Domů Blog Strana 178

Výroba aut v Česku za tři čtvrtletí stoupla o 7,8% na 1,097 milionu vozů

Výroba osobních aut v Česku za tři čtvrtletí vzrostla o 7,8 procenta na 1,097.257 vozů. Elektrických vozidel bylo vyrobeno 106.762 a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů klesl o 3,5 bodu na 9,7 procenta. Na český trh směřovalo celkem 74.977 vozidel a do zahraničí 1,022.280 aut. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal nárůst o 8,8 procenta. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Schopnost udržet rostoucí objem výroby vozidel, navzdory aktuálně složité situaci v plánování výroby, nelze brát podle prezidenta sdružení Martina Jahna jako něco automatického.

„Je potřeba nejen přijmout opaření pro udržení konkurenceschopné výroby v ČR a EU, ale i omezit nezamýšlené regulatorní zásahy do trhu. Zde jde zejména o řešení skokového zvýšení emisních cílů od roku 2025 v situaci, kdy podíl elektromobilů na evropských trzích zůstává za očekáváním. Nenajít řešení by vedlo k masivním sankcím v řádech stovek miliard korun pro výrobce automobilů a dále oslabilo jejich pozici vůči globální konkurenci,“ uvedl Jahn.

Největší automobilka Škoda Auto vyrobila 673.080 aut, což představuje nárůst o 6,2 procenta. Elektromobilů a plug-in hybridů vyrobila Škoda 64.600 kusů, tedy 9,6 procenta z celkové produkce značky. Z toho bylo 54.612 vozidel čistě bateriových. V nošovickém Hyundai klesla produkce o 0,3 procenta na 253.450 aut, z toho elektrické vozy tvořily 16,6 procenta. Kolínská Toyota zvýšila výrobu o 31,7 procenta na 170.727 vozů. Téměř polovinu produkce představoval hybridní model Yaris HV.

Výroba autobusů v Česku od ledna do září meziročně klesla o 11,8 procenta na 3219 vozidel. Ve vysokomýtském Iveco CR bylo vyrobeno 2929 autobusů, SOR Libchavy vyrobil 264 autobusů a KHMC vyrobil 24 autobusů.

Společnost Tatra Trucks, která je v tuzemsku jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila za tři čtvrtletí 1121 vozidel, tedy o 162 kusů, respektive 16,9 procenta, více než ve stejném období loňského roku.

Výrobce Jawa Moto v prvních devíti měsících roku vyrobil 823 motocyklů, tedy o 256 kusů více než v minulém roce. Z celkové produkce bylo na českém trhu umístěno 359 motocyklů a exportováno bylo 464 strojů.

Zdroj: ČTK

Vozy MHD v 1. pololetí přepravily 1,02 miliardy lidí, meziročně o šest pct více

Dopravní prostředky městské hromadné dopravy (MHD) v Česku za první pololetí přepravily 1,02 miliardy cestujících, meziročně zhruba o šest procent více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Za celý letošní rok by měl podle předběžných odhadů počet cestujících v MHD dosáhnout dvou miliard. ČTK to řekl předseda Sdružení dopravních podniků ČR Tomáš Pelikán.

Reklama

V prvním pololetí roku 2019, tedy před pandemií covidu-19, českou MHD využilo 1,1 miliardy cestujících, letošní pololetní výsledky tedy stále zaostávají o více než sedm procent. V samotném druhém čtvrtletí letošního roku vozy MHD přepravily 534 milionů cestujících, meziročně téměř o deset procent více. Obliba veřejné dopravy podle Pelikána opět stoupá.

„Po těžkých covidových letech, kdy byla poptávka po přepravě MHD velmi utlumena, sledujeme s potěšením trend vzrůstajícího počtu cestujících ve vozech MHD v celé České republice,“ řekl Pelikán. Na čísla z roku 2019 se podle něj však české dopravní podniky ještě nevrátí.

