Domů Blog Strana 18

Incidenty s odpadnutím přívěsu vyvolávají varování NHVR týkající se bezpečnosti

Počet incidentů s odpadnutím přívěsu se v roce 2026 zdvojnásobil, což vedlo NHVR k varování operátorům týkajícímu se kontrol spojů a bezpečnostních rizik těžkých vozidel.

Národní regulátor těžkých vozidel vydal naléhavé varování operátorům poté, co se počet incidentů s odpadnutím přívěsu v celé Austrálii zdvojnásobil ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Údaje NHVR ukazují, že v roce 2026 již bylo zaznamenáno osm incidentů s odpadnutím přívěsu, včetně jedné nehody se závažným zraněním, přičemž regulátor varuje, že mnoho dalších incidentů může zůstat nenahlášeno.

Varování následuje po smrtelné nehodě v Novém Jižním Walesu v dubnu 2025, kdy se od přední přívěsové soupravy oddělily dolly a dva zadní přívěsy.

Proč se počet incidentů s odpadnutím přívěsu zvyšuje?
Ředitel operací NHVR Paul Salvati uvedl, že k nárůstu přispívá několik faktorů, včetně mechanického opotřebení, chyby operátora, rozptýlení a nesprávného nakládání.

„Naše údaje ukazují nárůst počtu incidentů s těžkými vozidly způsobených neplánovaným odpadnutím přívěsu a událostmi rozpojení, které lze minimalizovat tím, že řidiči provedou kroky, jako je kontrola před zahájením jízdy před každou cestou,“ řekl Salvati.

NHVR uvedl, že incidenty se separací přívěsu mohou vytvářet závažná rizika, zejména na vysokorychlostních nákladních trasách, kde mohou oddělené přívěsy vyvolat vážné nehody.

Jaké kontroly jsou operátoři vyzýváni k provedení?
Regulátor vyzývá operátory a řidiče, aby posílili inspekční a spojovací postupy před každou jízdou.

Doporučené kontroly zahrnují kontrolu spojů, tažných zařízení a tažných tyčí na opotřebení nebo vady; zajištění, že vzduchové vedení a elektrické kabely jsou zajištěny; provedení obchůzky vozidla; a provedení zkoušky tahu před odjezdem.

Řidiči jsou také upozorňováni, aby zajistili, že spojovací systémy zůstanou bez nečistot a zbytků, které by mohly narušit mechanismy zámku.

Tlak z průmyslu nemůže převážit bezpečnost
Salvati uznal, že nákladní sektor nadále čelí provoznímu tlaku, ale uvedl, že bezpečnostní standardy nemohou být kompromitovány.

„Víme, že je to náročná doba pro mnoho lidí a řidiči těžkých vozidel hrají zásadní roli v tom, aby se naše země pohybovala. Bezpečnostní standardy jsou kritické,“ řekl.

Od července 2024 do dubna 2026 NHVR zaznamenal 26 incidentů s odpadnutím přívěsu v rámci svých regulovaných jurisdikcí.

Regulátor vyzývá operátory a řidiče, aby hlásili bezpečnostní obavy prostřednictvím linky pro důvěrné hlášení těžkých vozidel.

Zdroj: ATN

Plastics Winter Package: Evropská komise dočasně posiluje recyklaci plastů před přijetím Circular Economy Act

Evropská unie dnes čelí zjevné nerovnováze: právní požadavky na využívání recyklovaného plastu rostou, ale dostupnost kvalitního recyklátu i průmyslová kapacita pro jeho zpracování v EU zatím těmto ambicím neodpovídají. Právě tato mezera začíná dopadat na konkurenceschopnost evropského průmyslu. Evropská komise proto 23. prosince 2025 představila sdělení k posílení cirkularity plastů, označované jako Plastics Winter Package, které má jako přechodné řešení podpořit evropský recyklační sektor ještě před očekávaným přijetím Circular Economy Act v roce 2026.

Balíček se zaměřuje zejména na čtyři oblasti: pravidla pro výpočet recyklovaného obsahu, podporu recyklačních technologií, harmonizaci kritérií „konce odpadu“ pro plasty a posílení dohledu nad trhem, zejména u dovozu plastových materiálů do EU. Jde o signál, že Komise si uvědomuje tlak, pod nímž se evropský plastový a recyklační sektor nachází, a snaží se mu vytvořit alespoň základní regulatorní oporu do doby, než bude připraven komplexnější rámec.

Jedním z klíčových prvků balíčku je připravované prováděcí rozhodnutí podle směrnice o jednorázových plastech (SUPD), které aktualizuje pravidla pro výpočet, ověřování a vykazování recyklovaného obsahu v jednorázových PET lahvích na nápoje. Evropská komise už dříve v roce 2025 zveřejnila, že chce do těchto pravidel výslovně zahrnout i chemickou recyklaci a zavést společnou metodiku pro její započítávání. Podle informací zveřejněných v březnu 2026 má nové rozhodnutí nahradit dosavadní rozhodnutí (EU) 2023/2683 a upřesnit, že recyklovaný obsah se počítá z celkové hmotnosti plastových částí PET lahve, včetně víček, uzávěrů, etiket a sleeves.

Z pohledu trhu je velmi důležité, že Komise zatím zachovává omezení, podle kterého se do cíle recyklovaného obsahu u PET lahví započítává pouze post-consumer recyklát pocházející z odpadu vzniklého v EU. Podle dostupných informací má toto omezení zůstat v platnosti do 21. listopadu 2027. Teprve po tomto datu by bylo možné za určitých podmínek započítávat i recyklovaný plast ze třetích zemí, a to pouze tehdy, pokud příslušná země spadá pod pravidla OECD pro přeshraniční pohyb odpadů nebo má s EU uzavřeno ujednání zajišťující rovnocenné bezpečnostní a environmentální standardy. Tento přístup má chránit evropské standardy a současně podpořit investice do recyklační infrastruktury v EU.

Dalším zásadním bodem je uznání chemické recyklace při výpočtu recyklovaného obsahu. Dosud byla v rámci pravidel pro PET lahve prakticky zohledněna především mechanická recyklace. Nový přístup má umožnit započítání chemicky recyklovaného materiálu prostřednictvím metodiky hmotnostní bilance s pravidlem fuel-use excluded, tedy bez započítávání podílů materiálu využitých na paliva nebo energetické využití. Evropská komise tuto metodiku veřejně konzultovala již v létě 2025 a výslovně uvedla, že má zvýšit transparentnost, právní jistotu a investiční předvídatelnost pro sektor chemické recyklace.

Přestože se tato pravidla přímo týkají PET nápojových lahví podle SUPD, jejich význam je širší. Jde totiž o první praktickou ukázku toho, jakým směrem se může ubírat nastavování pravidel pro recyklovaný obsah i podle nařízení PPWR, které od roku 2030 zavádí minimální podíly recyklovaného obsahu pro plastové obaly obecně. Pro výrobce obalů a baleného zboží je proto důležité sledovat tato pravidla už nyní, protože mohou naznačovat budoucí logiku výpočtu i v širším obalovém režimu.

 

Druhou vlajkovou lodí balíčku je návrh harmonizovaných kritérií end-of-waste pro plasty. Cílem je, aby recyklovaný plast po splnění stanovených podmínek přestal být právně považován za odpad a mohl se volněji pohybovat na trhu jako sekundární surovina. Komise tím sleduje snížení administrativních nákladů, nahrazení roztříštěných národních přístupů a zlepšení dostupnosti recyklátu v EU. Podle zveřejněného návrhu se přitom klade velký důraz na bezpečnost materiálu, sledovatelnost jeho původu a omezení nebezpečných látek a nečistot v plastovém výstupu.

Zároveň je ale třeba zdůraznit, že navrhovaná harmonizovaná kritéria end-of-waste se mají vztahovat pouze na plasty recyklované mechanickou recyklací nebo recyklací na bázi rozpouštědel. Naopak plasty, jejichž vstup prošel depolymerací, tedy chemickou recyklací v užším slova smyslu, jsou z rozsahu těchto kritérií zatím vyloučeny. I když z odůvodnění návrhu vyplývá, že do budoucna může dojít k přehodnocení tohoto omezení s ohledem na technologický vývoj, v tuto chvíli jde o poměrně významnou hranici, která ukazuje, že regulace EU stále rozlišuje mezi jednotlivými recyklačními cestami velmi opatrně.

Podle návrhu by tato kritéria mohla začít platit již od 1. července 2026, přičemž revizní doložka je nastavena na rok 2029. Veřejná konzultace k návrhu skončila 26. ledna 2026 a dalším krokem má být finalizace textu Komisí. Pro firmy to znamená, že otázka, kdy přesně plast přestává být odpadem a stává se obchodovatelnou druhotnou surovinou, se může v blízké době významně změnit.

Balíček dále doprovází i přísnější požadavky na dokumentaci u recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami. Tyto změny mají být provedeny novelizací nařízení (EU) 2022/1616 o recyklovaných plastových materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Už stávající znění tohoto předpisu pracuje s deklaracemi shody a požadavky na sledovatelnost recyklovaných plastů. Nově se ale počítá s rozšířením dokumentačních povinností i na částečně předzpracovaný plast a plastový vstup, včetně uvedení původu materiálu, tedy zda jde o materiál unijní nebo mimoevropský.

Prakticky to znamená, že i materiály ve fázi před dalším zpracováním mají být nově doprovázeny dokumentací obdobnou prohlášení o shodě, a to včetně údajů o původu. Návrh zároveň počítá s tím, že pokud materiál obsahuje více než 10 % plastu sebraného nebo předzpracovaného ve třetích zemích, bude považován za materiál mimo EU. Dávky předzpracovaných materiálů mají být rovněž označovány a tam, kde je to relevantní, má být uvedena vhodná recyklační technologie. Pro neevropské dodavatele to bude znamenat výrazně vyšší administrativní nároky, pro evropské dozorové orgány naopak lepší vymahatelnost a dohledatelnost toku materiálu od odpadu až po recyklaci.

Další oblastí jsou opatření tržního dohledu nad dovozem plastů do EU. Evropská komise avizovala, že chce lépe kontrolovat dovoz post-consumer plastů a recyklovaného plastu, zejména pro použití ve styku s potravinami. Ve hře jsou změny celních kódů pro plasty, podrobnější dovozní dokumentace, častější audity zařízení mimo EU a přísnější vymáhání požadavků. Komise má tyto návrhy dále posoudit během druhého čtvrtletí roku 2026.

Zvlášť důležitá je skutečnost, že dnešní celní nomenklatura často nerozlišuje mezi primárním plastem a recyklovaným materiálem. Nové celní kódy by tak mohly výrazně zlepšit kontrolu nad dovozem recyklátu a současně podpořit vynucování nových pravidel, včetně budoucích kritérií end-of-waste. S tím souvisí i záměr vytvořit nové elektronické registry a rozvíjet technologie, které umožní lépe ověřit, zda plast skutečně pochází z post-consumer odpadu.

Celkově je zřejmé, že EU potřebuje více vlastního recyklovaného plastu, pokud chce splnit své právní cíle a současně si udržet průmyslovou konkurenceschopnost. To si vyžádá další investice do sběru, třídění, přípravy materiálu k recyklaci, samotné recyklace i opětovného využití. Komise proto paralelně pracuje i na širších opatřeních, která mají urychlit povolovací procesy pro projekty cirkulární ekonomiky. Zásadním testem ale bude až připravovaný Circular Economy Act, jehož přijetí je podle Komise plánováno na rok 2026 a který má vytvořit skutečný jednotný trh pro sekundární suroviny.

Pro obalový průmysl je hlavní zpráva jasná: současný balíček je důležitým signálem, ale zatím nepředstavuje definitivní systémové řešení. Spíše jde o přechodný regulatorní zásah, který má stabilizovat situaci do doby přijetí širší reformy. O tom, zda EU skutečně vytvoří dlouhodobě funkční a konkurenceschopný rámec pro recyklaci plastů, rozhodnou až finální podoba prováděcích předpisů, rychlost jejich přijetí a především kvalita připravovaného Circular Economy Act.

Zdroj: SYBA

Tři mosty, tři dominanty. Vysokorychlostní trať na Vysočině doplní unikátní konstrukce

Správa železnic uzavřela dvě architektonické soutěže, které určily podobu tří mostů na budoucí vysokorychlostní trati mezi Prahou a Brnem. Nová přemostění vzniknou u Světlé nad Sázavou a ve Velkém Meziříčí. Vybrané návrhy nyní poslouží jako základ pro další projektovou přípravu.

V případě dvojice mostů u Světlé nad Sázavou porotu nejvíce zaujaly návrhy studia Boele. První mostní konstrukce přes údolí Sázavky bude dlouhá 535 metrů. Druhá, překonávající řeku Sázavu, dosáhne délky 400 metrů. Porota ocenila zejména elegantní řešení, které propojuje technickou efektivitu s architektonickou kvalitou a přirozeně reaguje na okolní prostředí.

V druhé soutěži uspěly společnosti Blank architekti a AZ GEO. Údolí Oslavy ve Velkém Meziříčí překlene ve výšce přes 40 metrů most o délce 350 metrů. Vítězný návrh pracuje s jednoduchou horizontální linií a střídmým architektonickým výrazem, který citlivě doplňuje panorama města i charakter okolní krajiny.

U vysokorychlostní trati není jen cílem dostat vlaky rychle z bodu A do bodu B. Některé stavby se stanou novými orientačními body v krajině a budou utvářet charakter místa pro další generace. Proto jsme u těchto objektů hledali v architektonických soutěžích řešení, která budou fungovat nejen technicky, ale i vizuálně,“ říká ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier.

Všechny tři mosty jsou součástí připravovaného vysokorychlostního úseku mezi Světlou nad Sázavou a Velkou Bíteší, který tvoří část budoucího spojení Prahy a Brna. Po nové trati budou vlaky jezdit rychlostí až 320 km/h.

Příprava vysokorychlostních tratí je financována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a evropského programu Connecting Europe Facility (CEF).

Zdroj: Správa železnic

Silniční obchvat Moravských Budějovic opraví IMOS Brno za 79 milionů korun

Silnici 38, která slouží jako obchvat Moravských Budějovic na Třebíčsku, opraví firma IMOS Brno. Práce na 6,4 kilometru hlavního tahu mezi Jihlavou a Znojmem slíbila udělat za 79,2 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. Ředitel jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Aleš Kratina ČTK řekl, že by silnice měla být opravená nejpozději do konce října. Zahájení oprav bude záviset na tom, jak se stavební firmě podaří dohodnout uzavírky.

Podle projektové dokumentace by silnice měla být opravovaná postupně po úsecích a auta by měla těmito místy projíždět kyvadlově podle semaforů. Vybraná firma podle Kratiny navrhla jiné řešení, podle něhož by byl obchvat při opravách průjezdný jednosměrně, druhý směr by pak byl vedený přes město. Stavební práce by v tomto případě začaly nejpozději 1. srpna. Pokud by nově navržená varianta dopravních omezení nebyla schválená, musí stavbaři nastoupit dřív, už v červnu, uvedl Kratina.

Po hlavní silnici projíždí okolo Moravských Budějovic podle posledního sčítání denně až 5300 vozidel. ŘSD dříve uvedlo, že tam má vozovka řadu vad a je poznamenaná častými vysprávkami. Na její opravy dostalo ředitelství podle věstníku osm cenových nabídek. Cena zakázky v soutěži výrazně klesla, původně očekávané náklady byly 140 milionů korun.

Silniční obchvat Moravských Budějovic byl dokončen na podzim 2010. Stavba 6,4 kilometru nové silnice I/38 s pěti mosty a dvěma mimoúrovňovými křižovatkami stála 1,3 miliardy korun, uvedlo ŘSD při otevření obchvatu.

Zdroj: ČTK

Stavba tramvaje přes žižkovské nákladové nádraží bude stát 699,2 milionu

Stavba tramvajové trati přes žižkovské nákladové nádraží v Praze bude stát pražský dopravní podnik (DPP) zhruba 699,2 milionu korun bez DPH. Zajistí ji sdružení firem FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby, PEDASTA dopravní stavby a N+N – Konstrukce a dopravní stavby Litoměřice. Vyplývá to z věstníku veřejných zakázek. Stavba má podle dřívějších informací začít letos.

Trať na Žižkově má obsloužit budoucí novou čtvrť v areálu bývalého žižkovského nákladového nádraží. Asi dvoukilometrové koleje s šesti páry zastávek povedou od křižovatky ulic Jana Želivského a Olšanská na Sídliště Jarov. Pro asi třetinu trasy podnik využije již existující železniční koleje, v tomto úseku bude trať jednokolejná. Odkup pozemků s tratí za asi 66,5 milionu od Českých drah městští zastupitelé odhlasovali v březnu.

Na žižkovském brownfieldu již delší dobu staví firma Central Group a stavbu svých projektů tam nedávno začaly společnosti Penta Real Estate a Sudop Invest. Výstavbu tam chystají i další developeři. V areálu kolem nádraží má v dalších letech vyrůst čtvrť pro až 20.000 lidí. Rozsáhlou nádražní budovu koupila od Českých drah za 1,43 miliardy korun Praha, plánuje tam školu, byty či kulturní prostory.

Zdroj: ČTK

MD ustoupilo od zrušení slev za užívání dálnic pro nízkoemisní auta

Ministerstvo dopravy ustoupilo od zrušení zvýhodnění dálničních známek pro nízkoemisní vozidla. Ta měla podle původního návrhu novely zákona o pozemních komunikacích platit stejně jako ostatní auta za roční známku 2570 korun. Novela, kterou ministerstvo předložilo vládě, již navrhuje pouze zrušení valorizačního mechanismu a zmrazení cen známek na stávající úrovni, tedy 2570 korun za roční známku. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Novelu musí projednat vláda a poté Sněmovna a Senát.

Celkem 12 let byla cena roční známky 1500 korun, v březnu 2024 se zvýšila na 2300 Kč, loni v lednu se již na základě mechanismu zvýšila na 2440 korun a letos v lednu na 2570 Kč. Auta na stlačený a zkapalněný zemní plyn a biometan platí v současné době za užívání dálnice zhruba poloviční poplatky proti základní sazbě, majitelé plug-in hybridů, tedy dobíjitelných vozů s elektrickým i spalovacím motorem, mají cenu čtvrtinovou. Bez poplatku jezdí plně elektrická vozidla a auta na vodík. Vláda zároveň v pondělí podpořila návrh Senátu, aby jednodenní dálniční známka platila 24 hodin od zakoupení a ne do půlnoci daného dne. Tento návrh nyní také posoudí Sněmovna.

Od zrušení výhod pro nízkoemisní auta ministerstvo ustoupilo po připomínkách z mezirezortního řízení a následné komunikaci s Evropskou komisí. V případě přijetí tohoto návrhu by totiž mohlo hrozit vrácení části peněz z Národního plánu obnovy, uvedl již dříve server iDnes.cz.

„Na základě připomínek uplatněných v rámci meziresortního připomínkového řízení byla oslovena Evropská komise. Podle jejího aktuálního stanoviska by přijetí legislativy vedoucí ke sjednocení cen v současné době znamenalo faktické zrušení strukturální reformy financované z prostředků Národního plánu obnovy, konkrétně reformy č. 5 Pobídky pro mobilitu s nulovými emisemi prostřednictvím změn nákladů na dálniční známky a jejich struktury,“ sdělil ČTK ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Vláda Andreje Babiše (ANO) si vytyčila zrušení valorizačního mechanismu a srovnání cen dálničních známek pro všechna vozidla v programovém prohlášení vlády. „O férovém nastavení cen pro všechny uživatele dálnic budeme s Evropskou komisí dále jednat,“ uvedl Bednárik.

V posledních letech rostla podle Bednárika cena dálniční známky velmi rychle a nyní je pro řidiče potřeba zajistit stabilitu a předvídatelnost. Valorizační mechanismus, který novela navrhuje zrušit, upravuje cenu známek podle růstu spotřebitelských cen k červnu předchozího roku a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Mechanismus zavedla vláda Petra Fialy (ODS) a funguje od loňského ledna.

V Česku byly dálniční poplatky zavedeny od ledna 1995, v roce 2021 nalepovací kupony nahradily elektronické dálniční známky. Auta nad 3,5 tuny platí na dálnicích a některých silnicích první třídy mýtné podle ujetých kilometrů. Příjem z dálničních známek využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb (SFDI).

Zdroj: ČTK

TOS jako digitální základ moderního intermodálního terminálu

Digitalizace dnes zásadně proměňuje fungování intermodálních terminálů. Zatímco dříve byly systémy TOS vnímány především jako nástroje pro každodenní operativu, dnes se posouvají do role klíčové digitální infrastruktury. Ovlivňují nejen samotný provoz, ale i dlouhodobý rozvoj terminálů.

Na našem webu jsme již představili systém TOS KONTI jako řešení pro řízení procesů v intermodálním logistickém centru. V praxi se ale ukazuje, že jeho význam sahá ještě dál a zasahuje do strategického fungování celého terminálu.

Od řízení provozu ke kritické infrastruktuře

Moderní intermodální terminál je komplexní prostředí, kde je nutné přesně koordinovat železniční i silniční dopravu, manipulační techniku i pohyb jednotek v areálu. Systém TOS v tomto prostředí funguje jako centrální prvek řízení, který propojuje jednotlivé části provozu do jednoho funkčního celku.

Zajišťuje především:

  • propojení plánování kolejí, skladovacích ploch a manipulací
  • koordinaci pohybu vozidel, vlaků i techniky
  • jednotný a aktuální přehled o dění v terminálu

Díky tomu se jeho role posouvá z běžného IT nástroje na klíčový prvek stability a řízení provozu.

Význam systému TOS tak dnes výrazně přesahuje každodenní operativu a stává se důležitým nástrojem i při plánování rozvoje a modernizace terminálů.

