelné místo v energetickém mixu z OZE má fotovoltaika. V roce 2023 činil dle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) podíl FVE na výrobě elektřiny v Rakousku 8,2 %, což odpovídá 6,091 TWh. Ve srovnání s rokem 2022, kdy produkce dosáhla 3,791 TWh, jde o nárůst o více než 60 %. Pro dosažení vytyčeného cíle klimatické neutrality do roku 2040 je klíčové, aby Rakousko v nastoleném tempu pokračovalo i v dalších letech.

Zdroj: Crest Communications a.s.

V 1. čtvrtletí v ČR podle studie CRIF zaniklo 4639 firem, nejvíce od roku 1990

V prvním čtvrtletí v ČR zaniklo 4639 firem, což je nejvíce od roku 1990, od kdy se tato data sledují. Zároveň ale vzniklo 8695 společností, nejvíce od prvního čtvrtletí 2017. V Česku se tak počet firem o 4056 zvýšil, je to však o 12 procent méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

„Počet společností, které vstoupily na trh v prvním čtvrtletí, meziročně o čtyři procenta vzrostl. Počet těch, které z trhu odešly, byl rovněž vyšší, avšak o 24 procent. Výsledkem byl o 12 procent nižší přírůstek počtu společností letos než ve stejném období před rokem. I tak se počet firem zvýšil více než v letech 2022 a 2021,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V prvním čtvrtletí měla více než polovina nových firem sídlo v Praze, konkrétně jich bylo 4447. Další v pořadí byl kraj Jihomoravský s 1073 firmami a Moravskoslezský kraj s 594 společnostmi. Nejméně firem vzniklo v Karlovarském kraji, 98.

Počet založených firem se proti prvnímu čtvrtletí loňského roku zvýšil v devíti krajích, nejvíce v Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji. V Moravskoslezském kraji byla situace stejná jako v roce 2024. Největší meziroční pokles počtu nových firem byl ve Zlínském kraji.

Společnosti v prvních třech měsících nejrychleji přibývaly v Olomouckém kraji, kde připadlo 30 nových firem na deset zaniklých. Ve Zlínském kraji a Pardubickém kraji to bylo shodně 26 založených firem na deset zaniklých. Naopak v Libereckém kraji připadlo na deset zaniklých firem pouze osm vzniklých.

V prvním čtvrtletí letošního roku vzniklo nejvíce firem v obchodu, a to 964. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 917 a ve stavebnictví 910. Nejvíce firem zaniklo rovněž v obchodu, dále v nakládání s nemovitostmi a v profesních, vědeckých a technických činnostech.

Nejrychleji za první tři letošní měsíce rostl počet firem v sektoru ostatních činností, kde připadlo 62 firem na deset zaniklých. Tyto podniky se zabývají například opravami výrobků pro osobní potřebu nebo službami jako je kadeřnictví, kosmetika či praní a čistění textilních výrobků. V oboru vzdělávání připadlo 55 vzniklých firem na deset zaniklých. Naopak v obchodu to bylo pouze sedm založených společností na deset zaniklých a v nakládání s nemovitostmi to bylo osm nových na deset zaniklých.

Z pohledu stáří firem v prvním čtvrtletí zaniklo nejvíce firem, které byly na trhu šest až deset let, celkem 794. Tyto podniky tvořily pětinu všech zaniklých společností. Stejný podíl tvořily také firmy, které na trhu fungují 11 až 15 let. Od roku 2022 se zvyšuje podíl zaniklých firem, které na trh vstoupily před 31 a více lety. Zatímco před třemi lety tvořily v prvním čtvrtletí jen čtyři procenta všech zaniklých firem, letos to bylo již 14 procent z celkového počtu. Nejmenší podíl na počtu zaniklých firem mají ty, které na trhu působí do pěti let.

Zdroj: ČTK

V leteckém muzeu v Mladé Boleslavi staví repliku další anglické stíhačky

V Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi začala stavba další repliky historického letounu, bude jí anglická stíhačka Sopwith Pup z roku 1916. Věrná kopie stroje vzniká podle originální tovární dokumentace a měla by být hotová za dva a půl roku. Rozšíří řadu funkčních letounů, kterých je v muzeu nyní 20. Muzeum otevřené před deseti lety láká stále více návštěvníků, loni jich bylo kolem 40.000. ČTK to řekl vedoucí leteckého muzea Vladimír Handlík.

Za rostoucí návštěvností je podle něj model muzea, který nemá v Česku obdoby. „Muzeum je koncipováno po vzoru muzeí například ve Francii nebo Anglii jako živé, tedy většina z 26 letadel jsou plně funkční, lidé vidí, jak se na letadlech pracuje i jak létají, ať při akcích, nebo tréninku,“ řekl Handlík.

Mezi letouny jsou originály i repliky, které staví Nadační fond letadla Metoda Vlacha, financuje je Historical Flying Club se stovkou členů. Každá replika vyjde podle Handlíka na dva až tři miliony korun. Naposledy loni na podzim vzlétla kopie anglického trojplošníku Sopwith Triplane. „Aktuálně začínáme stavět další anglickou stíhačka z roku 1916, letoun Sopwith Pup. Už máme připravený motor a některé přístroje, chtěli bychom, aby pak diváci viděli oba letouny ve vzduchu,“ doplnil Handlík. Repliky vznikají podle originálních továrních dokumentací. „Současná pravidla nám umožňují stavět letadla do hmotnosti 600 kg a letadla z období počátku letectví po 30. léta byla lehká, můžeme je tedy stavět jedna ku jedné, tedy co nejvěrnější,“ doplnil Handlík.

Deset let existence muzeum oslaví Muzejní nocí, která se uskuteční 16. května. „Je to krásné podvečerní létání, v délce asi hodiny a půl, kdy předvedeme všech 20 letadel,“ řekl Handlík.

Muzeum by se mělo rozšířit. Jeho zřizovatel, Středočeský kraj, koupil před dvěma lety pozemky pro novou budovu, podle dřívějších informací kraje je odhad nákladů 80 milionů korun. „Bude to nová budova, která je zhruba velikosti jedné třetiny stávající a bude na ni napojena do písmene L,“ popsal plány Handlík. Vedle rozšíření expoziční plochy by měly být součástí i dílny pro letecké modeláře. V plánu je nyní podle kraje zadání projektové dokumentace. „Do konce roku by měla být připravená a bude se žádat o stavební povolení, zároveň čekáme na finální rozhodnutí o dotaci na projektovou dokumentaci,“ řekla ČTK Zuzana Žídková z krajského úřadu.

Muzeum nazvané po konstruktérovi a aviatikovi Metoději Vlachovi bylo otevřeno v dubnu 2015 a je pobočkou Muzea Mladoboleslavska, které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Výstavba muzea vyšla kraj na víc než 170 milionů korun a trvala tři roky. Součástí expozice jsou vedle historických letadel různé letecké simulátory a další zajímavosti. S výjimkou Vánoc má muzeum otevřeno celoročně.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář