Úterý, 22 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 195

Praha 2 má připomínky k návrhu smlouvy o sdílených kolech a elektrokoloběžkách

Od
Karolína Vágnerová
-

Vedení Prahy 2 má připomínky k návrhu smlouvy, kterou připravuje městská Technická správa komunikací (TSK) k regulaci provozu sdílených kol a elektrokoloběžek. Radnice požaduje například to, aby si městské části mohly samy určit maximální kapacitu smluvně stanovených parkovacích míst. ČTK to v tiskové zprávě sdělila mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová. Vážné výhrady má k návrhu, který nyní mohou místní radnice připomínkovat, i Praha 1.

I když TSK navržená smlouva se týká také sdílených kol a elektrokol, hlavní dlouhodobá kritika centrálních pražských radnic i magistrátu míří na sdílené elektrokolobežky. Radnice a místní obyvatelé je vnímají spíše jako atrakci pro turisty, která navíc špatným parkováním či ohrožující jízdou po chodnících způsobuje Pražanům jen problémy.

Magistrát v minulém volebním období vypověděl memorandum s firmou Lime, která podle tehdejšího vedení magistrátu nebyla schopná vymáhat v dohodě obsažená pravidla. Od té doby v metropoli přibyly i elektrokoloběžky společnosti Bolt. Samostatné dohody s provozovateli sdílených elektrokoloběžek a kol dříve uzavřely některé městské části včetně právě Prahy 2.

Ta dohodu ve formě memoranda podepsala loni na jaře. „S odstupem času hodnotím tento krok pozitivně. Parkování sdílených elektrokoloběžek a kol se v Praze 2 od té doby o dost zlepšilo,“ hodnotí více než roční spolupráci s bikesharingovými společnostmi Tomáš Halva (TOP 09). Dodal, že Praha 2 se podílela i na přípravě návrhu TSK.

I tak má městská část k záměru připomínky a smlouvu je podle radního potřeba doladit. Jednou z připomínek bude to, aby si radnice mohly samy regulovat počet kol a koloběžek na vymezených stáních. „To bývá velký problém centrálních městských částí zejména v hlavní turistické sezoně, kdy elektrokoloběžky zaplavují ulice ve velkém,“ uvedl Halva.

Radnice podle mluvčího navrhne také například úpravu pokut pro uživatele sdílených dopravních prostředků, výše platby provozovatelů za jejich parkování či zvýšení minimální požadované výše pojištění, které vedení městské části považuje za nízké.

Podle návrhu smlouvy by provozovatelé sdílených koloběžek a kol platili městu za zábor veřejných prostranství a při nedodržování smlouvou stanovených pravidel by jim hrozily smluvní pokuty. Princip regulace tak město plánuje na rovině soukromoprávního vztahu s firmami a nikoliv omezení například pomocí vyhlášky. Výhrady má k návrhu i Praha 1, která na svém území požaduje úplný zákaz elektrokoloběžek a v případě sdílených kol chce mít stejně jako Praha 2 možnost stanovit si sama jejich počet.

Zdroj: ČTK

Brněnští radní vybrali firmu, která za 365 milionů korun opraví Údolní ulici

Od
Karolína Vágnerová
-

Rozsáhlá rekonstrukce brněnské Údolní ulice v úseku od Husovy po Úvoz by mohla začít v druhé polovině léta. Práce za 365 milionů korun bez daně bude mít na starost sdružení firem Firesta Fišer a Dopravní stavby Brno, schválili radní města. Podle předpokladu potrvají 17 měsíců a omezí provoz včetně městské dopravy, řekl novinářům radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

„Předpokládáme, že by Údolní byla pro řidiče uzavřena po částech, vždy mezi jednotlivými křižovatkami. Pro uzavřené úseky bude možné využít objízdné trasy a počítáme také se zobousměrněním některých přilehlých ulic,“ uvedl Kratochvíl. Mezi zastávkou Komenského náměstí a smyčkou náměstí Míru nepojedou tramvaje. „V tomto úseku cestující využijí náhradní autobusovou dopravu, která povede z uzlu Česká jednosměrně Gorkého ulicí a zpět Grohovou. Obousměrně pak povede přes část staveniště ulice Údolní od Úvozu směrem k náměstí Míru,“ dodal radní.

Trolejbusová linka 38 bude odkloněna po Úvoze na Konečného náměstí. Linka 39 bude zrušena. Podle projektu by ale měly být kratší intervaly na lince 35 a také posílena autobusová linka 68. Linky 25 a 26 budou v provozu kromě krátkých výluk, které budou nutné kvůli pracím na trolejovém vedení. Krátkodobě je mohou nahradit autobusy. Město připravuje informační kampaň, aby měli lidé z přilehlých lokalit přesné informace o omezeních souvisejících se stavbou. „Je jasné, že to nebude jednoduché. Ulice je zejména ve směru do centra hodně frekventovaná,“ poznamenal radní.

Opravy se budou týkat kanalizace, vodovodu, chodníků, veřejného osvětlení, tramvajové tratě a trolejbusového vedení i nástupních ostrůvků. „Využijeme rekonstrukce k tomu, abychom ulici dostali do podoby 21. století, takže počítáme i s novým cyklopruhem ve směru z centra v úseku Marešova–Úvoz nebo doplněním zeleně. Součástí stavby je také vybudování 1380 metrů čtverečních odstavných ploch, parkovacích pruhů a stání, což odpovídá přibližně 110 parkovacím místům,“ doplnil náměstek primátorky René Černý (ANO).

Zdroj: ČTK

Na autodopravce bude dohlížet inspekce bez účasti policie

Od
Karolína Vágnerová
-

Na podnikání v silniční dopravě bude od poloviny příštího roku dohlížet Inspekce silniční dopravy. Bez asistence policie bude kontrolovat technickou způsobilost nákladních vozidel i autobusů, dodržování povinných přestávek, tachografy, měřit emise nebo bude vážit hmotnost vozidel. Vznikne z Centra služeb pro silniční dopravu, jehož současné pravomoci jsou omezené. Na tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

V současnosti může centrum služeb kontrolovat silniční vozidla jen za účasti policie nebo celní správy. Zároveň má jenom omezené možnosti vymáhat sankce za nedodržování pravidel od zahraničních dopravců.

„Silniční inspekce bude mít všechny pravomoci k provedení kontroly, takže bude moci provádět kontroly samostatně. Systém kontroly dodržování pravidel v silniční dopravě díky tomu bude mnohem efektivnější,“ uvedl Kupka. Kontroloři budou moci zastavovat vozidla, ukládat pokuty příkazem na místě a vybírat kauce. Budou také moci zabránit v další jízdě vozidla či odebrat doklady nebo registrační značky.

Podle Kupky nevzniká žádný nový úřad a založení inspekce nebude vyžadovat navýšení počtu zaměstnanců. Provozní náklady budou na podobné úrovni jako dosavadní provoz centra služeb. Kontroloři budou mít stejnokroje a jasně označená vozidla s modrými majáky. Bude fungovat 22 mobilních jednotek.

Pro samostatný výkon kontroly je nutné novelizovat zákon o silniční dopravě, zákon o pozemních komunikacích a zákon o silničním provozu. Do meziresortního připomínkového řízení ministerstvo novely předložilo v květnu, s platností a částečnou účinností počítá od dubna příštího roku, s plnou účinností pak od července 2025.

Zdroj: ČTK

Rekordní zájem o průmyslové plochy / Record demand for industrial space

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Objem poptávek[1] za pět let vzrostl o milion m2
  • Prostory poptávají hlavně výrobní firmy
  • Roste poptávka po větších plochách
  • Zájem je i o haly v regionech

Zájem o průmyslové a logistické plochy v Česku byl v roce 2023 rekordní, od roku 2019 vzrostl o 50 %, což znamená milion poptávaných metrů čtverečních. Růst zájmu pokračoval i v prvních čtyřech měsících letošního roku. Většina poptávek přichází od výrobních společností, zájem je vedle zavedených lokalit v Praze, Plzni, Brně a Ostravě i o další regiony. Vzrostla poptávka po větších plochách mezi 10 a 50 tisíci metrů čtverečních. Doba od prvotního poptání prostor až po podepsání nájemní smlouvy se však prodlužuje, a tak se tento zájem na skutečném „take-upu“ projeví až v roce 2025. Realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield přináší unikátní údaje vycházející z evidence dotazů, s nimiž se na ni zájemci o pronájem prostor obracejí.

 

Zájem o pronájem průmyslových ploch dosáhl v minulém roce rekordních hodnot. Oproti předcovidovému roku 2019 vzrostl o více než 50 %, tedy téměř o milion poptávaných metrů čtverečních. Celkem šlo o něco přes 400 unikátních poptávek. Zájem o tyto plochy tedy neutuchá; jeho růst pokračuje i v letošním roce: jen za první čtyři jeho měsíce eviduje Cushman & Wakefield v Česku přes 100 dotazů na pronájem o celkovém objemu přes 700 tisíc metrů čtverečních.

 

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Statistiky skutečně pronajaté plochy (take-up) ukazují pokles, nicméně zájem o plochy naopak roste. Reálně se to však projeví až v roce 2025, neboť čas od prvotní poptávky k jejímu uskutečnění, tedy podpisu smlouvy, se prodlužuje. Nájemci na rozhodnutí dnes potřebují více času, roli hrají interní schvalovací procesy a vyhodnocování různých možností ze všech úhlů pohledu. Třeba v případě slučování více výrobních provozů do jednoho místa může jít o měsíce, někdy i roky.“

 

 

Výrobní firmy tvoří dvě pětiny poptávky

Většina poptávek v roce 2023 přicházela od výrobních společností: celkem se zajímaly o více než 1,3 milionu m2 výrobních ploch, což je 44 % poptávané plochy. Poptávka logistických firem činila přes 900 tisíc m2 skladových ploch, tedy 32 % celkového objemu. Před rokem 2019 byla poptávka těchto dvou typů firem vyrovnaná.

Logistika preferuje dálniční uzly, výroba sever republiky

Stejně jako v roce 2019 byl i loni největší zájem o plochy v zavedených lokalitách v Praze, Plzni, Brně a Ostravě. Avšak zatímco před covidem na ně cílilo téměř 75 % dotazů, loni to bylo 55 %. O místa poblíž dálničních uzlů – D5 u Plzně, D1 u Prahy a okolí Brna – se nejvíce zajímají logistické firmy. V rostoucí míře však poptávka míří i do jiných krajů – zvláště ze strany výrobních firem, které směřují na sever Čech i Moravy: Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský kraj.

Roste zájem o větší prostory

Největší zájem je dlouhodobě o plochy o velikosti 1 až 5 tisíc m2 – v roce 2023 tvořily 41 % poptávek. V posledních dvou letech však vzrostly dotazy na větší plochy o velikosti od 10 do 50 tisíc m2, které loni činily 25 % poptávek.