Umožňuje totiž pracovat s reálnými provozními daty a využívat je pro:

  • analýzy zatížení infrastruktury
  • identifikaci úzkých míst
  • plánování investic a změn

V projektech realizovaných ve střední Evropě se TOS často stává integrační vrstvou, která se přizpůsobuje postupnému rozšiřování terminálu. Roste tak společně s fyzickou infrastrukturou a podporuje její efektivní využití od prvních fází projektu.

Propojení s reálným provozem a regulací

Specifikem intermodálních terminálů je jejich úzké napojení na železniční infrastrukturu, která podléhá přísným technickým i legislativním požadavkům. Systém TOS proto musí přesně odrážet reálné prostředí terminálu a respektovat jeho omezení.

Nejde o izolovaný software – naopak funguje jako digitální obraz reality. Zohledňuje uspořádání kolejí, rozmístění zařízení i bezpečnostní zóny a zároveň pomáhá při projektování i schvalování změn v infrastruktuře.

Jedním z nejvýraznějších trendů je propojování systému TOS s dalšími informačními systémy. Terminály dnes stále častěji pracují s jednotnou datovou platformou, která pokrývá celý logistický řetězec.

TOS se integruje zejména s:

  • WMS (řízení skladů)
  • TMS (řízení dopravy)
  • mobilními aplikacemi a zařízeními v terénu

Výsledkem je plynulé řízení celého procesu od příjezdu jednotky do terminálu přes manipulaci až po zajištění první a poslední míle.

Lepší přehled o provozu v reálném čase

Moderní řešení TOS pracují s vizualizací a daty v reálném čase, což výrazně zvyšuje schopnost operativního řízení.

Dispečeři a operátoři mají k dispozici například:

  • interaktivní mapy terminálu
  • přehled o aktuální vytíženosti ploch a kolejí
  • data o pohybu vozidel díky napojení na GPS

Tento přístup umožňuje rychle reagovat na změny v provozu, lépe koordinovat činnosti a minimalizovat prostoje nebo dopravní zácpy v areálu.

Efektivita terminálu dnes není dána pouze jeho kapacitou, ale především kvalitou řízení a úrovní integrace procesů. Právě zde hraje TOS zásadní roli.

Mezi hlavní přínosy patří:

  • snížení zbytečných manipulací
  • zkrácení doby obratu jednotek
  • lepší využití infrastruktury

Díky tomu se terminál přestává stávat úzkým hrdlem logistického řetězce, a naopak se mění v aktivní prvek, který podporuje plynulost celé přepravy.

TOS jako základ budoucího rozvoje

Z pohledu OLTIS Group představuje systém TOS mnohem více než jen nástroj pro řízení provozu. Je to platforma, na které lze stavět další rozvoj terminálu i integraci nových technologií.

  • podporuje digitalizaci celého prostředí
  • zvyšuje bezpečnost a stabilitu provozu
  • vytváří základ pro další inovace

Právě v tomto širším kontextu dává systém TOS KONTI svůj plný smysl – nejen jako řešení pro řízení procesů, ale jako dlouhodobý pilíř moderního intermodálního terminálu.

Zdroj: oltis group

Nááádech, výýýdech. Nové cedule u tratí nabídnou pomoc v těžké chvíli

Každý někdy potřebuje pomoc. Výrazné žluté cedule s tímto textem se začínají objevovat v okolí železnice, lidem v krizové situaci nabídnou okamžitý kontakt na Linku první psychické pomoci. Správa železnic tak reaguje na dlouhodobý problém sebevražd na tratích, iniciativa vznikla ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a organizací Cesta z krize. Souběžně startuje kampaň na podporu duševního zdraví.

Na železnici v Česku ročně zemře zhruba 200 osob, víc než tři čtvrtiny z těchto úmrtí tvoří sebevraždy. Každá taková událost má kromě tragického lidského rozměru také výrazný dopad na plynulost provozu, průměrně je zastavený na jednu a půl hodiny.

„Železnice je jeden z nejbezpečnějších způsobů dopravy. Pokud na kolejích někdo zemře, nejčastěji jde o sebevraždu. Každý krok, který lidem v krizi usnadní cestu k okamžité pomoci, má smysl. Právě cedule na rizikových místech můžou rozhodnout o tom, že člověk místo nevratného rozhodnutí zvedne telefon a zkusí situaci řešit jinak,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

„Věděli jsme o řadě lokalit, kde se tragické události opakují. Spojili jsme se proto s odborníky a vznikl nápad na jasně viditelné cedule s kontaktem na krizovou linku. Inspiraci jsme našli v Británii, Kanadě nebo na Slovensku. Výsledkem je jednoduchý nástroj, který má člověka v rozhodující chvíli zastavit a nasměrovat k pomoci,“ řekl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth.

V pilotní fázi projektu se žluté cedule instalovaly na 12 místech napříč Českem. Jde o lokality, kde v minulosti k sebevraždám opakovaně došlo. Jednou z nich je pražská Stromovka, kterou prochází hlavní mezinárodní trať do Německa. Po vyhodnocení pilotní etapy počítá Správa železnic s rozšířením cedulí do dalších míst.

„Zahraniční zkušenosti ukazují, že opatření přímo na místech, kde si lidé nejčastěji berou život, fungují. A někdy stačí viditelný kontakt na krizovou pomoc. Zároveň to neznamená, že se daný člověk jen přemístí. Sebevražedná krize bývá velmi intenzivní, ale zároveň krátká. I malé oddálení může pomoci překonat její nejkritičtější chvíli,“ popsala vedoucí pracovní skupiny pro prevenci a výzkum sebevražd Národního ústavu duševního zdraví Eva Tušková.

„Pro pomoc lidem v nouzi je klíčová dostupnost. Linka první psychické pomoci je jediná krizová linka v Česku, která funguje nonstop a je pro volající zdarma,“ dodala Jarmila Kubáňková, ředitelka Cesty z krize. „Na naše číslo 116 123 se může obrátit úplně kdokoli, třeba lidé, kteří mají starosti o své blízké. Společně najdeme způsob, jak riziko sebevražedného jednání co nejvíce snížit.“

Spolu s instalací cedulí v terénu začíná také osvětová a preventivní kampaň o duševním zdraví. Klíčový vizuál pracuje s jednoduchou grafikou, motivem je nápis symbolizující nádech a výdech. Má vést k zastavení, uklidnění a být prvním krokem k řešení obtížné situace. Kampaň se objeví na reklamních nosičích v prostorách nádraží po celé republice a také na sociálních sítích.

Zdroj: Správa železnic

Začala jednací fáze soutěžního dialogu na dodavatele automatických vlaků a dopravního systému pro linky C a D pražského metra

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v těchto dnech dokončil a uzavřel kvalifikační fázi soutěžního dialogu na dodavatele automatických vlaků a dopravního systému pro linky C a D pražského metra. Oba uchazeči, společnost ALSTOM Czech Republic
a konsorcium firem Siemens Mobility a ŠKODA TRANSPORTATION splnili kvalifikační kritéria a DPP je vyzval k účasti v jednací fázi. Jejím výsledkem bude upřesnění řady technických parametrů předmětu veřejné zakázky. Na jednací fázi naváže poslední, nabídková fáze, ve které budou uchazeči vyzváni k podání nabídek. Průběh veřejné zakázky monitoruje, na otevřenou soutěž a transparentní výběr dodavatele dohlíží nevládní protikorupční organizace Transparency International ČR.

V soutěžním dialogu na dodavatele automatických vlaků a dopravního systému pro linky C a D má DPP uzavřenou velmi důležitou fázi. Ověřil a vyhodnotil všechny kvalifikace a reference, které předložili oba uchazeči v žádosti o účast v zadávacím řízení. Společnost ALSTOM Czech Republic
a konsorcium firem Siemens Mobility a ŠKODA TRANSPORTATION v souladu se zákonem
o zadávání veřejných zakázek splnily jak požadavky na základní a profesní způsobilost, tak
i požadovaná kritéria na ekonomickou a technickou kvalifikaci.

Cílem jednací fáze, do které nyní soutěžní dialog vstoupil, je detailně seznámit účastníky tendru s požadavky DPP a jeho zamýšleným technickým řešením předmětu veřejné zakázky. Výsledkem bude upřesnění technických a navazujících finančních a smluvních parametrů. Ze soutěžního dialogu kromě jiného vyplyne přesný počet vlaků, které DPP bude v plně automatickém provozu skutečně potřebovat. Uchazeči budou mít proto kromě jiného za úkol spočítat simulaci plně automatického provozu na lince C při špičkovém intervalu minimálně 90 vteřin a současně zohlednit nároky na provozní zálohu a servis. Obdobně budou počty vlaků ověřeny i pro budoucí linku D. Na základě upřesnění jednotlivých parametrů z jednací fáze vznikne zadávací dokumentace, včetně kritérií hodnocení a závazného vzoru smlouvy. V následné nabídkové fázi budou uchazeči vyzváni k podání svých nabídek.

„Uzavření kvalifikační fáze soutěžního dialogu je pro nás klíčovým milníkem. Je potěšující, že oba uchazeči splnili veškerá kvalifikační kritéria, což potvrzuje, že podmínky byly nastaveny férově
a transparentně. Další, neméně důležitá fáze, bude spočívat ve společném precizování technických parametrů, počtu pořizovaných souprav metra i podmínek provozu na linkách C a D. Praha se dlouhodobě snaží rozvíjet městskou hromadnou dopravu tak, aby byla modernější, spolehlivější, kapacitnější a pohodlnější pro cestující. Pořízení plně automatických vlaků je přesně tím krokem, který nás v tomto směru výrazně posune kupředu,“
říká Jaromír Beránek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

 

„Z pohledu Transparency International jsou u veřejné zakázky na automatizaci linek metra C a D naplňovány aspekty úspěšné implementace mezinárodně osvědčeného nástroje Paktu integrity,
v jehož rámci naše nevládní protikorupční organizace expertně monitoruje průběh zakázky. Dosavadní vývoj tendru považujeme za transparentní. Máme zajištěný přístup k relevantním dokumentům a informacím průběžně při jejich vzniku či aktualizaci. Předkládané materiály jsou obecně zpracovány v dostatečné kvalitě a neobsahují kritické nedostatky,“
hodnotí David Kotora, výkonný ředitel Transparency International a dodává: „Z našeho monitoringu vyplývá, že klíčový požadavek na rovné zacházení s účastníky zadávacího řízení je naplňován. DPP mimo jiné po obou účastnících požaduje doložení podkladů ve stejné úrovni detailu a poskytuje jim k tomu shodný časový prostor, který oba využívají v obdobné míře,“ dodává.

Zdroj: DPP

Ryanair zvýšil celoroční zisk o 40 procent na rekordních 2,26 miliardy eur

Irská společnost Ryanair, která je největším leteckým dopravcem v Evropě, v uplynulém finančním roce zvýšila zisk po zdanění bez mimořádných položek o 40 procent na rekordních 2,26 miliardy eur (55 miliard Kč). Firma to uvedla v tiskové zprávě. Výsledky překonaly očekávání analytiků, dopravce ale upozornil, že vzhledem k nejistému vývoji na Blízkém východě zatím není schopen poskytnout výhled na aktuální finanční rok 2027.

Analytici očekávali za rok do konce března zisk 2,2 miliardy eur. Výsledky však nezahrnují mimořádnou rezervu 85 milionů eur související s pokutou, kterou Ryanairu loni v prosinci uložil italský úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ryanair se proti pokutě odvolal a očekává, že bude v odvolacím řízení zrušena.

Celoroční tržby se zvýšily o 11 procent na 15,5 miliardy eur. Ceny letenek stouply o deset procent, což kompenzovalo sedmiprocentní pokles v předchozím roce. Počet přepravených cestujících stoupl o čtyři procenta na 208,4 milionu. Obsazenost letadel zůstala na 94 procentech.

Firma upozornila, že ekonomická nejistota zřejmě zmaří jakýkoliv růst cen letenek v letní sezoně. Ryanair už minulý týden uvedl, že neočekává v létě narušení dodávek leteckého paliva v Evropě. Zisk ale může být v aktuálním finančním roce pod mírným tlakem, pokud ceny ropy zůstanou nadále vysoké.

Vzhledem k tomu, že není možné odhadnout vývoj cen letenek na druhou polovinu roku a vzhledem k vysoké kolísavosti cen paliva a hrozbě možného nedostatku dodávek, není zatím Ryanair schopen poskytnout smysluplnou prognózu na celý rok. Původně se očekávalo, že ceny letenek v období červenec až září meziročně vzrostou o několik procent, nyní ale vykazují spíše stagnaci.

Válka na Blízkém východě prudce zvýšila ceny paliva, což výrazně zatížilo zisky mnoha leteckých společností. Mezi aerolinkami také panují obavy, zda bude v hlavní turistické sezoně dostatek paliva. Hormuzský průliv, což je důležitá námořní cesta pro obchod s ropou, totiž zůstává uzavřen. Ryanair uvedl, že Evropa má dostatečné zásoby paliva díky dodávkám z USA, Norska a západní Afriky.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář