• EU: Provozní podpora obnovitelného vodíku ze strany Evropské komise pokračuje
• EU: Unijní legislativa zavedla definici nízkouhlíkového vodíku
• EU: Net-Zero Industry Act podpoří výrobní kapacity nízkouhlíkových technologií
• EU: I nadále je upřednostňován obnovitelný vodík před nízkouhlíkovým vodíkem
• ČR: Schválena aktualizace vodíkové strategie, zahájena transpozice směrnice RED do české legislativy
• ČR: Program GREENGAS podpoří výstavbu elektrolyzérů částkou 3 miliardy korun, v zemi vyrostou elektrolyzéry o kapacitě desítek MW
• ČR: HYTEP usiluje o zmírnění pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku na unijní úrovni

Rok 2024 je u konce, a proto nastal čas na bilancování toho, co nám tento rok v oblasti rozvoje výroby a využití vodíku přinesl. Zatímco řada klíčových unijních směrnic a nařízení byla dokončena a členské státy, včetně České republiky, zahájily jejich transpozici, vodíkový sektor se nadále potýká s celou řadou výzev.

Nejvýznamnější událostí roku 2024 na evropské úrovni je pokračování provozní podpory obnovitelného vodíku ze strany Evropské komise, která spustila již druhou výzvu z Inovačního fondu v rámci tzv. Evropské vodíkové banky. V prvním kole bylo podpořeno celkem sedm projektů částkami od 0,37 € do 0,48 € za každý vyrobený kilogram obnovitelného vodíku. Tento vodík by měl být vyráběn za cenu okolo 6–7 € za kilogram ve Španělsku, Portugalsku, Finsku a Norsku. Výsledky Evropské vodíkové banky dávají naději, že může být výroba obnovitelného vodíku v Evropě konkurenceschopná. Nicméně v porovnání se šedým vodíkem (vyrobeným z fosilních paliv) je, i v těchto státech, cena obnovitelného vodíku přibližně dvakrát vyšší.

Nízkouhlíkový vodík zakotven v evropské legislativě

V roce 2024 bylo rovněž dokončeno projednávání dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny, který do unijní legislativy zavádí definici nízkouhlíkového vodíku. Následná veřejná konzultace k pravidlům jeho výroby byla zahájena v říjnu 2024 a Komise jejich finalizaci očekává do poloviny roku 2025. Ačkoliv prvotní návrh pravidel není pro Českou republiku zcela optimální, HYTEP bude i nadále usilovat o jeho úpravy.

Neméně důležitou problematikou na unijní úrovni bylo projednávání iniciativy Net-Zero Industry Act, jejímž cílem je podpora výrobních kapacit nízkouhlíkových technologií, a to včetně elektrolyzérů a palivových článků. Na tuto iniciativu má v únoru 2025 navázat Clean Industrial Deal, připravovaný Evropskou komisí. Ten by měl do popředí unijní regulace opět nastolit otázku konkurenceschopnosti, samozřejmě s ohledem na podporované zelené technologie.

Z hlediska infrastruktury bylo v roce 2024 oznámeno posunutí realizace několika přepravních koridorů pro vodík z roku 2030 na rok 2033, zejména v Německu a Nizozemsku.

Z pohledu vodíku musíme bohužel konstatovat, že Evropská unie i nadále upřednostňuje obnovitelný vodík, před nízkouhlíkovým (vyráběný například pomocí elektřiny z jaderných elektráren, či pyrolýzou metanu, kdy přímo nevzniká žádné CO₂), který nemá v unijní regulaci stejné postavení. Doufáme, že v roce 2025, pod vlivem tlaku Komise a vzhledem k jejím zeleným ambicím, dojde i k podpoře nízkouhlíkových technologií, a to například úpravou některých dotačních rámců.

Tři miliardy pro české elektrolyzéry, vodíková Tatra i polygon pro plynaře

Na národní úrovni byla v polovině roku 2024 schválena aktualizace Vodíkové strategie. Co se týče státní správy, ministerstva zahájila transpozici směrnice RED do zákona o ochraně ovzduší a zákona o podporovaných zdrojích energie. Směrnice stanovuje cíl pro spotřebu obnovitelného vodíku v průmyslu a dopravě. Ta by do roku 2030 měla dosáhnout až 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. Pro porovnání, v současnosti spotřebuje Česká republika přibližně 135 tisíc tun šedého vodíku. V tomto směru česká státní správa, i díky přičinění HYTEP, nezahálela a v rámci Modernizačního fondu připravila program GREENGAS, který podpoří výstavbu elektrolyzérů na území České republiky prvotní částkou 3 miliardy korun. I nadále platí, že pro české projekty je nejvhodnější provozní podpora. K té je ale nutné u Komise vyjednat notifikaci. Individuální notifikace provozní podpory bude pro HYTEP v roce 2025 prioritou.

Z infrastrukturních projektů vynikla především společnost GasNet, která postavila nový elektrolyzér v Hranicích u Aše, a která zde bude na začátku roku 2025 testovat postupné přimíchávání vodíku do zemního plynu, tzv. blending. GasNet rovněž vybudoval v Pardubicích zkušební polygon určený k tréninku plynárenských techniků a testování částí plynárenských zařízení, jako jsou materiály, armatury a regulátory, a to nejen pro zemní plyn, ale i pro vodík.

Za zmínku stojí také projekt vodíkové Tatry, na kterém spolupracovalo konsorcium firem ÚJV Řež, Centrum výzkumu Řež, Czechoslovak Group, Devinn a Tatra Trucks. I když byl projekt ukončen již v roce 2023, prvního ostrého terénního nasazení vodíkové Tatry, která má dojezd až 500 km, jsme se dočkali až ke konci roku 2024.

Klíčová je a bude poptávka po obnovitelném a nízkouhlíkovém vodíku

Rok 2024 lze z hlediska rozvoje vodíkového hospodářství hodnotit rozporuplně. Na jedné straně získala řada dobře připravených projektů finální investiční rozhodnutí (FID), které se v následujících letech začnou realizovat. Na druhé straně jsme byli svědky rušení řady vodíkových projektů, zejména u novějších aplikací, jako je mobilita, a to jak v ČR, tak v Evropě. Klíčovou překážkou zůstává nedostatečná poptávka po obnovitelném či nízkouhlíkovém vodíku.

V roce 2024 proto došlo k posunu projektů především v sektorech rafinace ropy, kde platí cíle na snižování emisí v dopravě, a průmyslu, kde je potřeba do roku 2030 nahradit šedý vodík obnovitelným vodíkem. Společnosti jako BP, Shell, RWE, Total Energies či Orlen Unipetrol učinily zásadní kroky k výstavbě elektrolyzérů o souhrnné kapacitě stovek MW.

V Česku vyrostou elektrolyzéry o kapacitě desítek MW

V příštích letech očekáváme v České republice uskutečnění řady projektů, které přinesou minimálně desítky MW elektrolytické kapacity. To vytvoří příležitost posunout vodík kupředu i v sektorech, kde dosud nebyl vyřešen problém „vejce nebo slepice,“ tedy například v mobilitě. K tomuto posunu přispějí první dotace určené přímo na výrobu obnovitelného vodíku i tlak na ozeleňování, například v rámci systému emisních povolenek (EU ETS 1 a 2).

Platforma HYTEP bude i nadále, za Českou republiku, usilovat o změnu přísných pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku na unijní úrovni. Věříme, že pomalejší rozjezd vodíkových projektů je, společně s dalšími důvody, způsoben právě těmito striktními legislativními podmínkami.

Aktuálnímu stavu, trendům, vývoji i výzvám v oblasti vodíkového sektoru, nejen v České republice, bude věnován i jubilejní 15. ročník mezinárodní odborné konference s názvem Hydrogen Days 2025. Ta se uskuteční ve dnech 19.–21. března v Praze a nabídne jedinečný prostor pro setkání všech, kdo se vodíkem zabývají po jakékoli stránce.

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Nástup která technologie nás letos nejvíce ovlivní? Odpověď je naprosto jednoznačná. Je to umělá inteligence. Ne že by se neobjevily žádné jiné zajímavé technologie, ale právě dopad AI a změny, které přinese, budou mít na celou společnost zdaleka největší vliv.

Umělá inteligence sice plní novinové články už dlouho, nyní ale všichni očekávají příchod naprosto zásadní „nové AI“, která výrazně posune možnosti toho, co technologie dokáže. Letos totiž očekáváme příchod „AI agentů“, kteří by měli být schopni na základě zadání sami vykonávat potřebné činnosti.

Dnešní generativní AI umí pracovat s texty (rozumět jim, vytvořit nový text na základě otázky), ale neumí vykonávat práce. Je to proto, že je postavena na velkých jazykových modelech (LLM). Aby AI agent dokázal vykonávat práci, potřebuje mít velký model akcí. To znamená, že musí být natrénován na obrovském množství různých aktivit, ze kterých si pak na základě zadání vybere tu správnou sekvenci akcí, kterou vykoná. Na vznik těchto modelů se aktuálně čeká, ale předpokládá se, že se jich dočkáme už letos.

Schopnost agentů vykonávat činnosti může být opravdu převratná. Někteří, například CEO Microsoftu Satya Nadella, kvůli tomu dokonce předpovídají, že zaniknou klasické softwarové programy, protože je nahradí právě agenti vybavení obrovskými knihovnami akcí. Tito agenti vlastně na základě našeho zadání vždy vytvoří program na míru, který vykoná požadovanou činnost. Když mluvím o AI agentech, nemám tím na mysli, že po ulici začnou ve velkém běhat roboti. Očekávám, že se objeví v našich telefonech a počítačích. Budou nám dělat osobní asistenty a automatizovat práci lidí ve firmách (hlavně tu, která spočívá v provádění relativně dobře popsatelných a opakujících se úloh). To jsou první místa, kde očekávám, že se objeví. Jak se budou AI agenti vyvíjet dál a k čemu všemu je lidstvo použije, je nyní opravdu těžké odhadnout.

S příchodem AI agentů vzniknou úplně nové, a přitom obrovské obchodní příležitosti. Firmy se doteď dělily podle toho, zda své služby a produkty prodávají jiným firmám (B2B, business-to-business), nebo zda je prodávají koncovým zákazníkům (B2C, business-to-consumer). S příchodem agentů se otevírají nové obchodní modely, například B2A (business-to-agent), kde firma marketuje a prodává své služby a produkty AI agentům. Takové služby budou vypadat úplně jinak, budou se jinak prodávat a hlavně se budou jinak propagovat, protože příjemcem marketingu nebude člověk, ale samotný stroj. Obdobně vznikne například A2A obchodní model (agent-to-agent), tedy jakási obdoba dnešních peer-to-peer tržišť typu Airbnb nebo Aukro. Půjde o tržiště služb, kde agenti budou nabízet své služby a jiní agenti je budou poptávat. Výsledkem bude schopnost

celého ekosystému kombinovat schopnosti jednotlivých agentů a plnit tak mnohem komplexnější úlohy, než by zvládl jeden agent.

Další velký trend spojený s AI, s kterým se perou IT týmy ve firmách, je tzv. BYOAI, neboli „Bring-your-own-AI“. Jde o obdobu staršího trendu, kdy jsme si zvykli, že v řadě firem můžeme pracovat na noteboocích, které jsme si jako zaměstnanci sami koupili. Vzhledem k pomalému nasazování AI do firem si řada zaměstnanců platí vlastní soukromé předplatné AI nástrojů (nejčastěji ChatGPT, ale i jiných) a používá je pro svou práci. To je často v rozporu s pravidly firmy, protože s veřejnou AI při dotazování sdílejí citlivá firemní data. Děje se to však v masivním měřítku a prostý zákaz tento problém nevyřeší.

Jediná další technologie, která je vedle AI trochu vidět a svým způsobem se dere dopředu, je pokrok kvantových počítačů. Nikdo sice neví, kdy budou v praxi použitelné, ale riziko prolomení existujících šifrovacích algoritmů je velké. A protože šifrování je ukryté hluboko ve všech systémech a zařízeních, které používáme, bude výměna všech těchto šifrovacích mechanismů za nové, kvantově odolné, nadlidský úkol – větší než problém Y2K na přelomu tisíciletí.

Zdroj: TOPIC PR