Domů Blog Strana 159

Plastipak a Kraft Heinz spolupracují na výrobě 100% rPET obalů

Společnost Plastipak Packaging, Inc. (dále jen „Plastipak“), leader ve vývoji, výrobě a recyklaci plastových obalů uzavřel partnerství se společností Kraft Heinz v rámci přechodu na KRAFT® Real Mayo. Nové obaly  MIRACLE WHIP® jsou vyrobené výhradně z recyklovaného PET (rPET) materiálu.

 

Ve společnosti Plastipak využívají nekonečných možností plastů a úzce spolupracují se svými zákazníky, aby lépe pochopili jejich potřeby. Cílem společnosti Kraft Heinz je posunout se směrem k hlavnímu cíli, kterým je snížit  do roku 2030 používání původních plastů v jejím globálním portfoliu obalů o 20 %.

 

rPET ke snížení odpadu i emisí

Ve Spojených státech jsou obaly KRAFT® Real Mayo a MIRACLE WHIP® důkazem možnosti přeměny na 100% potravinářský materiál rPET. 100% využití rPET povede k odstranění asi 14 milionů liber původního plastu, čímž se sníží celkové emise CO2.

Jack Pacente, viceprezident pro globální udržitelnost ve společnosti Plastipak, zdůraznil, že „po desetiletí byla naše vášeň pro životní prostředí jádrem všeho, co děláme. Vedlo nás to k tomu, abychom byli lídrem v oblasti recyklace a také průkopníkem v odpovědném designu obalů a nízkouhlíkové výrobě.“

 

Investovat do recyklačních procesů dává smysl

V roce 2023 prostřednictvím programu Bottle-to-Bottle recyklovali v Plastipaku více než 11 miliard lahví, čímž zvýšili svou recyklační kapacitu o více než 15 % na celkem 495 milionů liber. Závazek společnosti Plastipak neustále zvyšovat recyklační kapacitu se odráží v podstatných investicích, které společnost investuje do recyklačních procesů a zařízení. Plastipak provozuje pět globálních recyklačních center v Dundee, MI; Toledo, Španělsko; Hemswell, Spojené království; Bascharage, Lucembursko; a Beaune ve Francii.

Zdroj: SYBA

Správa železnic vypsala tendr na přestavbu tratě do zóny Kvasiny za 2,5 mld. Kč

Správa železnic vypsala tendr na přestavbu a modernizaci železniční tratě z Týniště nad Orlicí do zóny Solnice-Kvasiny na Rychnovsku, kde sídlí továrna automobilky Škoda Auto a další firmy. Stavba, která má podpořit rozvoj zóny a má dvě etapy, bude stát 2,5 miliardy korun. Začít by měla na konci letošního roku, hotová by měla být na konci roku 2027. ČTK to dnes řekla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Ve třetí etapě stavby, která není součástí nynějšího tendru, stavbaři trať ještě elektrifikují.

V zóně Solnice – Kvasiny pracuje asi 12.500 lidí, z toho přibližně 9000 lidí ve Škodě Auto. Královéhradecký kraj v sousedství automobilky od loňského podzimu buduje pro další investory infrastrukturu v nové průmyslové zóně Solnice-jih, která má celkovou rozlohu asi 32 hektarů.

Přes 20 kilometrů dlouhá trať z Týniště nad Orlicí přes Častolovice a Rychnov nad Kněžnou do konečné zastávky Solnice po modernizaci pojme více nákladních vlaků. „Cílem projektu je vedle zatraktivnění osobní dopravy také zvýšení podílu železnice na zásobování výrobních závodů v průmyslové zóně Solnice-Kvasiny,“ uvedla mluvčí.

Rychlost vlaků se narovnáním některých oblouků zvýší až na 120 kilometrů v hodině. Mezi Rychnovem nad Kněžnou a Solnicí stavbaři postaví zastávku Lipovka a stanici Solnice rozšíří o nákladové nádraží, které bude mít deset kolejí. Kapacitu trati zvýší nové výhybny Rašovice a Tutleky. Zastávky Lípa nad Orlicí a Čestice budou bezbariérové, čeká je rekonstrukce nástupišť a instalace nových informačních systémů. Stavbaři také přebudují most přes řeku Bělou v Častolovicích.

Projekt je navržen ke spolufinancování Evropskou unií z fondu soudržnosti.

Zásadní investice dělá stát a Královéhradecký kraj i do silniční sítě na Rychnovsku. Kraj nákladem 230 milionů korun na konci června otevřel druhou část obchvatu Opočna. Loni ŘSD otevřelo obchvat městysu Doudleby nad Orlicí. V roce 2021 kraj otevřel obchvat Domašína, který leží mezi Častolovicemi a Solnicí. V následujících letech by měly začít stavby obchvatů Rychnova nad Kněžnou, Solnice a Častolovic.

Zdroj: ČTK

Na testovacím polygonu v Plzni jezdí chytrá tramvaj, dokáže komunikovat s okolím

Čeští výzkumníci a technici v Plzni ukázali první chytrou tramvaj, která začala jezdit na osmikilometrovém testovacím polygonu u kampusu Západočeské univerzity (ZČU). Dokáže komunikovat s okolím a reagovat na různé situace a překážky na trati. Odborníci tak představili v praxi výsledky tříletého výzkumného projektu Didymos (řecky Dvojče), který finalizují Fakulta aplikovaných věd ZČU, Fakulta dopravní ČVUT a firmy INTENS Corporation, Škoda Group a CEDA Maps. ČTK to řekl Zdeněk Lokaj z ČVUT. Škoda Group do své tramvaje instalovala vlastní antikolizní systém ACS, jeden ze základních prvků autonomní dopravy. Plzeňské dopravní podniky ho budou požadovat do všech nových vozů a osadí jimi postupně také současné tramvaje.

Projekt za 38 milionů korun financovala více než třemi čtvrtinami státní Technologická agentura ČR a zbytek firmy, má ambici pokračovat až k autonomní městské hromadné dopravě (MHD) bez řidičů. Po dokončení testů letos v prosinci se začnou výsledky zavádět do praxe, nejprve v testovací verzi a následně jako standardní součást tramvají a tratí. „Hlavním výstupem budou doporučení pro města, tedy co musí mít k tomu, aby mohla zavést autonomní dopravu – doporučení pro bezpečnost, data, jejich úložiště i vybavení vozů,“ uvedl Martin Volný, jednatel INTENS, dceřiné firmy O2 Czech Republic. Metodika bude certifikovaná ministerstvem dopravy, které je garantem projektu.

„Funguje nám digitální dvojče, které přijímá informace z tramvají i z vozů a kamer kolem polygonu, vytvořili jsme HD mapu pro testovací úsek a vše se nám povedlo integrovat i s komunikací mezi vozidly,“ řekl Lokaj. Nejtěžším úkolem byla fúze dat z řady zdrojů a zpřesňování rozhodovacích algoritmů systému. „Provázali jsme informace. Systém je závislý na svých senzorech, ale tím, že přijímá data z infrastruktury a věří jim, tak jsme schopni jeho funkčnost rozšířit,“ uvedl Volný. Díky tomu, že vůz reaguje na externí vstupy z okolí, jde podle něj o unikátní evropské řešení.

Tramvaj je osazena jednotkami V2X, které umožňují komunikovat s dopravní infrastrukturou a orientovat se v prostoru díky kamerám a tzv. lidarům, což jsou dálkové měřiče vzdálenosti laserem. S aktuálními a přesnými mapovými podklady reaguje na nepředvídatelné události, třeba na překážky na kolejích a chodce. Na smyčce se dvěma křižovatkami výzkumníci ukázali automatickou detekci překážky na trati i mimo ni, rozpoznání vozidla přijíždějícího ze slepého úhlu a upozornění na zasahující vůz integrovaného záchranného systému.

„Naším dlouhodobým cílem je vyvinout první plně autonomní tramvaj, která zvýší efektivitu a bezpečnost městské dopravy,“ řekl Jiří Liberda, ředitel digitální správy ve Škodě Group. Vědci z plzeňské fakulty zpracovali zejména tzv. HD mapy s 3D objekty. „Senzory tramvaje pracují se statickou mapou a vyhodnocují aktuální pohyb kolem,“ řekl Volný. Systém má dvě komunikační úrovně – sítě 5G a C-ITS, který vysílá na wi-fi zprávy mezi vozidly a infrastrukturou. Pokud by komunikace vypadla, tak má vůz vlastní senzory a bude komunikovat nezávisle. Plzeň už vybavuje systémy C-ITS všechny křižovatky a dopravní podnik a hasiči pak své vozy, aby třeba hasičká auta získávala prioritu na semaforech.

„Automatizace a autonomní systémy provozu, zejména v hromadné dopravě, je směr, který může pro Evropu znamenat významný krok dopředu nad to, kde se třeba teď pohybují asijské výzkumné projekty,“ uvedl dnes v Plzni ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Zdroj: ČTK

Provoz dobíjecí infrastruktury pro elektroauta dál roste, přibyly desítky stanic

Dobíjecí infrastruktura v Česku se dál rozrůstá. V prvním pololetí na hlavních tazích a ve městech přibyly desítky nových stanic, celkem jich tak nyní v Česku je 2429. Stoupá i provoz na nich, meziročně o desítky procent se zvýšily jejich využití i objem odebrané elektřiny. Vyplývá to z aktuálních informací provozovatelů pro ČTK. Za prvních šest měsíců přibylo v České republice více než 5000 čistě bateriových elektromobilů, celkem jich je v tuzemsku zaregistrováno přes 27.600.

Nárůst provozu na dobíjecích stanicích pro elektromobily během letošního roku potvrzují všichni velcí hráči na trhu, mezi něž patří velké energetické společnosti. ČEZ letos zprovoznil zatím 94 nových stanic, celkově jich tak ve své síti má 754. „Po loňských rekordních 144 nových stanicích máme teď v půlce roku dobře našlápnuto k překonání hranice 180 letos zprovozněných stojanů,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Podle společnosti pokračuje především výstavba velkých hubů s větším počtem stojanů a vysokorychlostních stanic. Společnost chce letos mít přes 100 ultrarychlých stojanů.

S počtem stanic roste i spotřeba v celé síti. ČEZ ohlásil nárůst objemu odebrané elektřiny meziročně o 53 procent, řidiči tak na stanicích společnosti spotřebovali rekordních 3,5 gigawatthodiny (GWh) elektřiny při více než 175.000 zastaveních. Počet dobíjení tak meziročně stoupl o 44 procent. Průměrné dobíjení je přes 20 kWh.

Počet stanic navýšila také Pražská energetika, letos zatím o více než 50 na současných 693. Spotřeba na nich podle společnosti stoupla oproti loňsku asi o 36 procent na přibližně 3,3 GWh elektřiny. Počet samotných dobíjení pak vzrostl na zhruba 188.000. Vedoucí sekce Emobility v Pražské energetice Libor Hladík v této souvislosti připomněl, že navzdory postupnému nárůstu počtu provozovaných elektromobilů, Česko stále zaostává za západní Evropou. „Přitom množství veřejných dobíjecích bodů, kterých je v Česku už přes 5000, by dnes zvládlo obsloužit i pětinásobek stávajícího množství elektromobilů. Navíc současně s růstem veřejné sítě rychle budujeme domácnostem i firmám neveřejné dobíjecí body,“ podotkl Hladík.

Výrazně více odebrané energie zaznamenala na svých stanicích také společnost E.ON. Spotřeba stoupla podle podniku meziročně o 80 procent. Řidiči navíc i častěji dobíjeli, za prvních šest měsíců v celkem 68.726 případech, což jsou více než tři čtvrtiny celkového počtu dobití v síti E.ON za loňský rok. Společnost nyní provozuje více než 500 dobíjecích bodů s více než stovkou lokalit ve výstavbě, které se v tomto roce budou průběžně zprovozňovat.“Převážně se bude jednat o lokality, které budou osazeny ultrarychlými body. V nejbližší době by se mohly pro veřejnost spustit dobíječky v Hradci Králové nebo v Horních Počernicích,“ uvedl jednatel E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma.

Nárůst provozu i rozšiřování sítě dobíjecích stanic byl v Česku patrný už loni. Počet dobíjecích stanic pro elektrická auta za rok 2023 vzrostl o více než 40 procent. Na konci loňského roku stát evidoval 2287 stanic, na nichž bylo 4187 dobíjecích bodů.

Zdroj: ČTK

CZ Defence: Modernizace osmi darovaných vrtulníků vyjde na 8,1 miliardy korun

Modernizace osmi vrtulníků systému H-1, které Česko obdrží od Spojených států za pomoc Ukrajině, vyjde celkem na 8,1 miliardy korun. Většinu z částky zaplatí USA jako kompenzaci za dary Ruskem napadené zemi. ČR z částky zaplatí asi 1,42 miliardy korun. Celkem má Česko na dodávku osmi darovaných vrtulníků vyčleněno 3,65 miliardy korun, v částce jsou kromě doplatku za modernizaci zahrnuty také platby DPH za dodané zboží, náklady spojené s celním a licenčním řízením a dopravou nebo kurzové rezervy. Informaci o ceně přinesl server CZ Defence. Zakázku bude ve středu projednávat vláda.

Česko dostane za pomoc Ukrajině v programu Excess Defence Articles (EDA) dva vrtulníky UH-1Y Venom a šest vrtulníků AH-1Z Viper. Dodány by měly být v následujících letech. Darované vrtulníky by měly po modernizaci stavem a vybavením odpovídat novým strojům. Zakázka obsahuje také pořízení příslušenství, leteckého simulátoru a náhradních dílů pro údržbu všech osmi vrtulníků.

Česko už nakoupilo 12 nových vrtulníků systému H-1, poslední do ČR dorazil v červnu. Šlo o osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Nákup 12 vrtulníků z USA schválilo v listopadu 2019 ministerstvo obrany v ceně 14,6 miliardy korun bez DPH, tedy zhruba 17,6 miliardy korun s DPH. Smlouvu podepsal v USA v prosinci 2019 tehdejší ministr Lubomír Metnar (ANO).

Důvodem technického zhodnocení darovaných vrtulníků systému H-1 je podle serveru zabezpečení plných operačních schopností a dalšího rozvoje vrtulníkového letectva armády ČR, stejně jako zvýšení schopnosti vzájemně spolupracovat v Severoatlantické alianci a snížení závislosti na Rusku. Vrtulníky systému H-1 v české armádě nahrazují ruské Mi-24V/35.

Zdroj: ČTK

Úprava křižovatky u Všerub omezí dopravu na hlavním tahu z Plzně na Karlovy Vary

Řidiči musejí od pondělí počítat s dopravními omezeními na frekventované silnici první třídy I/20 na hlavním tahu z Plzně na Karlovy Vary. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začne s úpravami křižovatky se silnicí III/2051 mezi Všeruby a Hunčicemi na severním Plzeňsku. Křižovatku čekají výrazné stavební úpravy, které mimo jiné přidají odbočovací pruhy a dělicí ostrůvky, sdělil ČTK regionální mluvčí ŘSD Adam Koloušek.

Křižovatka, která je asi 12 kilometrů od severního okraje Plzně, dostane po úpravách na hlavním tahu v obou směrech nové plnohodnotné levé odbočovací pruhy, stavaři upraví také úhel napojení vedlejší silnice v obou směrech. Autobusové zastávky se ze svého současného místa v obou směrech posunou za křižovatkou a budou umístěny do nových zastávkových zálivů. Mezi levými odbočovacími pruhy a protisměrnými jízdnímu přibudou na obou stranách křižovatky dělicí dopravní ostrůvky. „Ty budou sloužit chodcům jako místa pro překonání komunikace mezi rekonstruovanými autobusovými zastávkami,“ uvedl Koloušek.

Stavební úpravy za 21,3 milionu korun bez DPH jsou rozplánované do dvou etap, první potrvá od 22. července do 25. srpna, na ní naváže druhá etapa do 29. září. „Během přestavby křižovatky bude silnice I/20 s omezeními i nadále průjezdná a provoz zde bude veden kyvadlově. Výraznější omezení se budou týkat silnice III/2051, která bude zcela uzavřena. Během první etapy bude silnice uzavřena v obou směrech, tedy ve směru od Všerub i Hunčic. Během druhé etapy už bude silnice uzavřena pouze ve směru od Všerub,“ doplnil Koloušek.

Zdroj: ČTK

Mýtný systém v pololetí zaznamenal 300.000 přestupků, meziročně o 17 procent víc

Mýtný systém za první pololetí letošního roku zaznamenal více než 300.000 přestupků u 54.827 vozidel. Oproti loňskému roku počet přestupků vzrostl přibližně o 44.000, tedy o více než 17 procent. Nejčastěji dopravci chybně uváděli počet náprav, jezdili bez registrace v mýtném systému nebo neměli dostatečný kredit v předplaceném režimu jízdy. ČTK to sdělil mluvčí správce mýtného systému, společnosti CzechToll Miroslav Beneš. Počet mýtných přestupků se dlouhodobě zvyšuje, v prvním pololetí roku 2020 jich mýtný systém odhalil 135.000.

„Téměř dvě třetiny incidentů (57 procent) spadaly do kategorie chybně nastaveného počtu náprav vozidla. 17 procent přestupků představovala jízda bez platné smlouvy s provozovatelem mýtného systému. Třetím nejčastějším případem porušení pravidel pro úhradu mýtného je jízda s nedostatečným kreditem u vozidel, která jsou registrována v předplaceném režimu (11 procent),“ uvedl Beneš.

Mýtný systém prostřednictvím 66 pevných kontrolních stanic zmonitoruje za den průměrně 270.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Vozidla nad 3,5 tuny kontroluje také Celní správa, která v průměru denně prověřila 140 aut. Loni to bylo průměrně 4500 vozidel denně. Celní správa v letošním prvním pololetí na pokutách za mýtné přestupky vybrala 2,5 milionu korun, loni to bylo 14,5 milionu.

Největší podíl na celkovém počtu přestupků měly v prvním pololetí česká nákladní auta, a to 38 procent, tedy stejně jako loni. „Dvacet jedna procent incidentů připadá na vozidla z Polska, šest procent na vozidla z Rumunska a pět procent na vozidla z Německa,“ řekl Beneš.

Provozovatel mýtného systému, společnost CzechToll, zaznamenané incidenty předává k řešení Celní správě, která uděluje sankce a rozhoduje o jejich výši. V letošním prvním pololetí Celní správa vedla 11.206 řízení o mýtných přestupcích. „V rámci jednoho řízení se projednávají všechny takzvané incidenty detekované systémem elektronického mýtného (SEM) pro kontrolované vozidlo,“ řekla ČTK mluvčí Celní správy Hana Prudičová.

Provozovatelé nákladních automobilů zaplatili letos za první pololetí na mýtném v Česku 8,5 miliardy korun, což je o jednu miliardu více než v loňském prvním pololetí. V České republice je podle Prudičové nyní zpoplatněno 2835 kilometrů dálnic a silnic první. třídy, meziročně o 435 kilometrů více. Povinnost platit mýtné se vztahuje na vozidla s hmotností nad 3,5 tuny.

Zdroj: ČTK

Developer BLUEPRINT pripravuje logistické projekty za 120 miliónov eur

Developerská spoločnosť BLUEPRINT reaguje na vysoký dopyt po logistických priestoroch v okolí Bratislavy a pripravuje dva projekty, ktoré pomôžu tento dopyt uspokojiť. Konkrétne ide o vybudovanie logistického centra v bratislavských Podunajských Biskupiciach a druhým projektom je logistická hala v Chorvátskom Grobe. Financujúcim partnerom oboch projektov je podielový fond 365.invest Capital FKI o.p.f., ktorý je spravovaný správcovskou spoločnosťou 365.invest. Ide o slovenskú spoločnosť, ktorá je súčasťou skupiny 365.bank.

 

BLUEPRINT má už za sebou úspešný projekt v rakúskej obci Kittsee pod názvom Logistický Park Kittssee.  Park počíta s výstavbou skladových objektov a objektov ľahkej výroby, pričom už teraz sa stáva miestom niekoľkých firemných sídiel s potenciálom ďalšieho rastu. Ideálna poloha poskytuje logistickému parku veľkú strategickú výhodu a výbornú dostupnosť hlavných cestných ťahov. Logistický Park Kittsee počíta s tromi halami. Prvá má byť najväčšia s prenajímateľnou plochou 47 800 m2, druhá hala ponúkne 15 300 m2 a tretia 7 100 m2. Celý areál má zavedené inžinierske siete a predmetné parcely sú dopravne napojené priamo z cesty I. triedy č. 50 a prístupné sieťou vlastných vnútroareálových komunikácií. V jednotlivých areáloch je riešené aj vlastné parkovanie pre zamestnancov a nákladné automobily, ktoré možno v prípade požiadavky klienta pomerovo upraviť či zredukovať. O projekt prejavili záujem viacerí významní hráči v logistickom developmente, výsledkom bol úspešný predaj spoločnosti CTP.

 

V Podunajských Biskupiciach BLUEPRINT zodpovedá za projekt vybudovania logistického centra s dvomi samostatnými viacúčelovými halami a prislúchajúcej areálovej infraštruktúry v rámci logistického centra. V logistickom centre sa budú nachádzať viacúčelové haly určené na prenájom a na skladovanie – napríklad elektrospotrebičov, audio-video techniky, domácich spotrebičov, kancelárskych potrieb, počítačov a ich komponentov, spotrebného tovaru, stavebného materiálu či potravín. Haly budú určené aj na distribúciu, ľahkú výrobu, montáž, obchodné aktivity a služby. V objektoch hál budú situované aj administratívne priestory, sociálne, hygienické zázemie a technické a technologické zázemie. Územie logistického centra bude vybavené prislúchajúcou dopravnou a technickou infraštruktúrou a plochami zelene.

Navrhovaný areál logistického centra v Podunajských Biskupiciach je cielený na systém BREEAM Very Good, ktorý hodnotí kvalitu a udržateľnosť stavieb v rámci širších ekonomicko – ekologických a aj spoločenských vzťahov. Hlavné dôvody, ktoré stáli za vznikom a rozvojom týchto nástrojov na hodnotenie udržateľnosti stavieb sú snaha o pozdvihnutie kvality vo výstavbe a objektivizované hodnotenie s merateľnými a porovnateľnými výsledkami.

Prvá hala ponúkne 29 000 m2 prenajímateľnej plochy a druhá 17 000 m2 plochy. Plánový začiatok výstavby je v treťom kvartáli roku 2025 a do prevádzky by malo byť logistické centrum uvedené o rok neskôr. Predpokladané investičné náklady sú 50 miliónov eur.

 

Logistická hala v Chorvátskom Grobe je ďalším ambicióznym projektom, za ktorý zodpovedá developerská spoločnosť BLUEPRINT. Využitie haly bude podobne ako v Podunajských Biskupiciach určené na skladovanie rôzneho tovaru či na ľahkú výrobu a montáž.

V objekte budú situované aj administratívne priestory, sociálne, hygienické zázemie, technické a technologické zázemie s prislúchajúcou dopravnou a technickou infraštruktúrou a plochami zelene. Počíta sa aj s prístupom kamiónov diaľkovej dopravy, ako aj malých a stredne veľkých nákladných vozidiel pre zabezpečovanie lokálnej a regionálnej obsluhy.

Hala bude spĺňať parametre systému BREEAM Very Good.

Celková plocha areálu predstavuje 173 000 m2, samotná hala ponúkne 74 000 m2 prenajímateľnej plochy. Začiatok výstavby je naplánovaný na druhý kvartál budúceho roka a prevádzka by mala začať o rok neskôr. Developer BLUEPRINT počíta s nákladmi vo výške 70 miliónov eur.

 

Viac informácií nájdete na https://blueprint.sk/

 

Zdroj: BLUEPRINT

Aktualizovaná Vodíková strategie ČR přináší nový impuls pro rozvoj trhu s vodíkem

Dne 17. července 2024 schválila Vláda České republiky novou podobu Vodíkové strategie ČR. Oproti té z roku 2021 hovoří strategie o podpoře výstavby 400 MW elektrolyzérů pro výrobu obnovitelného vodíku, konverzi několika páteřních plynovodů ze zemního plynu na čistý vodík okolo roku 2030 nebo povinnosti spotřebovávat až 20 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně podle unijní legislativy. Obnovitelný vodík by měl nahradit část ze 125 tisíc tun šedého vodíku běžně používaného pro chemické procesy či rafinaci paliv. Strategie přiznává, že bez dostatečné státní podpory nepůjde výrobu a spotřebu obnovitelného vodíku kvůli ekonomickým aspektům rozběhnout, a to ani ve výrobách, které již vodík využívají.

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu má vodík největší potenciál v sektoru dopravy a chemické a průmyslové výroby. Zapomenout bychom ale neměli ani na sektor energetiky, kde může fungovat jako nosič pro sezónní skladování energie, který zvládne vstřebat nadbytečnou výrobu z obnovitelných zdrojů energií od jara do podzimu. Na aktualizaci strategie se výrazně podílela i Česká vodíková technologická platforma (HYTEP).

Vodík má být jedním z mnoha pilířů české bezemisní energetiky

Podle Veroniky Vohlídkové, výkonné ředitelky HYTEP je schválení strategie dobrým impulsem jak pro průmysl, tak pro ostatní ministerstva, a to k rozšíření legislativy a správnému nastavení státní podpory vodíku. „Aktualizace Vodíkové strategie ČR je pouhým začátkem. Adekvátní zastoupení vodíku nám stále chybí zejména v energetickém zákoně, a to navzdory tomu, že vodík bude mít v energetice do budoucna nezastupitelnou roli. Stále také chybí vhodný systém státní podpory, ačkoliv se na jeho podobě začalo již pracovat. Myslíme si, že ke splnění cílů v zavádění obnovitelného vodíku do průmyslu a dopravy je nejvhodnější využít kombinaci investiční a provozní podpory,“ zdůraznila Vohlídková.

Projekty na výrobu obnovitelného vodíku v České republice běží

Podle interního šetření České vodíkové technologické platformy (HYTEP) se v ČR momentálně připravuje přes 10 projektů na výrobu obnovitelného vodíku elektrolýzou vody. Jedná se o projekty od stovek kW až po desítky MW výkonu. „Pokud by se všechny záměry realizovaly v podobě, kterou nám předložily české společnosti, vyráběli bychom v ČR do roku 2030 přes 10 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně. Využití elektrolyzérů a realizace projektů závisí zejména na dostupnosti obnovitelných zdrojů energie, ale také na tom, zda se pro projekty podaří nalézt odběratele. V ČR máme dlouhodobě problém zejména s nedostatkem větrné energie. Rozdíl mezi cenou šedého a obnovitelného vodíku je v ČR mnohdy i více než 10 € za kilogram. Je proto zpočátku potřeba výrobu finančně podpořit, jedině tak dojde k rozvoji obnovitelného vodíku napříč sektory průmyslu a dopravy,“ vysvětluje Jan Sochor, seniorní analytik České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Podle Sochora je potřeba o vodíku uvažovat dlouhodobě. Agentura BloombergNEF vydala v květnu 2024 zprávu, že pouze 5 % všech ohlášených projektů došlo do fáze finálního investičního rozhodnutí (FID). „V loňském roce a uplynulých měsících jsme byli svědky negativních zpráv o zvýšení cen elektrolyzérů a navazujících technologií. Zvyšování cen tak způsobilo i neočekávaný nárůstu cen obnovitelného vodíku. Je potřeba zmínit, že vodík je na počátku a že se komerční projekty teprve začínají budovat. Například elektrolyzéry sice nebudou pro svou komplexnost dosahovat tak rapidního snižování cen jako fotovoltaické panely či baterie, přesto jejich cena do budoucna výrazně klesne, a to vlivem výzkumu a vývoje, automatizace výroby a rozvoje výrobních kapacit. Na straně poptávky již dlouhodobě dochází ke snižování cen za celé systémy, příkladem mohou být palivové články. Očekáváme, že tento trend bude pokračovat. Lidé mají tendenci porovnávat již komercionalizované technologie s těmi, které jsou teprve ve fázi rozvoje. Vodík je dle našeho názoru oproti bateriím a fotovoltaickým elektrárnám tak 10 let pozadu,“ dodává Sochor.

Pro potřebný dovoz vodíku poslouží stávající infrastruktura

Vodíková strategie ČR vidí kromě výroby obnovitelného vodíku a rozvoje kapacit pro výrobu nízkouhlíkového vodíku také potřebu ve větším rozsahu vodík dovážet ze zemí pro jeho výrobu příhodnějších, než je Česká republika. Proto je jednou z priorit strategie rozvoj páteřní přepravní soustavy na vodík, která takový import umožní. Část stávající infrastruktury společnosti NET4GAS může být připravena na přepravu vodíku již kolem roku 2030. „V rámci mezinárodní spolupráce připravujeme projekty umožňující import vodíku z oblastí jako jsou Baltské moře, Ukrajina, severní Afrika a jihovýchodní Evropa, a to právě za využití konverze existující infrastruktury. Důležitost role České republiky ve vznikajícím evropském vodíkovém hospodářství potvrdila i Evropská komise udělením statusu projektu společného zájmu (Project of Common Interest – PCI) dvěma našim projektům,“ popsal Michal Slabý, ředitel strategie, ze společnosti NET4GAS.

Kromě výroby vodíku předpokládá Vodíková strategie ČR i plnění cílů v dopravě. Odvolává se přitom na aktualizaci dalšího strategického dokumentu, který je momentálně v dílně Ministerstva průmyslu a obchodu. Národní akční plán čisté mobility z roku 2024 předpokládá výstavbu až 50 plnicích stanic pro vodík, a to zejména pro nákladní, lehkou užitkovou či lokální autobusovou dopravu. Kromě toho cílí na to, aby na českých silnicích k roku 2030 jezdilo až 380 nákladních vozidel typu N2 a N3 a 200 městských či příměstských autobusů na vodík.

S cílem dále podpořit rozvoj vodíkové ekonomiky jsou nyní připravovány nové výzvy; SFŽP připravuje výzvu v rámci programu GREENGAS a MPO v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Očekáváme, že nové výzvy se zaměří na podporu výše popsaných projektů pro výstavbu elektrolyzérů a vodíkové importní infrastruktury.

Více o Vodíkové strategii ČR a HYTEP na www.hytep.cz

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

GasNet připravuje své první vodíkové město v ČR

Největší český distributor plynu, skupina GasNet, pracuje na projektu vodíkového města v Česku. Hranice u Aše v Karlovarském kraji by se měly stát první municipalitou, kde bude GasNet ve svých plynovodech distribuovat směs zemního plynu a vodíku. Cílem je zde postupně přimíchávat k zemnímu plynu až 10 % vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů v nedalekém okolí města.

 

„Jako tuzemský lídr v distribuci plynu jsme si vědomi naší odpovědnosti hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. V podmínkách ČR není dekarbonizace bez plynu možná. V okamžiku odchodu od uhlí sehraje zemní plyn klíčovou roli jako přechodové palivo k nízkouhlíkovým a obnovitelným zdrojům energie. Dlouhodobě proto pracujeme na tom, abychom v budoucnosti mohli využívat naši plynárenskou infrastrukturu k distribuci nízko- a bezemisních plynů, jako jsou biometan a právě vodík,“ říká Martin Gebauer, CEO skupiny GasNet, a dodává: „Projektem v Hranicích chceme ukázat, že to jde. Zelené a nízkoemisní budoucnosti plynárenství dáme reálnou podobu v praxi. Věřím, že půjde o historický milník, který bude stát na počátku vodíkové revoluce v Česku. Stejně jako jsme v minulosti přešli ze svítiplynu na zemní plyn, chceme postupně přejít ze zemního plynu na zelené a obnovitelné plyny.“

 

GasNet už ve městě provedl kontrolu všech odběrných plynových zařízení, jako jsou plynové kotle nebo sporáky, aby ve spolupráci se Strojírenským zkušebním ústavem ověřil, že jsou plynové spotřebiče u zákazníků v pořádku. Pro jejich majitele se příliš nemění, protože do 20% příměsi vodíku v zemním plynu má směs prakticky stejné vlastnosti jako čistý zemní plyn a není nutné spotřebiče měnit nebo upravovat.

 

Připravena je i distribuční síť, kterou v Hranicích GasNet provozuje. Město má jednu z nejmladších, a tím i nejmodernějších distribučních plynárenských soustav v Česku. Při její výstavbě se už použily materiály, které umožňují distribuci vodíku.

 

Plynaři nechali prostřednictvím partnerské společnosti APOKS[1] také zkontrolovat stav spalinových cest a komínů. Kontrolu podpořil i Karlovarský kraj.

 

Snažíme se o to, aby se Karlovarský kraj stal lídrem vodíkové revoluce v Česku. Už v dubnu minulého roku jsme proto podepsali společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem Vodíkové memorandum, kde jsme se zavázali k podpoře využívání vodíku, a to jak v oblasti podpory aplikace vodíkových technologií, tak v koordinaci rozvoje konceptu takzvaných vodíkových údolí. Zároveň usilujeme o co nejvhodnější nastavení evropské a české legislativy, aby nejen v uhelných krajích byl možný rozvoj výroby, distribuce a spotřeby vodíku. Využití vodíku v plynárenské distribuci a energetice obecně přispěje k výraznému snížení emisí,“ vysvětluje hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

 

Zelený vodík sníží emise a posílí energetickou bezpečnost

V Hranicích se nachází zhruba 350 odběrných míst. Nejde přitom jen o domácnosti, kde se plynem topí a vaří. Ve městě jsou i průmyslové podniky, které plyn využívají v rámci své výrobní technologie. Ani na tuto výrobu nebude mít plynová směs vliv.

 

Vodík se bude v Hranicích vyrábět z lokálních obnovitelných zdrojů, kterými jsou místní větrníky a fotovoltaika Farmy Trojmezí. Zelený vodík bude plně obnovitelný a bude se vyrábět přímo v místě spotřeby. Přispějeme tím ke snižování emisí i posílení energetické soběstačnosti,“ dodává Martin Gebauer.

 

Skupina GasNet staví aktuálně v Hranicích těžební plynovod k výrobně vodíku a připravuje místo pro směšovací zařízení. V areálu výrobny provádí Farma Trojmezí intenzivní stavební práce spojené s instalací elektrolyzéru a zásobníků vodíku. Spuštění projektu a uvedení do provozu se předpokládá nejpozději v první polovině příštího roku.

 

Vodík v legislativě i strategických dokumentech ČR

Novela energetického zákona platná od prvního ledna letošního roku zařadila poprvé v historii České republiky vodík mezi plyny, které je možné distribuovat veřejnou plynovodní sítí k odběratelům. Vodík je zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn. Legislativa tak dnes umožňuje distribuci nejen směsi zemního plynu a vodíku, ale i distribuci 100% čistého vodíku.

 

Budoucí význam a klíčovou roli vodíku potvrdila také na svém včerejším jednání Vláda ČR, když schválila aktualizovanou podobu Vodíkové strategie. Z dokumentu jasně vyplývá, že vodík bude mít přínos nejen pro průmysl, plynárenství a energetiku, ale pro celou tuzemskou ekonomiku a společnost.

Zdroj: Gasnet

Logistický kalendář