[quote]Podle podkladů Eurostatu z 28. května 3,8 % občanů Evropské unie  v produktivním věku (20-64 let) pobývalo v roce 2017 v jiném členském státě, než je stát jejich občanství. Tento podíl vzrostl z 2,5 % před deseti lety. Situace se v jednotlivých členských státech liší, a to v rozmezí od 1,0 % u občanů v produktivním věku Německa až po 19,7 u rumunských občanů.[/quote]

Absolventi terciárního vzdělání jsou obecně mobilnější než ostatní obyvatelé. 32,4 % mobilních občanů EU má terciární vzdělání, zatímco podíl na celkové populaci EU činí 30,1 %. Míra zaměstnanosti mobilních občanů EU je rovněž vyšší než u celé populace: 76,1 % ve srovnání s celkovou mírou zaměstnanosti EU 72,1 %.

Volný pohyb pracovníků je základní zásadou Smlouvy o fungování Evropské unie. Občané EU mají právo hledat si práci v jiné zemi EU, pracovat tam bez pracovního povolení, pobývat tam a mít rovnocenné zacházení se státními příslušníky v přístupu k zaměstnání, pracovním podmínkám a všem ostatním sociálním a daňovým výhodám.

Rumuni a Litevci jsou nejmobilnější

V roce 2017 tvořili rumunští státní příslušníci v produktivním věku (20-64 let), kteří mají bydliště v zahraničí v EU, přibližně pětinu (19,7 %) jejich spoluobčanů s bydlištěm v Rumunsku. Další největší podíly zaznamenaly Litva (15,0 %), Chorvatsko (14,0 %), Portugalsko (13,9 %), Lotyšsko (12,9 %) a Bulharsko (12,5 %).

Členské státy EU s nejmenším podílem mobilních státních příslušníků (z celkového počtu obyvatel) jsou Německo (1,0 %), Spojené království (1,1 %), Švédsko a Francie (1,3%). Ve srovnání s rokem 2007 vzrostl podíl rumunských státních příslušníků žijících v jiném členském státě o 12,3 %, v Lotyšsku o 10,0 %, Litvě o 9,5 % a Bulharsku o 8,0 %. Podíl se naopak snížil u kyperských státních příslušníků ze 7,1 % v roce 2007 na 3,9 % v roce 2017.

Dvě třetiny Francouzů žijících v jiném členském státě mají terciární vzdělání

U většiny členských států má vyšší podíl pracovníků v pracovním věku v zahraničí terciární vzdělání než domácí obyvatelstvo. To platí zejména pro Francii; 62,5 %. Francouzů žijících v jiném členském státě EU má terciární vzdělání, ve srovnání s 34,6 % obyvatelstva, je rozdíl27,9 % a Německo (54,5 % a 26,7 %, rozdíl dosahuje 27, 8 %.)

V šesti členských státech má domácí obyvatelstvo vyšší podíl absolventů terciárního vzdělávání doma než v cizině: Bulharsko, Chorvatsko, Portugalsko a tři pobaltské země Lotyšsko, Estonsko a Litva.

Na úrovni EU podíl osob s terciárním vzděláním pro občany v produktivním věku žijící mimo jejich členský stát přesahuje podíl terciárního vzdělávání obyvatelstva o 2,3 %.