„Srovnání s rokem 2019 je obtížné, protože tento rok byl z pohledu přepravních i dopravních výkonů rokem rekordním v naší novodobé historii,“ dodal. K vyrovnání počtu přepravených lidí z předcovidové doby by podle Pelikána měly pomoct investice do systémů MHD, jejich modernizace a vylepšování technologií.

Přepravní výkony české MHD, tedy součet vzdáleností, na kterou byli přepraveni jednotliví cestující, v prvním pololetí činily 4,96 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly zhruba o 5,5 procenta, oproti roku 2019 se jedná o pokles téměř o 45 procent. Přepravní výkony dopravců ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o osm procent na 2,54 miliardy kilometrů.

V loňském roce dopravní prostředky v MHD přepravily v Česku více než 1,96 miliardy lidí, meziročně téměř o sedm procent více. Přepravní výkony MHD loni činily téměř 9,58 miliardy kilometrů, oproti roku 2022 téměř o sedm procent více. V roce 2019 MHD využilo 2,23 miliardy cestujících.

Zdroj: ČTK

Polyuretanem nezarmoutíš – proč nový Hightech materiál dobývá manipulační techniku?

Polyuretanové materiály mají v dnešním moderním světě stále větší upotřebení a význam. Čím dál častěji nahrazují gumové materiály, které výrazně předčí svými vlastnostmi. S vhodnými nápady a propojením polyuretanu spolu s často žádanými produkty z manipulační techniky jako vidlice, přídavná zařízení nebo kola a kladky na VZV stroje dokážeme nabídnout moderní a efektivní produkt. 

V Čematu spojují manipulaci s přidanou hodnotou dobrého nápadu aplikace a dlouholeté zkušenosti s polyuretany, které se u zákazníků v náročných provozech osvědčili. Produkty vylepšené polyuretanem vycházejí z letitých zkušeností. Polyuretan (PU) je HI-tech materiál nahrazující gumu a jiné kaučukové i nekaučukové gumy, protože má oproti nim tyto klíčové vlastnosti. 

Přední vlastnosti PU materiálů:  

  • Možnost odlití na téměř jakýkoliv povrch 
  • Vysoká nosnost (výrazně vyšší než u gumy) 
  • Vysoká houževnatost a elasticita materiálu 
  • Chemická odolnost vůči olejům a čisticím prostředkům 
  • Možnost variace tvrdosti – podle aplikace, zejména 30°– 98° Shore A, mnohdy až 60° Shore D 
  • Zcela nešpinící materiál  
  • Široká škála použití téměř v každém provozu  

 

V praxi hodně provozů řeší problematiku ochrany přepravovaného materiálu 

  • zejména ochranu převáženého zboží, 
  • zamezení sklouznutí přepravovaného materiálu vlivem brzdění a jízdy v zatáčkách 
  • zamezení poškrábání přepravovaných výrobků o nosné vidlice (nebo jiné části PZ) 
  • možné poškození nových litých podlah nosnými vidlicemi 

Snadným a levným řešením těchto problémů je třeba polyuretanový povrch vidlic – tzv. lití vidlic, kde se materiál nebude téměř opotřebovat a zvýší se tak jeho životnost. Jen z těchto základních faktorů, které se vyskytují téměř v každém výrobním závodě nabízí jako řešení následující produkty:  

 

  1. Odlití polyuretanu přímo na vidlice 

V případě potřeby trvalé odolnosti vidlic doporučujeme odlití polyuretanu přímo na vidlice VZV. Toto řešení je možné aplikovat už od tloušťky 4 mm. Vidlice si tak zachovají svůj rozměr i při manipulaci ve velmi úzkých prostorech. 

Výhody polyuretanu oproti gumě: 

  • Absolutně nešpinící 
  • Vyšší nosnost než guma (až 4násobně) 
  • Výborná chemická odolnost proti olejům nebo agresivním čistícím prostředkům 
  • Výrazně vyšší odolnost proti řezu a lepší výdrž proti opotřebení 
  • Chemická stálost materiálu 

Příklady lití: 

PU na svislé plochy šroubovaných vidlic 

Důvod: ochrana ocelových trubek i vidlic, které do svislé plochy narážely.  

Lití vidlic VZV  

Důvod: zamezit padání kovových břemen, které při brzdění i zatáčkách padala. Ocelová špička je ponechána kvůli horšímu zajíždění vidlic do úzkých prostor a horšímu zacházení obsluhy; prodlouží tak životnost polyuretanu.  

Lití PU ručních elektrických i manuálních paletových vozíků

 

 

  1. ČEMag – PROTISKLUZOVÉ OCHRANNÉ NÁSTAVCE VIDLIC 

Magnetické protiskluzové nástavce na vidlice z polyuretanu, je obdoba konkurenčních produktů vyráběných z gumy. Guma však ve srovnání s polyuretany dlouho nevydrží, má malou nosnosti i životnost v náročném prostředí. 

ČeMAG jsou vhodné pro manipulaci se širokou škálou materiálů. Tyto polyuretanové nástavce vidlic poskytují vynikající ochranu při nakládání s citlivými materiály a zlepšují stabilitu nakládaného zboží. Navíc si lze dle libosti upravit barevné provedení. 

Máme za sebou několik úspěšných zátěžových testů trvajících min. 6 týdnů – například s těžkými železnými koly ve společnosti zabývající se jejich výrobou a jinými těžkými provozy, kde velká hmotnost břemene i vytékající oleje jsou na denním pořádku. Jak fungují se podívejte zde: https://www.youtube.com/watch?v=cynLGJ2pp7M 

Proč ČEmag? 

  • protiskluzový efekt chrání zboží před 
  • sklouznutím 
  • poškozením vlivem otěru 
  • efektivně zvyšují bezpečnost práce a předcházejí zranění na pracovišti 
  • výborné vlastnosti proti skluzu i při vysokém zatížení a prudkým brzděním 
  • násobně vyšší životnost a nosnost než guma 
  • stálost materiálu až 5 let 
  • odolnost vůči běžným chemickým prostředkům a olejům 
  • možnost volby tvrdosti polyuretanu 

 

  1. OPRAVA A REPASE BĚHOUNŮ KOL 

 

Kola na zemědělských strojích jsou jednou z nejnamáhavějších součástek nápravy. Po sjetí vrstvy a obnovením běhounů těchto kol polyuretanem ušetříte a zefektivníte výkon stroje. Starý polyuretan nebo gumu šetrně odstraníme, očistíme ráfek a naneseme novou vrstvu polyuretanu. Toto řešení může být výrazně levnější než pořizování zcela nových, zejména u strojů s velkým množství kol a kladek jako zemědělské pásové stroje, kde jen hodnota samotného ráfku tvoří více než polovinu jeho ceny. Polyuretanová vrstva na kole výrazně snižuje opotřebení středního válce.

Robustní polyuretan snese velkou zátěž a disponuje velkou pružností, odlívá se na povrch ve vrstvě už od 3-4 mm, dle potřeby a aplikace. Polyuretanový běhoun je šetrný k podlaze, elastický a odolný proti otěru. Je tedy možné repasovaná kola využít i na valníky a jiné stroje, kde je třeba kladky. 

Základní srovnání gumy (pryže) vs polyuretan (PU) 

Výhody polyuretanu: 

  • absolutně nešpinící 
  • vyšší nosnost (až 4násobně) 
  • výjimečně odolný vůči mnoha látkám – olejům, chladícím emulzím, agresivním čistícím prostředkům, odmašťovadel 
  • výrazně vyšší odolnost proti řezu a lepší výdrž proti opotřebení 
  • malý valivý odpor, výhoda při rozjezdu 

Více o výrobcích z polyuretanu na www.cemat.cz. 

Zdroj: ČEMAT trading, spol. s r.o.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze rozšířilo své aktivity o další odborný tým INTENS (Industrial Thermal Energy Systems). Tým se zaměřuje na vývoj a zavádění nových energeticky efektivních technologií pro průmyslovou energetiku a decentralizovanou výrobu tepla a elektřiny. Vedoucím týmu se stal Jan Špale, který se díky Fullbright-Masarykově stipendiu věnoval této problematice i na Purdue University v USA v rámci své roční stáže. Více informací se dozvíte v přiložené tiskové zprávě.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze rozšířilo své aktivity o další odborný tým INTENS (Industrial Thermal Energy Systems). Tým se zaměřuje na vývoj a zavádění nových energeticky efektivních technologií pro průmyslovou energetiku a decentralizovanou výrobu tepla a elektřiny. Vedoucím týmu se stal Jan Špale, který se díky Fullbright-Masarykově stipendiu věnoval této problematice i na Purdue University v USA v rámci své roční stáže.

UCEEB se aktivně podílí na formování udržitelného stavebnictví. Jeho cílem je výstavba budov šetrných k životnímu prostředí, které jsou v souladu s trvale udržitelným rozvojem a uživatelům poskytují zdravé a komfortní vnitřní prostředí.  Výzkumná práce centra se ale nově zaměřuje i na energetiku v průmyslových podnicích s cílem snižování uhlíkové stopy. Česká republika se totiž zavázala, že přispěje k evropskému cíli stát se do roku 2050 uhlíkově neutrálním kontinentem. Energetika je dnes v Evropě největším producentem CO2. Dle statistik organizace IEA souvisí přibližně třetina emisí skleníkových plynů se spalováním fosilních paliv za účelem získávání energie pro výrobu elektřiny a tepla. Z největší části se na těchto emisích podílí spalování uhlí a zemního plynu.

 

UCEEB jako centrum excelence propojuje vědu s komerčním i veřejným sektorem a přináší inovativní řešení pro udržitelnou budoucnost v oblasti technologií pro budovy, energie a životní prostředí. Naší snahou je snížení energetické náročnosti a efektivní využívání zdrojů. Jsem přesvědčen, že k tomuto cíli, ale i k mezinárodním závazkům, k nimž ČR přistoupila, nám pomůže posunout se blíže také nově vytvořený tým INTENS,“ říká Robert Jára, ředitel ČVUT UCEEB. V současné době působí v univerzitním centru celkem 19 odborných týmů, a to včetně nově založeného.

 

Nový výzkumný tým INTENS se zaměřuje na vývoj a zavádění nových energeticky efektivních technologií pro průmyslovou energetiku a decentralizovanou výrobu tepla a elektřiny. Specializuje se na vývoj a konstrukci průmyslových tepelných energetických systémů, zejména pak vysokoteplotních tepelných čerpadel, systémů pro využití odpadního tepla, kombinované výroby tepla a elektřiny (CHP) a skladování tepelné energie (TES).  „Naším posláním je zvyšovat energetickou účinnost tepelných procesů v průmyslových podnicích pomocí inovativních řešení pro výrobu procesního tepla. Cílem je snížit emisní stopu a zvýšit konkurenceschopnost průmyslové výroby,“ dodává ke směřování Jan Špale, vedoucí výzkumného týmu INTENS.

 

Vedoucím týmu INTENS byl ve výběrovém řízení zvolen Jan Špale. Vystudoval obor Energetika a procesní inženýrství na Fakultě strojní ČVUT, kde se ve své doktorské práci specializoval na vývoj lopatkových strojů pro decentralizované energetické systémy založené na organickém Rankinově cyklu (ORC). Díky prestižnímu Fulbright-Masarykově stipendiu mohl strávit rok na Purdue University v USA, kde se věnoval vývoji vysokoteplotních tepelných čerpadel a průmyslové energetice. Bohaté zkušenosti ve výzkumu a vývoji energetických zařízení získal také během řady zahraničních stáží, například na Politecnico di Milano, KU Leuven v Belgii a OTH Amberg-Weiden v Německu.

 

Tým spolupracuje s mnoha partnery od renomovaných světových univerzit a výzkumných institucí po průmyslové podniky. Propojuje akademické poznatky s aplikovaným výzkumem a pomáhá je zavádět do praxe. Má zkušenosti jak s realizací zakázek smluvního výzkumu, které zahrnují studie proveditelnosti, basic design, odborné technické konzultace a výpočetní simulace, tak národních i mezinárodních grantů veřejné podpory včetně jejich vedení v roli hlavního řešitele.

Zdroj: ČVUT

Stavbaři v Březnici na Příbramsku dokončili opravu kamenného mostu z roku 1899

Stavbaři v Březnici na Příbramsku dokončili opravu kamenného mostu z roku 1899, který překlenuje řeku Skalici. Cena stavby byla téměř 23 milionů korun. Dělníci museli zachovat vnější vzhled památkově chráněného mostu a nesměli zasahovat do původního kamenného zdiva. Uvedení do provozu je plánováno na 30. října, informovala ČTK mluvčí krajské správy a údržby silnic Petra Kučerová.

Práce začaly v létě. Rovnoběžnou zeď směrem do centra bylo nutné rozebrat a nahradit novou. Stavbaři také museli odstranit dosavadní vozovku a chodníky a opravit kamenné zdivo nosné konstrukce a spodní stavby. Součástí prací byla i obnova izolace, zhotovení nové výplňové vrstvy z mezerovitého betonu, nové asfaltové vozovky a dlážděných chodníků.

Most je od roku 1965 kulturní památkou, jehož stavební dokumentace je uložená ve Státním okresním archivu Příbram. Nosnou konstrukci tvoří tři klenby ze žulového řádkového zdiva s krajními pasy z kvádrů. Na klenbách jsou čelní zdi z kyklopského zdiva. Zábradlí mostu vytvářejí parapetní zdi ze žulových kvádrů, na jejichž konci jsou rozšířené podstavce se sochami.

Zdroj: ČTK

ŘSD začalo s opravou mostu na dálnici D10 u Bakova nad Jizerou

Stavbaři začali s opravou mostu na dálnici D10 u Bakova nad Jizerou na Mladoboleslavsku, vymění mostní závěry. Řidiči musí počítat s částečným omezením provozu, práce by měly být hotové v první polovině listopadu. V tiskové zprávě o tom informoval Jiří Veselý z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

„Diagnostickým průzkumem bylo konstatováno poškození mostních závěrů,“ uvedl Veselý. Po mostě denně projede kolem 32.000 vozidel, z toho zhruba pětina jsou nákladní auta a kamiony.

„Pracovat se bude vždy na jedné polovině jednoho jízdního pásu a postupně se bude uzavírka posouvat,“ uvedl Veselý. Doprava bude vedena v režimu dva plus dva zúžené jízdní pruhy. Maximální rychlost v místě prací bude snížena na 80 kilometrů v hodině.

Most na zhruba 51. kilometru dálnice vede přes Brigádnickou ulici a spojuje zejména Bakov nad Jizerou s jeho místními částmi Mráchov a Studénka. Oprava vyjde na 5,5 milionu korun bez DPH, práce provádí společnost MI Roads.

Zdroj: ČTK

ÚOHS: Harmonogram zavedení ETCS v Česku na třech úsecích nebyl v pořádku

Harmonogram zavádění automatického zabezpečovacího železničního systému ETCS není na třech úsecích tratí v Česku v souladu se zákonem o drahách. Zbytek harmonogramu je v pořádku. Rozhodl o tom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který od letošního ledna převzal agendu Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI). Rozhodnutí není pravomocné, lze proti němu podat rozklad, uvedl úřad v tiskové zprávě. Vyjádření Správy železnic ČTK zjišťuje.

V prohlášení o dráze vydávaném Správou železnic byly stanoveny úseky, na nichž bude postupně zaveden výhradní provoz ETCS, tedy pouze pro vlaky vybavené evropským zabezpečovacím systémem. Dopravci se postavili proti zavádění výhradního provozu a jeho zavedení napadli u ÚOHS s argumentem, že jde o diskriminační opatření.

Antimonopolní úřad jim ale dal za pravdu pouze u tří úseků. „Úřad dospěl k závěru, že stanovení výhradního provozu pod dohledem ETCS v rámci prohlášení o dráze 2025 bylo v rozporu se zákonem pouze v případě úseků Plzeň hlavní nádraží – Nýřany, Přerov – Nezamyslice a Horažďovice předměstí – Plzeň hlavní nádraží, neboť u nich nebyla dodržena oznamovací lhůta dle příslušného unijního předpisu,“ uvedl antimonopolní úřad.

Zavádění ETCS po Česku požaduje EU. Má sjednotit odlišné zabezpečovací technologie v jednotlivých členských státech. Náklady se budou pohybovat v desítkách miliard korun. Systém funguje jako nezávislý dohled nad vlaky, který automaticky zasáhne v okamžiku chyby strojvedoucího nebo při jiné nežádoucí situaci a nouzově zabrzdí vlak.

Spuštění ETCS do výhradního provozu v lednu bude postupné. Nejprve do výhradního provozu přejde od 1. ledna trať Česká Třebová – Olomouc – Přerov, od 8. ledna Břeclav – Bohumín, od 15. ledna Česká Třebová – Břeclav a od 22. ledna Praha-Běchovice – Česká Třebová. Na těchto tratích projede denně kolem 1200 vlaků.

Ministerstvo dopravy počítá s vybavením ETCS na dalších 4000 kilometrů tratí do roku 2030, což si vyžádá investice do infrastruktury zhruba 32 miliard korun. V roce 2026 má být výhradní provoz s ETCS zaveden na koridoru Praha – České Budějovice, v prosinci 2027 na trati Beroun – Plzeň – Cheb a do roku 2030 na celé síti.

K výhradnímu provozu na hlavních koridorech bude od ledna potřeba 1500 vlaků vybavených ETCS. Ministerstvo dopravy v září vypsalo další dotační výzvy z operačního programu Doprava s předpokládanou vyčleněnou částkou 500 milionů korun. Celková veřejná podpora pro dopravce se zvýší ze 7,2 miliardy na 7,7 miliardy korun. Peníze na pořizování mobilní části ETCS dopravcům poskytovaly také evropské fondy, aktuální je například výzva z nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Zdroj: ČTK

Aplikace Goodyear DriverHub je k dispozici v PACCAR Connect pro nákladní vozidla DAF

Goodyear oznamuje integraci své aplikace Goodyear DriverHub do PACCAR Connect, nové pokročilé online platformy pro správu vozových parků od společnosti DAF Trucks. Toto rozšíření přináší výhody jak pro řidiče nákladních vozidel, tak pro správce flotil, a to díky nabídce informací o stavu pneumatik, které mohou zlepšit výkon vozového parku a podpořit informovanější rozhodování.

PACCAR Connect je komplexní systém pro správu flotil, který kombinuje hardwarové a softwarové vybavení ve vozidle s volitelným odnímatelným tabletem v kabině a přístupným online portálem. Tato platforma umožňuje provozovatelům flotil sledovat a spravovat výkon jednotlivých vozidel DAF i celých flotil v reálném čase a poskytuje jim možnost dělat rozhodnutí založená na datech.

Rozšíření digitálního ekosystému PACCAR Connect

Goodyear DriverHub je aplikace pro monitorování stavu pneumatik, která upozorňuje řidiče na aktuální podmínky pneumatik. Aplikace poskytuje okamžitá oznámení o odchylkách v tlaku a teplotě pneumatik, což umožňuje proaktivní údržbu, která pomáhá snižovat riziko poruch a zvyšuje bezpečnost na silnicích.

Díky schopnostem prediktivní údržby může Goodyear DriverHub rozpoznat a rozlišit rychlé a pomalé úniky tlaku, což umožňuje včasné zásahy, které minimalizují prostoje a zvyšují efektivitu flotily. Kromě toho optimalizací údržby pneumatik může aplikace přispět ke zlepšení spotřeby paliva a snížení emisí, což podporuje cíle udržitelnosti moderních dopravních společností.

Zvyšování efektivity a udržitelnosti vozových parků

„Tím, že do PACCAR Connect zařazujeme širokou škálu aplikací třetích stran, jako je Goodyear DriverHub, poskytujeme našim zákazníkům všestranné a komplexní digitální prostředí,“ uvedl Luuk Tuijtelaars, ředitel & podpora EU, PACCAR Connected Services, DAF Trucks. „Tento rozmanitý ekosystém integrovaných aplikací třetích stran zvyšuje uživatelskou hodnotu PACCAR Connect, a poskytuje řidičům a správcům flotil cenné nástroje, které podporují chytřejší, efektivnější a produktivnější provoz.“

„Jsme nadšeni, že můžeme přinést aplikaci Goodyear DriverHub do PACCAR Connect. Tato integrace umožňuje správcům flotil a řidičům vozidel DAF dělat ještě informovanější rozhodnutí na základě aktuálních dat o pneumatikách, což pomáhá snižovat náklady a zvyšovat efektivitu flotily,“ uvedl Piotr Czyżyk, generální ředitel Fleet Mobility EMEA ve společnosti Goodyear.

Aplikace Goodyear DriverHub v PACCAR Connect je k dispozici ve všech nových nákladních vozidlech DAF vybavených tabletem PACCAR Connect.

Zdroj: Reliant

Změny v představenstvu Dopravního podniku hl. m. Prahy

Dozorčí rada Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na svém dnešním mimořádném jednání odvolala z představenstva DPP Marka Kopřivu, Jiřího Špičku, a také Petra Witowského, kteří končí jak v představenstvu společnosti, tak i ve funkcích ředitelů. Za nového člena představenstva dozorčí rada zvolila Jiřího Pařízka, současného ekonomického ředitele DPP. Představenstvo DPP je nadále usnášeníschopné.

Představenstvo DPP je k dnešnímu dni tříčlenné a pracuje ve složení: Ladislav Urbánek – místopředseda představenstva, Jiří Pařízek – člen představenstva a Jan Šurovský – člen představenstva. Dozorčí rada současně doporučila představenstvu, aby si za nového předsedu zvolila Ladislava Urbánka, stávajícího místopředsedu představenstva DPP.

Dozorčí rada DPP na svém dnešním mimořádném jednání kromě toho uložila představenstvu, aby v termínu do 30. října 2024 připravilo a ke schválení dozorčí radě předložilo zadání otevřených výběrových řízení na pozice generálního ředitele a personálního ředitele DPP.

Dozorčí rada dnes také projednala rezignaci Jana Marka, místopředsedy dozorčí rady DPP. Dozorčí rada DPP má k dnešnímu dni 14 členů.

Zdroj: DPP

DPP doplňuje vozový park retro autobusů o Škodu 706 RTO MTZ

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) doplnil vozový park retro autobusů o vozidlo Škoda 706 RTO MTZ, které bylo vyrobeno na sklonku roku 1970. Původně jezdilo pod evidenčním číslem 141 na pravidelných linkách MHD v Jihlavě. DPP jej tuto neděli, 20. října 2024 poprvé vypravil v rámci retroprovozu na lince K. Kromě toho jej DPP plánuje využívat na zážitkovou turistiku v Praze a okolí.

Nejnovější přírůstek vozového parku retro autobusů DPP je totožný s vozidly, které v 60. letech 20. století jezdily v pravidelném provozu veřejné dopravy v Praze. V jihlavském dopravním podniku sloužil do roku 1977, kdy byl odstaven. Následně v roce 1978 jej jihlavský dopravní podnik prodal do nedalekého JZD Dolní Cerekev, kde autobus sloužil jako šatna pro zemědělce na poli. V 90. letech autobus zakoupil soukromý majitel, který s ním v Jihlavě výhledově plánoval retro a zážitkové jízdy. V roce 2021 na vozidle nechal provést kompletní generální opravu.

„Záměr na retro jízdy v Jihlavě nevyšel, kompletně zrenovovaný autobus byl nakonec určen na prodej. Toho jsme využili, protože těchto autobusů po generální opravě v téměř bezvadném technickém stavu už mnoho není. Hodil se do našeho záměru doplnit vozový park retro autobusů DPP právě
o tento typ. Díky tomu můžeme zatraktivnit provoz na lince K, kromě toho jej plánujeme využívat pro zážitkovou turistiku, kterou chceme po úspěšném vzoru u tramvají rozvíjet také s autobusy, například po stopách některých tehdejších autobusových linek,“
říká Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

 

V dílnách v garáži Hostivař DPP na vozidle vyměnil jedno rozměrově nepřesné zadní okno a opatřil jej samolepkami tak, aby vypadalo stejně z přelomu 60. a 70. let 20. století. Nově nese symbolické evidenční číslo 4781, které odpovídá poslední sérii tohoto typu autobusů dodané do DPP v roce 1968. Jednalo se tehdy o 39 vozidel, která nesla evidenční čísla 4760–4799. V rámci vnitropodnikové evidence nese evidenční číslo 9008, nejedná se o evidenční číslo v rámci PID.

 

„Náš, nový‘ erťák poprvé nasadíme do provozu tuto neděli 20. října 2024 na retro lince K. Nahradí na ní kloubovou Karosu ev. č. 6380, kterou naopak plánujeme prodat. Na lince K se bude autobus objevovat pravidelně do konce letošní sezóny, v příštím roce pak opět od března. Zcela určitě bude také součástí slavnostních jízd autobusů u příležitosti 100 let od zahájení pravidelného provozu autobusů v Praze, které si připomeneme o víkendu 21. a 22. června 2025,“ uzavírá Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla DPP.

 

Stručně o autobusech Škoda 706 RTO MTZ

Tento typ autobusů vývojově navazoval na vozidla Škoda 706 RO. Takzvané erťáky tvořily základ vozového parku dopravních podniků v 60. letech 20. století. Autobusy 706 RTO jsou symbolem zásadního rozvoje autobusové dopravy DPP v 60. letech 20. století. Základ autobusů tvořil podvozek Škoda 706 RTO vyráběný v tehdejším národním podniku LIAZ v závodě v Mnichově Hradišti. Motor, který měl uložen nad přední nápravou, byl vznětový řadový šestiválec s přímým vstřikem paliva, vybaven dynamem a spouštěčem PAL Magneton. Objem válců byl 11 781 cm3, výkon 117,6 kW (160 koní), vozidlo dosahovalo maximální rychlosti 66 km/h.

 

Sedadla měla latexové polštáře potažené PVC, u pozdější dodávek byl strop tapetován plastickou kůží. Autobusy dodávané od roku 1965 už neměly stanoviště průvodčího. Obsaditelnost vozidel nebyla u všech sérií stejná, lišila se ubíráním či přidáváním sedadel. Jednotlivé dodávky se také lišily provedením okenních ventilací. Některé vozy měly výklopnou nebo posuvnou horní úzkou část ve všech oknech, některé jen u každého druhého okna.

 

První autobusy Škoda 706 RTO MTZ DPP zařadil do svého vozového parku a na pravidelné linky v roce 1959 (celkem 23 vozů ve dvou sériích, původní ev. čísla 127–151). Poslední sérii 39 vozidel DPP odebral v roce 1968. Celkem DPP odebral a provozoval 489 autobusů tohoto typu. Na dodávky tuzemských autobusů 706 RTO navázaly v letech 1973 až 1975 ještě dodávky licenčně vyráběných autobusů Jelcz MEX 272 shodné, a ve své době již velmi zastaralé koncepce. Provoz typové řady vycházející z typu 706 RTO byl ukončen v roce 1979.

Zdroj: DPP

Logistický kalendář