Domů Blog Strana 187

CELOSTÁTNÍ FINÁLE DOPRAVNÍ SOUTĚŽE MLADÝCH CYKLISTŮ PRO DĚTI SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM má své letošní

Celorepublikové finále „Dopravní soutěže mladých cyklistů“ pro neslyšící děti proběhlo od středy do dnešního dne tradičně ve Valašském Meziříčí. Letošní, už 22. ročník této oblíbené soutěže, přivítal celkem 13 škol z celé České republiky.

Soutěž pořádala MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ČR – BESIP, krajským koordinátorem BESIP pro Zlínský kraj, Policií ČR Vsetín, Městskou policií Valašské Meziříčí, Střediskem volného času Domeček Valašské Meziříčí, Zlínským krajem, ČČK Kroměříž a ČČK Valašské Meziříčí.
Celkem 88 dětí z celé České republiky, rozdělených do mladší a starší kategorie, soutěžilo v pěti disciplínách –  Jízda po dopravním hřišti, Labyrint – práce s mapou, Jízda zručnosti, Poskytování první pomoci a Testy z pravidel silničního provozu.
Děti soutěžily s obrovským nasazením a zápalem.  Po napínavém boji si vítězství v mladší i starší kategorii odvezla základní škola z Valašského Meziříčí, která soutěžní klání pořádala.
BESIP děkuje všem partnerům, kteří přispěli k zorganizování letošní soutěže a zejména gratuluje všem dětem i jejich učitelům ke skvělým výkonům. Děti si domů odváží nejen krásné ceny a medaile, ale také hezké zážitky a cenné zkušenosti do jejich dalšího života.
Zdroj: BESIP

Aero zavede pro studenty VŠ placené stáže, zapojí je i do reálných projektů

Český výrobce letadel Aero Vodochody zavede pro studenty vysokých škol placené stáže, zapojí je i do reálných projektů. Chce je tím nalákat k letectví. Systematickou spolupráci s univerzitami, konkrétně s ČVUT, VUT Brno a Univerzitou obrany Brno, zahájilo Aero už loni. Nyní ji chce ještě rozšířit, informovala ČTK mluvčí Aera Radka Černá.

„Ve shodě s univerzitami pociťujeme úpadek zájmu o technické obory mezi mladými lidmi. Aero chce proto společně s univerzitami zaměřit své aktivity na podporu technického vzdělávání již na úrovni středních škol,“ uvedl viceprezident pro vývoj v Aeru Petr Jinda. Podle něj je tedy cílem spolupráce popularizace technických oborů a motivace studentů k volbě této kariérní cesty. „Potřebujeme mladé talenty, kteří budou formovat budoucnost českého letectví,“ doplnil Jinda.

Spolu s ČVUT Aero nyní vytváří volitelný předmět, který bude zahrnovat placené letní stáže s přiděleným mentorem z Aera. Dalším z nových projektů je soutěž MACH 3, plánovaná na rok 2025 ve spolupráci s Univerzitou obrany. Má podpořit kreativitu studentů a vznik inovativních nápadů, které mohou být následně zapojené do praxe. Aero například také darovalo hydraulický stojan s nasimulovaným systémem L-159, který bude sloužit k výuce studentům Univerzity obrany.

Mezi už uskutečněné projekty patří například bakalářské a diplomové práce pod dohledem expertů z Aera, exkurze ve společnosti, odborné přednášky a soutěže. „Na poli komerční spolupráce jsme úspěšně dokončili projekt na vývoji softwaru ve spolupráci s ČVUT, jehož cílem bylo inovativní řešení v oblasti letectví,“ dodal viceprezident pro vývoj. Dalším příkladem spolupráce je pomoc od univerzit při zmapování a optimalizaci chemických procesů v rámci nařízení Evropské unie REACH, které se týká registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

Zdroj: ČTK

Vozy MHD v 1. čtvrtletí přepravily 489,5 mil. lidí, meziročně o dvě pct více

Praha 5, ulice U Trezorky, autobus SOR NB 12, linka 137

Dopravní prostředky městské hromadné dopravy (MHD) v Česku za první čtvrtletí přepravily více než 489,5 milionu cestujících, meziročně zhruba o dvě procenta více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Městská doprava přepravila mírně více lidí i přesto, že letošní první čtvrtletí mělo o dva pracovní dny méně než loňské.

Množství cestujících přepravených v MHD za první čtvrtletí dosahuje více než 86 procent počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy vozy MHD přepravily více než 566 milionů cestujících. V prvním kvartále roku 2019 MHD zároveň využilo nejvíce lidí za všechny první čtvrtletí od roku 2016, od kterého ministerstvo statistiky MHD zveřejnilo.

Přepravní výkony české MHD, tedy součet vzdáleností, na kterou byli přepraveni jednotliví cestující, v prvním čtvrtletí činily téměř 2,42 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly zhruba o jedno procento.

V loňském roce dopravní prostředky v MHD přepravily více než 1,96 miliardy lidí, meziročně téměř o sedm procent více. Přepravní výkony MHD loni činily téměř 9,58 miliardy kilometrů, oproti roku 2022 téměř o sedm procent více. V roce 2019 MHD využilo 2,23 miliardy cestujících.

Zdroj: ČTK

Nejprodávanějším elektromobilem v Německu byla v září Škoda Enyaq

Nejprodávanějším elektromobilem v Německu byla v září Škoda Enyaq. Modelu české značky se prodalo 3406 vozů. Jeho mateřský koncern Volkswagen dodal zákazníkům 14.450 elektrovozů, což je meziročně dvakrát tolik a více než trojnásobek prodeje amerického konkurenta Tesla. S odkazem na data Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA) o tom informuje hospodářský deník Handelsblatt.

Celkem se v Německu minulý měsíc zaregistrovalo 34.479 plně elektrických automobilů, což je přibližně o 8,7 procenta více než ve stejném měsíci loňského roku. Prodej elektromobilů tak jde proti celkovému trendu prodeje, protože počet nových registrací napříč všemi druhy pohonů v září klesl o sedm procent. Podíl elektromobilů na celkovém prodeji činil 16,5 procenta, to je výrazně více než v předchozích měsících.

Handelsblatt ale zdůrazňuje, že údajný obrat na trhu s elektromobily způsobily mimořádné okolnosti. Ve stejném měsíci loňského roku totiž skončila platnost státní dotace na firemní elektromobily. V důsledku toho se loni v září v zemi zaregistroval obzvlášť nízký počet elektromobilů.

Čtyři z deseti nových elektromobilů registrovaných v Německu pocházely z koncernu VW. Jeho americký rival Tesla prodal pouze 3758 nových vozů, tedy o deset procent méně než v předchozím roce. Tesla tak v Německu nadále ztrácí podíl na trhu s elektromobily.

Automobilka amerického miliardáře Elona Muska vyrobila podle interních informací ve své jediné evropské továrně v Grünheide 25. září 400.000 elektromobilů. Za odměnu zaměstnancům povolila delší pauzu a dostali kousek pizzy, píše list.

Podíl na německém trhu s elektromobily ztrácí i jeho bývalí lídři Stellantis a Renault. Prodej jejich vozů se meziročně snížil zhruba o dvě třetiny. Ještě před několika lety byl nejprodávanějším elektromobilem v Německu model Zoe od Renaultu.

Zdroj: ČTK

Příhraniční úsek dálnice D11 k polským hranicím má zelenou, stavba může začít

Ředitelství silnic a dálnic dnes uzavřelo smlouvu se zhotovitelem stavby. Dostavba 21kilometrového úseku dálnice D11 mezi Trutnovem a státní hranicí s Polskem začne v pátek 11. října odpoledne.

 

Začínáme s jedním z nejočekávanějších projektů, u kterého se podařilo překonat všechny překážky a konečně můžeme kopnout do země. Stavba dálnice D11 v úseku Trutnov – státní hranice s Polskem je historicky největší dálniční zakázka vybíraná ve veřejné soutěži v historii ŘSD. Hotovo bude nejpozději začátkem roku 2028, ale hraniční část v délce 3 km už o 2 roky dříve,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

 

Po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže uzavřelo ŘSD smlouvu se zhotovitelem stavby “D11 1109 Trutnov – st. hr. ČR/PR”, kterým je sdružení MI Roads a.s.; Doprastav a.s.; Metrostav TBR a.s.; Subterra a.s. a Duna Aszfalt za cenu 11,7 mld. Kč bez DPH. Realizace stavby bude zahájena dne 11. října 2024.

 

Nový úsek dálnice D11 bude zahrnovat 21 km nové dálnice, 28 mostů, 2 tunely, 3 mimoúrovňové křižovatky a 10 protihlukových stěn. Zprovoznění celého úseku by se řidiči měli dočkat za 3,5 roku,“ říká generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

 

V současnosti čeká D11 na dostavbu zbývajících cca 41 km na polské hranice. Dálnice D11 je v současné době ukončena na MÚK Jaroměř-sever. Realizace poslední části dálnice v úseku D11 Jaroměř–Trutnov v délce 19,6 km má začít v příštím roce. Celá dálnice D11 má být hotová na konci roku 2028.

Zdroj: MDCR

Ocenění za mimořádný přínos pro logistiku

Ocenění za mimořádný přínos pro logistiku obdrželi zástupci tří vysokých škol na konferenci SpeedChain v Břevnovském klášteře 18. 9. 2024 za udělování certifikátů cElog studentům studijních programů zaměřených na logistiku.

Za Katedru logistiky, Podnikohospodářské fakulty VŠE v Praze ocenění převzal Doc. JUDr. Ing. Radek Novák, CSc., za Vysokou školu technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích ocenění převzal Doc. Ing. Rudolf Kampf, CSc., MBA a za Vysokou školu logistiky, o.p.s. v Přerově ocenění převzal prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D., DBA.

Studijní programy uvedených vysokých škol splňují standardy Evropské logistické asociace (ELA) pro oblast řízení dodavatelských řetězců a logistických systémů. Na evropské úrovni je program certifikace řízen Evropskou certifikační radou pro logistiku, která je nezávislým orgánem složeným z členských zemí ELA a na národních úrovních je certifikace řízena národními certifikačními centry. Česká logistická asociace jako člen ELA získala oprávnění k certifikaci v České republice a ustanovila národní certifikační radu,  která zajišťuje certifikaci v ČR.

 

ICOM žádá antimonopolní úřad o přezkum u zakázek na autobusy pro Pelhřimovsko

Společnost ICOM transport se rozhodla podat návrh na přezkoumání úkonů Kraje Vysočina při zadávání zakázek na autobusové dopravce pro dvě části Pelhřimovska k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Složila i příslušnou kauci 18 milionů korun. Zároveň byla podaná stížnost k Evropské komisi, sdělila dnes ČTK předsedkyně představenstva ICOM transport Kateřina Kratochvílová. Rada kraje opakovaně rozhodla o tom, že zakázky dostane ČSAD Autobusy České Budějovice (Busem). Námitky, které proti tomu dala firma ICOM, kraj dvakrát zamítl.

Zakázky se týkají provozován autobusů na Pelhřimovsku, které objednává kraj na deset let. Firma ICOM uhradila u ÚOHS kauci za obě soutěžené oblasti. Věří, že se její námitky v řízení prokážou a rozhodnutí kraje o výběru dopravce bude zrušené.

Podle vyjádření společnosti ICOM je zřejmé, že zadavatel odmítá prověřit relevantní argumenty svědčící o nesprávnosti a nezákonnosti jeho postupu v zadávacím řízení. „Dané tím, že vybraný dodavatel nebyl vyloučen ze zadávacího řízení přesto, že jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která je důsledkem nedovolené veřejné podpory poskytnuté jeho mateřskou společností ovládanou nepřímo Rakouskou republikou,“ uvedla Kratochvílová. Zadavatel podle ní nemůže rezignovat na řádné prověření takového jednání.