 

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Česká republika, i přes určitou stagnaci v letošním roce, může stále těžit ze své strategické polohy v rámci regionu CEE, dobré dopravní dostupnosti a zkušené pracovní síly. Velmi často bývá v hledáčku společností, které zvažují přesun svých výrobních aktivit blíže ke koncovým zákazníkům v rámci tzv. nearshoringu. Tato rozhodnutí však bývají činěna na korporátní úrovni, tudíž reálný benefit pro českou ekonomiku a celý trh teprve přijde. Významným faktorem, který již nyní významně ovlivňuje podstatnou část realitního byznysu, je regulace ESG, podle níž bude nutné budovy přizpůsobit novým požadovaným parametrům. Některé společnosti tyto standardy již vyžadují a jsou případy, kdy velmi ovlivňují konečné rozhodnutí o pronájmu či koupi nemovitosti.“

[1] Pojmy „zájem“ a „poptávka“ pro účely této zprávy představují uskutečněný dotaz na plochu k pronájmu. Nejedná se o realizovanou poptávku označovanou obvykle pojmem take-up, která znamená, že nájemci již podepsali nájemní smlouvu.

  • The volume of enquiries[1] has increased by one million sq m in five years
  • Space is requested mainly by manufacturing companies
  • Demand for larger premises is growing
  • Halls in the regions are also in demand 

Interest in industrial and logistics space in the Czech Republic was at a record high in 2023, up 50% from 2019, which means one million sq m in demand. The growth in interest continued in the first four months of this year. The majority of enquiries are coming from manufacturing companies, with interest in other regions in addition to the established locations in Prague, Pilsen, Brno and Ostrava. The demand for larger areas between 10 and 50 thousand sq m has increased. However, the time from the initial enquiry to the signing of a lease agreement is lengthening, and so this interest will not be reflected in actual take-up until 2025. The real estate consultancy Cushman & Wakefield presents unique data based on its record of enquiries made by those interested in leasing space.

 

 

Interest in leasing industrial space reached record levels last year. Compared to the pre-covid year of 2019, it increased by more than 50%, i.e. by almost one million sq m in demand. In total, there were over 400 unique enquiries. The interest in this space is therefore unabated; its growth continues this year: in the first four months of the year alone, Cushman & Wakefield recorded over 100 leasing enquiries in the Czech Republic, totalling over 700,000 sq m.

 

 

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „The statistics of the actually leased space (take-up) show a decline, whereas the interest in space is growing. However, this will only manifest in 2025, as the time from the initial enquiry to its realisation, i.e. signing a contract, is getting longer. Tenants now need more time to make a decision, with internal approval processes and the evaluation of different options from all angles playing a role. For example, when merging multiple production facilities into one site, this can take months, sometimes even years.“

 

 

Manufacturing companies account for two-fifths of demand

 

The majority of enquiries in 2023 came from manufacturing companies: in total, they were interested in more than 1.3 million sq m of production space, which is 44% of the area in demand. Interest from logistics companies amounted to over 900,000 sq m of warehouse space, 32% of the total area. Before 2019, the demand of these two types of companies was balanced.

Logistics prefers motorway hubs, manufacturing heads to the north of the country

 

Same as in 2019, last year the greatest demand for space was in the established locations in Prague, Pilsen, Brno and Ostrava. However, while almost 75% of enquiries targeted these locations pre-covid, last year the figure was 55%. Sites near motorway junctions – D5 near Pilsen, D1 near Prague and the Brno area – are wanted by logistics companies. However, demand is increasingly heading to other regions as well – especially from manufacturing companies targeting the north of Bohemia and Moravia: the Ústí nad Labem, Liberec and Moravia-Silesia regions.

 

Growing demand for larger premises

 

In the long term, the greatest demand is for space of 1 to 5 thousand sq m – in 2023, it accounted for 41% of demand. However, in the last two years, enquiries for larger spaces of between 10,000 and 50,000 sq m have increased, accounting for 25% of enquiries last year.

 

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „Despite some stagnation this year, the Czech Republic can still benefit from its strategic location within the CEE region, good transport accessibility and experienced workforce. It is often on the radar of companies considering nearshoring, ie. moving their manufacturing activities closer to end customers. However, these decisions are usually made at the corporate level, so the real benefit for the Czech economy and the whole market is yet to come. An important factor that is already significantly affecting a substantial part of the real estate business is ESG regulation, requiring buildings to be adapted to the new parameters. Some companies already demand these standards and there are instances where they greatly influence the final decision to rent or buy a property.“

[1] For the purposes of this report, the terms ‚interest‘ and ‚demand‘ represent an enquiry for space to let. They are not equivalent to the term ‚take-up‘, commonly used when tenants have already signed a lease agreement.

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

 

HYTEP a vodíkové platformy transformujících se uhelných regionů budou spolupracovat na rozvoji vodíkové ekonomiky v Česku

Od
Karolína Vágnerová
-

Efektivně spolupracovat na rozvoji všech segmentů vodíkového ekosystému v České republice, vytvářet a prosazovat podmínky pro budování a rozvoj konceptu „vodíkových údolí“, předávat si vzájemně zkušenosti, podílet se na tvorbě klíčových národních i regionálních strategických dokumentů či rozvíjet mezinárodní spolupráci v oblasti vodíkových technologií. I takové jsou cíle memoranda, které 28. května 2024 v Teplicích podepsali zástupci České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Moravskoslezského Vodíkového Klastru, Vodíkové platformy Ústeckého kraje a Karlovarské agentury rozvoje podnikání.  

 

Podle signatářů memoranda bude hrát vodík významnou roli coby významný nosič energie a nalezne rozsáhlé využití v hospodářství Evropské unie. Má urychlit změny, které povedou k větší bezpečnosti unijního trhu, geopolitické stabilitě, diverzifikaci energetických zdrojů a snížení závislosti na dovozu surovin a energie z nestabilních nebo nepřátelských států či režimů.  Signatáři memoranda se problematikou rozvoje vodíkové ekonomiky zabývají již delší dobu. Memorandem spojují síly k větší účinnosti svého úsilí a vzniku vhodných synergií.

 

Vodík má být jedním z pilířů české bezemisní energetiky

 

Podle Aleše Doucka, předsedy představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP), představuje využití vodíku a vodíkových technologií jednu z významných cest, jak dosáhnout bezemisního a energeticky bezpečného Česka a naše transformující se uhelné regiony mají pro rozvoj vodíkové ekonomiky v Česku skvělé startovací podmínky.  „Podporujeme rozvoj využití vodíku a vodíkových technologií v celé České republice, nicméně vidíme, že v transformujících se uhelných regionech, Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, existují mimořádně vhodné podmínky pro rozvoj využití vodíku. V těchto regionech je přítomen průmysl, který již nyní vodík v nějaké podobě využívá – například chemický průmysl či výroba paliv, nebo se zde nachází průmysl, který může nahradit stávající fosilní suroviny jako uhlí a zemní plyn právě vodíkem, například při výrobě železa a oceli. Pro „uhelné“ regiony v Česku by také rozvoj využití vodíku mohl přinést profit v podobě tvorby nových pracovních míst v takzvaných zelených sektorech,“ upozornil Doucek.

 

Co se týče samotného využití vodíku, nejrychleji se jeho rozvoj a nasazení očekává v dopravě, později pak také v průmyslu. „V případě dopravy vidíme jako perspektivní oblasti veřejné dopravy (vodíkové autobusy, vodíkové vlaky) a následně i v přepravě zboží. Rozvoj využití vodíku v dopravě však bude záviset na tom, jak rychle dojde k výstavbě plnicích stanic a výroben vodíku. V každém případě, i s ohledem na cíle, které si vytyčila EU a ke kterým se Česko zavázalo, s využitím vodíku je třeba do budoucna počítat,“ doplnil Doucek.

 

Ústecký kraj bude těžit z rozvinutého energetického i chemického průmyslu

 

Prvním českým regionem na mapě evropských „Hydrogen Valleys“ se už před delší dobou stal Ústecký kraj, který zároveň jako první region v ČR vytvořil i vlastní vodíkovou strategii. Pro rozvoj vodíkových technologií má skvělé podmínky, i v souvislosti se silně rozvinutým energetickým i chemickým průmyslem.

„Historicky dané podmínky Ústeckého kraje vytvářejí skutečně kvalitní základ pro rozvoj vodíkových technologií, resp. vodíkového hospodářství – region se silnou tradicí v oblasti energetiky, rozvinutým petrochemickým a dalším chemickým průmyslem a v neposlední řadě velmi dobrým znalostním zázemím, má skutečně na čem stavět. Nakonec, v Ústeckém kraji se v současnosti vyrábí většina „českého“ vodíku. Pro možnost rozvoje je zásadní  aktivita a zájem místních partnerů o rozvoj vodíkového hospodářství – a to, že tento zájem zde reálně existuje, vyjadřuje také více než šestileté fungování Vodíkové platformy Ústeckého kraje,“ uvedla Gabriela Nekolová z Vodíkové platformy Ústeckého kraje.

 

Podle Nekolové bude pro rozvoj vodíkových technologií v Ústeckém kraji rozhodující nalézt investory a zajistit i vhodnou podporu z veřejných zdrojů. „Možnost dalšího rozvoje vodíkového hospodářství je podmíněn masivními investicemi právě do technologického zázemí – relevantních kapacit obnovitelných zdrojů energie a samotných elektrolyzérů, ale i technologií spjatých s využíváním vodíku. Využití vodíku není v kraji nové, ale hlavní výzvou je právě „zelený“, někdy označovaný též jako „obnovitelný“ vodík – tedy vodík vyráběný v elektrolyzérech, pro které jsou zdrojem elektřiny výhradně obnovitelné zdroje. To je velká technologická i finanční výzva. V kraji je připraveno několik strategických projektů, které k rozšíření technologického, ale i výzkumného a vývojového zázemí přispějí. Nicméně možnost těchto investic a výroby obnovitelného vodíku se v nejbližší době neobejde bez smysluplné dotační podpory. Jedním z našich nejzásadnějších úkolů je podpořit region tak, aby byly k dispozici relevantní zdroje finančních prostředků a současně se dále zasazovat o rozvoj znalostního zázemí vodíkového hospodářství regionu,“ vysvětlila Nekolová.

 

I Karlovarský kraj vidí ve vodíkových technologiích příležitost

 

Jedním ze čtyř signatářů memoranda je i Karlovarská agentura rozvoje podnikání. Podle jejího ředitele, Vlastimila Veselého, vnímá také Karlovarský kraj vodíkové hospodářství jako jednu z důležitých oblastí, kterou je potřeba rozvíjet.

