Cena ojetých vozů kategorie SUV se za posledních pět let zvýšila o třetinu, tedy přibližně o 130.000 Kč, na 493.000 korun. Tyto vozy přitom tvoří 21 procent trhu s ojetými auty, což je o osm procentních bodů více než v roce 2019. Vyplývá to z údajů společnosti Cebia. Průměrná cena ojetých vozů na českém trhu je 287.000 Kč.

Cenu žene nahoru podle ředitele Cebie Martina Pajera velký zájem kupujících. „Obliba ojetých SUV a terénních vozidel stále roste a stále častěji si je lidé pořizují i prakticky jako městská auta, tedy převážně pro jízdu po městě, kdy už tato vozidla dávno neslouží svým původním účelům. Jen za posledních pět let narostl jejich počet v inzerci o 68 procent,“ uvedl Pajer.

Průměrné stáří prodávaných SUV vozů je nižší, než je průměr trhu a pohybuje se okolo 7,8 roku. Také průměrný kilometrový nájezd je nižší, zhruba 111.000 kilometrů, což ukazuje na dlouhodobější trend pořizovat si tato auta i pro jízdu po městě. Část vozů ale podle Pajera může mít stočený tachometr. Průměrný počet ujetých kilometrů na českém trhu je 146.000 a stáří 9,5 roku.

Vůbec nejprodávanějším vozem této kategorie je Škoda Kodiaq s podílem 7,94 procenta, druhý je Volkswagen Tiguan (6,36 procenta), za kterým následují vozy Škoda Karoq (6,19 procenta), Hyundai Tucson (4,57 procenta) a Kia Sportage (3,04 procenta).

Většina SUV a terénních aut se prodává s naftovým motorem, který má zastoupení 52,76 procenta. Dvě pětiny pohání motor na benzin a dvě procenta jezdí na elektřinu. Více než polovina nabízených SUV a terénních vozů má podle prodejců český původ (56,55 procenta), německý je uveden u 15 procent aut. Nejčastější nabízenou barvou je šedá (22,18 procenta) těsně následovaná bílou (21,70 procenta) a černou (20,45 procenta).

Zdroj: ČTK

Zákaz parkování nákladních vozů nad 12 tun, který platí v celé Plzni od července, omezil podle vedení města počet kamionů stojících v ulicích. Je patrné, že z nejkřiklavějších míst – například Předních a Zadních Skvrňan a Nepomucké ulice – kamiony zmizely, takže efekt pro město to určitě mělo, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN). Podle Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia je to komplikace pro vozidla, která zásobují Plzeň. Sdružení požaduje rozšířit vhodné plochy pro parkování.

Město zákazem reagovalo na fakt, že řidiči kvůli přeplněným odpočívadlům a plochám u dálnice D5 stále častěji odstavovali kamiony v ulicích na povinné přestávky. Podle Tolara se množily stížnosti lidí, kteří neměli kde zaparkovat a vadilo jim túrování motorů. Na vjezdech do Plzně tak jsou dopravní značky, které informují, že na městských plochách nelze vozy nad 12 tun odstavit. „Od září jsme to nově zavedli v ulici Na Chmelnicích na sídlišti Vinice, kde byla výjimka z plošného zákazu. Dnes už nikde v Plzni žádná výjimka není,“ uvedl Tolar.

Podle něj byla Plzeň v nařízení měkčí než jiná města, cílová skupina zákazu není tak velká jako jinde. „Mohli jsme to nařídit od sedmi tun, nebo dokonce od 3,5 tuny,“ řekl Tolar. Město vyčlenilo parkoviště na konci Domažlické třídy, na výjezdu z Plzně, které bude provozovat soukromník. „Už mělo být, ale povolili jsme mu lhůtu prodloužit kvůli průtahům se stavebním povolením. Zatím tam kamiony parkují gratis. Pak si tam nastaví svoji cenotvorbu a bude tam podnikat,“ uvedl náměstek. Podle něj tam bude i hygienické zázemí, trvalý dohled a závorový systém. Město dále vytipovalo prostor u nákladového nádraží na Koterovské ulici, kde by byl podobný model.

Zákaz parkování měl motivovat soukromníky, aby zřídili odstavná parkoviště na svých pozemcích nebo v nevyužitých průmyslových areálech. Tolar zatím neví, kolik jich takto funguje. „Ale z realitních portálů zmizelo pár industriálních komplexů, které byly nabízené k dlouhodobému parkování,“ řekl náměstek. Česmad ale o žádné nové ploše neví.

„Chápeme, že to městu vyhovuje, ale pro vozidla zásobující město je to komplikace, protože nemají kde stát. Považujeme za důležité, aby město rozšířilo možnosti parkování, protože ho v současné době na té Domažlické ulici ještě snižují (plotem a vyhrazenými místy),“ řekl šéf regionálního pracoviště Česmadu Jiří Hurník. Podle něj mělo město před zákazem nejprve najít, nebo vytvořit vhodná parkovací místa pro kamiony. Dopravci už od února upozorňovali na to, že se problém s nedostatkem míst posune jinam – na sjezdy a nájezdy na dálnice, do blízkých obcí a na méně frekventované cesty. Privátní plochy pro stání nákladních vozidel podle zkušeností Česmadu fungují jen u dlouhodobých stání, ale nejsou řešením pro dopravce, kteří zásobují firmy a obchody v Plzni nárazově. „Nechci to zakřiknout, ale žádná revolta zatím není,“ dodal Tolar.

Zdroj: ČTK

Pokud chce Evropská unie zmírnit závislost na Číně, musí zrušit plán zakázat od roku 2035 nová auta se spalovacím motorem. Na mezinárodním autosalonu v Paříži to řekl šéf německé automobilky BMW Oliver Zipse. Evropské země jsou mimo jiné značně závislé na čínském dodavatelském řetězci u baterií pro elektromobily.

Změnit přístup k automobilovému průmyslu a zrušit avizovaný zákaz je důležité, pokud chce Evropa také podpořit své technologické přednosti, řekl Zipse. Ten dlouho prosazoval návrh, aby regulační orgány povolily různé technologie – včetně alternativních paliv, jako jsou e-paliva nebo biopaliva či auta s vodíkovými palivovými články. Nálada v Evropě teď podle něj směřuje k pesimismu a region potřebuje nový regulatorní rámec, aby zůstal konkurenceschopný.

„Korekce toho cíle na rok 2035 mít ze 100 procent bateriové elektromobily jako součást komplexního balíčku pro snížení emisí CO2 by evropským výrobcům také umožnila méně se spoléhat na Čínu, pokud jde o baterie,“ řekl Zipse, kterého cituje agentura Reuters. „Pokud chceme udržet úspěšný kurz, je nezbytná přísně technologicky agnostická cesta v rámci politického rámce,“ dodal.

Země EU loni v březnu schválily přelomový zákon, který by od roku 2035 vyžadoval, aby všechna nová auta měla nulové emise CO2. Tím by se fakticky zakázala auta na benzin a naftu. Plán také předpokládá, aby od roku 2030 byly emise CO2 o 55 procent nižší než v roce 2021.

Výrobci automobilů včetně BMW, Volkswagenu a Renaultu, stejně jako italská vláda, vyzývají k uvolnění nebo k odkladu cílů na snížení emisí CO2. Obávají se totiž dopadů vysokých pokut kvůli nižšímu prodeji elektromobilů, než s jakým se počítalo dříve. Zájem o elektromobily v poslední době mezi lidmi klesá.

Německo, odkud je i BMW, přesto odmítlo brzké přezkoumání cílů. Je totiž nutné, aby odvětví mělo jasná pravidla, nehledě na to, že dopady změn klimatu je potřeba řešit neodkladně. Podobně šéf francouzské automobilové asociace PFA na pařížském autosalonu nevyzval ke zrušení zákazu k roku 2035, ale řekl, že je nutné rychle se vrátit k jednacímu stolu a prodiskutovat přezkum cílů, který je v současnosti naplánován na rok 2026.

Zdroj: ČTK