Mezinárodní veletrh přepravy a logistiky se odehraje 18. září a skončí 20. září v Kazachstánu. Na veletrhu budou představeny výrobky a služby v kategoriích jako – navigační a monitorovací systémy, dopravní a skladové logistické systémy řízení a mnoho dalších.
Řecko po ukončení makroekonomického ozdravného programu začíná novou kapitolu
[quote]Řecko úspěšně ukončilo tříletý makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM) a stvrdilo tak své místo uvnitř eurozóny i Evropské unie. Úspěšné dokončení programu je důkazem úsilí řeckého lidu, odhodlání této země k reformám a solidarity jejích evropských partnerů.[/quote]
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil:
„Uzavření makroekonomického ozdravného programu představuje významný okamžik pro Řecko i pro Evropu. Evropští partneři prokázali svou solidaritu a řecký lid reagoval na všechny problémy s charakteristickou odvahou a odhodláním. Osobně jsem vždy prosazoval, aby Řecko zůstalo v srdci Evropy. Pro řecký lid, který nyní zahajuje novou kapitolu své dlouhé historie, budu vždy spojencem, partnerem a přítelem.“
Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici řekl:
„Ukončení ekonomického ozdravného programu je dobrou zprávou jak pro Řecko, tak i pro eurozónu. Pro Řecko a jeho obyvatele značí začátek nové kapitoly po osmi obzvláště náročných letech. Z hlediska eurozóny představuje symbolickou čáru za existenciální krizí. Rozsáhlé reformy, které Řecko provedlo, položily základy pro udržitelné hospodářské oživení: to je třeba rozvíjet a udržovat, aby mohli Řekové užívat výsledků svého úsilí a obětí. Evropa bude při Řecku stát i nadále.“
V rámci makroekonomického ozdravného programu získalo Řecko půjčky v celkové výši 61,9 miliardy eur na základě provedení komplexního a bezprecedentního balíčku reforem. Tento ekonomický ozdravný program představoval koordinovaný přístup k řešení dlouhotrvajících a hluboce zakořeněných strukturálních problémů, které přispěly k tomu, že se země propadla do hospodářské krize.
Řecko přijalo opatření s cílem zajistit fiskální udržitelnost a dosáhlo toho, že se saldo veřejných financí z výrazného schodku dostalo v roce 2017 do přebytku, který by si země měla udržet. Účinky těchto reformních opatření a konsolidačního úsilí se budou časem kumulovat, takže budou mít příznivý dopad na fiskální udržitelnost ještě značnou dobu po uzavření programu. Finanční sektor se nyní nachází v mnohem lepší situaci, a to díky úspěšným rekapitalizacím, reformě správy a řízení bank a provádění strategie pro snižování objemu problémových úvěrů, v němž je nutno dále pokračovat.
Zlepšila se efektivnost a účinnost veřejné správy, mimo jiné prostřednictvím zavedení nových pravidel pro jmenování, hodnocení a mobilitu zaměstnanců ve veřejném sektoru, zřízení nezávislého úřadu pro veřejné příjmy a opatření pro větší efektivnost soudního systému. Byla také realizována významná strukturální opatření s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost země tak, aby Řecko začalo být atraktivním místem pro investice a aby již zavedené podniky mohly expandovat, inovovat a vytvářet pracovní místa. Další opatření měla za cíl ustavit udržitelný a univerzální důchodový systém a systém zdravotní péče a sociálních dávek, včetně zaručeného minimálního příjmu.
Uvedené zásadní reformy společně položily základy pro udržitelné hospodářské oživení a připravily základní podmínky nezbytné pro udržitelný růst, vytváření pracovních míst a zdravé veřejné finance v nadcházejících letech.
Ze zlepšování hospodářských ukazatelů je zřejmé, že ačkoli není vše hotovo, provedené kroky již nyní přinášejí viditelné výsledky v podobě normalizace veřejných financí, poklesu nezaměstnanosti a opětovného hospodářského růstu. Hospodářský růst zrychlil z –5,5 % v roce 2010 na 1,4 % v roce 2017 a v letech 2018 a 2019 by se měl pohybovat kolem 2 %. Fiskální saldo se zlepšilo ze značného schodku ve výši 15,1 % HDP v roce 2009 na přebytek ve výši 0,8 % v roce 2017 (což odpovídá primárnímu přebytku 4,2 % v rámci programu). Přestože míra nezaměstnanosti zůstává i nadále nepřijatelně vysoká, podle údajů zveřejněných řeckým statistickým úřadem klesla nezaměstnanost v květnu 2018 na 19,5 % a poprvé od září 2011 spadla pod hranici 20 %.
Ukončení programu znamená pro Řecko konec jedné kapitoly a začátek další. Bude třeba se nadále soustředit na dořešení sociálních a ekonomických důsledků, které jsou dědictvím krizových let. Řecké orgány proto budou muset dále stát za reformami a zajišťovat jejich trvalou realizaci podle závazků, které přijaly na zasedání Euroskupiny dne 22. června 2018. Tato skutečnost má zásadní význam pro upevnění důvěry trhů a posílení hospodářské obnovy Řecka, zejména v období bezprostředně po ukončení programu.
Řecko bude plně začleněno do evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik, což napomůže tomu, aby země a její obyvatelé mohli v plné míře využít výsledků úsilí, jež v uplynulých letech vynaložili. V období po skončení programu se také bude sledovat dokončení, realizace a další provádění reforem dohodnutých v rámci programu, a to prostřednictvím rámce posíleného dohledu. Útvar Komise na podporu strukturální reformy bude řeckým orgánům na jejich žádost nadále pomáhat při navrhování a provádění prorůstových reforem.
Souvislosti
Řecko využívalo finanční pomoc poskytovanou jeho evropskými partnery od roku 2010. Dne 8. července 2015 požádaly řecké orgány o nový makroekonomický ozdravný program v rámci Evropského mechanismu stability (ESM). Evropská komise podepsala 20. srpna 2015 jménem ESM memorandum o porozumění pro tříletý ekonomický ozdravný program. Dne 23. června 2018 Euroskupina potvrdila, že všechna opatření v rámci čtvrtého a konečného přezkumu makroekonomického ozdravného programu, která bylo třeba předem učinit, byla dokončena. Euroskupina se rovněž dohodla na důkladném souboru dluhových opatření, která vedle již zavedených krátkodobých opatření zajistí udržitelnost řeckého dluhu v dlouhodobějším horizontu. Dne 6. srpna 2018 ESM schválil vyplacení poslední části finanční pomoci ve výši 15 miliard eur.
Od roku 2010 byly Řecku poskytnuty půjčky v celkové výši 288,7 miliardy eur. Tuto částku tvoří 256,6 miliardy eur od evropských partnerů Řecka a 32,1 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Souběžně s makroekonomickým ozdravným programem zahájila Komise v červenci 2015 plán s názvem „Nový start pro zaměstnanost a růst v Řecku“, který měl zemi usnadnit maximální využití finančních prostředků EU s cílem stabilizovat hospodářskou situaci a podpořit zaměstnanost, hospodářský růst a investice. Vzhledem k mimořádným opatřením, která byla podle tohoto plánu přijata, dnes Řecko patří k největším příjemcům finančních prostředků EU. V období 2014–2020 již Řecko obdrželo téměř 16 miliard eur z velkého množství unijních fondů. To odpovídá více než 9 % ročního hrubého domácího produktu země za rok 2017.
Řecko je v poměru k HDP také největším příjemcem Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v rámci Junckerova plánu. EFSI by nyní měl v Řecku podnítit investice přesahující 10 miliard eur a podpořit více než 20 000 malých a středních podniků.
Kombinace digitalizace s cirkulární ekonomikou
[quote]UPM Raflatac patří na poli materiálů a etiket k významným inovátorům. Nová smart etiketa slouží ke sběru dat u odpadů a tím významně může přispět k celkové optimalizaci recyklace. Nové smart etikety jsou primárně určeny k umístění na stěny obalů či kontejnerů, odkud mohou přenášet potřebné informace do systému.[/quote]
UPM Raflatac v novém řešení kombinuje digitalizaci s cirkulární ekonomikou procesu. Přidáním řešení RafMore smart label k procesu recyklace RafCycle®, UPM Raflatac dokáže optimalizovat proces sběru odpadů od svých zákazníků.
Řešení RafMore smart label bylo testováno u několika zákazníků společnosti RafCycle v Dánsku a ve Švédsku. Dříve byl proces sběru odpadu prováděn ručně, což vyžadovalo spoustu komunikace mezi UPM Raflatac a zákazníky. Spojením dvou inovativních řešení vytvořila společnost UPM Raflatac recyklaci „chytřejší“ než kdy předtím.
Cirkulární ekonomika při recyklaci odpadu
RafCycle je nákladově efektivní řešení pro recyklaci odpadů. V rámci farmaceutického průmyslu byla první společností, která využila program RafCycle a vstoupila do cirkulárního ekonomického řešení, Xellia Pharmaceuticals. Systém společnost využívá především u skleněného odpadu. UPM Raflatac má v současné době více než 100 zákazníků RafCycle v celosvětovém měřítku.
RafMore dokáže informovat o změnách
RafMore je mnohem víc než etiketa – je to zcela nové inovační řešení, které umožňuje klientům přeměnit výrobky na inteligentní obaly, které významně mohou přispívat k procesu vysledovatelnosti produktu. UPM Raflatac plánuje využívat RafMore v jiných zemích.
Smart etiketa má potenciál využitelnosti i ve výrobě či přímo u spotřebitele, který si jejím naskenováním do chytrého telefonu s příslušnou aplikací, může verifikovat originalitu produktu.
Zdroj: Syba
Přeprava linkovými autobusy klesá, lidé přesedají do aut i vlaků
[quote]Cestujících v linkové autobusové dopravě v Česku dlouhodobě ubývá. Loni využilo autobusy 298 milionů lidí, což je nejméně za posledních 15 let. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy, které má ČTK k dispozici. Cestující stále častěji přesedají do aut a vlaků.[/quote]
Úbytek počtu cestujících v pravidelné autobusové dopravě pokračuje i letos, v prvním čtvrtletí v ní cestovalo 75,9 milionu lidí, meziročně o 3,5 milionu méně.
Podle generálního tajemníka Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře je důvodů tohoto trendu celá řada. Jako jeden z hlavních zmínil zlepšující se ekonomickou situaci obyvatelstva, kdy si lidé mnohem více než v minulosti mohou dovolit cestovat vlastním autem.
Hromíř ČTK sdělil, že část cestujících odvedla také železniční konkurence, která zvyšuje provoz díky zlepšené nabídce na příměstských i dálkových linkách. Vedle cenové války na linkách mezi Prahou a Ostravou hraje podle Hromíře důležitou roli také rekonstrukce D1 a s ní spojené uzavírky, kvůli kterým cestující raději využívají vlaky. Na dráze díky tomu loni meziročně přibyly čtyři miliony cestujících. Celkem loni cestovalo na železnici 183,1 milionu lidí.
Prezident Svazu dopravy Jaroslav Hanák k těmto faktorům přidal snižující se objednávky autobusových linek ze strany krajů. Regionální samosprávy se podle něj snaží na dopravě šetřit, což vede k omezování spojů.
Každoroční pokles autobusové přepravy nemá podle Hromíře na linkové dopravce zatím výraznější dopady, protože většina z nich prokazuje svou případnou ztrátu krajům, které si linky objednaly. Kraje tyto ztráty následně dorovnávají.
,,Někteří ovšem mají smlouvu s krajem postavenou na vlastním podnikatelském riziku a obsazenosti spojů a tam už to určitý problém je,“ uvedl.
Žádný obecný plán na zastavení poklesu autobusové přepravy však zatím není. Hlavní zodpovědnost za stabilizaci autobusové dopravy by podle dopravců měli nést organizátoři dopravy a přizpůsobit ji hlavním skupinám cestujícím. V této souvislosti dopravci zmínili i plánování autobusů s vlaky, které by podle nich měly na sebe navazovat a ne si přímo konkurovat, jak se to nyní na některých trasách děje. Hromíř navíc upozornil na vyšší dotace na železnici, které jsou podle něj na kilometr až šestkrát vyšší.
Pokles by podle dopravců mohly zastavit také 75procentní slevy na jízdném pro děti, studenty a seniory od 1. září.
,,Mohly by celkově posílit využívání veřejné dopravy a odvrátit některé cestující od individuálního motorismu,“ dodal Hromíř.
Oproti předchozím rokům naopak roste nepravidelná autobusová přeprava. Loni cestovalo charterovými linkami přes 31 milionů lidí, meziročně o 2,5 milionu více. Podle Hromíře je i tento trend důkazem zlepšující se ekonomické situace obyvatel.
Zdroj: ČTK
Kapsch kvůli mýtu podal trestní oznámení na člena komise ÚOHS
[quote]Společnost Kapsch podala trestní oznámení na advokáta Jana Hrazdiru, který je členem rozkladové komise Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k mýtnému tendru. Společnost o tom informovala ČTK. Podle firmy mohl Hrazdira zneužít svou pravomoc a ovlivnit tak výsledek celého řízení ve prospěch ministerstva dopravy, Hrazdira výtky Kapsche odmítl a označil je za nesmysl. Antimonopolní úřad se k případu nevyjádřil.[/quote]
Současný provozovatel mýta Kapsch neuspěl v tendru na mýtný systém po roce 2019, v němž zvítězilo konsorcium CzechToll/SkyToll. Tendr nepravomocně zrušil ÚOHS, ministerstvo proti tomu podalo rozklad.
O jmenování Jana Hrazdiry do rozkladové komise informovaly v minulosti Hospodářské noviny. Podle nich byl advokát nominován i díky povolení předsedy ÚOHS Petra Rafaje ministerstvem dopravy, které je přitom jedním z účastníků řízení.
Podle trestního oznámení Kapsche nebyl Hrazdira nezávislým členem komise, ale naopak aktivně hájil ministerstvo dopravy. Hrazdíra údajně ministerstvo o průběhu jednání přímo informoval. Tím podle firmy mohl zásadně narušit jednání komise a ovlivnit její rozhodnutí. Podle Kapsche se tak mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.
Hrazdira označil trestní oznámení Kapsche a jeho důvody za nesmysl.
,,O celé věci jsem s nikým ze strany ministerstva nebo státu nemluvil, ani bych podobné zadání nepřijal,“ řekl ČTK. O řízení mluvil pouze s předsedou úřadu Rafajem, dodal. Antimonopolní úřad se k trestnímu oznámení nebude nijak vyjadřovat, uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Kapsch nyní požaduje, aby státní zastupitelství prověřilo celý průběh řízení o rozkladu.
,,Považujeme to za nepřípustné zasahování státu do průběhu státní zakázky,“ řekl mluvčí Kapsche David Šimoník.
Ministerstvo dopravy s rozhodnutím nesouhlasilo a podalo proti němu rozklad. ÚOHS při svém rozhodnutí o zrušení mýtného tendru vytkl ministerstvu dopravy způsob, jakým předávalo jednotlivým uchazečům zadání soutěže a potřebnou dokumentaci. Podle úřadu není zřejmé, zda všichni zájemci dostali stejné informace. Dalším důvodem pro zrušení bylo rozšíření mýta o zhruba 900 kilometrů, které bylo podle ÚOHS stanoveno netransparentně.