 

„Na území Karlovarského kraje je několik společností, které vnímají vodík jako součást své budoucnosti a my předpokládáme, že takovýchto firem bude postupně přibývat. Je třeba si uvědomit, že z pohledu energetiky je cest určitě více, ale naším úkolem v tuto chvíli je prověřit tu vodíkovou. To spočívá ve vytvoření těch nejlepších podmínek pro rozvoj vodíkového hospodářství, a to nejen na úrovni Karlovarského kraje. Náš region je připraven se podílet na ověřování vodíkových technologií v praxi, a to jak ve spolupráci se soukromým sektorem, tak i prostřednictvím nově vznikajícího inovačního centra. Pokud bude vodíkové hospodářství podporováno jak z národní, tak hlavně z evropské úrovně, je zde značný potenciál i pro rozvoj samotného Karlovarského kraje,“ sdělil Veselý.

 

Vzájemné sdílení zkušeností bude přínosné pro všechny signatáře

 

Podle signatářů memoranda úspěch v rozvoji vodíkového hospodářství nebude možný bez systematické spolupráce všech zainteresovaných partnerů ze soukromé i veřejné sféry, výzkumných a neziskových organizací. Budoucí spolupráci signatářů memoranda již nyní chválí Daniel Minařík, předseda představenstva Moravskoslezského Vodíkového Klastru.

„Moravskoslezský Vodíkový Klastr a Moravskoslezský kraj v těchto dnech završuje své úsilí na cestě k přijetí své regionální vodíkové politiky. Moravskoslezský kraj adoptoval klíčové prvky konceptu vodíkových údolí, aby využil to nejlepší pro svou energetickou a vlastně stále probíhající průmyslovou tranzici. Nyní ovšem s orientací na využití nikoliv uhlí, ale cirkulárních přístupů a vodíku. Právě reálné aplikace vodíkových technologií a na ně navázaná technologická řešení s dnes často skloňovanou vysokou přidanou hodnotou budou pro další ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje klíčové a již dnes jsou s vodíkovými technologiemi spojeny významné projekty, investice a především pak výrobní programy  nejen důležitých regionálních výrobních společností, ale i tradičních a globálně známých českých značek sídlících v našem kraji,“ řekl Minařík.

 

Podle něj přinese vzájemná spolupráce signatářů memoranda celou řadu pozitiv. „Tři „uhelné“ regiony a jejich vodíkové platformy nastartovaly zcela unikátní spolupráci spočívající v prosazování myšlenek, které především v jejich krajích vytvářejí logický rámec pro využití vodíku. Tyto tři regiony nabízejí pomyslné hřiště, na kterém se sehraje zápas o postavení a aplikační budoucnost vodíkových technologií v ČR. A  právě HYTEP jako odborná vodíková platforma bude umět zajistit  předání získaného ‚vodíkového‘ know-how těchto tří regionů i do dalších regionů ČR,“ uzavřel Minařík.

Více o jednotlivých signatářích:

www.hytep.cz

http://www.hsr-uk.cz/rubrika/vodikova-platforma/

https://www.ms-vk.cz/

https://www.karp-kv.cz/rozvijime-region/vodikove-hospodarstvi/

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Obalového odpadu v Evropě přibývá. Vratné obaly nemusí být za každou cenu zelenější, velkou roli hraje délka jejich dopravního řetězce či počet znovuvyužití

Od
Karolína Vágnerová
-

Jednou z oblastí, se kterou si lidstvo musí poradit na cestě k udržitelnější budoucnosti, jsou také obaly. Podle dat Eurostatu došlo během roku 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který stoupl o 22 %. Potenciální řešení, jak snížit uhlíkovou stopu, mohou představovat znovuvyužitelné obaly, ani ty ale nemusí být zcela ideálním řešením. Jejich efektivita může být snížena například při delších přepravních vzdálenostech. Firmy tak již nyní hledají řešení, jak minimalizovat environmentální dopady obalových materiálů. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Vratné obaly jsou podle analýz životního cyklu obalů obecně ekologičtější než ty jednorázové. Úspěch vratných obalů ale závisí na několika klíčových faktorech, jako je například počet cyklů, kterými obal projde. Od určitého bodu se navíc pozitivní dopad opakovaného použití může vyrovnávat s emisemi spojenými s čištěním a přepravou, které obaly v rámci cyklu musí absolvovat. Právě přeprava, a to zejména u těžších obalů, je zodpovědná za nejvyšší emise, a snižuje tak výhody opakovaného používání obalů.

 

„Zatímco na kratší přepravní vzdálenosti je tedy vhodné vsadit na vratné obaly, v případě delších vzdáleností mívají menší dopady na prostředí ty jednorázové,“ popisuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová. Důležité je ale brát v potaz i obsah recyklovaného materiálu v obalu a skutečnost, že ne všichni lidé vratné obaly řádně vrací.

Na tomto odkazu naleznete infografiku ke srovnání uhlíkové stopy obalů

 

Karton versus plast: Který materiál je skutečně ekologičtější?

Studie z roku 2023 porovnávala ekologické dopady jednorázových plastových a kartonových obalů v globálním dodavatelském řetězci. I přes mnohé výhody kartonu, jako je jeho původ v obnovitelných zdrojích nebo snazší recyklace, v dodavatelských řetězcích závislých na dálkové dopravě přispěla vyšší hmotnost kartonu k vyšší uhlíkové stopě. Pokud navíc kartonové obaly putují na skládku, uvolňuje se z nich metan, který má násobně větší dopady na životní prostředí než CO2.

 

Vratné obaly, jako jsou plastové sáčky a krabice, mohou nabídnout ekologičtější alternativu, zejména pokud projdou dostatečným počtem cyklů. Podle studie jsou vratné plastové sáčky ve většině případů ekologičtější již po několika použitích, zatímco plastové krabice se ekologicky vyplatí po alespoň 32 cyklech.

