Domů Blog Strana 126

Trosky jako laboratoř

Vyrábějí dvoutunové betonové sloupy. V laboratoři testují, co vydrží, poškozené části spravují a znovu testují. Odborníci z Dopravní fakulty Jana Pernera s jejich pomocí zjišťují, jak vylepšit, dodatečně zesílit nebo kvalitně vyspravit stavební konstrukce, aby byly odolnější. A to dokonce vůči zemětřesení. 

Bylo pondělí 6. února roku 2023. V Turecku odbilo čtvrt na pět ráno a země se probouzela do nového dne. Měl to být další obyčejný den. Jenže ranní rozjímaní narušilo zemětřesení, a ne zrovna slabé… Trvalo asi 70 vteřin, ale otřesy dosahovaly až 8. stupně Richterovy škály, což jsou hodnoty nejvyšší. Dootřesy o síle až 6,7 trvaly dokonce dalších 6 hodin. Stovky tisíc obyvatel zůstaly uvězněny ve zničených budovách. V místě styku zemských desek není zemětřesení nic neobvyklého, v takové síle ale udeřilo po více než 80 letech.

Obdobné namáhání jako při zemětřesení zažívají stavební konstrukce také v Pardubicích. Místní obyvatelé si toho ale ani nevšimnou, jde totiž o řízené experimenty. Provádí se ve speciální laboratoři Výukového a výzkumného centra v dopravě, kde pracuje Ladislav Řoutil a jeho turecký kolega Özgür Yurdakul. Je to 10 let, co se na univerzitě potkali. Z původně mentorského vztahu, na jehož počátku byla Özgürova doktorská práce, se přehoupli do toho kolegiálního. Vznikl tak základ výzkumného týmu, na jehož činnosti se dnes podílí i řada dalších kolegů.

Laboratoř ukrytá za obrovskými vraty

Laboratoř výzkumného týmu najdeme v technologickém areálu v Doubravicích. Od vrátnice míříme k zadní části areálu a vyhlížíme velká šedá vrata. Právě za nimi dochází k experimentům. Cestou do laboratoře míjíme po levé straně mohutné betonové sloupy. Jde o aktuálně testované konstrukční prvky, které dle návrhu místních odborníků vyrobila specializovaná firma. Svůj výzkum totiž dvojice vědců zasvětila kolapsům stavebních konstrukcí. Dávají si proto záležet, aby studované části budov či dopravní infrastruktury podrobili rozličným typům zatížení. Hledají jejich slabá místa a způsoby, jak je zesílit. Zlepšují tím mechanickou odezvu železobetonových konstrukcí, ale třeba i památkově chráněných staveb.

„Tady zkoumáme, jak se železobetonová konstrukce chová v reakci nejen na běžné, ale i extrémní zatížení způsobené různými vlivy. Snažíme se vystihnout, kde dochází k poškození konstrukcí, kdy a kde v nich vznikají trhliny a jak se materiálem šíří. Současně potřebujeme popsat faktory, které toto ovlivňují. Proces sledujeme jak z experimentálního, tak výpočetního hlediska, a to pomocí pokročilých numerických modelů,” zahajuje povídání spojené s exkurzí po laboratoři Ladislav Řoutil a přibližuje, čeho chtějí svým bádáním dosáhnout. „Naším výzkumem pomáháme navrhovat spolehlivé stavební konstrukce, které splňují požadavky na bezpečnost, hospodárnost, i dlouhodobou udržitelnost,” dodává. Vedle toho se snaží i o to, aby se spotřebovalo co nejméně prvotních materiálů.

Základem výzkumu je experiment

Pro účely testování používají vědci části betonových konstrukcí zhotovené na míru. „Tyto aktuální jsou železobetonové, váží dvě tuny a manipulace s nimi je poměrně náročná. Používáme k tomu třeba i jeřáb, proto musíme mít jeřábnické zkoušky,” vysvětluje Özgür Yurdakul, když stojíme v laboratoři s vysokým stropem. Vypadá to tam spíš jako na stavbě. V testovacím zařízení čeká zrovna jeden železobetonový sloup na svou zkoušku. O kousek dál stojí další, který obdobným testem už prošel. Je viditelně poničený, na některých místech je beton vydrolený, jinde trhliny odhalují ocelové výztuže nebo trčící drátky. Obzvlášť ty jsou pro testování důležité. Patří k tenzometrům, které se do kvádrů instalují už při jejich vylévání a které vědcům dávají potřebná data. „Tenzometry slouží jako senzory k nepřímému měření mechanického napětí. Jejich rozmístění máme pečlivě naplánované. Během betonáže se tenzometry nesmí poškodit a musí zůstat na svých místech,” popisuje výzkumník s tím, že části konstrukcí určené k testování si ještě donedávna vyráběli sami. Jejich spotřeba ale průběžně rostla, až nebylo v silách týmu zajistit vše svépomocí, proto na jejich výrobu najali partnerskou firmu.

Takto připravené konstrukce můžou výzkumníci začít testovat. Jeden test zabere i s přípravou a následným odklizením zhruba pět dnů. Dílčí zatěžování probíhá celý den. „Byť provádíme zatěžovací zkoušku, musíme předejít tomu, aby došlo k úplné destrukci. To by se poničilo i experimentální zařízení, což nechceme. V případě potřeby se test musí včas zastavit a na to bedlivě dohlíží společně s Özgürem Yurdakulem kolega z týmu docent Bohumil Culek, který analyzuje data zde na monitoru,” upozorňuje Ladislav Řoutil. K poškození testované konstrukce ale dojít musí. Vzniklé poškození spolu s trhlinami odborníci vyspraví a konstrukce se následně testuje znovu.

Testují konstrukce (nejen) z Turecka

Zesílení či sanace betonových konstrukcí vědci dosahují tím, že na vybraná místa aplikují speciálním postupem uhlíkové lamely. „Tento postup se ukazuje jako velmi efektivní právě pro dodatečné zesílení různých typů stavebních konstrukcí. Aktuálním testováním ověřujeme, zda jsou naše postupy aplikovatelné i v oblastech, kde hrozí zemětřesení,” dodává Özgür Yurdakul. Nejen v Turecku mají totiž železobetonové budovy nejrůznější konstrukční nedostatky. „Vyplývají například z nevhodného technického návrhu nebo špatné kvality materiálu, kam se řadí třeba použití betonu s nízkou pevností,” vysvětluje Yurdakul. Problémy podle něho způsobují také nevhodné provedení i nedostatečné kontrolní mechanismy. A také použití ocelové výztuže ve stavebních konstrukcích. „Povrchová úprava výztuže bývá typicky žebírková, čímž se zlepšuje soudržnost mezi výztuží a betonem. Ale v konstrukcích z Turecka jsou mnohdy výztuže hladké, což tuto soudržnost negativně ovlivňuje,” doplňuje Ladislav Řoutil ke složení železobetonu.

Společně proto vyvíjejí takové postupy, díky nimž případné další zemětřesení v Turecku nenapáchá tolik škod. Turecké části budov si ale vědci jako suvenýry z Turecka do Pardubic nedovážejí. K testování jim slouží právě na míru vyrobené části konstrukcí, které mají stejné složení jako turecké zdivo. Občas se stane, že se dodavatel konstrukcí ujišťuje, zda někdo neudělal ve složení chybu, a podivuje se nad tím, že se velmi liší od českých standardů. Jediné, co si výzkumníci z Turecka vozí, jsou data přímo z terénu. Özgür Yurdakul se vypravil do poničené oblasti v Turecku nejen po posledním zemětřesení. Takové scénáře totiž slouží jako laboratoř pro stavební inženýry, a tak s tureckými kolegy sbíral důležitá data z poškozených konstrukcí, která skupině otevírají nové obzory a posouvají testování stále dál.

Další výzkumy na obzoru

Pro tyto účely chystají pardubičtí vědci i výzkum o využití slitin s tvarovou pamětí. Nedávno zahájili vývoj a testování systémů k tlumení vibrací konstrukcí, ve kterých využijí speciálně vyvinuté nenewtonovské kapaliny. Na tento výzkum obdrželi společně se zahraničními partnery prestižní evropský grant. Aktuálně je jejich výzkumný tým nominován také v soutěži TOP inovace v Pardubickém kraji 2024 a jejich vědecké výsledky jsou platné v mezinárodním měřítku. Díky členství v mezinárodních komisích se podílejí například na přenosu výsledků výzkumu do norem pro navrhování konstrukcí napříč Evropou. Velmi aktivní je v tomto směru právě Özgür Yurdakul. Nejenže působí v mezinárodní komisi pro betonové konstrukce FIB (The International Federation for Structural Concrete), ale svým nadšením a elánem žene výzkum neustále dopředu.

Doc. Ing. Ladislav Řoutil, Ph.D., působí na Dopravní fakultě Jana Pernera od roku 2012. Zabývá se konstrukcemi a dopravními stavbami, mechanikou a statikou stavebních konstrukcí a modelováním jejich porušení. V soutěži České betonářské společnosti získal v minulosti titul „Vynikající disertační práce v oboru beton“. Publikuje články v odborných časopisech, je zapojen do řady výzkumných projektů a vloni byl jako zástupce Česka jmenován do vědeckého výboru Europe´s Rail.

Ing. Özgür Yurdakul, Ph.D., pochází z turecké Ankary. Vystudoval stavební inženýrství a tématu se věnuje od své disertační práce. V Pardubicích bádá a žije asi 10 let. Hned po svém příchodu se stal součástí výzkumného týmu docenta Řoutila. Do týmu přináší zajímavé mezinárodní kontakty. Jako postdok působil např. v italské Neapoli. Je členem prestižní mezinárodní komise pro betonové konstrukce FIB (The International Federation for Structural Concrete).

Zdroj: DFJP

Czech Space Week 2024 přináší vesmírné novinky, odborné konference i program pro studenty

Největší festival kosmických aktivit v Česku, dnes oficiálně zahájený Czech Space Week, slibuje bohatý program zaměřený na široké spektrum zájemců – od zavedených firem přes nové startupy až po studenty a nadšené fanoušky vesmíru. Festival, pořádaný Ministerstvem dopravy, agenturou CzechInvest, planetáriem Praha a dalšími členy Czech Space týmu, potrvá do 10. listopadu. Týden plný událostí představí nejnovější úspěchy českého vesmírného sektoru a přiblíží inovace, které formují kosmické technologie a průmysl.

Festival začal konferencí České uživatelské fórum Copernicus a dálkový průzkum Země, která nabízí účastníkům prezentace odborníků i diskuze o výzvách a příležitostech v oblasti pozorování Země.

Slavnostního zahájení festivalu se zúčastnil prezident České republiky Petr Pavel, který k významu kosmických aktivit uvedl: „Průzkum vesmíru a kosmický průmysl jsou přesně tím odvětvím, o kterém jsem přesvědčen, že by mu Česká republika měla věnovat velkou pozornost. Je to oblast s vysoce kvalitními technologiemi, s vysokou přidanou hodnotou a s obrovským potenciálem nejenom pro Českou republiku, ale i pro mezinárodní spolupráci.“

Český vesmírný program již přináší výsledky a je na co navazovat

V tuzemsku nyní působí přes 150 firem a akademických institucí v kosmickém sektoru. Tento počet neustále roste i díky navyšování příspěvků České republiky do Evropské kosmické agentury (ESA), které pro rok 2025 dosáhnou 1,7 miliardy korun. Podle ministra dopravy Martina Kupky je účast v ESA klíčová: „Členství v ESA umožnilo České republice navázat na dlouholetou práci českých vědců a efektivně přetvořit kosmické aktivity z vědecké oblasti do nového hospodářského odvětví. K využití potenciálu kosmických aktivit je ale nutné jejich rozvoj v Česku zrychlit. Klíčem je vybudování podpůrného systému, který inspiruje a vzdělává mladé talenty, zejména v technických oborech, pro jejich budoucí uplatnění v průmyslu a vědě. A právě tento cíl sleduje dlouhodobý národní projekt Česká cesta do vesmíru.”

Národní projekt Česká cesta do vesmíru se zaměřuje na zvýšení povědomí o českých úspěších a významu kosmických aktivit pro modernizaci našeho hospodářství a rozvoj naší společnosti. Zaměřuje se na vzdělávání v kosmických aktivitách a příležitosti pro žáky, studenty, ale i průmysl a akademický sektor. Mezi jeho cíle patří také snaha o vyslání českého astronauta majora Aleše Svobody, který již zahájil výcvik jako člen záložního týmu astronautů ESA.  „Program Copernicus, který v rámci resortu životního prostředí má od nového roku v gesci Český hydrometeorologický ústav, je pro Česko klíčovým nástrojem v boji proti klimatickým změnám a extrémním jevům. Díky špičkovým datům, která máme nyní k dispozici, můžeme přesněji reagovat na výzvy, jako jsou sucho, povodně nebo znečištění ovzduší. Tento program Evropské unie nám umožňuje efektivněji chránit naše přírodní zdroje a lépe se připravit na budoucnost,” říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Czech Space Week 2024: Od vědy po inspiraci pro ženy ve vesmíru

Program kosmického festivalu následně nabídne i tradiční průmyslové dny Space2Business, které letos přivítají zahraniční odborníky a firmy z Evropy, Severní Ameriky, Izraele a Indie. Akci poctí svou účastí i významní hosté, například bývalý astronaut Andrew Feustel, výkonný ředitel EUSPA Rodrigo da Costa nebo ředitelka komercializace, průmyslu a obchodu Evropské kosmické agentury (ESA) Geraldine Naja.

„Průmyslové dny nebudou pouze o propojení regionů, ale také o možnosti spolupráce kosmického průmyslu s dalšími odvětvími. Na to se zaměří například panelové diskuze Space for Climate Tech, Space and Defence nebo Space in Mobility. Vedle toho se také znovu spouští projekt ESA Ambassador, který bude mít tuto agendu na starost,” říká Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest.

Program zahrnuje celou škálu akcí, včetně každoročního veletrhu pracovních příležitostí pro studenty na akci Příští zastávka vesmír, který proběhne v Brně. Významnou součástí bude také panelová diskuze Space4Women, která má inspirovat mladé ženy ke vstupu do technických a vědeckých oborů.

Součástí festivalu je i řada nových akcí. Astronomický ústav Akademie věd ČR otevře své dveře veřejnosti a inkubátor ESA BIC Czech Republic představí své letošní úspěchy a stávající i nové startupy na akci ESA BIC Launchpad. Novinkou pod hlavičkou ESA BICu je také jeho propojení s Technologickou inkubací. Díky tomu si mohou inkubované startupy sáhnout na větší finanční podporu, která oproti původním 50 000 eurům činí čtyřnásobek.

 

Hlavními partnery letošního ročníku Czech Space Week se staly přední společnosti podnikající v kosmickém průmyslu:

OHB Group, Honeywell, aliance Czech Space Alliance a izraelská společnost IAI. Dalšími partnery jsou Advacam, Stratosyst, VZLÚ, TRL Space, VAST Space, asociace ALKP a klastry kosmického průmyslu Brno Space Cluster a Moravský letecký klastr.

Zdroj: MDCR

Vlaky za první pololetí přepravily 42,5 milionu tun nákladu, podobně jako loni

Nákladní železniční dopravci v Česku letos za první pololetí přepravili 42,5 milionu tun nákladu, podobně jako za stejné období loni. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prvním čtvrtletí železniční přeprava meziročně klesla o pět procent. Sektor se od pololetí postupně vrací k růstu, nerostou ale všechny jeho segmenty, řekl ČTK prezident Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD Martin Hořínek.

V prvním pololetí roku 2019 před pandemií covidu-19 vlaky přepravily 50,7 milionu tun nákladu, letošní pololetní výsledky ve srovnání s tím zaostávají o více než 16 procent. Ve druhém kvartálu vlaky přepravily 21,5 milionu tun nákladu, meziročně o téměř tři procenta víc.

„Jedná se o postupný trend oživení hospodářství nejen v ČR, ale v celé Evropě. Sice nedosahuje železnice výkonů v předcovidové fázi, ale dostali jsme se do vzestupné tendence,“ uvedl Hořínek. Vývoj lze podle Hořínka odhadovat pouze podle vývoje hospodářství v EU, aktuálně tedy mírný růst. „Kolik se z přepraveného nákladu ocitne na železnici a kolik na silnici se odhaduje velmi těžko,“ řekl Hořínek. Dodal, že náklady na provozování vlaků se razantně zvyšují.

