Domů Blog Strana 14

Škoda zvýšila čtvrtletní odbyt skoro o 19 %, nejvíce ze značek Volkswagenu

Automobilka Škoda Auto ve druhém čtvrtletí zvýšila odbyt meziročně o 18,7 procenta na 270.800 vozidel. Oznámil to mateřský koncern Volkswagen. Škoda tak zaznamenala zdaleka nejvýraznější růst odbytu ze všech značek skupiny Volkswagen. Celá skupina zvýšila čtvrtletní odbyt o 1,2 procenta nad 2,27 milionu vozů.

Škoda vede z hlediska růstu odbytu i v pololetním srovnání – od ledna do konce června zvýšila odbyt meziročně o 13,6 procenta na 509.400 vozů. Růst odbytu celé skupiny Volkswagen za pololetí dosáhl 1,3 procenta nad 4,40 milionu vozidel.

Skupina Volkswagen vykázala růst odbytu na všech trzích s výjimkou Severní Ameriky a západní Evropy. Na severoamerickém trhu jí odbyt klesl o 16,2 procenta, na západoevropském pak o 0,7 procenta. Na poptávku ve Spojených státech nepříznivě doléhají cla, celkový odbyt skupiny tak podpořil zájem o elektromobily v Evropě, uvedla německá automobilka.

Němečtí výrobci automobilů usilují o dohodu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která by nahradila nynější 25procentní clo na dovoz aut a jejich dílů do USA. Pro Volkswagen je americký trh klíčový.

Prodej plně elektrických vozů celé skupiny Volkswagen se ve druhém čtvrtletí meziročně celosvětově zvýšil o 37,6 procenta na 248.700. V Evropě růst činil 72,9 procenta na 189.700 vozů. „Tento pozitivní vývoj musíme upevnit tím, že budeme pokračovat v naší úspěšné modelové ofenzivě,“ uvedl obchodní ředitel Volkswagenu Marco Schubert. „Celkově se nám podařilo do konce června mírně zvýšit globální odbyt i přes náročné podmínky,“ dodal.

Škoda ve druhém čtvrtletí zvýšila odbyt bateriových elektromobilů meziročně o 196,8 procenta na 46.000 vozů, za pololetí odbyt meziročně vzrostl o 147,8 procenta na 73.000 aut. Celá skupina Volkswagen odbyt bateriových elektromobilů za čtvrtletí zvýšila o 37,6 procenta na 248.700 vozů, za pololetí pak o 46,7 procenta na 465.500 vozů.

Zdroj: ČTK

Modernizace vedení, které způsobilo páteční výpadek, vyjde na 1,7 mld. korun

Modernizace vedení V411, u nějž přetržení kabelu v Ústeckém kraji vedlo k pátečnímu rozsáhlému výpadku elektřiny v Česku, začne v příštím roce. Výstavba nového zdvojeného vedení vysokého napětí, která byla plánována ještě před touto událostí, by měla vyjít přibližně na 1,7 miliardy korun. Hotovo má být v květnu 2027. ČTK to řekl mluvčí státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS Lukáš Hrabal.

Připomněl, že vedení je využíváno pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky.

Velkou část ČR v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobil přetržený kabel. Hlavní mechanickou příčinou bylo podle ČEPS roztržení fázového vodiče, tedy kabelu, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. To vyřadilo z provozu právě páteřní linku V411. Další poruchy na tuzemské soustavě následovaly. Bez elektřiny se ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů.

Podle ČEPS nepůjde jen o obyčejnou opravu nebo modernizaci stávající techniky na vedení, ale o výstavbu zcela nového zdvojeného vedení. Projekt firma začala připravovat v roce 2016, a to včetně plného povolovacího procesu se všemi jeho fázemi, jako jsou například EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí, územní plánování a další povolovací povinnosti.

„Tento proces běžně trvá deset až 12 let. ČEPS navíc těchto investičních akcí plánuje a realizuje celou řadu a musí je koordinovat tak, aby nedostupnost modernizovaných vedení neohrozila bezpečný a spolehlivý proces přenosové soustavy. Koordinace musí proběhnout rovněž s provozovateli přenosových soustav sousedních států,“ popsal státní podnik.

Práce by měly začít v květnu příštího roku. Trvat by měly zhruba rok. ČEPS by v příštích měsících měl vybrat zhotovitele projektu, podpis smlouvy s vybraným uchazečem pak chce podle Hrabala stihnout do konce letošního roku.

ČEPS dlouhodobě upozorňuje, že v příštích letech bude nutné do rozvoje a modernizace přenosové soustavy masivně investovat. V současnosti podnik investuje do posílení kapacity vedení a sítí kolem deseti miliard korun ročně.

Přesnou příčinu pátečních technických problémů nyní ČEPS zkoumá. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do vyšetřování zapojí také další experti, například z Asociace provozovatelů přenosových soustav v Evropě (ENTSO-E) nebo odborníci na posouzení konkrétní techniky. Poruchu na fázovém vodiči opravili energetici podle ČEPS v pátek večer.

Zdroj: ČTK

PKP PLK hlásí radikální redukci počtu míst s omezením rychlosti

Nákladní vlaky v Polsku v prvních měsících roku 2025 výrazně krátí jízdní doby. Podle údajů polského provozovatele dráhy PKP PLK se jízdní doby na páteřní síti zkrátily až o dvě a půl hodiny. Důvodem je radikální redukce počtu míst s omezením rychlosti.

Už loni přitom dramaticky poklesl počet míst s omezením rychlosti na polské železniční síti. V roce 2024 zaznamenala společnost PKP PLK největší procentuální pokles v historii – o celých 27 %. Do května 2025 se počet omezení snížil o dalších 13 %. Díky snížení počtu míst s omezením rychlosti kvůli zhoršené kvalitě infrastruktury dochází ke krácení jízdních dob.

Každé jednotlivé omezení rychlosti má negativní vliv na kapacitu dráhy, organizaci vlakové dopravy a především na schopnost dopravců garantovat kvalitu služby. Nutí strojvedoucí jezdit na určitém úseku nižší rychlostí, což se promítá do delší jízdní doby a vytváří možnost chyby, tj. přehlédnutí takového místa, což má za následek snížení bezpečnosti na železnici. Je to také ztráta pro dopravce – delší jízdní doby znamenají vyšší náklady na kolejová vozidla, práci strojvedoucích a spotřebu energie.

Omezení rychlosti nutí konstruktéry jízdních řádů snižovat kapacitu dráhy. S každým dalším omezením rychlosti je stále obtížnější vytvořit realistický jízdní řád a riziko zpoždění roste.

Od roku 2024 nové vedení společnosti PKP PLK intenzivně a s viditelnými výsledky pracuje na snížení počtu míst s omezením rychlosti, což vede ke zlepšení podmínek podnikání dopravců v osobní i nákladní dopravě a ke spokojenosti zákazníků – cestujících a přepravců.

Na konci roku 2023 PKP PLK identifikovala celkem 3179 míst s omezením rychlosti na železniční síti. Do prosince 2024 se tento počet snížil na 2307, tj. o 27 %, což představuje rekordní procentuální pokles. Do května letošního roku se počet omezení snížil o dalších 13 % a nyní činí přibližně 2000.

Podle Krzysztofa Waszkiewicze, člena představenstva a ředitele údržby infrastruktury PKP PLK je odstranění omezení rychlosti v síti důležitým úkolem a je potěšující, když se podaří rychle odstranit příčiny zpomalení vlaků v kritických místech a úsecích. PKP PLK se vrací k dobrým zkušenostem z let 2014-2016, kdy poklesy činily 11-18 % ročně. Do května letošního roku zaznamenala PKP PLK 13% snížení počtu míst s omezením rychlosti. Do konce roku 2025 může tento výsledek podle Krzysztofa Waszkiewicze dokonce přesáhnout 20 %, a to při nižším výchozím počtu míst s omezením rychlosti.

Odstraňování omezení rychlosti je složitý proces, který vyžaduje opatření jak v technické, tak v organizační oblasti. Klíčové je správně zjistit příčiny jejich vzniku a posoudit, do jaké míry negativně ovlivňují vlakovou dopravu a tím spolehlivost služby a ekonomiku dopravců.

Pravidelné technické kontroly infrastruktury, odstraňování závad a poruch a výměna opotřebovaných součástí v rámci průběžné provozní údržby umožňují snížit jejich počet. Komplexně prováděná modernizace pak odstraňuje místa, která omezují kapacitu dráhy. Veškeré práce musí být prováděny tak, aby měly co nejmenší dopad na stávající vlakovou dopravu, proto je nezbytná konzultace a dohoda s dopravci.

Zdroj: ŽESNAD

Kvůli opravě železničního mostu v Táboře začala výluka na trati do Bechyně

Kvůli opravě železničního mostu přes Lužnici v Táboře začala výluka na trati do Bechyně. Potrvá přibližně do poloviny prosince. Lidé budou jezdit autobusy. Po více než 100 let starém mostě musely vlaky z důvodu špatného technického stavu jezdit velmi pomalu, po opravě budou moct jezdit rychlostí až 50 kilometrů za hodinu, řekla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Dělníci začnou demontovat trakční vedení a koleje. Zhruba za deset dní začnou rozebírat ocelové konstrukce mostu. Místo původního mostu vznikne nový, ale bude to jeho replika. Délka mostní konstrukce bude 174 metrů, výška 29 metrů, dodala Eberl Friebová.

Most přes Lužnici se nachází na první elektrifikované trati ve střední Evropě a navrhl ho vynálezce František Křižík. Správa železnic nechá nahradit obě ocelové konstrukce, kamenné části mostního objektu zesílit a celkově opravit.

Práce pro Správu železnic udělá společnost Firesta-Fišer, rekonstrukce, stavby. Odhadované náklady jsou 352,5 milionu Kč bez DPH.

Zdroj: ČTK

ŘSD opraví další úsek D5 na Tachovsku ve směru na Plzeň za 576 mil. Kč

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začne ve čtvrtek opravovat další úsek dálnice D5 na Tachovsku. Půjde o levou polovinu dálnice se dvěma pruhy ve směru na Plzeň mezi kilometry 139,6 až 129,9. Stavba za 576 milionů Kč naváže na právě dokončenou opravu více než sedmi kilometrů za 420 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí ŘSD Adam Koloušek. Stavbaři budou pracovat opět za provozu.

Betonová vozovka v úseku už je na konci životnost, i po lokálních opravách vykazuje hodně závad. Za 14 týdnů stavbaři kompletně vymění cementobetonový povrch vozovky. Kompletní zprovoznění úseku je plánované na 15. října.

„Součástí je výměna a doplnění svodidel na krajnici a ve středovém dělicím pásu,“ řekl mluvčí. Ve středovém pásu budou svodidla demontována a ve větší míře nahrazena betonovými, vymění se odvodňovací žlaby, pročistí propustky, opraví mosty a obnoví oplocení.

Po dobu stavby bude veškerá doprava svedena do jednoho jízdního pásu a provoz bude veden v režimu 1+1. V jedné ze dvou etap bude také uzavřena levá část mimoúrovňové křižovatky Mlýnec, uvedl Koloušek.

Od čtvrtka do soboty budou silničáři instalovat dopravně inženýrská opatření. „V první osmitýdenní etapě se od 12. července do 7. září uzavře levý jízdní pás mimo křižovatky Mlýnec,“ uvedl mluvčí. V navazující pětitýdenní etapě pak levý pás včetně křižovatky Mlýnec, což by mělo končit 13. října. Stavbu provede sdružení COLAS a MI Roads za 576 milionů Kč bez DPH.

ŘSD od konce března do minulého týdne opravilo levý pás dálnice se dvěma pruhy ve směru na Plzeň mezi kilometry 129,9 až 122,5 poblíž Boru u Tachova. Generální ředitel ŘSD Radek Mátl při zahájení stavby ČTK řekl, že se zvažovalo spojení obou úseků do jedné akce. „Ale v tu chvíli bychom měli mimo tři mimoúrovňové křižovatky a doprava by nám sjížděla na silnice nižších tříd – na doprovodnou komunikaci II/605 (dřívější hlavní tah Praha – Plzeň – Rozvadov) a na další,“ řekl. Takže nakonec ŘSD zvolilo opravu úseků za sebou. Obě etapy se opravují za provozu s dopravním omezením. „Nemělo by to způsobovat žádné komplikace v dopravě. Jde o nejvíce poškozené úseky, které teď na D5 byly,“ dodal.

Zdroj: ČTK

ČOI loni zjistila nedostatky ve dvou třetinách kontrol autobazarů

Česká obchodní inspekce (ČOI) zjistila při loňské kontrolní akci nedostatky ve dvou třetinách kontrol autobazarů. Nejvážnější zjištění se týkala poskytnutí nepravdivých informací o technickém stavu či historii vozidla. Inspektoři loni od poloviny srpna do konce října provedli 37 kontrol, z nichž u 25 zjistili nedostatky. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ČOI František Kotrba.

Poskytnutí nepravdivých informací o technickém stavu či historii vozidla zjistila inspekce v osmi případech. Dále prodejci v šesti případech opominuli podstatné informace o vozidle a ve čtyřech případech byly tyto informace poskytnuty nejasným, nesrozumitelným či nejednoznačným způsobem.

V několika případech byla negativní informace týkající se závad na vozidle zahrnuta prodejcem až do kupní smlouvy, případně do jejích příloh, a v předchozích fázích jednání byla fakticky zatajena. „V jednom případě by si tak spotřebitel zakoupil namísto provozuschopného vozidla nepojízdný set náhradních dílů,“ uvedl mluvčí. Další pochybení našli kontroloři u servisních knížek k vozidlům, ačkoliv byly k vozidlům inzerovány, ve skutečnosti neobsahovaly úplné záznamy.

„ČOI bude i nadále provádět kontroly a sledovat vývoj v tomto segmentu trhu,“ dodal mluvčí.

Zdroj: ČTK

Virtuální jízdenky hrají v Budějovicích prim, pořídíte je u každých dveří

Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. dokončil projekt rozšíření odbavovacích zařízení pro nákup virtuálních jízdenek ke všem nástupním dveřím vozidel MHD. Instalace probíhala postupně během první poloviny roku 2025 a dnes jsou nová zařízení dostupná nejen ve všech autobusech a trolejbusech, ale i u všech nástupních dveří.

 

Virtuální jízdenky si u cestujících vydobyly prvenství

Bezkontaktní virtuální jízdenky, zaváděné od konce roku 2021, jsou dnes nejoblíbenější formou úhrady za jednotlivé jízdy. V květnu 2025 se touto cestou uskutečnilo 52 % nákupů jízdenek, zatímco podíl tištěných jízdenek klesl na 34 %. Cestující oceňují jednoduchost i rychlost nákupu prostřednictvím bezkontaktní platební karty a možnost ověření jízdenky přímo v zařízení třeba při přestupech.

 

„Tato čísla jasně ukazují, že elektronické odbavení je cesta, kterou se chceme dále ubírat. Jsem rád, že jsme nyní schopni nabídnout stejný komfort nákupu virtuální jízdenky, ať už k nám zákazník nastoupí kterýmikoliv dveřmi,“ uvedl ředitel DPMCB Slavoj Dolejš.

 

Konec starých označovačů, kombinovaná zařízení zůstávají

V rámci modernizace odbavení byly z vozidel postupně odstraněny samostatné označovače pro papírové jízdenky. Ty cestující i nadále mohou označit ve žlutých kombinovaných zařízeních, která zůstávají zachována v prostředních částech vozů – tedy u druhých dveří a u třetích v případě kloubových vozidel. Revizoři před zahájením kontroly samozřejmě ponechávají cestujícím dostatek času na jejich označení.