 

Vratné plastové obaly mají ve většině případů nižší dopady na životní prostředí ve srovnání s jednorázovými kartonovými obaly. Ty totiž významně přispívají k znečištění odpadky. Pokud odhlédneme od čistě ekologických dopadů, opakovaně využitelné plastové obaly pak mají nad kartonovými navrch také z pohledu lokální ekonomiky – podporují regionální logistiku a přepravu, a snižují tak závislost na dovozu.

 

Operátor zajišťuje 100% návratnost znovupoužitelných obalů, startup nahrazuje plasty houbami

Firmy mají několik možností, jak snížit dopady obalů na životní prostředí. Například T-Mobile již úspěšně implementoval systém vratných plastových krabic a obálek. „Aktuálně zásilky ve vratném obalu posíláme přes všechny prodejní kanály, které jsou rozvážené kurýrem – infolinku a e-shop, plus k tomu tímto způsobem rozvážíme zásilky pro naše významné zákazníky. Celkem tedy ve vratných krabicích putuje přibližně 50 % zásilek,“ říká Martin Zmeškal z T-Mobile. Krabice budou sloužit několik let, než je výrobce zrecykluje. „Průměrná otočka, v rámci cyklu obalu, trvá asi osm pracovních dní, jednu vratnou krabici tedy nyní otočíme asi třikrát do měsíce,“ dodává Zmeškal. Riziko malé návratnosti obalů se snižuje díky tomu, že kurýr obaly po vybalení vrací do skladu na čištění a přípravu pro další použití.

 

Další udržitelné řešení nabízí startup Myco s obalovými materiály z houbového mycelia. Obaly mohou být používány samostatně nebo ve spojení s kartonem. „Prozatím firmy nový typ obalu zkoušejí, například u nově uváděných produktů,“ říká Vladan Košut z Myco a poukazuje na lokální charakter celé výroby: „Piliny, ve kterých houby rostou, jsou z místní dřevovýroby.“

 

Častým problémem obalů bývá nepřiměřená velikost vzhledem k přepravovanému produktu. „Kvůli té pak dochází k převozu ‚vzduchu‘, nutnosti častějších cest a nevytíženosti vozidel. Dále je následkem toho potřeba, aby nádoby na sběr obalového odpadu byly větší, nebo aby jich bylo více,” upozorňuje konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Eva Ryšavá. Například Alza řeší tuto problematiku zavedením nástroje, který pomocí algoritmů optimalizuje rozměry obalů, což může snížit množství použitých obalů až o 30 %.

 

Produkujeme více odpadu z obalů, ale více ho i zrecyklujeme

Podle dat Eurostatu došlo v EU v roce 2021 oproti roku předchozímu k nejvyššímu nárůstu jak vygenerovaného, tak zrecyklovaného odpadu z obalů. Produkce obalového odpadu vzrostla od roku 2010 do roku 2021 o 22,5 % – ze 154 kilogramů na osobu na 189 kilogramů. Stejně tak se zvýšil i podíl recyklovaného odpadu z 99 na 121 kilogramů na osobu, což představuje rovněž nárůst o 22,5 %. Od roku 2020 však platí nová pravidla pro výpočty, což činí srovnání mezi lety částečně obtížnější.

 

Kromě recyklace existuje také možnost energetického využití a opětovného použití obalů. Kristýna Spěváková, vedoucí Českého cirkulárního hotspotu, ale upozorňuje, že tyto metody jsou považovány za poslední kroky v hierarchii nakládání s materiály. „Primární by mělo být navrhování produktů a služeb tak, aby odpad vznikal minimálně nebo vůbec, a šetrné nakládání s materiály během výroby,“ připomíná Spěváková.

Na tomto odkazu naleznete infografiku k obalovému odpadu v EU

Zdroj: EVROPA V DATECH

Cestující loni v MHD ve zlínské aglomeraci zapomněli rekordní počet věcí

Od
Karolína Vágnerová
-

Cestující loni v městské hromadné dopravě (MHD) ve zlínské aglomeraci zapomněli rekordní počet věci. Bylo jich 1001, mezi nimi například mixážní pult. Počet zapomenutých věcí se poprvé v historii Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice (DSZO), která MHD v krajském městě a jeho okolí zajišťuje, dostal přes tisícovku, řekl ČTK její mluvčí Vojtěch Cekota. Společnost byla založena v lednu 1995. Letos již lidé zapomněli v jejích trolejbusech a autobusech asi 450 věcí.

Poslední znatelnou ztrátu zaznamenal jeden z cestujících ve středu 22. května v autobuse na lince 38. Řidič v něm našel peněženku s důležitými osobními doklady a částkou kolem 30.000 korun. Podle služebního předpisu odevzdal nález na dispečinku DSZO. „Brzy se přihlásil a dostavil majitel ztracené peněženky. Byl velmi potěšen, když zjistil, že o nic ze svých dokladů ani peněz při cestování hromadnou dopravou nepřišel,“ uvedl mluvčí.

Nálezy se podle něj do značné míry mění s roční dobou a počasím. V zimě jsou to čepice, rukavice, při špatném počasí deštníky, na jaře lehčí bundy, v létě kšiltovky nebo sluneční brýle. Po celý rok lidé ve vozech MHD zapomínají svazky klíčů, hračky, mobilní telefony, časové jízdenky a knihy, v posledních dvou letech též ukrajinské pasy. „Peněženky s většími obnosy spíše výjimečně. Kdysi se v MHD našla zubní protéza. V roce 2023 se mezi nálezy z MHD objevil rovněž poměrně drahý mixážní pult,“ uvedl Cekota.

Mobilů se ve vozech MHD ve Zlíně a Otrokovicích najde průměrně pět za týden. „Všechny nálezy z našich trolejbusů a autobusů pečlivě evidujeme a cestující, kteří věc ve vozidle ztratili nebo zapomněli, se o ni mohou přihlásit a získat ji zpět,“ řekl vedoucí dispečer DSZO Jan Tesař.

Zapomenuté předměty, které řidič při kontrole vozidla na konečné stanici nebo po skončení směny nalezne, odevzdá při návratu do vozovny na vrátnici. Následující pracovní den je tam převezme a zapíše do knihy pověřená pracovnice DSZO a uloží je do skříně ve své kanceláři. Pokud se o nálezy nikdo nepřihlásí, jednou za čtrnáct dnů je pracovnice DSZO odevzdává v oddělení ztrát a nálezů zlínského magistrátu, kde jsou jejich majitelům k dispozici po dobu tří let.

„Pokud jde o doklady nebo předměty, u kterých lze dohledat jméno a adresu majitele, do tří pracovních dnů jim posíláme dopisy s výzvou, aby se u nás pro ztracenou věc zastavili,“ uvedla Jana Vojáčková, která má v DSZO tuto agendu na starosti. Rodiče menších dětí, které často ztrácejí například batůžky s cvičebními pomůckami, ale i některé dražší věci, vyzvala, aby je nepodepisovali jen jménem, ale uvedli na nich také telefonní číslo, na které mohou pracovníci DSZO v případě ztráty věci zavolat.

Zdroj: ČTK

Rekonstrukci průtahu Říčan provede společnost Eurovia CZ za 268 mil.Kč bez DPH

Od
Karolína Vágnerová
-

Rekonstrukci silnice I/2 na průtahu Říčan u Prahy provede společnost Eurovia CZ za 267,9 milionu korun bez DPH. Jde o společnou akci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a města Říčany. Práce by měly začít v červnu až červenci, uvedl dnes na síti X generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

„ŘSD a Město Říčany vybralo zhotovitele stavby ‚I/2 Říčany, průtah, rekonstrukce‘, kterým je spol. EUROVIA CZ a.s. za nabídkovou cenu 267,9 mil. Kč bez DPH a za nejkratší dobu výstavby 320 dní (o 180 dní méně než doba od projektanta),“ uvedl Mátl.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla 357 milionů korun bez DPH, podíl města má být 31 procent. ŘSD už dříve uvedlo, že vhledem k rozsahu a náročnosti projektu se předpokládá rozvržení prací do dvou stavebních sezon a uvedení do provozu příští rok.

Průtah města leží na Černokostelecké ulici, která je hlavní městskou třídou a tahem na Kutnou Horu. Stavbaři opraví úsek dlouhý 2,5 kilometru včetně sousedících ploch a celkově opraví kanalizační řady pro odvodnění komunikace. Rekonstrukce čeká také chodníky, vodovodní řad včetně přípojek a opravy se dotknou i kanalizační stoky a přípojek vedoucích pod rekonstruovaným chodníkem. Dělníci opraví všech 11 přechodů pro chodce a vybudují jeden nový.

Zdroj: ČTK

„CHYTRÁ MĚSTA NEVYBUDUJEME JEN S POMOCÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ, ALE PŘEDEVŠÍM ZMĚNOU NAŠEHO MYŠLENÍ,“ SHODLI SE ODBORNÍCI Z CELÉHO SVĚTA NA JIŽ DESÁTÉM ROČNÍKU MEZINÁRODNÍHO SYMPOSIA – SMART CITIES SYMPOSIUM PRAGUE 2024

Od
Karolína Vágnerová
-
V uplynulém týdnu se ve dnech 23. a 24. května již po desáté setkali odborníci z celého světa k diskusi nad tématy udržitelného konceptu dopravy, kvality života a dalších oblastí spojených s chytrými městy.

Jak zaznělo na symposiu, kvalitní životní prostor a udržitelnou dopravu není možné budovat bez spolupráce státní správy, komerční sféry a odborníků z akademického prostředí, a právě toto byl jeden z hlavních cílů vzniku symposia SCSP, jehož první ročník se uskutečnil už v roce 2015. S odstupem deseti po sobě jdoucích ročníků lze tedy konstatovat, že tento dlouhodobý cíl symposia SCSP se stále daří naplňovat.

Letošním ročníkem opět rezonovala témata spojená s udržitelnou mobilitou a zvyšování kvality života v regionech, a to nejen v prostředí České republiky. Mezinárodní přesah symposia dokládá zastoupení účastníků z 12 zemí světa, konkrétně z Japonska, Indie, Tchaj-wanu, USA, Kanady a řady evropských zemí.

V rámci symposia vystoupila řada odborníků či realizátorů chytrých řešení a sdílela své poznatky a zkušenostmi s téměř 140 účastníky, kteří symposium navštívili.

Mezi hlavními přednášejícími figuroval profesor Miroslav Bárta, světově uznávaný egyptolog a expert na rozkvět a kolaps civilizací, a právě on akcentoval potřebu ve změně našeho myšlení, a především zodpovědný přístup ke zdrojům, které se nám nabízející.  Profesor Jan Polívka z TU Berlin se svou přednáškou s názvem „Plan Smart, not Hard: How to Plan Cities We Need“ hovořil o nutnosti aplikovat principy udržitelného rozvoje již do samotných návrhů chytrých měst. Doktor Jayant Jagtap z NIMS University v Indii se podělil o své zkušenosti s realizací projektů v rámci chytrých měst ve spolupráci s indickou vládou, která iniciuje využití AI při transformaci indických měst. Na toto téma pak plynule navázal David Velvéthy z PwC, který se zaměřil i na další nástroje pro budování chytrých měst z oblasti AI, Blockchain a xR.

K sympoziu již neodmyslitelně patří večerní plavba po Vltavě na historickém kolesovém parníku Vltava a závěrečný koncert unikátního tělesa Duo Professores, které svou jedinečnost získalo nejen netradičním spojením akordeónu a violoncella, nebo snad repertoárem, který zahrnuje i skladby skupiny Queen, ale především jeho protagonisty, kterými jsou bývalý děkan fakulty profesor Miroslav Svítek (akordeón) a současný děkan fakulty profesor Ondřej Přibyl (violoncello).

Symposium pořádala Fakulta dopravní ČVUT v Praze pod záštitou primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody a ministra dopravy Martina Kupky, za podpory a účasti mnoha komerčních partnerů, mezi které patří: Řízení silnic a dálnic, Patric, DNS, ČD Cargo, Hewlett-Packard Enterprise, MSC, Sudop Praha, Česká pošta, AŽD, Smart Plan, Sdružení pro dopravní telematiku, Správa železnic, Řízení letového provozu a Citya.

Za odbornou náplň sympozia odpovídá vědecký výbor složený z předních odborníků ČVUT v Praze Fakulty dopravní, jmenovitě děkan fakulty profesor Ondřej Přibyl, profesor Miroslav Svítek a docent Tomáš Horák.

Více detailů naleznete na webových stránkách symposia: scsp2024.fd.cvut.cz

Zdroj: ČVUT

Česká pošta pokračuje v testování mobilní pošty

Od
Karolína Vágnerová
-

Česká pošta ve vybraných lokalitách testuje zájem občanů o zajištění poštovních služeb prostřednictvím mobilní pošty. Ta poskytuje nejen základní poštovní služby, ale v budoucnu nabídne i flexibilnější pracovní dobu nebo širší nabídku služeb, než dnes nabízejí na menších obcích stávající kamenné pobočky. Jedna mobilní pošta dokáže obsloužit během týdne až tři lokality. Pilotní provoz bude trvat tři měsíce. 

Česká pošta začala využívat mobilní pošty v roce 2020. Primární úkoly těchto provozoven byly dva. Zajistit základní poštovní přepážkové služby v obcích, kde není kamenná pobočka, a vykrýt výpadek poštovních služeb při mimořádných situacích. V minulosti se jednalo například o lockdowny obcí během covidu nebo o tornádo na jižní Moravě.

V současné době Česká pošta testuje od 6. května další nové využití potenciálu mobilních pošt, a to v obcích, kde sice kamenná pobočka existuje, ale vzhledem např. ke zkráceným úvazkům, dovoleným nebo případné nemoci jsou poštovní služby poskytovány jen na základní úrovni. Během pilotu je stávající kamenná pošta zavřená a dočasně jí nahrazuje mobilní pošta. Testování probíhá v obcích Černíkovice, Lukavice, Liberk na Rychnovsku. Původně mělo od pondělí 6. května začít testování i v obcích Blešno, Jeníkovice a Libřice, ale kvůli nemožnosti zaparkovat mobilní poštu na obecních pozemcích po dobu poskytování poštovních služeb občanům Česká pošta nakonec od pilotu v těchto obcích ustoupila. Ve zmíněných lokalitách mohou proto občané využít, jako dosud, služeb kamenné pošty.

Česká pošta respektuje vůli starostů a nevyvíjí žádné aktivity směrem k vyzkoušení mobilní pošty v obcích, kde starostové o testování této plnohodnotné alternativy ke kamenné pobočce nemají zájem. Samospráva vždy byla a je přirozeným partnerem České pošty např. v projektu Pošta Partner a stejně se bude postupovat v případě pilotu mobilní pošty.

Do budoucna chce Česká pošta mobilní poštu vybavit i službami Czech POINTu, který dnes na kamenných pobočkách na menších obcích k dispozici není. Ambicí je, aby mobilní pošty v budoucnu mohly poskytovat i rozšířenou nabídku služeb, např. vybrané služby Úřadu práce. Na základě výsledku pilotu, který ověří zájem občanů o služby mobilní pošty, bude možné stanovit parametry, na základě kterých by bylo možné poskytovat tyto služby i na mobilních poštách.

Aby bylo možno výsledky pilotu vyhodnotit, je potřeba ho otestovat ve více lokalitách.  Aktuálně byl od pondělí 13. května pilot po debatě se starosty rozšířen i do obcí Vlčice u Trutnova a Libňatov.

Vzhledem k tomu, že mobilní pošta za den dokáže obsloužit až tři obce, vidí Česká pošta její potenciál i v lokalitách, kde dnes kamenná pobočka již existuje. Pokud bude o poštovní služby zajištěné prostřednictvím mobilní pošty mezi občany zájem, neznamená to, že budou pošty rušeny. Zůstane zachován legislativou stanovený počet 2900. Z pohledu legislativy jsou však kamenná pobočka, pošta Partner nebo mobilní pošta na stejné úrovni.

V průběhu pilotu bude mobilní pošta ve všech zmíněných obcích poskytovat základní poštovní služby včetně výdeje balíků 10 hodin týdně. Po vyhodnocení tříměsíčního pilotu se na základě sebraných dat Česká pošta rozhodne, zda bude mobilní pošty v budoucnu využívat více než dosud či nikoli.

Zdroj: ČP

1...194195196...1 093Strana 195 z 1 093

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253