Zdroj: ČTK
České dráhy vypsaly soutěž na dodávku až 90 expresních vagónů
[quote]České dráhy vypsaly soutěž na dodávku až 90 expresních vagónů. Předpokládanou cenu neuvedly, nové vozy chce dopravce odebírat podle aktuálních potřeb a objemu přepravy. České dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě.[/quote]
Nové vagóny by měly nahradit staré rychlíkové vozy lidově přezdívané koženky, kterých má dopravce stále ještě desítky. Podle podniku by nové vozy měly ve standardní výbavě mít klimatizaci, internetové připojení a elektrické zásuvky.
Poptávané vozy jsou určeny pro vnitrostátní a mezistátní vlaky s rychlostí do 200 km/h. Dodávány budou v různých provedeních, půjde například vozy 1. a 2. třídy, bistrovozy, vozy pro handicapované a další typy. Z vagónů bude podnik moci sestavit až desetivozové soupravy.
Dráhy investovaly do svého vozového parku již v průběhu tohoto roku.Na konci června uzavřely s konsorciem Siemens-Škoda kontrakt na výrobu 50 osobních vlaků na lince Praha – Brno – Bratislava – Budapešť za tři miliardy korun, s rakouským dopravcem ÖBB se dohodly také na odkoupení 41 starších vozů za 355 milionů korun. Na zajištění regionální dopravy chtějí dráhy pořídit pomocí soutěže 120 nových vlaků, předpokládaná hodnota dodávky by se mohla pohybovat kolem 14,8 miliardy korun.
Zdroj: ČTK
Trendy dodavatelských řetězců, které je třeba sledovat v roce 2018
[quote]Existuje několik klíčových trendů dodavatelského řetězce, které by bylo dobré sledovat v roce 2018.[/quote]
Maloobchodní dodavatelské řetězce prochází masivní transformací. Tradiční prodejci cihel a malty se snaží využít svých obchodů, aby se lépe vyrovnali konkurenci. Hlavním důvodem, proč maloobchodníci investují do nákladných omnichannelových iniciativ, je zvýšení prodeje, zvýšení podílu na trhu a zlepšení loajality zákazníků. Zatímco většina maloobchodníků má potíže s porozuměním, co jejich ziskovost obnáší. Například v posledním průzkumu většina maloobchodníků uvádí, že nemohou ani měřit finanční dopad výnosu .
Řízení nerentabilního prodeje nemá smysl. Nakonec maloobchodníci potřebují pochopit své skutečné náklady a rozpětí založené na průtokové cestě všesměrového kanálu. Dále, pokud firmy mohou měřit svou ziskovost, tak jaké jsou nejlepší postupy, které oddělují více ziskové maloobchodníky od méně ziskových? Řešení určitě existují v této oblasti. Mezitím musí B2B společnosti také zlepšit své multikanálové schopnosti.
Pracovníci v oblasti logistiky – nedostatek práce a automatizace
Průmysl pokračuje v projednávání o nedostatku řidičů. Základní ekonomika nám říká, že pokud zvýšíte mzdy, získáte do průmyslu nové řidiče. Není překvapením, že dopravci zůstávají zdráhaví vůči této taktice. Dále probíhá diskuse o tom, zda by autonomní vozidla mohla být řešením tohoto nedostatku. Nebudou; alespoň ne brzy. Technologické výzvy při získávání plně autonomního vozu jsou skličující. Dopravci tedy musí podniknout agresivní akce, aby přilákali nové řidiče do průmyslu a udrželi si ty stávající.
Poskytovatelé logistických služeb aktivně zkoumají využívání autonomních mobilních robotů, aby vyrovnali nedostatek pracovních sil. A tak se v příštích několika letech očekávají vzrůstající tržby v tomto trhu.
Tarify a globální sítě dodavatelského řetězce
Přechod k zavedení sazeb a přinesení větší produkce zpátky do Ameriky byl mnohem pomalejší, než se po volbě Donalda Trumpa očekávalo. Pokud se objeví významné nové tarify, síť dodavatelských řetězců se výrazně změní. Ale politika v USA zůstává bouřlivá. Pokud Trumpova vláda neuloží tento rok nové tarify, tak americkou sněmovnu reprezentantů můžou ještě v roce 2018 převzít demokraté. Takže to zůstává důležitým trendem pro sledování, ale je stále velmi obtížné předvídat, zda se budou zvyšovat sazby.
Růst digitálních technologií bude pokračovat
Rozvíjející se technologie, jako je blokáda, 3D tisk, autonomní mobilní roboty, IoT, strojní učení a související technologie i nadále získávají ohromné množství publicity. Tyto technologie jsou soustředěny jako „digitální“ technologie, i když logika tohoto seskupení je nejasná. Ale tyto technologie se nacházejí ve velmi odlišných bodech křivky splatnosti dodavatelského řetězce .
Komise vítá rozhodnutí WTO, které potvrzuje zákonnost hlavních zásad třetího energetického balíčku EU
[quote]Světová obchodní organizace zveřejnila 10.8. rozhodnutí, v němž zamítla většinu tvrzení Ruska ohledně údajné neslučitelnosti opatření energetické politiky EU s pravidly mnohostranného obchodu.[/quote]
Podle panelu WTO se neprokázalo tvrzení, že EU ve svém třetím energetickém balíčku údajně diskriminuje ruské služby potrubní dopravy, poskytovatele služeb či ruský zemní plyn. Pokud jde o pravidla týkající se oddělení výroby a dodávek energie od provozování přenosových sítí i pravidla týkající se zkapalněného zemního plynu (LNG) a těžebních plynovodních sítí, rozhodl panel ve prospěch EU. Pro EU jde o důležitou pozitivní zprávu, neboť potvrzuje základní prvky třetího energetického balíčku.
Komise bude nyní rozhodnutí podrobně analyzovat, zejména pokud jde o omezený počet otázek, u nichž nebyla slučitelnost energetické politiky EU s pravidly WTO dosud uznána.
Souvislosti
Třetí energetický balíček sestává z právních předpisů EU pro integraci vnitřního trhu s energií. Obsahuje pravidla týkající se zejména oddělení dodávek a výroby energie od provozování přenosových sítí, nediskriminačního přístupu k energetické infrastruktuře a nezávislosti národních energetických regulačních orgánů. Integrovaný a konkurenceschopný trh EU s energií představuje nákladově nejefektivnější způsob, jak pro občany i podniky zajistit bezpečné a dostupné dodávky energie s možností výběru jejího dodavatele.
Právní stát: Evropská komise pokračuje v řízení o porušení Smlouvy, aby ochránila nezávislost polského Nejvyššího soudu
Evropská komise se rozhodla zaslat 14.8. Polsku odůvodněné stanovisko k jeho zákonu o Nejvyšším soudu.Nový polský zákon o Nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců Nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu. Toto opatření se týká také prvního předsedy Nejvyššího soudu, jehož šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.
Stávající soudci, jichž se snížení důchodového věku dotkne, mají podle zákona možnost požádat prezidenta republiky o prodloužení funkčního období. To je možné udělit na dobu tří let a jednou prodloužit. Pro prezidentské rozhodnutí ovšem nejsou stanovena žádná kritéria a v případě, že bude žádost zamítnuta, neexistuje ani možnost soudního přezkumu. Komise se navzdory tvrzení polských úřadů domnívá, že zavedení konzultace Státní soudní rady nepředstavuje dostatečnou záruku nezávislosti. Stanovisko této rady není závazné a vychází z vágních kritérií. V důsledku reformy z 8. prosince 2017 je teď navíc Státní soudní rada složena ze soudců, které jmenuje polský Sejm, což je proti evropským zásadám nezávislosti soudnictví.
Komise podrobně analyzovala odpověď polských orgánů na výzvu zaslanou dne 2. července 2018, která se týkala zákona o Nejvyšším soudu. Odpověď polských orgánů obavy Komise nerozptýlila.
Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie.
Proto se Komise rozhodla přistoupit k další fázi řízení o porušení Smlouvy. Polské orgány mají nyní jeden měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Pokud polské orgány nepřijmou odpovídající opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.
