Domů Blog Strana 12

Poslanci chtějí ztížit odnímání kvalitní půdy podél dopravních staveb

Skupina poslanců ze zemědělského výboru, a to jak z koalice, tak i z opozice, chce ztížit možnost vynětí zemědělské půdy nejvyšší kvality ze zemědělského půdního fondu podél dopravních staveb. Reagují na ustanovení komplexního pozměňovacího návrhu k diskutované novele stavebního zákona. Toto ustanovení umožňuje vynětí půdy I. a II. třídy ochrany v pásmu jednoho kilometru podél dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb nebo vodních cest.

Komplexní pozměňovací návrh k novele stavebního zákona, který koncem dubna doporučil přijmout hospodářský výbor, zakazuje odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar. Současně ale vkládá výjimku právě pro uvedené záměry v pásmu podél uvedených dopravních staveb.

Návrh předložil poslanec ANO David Pražák, ale jsou pod ním podepsaní i jeho kolegové z klubů SPD, STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů. Podepsala ho například předsedkyně výboru Monika Oborná (ANO) i bývalý ministr zemědělství Marek Výborný spolu s exministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (oba KDU-ČSL). Navrhované ustanovení vypouští a zanechává současný stav.

Poslanec Pražák při představování návrhu poukázal mimo jiné na programové prohlášení vlády. V něm stojí, že vláda zavede přísnější pravidla pro vyjímání zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, tak aby byla zachována pro budoucí generace. Navrhovaná podoba podle něj připadá předkladatelům jako příliš rozvolněná. Proto chtějí zachovat nynější stav. Ve zdůvodnění jejich návrhu stojí také, že takové rozšíření výjimek by v praxi mohlo vést k dalšímu tlaku na zábor nejbonitnější zemědělské půdy, a to bez dostatečně přesvědčivého důvodu pro oslabení dosavadní zákonné ochrany.

Nynější zákon zakazuje odejmout zemědělskou půdu I. a II. třídy obchodní centra nebo sklady o rozsahu nad jeden hektar nebo pro solární elektrárny.

Navrhovanou možnost vyjímat půdu v pásmu podél dálnic kritizovalo již dříve i ekologické sdružení Arnika. Varuje například, že změna by udělala z české krajiny logistický koridor. „Jeden kilometr na každou stranu od dálnic, silnic I. třídy a všech železničních tratí představuje obrovské území. Ve výsledku se to bude týkat značné části republiky – často i velmi hodnotné krajiny a kvalitní zemědělské půdy,“ uvedlo sdružení.

Druhé čtení stavební novely začalo ve středu. Podle návrhu vládní koalice mohlo pokračovat včera večer po ústních interpelacích.

Zdroj: ČTK

V dubnu ruzyňské letiště odbavilo 1,4 milionu lidí, meziročně o 2,62 pct více

Letiště Václava Havla odbavilo v dubnu 1,406.567 cestujících, meziročně o 2,62 procenta více. V lednu a únoru byl meziroční nárůst procentuálně zhruba pětkrát a v březnu třikrát vyšší. Vyplývá to z dat uveřejněných na webu letiště. Od začátku roku přitom odbavilo 4,95 milionu lidí, meziročně o 8,29 procenta více. Duben byl podle počtu cestujících dosud nejsilnějším měsícem letošního roku.

Na konci února začal konflikt na Blízkém východě, který vedl k omezení některých letů a zvýšení cen paliv. Za celý loňský rok odbavilo přes 17,75 milionu cestujících, přiblížilo se tak k 17,8 milionu v předcovidovém rekordním roce 2019.

Podle dřívějšího vyjádření v tomto roce vedení letiště předpokládá, že odbaví 18,9 milionu cestujících. Loni tvořilo období od ledna do konce dubna 25,73 procenta z celkového počtu odbavených cestujících za rok.

Stejně jako v minulých měsících i v dubnu lidé nejčastěji zamířili do Velké Británie, odletělo jich tam 179.884. Meziměsíčně byl však u Británie pokles o 7,62 procenta. Naopak si proti březnu polepšila Itálie, kam v dubnu odletělo 175.157 cestujících, meziměsíčně o 7763 více. Do třetího Španělska jich zamířilo 143.631, proti březnu o 2813 více.

Za nimi následuje v žebříčku států Francie, Nizozemí, Německo, Turecko a Egypt. Z 15 nejoblíbenějších států vypadly v dubnu Spojené Arabské Emiráty, které byly v únoru, tedy před konfliktem na Blízkém východě na pátém místě a v březnu se spadly na 15. místo. Mezi TOP 15 se v dubnu naopak dostalo Švédsko s 28.505 cestujícími.

Jako cílovou destinaci si cestující nejčastěji vybírali Londýn, a to ve 108.125 případech, 70.520 lidí odletělo do Paříže a 64.391 do Amsterodamu. Za těmito městy následuje Istanbul, Milán, Frankfurt, Řím a Kodaň. Z nejoblíbenějších 15 destinací vypadl v dubnu Manchester, naopak se do žebříčku dostala Hurghada s 24.879 cestujícími.

Proti loňsku vzrostla hmotnost přepraveného nákladu. Letos v dubnu letadla na Letišti Václava Havla přepravila 9635 tun nákladu, loni to bylo 6007 tun. Od začátku roku to bylo 37.220 tun. Za celý loňský rok byla hmotnost přepraveného nákladu 96.481 tun, za rok 2024 to bylo 65.306 tun. Za duben evidují na letišti 11.285 vzletů a přistání, loni v dubnu 10.991.

 

Počty odbavených cestujících:

2025 2026 Meziroční změna proti roku 2025 (v procentech)
Leden 970.479 1,098.636 +13,21
Únor 1,015.930 1,139.861 +12,2
Březen 1,210.995 1,301.853 +7,5
Duben 1,370.605 1,406.567 +2,62

 

Zdroj: ČTK

Na dani z příjmu loni státu nejvíce odvedla Škoda Auto, předstihla ČEZ

Na dani z příjmů právnických osob stát loni získal nejvíc od automobilky Škoda Auto, a to 17,6 miliardy korun. V čele žebříčku vystřídala minule první energetickou společnost ČEZ, která loni odvedla 10,5 miliardy Kč. Třetí skončila Česká spořitelna se 4,7 miliardy korun zaplacených na dani z příjmů. Pořadí sestavuje Finanční správa společně s ministerstvem financí s cílem ocenit nejvýznamnější přispěvatele do veřejných rozpočtů. Výsledky Finanční správa zveřejnila na webu.

Čtvrté místo patří společnosti Excalibur Army ze zbrojařské skupiny CSG podnikatele Michala Strnada, která odvedla 4,3 miliardy korun. Pátou pozici obsadil státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS s 3,5 miliardy Kč. Žebříček oceněných společností vychází z částky daně z příjmů právnických osob odvedené do veřejných rozpočtů v průběhu loňska. Zahrnuje pouze firmy, které ke zveřejnění daly souhlas. Pořadí firem na základě zaplacené daně z příjmů ministerstvo sestavuje od roku 2003.

Všech 20 oceněných společností uhradilo loni na dani z příjmů právnických osob dohromady 65,4 miliardy korun, což je proti předchozímu roku o deset miliard korun víc. „Daň z příjmů právnických osob je z hlediska fiskálního přínosu druhou nejdůležitější daní hned po dani z přidané hodnoty,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Výběr daně z příjmů právnických osob do státního rozpočtu se loni meziročně zvýšil o 15,7 procenta na 221,1 miliardy korun. Firemní daně patří mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují nejen do státního rozpočtu, ale také do pokladen měst a krajů.

Seznam oceněných plátců daně za rok 2025:

Pořadí Společnost Částka uhrazené daně (Kč)
1. Škoda Auto, a.s. 17.602,356.276
2. ČEZ, a.s. 10.545,376.209
3. Česká spořitelna, a.s. 4.740,664,555
4. Excalibur Army spol. s r.o. 4.327,706.740
5. ČEPS, a.s. 3.540,783.980
6. Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. 3.167,790.117
7. Komerční banka, a.s. 2.434,716.211
8. STV Group a.s. 2.152,934.310
9. ČEZ Distribuce, a. s. 2.114,266.260
10. Plzeňský Prazdroj, a. s. 1.815,245.998
11. Československá obchodní banka, a. s. 1.602,436.578
12. O2 Czech Republic a.s. 1.518,023.599
13. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia 1.484,632.484
14. Ředitelství silnic a dálnic s. p. 1.429,027.150
15. Continental Barum s.r.o. 1.264,617.154
16. Allianz pojišťovna, a.s. 1.215,079.981
17. Raiffeisenbank a.s. 1.202,686.600
18. J&T Banka, a.s 1.182,325.178
19. innogy Energie, s.r.o. 1.104,119.240
20. Letiště Praha, a. s. 1.000,232.030

Zdroj: Finanční správa ČR

Zdroj: ČTK

První elektromobil Ferrari je současně první pětimístný vůz značky

Slavná italská značka Ferrari představila v Římě svůj historicky první elektromobil. Typ Luce měří na délku více než pět metrů, výška činí 1544 centimetrů a hmotnost 2260 kilogramů. Auto pohání čtyři elektromotory, jejichž souhrnný výkon je 1050 koní. Energii čerpají z baterie, která má kapacitu 122 kWh a umožňuje dojezd na jedno nabití více než 530 kilometrů.

Baterii lze nabíjet výkonem až 350 kW.

Auto je schopné zrychlit  z nuly na sto během 2,5 sekundy. Na sprint z klidu na úroveň 200 kilometrů v hodině potřebuje časový úsek 6,8 sekundy. Na německé dálnici s ním můžete uhánět tempem až 310 kilometrů v hodině.

Baterii, elektromotory i hliníkovou karosérii a další součásti vyvinuli technici přímo v sídle automobilky v Maranellu.

Zajímavostí v tiskové zprávě o premiéře vozu je také to, že se vlastně jedná vůbec první model v celé historii Ferrari, v němž bude moci cestovat pětice vozu. Tradiční koncepce uspořádání pohonu transaxle, kdy je motor vpředu a převodovka u zadních kol, totiž instalaci páté sedačky neumožňovala.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo eviduje 11.235 držitelů průkazu pro vedení jachty, loni vydalo 1200

Ministerstvo dopravy eviduje 11.235 platných průkazů k vedení námořní jachty. Loni jich vydalo 1200, o rok dříve 1246. Tato čísla zahrnují nové průkazy, prodloužení platnosti, změny a duplikáty. Nejčastější kategorií je oprávnění C, které omezuje plavbu do 20 námořních mil od pobřeží a za určitých podmínek větru. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.

Průkaz s oprávněním C umožňuje vedení námořní jachty do délky trupu 16 metrů do vzdálenosti 20 námořních mil od pobřežní linie a při síle větru do šesti stupňů Beaufortovy stupnice, tedy o rychlosti 10,8 až 13,8 m/s, který na moři vytváří velké vlny. Kategorie B umožňuje plavbu do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží, zatímco nejvyšší oprávnění A platí bez omezení oblasti plavby.

V roce 2025 bylo vydáno 1096 průkazů kategorie C, 99 průkazů kategorie B a pět průkazů kategorie A. Letos bylo dosud vydáno 361 průkazů C, 41 průkazů B a dva průkazy A. Od roku 2019 se průkazy vydávají s platností na deset let, dříve byla jejich platnost pětiletá.

Systém námořních oprávnění není v Evropské unii jednotně upraven. Vedle českých průkazů existují i zahraniční oprávnění vydávaná například v Chorvatsku či Řecku, která se liší rozsahem i podmínkami. Česká statistika eviduje pouze průkazy vydané českým ministerstvem dopravy, nikoli celkový počet držitelů průkazu v Česku.

Vedle průkazů pro námořní jachty existuje také průkaz vůdce malého plavidla, s nímž je možné po absolvování doplňkové zkoušky plout na moři do vzdálenosti jedné námořní míle od pobřeží, tedy 1852 metrů od pobřeží. Tento průkaz mělo v Česku na konci loňského roku 71.230 lidí, loni jich přibylo 3560 a letos do poloviny května 713. K tomuto datu evidovala Státní plavební správa 1214 uchazečů. Ke zkouškám je možné se přihlásit přes Portál dopravy.

Počet vydaných průkazů pro námořní plavbu (nové, prodloužené, vyměněné duplikáty):

Kategorie C Kategorie B Kategorie A
2025 1096 99 5
2024 1113 125 8
2023 1664 258 14

 

Zdroj: ČTK

Elektromobilita v Česku posiluje, mezi zeměmi EU opouští poslední pozice

Elektromobilita v Česku posiluje, duben byl v počtu nově registrovaných elektromobilů rekordní. Česká republika díky tomu opouští poslední příčky žebříčku zemí Evropské unie, aktuálně je v podílu elektromobilů na 22. místě, za ní jsou Řecko, Estonsko, Polsko, Slovensko a Chorvatsko. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu (CDV).

„Přestože za evropským průměrem stále výrazně zaostáváme, výsledky za první čtyři měsíce letošního roku ukazují postupné zlepšení – Česko se v podílu nově registrovaných elektromobilů posunulo na 22. místo mezi státy EU. V současnosti je v České republice registrováno více než 68.600 osobních elektromobilů, přičemž téměř 11.000 z nich přibylo od začátku roku. Významnou roli při tom hraje dovoz ojetých elektromobilů,“ uvedl ředitel divize mobility a bezpečnosti CDV Pavel Havránek.

Duben byl pro elektromobily v Česku rekordním měsícem, lidé koupili 1684 nových aut, což představuje meziroční zvýšení o 37 procent. Od ledna do dubna dosáhl počet nově registrovaných elektromobilů 5123, což představuje celkové zvýšení o 18 procent. Počet ojetých elektromobilů dovezených ze zahraničí ale rostl ještě výrazněji. Lidé registrovali za první čtyři měsíce letošního roku 4260 ojetých elektromobilů, meziročně o 79 procent více. Nejčastější zemí původu jsou u ojetin Německo, Nizozemsko a Francie.

Žebříček zemí EU v tržním podílu elektromobilů vede Dánsko s 80,5 procenta, Finsko s 47,4 procenta a Švédsko se 40,7 procenta. Mimo členské země EU je evropským rekordmanem Norsko, kde mezi nově koupenými auty od ledna do dubna letošního roku bylo 98 procent elektromobilů.

Zdroj: ČTK

Důvěra přepravců dosahuje historického maxima: BlueGrace Logistics

Sentiment týkající se příjmů dosáhl nejvyšší úrovně a zlepšila se důvěra v objednávky.

Přepravci vstoupili do Q3 2026 s rekordně vysokou důvěrou v příjmy a pokračující hybností poptávky, podle Indexu důvěry v logistiku společnosti BlueGrace Logistics.

„Index důvěry v logistiku za Q3 2026 odráží nejsilnější sentiment týkající se příjmů, který jsme v datovém souboru zaznamenali, spárovaný s pokračující disciplínou v oblasti zásob a upevňujícím se výhledem poptávky u objednávek. Pozoruhodné není jen směrové zlepšení, ale také snížení rizika poklesu ve všech třech kategoriích. Přepravci vstupují do Q4 s mnohem čistším profilem rizika, než měli před rokem,“ říká Randy Ofiara, SVP řízení výkonu logistiky, BlueGrace Logistics. „Zároveň prudký nárůst nákladů na palivo a rostoucí sazby TL signalizují, že řízení nákladů se vrací do centra logistického plánování. Organizace, které jsou nejlépe připraveny na Q4, jsou ty, které již investovaly do viditelnosti, analytiky, optimalizace zátěže a řízeného provádění: nástrojů, které jim umožňují absorbovat tlak na náklady bez ohrožení spolehlivosti služeb. Data nadále potvrzují, že řízená logistika je strategickou výhodou, ne jen operační.“

Klíčové poznatky:
• Sentiment týkající se příjmů dosáhl nejvyšší úrovně v datovém souboru, přičemž 84 % respondentů hlásilo pozitivní očekávání, což je nárůst o 10,8 bodu mezikvartálně.

• Zlepšila se důvěra v objednávky, přičemž pozitivní sentiment vzrostl na 45 % a negativní sentiment se snížil na pouhých 2 %, což je jedno z nejnižších zaznamenaných čtení.

• Strategie zásob zůstaly disciplinované, přičemž většina přepravců udržovala úrovně stabilní místo jejich zvyšování v předvídání poptávky.

• Celkový Index konsenzu se zmírnil na 72 po vrcholu Q2 v 93, což odráží posun od optimismu řízeného hybností k plánování zaměřenému na provádění.

• Obavy z nákladů na palivo vzrostly o 47 % mezikvartálně, což je největší nárůst v jednom čtvrtletí v datech priorit, signalizující obnovený tlak na provozní rozpočty směrem do Q4.

• Volatilita nákladů na přepravu zůstala hlavní logistickou výzvou pro páté po sobě jdoucí čtvrtletí, což potvrzuje trh, který se nestabilizoval v míře, kterou mnozí očekávali.

• Dostupnost kapacity přepravců se zvýšila jako priorita přepravců, což je v souladu s přísnějšími podmínkami nabídky pozorovanými na trhu nákladních vozů.

Zdroj: Food Logistics

Pražský dopravní podnik si z Brna odveze první dvě zrenovované historické tramvaje T3, do opravy přivezl další dva vozy

Projekt generálních oprav šesti historických tramvají typu T3 a T4 pražského dopravního podniku v Brně pokračuje podle harmonogramu. Zástupci Dopravního podniku hlavního města Prahy dnes do brněnských ústředních dílen přivezli k opravě další dva vozy. Zpátky nepojedou s prázdnou – odvezou si první dvě zrenovované „té trojky“.

„Pro naše ústřední dílny jsou tyto zakázky vítanou možností, jak dále rozvíjet naše řemeslné kapacity a pomoci si v rámci Sdružení dopravních podniků České republiky. Jsme rádi, že můžeme tímto způsobem přispět k zachování technického dědictví pro budoucí generace. Celý projekt renovace šesti vozů by měl být dokončen v závěru roku 2027,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

První dvojice tramvají se do Prahy vrací po deseti měsících náročných prací. DPMB v rámci opravy zajistil kompletní renovaci vozových skříní, interiérů, kabelových rozvodů i lakýrnické práce, zatímco DPP v rámci vlastní režie dodal repasované podvozky a elektrovýzbroj. Pro pracovníky ústředních dílen se nejedná o první zkušenost s rekonstrukcí tohoto typu vozů – jednak běžně servisoval své provozní tramvaje typu T3 a také renovoval vůz 1525 pro svou sbírku retro vozidel.

Dnes dodané dva vozy jsou přibližně ve stejném stavu jako hotové dva, takže se předpokládá stejně dlouhá doba renovace. Tým DPMB by s pracemi měl být hotový na jaře. „Stejně jako u předchozích dvou vozů budeme vzhledem ke stáří vozů některé komponenty kupovat, repasovat nebo sami vyrábět,“ řekl Havránek. Na renovaci se podílí padesátka pracovníků v různých profesích.

„Spolupráce s brněnskými kolegy se ukazuje jako velmi efektivní. Kvalita odvedené práce na prvních dvou vozech je na špičkové úrovni a jsme rádi, že se tyto historické vozy vracejí do Prahy ve stavu, který umožní jejich další dlouholetý provoz na nostalgických linkách,“ uvedl Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla DPP.

Projekt, jehož celkové náklady činí 59,98 milionů korun bez DPH, má za cíl kompletně obnovit historickou flotilu DPP tak, aby vozy mohly sloužit cestujícím na nostalgické lince č. 23, případně jako vyhlídkové vozy pro komerční účely.

Zdroj: ČTK

Nafta je v Česku téměř nejlevnější v EU. Za kolik natankujete cestou na dovolenou?

Aktuální ceny pohonných hmot mají napříč EU značný rozptyl. Dobrou zprávou je, že Česko patří zejména u nafty k vůbec nejlevnějším zemím Unie. U benzínu se sice tuzemské pumpy více blíží evropskému průměru, přesto se drží v první desítce nejlevnějších států. Rozdíly mezi zeměmi jsou přitom výrazné: zatímco v Chorvatsku je nafta dražší zhruba o 3,50 Kč/l, litr benzínu tam naopak vyjde asi o korunu levněji. Tradičně drahá Itálie pak znamená pro českého motoristu příplatek kolem 7,50 Kč/l u nafty, podobně jako v Německu.

Česko si alespoň v případě nafty drží pozici jedné z nejlevnějších zemí EU. Podle aktuálních statistik Evropské komise zaujímá stejně jako loni na konci května třetí místo, levněji se tankuje už jen v Polsku a na Maltě. U benzínu je situace odlišná: tam jsme si meziročně pohoršili ze čtvrté příčky na desátou. Přesto zůstáváme pod průměrem EU. Litr benzínu stojí v Česku 42,39 Kč, tedy zhruba 3,40 Kč pod evropským průměrem. Nafta je u nás v průměru za 40,70 Kč/l, což je přibližně o 5,50 Kč méně, než činí průměr EU.

Pohonné hmoty ale ve srovnání s loňskem výrazně zdražily. „Zatímco loni v květnu se řidiči v Česku mohli radovat z cen paliv, které meziročně poklesly o čtyři koruny, letos je situace vzhledem k dění na Blízkém východě zcela opačná. Litr benzínu i nafty je více než o osm korun dražší než před rokem,“ říká Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, autorizovaného distributora tankovacích karet Shell a EuroOil. „V jiných státech ovšem paliva zdražila ještě výrazněji a celkově se cenový rozptyl mezi nejlevnějšími a nejdražšími zeměmi dále rozevřel. Zatímco loni se ceny nafty pohybovaly v relativně úzkém pásmu od 30 do necelých 42 korun, letos má nejdražší Nizozemsko s průměrnou cenou 55,58 Kč/l o více než 26 korun vyšší cenu než nejlevnější Malta,“ dodává Duraković.

Naftu natankuje český cestovatel levněji zejména v Polsku, a to v průměru o více než dvě koruny na litr. Na Slovensku nebo v Maďarsku je nafta dražší zhruba o korunu, v Rakousku si řidiči připlatí kolem šesti korun a v Německu přibližně sedm. Vyšší ceny nafty čekají i na jihu Evropy – ve Slovinsku téměř o dvě koruny, v Chorvatsku o 3,50 Kč a v Itálii dokonce o 7,50 Kč na litr. U benzínu je situace odlišná. V Chorvatsku či Slovinsku je litr Naturalu 95 levnější zhruba o korunu, na Slovensku naopak o necelou korunu dražší. Výrazně levnější benzín má nyní Polsko, kde je rozdíl více než šest korun na litr. Naopak v Itálii je litr benzínu dražší téměř o pět korun a v Německu dokonce o více než sedm korun.

Pro řidiče mířící na dovolenou z toho vyplývá poměrně jasná doporučení. U nafty se téměř ve všech případech vyplatí natankovat v Česku. U benzínu jsou rozdíly menší, ale i zde se dá ušetřit. „Je třeba mít na paměti, že statistiky představují průměrné ceny. Reálně se na cestách potkáme s různými místními cenovými výkyvy. Obvykle bývají paliva nadprůměrně drahá na čerpacích stanicích u dálnic a dalších významných komunikací,“ upozorňuje Damir Duraković a dodává, že vzhledem k aktuálním cenovým stropům v Česku a podobným regulacím v některých dalších zemích nemusí být rozdíl mezi dálničními a nedálničními pumpami tak výrazný jako dříve. I tak ale lze tankováním mimo dálnice ušetřit, přičemž živnostníci využívající tankovací karty s plošnou cenou tankují za podprůměrné ceny v celé síti daného distributora, vč. dálničních stanic.

Srovnání cen pohonných hmot v Česku a ve vybraných zemích

Stát Průměrná cena Naturalu 95 (Kč/l) Srovnání průměrné ceny Naturalu 95 s ČR (Kč/l) Průměrná cena nafty (Kč/l) Srovnání průměrné ceny nafty s ČR (Kč/l)
Bulharsko 36,63 −5,76 42,02 +1,33
Česká republika 42,39   40,70  
Chorvatsko 41,26 −1,13 44,17 +3,48
Itálie 47,11 +4,73 48,23 +7,53
Maďarsko 40,36 −2,03 42,01 +1,31
Německo 49,70 +7,31 47,97 +7,27
Polsko 36,24 −6,14 38,35 −2,35
Rakousko 44,10 +1,72 46,56 +5,86
Slovensko 43,20 +0,82 41,60 +0,90
Slovinsko 41,11 −1,28 42,43 +1,73
EU (vážený průměr) 45,78 +3,39 46,24 +5,54

Zdroj: Evropská komise a výpočty společnosti AXIGON

Zdroj: Axigon

Mitsubishi opět nabízí elektromobil

Mitsubishi bylo svého času v Evropě průkopníkem v kategorii elektrických osobních aut. Jeho model MiEV se na počátku minulého desetiletí nabízel i s logy francouzských značek Peugeot a Citroën. Jenže prodej tohoto vozu na našem kontinentu skončil v roce 2014 a od té doby japonská značka se třemi diamanty ve svém logu čistý elektromobil nenabízela. Jen plug-in hybridy v modelech Outlander a Eclipse Cross.

Právě druhý jmenovaný typ teď vstupuje do prodeje s výhradně elektrickým pohonem. Mitsubishi využilo své aliance s Renaultem a připravilo SUV Eclipse s vlastním designem exteriéru a technikou vozu Scénic. Pohání ho tedy elektromotor s výkonem 220 koňských sil. Energii mu dodává baterie s kapacitou 87 kWh, která může zajistit dojezd až 635 kilometrů. Poháněna jsou vždy pouze přední kola.

Auto zvládá maximální rychlost 170 kilometrů v hodině, zrychlování z nuly na sto trvá 7,9 sekundy.

Baterii lze nabíjet výkonem 150 kW, za příplatek je k mání také palubní nabíječka pro střídavý proud s výkonem 22 kW. Na podzim se začne nabízet také verze s menším dojezdem, která dostane baterii s kapacitou 60 kWh.

Nejlevnější provedení nového Mitsubishi Eclipse Cross stojí 1 158 850 Kč. Jde o poměrně bohatě vybavený vůz již se standardní výbavou. V ní nechybí například dvouzónová klimatizace, kola z lehké slitiny, zadní parkovací kamera, střešní nosiče či tepelné čerpadlo, vyhřívané sedačky a volant. Pro zákazníky bude důležitou informací také osmiletá tovární záruka.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář