Aktualizace středočeských zásad územního rozvoje, která vymezila plochu pro rozšíření letiště v Praze-Ruzyni, s konečnou platností obstála před správními soudy. Pražské městské části Suchdol a Nebušice neuspěly se stížnostmi k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), zjistila ČTK z úřední desky, kde soud dočasně zpřístupnil obsáhlý rozsudek. Rozšíření areálu letiště má umožnit zejména vybudování nové vzletové a přistávací dráhy. Starosta Suchdola Petr Hejl (STAN) ČTK řekl, že jeho městská část bude proti nové dráze nadále bojovat. Podobně se vyjádřil starosta Nebušic Viktor Komárek (STAN). Letiště Praha rozsudek podle ředitelky komunikace Evy Krejčí vítá.

Plocha pro rozvoj letiště je v současnosti v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje stabilizovaná a definitivně obstála i před soudem, odpověděl na dotaz ČTK ohledně dopadu rozhodnutí NSS Josef Holek ze středočeského hejtmanství. Podle mluvčího Středočeského kraje nyní role hejtmanství na úseku územního plánování končí. „S ohledem na novelu stavebního zákona totiž případné další změny by byly věcí Územního rozvojového plánu, který však řeší ministerstvo pro místní rozvoj,“ doplnil Holek.

O aktualizaci zásad územního rozvoje rozhodlo středočeské zastupitelstvo v roce 2018. Krajský soud v Praze v roce 2020 aktualizaci ve sporné části zrušil, a to na návrh obou městských částí a jedné obyvatelky Suchdola. Dospěl tehdy k závěru, že Středočeský kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí, a zejména jejich kumulativní a synergické vlivy.

NSS však loni vyhověl kasačním stížnostem Středočeského kraje, Ředitelství silnic a dálnic a Letiště Praha. Krajský soud se tak návrhem na zrušení zabýval znovu a napodruhé jej zamítl. Kasační stížnosti tentokrát podaly městské části Suchdol a Nebušice. Poukazovaly opět na hlukovou zátěž nebo na to, že nebyly řádně vyhodnoceny kumulativní vlivy rozšířeného letiště a železničních, dálničních a silničních koridorů.

V novém rozsudku NSS obsáhle vypořádal jednotlivé námitky a ponechal druhé rozhodnutí krajského soudu beze změn. „NSS dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná,“ stojí v rozsudku.

Letiště Praha podle ředitelky komunikace firmy Evy Krejčí rozsudek vítá, protože potvrdil postup letiště v souladu s platnou legislativou. „Stavební úřad Středočeského kraje už zahájil územní řízení, které předchází žádosti o stavební povolení,“ řekla dnes v podvečer ČTK Krejčí.

Městské části Suchdol a Nebušice mají k záměru nové ranveje dlouhodobě výhrady, stejně jako někteří další regionální aktéři či ekologové. Obávají se negativních vlivů na obytnou zástavbu i životní prostředí. Podle dlouhodobých vyjádření Letiště Praha je nová paralelní dráha zapotřebí kvůli budoucímu rozvoji a efektivnímu provozu letiště, ale bude mít přínos také pro bezpečnost, životní prostředí a ekonomiku regionu.

Hejl ČTK řekl, že i když stížnosti městských částí soudy zamítly, Suchdol bude nadále proti záměru rozšíření letiště bojovat, protože by nová dráha měla na městskou část „devastační účinky“. Radnice podle starosty podala připomínky ve stavebním řízení k záměru letiště. „Uvidíme, jak se s tím úřad vypořádá,“ řekl. Dodal, že pokud by projekt získal územní rozhodnutí, městská část ho napadne žalobou u správního soudu.

Obdobně se vyjádřil i Komárek. Stavba by podle něj zásadním způsobem zhoršila život v Nebušicích, snížila hodnotu nemovitostí místních obyvatel a navíc je podle něj při uváděné cílové kapacitě zbytečná, protože ji zvládne i stávající dráha. „Považujeme to za naprosto zbytečnou stavbu, vyhozené peníze,“ řekl starosta ČTK. Dodal, že vedení městské části je navíc vázáno referendem z roku 2004, kde se obyvatelé vyjádřili proti rozšíření letiště. Nebušice tak budou stejně jako Suchdol proti záměru bojovat v územním řízení, které řeší úřad Středočeského kraje.

Krajský úřad letos na podzim zahájil územní řízení k nové vzletové a přistávací dráze na Letišti Václava Havla. Letiště má k ranveji kladné stanovisko z procesu posouzení vlivů na okolí (EIA). Získalo jej v roce 2011 a letos v únoru dosáhlo jeho opětovného prodloužení.

Zdroj: ČTK

Veřejnou zakázku na provoz letecké záchranné služby (LZS) na roky 2029 až 2043 by ministerstvo zdravotnictví (MZd) chtělo zahájit příští rok v březnu. V lednu by vláda měla schválit její hodnotu a v září se očekává podpis smlouvy. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projedná vláda. Loni stálo zajištění ročního provozu soukromými firmami 496 milionů korun bez DPH, letos se očekává nárůst asi o 100 milionů. Dalších 70,1 milionu platí letos ministerstvo policii a 53,7 milionu korun armádě, které provozují po jednom záchranářském vrtulníku.

„Počet a rozmístění stanovišť zabezpečuje dostupnost LZS v souladu se zákonem o zdravotnické záchranné službě prakticky na celém území České republiky do 20 minut,“ píše se v dokumentu. Nyní chybí stanoviště ve Středočeském, Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji, pokrývají je vrtulníky ze sousedních regionů. V Karlových Varech nová základna po roce 2028 vznikne.

V Praze létá se záchranáři vrtulník policie, v Plzni armády, o zbývající kraje se dělí dvě soukromé firmy. Nově by se působnost policie měla rozšířit i do Brna a Ostravy, armáda bude poskytovat pro stanoviště v Praze, Plzni a Karlových Varech posádku lékaře a zdravotnického záchranáře. Přibydou dvě stanoviště s nepřetržitým provozem v Jihlavě a Olomouci, pouze na denní zásahy budou vrtulníky vzlétat z Ústí nad Labem, Liberce a Karlových Varů.

MZd chce rozdělit zakázku na dvě dílčí, jedna bude pro Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem a Karlovy Vary, druhá pro Plzeň, České Budějovice, Olomouc a Jihlavu. Důvodem je podle něj rozdílná doba letových pohotovostí na základnách.

„V důsledku tohoto rozdělení lze očekávat, že se zadávacího řízení budou moci účastnit i dodavatelé, kteří by jinak nebyli samostatně schopni zajistit požadované plnění v celém rozsahu, čímž se zvýší i počet konkurenčních nabídek, což může vést ke snížení celkové nabídkové ceny,“ uvedlo MZd.

Provoz letecké záchranné služby platí ze svého rozpočtu MZd. Při jednáních o nové smlouvě se debatovalo i o vícezdrojovém financování, na kterém by se podílely i zdravotní pojišťovny. „Tuto variantu ale nelze aktuálně realizovat z důvodu legislativních překážek, které nelze odstranit v požadovaném čase realizované veřejné zakázky,“ píše se v materiálu.

LZS v Česku funguje od dubna 1987. Od poloviny 90. let se stabilně zajišťuje z deseti stanovišť, která jsou majetkem jednotlivých krajů, výjimkami jsou vojenská základna v Plzni-Líních a pražské ruzyňské letiště. Poslední smlouva s firmami DSA a Air Transport Europe (ATE) platí na roky 2021 až 2028, před jejím podepsáním se jednalo o kompletním zajištění státním podnikem. Variantu ale tehdejší vlády zamítly.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,087.000 obyvatel. Například na Slovensku je to 778.000 lidí, v Rakousku 536.000, v Polsku 1,720.000. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu.

Plán provozu letecké záchranné služby po roce 2028:

Zdroj: ČTK