Do vozů přibylo 365 odbavovacích zařízení pro bezkontaktní platby, s původními kombinovanými jich ve vozech najdete více než 660.

 

Přesnější data o využití spojů

Kromě vyššího komfortu pro cestující umožňuje elektronický odbavovací systém také přesnější analýzu využívání spojů a zastávek. Oproti anonymním tištěným jízdenkám, které cestující často nakupují do zásoby, přinášejí virtuální jízdenky přesná a aktuální data.

 

Podpora z fondů Evropské unie

Rozšíření odbavovacích zařízení bylo financováno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který projekt podpořil částkou 14 milionů korun. Investice přispěla ke zvýšení komfortu pro většinu cestujících, kteří jednotlivé jízdenky pořizují přímo ve vozidle.

 

Kontakt pro média:

Barbora Fišer, tisková mluvčí DPMCB
fiser.b@dpmcb.cz

 

Virtuální jízdenky v MHD ČB zásadním způsobem převládly, červené validátory pro jejich pořízení proto DMPCB doinstaloval i ke dveřím, u kterých původně bylo možné pouze označit papírovou jízdenku.

Tištěné jízdenky stále cestující označit mohou, a to ve žlutých, kombinovaných odbavovacích zařízeních. Najdou je vždy u prostředních (2., v kloubových vozech i u 3.) dveří.

Zdroj: DMCB

Bez front a návštěv úřadů, za týden si přes Portál dopravy nechalo doručit vyměněný řidičský průkaz 3 000 lidí

Za týden od zahájení doručování řidičských průkazů se 26 procent lidí s končící platností rozhodlo využít novou funkcionalitu Portálu dopravy. Podle prvních statistik už tedy nemuselo vůbec na úřad tři tisíce řidičů. Nejvíc oblíbená je služba doručení do výdejního boxu, která dosáhla 69 procent ze všech žádostí podaných přes internet. 

„První tři tisícovky řidičských průkazů už si lidé vyzvedli třeba z výdejních boxů a ušetřili tak dvě návštěvy úřadu a desítky minut ve frontách. K dispozici je stále 206 úřadů obcí s rozšířenou působností, kde lze vyřešit žádost i vyzvednout průkazku postaru. Přibylo ale zároveň 10 tisíc výdejních míst Balíkovny, kam je možné si nechat řidičský průkaz zaslat přes Portál dopravy,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. 

Vyměnit řidičský průkaz za týden řešilo 23 137 lidí, z toho prostřednictvím Portálu dopravy 6 016 řidičů, což je 26 procent. Půlka žadatelů přes internet zvolila doručení na úřady, druhá půlka chtěla hotovou průkazku zaslat. Doručení dominovaly výdejní boxy, kam putovalo dohromady více než dva tisíce řidičských průkazů (69 %).

Objednat doručení řidičského průkazu nebo karty řidiče do výdejního boxu umožňuje od 1. července 2025 Portál dopravy. Na něj je možné se přihlásit například přes Bankovní identitu (Bank iD), kterou má 6,5 milionů klientů deseti bank. Nová možnost doručení stojí 100 Kč a žadatel díky ní už nemusí na úřad vůbec chodit. 

Do konce letošního roku zbývá vyměnit přes 350 tisíc řidičských průkazů, kterým končí platnost. I když po České republice není nutné mít průkazku u sebe, musí být podle evropských směrnic platná. Pro cestu za hranice je nadále potřeba mít ještě plastovou kartičku u sebe. Česká republika ale usiluje o co nejdřívější zapojení do Evropské peněženky digitální identity, která by umožnila mít řidičský průkaz také v mobilu. 

Více o doručování vč. otázek a odpovědí najdete na https://md.gov.cz/doboxu 

Zdroj: MDCR

Mezi Bruntálem a Rýmařovem začne oprava mostu z roku 1925

Od úterý 15. 7. 2025 zahajujeme další větší opravu mostu v Moravskoslezském kraji. Dělníci se pustí do celkové rekonstrukce přemostění silnice I/11 v obci Malá Štáhle. Plánované ukončení prací vychází na jaro příštího roku (předpoklad květen). Provoz vozidel mezi Bruntálem a Rýmařovem povede v případě potřeby stavby kyvadlově po původní komunikaci, během pokročilejší fáze projektu řidiči projedou opět kyvadlově přes mostní provizorium a pro pěší bude připravena bezpečná lávka.

 

Nejnižší cenovou nabídku cca 25,8 milionu Kč předložila vítězná společnost IDS – Inženýrské a dopravní stavby Olomouc, která po dohodě s orgány životního prostředí zajistí rozvržení harmonogramu opravy do více etap během dvou stavebních sezón. Letos dojde na kácení dřevin, přípravu území pro provizorní komunikaci a osazení mostního provizoria za občasného zúžení obousměrného provozu do jednoho kyvadlového pruhu, až po zimě (odhadem v únoru) nastane převedení dopravy na zmíněné provizorium, aby mohly probíhat demolice stávajícího mostu z roku 1925 před výstavbou nových konstrukcí.

 

Délka plánovaného přemostění vychází na 31,7 metru, šířka mezi obrubami dosáhne 8,5 metru a niveleta je projektována k odolnosti vůči stoleté vodě z řeky Moravice.

Zdroj: ŘSD

Správa železnic získala z programu CEF Transport dotace ve výši 7,5 miliardy korun

Správa železnic uspěla v poslední velké výzvě z Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF) v dotačním období 2021–2027. Tentokrát získaly podporu tři žádosti, na které byla přidělena dotace v celkové výši téměř 7,5 miliardy korun. Evropské prostředky se využijí na modernizaci trati Brno – Přerov v úseku z Nezamyslic do Kojetína včetně výstavby trakční napájecí stanice v Nezamyslicích, na zabezpečení navazujícího úseku Kojetín – Přerov systémem ETCS a na grant pro informační systémy pro jízdní řády v kooperaci s mezinárodními partnery.

Správa železnic je dominantním příjemcem programu CEF a výrazně napomohla vyčerpání prostředků určených pro Českou republiku. Ve čtyřech výzvách programu CEF Transport získala dotace v celkové výši 40,5 mld. Kč.

Na už zahájenou modernizaci desetikilometrového úseku z Nezamyslic do Kojetína získala Správa železnic dotaci ve výši 6,18 mld. korun. Stejně jako na ostatních částech trati Brno – Přerov zde přibude druhá kolej, traťová rychlost se zvýší na 200 km/h. To bude možné díky plánovaným přeložkám, na kterých mimo jiné vznikne Němčický tunel s délkou 744 m a rozsáhlé mostní objekty. Cestující budou využívat dvě bezbariérové zastávky, a to v Měrovicích nad Hanou a v Němčicích nad Hanou. Na trati se nainstaluje nejmodernější zabezpečovací zařízení – ETCS. Součástí stavby je i náhrada všech přejezdů mimoúrovňovými kříženími.

V uvedeném úseku dojde také ke konverzi trakčního napájení na střídavou soustavu. Proto je součástí dotace také částka téměř 1,1 mld. Kč na samostatnou stavbu trakční napájecí stanice Nezamyslice, která změnu napájení zajistí.

Dokončení obou staveb je plánováno v roce 2028, kdy by měla být dokončena i navazující modernizace mezi Kojetínem a Přerovem. Na tuto stavbu získala Správa železnic dotaci na zabezpečení trati jednotným evropským systémem ETCS.

V neposlední řadě se Správě železnic ve spolupráci se zahraničními partnery podařilo získat dotaci na informační systémy, jejichž cílem je v rámci Evropy sjednotit informace z jízdních řádů a zvýšit tak konkurenceschopnost železnice.

Zdroj: Správa železnic

Logistický kalendář