Souvislosti
Právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je založena Evropská unie, a v tomto smyslu je zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Evropská komise je podle Smluv spolu s Evropským parlamentem a Radou zodpovědná za zajištění toho, aby zásada právního státu byla jakožto základní hodnota naší Unie respektována a aby bylo dodržováno právo, hodnoty a zásady EU.
Události v Polsku vedly Evropskou komisi k tomu, že v lednu 2016 zahájila s polskou vládou dialog v rámci postupu pro posílení právního státu. Tento postup spočívá v neustálém dialogu mezi Komisí a dotčeným členským státem. Informace o tomto dialogu Komise pravidelně poskytuje Evropskému parlamentu a Radě.
Dne 29. července 2017 zahájila Komise řízení o porušení Smlouvy v souvislosti s polským zákonem o organizaci obecných soudů, a to rovněž s ohledem na ustanovení o odchodu do důchodu a jejich dopad na nezávislost soudnictví. Komise tento případ dne 20. prosince 2017 předala Soudnímu dvoru Evropské unie. Nyní se čeká na jeho rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že v rámci postupu pro posílení právního státu nebylo dosaženo dostatečného pokroku, Komise také 20. prosince 2017 poprvé aktivovala postup podle čl. 7 odst. 1 a předložila odůvodněný návrh na rozhodnutí Rady, jehož účelem je určit, zda v Polsku existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení zásad právního státu. Podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii může Rada většinou čtyř pětin svých členů rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší společné hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy.
Během slyšení o zásadách právního státu v Polsku, které proběhlo v souvislosti s čl. 7 odst. 1 během zasedání Rady pro obecné záležitosti dne 26. června 2018, nepředstavily polské orgány žádná připravovaná opatření, která by řešila stávající výhrady Komise. Vzhledem k této skutečnosti a k nedostatečnému pokroku v dialogu o právním státu, který je s Polskem veden, se sbor komisařů 27. června 2018 rozhodl zmocnit prvního místopředsedu Komise Franse Timmermanse po dohodě s předsedou Junckerem k zahájení tohoto řízení o porušení Smlouvy. Dne 2. července 2018 se Komise rozhodla zaslat výzvu, v níž jasně vyjádřila své právní obavy. Polské orgány na tuto výzvu odpověděly 2. srpna 2018.
I přes řízení o porušení Smlouvy probíhá s Polskem nadále dialog o právním státu, který je pro Komisi preferovaným nástrojem k vyřešení systémového ohrožení právního státu v Polsku.
SŽDC má podle soudu dostat zpět miliardu, kterou zaplatila ČEZ
[quote] Společnost ČEZ Prodej nemá nárok na více než miliardu korun od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) za objednanou, ale neodebranou elektřinu v roce 2010. Rozhodl o tom Městský soud v Praze, když zamítl žalobu energetické firmy. Informovaly o tom Hospodářské noviny (HN). Spor ale tím nekončí, ČEZ se chce odvolat.[/quote]
SŽDC v roce 2008 objednala pro dopravce u dceřiné firmy polostátní energetické společnosti ČEZ elektřinu na tři roky dopředu. Dopravci si ale pak elektřinu koupili sami levněji.
Soud sice uznal, že ČEZ Prodej byl poškozen.
,,Jsou tu ale okolnosti vylučující odpovědnost za škodu, protože došlo ke změně zákona,“ uvedla soudkyně Růžena Kučerová.
Ta potvrdila svůj dřívější rozsudek, který vynesla před čtyřmi roky. Její verdikt ale posléze otočil vrchní soud, následně Nejvyšší soud loni vše zrušil a rozhodl, že soudy musí případ znovu projednat.
SŽDC po pravomocném rozhodnutí Vrchního soudu z roku 2015 zaplatila elektrárenské společnosti včetně úroků 1,14 miliardy korun. Částku by nyní měla dostat zpět, ČEZ ale hodlá v soudním sporu pokračovat.
,,Bez ohledu na výrok Městského soudu v Praze jsme i nadále přesvědčeni, že náš požadavek na náhradu škody je oprávněný, tedy že plnění SŽDC na základě pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo po právu,“ řekl deníku mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Případ začal v prosinci 2008, kdy správce železnic uzavřel tříletou zakázku na dodávku elektřiny pro všechny dopravce na dráze téměř za tři miliardy korun ročně. Podle tehdy platného energetického zákona totiž nemohli dopravci kupovat elektřinu přímo, ale museli ji odebírat od správce kolejí, konstatovaly HN.
V polovině roku 2009 se ale zákon změnil a dopravci si mohli vybrat, od koho si elektřinou koupí, SŽDC jim byla povinna poskytnout svoji síť. Vzhledem ke zlevňující elektřině toho dopravci využili, a to zejména České dráhy, a nakoupili si elektřinu znovu od ČEZ, tentokrát přímo. SŽDC tak podle listu v roce 2010 odebrala a zaplatila místo nasmlouvaných 1,5 milionu pouhých 40.000 MWh proudu. ČEZ Prodej dal proto případ k soudu a škodu tehdy vyčíslil na 805 milionů korun.
U soudu je ještě takřka identický spor za neodebranou elektřinu z roku 2011. ČEZ Prodej v tomto případě vyčíslila svůj ušlý zisk na 858 milionů korun, dodaly Hospodářské noviny. Pražský městský soud by o případu měl jednat koncem srpna.
Zdroj: ČTK
Za rok zmizela půlka ze dvou tisíc nelegálních billboardů
[quote] Za rok od zavedení zákazu billboardů v ochranném pásmu silnic a dálnic jich byla podle ministra dopravy Dana Ťoka odstraněna zhruba polovina ze dvou tisícovek. Další nelegálně umístěné reklamní poutače mají zmizet do šesti týdnů, řekl ministr senátorům. Uvedl to při projednávání návrhu unijní směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.[/quote]
,,Byla jich kolem silnic první třídy a kolem dálnic do dnešní doby odstraněna zhruba tisícovka, ale ještě nám jich asi tisícovka zůstává,“ uvedl Ťok.
Jeden z největších provozovatelů billboardů, kterého však ministr nejmenoval, mu prý ale přislíbil, že asi svých 600 billboardů „odstraní do šesti týdnů“. Ostatní provozovatelé pak dostali od Ťoka pokyn odstranit billboardy co nejdříve.
,,Musím ale říct, že i ten můj pokyn je na hraně zákona. Já doufám, že za to nebudu potom popotahován,“ řekl ministr.
Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích s účinností od loňského září. Majitelům reklamních ploch nařizuje jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Silničáři napočítali ve vymezených úsecích celkem 3000 nelegálních poutačů, z toho zhruba polovinu v blízkosti dálnic. Některé však byly postaveny v souladu se stavebním zákonem a mohou nadále u vozovek zůstat.
Provozovatelé odmítali své billboardy v ochranném pásmu odstraňovat. Společnost Czech Outdoor na nich na podzim loňského roku například nahradila reklamní sdělení českou vlajkou. Podle firmy v takovém případě nebyly billboardy reklamním poutačem. Takový výklad ale ministerstvo dopravy odmítlo s tím, že tato zařízení byla povolena právě jako nosiče reklamního obsahu. Na konci loňského roku se ministerstvo dohodlo se Svazem provozovatelů venkovní reklamy na harmonogramu, podle kterého budou majitelé odstraňovat každý pracovní den pět zařízení.
Senát dnes také v souladu s vládou doporučil zavést nižší emisní limity CO2 pro těžká užitková vozidla, než jak to navrhuje Evropská komise. Podle ní by výrobci měli do roku 2025 emise snížit o 15 procent a do roku 2030 nejméně o 30 procent. Podle vlády i Senátu by bylo realističtějším cílem tyto emise u nákladních aut snížit pro rok 2025 o deset procent a do roku 2035 o méně než 20 procent.
Zdroj: ČTK