Jediným akcionářem jihočeského dopravce, který by měl obě zakázky dostat, je rakouská Österreichische Postbus Aktiengesellschaft. Je součástí skupiny, již ovládá ÖBB Holding. Vyplývá to z loňské výroční zprávy firmy Busem.

Z osmi oblastí, pro které Kraj Vysočina nyní v soutěžích vybíral autobusové dopravce na dalších deset let, je uzavřených šest. Firma Busem už získala Jihlavsko, kde zatím obslužnost pro kraj zajišťují autobusy ICOM, stejně jako na Pelhřimovsku.

Poslední dvě řízení se týkají oblastí kolem Pelhřimova a Humpolce. Firma ICOM při podání prvních námitek uvedla, že požaduje, aby kraj ověřil reálnost nejnižší nabídnuté ceny. Krajská rada pak sice 13. srpna své rozhodnutí o výběru dopravce pro tyto dvě části kraje zrušila, ale následně původní výběr potvrdila. Firma ICOM proti tomu minulý měsíc opět podala námitky, které vedení kraje zase zamítlo. Hejtman kraje Vítězslav Schrek (ODS a STO) to novinářům řekl minulý týden.

Dopravce ICOM na Vysočině vyhrál zakázku na Havlíčkobrodsku, kde teď jeho autobusy nejezdí. Další tři z šesti uzavřených zakázek získala firma Trado-Bus z uskupení ICOM. Kromě Třebíčska bude jezdit v části Žďárska. Ve Žďárských vrších budou dalších deset let jezdit autobusy firmy Zdar.

U regionálních spojů, které kraj objednává, hradí dopravcům ztráty. Na ztráty veřejné linkové dopravy má Vysočina v letošním rozpočtu 826 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Kupka bude ve čtvrtek informovat vládu o stavu přípravy vysokorychlostních tratí

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) bude na čtvrtečním jednání vládu informovat o stavu přípravy české sítě vysokorychlostních tratí (VRT). Mezi informacemi se objeví způsob financování jednotlivých tratí, které má zajistit Státní fond dopravní infrastruktury, Evropská unie přes Nástroj pro propojení Evropy (CEF) nebo spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). ČTK to řekla Alena Mühl z odboru komunikace ministerstva dopravy.

Ministr podle ní kabinet seznámí také s riziky přípravy rychlých tratí, rozdělením rolí a kompetencí projektu VRT, s monitoringem procesu přípravy i výstavby celé sítě VRT, s personálním zajištěním přípravy nových staveb nebo možnostmi spolupráce s vysokými školami. Materiál, který Kupka vládě předloží, představí i potřebu koordinace ministerstva s dalšími úřady a subjekty.

Výstavba prvního úseku VRT mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Na této trati se počítá s maximální rychlostí 200 kilometrů v hodině. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Výstavba pražské části VRT by měla za příznivých podmínek začít v roce 2030, uvedl letos v létě Kupka.

Některé úseky VRT budou vznikat formou PPP. V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, většinou na 15 až 30 let. Dodavatel provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel zakázku pravidelně financuje po dobu trvání smluvního vztahu.

Zároveň je od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme i provoz a údržbu. Formou PPP v Česku doposud vznikala jen dálnice D4, ministerstvo dopravy také v srpnu vypsalo tendr na 35 kilometrů dlouhý úsek dálnice D35.

V polovině září vláda rozhodla o vypsání tří PPP projektů na rychlých železničních spojeních na Moravě za celkem 189 miliard korun. Jde o úsek VRT Moravská brána z Přerova do stanice Ostrava-Svinov o délce 91 kilometrů s investičními náklady 96 miliard korun, dále VRT Jižní Morava z Brna na Břeclav v délce 39 kilometrů a nákladech 23 miliard korun a VRT Střední Morava mezi Brnem a Přerovem v délce 75 kilometrů a investičními náklady 60 miliard korun.

Správa železnic také bude v Praze stavět budovu centrálního dispečerského pracoviště (CDP) pro dálkové řízení provozu na vysokorychlostních tratích v ČR za 39,9 milionu korun. Budova vznikne v blízkosti stávajícího centrálního dispečinku na pražské Balabence. Zahájení prací správa plánuje na rok 2027.

O výstavbě vysokorychlostních tratí se v Česku hovoří už od 90. let, přípravy však začaly až v posledních letech. Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Celkově by výstavba základní VRT infrastruktury v Česku měla vyjít na 800 miliard korun, řekl v červenci Kupka.

Zdroj: ČTK

Za tři čtvrtletí stát na dálničních známkách vybral 5,5 mld. Kč, meziročně více

Za první tři čtvrtletí stát získal za prodej dálničních známek téměř 5,5 miliardy korun, meziročně o pět procent více. Ve srovnání s loňskem se snížil prodej ročních, měsíčních a desetidenních vinět, přibyly ale nové jednodenní známky, kterých stát prodal téměř 1,14 milionu kusů. Vyplývá to z dat státního podniku Cendis, který má systém elektronických známek na starosti. Od ledna příštího roku všechny dálniční známky zdraží.

Řidiči za tři čtvrtletí nakoupili dohromady více než sedm milionů dálničních známek, loni to bylo za stejné období asi 6,7 milionu. Za prvních devět měsíců stát prodal téměř o 14 procent desetidenních známek méně, a to téměř 2,9 milionu. Prodej měsíčních kuponů za první tři čtvrtletí meziročně klesl o deset procent na 647.751 známek.

Stát letos do konce září prodal téměř 2,4 milionu ročních vinět, tedy zhruba o osm procent méně než ve stejném období loni. Na hodnocení prodejů ročních známek je ale podle ředitelky sekce pro správu finančních zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Lucie Bartákové ještě brzy.

„Optický mírný pokles prodejů ročních známek může být dán zejména rekordním prodejem známek v únoru, kdy si mnoho řidičů kupovalo roční dálniční známku před jejím zdražením 1. března,“ řekla. Řada řidičů je podle Bartákové kupovala už před vypršením platnosti předchozí známky. „Tito řidiči tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roční dálniční známku nepotřebovali zakoupit,“ dodala.

Řidiči také od března do konce září koupili více než 1,1 milionu nových jednodenních dálničních známek za téměř 225 milionů korun. „Počet prodaných jednodenních známek rostl od jejich zavedení (březen 2024) do konce srpna. V září s příchodem chladnějších dnů prodej jednodenních známek poklesl, jak jsme očekávali,“ řekla ČTK Bartáková.

Ve třetím čtvrtletí stát na známkách vybral 1,51 miliardy korun, meziročně téměř o téměř 11 procent více. Řidiči ve třetím čtvrtletí nakoupili meziročně téměř o sedm procent vinět více, a to více než 2,5 milionu. Počet prodaných ročních známek meziročně klesl o 17 procent na 406.938 kusů.

Snížil se také počet prodaných měsíčních známek, meziročně téměř o 13 procent na 342.474 vinět. O více než pětinu klesl meziročně počet prodaných desetidenních kuponů, ve třetím čtvrtletí jich stát prodal 1,18 milionu. Od července do konce září stát také prodal 617.305 jednodenních vinět.

Stát naposledy měnil ceny dálničních známek od března podle evropské směrnice Euroviněta. Roční dálniční známka od března zdražila z 1500 na 2300 korun, desetidenní kupon zlevnil o 40 korun na 270 korun a měsíční stojí 430 korun místo 440 korun. Nová jednodenní známka stojí 200 korun. Roční výnos z prodeje známek by se letos měl podle loňských odhadů meziročně zvýšit o 1,3 miliardy korun.

Od ledna příštího roku ceny známek dále vzrostou. Roční zdraží o 140 korun na 2440 korun, měsíční o 30 korun na 460 korun, desetidenní o dvacetikorunu na 290 korun a jednodenní o deset korun na 210 korun.

Zdroj: ČTK

ŘSD chystá rekordní obnovu sypačů

ŘSD chystá rekordní obnovu sypačů

Zdroj: ŘSD

Logistický kalendář