Domů Blog Strana 163

Fond dopravy by měl podle návrhu rozpočtu příští rok pracovat se 160 mld. korun

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl mít příští rok rekordní rozpočet ve výši 160,3 miliardy korun. Podle návrhu rozpočtu fondu schváleného jeho výborem investiční výdaje tvoří 110,4 miliardy korun a neinvestiční, tedy opravy, údržba nebo provoz dopravní infrastruktury, činí 49,9 miliardy korun. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva dopravy. Finální rozpočet SFDI bude schvalovat vláda a Sněmovna. Letos pracuje SFDI s rozpočtem 150,1 miliardy korun.

„Rozpočet počítá s 37,4 miliardy korun z evropských zdrojů,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Zbytek prostředků podle něj fond získá z národních zdrojů, s dluhovým financováním se v příštím roce nepočítá. Ředitelství silnic a dálnic má z celkové částky dostat dosud nejvíce finančních prostředků, a to 80,7 miliardy korun, což je meziročně o 1,7 miliardy korun více. Meziročně více peněz z dopravního fondu by příští rok měla získat také Správa železnic, a to 62,7 miliardy korun. Loni to bylo 57,5 miliardy korun.

„Díky proinvestičnímu rozpočtu můžeme nejen pokračovat v rekordním počtu rozestavěných projektů, zajistit údržbu a opravy, pokračovat s výstavbou evropského zabezpečovacího zařízení na železnici a zahájit další strategické stavby,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pokračovat tak podle něj bude například dostavba dálnice D35, která je v současnosti nejvíce rozestavěnou dálnicí v ČR, na konci roku totiž bude ve výstavbě 64 kilometrů.

Aktuálně je ve výstavbě 226,1 kilometru dálnic a 65 kilometrů většinou obchvatů měst. V příštím roce začnou stavby dalších úseků karlovarské dálnice D6, dálnice D11 od Jaroměře do Trutnova nebo dálnice D35 v úseku Úlibice – Hořice. Na železnici budou prostředky využity například k pokračování modernizace a výstavby trati z Prahy přes Letiště Václava Havla do Kladna, na modernizaci železniční infrastruktury nebo přípravu vysokorychlostních tratí.

Pro letošní rok schválila vláda rozpočet SFDI ve výši 150,1 miliardy korun, oproti loňskému roku byl o 400 milionů nižší. Většina financí SFDI podle návrhu pocházela z národních zdrojů, 26 miliard korun měl fond získat dluhovým financováním a 32,1 miliardy korun z evropských fondů.

Zdroj: ČTK

Tramvaje se na pražské Václavské náměstí vrátí v sobotu 28. září ráno

Tramvaje přes pražské Václavské náměstí začnou znovu projíždět v sobotu 28. září ráno. Na sociální síti X to uvedl dopravní systém Pražská integrovaná doprava (PID). Průjezd mezi Vodičkovou a Jindřišskou ulicí se obnoví po třech měsících, v době výluky pražský dopravní podnik opravil koleje v těchto dvou ulicích a postavil napojení na budovanou tramvajovou trať v horní části Václavského náměstí.

Trať přes Václavské náměstí patří k nejdůležitějším v centru. V běžném provozu tudy projíždí víc než deset denních a nočních linek. „Tramvaje se sem vrátí v plné síle v sobotu 28. září v ranních hodinách,“ uvedl PID.

Organizátor dopravy také upozornil, že dneškem skončí provoz linky 35, která má konečnou v Jindřišské ulici před Václavským náměstím a jako jediná teď k náměstí zajíždí. „Od úterý 24. září až do sobotního zprovoznění nebude kvůli dokončovacím pracím obsluhován úsek od Senovážného náměstí po Václavské náměstí,“ napsal PID.

Výstavba nové tramvajové trati v horní polovině Václavského náměstí začala 29. června, trvat má tři roky a náklady by měly být 1,24 miliardy korun. Výluka provozu tramvají přes náměstí měla podle informací od dopravního podniku z června trvat do 30. září. Dělníci v nyní končící fázi výstavby spolu s kolejemi v Jindřišské a Vodičkově ulici opravili také stropní desku stanice metra A Můstek, která se nachází pod kolejemi, a vybudovali výhybku k budoucí trati směřující k Národnímu muzeu a Vinohradské ulici.

Tramvaje v horní části náměstí jezdily do roku 1980, o jejich návratu rozhodlo minulé vedení města. Oproti původnímu stavu budou podle dřívějších informací tramvaje jezdit po stranách náměstí a uprostřed bude promenáda. Město také na náměstí počítá s utlumením provozu automobilů.

Zdroj: ČTK

Rekordní rozpočet na dálnice, obchvaty a železnici, SFDI má mít pro rok 2025 celkem 160,3 miliard Kč

Výbor SFDI schválil návrh rozpočtu fondu, který počítá pro příští rok s celkovou výší 160,3 miliardy korun. Peníze půjdou na pokračování výstavby nových dálnic a silnic I. třídy, modernizaci železnic a zajištění oprav i běžnou údržbu. Rozpočet počítá také se zapojením peněz z evropských fondů.

„Díky proinvestičnímu rozpočtu můžeme nejen pokračovat v rekordním počtu rozestavěných projektů, zajistit údržbu a opravy, pokračovat s výstavbou evropského zabezpečovacího zařízení na železnici a zahájit další strategické stavby. Pokračovat může například dostavba D35, která je v současnosti nejrozestavěnější dálnicí u nás, na konci letošního roku bude ve výstavbě najednou 64 kilometrů této důležité paralelní spojnice Čech s Moravou,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Rozpočet SFDI je navrhovaný jako proinvestiční, kdy investiční výdaje jsou 110,4 miliardy korun a neinvestiční 49,9 miliard korun (opravy, údržba a provozování dopravní infrastruktury, provozní činností investorských organizací).

Z celkové částky rozpočtu je pro Ředitelství silnic a dálnic vyčleněno historicky nejvíce finančních prostředků 80,7 miliard korun a pro Správu železnic 62,7 miliard korun na pokrytí investičních a neinvestičních akcí.

Aktuálně je ve výstavbě dohromady 291,1 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, konkrétně to je 226,1 kilometrů dálnic a 65 kilometrů většinou obchvatů měst. V příštím roce začnou stavby dalších úseků karlovarské dálnice D6, ale také dálnic D11 od Jaroměře do Trutnova nebo dálnice D35 v úseku Úlibice – Hořice.

Na železnici budou prostředky využity například k pokračování modernizace a výstavby trati z Prahy do Kladna, železniční infrastrukturu a přípravu vysokorychlostních tratí.

Zdroj: MDCR

Třicátý Drak vyrazil poprvé s cestujícími. DPMB je v závěrečné třetině projektu montáže vlastních tramvají

Pracovníci ústředních dílen Dopravního podniku města Brna (DPMB) pokračují v kompletaci tramvají Drak. Vůz 1851 s pořadovým číslem 30 dnes vyrazil na svou první jízdu s cestujícími. V Česku zcela unikátní projekt je v závěrečné třetině. DPMB celkem sestrojí 41 nízkopodlažních a plně klimatizovaných tramvají tohoto typu.

 

„Každodenní provoz devětadvaceti nových tramvají typu Drak nám ukazuje, že tento projekt byl dobrým rozhodnutím a krokem kupředu. V letošním roce dokončíme šest vozů a v příštím roce posledních šest, čímž celý projekt uzavřeme. Tramvaje Drak si získaly mezi cestujícími velkou oblibu, do budoucna budeme uvažovat, jak na tento projekt navázat,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

 

Během kompletace se v procesu se vystřídá na 50 lidí všech profesí – od elektromechaniků přes zámečníky, truhláře, čalouníky až po lakýrníky. „Po dodávce hrubé konstrukce od výrobce začínáme na obou článcích s lepením podlah a lakováním. Pokračujeme přípravou izolace a kabeláže, montáží obložení a pokládáním podlahové krytiny. Následně oba články spojíme a přichází na řadu oživení vozu, závěrečné kontroly a revize. Jakmile má vůz všechny potřebné dokumenty, může vyjet s cestujícími,“ vysvětlil Vítězslav Žůrek, technicko-provozní ředitel DPMB.

 

Pracovníci ústředních dílen se při kompletaci vozů setkali s mnoha novými výzvami. „Montáž prvního vozu byla samozřejmě nejnáročnější a trvala o více než měsíc déle. Nyní jsme se časově ustálili na 23 týdnech práce na jednom vozu. Jde o první klimatizované tramvaje, což znamenalo například naučit se instalovat klimatizační jednotky do vozidel. Tramvaje mají i úplně odlišný koncept podvozků, takže i to byl ze začátku oříšek. Při třicátém kusu už nás ale nic nezaskočí,“ přibližuje Tomáš Kadlec, vedoucí ústředních dílen DPMB.

 

První vozy z projektu Drak už prochází preventivními prohlídkami. „Zde konečně zúročujeme poznatky, které jsme při kompletaci tramvají nabyli. Tento proces bude rozhodně jednodušší než u vozů, které máme od dodavatelů kompletně sestavené,“ dodal Havránek.

 

Projekt Drak se i přes problémy spojené se špatnou dostupností některých dílů, růstem cen i důsledky covidu drží svého časového harmonogramu. DPMB v rámci uzavřené rámcové dohody může do konce roku 2024 uzavřít dílčí kupní smlouvy na dodávku komponentů pro kompletaci až 41 tramvají.

Zdroj: DPMB

Logistické konference SpeedCHAIN International se zúčastnily desítky firem. AI revoluce se nekoná a téma číslo jedna je udržitelnost

V Břevnovském klášteře proběhlo ve středu setkání desítek firem, které se z různých úhlů zabývají logistikou. Řeč byla o technologických inovacích, redukci uhlíkové stopy i výzvách námořní a železniční přepravy a infrastruktury. Došlo i na propichování bubliny umělé inteligence.

Z prezentací odborníků na konferenci SpeedCHAIN mimo jiné vyplynulo, že řešení pomocí umělé inteligence nebudou mít podobu revoluce, ale spíše pomalé evoluce. Pro postupné přecházení na AI jsou potřeba především kvalitní data, ale také edukovaní odborníci a dobře navržená strategie. V následujících letech bude proto klíčová rozvážná implementace těchto procesů do dodavatelských řetězců.

Udržitelnost je prioritní, visí nad ní ale řada otazníků
Jako červená nit se eventem táhlo téma udržitelnosti, konkrétně pak redukce uhlíkové stopy ve skladování a přepravě. Co se týče budov, je strategie poměrně jasná, ať už jsou to tepelná čerpadla nebo solární panely na střechách.

V mnoha případech jsou nicméně stále klíčové zejména náklady. „Kritéria výběru nemovitosti jsou u každé společnosti jiná. Některé firmy zůstávají ve staré budově jen kvůli úsporám na nájmu, jiné berou na zřetel strategií ESG, což se odrazí na výběru nemovitosti,“ vysvětlila Zuzana Štěpánková z iO Partners. Výhledově bude stále více společností muset vykazovat nefinanční ESG reporting a podléhat pravidlům týkajících se udržitelnosti budov. Mnozí mají obavy, zejména kvůli administrativní zátěži, vstupním nákladům či vyšším nájmům za nemovitosti. „Obávám se bohužel, že se to promítne i do dodavatelského řetězce, ale změny se budou muset provést,“ dodala Štěpánková.

Doprava je o poznání problematičtější, nasnadě jsou řešení, jako je elektromobilita nebo vodíkový pohon. Na přetřes přišla také alternativa v podobě syntetického paliva HVO100, na které v poslední době přepravci zhusta přesedlávají. “Z našeho pohledu se jedná o nejlepší přechodné a krátkodobé řešení, hlavně díky tomu, že lze použít už existující infrastrukturu a vozidla,” uvedl při panelové diskuzi obchodní ředitel společnosti Raben CZ &SK Marián Budzel, který na akci převzal od České logistické asociace cenu za Logistický projekt roku – Raben Eurohub Rokycany – udržitelná a efektivní přeprava po celé Evropě.

Elektromobilita se v současnosti hodí zejména pro intralogistiku a městkou přepravu, pro mezinárodní logistiku ale dosud elektromobily nedisponují dostatečnými dojezdy, navíc pro ně v řadě případů chybí potřebná infrastruktura. To potvrdil také zástupce společnosti Volvo Trucks Vladimír Myslík: “Elektromobily se nehodí pro každého, s jednotlivými klienty individuálně konzultujeme jejich situaci.” Řeč byla také o vodíku, který řada dopravců do budoucna vnímá jako nejschůdnější řešení nízkoemisní přepravy.

Infrastruktura a byrokracie odrazuje investory
Na tom, že je v Česku je infrastruktura v tristním stavu se shodli prakticky všichni účastníci jedné z dalších panelových diskuzí. Několikrát zaznělo srovnání Česka se sousedním Polskem, které do svých silnic, ale i železnic v posledních letech masivně investovalo s dobrými výsledky.

„Nastal čas pojmenovat věci pravými jmény. Jako Česká republika se okrádáme o investiční příležitosti, které končí například v Polsku nebo Maďarsku. Investoři na konci dne naráží na zkostnatělou veřejnou správu a přehnanou byrokracii. Jestli se nevzpamatujeme, nikam se neposuneme,“ uvedla Michaela Svrčková ze společnosti MSC. Nepříznivý úpadek investorů potvrdila i Pavlína Tomková z Ministerstva dopravy, která se však zároveň brání pravidly Evropské komise, která ministerstvo musí dodržovat.

Zdroj: Botticelli spol. s.r.o.

Modula + MiR – inovativní spojení vertikálního skladu a autonomních mobilních robotů

Výrobce kabelových svazků Flexcon v letošním roce zrealizoval investici do komplexního logistického celku s vertikálními sklady Modula, autonomními mobilními roboty MiR s nástavbou pro manipulaci KLT boxů a podnikového ERP Helios.

Současný rostoucí tlak na efektivitu v průmyslové výrobě, automatizaci procesů a omezení manuální práce vedl už řadu firem k implementaci dílčích vylepšení skladového hospodářství. Vzorovým příkladem, kam se pravděpodobně bude vyvíjet integrace jednotlivých technologií, je společnost Flexcon.

Potřeba navýšení produkce ve firmě, která vyrábí kabelové svazky, soubory vodičů a elektromechanické montáže, vedla v roce 2023 společnost Flexcon k vybudování nové třípatrové budovy. Efektivní spojení procesů skladování, výroby a expedice napříč patry budovy potom žádalo opravdu inovativní řešení.

Význam vertikálních skladů Modula

Od počátku věků platilo, že je ve skladu potřeba mít pořádek a systém. Dnes se může sklad starat o koordinovanou přepravu mezi patry, pomáhat kompletovat objednávky živým operátorům, komunikovat s autonomními mobilními roboty a ještě s programem, který řídí skladové hospodářství v celém podniku. Modula totiž zdaleka není jenom vertikální sklad.

Když vertikální zakladač spolupracuje s lidmi

Z pěti instalovaných zařízení Modula slouží tři věže jako sklad. Ale ne jen tak ledajaký. Jedná se o moderní automatický skladový systém, který komunikuje s živou obsluhou pomocí technologie „Put-to-light‟ a podporuje vychystávání až osmi objednávek najednou takzvanou metodou „Multi-order picking‟. Z těchto tří věží ve Flexconu chystají operátoři materiál do normovaných plastových přepravek.

Vertikální sklad, co zároveň slouží jako výtah

Když umí skladové zařízení zdvihnout jednotlivé police do výšky, proč by je operátor nemohl vyzvednout v jiném patře? Tuto funkci kombinace skladu a výtahu Modula aplikuje s úspěchem už delší dobu. Ale co když v patře místo živého člověka čeká autonomní mobilní robot?

Ve společnosti Bohemia – SysTech group upravili police zakladače Modula tak, aby mohly autonomní roboty MiR pomocí teleskopické manipulační desky odebírat a ukládat normované plastové přepravky do skladu bez nutnosti lidské asistence.

Když si povídají tři softwary mezi sebou

Program, který řídí funkci automatizovaných skladů, se jmenuje Modula WMS. Flotila autonomních mobilních robotů má svůj vlastní software AMR Mir Fleet. A materiálové toky ve společnosti Flexcon řídí ERP Helios.

Velkou částí projektu tak přirozeně bylo „naučit‟ tyto tři programy mluvit mezi sebou tak, aby zboží plynule putovalo mezi vertikálními sklady Modula, lidskýma rukama, robotickými vozíky, jednotlivými pracovišti ve trojpodlažní budově a zpět do meziskladu při přípravě na expedici. A aby měl podnikový ERP systém o všem dokonalý přehled.

Nemusíte vědět, jak co funguje, abyste ocenili, jak si autonomní vozík MiR přivolává konkrétní polici s plastovou přepravkou už během cesty mezi dílnou a vertikálním skladem. Jak Modula navádí různobarevnými světly zaměstnance firmy při vyskladňování několika objednávek najednou. Nebo jak mají pověření lidé přehled o skladových operacích bez nutnosti ručního zadávání hodnot do tabulek.

Zdroj: Bohemia – SysTech group s.r.o.

Podzimní semináře jsou na webu Obalové akademie

Obalová akademie představuje širokou nabídku podzimních seminářů, které jsou nyní dostupné na oficiálním webu. Semináře jsou určeny pro všechny, kteří chtějí prohloubit své znalosti v oblasti obalového průmyslu a udržet krok s nejnovějšími trendy a inovacemi. Další seminář týkající se EUDR bude vypsán, jakmile budou k dispozici další informace o dané legislativě – vodítka apod. 

 

Na stránkách Obalové akademie naleznete kompletní seznam nadcházejících seminářů, které pokrývají rozmanitá témata od technologií a materiálů po legislativní otázky a udržitelnost. Mezi nejzajímavější semináře patří například:

  • PPWR
  • Plýtvání potravinami
  • Požadavky BRC/FCM

Podrobný seznam všech seminářů, včetně termínů a možností registrace, je k dispozici na stránce https://obalovaakademie.cz/konference-seminare.

Neváhejte a zarezervujte si své místo na těchto seminářích, kde získáte nejen cenné informace, ale i příležitost diskutovat s předními odborníky z oboru. Obalová akademie se těší na vaši účast a věří, že podzimní semináře budou pro všechny účastníky přínosné a inspirativní.

Zdroj: SYBA

Povinné ručení na elektrokoloběžku

Kolik uživatelů o nové povinnosti ví a postupuje dle platné legislativy?

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neboli povinné ručení musí mít od 1. 4. 2024 i některé elektrokoloběžky. „Pokud Vaše elektrokoloběžka přesahuje rychlost 25 km/h nebo rychlost 14 km/h a zároveň je její provozní hmotnost vyšší než 25 kg platí tato nová povinnost i pro Vás“ vysvětluje Radka Binhaková, ředitelka Prevencí pro život.

Tato povinnost se vztahuje jak na soukromé uživatele, tak na majitele sdílených elektrokoloběžek, které jsou v řadě měst ČR dostupné.

„V 1. polovině roku 2024 u nás došlo k sjednání více než 18 000 pojištění v kategorii  H1, H2, H3. “ uvádí Zuzana Šlapalová z Generálního ředitelství pojišťovny Kooperativa.

Hmotná škoda nehody s účastí elektrokoloběžky se může lehce vyšplhat i do řádů milionů korun. Pokud uživatel způsobí nehodu, pojišťovna mu tak bude finančně krýt záda.

Kolik povinné ručení na elektrokoloběžku stojí a co k jeho sjednání majitel potřebuje? „K sjednání povinného ručení na elektrokoloběžku potřebuje uživatel doklad totožnosti, výrobní a sériové číslo elektrokoloběžky, druh, značku a výkon elektropohonu. Pojištění stojí řádově 200 – 300 Kč.“ dodává Zuzana Šlapalová z Generálního ředitelství pojišťovny Kooperativa. Sjednání je u většiny pojišťoven možné online či na pobočce. Požadované údaje jsou k nalezení přímo na elektroloběžce či v návodu výrobce.

Nová povinnost neplatí pouze pro majitele elektrokoloběžek, ale například i pro segwaye, jednokolky, elektrické skateboardy, zahradní traktůrky nebo golfové vozíky.

 

 

Projekt Bezpečně na elektrokoloběžce je financován Fondem zábrany škod České kanceláře pojistitelů a je realizován ve spolupráci se Samostatným oddělením BESIP Ministerstva dopravy.

Odkaz na video

Zdroj: BESIP

Dálnice D1 k polským hranicím by se mohla částečně otevřít v pondělí

Zaplavený úsek dálnice D1 k polským hranicím by se pravděpodobně v pondělí mohl alespoň částečně otevřít. Doprava ale ještě bude omezená a svedena bude obousměrně do směru od Polska do České republiky. Novinářům to po jednání krizového štábu Moravskoslezského kraje řekl ředitel hasičů Radim Kuchař. Mluvčí Správy železnic Martin Kavka sdělil, že v pondělí bude po povodni obnoven provoz na nádraží Ostrava-Svinov.

Dálnice je v Ostravě uzavřená od 361. kilometru, tedy mimoúrovňového křížení v Přívoze, voda se na ní držela na 370. kilometru na okraji Bohumína asi šest kilometrů od hranic. Na dálnici přitéká voda z luk a polí přes prolomenou bariéru. Z dálnice čerpá vodu vysokokapacitní čerpadlo, uvedl Kuchař.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) podle něj dnes průrvu a sesuv provizorně opraví tak, aby voda přestala na dálnici přitékat. Hasiči pak odčerpají vodu z dálnice. „Pruh dálnice, který je od Polska směrem na Českou republiku, se tak po dočištění technikou ŘSD stane průjezdný. Jsou připraveni tak, aby technickým řešením a značkami převedli dopravu a umožnili právě tímto pruhem jezdit směrem do Polska, takže oboustranně ,“ uvedl Kuchař. Dálnice by tak s omezením mohla být průjezdná v pondělí ráno.

„Směr, který je z České republiky na Polsko, ještě bude zavřený,“ uvedl Kuchař. V pondělí se totiž bude doplňovat provizorní utěsnění průrvy. Na místo bude s pomocí těžké techniky nutné dopravit lomový kámen. „Potom se dočistí tato část a pustí se provoz v obou směrech,“ doplnil Kuchař.

Voda při povodních zaplavila i železniční trať na Novojičínsku na hlavním koridoru mezi Prahou, Brnem a Ostravou a také dvě největší ostravská nádraží – Svinov a hlavní v Přívoze. Provoz vlaků do Ostravy byl obnoven v pátek odpoledne, vlaky ale zatím jezdí do Ostravy-Vítkovic a Kunčic. Mluvčí Správy železnic Kavka dnes na WhatsAppu oznámil, že v pondělí ve 04:00 bude v Ostravě obnoven provoz mezi Polankou nad Odrou a Svinovem a ve stanici Ostrava-Svinov.

Zdroj: ČTK

Stavba provizorních mostů bude podle armády v zatopených oblastech často náročná

Stavba provizorních mostů bude v některých místech často technicky i časově náročná. Míra destrukce po povodních je obrovská. Někde zmizely dlouhé úseky silnic, břehy jsou podemleté a terén je silně podmáčený. ČTK o tom informovalo ministerstvo obrany. Samotná stavba provizorního mostu by ženistům měla zabrat jeden až tři dny podle toho, zda bude budován těžký nebo střední most.

Mostní provizoria vzniknou tam, kde povodeň původní most strhla nebo výrazně poškodila. Žádost o výstavbu předkládají prostřednictvím krizových štábů postižené obce. Místa pak posuzují odborníci z armády a Univerzity obrany. Pokud je záměr schválený, Univerzita obrany nachystá projektovou dokumentaci. Před zahájením stavby je také nutné opravit okolí mostu, například poničenou silnici nebo břehy.

Techniku na stavbu mostů poskytne Správa státních hmotných rezerv (SSHR) ze svých skladů. Do soboty bylo předběžně vybráno 22 míst v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Na odstranění následků po povodních vláda vyčlenila 2000 vojáků. „Nasazeny jich již byly stovky, odklízí škody, rozváží humanitární pomoc, monitorují situaci. Zasahují v Jeseníku, Opavě, na Bruntálsku. Nasazeni byli piloti, meteorologové, ženisté, zdravotníci i psychologové,“ uvedlo ministerstvo.

Ženisté mají momentálně v terénu všechnu svou speciální techniku, která může být pro likvidaci škod použita. Dnes bylo nasazeno přes 400 vojáků a více než 100 kusů techniky. Armáda nyní pokrývá všechny požadavky, které od krajů dostala.

Velká voda v Česku už opadla. Povodňové stupně evidoval Český hydrometeorologický ústav dnes před 11:00 už jen na 11 místech v Česku. V pondělí 16. září ráno, když místy ještě přetrvávaly deště, byl povodňový stav na více než dvou stovkách míst.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář