Letos již bylo registrováno více nových automobilů na LPG než za stejné období roku 2022, který byl zatím rekordní. Nepolevuje ani zájem o dodatečné přestavby na LPG. Podle odborníků se ale mění spektrum zákazníků. Na LPG stále častěji přecházejí firmy, které realizují přestavby nových vozů ve flotile.

Poslední tři roky byly co do počtu registrací nových vozidel na LPG rekordní. Historicky nejvíce továrních modelů na LPG přibylo na českých silnicích v roce 2022, a to necelé 4000. Letošní rok má ale našlápnuto tento rekord překonat. „Za první 3 čtvrtletí roku 2022 bylo v Česku registrováno bezmála 3000 nových vozů na LPG. Ve stejném období letošního roku je to už téměř 3200 automobilů, takže lze předpokládat, že na konci roku se s touto dynamikou přiblížíme k celkovým 4300 nových továrních vozů na autoplyn,“ všímá si Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG (ČALPG).

To by bylo téměř o 10 % více než v rekordním roce 2022 a o pětinu více meziročně. Údaje vycházejí z dat Svazu dovozců automobilů, podle kterých novým registracím jednoznačně dominují vozy Dacia. S větším odstupem ve statistikách figurují i Renaulty a dále několik Fiatů.

Nové modely i motorizace na LPG

Dacii se sázka na LPG pohon vyplácí – v Česku je totiž více než polovina všech modelů této automobilky prodáno ve verzi LPG. Dacia nabízí dvoupalivové motory na benzin a LPG od roku 2010. Do konce července 2024 už ve všech zemích, kde se její vozy nabízejí, prodala více než milion vozů na LPG.

Aktuálně Dacia představila zcela nové SUV. V modelu Bigster kromě dalších motorizací poprvé nabízí motor ECO-G 140 kombinující dvoupalivový a 48V mild-hybridní pohon. Ten pomáhá tříválcovému přeplňovanému motoru o objemu 1,2 litru, ať už pracuje na benzin, nebo LPG, ve fázi rozjezdu a akcelerace.

Zájem o přestavby na LPG je také u firem

Pozadu nezůstávají ani dodatečné přestavby benzínových vozů. Podle Marka Osvalda, jednatele a vedoucího provozu společnosti AUTOGAS CENTRUM PLUS, se v současnosti ročně celkově realizuje kolem 6000 přestaveb na LPG. Zájem o přestavby je tedy stále velký, mění se však spektrum zákazníků i jejich náročnost.

„Jestliže dříve přestavbu poptávaly hlavně fyzické osoby a jednalo se o starší vozy, tak nyní se stále více prosazují firmy s úplně novými auty. Pro nás to znamená ‚jít s dobou‘ a mít to nejlepší možné zařízení na přestavbu třeba i hybridních motorů,“ říká Marek Osvald s tím, že úroveň přestavby jak technická, tak samotným provedením musí sekundovat vozům s alternativním pohonem dodávaným přímo výrobcem automobilů a někdy je i předčit.

Podle něj se nejčastěji přestavují flotily o 5 až 20 vozech, ale jeho firma má už na kontě i zástavbu firemní flotily čítající stovku automobilů. Nejčastěji se přestavby týkají Škodovek (motory 1.0 a 1.5 TSI), vozů Toyota (motory 1.5 tříválec bez hybridu v sedanu Corolla, 2.0 hybrid v Corolle a 2.5 u modelu Camry) a Hyundai (motor 1.5 DPi – čtyřválec MPI s dvojitým vstřikováním na válec).

Samoobslužné tankování LPG

Také čerpací stanice vycházejí vstříc zákazníkům. Lidé mají stále zažito, že plnit LPG do vozidla smí pouze obsluha čerpací stanice. Zásadní průlom v tankování LPG ale přinesla změna legislativy v oblasti vyhrazených technických plynových zařízení už dva roky nazpět. Od 1. 7. 2022 je totiž možný samoobslužný výdej paliva LPG přímo zákazníkem. Došlo tak ke sjednocení postupů při plnění LPG, CNG, LNG a H₂, kdy načerpání nebo plnění plynů může provádět samotný řidič.

Samoobslužné čerpání LPG do vozidla má svá pravidla. „Provozovatel čerpací stanice musí na výdejním stojanu nebo v jeho blízkosti umístit návod, ve kterém mimo jiné upozorní zákazníka, že je třeba při manipulaci s plnicí koncovkou použít ochranu zraku i rukou. Pokud se rozhodne natankovat LPG sám, bere na vědomí nutnost ochranných prostředků a nese plnou odpovědnost za průběh čerpání paliva, jako je tomu při výdeji benzínu, nafty a CNG. Může se však stále obrátit na obsluhu čerpací stanice,“ vysvětluje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas, která v Česku dodává LPG i bioLPG na více než dvě stovky čerpacích stanic Primagas, MOL, OMV i dalších provozovatelů.

Společnost Toyota Motor Europe (TME) otevřela v kolínském závodě Toyota Motor Manufacturing Czech Republic mega-hub pro automobily, bude sloužit pro finální úpravy vozů značky Toyota a Lexus podle požadavků zákazníků. Využívat ho budou vedle Česka i další evropské závody společnosti, ročně jím má projít až 350.000 aut. TME do vybudování logistického centra, které je největším v evropských závodech Toyota, investovala 17 milionů eur, tedy podle aktuálního přepočtu zhruba 429 milionů korun. ČTK to při slavnostním otevření řekl prezident Toyota Motor Manufacturing Czech Republic Robert Kiml. Uvedl také, že kolínský závod je v užším výběru koncernu pro výrobu elektromobilů v Evropě.

Otevření centra je podle TME významným krokem v logistické strategii společnosti. Automobilový průmysl se podle Kimla přesouvá od pouhé výroby a prodeje aut. „Pokud budeme jenom vyrábět, staneme se hardwarovou firmou, která vyrobí, ale byznys a možnosti nastávají právě v tom, že nabízíte další služby,“ řekl Kiml. Servis, který podle něj novinka zajistí, je podle něj začátkem cesty, jak v budoucnu dál zkvalitňovat služby. Operace mega-hubu mají zejména zlepšit kvalitu příslušenství a zkrátit dobu dodání aut. Rovněž zvýší možnosti přizpůsobení zvýšením takzvaných předprodejních služeb, které aktuálně provádí prodejci.

Závod v Kolíně nyní vyrábí dva modely aut se spalovacími motory, a to Aygo X a Yaris, druhý z modelů rovněž v hybridní verzi. Zda se v Kolíně začnou vyrábět také elektromobily, má vedení Toyoty rozhodnout koncem letošního nebo začátkem příštího roku. Podle Kimla je kolínský závod mezi evropskými závody v užším výběru. Závazek Toyoty podnikat v České republice podle něj dokazuje i nově spuštěná investice. „Čím máte větší hodnotu, čím více vytváříte potenciál budoucího byznysu, tím je vaše šance větší,“ uvedl.

Kiml, který je také viceprezidentem Sdružení automobilového průmyslu ČR, podporuje iniciativu ministra dopravy Martina Kupky (ODS) na úpravu emisních limitů v zemích Evropské unie. Kupka nedávno uvedl, že další členské země vyzve, aby unie v příštím roce neuplatňovala sankce vůči automobilkám, které neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Naplnění cíle prodejů považuje za nepravděpodobné kvůli snížení evropské poptávky po vozidlech na elektrický pohon. Podle Kimla nerespektuje masivní přesun do elektromobility potřeby zákazníka. „Jedna věc jsou nabíječky a možnost nabít si komfortně kdekoliv, druhá věc jsou zdroje, které Evropa nemá, a má je Čína, a tím se stáváme závislí na někom jiném, a zisk bude odcházet jinam, protože zdroje budete muset nakoupit, třetím bodem ale je i uživatelnost těchto automobilů,“ řekl Kiml. Potřeby zákazníků se podle něj liší a technologie ještě není dostatečně vyvinutá, aby mohla uspokojit všechny. Možností, jak snížit emise CO2, je podle něj víc než čistá elektromobilita. „Ale my jsme to zúžili, protože tlačíme jen jedním jediným směrem,“ doplnil Kiml.

Kolínský mega-hub, který zaměstná 50 až 60 lidí, bude sloužit vedle České republiky pro Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Na několik evropských továren je napojen železnicí.

Kolínská automobilka letos do konce října vyrobila 191.206 automobilů, je to meziročně zhruba o 25 procent víc. Téměř z poloviny produkci tvořily hybridní vozy Yaris HV. Loňskou produkci ale zásadně poznamenaly neplánované odstávky kvůli nedostatku některých dílů. V letošní výrobě zatím zásadnější odstávky nebyly.

Za poslední účetní rok utržila automobilka z prodeje výrobků a služeb za poslední účetní rok 73,6 miliardy korun. Od dubna 2023 do konce letošního března dosáhla po zdanění zisku 2,46 miliardy korun. Podle výroční zprávy loni zaměstnávala přes 3200 lidí.

Zdroj: ČTK

Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra navzdory tlaku automobilek i některých vlád nadále počítá s tím, že v Evropské unii začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého (CO2). To se týká především automobilů se spalovacím motorem. Od příštího roku také podle komisaře budou platit přísnější limity pro vypouštění CO2, jak už komise dříve rozhodla. Informuje o tom agentura Reuters.

Výhrady proti plánům EU mají například Itálie a Česká republika. Citelný pokles prodeje elektromobilů podle těchto dvou států znamená, že automobilky požadované cíle nemohou splnit. Praha a Řím proto požádaly Brusel, aby tyto požadavky urychleně přezkoumal. Když se unijní zákonodárci Hoekstry ptali na jeho plány pro automobilový sektor, řekl jim na to, že pravidla ochrany klimatu poskytují předvídatelné investiční prostředí.

Agentura Bloomberg dnes uvedla, že Itálie znásobila tlak na revizi unijního plánu, protože automobilový průmysl má i bez toho dost vážné problémy s přeměnou výroby tak, aby vyhověl požadavkům na přechod k elektromobilitě. Itálie a Česko preferují širší škálu možností nad rámec bateriových elektrických aut a vozidel na vodíkový pohon, píše Bloomberg. Odvolává se na návrh textu, do kterého měl možnost nahlédnout. Země žádají, aby chystaná revize plánu, kterou avizovala Evropská komise (EK), byla přesunuta z roku 2026 už na příští rok.

Evropský automobilový průmysl má problémy s plněním unijních klimatických cílů. Jednak čelí konkurenci z Číny, jednak se mezi lidmi snižuje poptávka. Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech také vyvolává obavy z dodatečných cel, zejména pro německé výrobce, kteří do USA vyvážejí více vozidel než do kterékoli jiné země.

„Odvětví se teď nachází v kritickém bodě a čelí velmi náročným úkolům v souvislosti s výrobou, zaměstnaností a globální konkurencí, které vyžadují naléhavý a koordinovaný zásah na úrovni EU,“ stojí v návrhu dokumentu, z něhož cituje Bloomberg. „Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ píše se dále. Text dokumentu se ve finální verzi ještě může změnit.

Evropská komise bude jednat se zástupci odvětví, „aby v podstatě formulovala, jak můžeme utvářet tuto zářnou budoucnost, jak se můžeme držet cílů, jak můžeme zajistit předvídatelnost“, řekl Hoekstra na slyšení v Evropském parlamentu (EP). „Mnoho generálních ředitelů automobilek, se kterými jsem hovořil, řeklo, že ty cíle splnit dokážou,“ řekl Hoekstra, aniž jmenoval konkrétní společnosti.

Hoekstra řekl, že odvětví ale požaduje větší veřejné investice do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů. „A já si myslím, že je to spravedlivý požadavek,“ dodal.

Evropská komise už na žádost Německa souhlasila s úpravou změn pro vyřazení aut se spalovacím motorem k roku 2035 tak, aby i po tomto termínu umožnila prodej automobilů na e-paliva. Ta se vyrábějí pomocí zachyceného CO2 a elektřiny z obnovitelných zdrojů. Teoreticky mohou být stoprocentně bez emisí.

„Co nemohu udělat, protože to byl proces, kde trvalo dosažení konsenzu velmi dlouho, je prolomit to, na čem jsme se u aut dohodli,“ řekl Hoekstra na otázku zákonodárců, zda by Brusel zvážil i větší roli biopaliv.

Výrobci automobilů varovali, že unijní limity stanovené pro auta u emisí CO2 na příští rok nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur. Hoekstra řekl, že tyto obavy mohou být přehnané, vzhledem k relativně nízkým pokutám, kterým výrobci aut v EU čelili za nedodržení emisních cílů stanovených už na rok 2020. Německé automobilce Volkswagen hrozily sankce přesahující 100 milionů eur (2,5 miliardy Kč).

Hoekstra usiluje o to, aby jej Evropský parlament na příštích pět let potvrdil ve funkci komisaře pro klima, ve které je od loňského října. Slyšení v EP Hoekstra absolvoval dnes, o schválení nové Evropské komise by měl europarlament rozhodnout koncem tohoto měsíce.

Zdroj: ČTK