Přepravní výkony železničních dopravců v nákladní dopravě, tedy součet vzdáleností, na které byly přepraveny jednotlivé tuny nákladu, v prvním pololetí činily 7,73 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly téměř o čtyři procenta, oproti roku 2019 jde o pokles o přibližně 7,5 procenta. Přepravní výkony dopravců ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o více než sedm procent na 3,91 miliardy kilometrů.

Nákladní dopravci loni po železnici přepravili 90,2 milionu tun nákladu, meziročně téměř o jedno procento méně. V předcovidovém roce 2019 to bylo 98,5 milionu tun nákladu. Téměř 63 procent nákladu tvořila mezinárodní přeprava, zbytek vnitrostátní.

Zdroj: ČTK

Unipetrol do konce roku 2026 zvýší počet vodíkových stanic o tři na pět

Společnost Orlen Unipetrol plánuje do konce roku 2026 otevřít tři veřejné čerpací stanice na vodík. V současnosti provozuje dvě, v Praze a Litvínově. Kolem roku 2030 chce mít zhruba 20 vodíkových stanic. ČTK to řekla Lada Gadas z tiskového oddělení. Podle aktualizovaného Národního akčního plánu čisté mobility, který vláda schválila v srpnu, by v roce 2030 mělo být v Česku registrováno okolo 3000 vodíkových osobních aut, 800 lehkých užitkových vozů a 200 vodíkových autobusů.

První vodíková čerpací stanice byla v tuzemsku otevřena před 15 lety v Neratovicích jako neveřejná stanice pro autobus tamní veřejné dopravy. Další neveřejná stanice je v Řeži u Prahy. Veřejné stanice jsou vedle pražského Barrandova a Litvínova ještě ve Vítkovicích a Mstěticích u Prahy.

„Aktuálně připravujeme instalaci vodíkových stojanů na naše čerpací stanice v Praze Horních Počernicích, v Brně Slatině a Ostravě Pustkovci. Jejich otevření plánujeme do konce roku 2026. I když se trh vodíkové mobility nevyvíjí tak rychle, jak se očekávalo, stále předpokládáme, že kolem roku 2030 budeme provozovat zhruba dvě desítky vodíkových stanic,“ uvedla Gadas.

V Česku je v současnosti v provozu 28 vodíkových automobilů Toyota a Hyndai. Letos v registru přibyly čtyři vozy. Vodíkové stojany jsou podle dat Orlenu aktuálně využívané podobně jako nabíječky pro elektromobily v rámci celého Česka, tedy kolem tří procent.

Orlen Unipetrol také plánuje v těsné blízkosti litvínovského areálu postavit velkokapacitní fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 60 MW. Získanou čistou elektrickou energii bude využívat pro výrobu až 4500 tun obnovitelného vodíku ročně pomocí elektrolyzéru o výkonu bezmála 30 MW umístěného v areálu. Při výrobě bude kombinovat vlastní energii vyrobenou ze slunce s dodávkami zelené energie od jiných subjektů tak, aby zajistil plynulý chod výroby i v nočních hodinách, kdy slunce nesvítí. Obě technologie se svým výkonem zařadí mezi největší v Česku. Spuštění předpokládá do konce roku 2028. Náklady se pohybují v řádu nižších jednotek miliard korun.

Nedávno stát ale výrazně snížil budoucí předpokládaný počet vodíkových aut na českých silnicích. Původně odhadoval, že by v roce 2030 mělo být v ČR 40.000 až 50.000 vodíkových aut a tisícovka autobusů. Kvůli malému posunu v nabídce vodíkových aut u automobilek v porovnání s rozvojem elektromobilů ale odhady přehodnotil na zhruba 4000 vodíkový osobních a lehkých užitkových aut a dvě stovky autobusů.

Zdroj: ČTK

Čína vyzývá českou vládu, aby pomohla vyřešit spor s EU ohledně elektromobilů

Čína vyzývá českou vládu, aby pomohla vyřešit její spor s Evropskou unií ohledně elektromobilů. Text na svém webu zveřejnilo čínské ministerstvo obchodu, upozornila agentura Bloomberg. V EU začala tento týden platit na dovoz bateriových elektromobilů z Číny vyrovnávací cla až 35 procent, maximální clo spolu se standardním desetiprocentním clem tak dosahuje zhruba 45 procent.

Čínská vláda s tím nesouhlasí, cituje text náměstka ministra obchodu Ling Ťia, který to uvedl na setkání s českou delegací v Pekingu. Čína je ochotna posílit spolupráci s českou stranou v oblastech zahrnujících obchod, investice a novou energetiku a rozšířit dovoz high-tech výrobků a zařízení z České republiky, dodal podle Bloombergu náměstek.

Evropská unie se rozhodla zavést na elektromobily cla, protože se s Pekingem nedokázala dohodnout na přátelském vyřešení sporu ohledně podmínek jejich dovozu. Evropská komise (EK) v úterý oznámila, že uzavřela antisubvenční vyšetřování a že zavádí dodatečná cla na dobu pěti let. Rozhodnutí bylo hned v úterý zveřejněno v Úředním věstníku EU a od středy začalo platit.

Brusel tvrdí, že čínská vláda poskytuje výrobcům elektromobilů nedovolené subvence. Čína s tím nesouhlasí a proti clům se ohradila. Oznámila také, že spor bude řešit za účasti Světové obchodní organizace (WTO).

Evropská komise jako exekutivní orgán EU zavedla clo 17 procent na elektromobily od čínského výrobce BYD, 18,8 procenta na elektromobily od firmy Geely a 35,3 procenta na auta, která vyváží čínský státní podnik SAIC. V EU přitom standardně platí na dovoz aut desetiprocentní clo. To znamená, že nejvyšší clo na dovoz elektromobilů z Číny teď činí 45,3 procenta. Komise už dříve uvedla, že nejvyšším clem zatíží ty automobilky, které s ní nespolupracovaly při vyšetřování dopadů subvencí poskytnutých čínskou vládou.

Zdroj: ČTK

DB Schenker spolupracuje s Microsoft Cloud Logistics na nízkouhlíkové mezikontinentální přepravě

DB Schenker ve společných projektech s Microsoft Cloud Logistics využívají udržitelné letecké palivo (SAF) a udržitelné námořní palivo (SMF). Snižují tak dopad svých přeprav na životní prostředí.
 

Dekarbonizační úsilí zahrnuje také výstavbu špičkových logistických skladů a zavádění nákladních vozidel s alternativními pohony. Logistické operace usilující o snížení emisí uhlíku ve srovnání s přepravami využívajícími konvenční fosilní paliva, lépe podporují cíle obou společností v oblasti environmentální udržitelnosti.

„Microsoft a DB Schenker jsou dva globální lídři, kteří se spojili, aby snížili emise v přepravě a v logistice. Očekáváme, že naše spolupráce prokáže, že významné úspory CO2 jsou proveditelné již v dnešních mezikontinentálních dodavatelských řetězcích,“ řekl Jochen Thewes, generální ředitel DB Schenker a dodal: „modernizace skladu v Nizozemsku na status BREEAM Excellent a získání certifikace LEED Platinum pro SuperHub v Illinois v USA jsou skvělými příklady našeho úsilí o prosazování udržitelnějších a inovativnějších logistických řešení.“

Microsoft Cloud Logistics se zavázal jít v oblasti udržitelné logistiky příkladem. „Naše spolupráce s DB Schenker umožnila vývoj špičkových udržitelných skladů spolu s inovativními palivovými strategiemi napříč všemi druhy nákladní dopravy. Naše odhodlání stanovovat průmyslové standardy v oblasti environmentální udržitelnosti logistiky představuje významný krok vpřed v našem úsilí o snížení dopadů na životní prostředí v souladu s cíli udržitelnosti společnosti Microsoft do roku 2030,“ poznamenal Cliff Henson, viceprezident Microsoft Cloud Supply Chain.

Udržitelná letecká a námořní paliva bude nakupovat DB Schenker a alokovat je na letecké a námořní zásilky Microsoft Cloud Logistics, což by mělo vést ke snížení emisí CO2e nejméně o 15 000 tun ročně. V březnu 2024 DB Schenker také zavedl používání hydrogenovaného rostlinného oleje (HVO neboli obnovitelné nafty) pro všechny námořní zásilky z Kalifornie do Texasu. DB Schenker navíc rozšířil své úsilí o environmentální udržitelnost s Microsoft Cloud na pozemní dopravu v Evropě a Severní Americe s čerpacími stanicemi HVO100 a elektrickými vozidly.

Moderní logistické sklady, navržené pro zefektivnění provozu při minimalizaci dopadu na životní prostředí díky využití obnovitelných energií, jsou jádrem společného úsilí DB Schenker a Microsoft Cloud. Prostory společností v Illinois v USA získaly certifikaci LEED Platinum, což je nejvyšší úroveň certifikace udělovaná Americkou radou pro šetrné budovy. Kromě SuperHubu v USA má sklad Microsoft Cloud Logistics v Nizozemsku certifikát BREEAM úrovně „Excellent“, což dokazuje splnění vysokých standardů energetické účinnosti, omezení dopadů na životní prostředí a zvýšení pohodlí uživatelů.

Zdroj: Reliant

Okénko do světa: tahač Tesla SEMI testován u DHL

Dne 11. října 2024 oznámilo americké DHL úspěšné ukončení zkoušek plně elektrického tahače návěsů Tesla SEMI.

Tahač byl u DHL zkoušen dva týdny, kdy ujel celkem 5000 km. Zkoušky zahrnovaly i jízdu tahače s plně loženým návěsem o celkové hmotnosti 34 tun, dlouhou 625 km, přičemž dosáhl spotřeby 1,72 kWh na jednu míli.

Další odkazy jsou pak zdezde a zde.

Další zajímavostí je, že se objevují spekulece, že tahače SEMI budou vyráběny i v berlínské Gigafactory firmy Tesla.

Silniční nákladní elektromobilita se pomalu, ale jistě stává realitou, to je již velmi pravděpodobně nezměnitelný fakt.

Zdroj: ŽESNAD

Silnici předáme kraji po kompletní opravě za více než 57 milionů korun

Od dnešního dne začíná oprava trasy mezi obcí Bystřice a třineckou částí Nebory. Toho času silnice I/11J patří nově Moravskoslezskému kraji, nicméně ŘSD provede předem domluvenou rekonstrukci, aby došlo k předání trasy v prvotřídním stavu. Letošní etapa prací potrvá zhruba dva týdny, zbytek oprav proběhne příští rok (od jara v délce dalších cca čtyř měsíců).

 

Během přítomností fréz, bagrů a dělníků bude docházet k zúžení vozovky do jednoho pruhu pro oba směry provozu. Střídavý průjezd vozidel zajistí semafory operativně nahrazované školenými regulovčíky. Dopravní změny vyjednal zhotovitel, kterým se mezi čtyřmi dalšími uchazeči stala firma Strabag díky nejnižší cenové nabídce v hodnotě přibližně 57,3 milionu Kč.

 

Stavba bude rozdělena na devět dílčích úseků s rozdílnou technologií opravy. Po dokončení budou zhruba na desetikilometrovém úseku odstraněny diagnostikované provozní škody – nezávislé posouzení životnosti komunikace potvrdilo přítomnost trhlin, hloubkové koroze, olámaných okrajů, kolejí, místních poklesů a jiných vad ohrožující bezpečnost a plynulost silničního provozu.

Audio verze části informační zprávy od mluvčího ŘSD (Jan Rýdl) ke stažení: https://rvs.rsd.cz/packages/814fecf9-c02a-4b2c-99f6-c9c07f72dc25

Zdroj: ŘSD

Řidiči na jižní Moravě mohou sledovat na webu pohyb sypačů

Řidiči na jižní Moravě se letos budou moct v případě, že bude sněžit či budou namrzat vozovky, podívat na web Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, kde zjistí, zda už jel po jejich trase sypač. Jde o službu, kterou krajští silničáři poprvé spustili v samotném závěru loňské zimy, řekl ČTK provozní ředitel Milan Macháček.

Každé auto má v sobě již několik let zabudovanou GPS, ovšem až letos bude moct data využít veřejnost. Lidé nejenže uvidí, kde sypače aktuálně jsou a kudy už projeli, ale uvidí i to, kdy naposledy kterými úseky projeli. „Služba je funkční od začátku listopadu, od kdy držíme pohotovost,“ řekl Macháček. Silničáři mají dlouhodobě 103 okruhů, které udržují.

Jak krajští, tak brněnští silničáři letos nakupovali sůl za mírně nižší cenu než loni a za výrazně nižší cenu než v roce 2022, kdy citelně vzrostla kvůli válce na Ukrajině. „Už jsme zase na ceně jako dřív,“ řekl provozní ředitel Brněnských komunikací Jan Klištinec. Sklady mají obě společnosti plné, z minulé zimy jim zůstala zásoba. A to i přes to, že loňská zima byla, především v prosinci a v lednu, na údržbu náročná. Zatímco v prosinci často sněžilo, v lednu se střídalo vlhké počasí s teplotami okolo nuly, což znamenalo častou nutnost výjezdů a ošetření silnic.

Krajským i brněnským silničářům se zatím daří řešit nedostatek zaměstnanců na trhu práce. Ať už jde o různá organizační opatření nebo o to, že například na dispečinku zůstávají někteří lidé i po dosažení důchodového věku. „Některým je i přes 70. Sice si třeba nerozumí tolik s moderními technologiemi, ale jsou velmi spolehliví a mají velké zkušenosti,“ řekl Klištinec. Macháček dodal, že i přes to stále hledají nové zaměstnance, nejen řidiče.

Zdroj: ČTK

Na údržbu D55 a silnic 1. třídy ve Zlínském kraji je připraveno 6600 tun soli

Na zimní údržbu dálnice D55 a silnic první třídy ve Zlínském kraji mají silničáři ve skladech připraveno 6600 tun soli, tedy podobné množství jako loni. V minulé sezoně spotřebovali přibližně 3180 tun soli a 1,053 milionu litrů solanky, sdělila ČTK mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Lucie Trubelíková.

Zimní údržbu dálnice a hlavních silničních tahů v regionu zajišťuje společnost AVE CZ spolu se Správou a údržbou silnic (SÚS) Zlínska, SÚS Kroměřížska, SÚS Valašska a SÚS Slovácka. V součtu jde o 386 kilometrů, z toho je z toho 23 kilometrů dálnic. „Od prosince přibude dalších 21 kilometrů nově zprovozněné dálnice D55 z Babic do Bzence,“ uvedla Trubelíková.

Údržbu silnic první třídy a dálnice D55 ve Zlínském kraji v rámci konsorcia v nadcházejícím zimním období obstará 21 vedoucích pracovníků a dispečerů. Do terénu bude připraveno vyjet zhruba 40 řidičů, sdělila ČTK mluvčí AVE CZ Pavla Ivácková.

Nyní silničáři chystají techniku. „Celkově je ve Zlínském kraji pro údržbu silnic první třídy a dálnic k dispozici 26 sypačů, 12 nakladačů, tři sněhové frézy a pět šípových pluhů a 26 traktorů s radlicemi,“ uvedla Trubelíková.

V souladu s českou legislativou jsou dálnice a silnice první třídy zařazeny do prvního pořadí důležitosti při zajišťování sjízdnosti. „Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut,“ uvedla Trubelíková.

Řidiči mohou v případě potíží využít bezplatnou dálniční asistenční službu, kterou pracovníci ŘSD zajišťují 24 hodin denně. Dostupná je na telefonním čísle 800 280 281. „Příjezd vozidla i zásah na místě, kterým bude zajištěna plynulost a bezpečnost provozu, je zcela zdarma. Dojezdový čas je cca do 20 minut. Motoristé se mohou na asistenční službu obrátit také s dotazem na aktuální dopravní situaci,“ doplnila Trubelíková.

Náklady za zimní údržbu silnic první třídy a dálnice D55 v regionu dosáhly v minulé sezoně přibližně 39 milionů korun. O rok dříve přišla zimní údržba hlavních silničních tahů v kraji na 49,2 milionu korun. Období zimní údržby trvá oficiálně od začátku listopadu do konce března.

Společnost AVE CZ v konsorciu s dalšími firmami vyhrála tendr na zimní a letní běžnou údržbu silnic první třídy ve Zlínském kraji na osm let, jde o období mezi lety 2017 až 2025. Hodnota zakázky je 456 milionů korun bez DPH.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář