Královéhradecký kraj plánuje letos investovat do silnic 1,8 miliardy korun. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) má dostat na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy 130,2 milionu korun, což je zhruba polovina toho, co kraj získal v předchozím roce. ČTK to řekli zástupci hejtmanství. Původně se očekávalo, že stát tyto prostředky letos nezajistí a kraje získají více peněz z rozpočtového určení daní. To se ale zatím nestalo. Loni investoval kraj do silnic téměř 1,5 miliardy korun.

„Jsme rádi za první část příspěvku ze SFDI ve výši 130 milionů korun, pro kraj je celý objem financí ze SFDI nezbytný pro další rozvoj. Předpokládám, že přijde i ta druhá půlka. Díky tomu můžeme zahájit další opravy silnic a můžeme také peníze, které jsme měli připravené na dopravní stavby, použít na investice do dalších oblastí, na které by v opačném případě nejspíše už v krajském rozpočtu finance nezbyly,“ uvedl hejtman Petr Koleta (ANO).

Kraj podle něj bude usilovat o co nejvíce dotačních příležitostí, ať už od státu či z evropských fondů. „I v budoucích letech se ale neobejdeme bez financí ze SFDI. Proto je důležité, aby stát i nadále počítal s krajskými dopravními investicemi, protože jsou základem pro bezpečnou celorepublikovou silniční síť,“ uvedl Koleta.

Pro letošek má kraj připraveno přes 40 dopravních staveb, z toho 16 přechází z uplynulého roku. Stavební práce se dotknou více než 60 kilometrů silnic a 18 mostů. V okrese Hradec Králové je připraveno 11 dopravních staveb, na Trutnovsku stejně jako na Náchodsku devět a v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou osm a sedm. Kraj spravuje zhruba 3300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

V posledních pěti letech kraj ročně na silnice vynakládal v průměru 1,2 miliardy korun. „Doprava je jedním z hlavních pilířů každé ekonomiky a pro současné vedení kraje je prioritou. Naším cílem je udržet obdobný finanční objem na opravy a rekonstrukce krajských silnic a mostů, jaký kraj v minulých letech každoročně vynakládal,“ řekl Koleta.

Z celkových 1,805 miliardy korun pokryje krajský fond rozvoje reprodukce 485 milionů korun. Do dopravních akcí v průmyslové zóně Solnice–Kvasiny, kde má závod automobilka Škoda Auto, půjde 602 milionů. Z IROP kraj získá dotační podporu ve výši 556,5 milionu korun. Na opravy silnic související s výstavbou dálnice D11 stát kraji poskytne 113 milionů korun. Stejně tak státní rozpočet pokryje řešení nehodových lokalit za 14,9 milionu korun.

Krajští silničáři předpokládají, že celková suma do silnic v letošním roce bude nižší než plánovaných 1,8 miliardy korun. Výběrová řízení na některé opravy silnic ještě neskončily, konečné ceny se tak mohou změnit.

Jednou z největších investic letošního seznamu dopravních staveb je přeložka silnice II/303 Běloves–Velké Poříčí na Náchodsku, kterou kraj staví od roku 2024. Letos kraj na tuto stavbu vynaloží 220 milionů z celkových 490 milionů.

Na konci března kraj zahájí rekonstrukci mostů a přilehlých silnic na II/305 mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí na Rychnovsku. Investice za 229,5 milionu korun si vyžádá úplnou uzavírku až do roku 2027, objízdná trasa povede přes Žďár nad Orlicí, Borohrádek a Čestice.

V zóně Solnice–Kvasiny kraj letos s finanční pomocí státu zahájí stavbu dvou obchvatů, a to Častolovic za více než 839 milionů korun a Solnice za 630 milionů. Současně s tím kraj letos plánuje dokončení výstavby infrastruktury pro rozšíření průmyslové zóny Solnice–jih, kde buduje dva mosty a přístupové komunikace o celkové délce 3,5 kilometru, financované ministerstvem průmyslu a obchodu.

V roce 2024 kraj na svých silnicích provedl 52 stavebních akcí v celkové hodnotě 1,492 miliardy korun, polovinu nákladů pokryly evropské i státní dotace.

Vývoj investic do silnic 2. a 3. tříd v Královéhradeckém kraji v letech 2014 až 2025:

Zdroj: ČTK

Mezi zpoplatněné úseky by se mohly dostat vybrané krajské silnice po roce 2030. Mýtné by na silnicích druhé a třetí třídy platily nákladní automobily a dodávky s hmotností nad 3,5 tuny. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Možnost zpoplatnění silnic nižších tříd by se skrze poslanecký návrh mohlo stát součástí silniční novely, která je ve Sněmovně před třetím čtením. Návrh je podle ministerstva požadavkem krajů. Podle generálního tajemníka Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře však opatření nejspíš nevyřeší problém krajů s nežádoucí tranzitní dopravou.

Kraje možnost zpoplatnění silnic ve své správě podle Jemelky prosazovaly dlouhodobě. Naposledy o věci jednala rada Asociace krajů ČR v lednu v Ostravě. „Hejtmani se shodli na požadavku na zařazení silnic druhé a třetí třídy do tendru na mýtný systém pro období 2029 až 2039, a to za podmínky, že podrobnosti zařazení jednotlivých úseků krajských silnic budou s každým krajem projednány individuálně,“ uvedl ředitel kanceláře asociace Jan Hodovský.

Kraje se tímto způsobem snaží omezit tranzitní nákladní dopravu na silnicích druhé a třetí třídy. Podle Hromíře mýto neplní regulační funkci vůbec nebo pouze minimálně a problém hejtmanů s nežádoucí dopravou nevyřeší. Zavedení mýta na krajské silnice se podle něj dotkne zejména lokálních dopravců či řemeslníků, kteří „pod mýtem“ nejezdí.

Zpoplatnění krajských silnic podle Jemelky nebude plošné. O zařazení konkrétní silnice do mýtného systému bude podle poslaneckého návrhu rozhodovat ministerstvo na návrh krajů, dodal. Návrh poslance Stanislava Blahy (ODS) na možnost rozšíření mýtného poplatku i na krajské silnice podpořil sněmovní hospodářský výbor.

„Náklady na zpoplatnění konkrétních silnic ponesou vlastníci těchto komunikací, stejně tak jako budou výnosy jejich příjmem,“ popsal Jemelka. Kraje se podle něj budou o zpoplatnění konkrétních silnic rozhodovat, až budou znát výši nákladů. Ta bude známá po výběru dodavatele systému elektronického mýtného na dalších deset let. Od 1. prosince 2019 systém elektronického mýtného v ČR spravuje společnost CzechToll ze skupiny ITIS Holding, smlouvu má na deset let. Společnost nahradila mikrovlnný systém rakouské firmy Kapsch.

O novém dodavateli mýtného systému stát podle Jemelky rozhodne nejdříve v roce 2028. „Jednotliví správci tedy budou moci dát konečné rozhodnutí o zpoplatnění konkrétních silnic v průběhu roku 2029, jejich zpoplatnění pak bude možné až po roce 2030,“ dodal. Mýtné na krajských silnicích by podle návrhu mělo být stejné jako na silnicích první třídy.

Chystaná silniční novela měla na základě původního návrhu ministerstva dopravy přidat poptávkovou dopravu, nový druh osobní linkové dopravy. Má také zajistit vznik Inspekce silniční dopravy (INSID). Inspekce má oproti stávajícímu Centru služeb pro silniční dopravu (CSPSD) získat větší pravomoce například při kontrolách stanic technické kontroly nebo přetížených kamionů. K novele se později přidalo několik poslaneckých pozměňovacích návrhů.

Zdroj: ČTK