Společnost Mondi, světový lídr v oblasti udržitelných obalů a papíru, rozšířil své portfolio o vysoce výkonné řešení digitálního tisku, které umožňuje společnosti KOMSA v Německu, tisk čárových kódů přímo na obaly z vlnité lepenky bez dalších etiket nebo ručního označování.
Společnost KOMSA denně odesílá až 35 000 balíků, takže efektivita pro zajištění doručení do druhého dne, je naprosto klíčová. Jedním z hlavních vylepšení je integrace po sobě jdoucích čárových kódů přímo na obal pomocí vysoce výkonného digitálního tiskového řešení od společnosti Mondi.
Místo aplikátoru etiket přímý potisk
Na balicí lince společnosti KOMSA identifikuje balíky 60 skenerů. Dříve se čárové kódy realizovaly pomocí aplikátorů etiket. Nyní se tisknou přímo na obal – přesně umístěné a viditelné ze všech čtyř stran. Tento přístup zkracuje dodací lhůty, snižuje náklady a minimalizuje riziko chyb.
Digitální tisk společnosti Mondi umožňuje tisk čárových kódů na míru
„Spolupráce se společností Mondi je pro nás skutečným přínosem – technologicky, ekonomicky i strategicky,“ shrnuje Harald Josef Ollinger, viceprezident pro marketing a komunikaci ve společnosti KOMSA. „Nejenže zefektivňujeme naše logistické procesy, ale také je činíme udržitelnějšími.“
Vysoce výkonný digitální tisk společnosti Mondi umožňuje tisk čárových kódů na míru a komplexních tiskových obrázků ve vysokém rozlišení bez nutnosti tiskových desek nebo klišé. Proces využívá inkousty na vodní bázi, vhodné pro potravinářské účely, a nabízí maximální flexibilitu. Série, sezónní kampaně, regionální designy a individualizované QR kódy lze vyrobit v jedné výrobní sérii s krátkými dodacími lhůtami a rychlejším uvedením na trh.
Německo čeká jeden z nejhorších víkendů roku na silnicích, po celé zemi se budou tvořit dopravní kolony. Varoval před tím německý autoklub ADAC. Prázdniny totiž začínají i v posledních dvou spolkových zemích – Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Zvlášť autoklub upozorňuje na možné dopravní komplikace na cestě z Drážďan do Prahy.
„První srpnový víkend bude pro lidi, kteří vyrazí na dovolenou autem, obzvlášť špatný. Z dálnic se mnohdy stanou parkoviště,“ uvedl ADAC. Podle něj přitom bude tentokrát jedno, zda se řidiči vydají na dovolenou, nebo se z ní budou vracet. „Cestující budou potřebovat obzvlášť hodně trpělivosti,“ dodal autoklub.
Zatímco v Bavorsku a Bádensku-Württembersku, jihoněmeckých spolkových zemích s dohromady 24,5 milionu obyvatel, prázdniny začínají, školákům na východě Německa – v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku – pomalu končí. Do lavic se vrátí už 11. srpna. První a druhý srpnový víkend jsou tak jediné dva z celého léta, kdy budou zavřené školy po celém Německu.
Ve směru z jihu na sever k hustotě dopravy přispěje i to, že prázdniny končí také mnoha školákům ve skandinávských zemích, upozornil ADAC.
Komplikace budou působit o víkendu místa, na kterých se nyní dálnice opravují. Těch je podle autoklubu po celém Německu nyní zhruba 1250. Nejhorší bude situace podle předpovědi v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne a v neděli odpoledne. Pokud lidé mohou, měli by podle ADAC na cestu vyrazit raději v úterý, ve středu nebo ve čtvrtek.
Kolony budou podle ADAC vznikat mimo jiné na silnicích vedoucích k Severnímu a Baltskému moři či v okolí velkých měst včetně Berlína, Hamburku či Mnichova. Zvlášť ADAC, stejně jako před minulým víkendem, upozornil německé řidiče na nebezpečí tvorby kolon na dálnici mezi Drážďany a Prahou, neboť u hranic na české straně stavbaři opravují krušnohorské tunely.
Dodatečnou komplikací mohou být pro řidiče hraniční kontroly, které německá policie namátkové provádí na hranicích s Rakouskem od roku 2015, s Českem, Polskem a Švýcarskem od roku 2023 a se zbytkem sousedních zemí od loňského září. V květnu navíc nový ministr vnitra Alexander Dobrindt po nástupu do funkce nařídil hraniční režim ještě zpřísnit. Za „velmi pravděpodobné“ považuje ADAC kolony hlavně na třech dálničních hraničních přechodech s Rakouskem. Připraveni musejí být řidiči LW také na kontroly při cestě z Německa, a to na dánské, francouzské, nizozemské a od července také na polské hranici.
ADAC také připomněl, že kvůli snaze odlehčit dálnicím platí pro nákladní vozy nad 7,5 tuny zákaz po nich jezdit, a to od sedmi hodin ráno do osmi večer o všech sobotách až do konce srpna.
Strážníci v Karviné testují způsob, jak odhalovat dlužníky přímo na silnicích. Při běžné silniční kontrole nyní ověřují, zda nemá řidič vůči městu neuhrazenou pokutu za dopravní přestupek. Pokud ano, mohou po něm požadovat okamžité zaplacení. Novinářům to sdělila mluvčí magistrátu Monika Danková.
„Strážníci měří rychlost projíždějících vozidel a zároveň kontrolují, jestli řidič nemá v systému města záznam o neuhrazené pokutě. Prozatím tento nástroj testujeme,“ uvedl ředitel Městské policie Karviná Petr Bičej.
V případě, že má řidič vůči městu dluh, může ho strážník vyzvat k jeho zaplacení přímo na místě, a to hotově nebo platební kartou. Pokud odmítne zaplatit, hrozí mu odebrání registračních značek. Systém se týká výhradně pokut za dopravní přestupky, tedy například za špatné parkování, jízdu bez řidičského oprávnění nebo odmítnutí testu na alkohol či drogy. U nejvážnějších přestupků bývají pokuty nejvyšší a mohou se pohybovat v rozmezí 25.000 do 75.000 korun.
Část celkového dluhu pak tvoří také náklady správního řízení, které jsou stanoveny paušálně na 2500 korun. U méně závažných přestupků tyto náklady často převýší samotnou pokutu, například v případě špatného parkování.
„Těmto nákladům se lze přitom snadno vyhnout. Pokud řidič zareaguje hned na začátku a pokutu uhradí ve snížené výši, většinou mezi 300 až 750 korunami, správní řízení se vůbec neuskuteční,“ řekla vedoucí oddělení dopravně správního oddělení karvinského magistrátu Jana Michaličková.
Možnost vymáhání nezaplacených pokut pod hrozbou odebrání registrační značky dává strážníkům zákon o obecní policii, konkrétně ustanovení, která jsou platná od začátku roku 2022. Strážníci podle tohoto zákona mohou vozidlu také znemožnit další jízdu technickým prostředkem, takzvanou botičkou.
„Jsem rád, že městská policie tento zákonný nástroj aktivně využívá. Jde o další krok k tomu, jak vymáhat pohledávky vůči městu. Pokud někdo ignoruje své povinnosti, měl by počítat s tím, že ho to dožene i v běžném provozu. Zároveň věříme, že systém bude mít i preventivní účinek a přispěje k větší platební kázni řidičů,“ uvedl primátor Jan Wolf (SOCDEM).
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, a výrazně tak zpomalila proti prvnímu čtvrtletí, kdy růst činil 0,5 procenta. V rychlém odhadu to na základě sezonně přepočtených údajů oznámil statistický úřad Eurostat. Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se pak zvýšil o 0,1 procenta a zpomalil z tempa 0,6 procenta v prvním čtvrtletí, překonal nicméně očekávání.
Analytici v anketě agentury Reuters předpokládali, že ekonomika eurozóny bude stagnovat. Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. Je to rovněž citelné zpomalení, protože v prvním čtvrtletí vykázala růst o 0,7 procenta.
Meziročně pak česká ekonomika vzrostla o 2,4 procenta, což je stejné tempo jako na začátku roku, dodali statistici. Meziroční růst v EU zpomalil na 1,5 procenta z tempa 1,6 procenta před rokem, růst v eurozóně pak meziročně zvolnil z 1,5 procenta na 1,4 procenta.
Ze zemí, z kterých už jsou data k dispozici, zaznamenalo nejvyšší růst proti předchozímu čtvrtletí Španělsko, a to o 0,7 procenta. Následuje Portugalsko s růstem o 0,6 procenta a Estonsko, jehož HDP se zvýšil o 0,5 procenta.
Nejhůře si vedla irská ekonomika s poklesem o jedno procento. V Německu a v Itálii pokles činil shodně 0,1 procenta. Meziročně se HDP zvýšil ve všech členských státech, za které už jsou data k dispozici.
„Růst eurozóny byl v prvním čtvrtletí velmi silný, dosáhl 0,6 procenta. Uměle ho zvýšily předběžné nákupy zboží z eurozóny ze strany Spojených států, což předznamenalo návrat do reality ve druhém čtvrtletí,“ uvedl ekonom nizozemské banky ING Bert Colijn. „Zatím však nedošlo k výraznému obratu trendu, a to znamená, že mírný růst HDP ve druhém čtvrtletí lze považovat za pozitivní signál pro ekonomiku eurozóny,“ dodal.
Rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,1 procenta
Německý hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům snížil o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Spolkový statistický úřad. Data se shodují s očekáváním analytiků, které oslovila agentura Reuters.
Statistici dnes také uvedli, že podle cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat německé hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostlo jen o 0,3 procenta. Na konci dubna statistici uváděli růst 0,4 procenta oproti předcházejícím třem měsícům.
Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku německé HDP zůstalo podle cenově očištěných údajů na stejné úrovni, podle cenově a kalendářně očištěných údajů vzrostlo o 0,4 procenta. Růst v prvním čtvrtletí ekonomové spojují především se snahami amerických zákazníků předzásobit se před očekávaným zavedením cel.
Podle analytika společnosti ING Carstena Brzeského jsou dnes zveřejněná data „bolestivou připomínkou, že pouhý optimismus automaticky nevede k návratu silného růstu“. Odkazoval se tak na data, podle kterých se v posledních měsících zlepšuje v Německu podnikatelská nálada. Například podle indexu institutu Ifo se v červenci zlepšila už posedmé v řadě. „Ekonomika nadále flirtuje s dalším rokem stagnace,“ dodal Brzeski.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. V současnosti přední ekonomické instituty předpovídají, že letos vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta. V těchto výhledech však ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA.
„Německo zasáhnou cla pravděpodobně tvrději než kterékoli jiné velké hospodářství, a bude tak mít letos potíže, než ekonomiku v roce 2026 podpoří finanční stimul,“ uvedla ekonomka firmy Capital Economics Franziska Palmasová. Také německý kancléř Friedrich Merz tento týden připustil, že patnáctiprocentní americká cla německé hospodářství značně poškodí. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Německa. Například Mezinárodní měnový fond (MMF) ale vidí situaci optimističtěji, protože jsou cla nakonec nižší, než jaká hrozila. Podle MMF by mohlo německé hospodářství letos navzdory clům vykázat růst, i když jen o 0,1 procenta.
Hlavní ekonom finančního ústavu Commerzbank Jörg Krämer se dnes k vývoji německého hospodářství vyjádřil rovněž pozitivně. „Pro rok 2026 očekáváme nadále celkem silný růst 1,4 procenta, protože spolková vláda přesouvá ve velkém výdaje z jádrového rozpočtu do zvláštních fondů a uvolněné prostředky rychle vydává, a podporuje tak hospodářský růst,“ řekl. Merzova vláda připravila mimo jiné balík na investice do infrastruktury, v němž bude 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč) a který bude financován po dvanáct let z půjček.
„Německé hospodářství po silném začátku roku trochu ztratilo tempo, ale oživění tím není odpískáno. Teď je třeba trpělivosti,“ uvedla výzkumnice hospodářského institutu DIW Geraldine Danyová-Knedliková. Nedělní obchodní dohoda EU a USA podle ní přinesla firmám jistotu do plánování.
Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici (v procentech, mezičtvrtletně):
3. čtvrtletí 2024
4. čtvrtletí 2024
1. čtvrtletí 2025
2. čtvrtletí 2025
Eurozóna
0,4
0,3
0,6
0,1
EU
0,4
0,4
0,5
0,2
Belgie
0,3
0,2
0,4
0,2
Česko
0,6
0,8
0,7
0,2
Estonsko
0,1
0,2
-0,3
0,5
Finsko
0,8
-0,1
0,0
0,0
Francie
0,4
-0,1
0,1
0,3
Irsko
4,6
4,5
7,4
-1,0
Itálie
0,0
0,2
0,3
-0,1
Litva
1,2
1,0
0,6
0,2
Maďarsko
-0,6
0,6
-0,1
0,4
Německo
0,0
0,2
0,3
-0,1
Nizozemsko
0,7
0,5
0,3
0,1
Portugalsko
0,4
1,4
-0,4
0,6
Rakousko
-0,1
0,0
0,1
0,1
Španělsko
0,7
0,7
0,6
0,7
Švédsko
0,6
0,5
-0,2
0,1
Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici (v procentech, meziročně):
Česká pošta uzavřela smlouvu se čtyřmi tuzemskými bankami o tříletém úvěrovém rámci ve výši 4,65 miliardy korun. Smlouva s ČSOB, UniCredit, VÚB a Raiffeisenbank zajistí státnímu podniku stabilní provozní financování pro nadcházející období a vytváří prostor pro další etapy její transformace. Pošta to uvedla v tiskové zprávě.
Na začátku minulého roku si pošta dohodla u bank roční úvěrový rámec 4,75 miliardy korun na provozní financování a na úhradu nákladů na univerzální službu. Za placení univerzální služby pošta od státu dostává zpětně až 1,5 miliardy ročně.
Pošta prochází v posledních dvou letech transformací, která ji má vyvést ze ztrát. Její součástí je oddělení divize balíkových služeb Balíkovna a nalezení pro ní strategického partnera. Pobočková síť má nadále poskytovat základní poštovní služby a rozšířit nabídku služeb pro stát.
Loni Česká pošta podle auditovaných výsledků zvýšila ztrátu o 502 milionů Kč na 1,246 miliardy korun. Konsolidované provozní výnosy klesly o 872 milionů korun na 18,321 miliardy Kč.
„Smlouva o klubovém financování je pro Českou poštu nejen důležitým finančním nástrojem, ale především výrazem důvěry bank v naši strategii a schopnost ji naplňovat. Spolupráce s renomovanými finančními institucemi potvrzuje, že jsme na správné cestě. Nové rámce jsou klíčové pro stabilní provoz i realizaci transformačních kroků,“ sdělil finanční ředitel České pošty Milan Hladík.
Ruská letecká společnost Aeroflot zrušila další desítky letů, situace se však podle ní stabilizovala. Firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému, ke kterému se přihlásily dvě hackerské skupiny stojící na straně Ukrajiny, jež se brání ruské invazi. Informuje o tom agentura Reuters.
Aeroflot oznámil, že dnes zrušil dalších 22 letů z Moskvy a 31 letů do Moskvy. Všechny zrušené lety z Moskvy měly odstartovat před 9:00 SELČ, letový plán pro zbytek dne se však zdá být převážně nedotčen, píše Reuters. „Dnes plánujeme uskutečnit 93 procent letů z Moskvy a zpět podle původního letového řádu,“ uvedla firma Aeroflot.
K odpovědnosti za výpadek se přihlásily hackerské skupiny Silent Crow a Kybernetičtí partyzáni Běloruska. Hackeři tvrdí, že během rok trvající operace úplně zničili vnitřní počítačovou infrastrukturu aerolinek. Někteří poslanci situaci označili jako budíček pro Rusko a vyzvali vyšetřovatele, aby se zaměřili nejen na pachatele, ale také na osoby, které útok umožnily.
Mluvčí organizace Kybernetičtí partyzáni Běloruska agentuře Reuters sdělila, že šéf Aeroflotu si od roku 2022 nezměnil své heslo a že firma používala zastaralou verzi operačního systému Windows. Někteří zaměstnanci podniku podle ní měli hesla uložená v textových souborech na svých počítačích. Tato tvrzení se však podle Reuters zatím nepodařilo nezávisle ověřit.
Hackeři tvrdí, že při ročním působení v podnikové síti Aeroflotu zničili kolem 7000 serverů, fyzických a virtuálních, získali databáze s historiemi letů, kompromitovali všechny kritické podnikové systémy, získali kontrolu nad osobními počítači zaměstnanců a okopírovali údaje z „odposlechových serverů a dalších systémů sledování a kontroly personálu“. Objem získaných dat odhadli na 12 terabajtů.
Mluvčí organizace Kybernetičtí partyzáni Běloruska upozornila, že Aeroflot nyní k zajištění běžného provozu pravděpodobně využívá manuální systémy, jejichž provoz je velmi nákladný. „Bez IT systémů může firma pracovat manuálně jako za starých časů, kdy stály letenky přes 1000 dolarů (přes 21.000 Kč),“ uvedla. „Jen by to bylo nerentabilní. Znamenalo by to, že firma by vykazovala ztráty, aby si zachovala tvář,“ dodala.
Ředitel ruské nevládní Společnosti obrany internetu Michail Klimarev označil celou kauzu za závažný problém, který ukazuje, že zatímco kybernetičtí zločinci po celém světě zdokonalují své praktiky, ruské firmy v ochraně před kybernetickými hrozbami zaostávají v důsledku sankcí. „Je to jako virus. Pokud nejste v kontaktu s těmi, kteří mají chřipku, nemáte žádnou imunitu,“ řekl agentuře Reuters.
Klimarev rovněž uvedl, že kauza Aeroflotu ukazuje selhání ruských bezpečnostních služeb v boji proti kybernetickým hrozbám. Upozornil, že hackeři mohli teoreticky využít svého přístupu do systémů Aeroflotu ke změně údajů a způsobit havárie letadel.
Společnost E.ON Drive Infrastructure u dálnice D1 v Mořicích na Prostějovsku zprovoznila první veřejné dobíjecí stanoviště pro těžká elektrická nákladní vozidla v České republice. S výkonem až 400 kW a možností současného nabíjení čtyř kamionů a osmi osobních vozů to je nejvýkonnější dobíjecí lokalita v síti E.ON Drive v Česku. Novinářům to řekl jednatel E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma. Nákladních vozidel poháněných elektromotorem v Česku zatím jezdí jen několik desítek, v příštích letech by se jejich počet měl zvyšovat a zároveň s tím i počet dobíjecích lokalit.
Dobíjecí místo u obce Mořice disponuje osmi dobíjecími body pro osobní automobily a v brzké době k nim podle Klímy přibudou dvě stejně výkonné stanice s možností dobíjení pro další čtyři vozy. Pro nákladní dopravu jsou připraveny tři stanice se čtyřmi speciálně přizpůsobenými průjezdnými místy. Dobíjecí areál zabírá více než 4000 metrů čtverečních a zahrnuje i odpočinkové zóny.
Do vybudování dobíjecího místa v Mořicích společnost investovala 75 milionů korun. Zprovoznění tohoto stanoviště je podle Klímy významným krokem v podpoře rozvoje elektrické nákladní dopravy v tuzemsku. „V České republice je více než 3000 veřejných dobíjecích stanic, ale žádná zatím nebyla speciálně připravená pro elektrické nákladní vozy. Pro rozvoj tranzitní dopravy je potřeba vytvořit odpovídající infrastrukturu,“ uvedl.
Společnost E.ON Drive Infrastructure připravuje podobné projekty na dalších 15 místech. Na podzim zprovozní dobíjecí místo pro kamiony v areálu společnosti MAN v Čestlicích u Prahy, další chystá například ve Vystrkově u Humpolce. Pokrýt jimi chce postupně hlavní dálniční tahy vedoucí přes Česko. „Naším cílem je mít koridor, abychom co 120 kilometrů měli pokrytí,“ řekl Klíma, podle kterého je Česko tranzitní země a elektrických nákladních vozů zahraničních dopravců bude na tuzemských dálnicích přibývat.
Zájem o elektrická nákladní auta roste v celé Evropské unii včetně ČR. Zatímco jejich podíl na celkovém počtu nových nákladních aut loni v EU dosáhl 2,3 procenta, v Česku to bylo pouze 0,3 procenta. I tak se ale loni v Česku podle webu Čistá doprava Centra dopravního výzkumu (CDV) prodalo dosud nejvíce elektrických nákladních vozů, a to 27. Na nákup osobních elektroaut a elektrododávek byly vypsané dotace, na nákladní elektromobily zatím žádný dotační program není.
Menší zájem o elektrické nákladní automobily způsobuje pravděpodobně i nedostatečná síť dobíjecích stanic pro tato těžká vozidla, na jejíž rozvoj se proto společnost E.ON hodlá zaměřit. Na vybudování rychlodobíječek pro nákladní auta na elektřinu vypsalo loni ministerstvo dopravy výzvu v programu Doprava 2021-2027, v níž vyčlenilo 540 milionů korun. Letos byla ve stejném programu vypsána další výzva s částkou 400 milionů korun.
Společnost E.ON působí v oblasti elektromobility od roku 2010 a v současnosti v tuzemsku provozuje více než 650 veřejných dobíjecích bodů.
Francouzská národní železniční společnost SNCF vykázala za první pololetí roku 2025 stabilní finanční výsledky ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, a to navzdory poklesu průmyslové činnosti v západní Evropě, přičemž došlo ke zvýšení ziskovosti. Výnosy Skupiny SNCF dosáhly za pololetí 2025 částky 21,5 mld. EUR, EBITDA 3,6 mld. EUR a investice 4,9 mld. EUR.
V nelehké situaci po rozhodnutí Evropské komise o restrukturalizaci SNCF Fret zahájila Skupina SNCF nové obchodní aktivity v železničním cargu. V segmentu Rail Logistics Europe úspěšně zahájily podnikatelskou činnost společnosti Hexafret a Technis, a to i přes prudký pokles poptávky po železniční nákladní přepravě a převodu vybraných služeb na provozovatele třetích stran. V segmentu Rail Logistics Europe (RLE) konsoliduje Skupina SNCF podnikatelské aktivity společností Hexafret, Technis, Captrain, Combicargo, Forwardis a VIIA.
Hexafret. Navzdory nepříznivé makroekonomické situaci, kdy jsou obzvláště silně zasaženy sektory chemického průmyslu, veřejných staveb a ocelářství, se v prvních měsících existence novému železničnímu nákladnímu dopravci dařilo v souladu s očekáváními.
Technis. Údržbu lokomotiv převzala samostatná společnost a začala dobře v souladu s obchodním plánem.
Captrain. Ve složitém makroekonomickém prostředí v Evropě vykázala společnost Captrain pokles tržeb. Tento trend se nadále liší v jednotlivých evropských zemích, přičemž dobrá dynamika nákladní přepravy ve Španělsku a Portugalsku částečně kompenzuje pokles v Německu, Francii, Itálii a Belgii. Celkovou ziskovost se podařilo udržet i přes nepříznivé obchodní podmínky.
Forwardis. V zasilatelství zůstává situace stabilní, přičemž růst výkonů je tažen objemy zejména v potravinářském, chemickém a ropném sektoru.
Combicargo. Navzdory útlumu vlivem stávek přístavních dělníků na začátku roku 2025 zaznamenalo Combicargo v první polovině roku 2025 růst tržeb ve srovnání s prvním pololetím roku 2024, kdy byla situace negativně ovlivněna krizí v Rudém moři.
VIIA zaznamenala uspokojivé finanční výsledky díky růstu na svých hlavních linkách. Pokračují rozvojové projekty, zejména v Sète a Mouguerre. Navzdory obnovení železniční infrastruktury v údolí Maurienne na konci března zůstává alpský železniční koridor, společný podnik společností VIIA a Mercitalia, bez smluvního rámce mezi francouzskou a italskou vládou, který by umožnil jeho opětovné spuštění.
V první pololetí roku 2025 poklesly externí výnosy Rail Logistics Europe nepatrně o -2 mil. EUR na 871 mil. EUR. EBITDA vzrostla o +19 mil. EUR na 110 mil. EUR, přičemž většinu nárůstu způsobilo zvýšení dodatečné podpory z veřejných rozpočtů na segment jednotlivých vozových zásilek v roce 2025 o +15 milionů EUR. Čisté investice dosáhly 36 mil. EUR. Výhled na druhé pololetí roku 2025 se příliš neliší od vývoje v prvních šesti měsících, a to vzhledem ke geopolitické a makroekonomické situaci, které stále dominují konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, a nejistotám v mezinárodním obchodu a evropské výrobě způsobených politikou USA.
Navzdory těmto nepříznivým podmínkám se ocelářský průmysl mírně zotavuje.
Strategie CSR / ESG
Skupina SNCF zvýšila svůj závazek vůči lidem a životnímu prostředí a zaměřila se na to, aby byla užitečná pro společnost a francouzské regiony. Učinila tak zavedením strategie pro přizpůsobení se změně klimatu, tím, že zůstala nejlepším francouzským náborářem s 10 600 novými zaměstnanci, a tím, že prostřednictvím Nadace SNCF podpořila malé podniky a neziskové organizace, které pomáhají mladým lidem. Skupina SNCF se zavázala ke snižování své uhlíkové stopy, podpoře oběhového hospodářství a zachování biologické rozmanitosti a nadále aktivně snižuje svůj dopad na životní prostředí. Díky úsilí všech zaměstnanců se skupina SNCF umístila v 1 % nejlepších společností hodnocených agenturou EcoVadis pro hodnocení společenské odpovědnosti firem se skóre 89/100, což je o 4 body více než v roce 2024. Skupina SNCF se zavázala k získávání energie z obnovitelných zdrojů. Ve spolupráci se společností Valorem slavnostně otevřela novou větrnou farmu v rámci dosud největší francouzské smlouvy o přímém nákupu větrné energie (PPA), která bude vyrábět 93 GWh ročně.
Podle předsedy představenstva a generálního ředitele skupiny SNCF Jean-Pierre Farandou dosáhla Skupina SNCF za první pololetí 2025 uspokojivých výsledků, mezi hlavními body uvádí výrazné zlepšení provozní marže. Síla diverzifikovaného obchodního modelu a agilita týmů Skupiny SNCF jsou v dnešním silně konkurenčním ekonomickém prostředí klíčovými přednostmi.
Soutěž OBAL ROKU 2025, pořádaná Obalovým institutem SYBA, letos otevřela již svůj 32. ročník a vyzývá k účasti všechny, kdo se podílejí na vzniku a inovacích obalů – od výrobců obalů přes značky až po kreativní designéry a dodavatele technologií. Jde o jedinou certifikovanou národní soutěž v oblasti obalového designu a technologií v České republice a na Slovensku. Klání hledá řešení, která kombinují inovace, funkčnost, estetiku a udržitelnost. Vítězové se automaticky kvalifikují do prestižního globálního finále WorldStar Packaging Awards. Uzávěrka je stanovena na 8. srpna 2025.
„Letos jsme poprvé zapojili do soutěže patronáty – odborné organizace nebo asociace, které zaštítí vybrané kategorie a osobně předají jednotlivá ocenění vítězům. Chceme tím ještě více propojit svět obalů s klíčovými oborovými partnery,“ říká Iva Werbynská, ředitelka soutěže OBAL ROKU a Obalového institutu SYBA.
Novinkou letošního ročníku jsou odborné patronáty
Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) letos převzal patronát nad kategorií Nealkoholické nápoje a vítěze v říjnu osobně ocení. „Svaz výrobců nealkoholických nápojů s potěšením přijal záštitu nad kategorií Nealkoholické nápoje v soutěži Obal roku 2025. Nejen nápoj samotný, ale i jeho obal je důležitý – a to jak z funkčního, tak i estetického hlediska. Jsme rádi, že budeme mít možnost předat cenu vítězi této kategorie na slavnostním vyhlášení. Věříme, že prostřednictvím této soutěže a osvěty s ní spojené dojde i k větší podpoře recyklace použitých nápojových obalů. To je cesta „Z lahve do lahve a z plechovky do plechovky“, která je více než vítaná a jistě přispěje k lepšímu využití materiálů a čistšímu životnímu prostředí,“ říká Veronika Jakubcová, výkonná ředitelka SVNN.
Další patronáty drží například Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu nad kategorií Privátní značky a Jan Vetyška z Asociace pro elektronickou komerci nad kategorií E-commerce. „Podíl privátních značek na českém trhu velmi rychle roste a čím dál více se prosazují i v nejvyšších kategoriích. Tomu musí odpovídat i jejich obaly. Už dávno nestačí jen graficky atraktivní návrh, ale musí jít o chytré řešení pro zákazníka, byznys i životní prostředí. Těším se na projekty, které dokážou, že privátní značky udávají směr inovacím, ať už jde o úsporu materiálu, snadnou recyklaci nebo jasnou komunikaci se zákazníkem,“ uvádí Tomáš Prouza.
„V našem odvětví hraje obal významnou roli, i když to tak na první dojem nemusí působit. Ochrana výrobku v bezpečném, designově výrazném balení, je velmi důležitá. Současně se naši zákazníci stále více zajímají o to, jaké dopady mají obaly na ekologii, jaké materiály jsou použity a zda je možné je recyklovat či jinak využít. Právě „druhý“ život obalů vnímám jako zajímavou výzvu a těším se tedy na inovace v tomto oboru,“ říká Jan Vetyška.
„Patronáty přinášejí soutěži Obal roku hlubší oborový přesah. Ukazujeme, že obaly nejsou izolovanou disciplínou – jejich vývoj, výroba i recyklace se týká prakticky všech sektorů, od potravin přes kosmetiku až po e-commerce. Těší nás, že odborní garanti napříč obory považují obaly za strategickou součást produktového řetězce a chtějí se aktivně podílet na propagaci chytrých, funkčních a udržitelných řešení,“ doplňuje IvaWerbynská.
Proč se přihlásit?
Získat titul OBAL ROKU znamená víc než jen prestižní trofej. Vítězové mohou používat logo soutěže ve své komunikaci, což zvyšuje důvěryhodnost a konkurenceschopnost značek. Přihlášené obaly hodnotí odborná porota složená z předních expertů z oblasti designu, výroby, marketingu, technologií i udržitelnosti. Porota se sejde na konci srpna a posuzuje inovace a originalitu řešení, funkčnost a technickou kvalitu, design a estetiku, dopad na celý dodavatelský řetězec a udržitelnost a odpovědnost vůči životnímu prostředí. Soutěž letos nabízí 18 soutěžních kategorií od etiket a kosmetiky až po novou kategorii obaly privátních značek. Kromě hlavních cen uděluje porota také speciální ocenění, například Cenu ministra životního prostředí, Cenu udržitelnosti nebo Packaging Print Prize.
Značky a výrobci baleného zboží– od potravin a nápojů přes kosmetiku, farmacii až po technické produkty a spotřební zboží.
Designéři a kreativní agentury– specialisté na grafický, strukturální nebo produktový design, obaloví architekti a brandingoví experti.
Zadavatelé obalových řešení– marketingová, produktová a inovační oddělení firem, která formují finální podobu obalů.
Obchodní řetězce a e-shopy– retailoví a e-commerce hráči, kteří vyvíjejí vlastní obaly pro privátní značky nebo hledají inovativní řešení pro přepravu a doručování zboží.
Startupy a vývojáři materiálových nebo technologických novinek– ti, kdo přinášejí nové přístupy k udržitelnosti, recyklaci nebo cirkularitě v oblasti obalů.
Jak se můžete přihlásit?
Zájemci mohou své obaly přihlásit jednoduše přes online formulář na www.obalroku.cz. Přihláška musí obsahovat popis obalu, technickou dokumentaci a vzorek obalu, který je zásadní pro praktickou část posouzení porotou. Odborná porota zasedne k hodnocení koncem srpna 2025. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne 16. října 2025 v Praze na kongresu OBALKO, za účasti odborné veřejnosti a médií.
Více informací o soutěži a přihlášku najdete na www.obalroku.cz.
O Obalovém institutu SYBA
Obalový institut SYBA sdružuje a prosazuje zájmy subjektů činných v sektoru balení, obalů, obalových prostředků, balicích materiálů, balicích strojů a také zájmy výrobců baleného zboží týkající se balení. Jedná se o sdružení firem a odborníků, kteří se podílejí na vývoji, výrobě
a využívání obalů a obalových materiálů. Tento institut funguje jako platforma pro sdílení informací, vzdělávání, podporu inovací a spolupráce mezi různými aktéry v obalovém průmyslu.
Rekonstrukce nádražní budovy v Chebu začne už za několik měsíců, Správa železnic nyní hledá zhotovitele stavby. Na památkově chráněném objektu ze 60. let minulého století se obnoví fasáda i interiéry, řada historických prvků získá svou původní podobu. Předpokládané celkové náklady dosahují 691 milionů korun. Zahájení prací se plánuje na začátku příštího roku, potrvají dva roky.
Rekonstrukcí projde sedmipodlažní budova z roku 1962, která nahradila původní nádraží zničené za druhé světové války. Památkově chráněný objekt má úctyhodnou délku 136 metrů. Jeho interiér zdobí řada uměleckých prvků, jako jsou mozaiky, vitráže nebo skleněné stěny. O jejich obnovu se postarají zkušení restaurátoři.
Stavbaři zrenovují fasádu a obklady, dále vymění okna a dveře. Cestující ocení přehledný informační systém a zrekonstruované toalety. Přibudou také nové kancelářské místnosti a obchody.
Odbavovací hale se vrátí reprezentativní vzhled, přispěje k tomu i opětovné osazení historických hodin a dobový mobiliář. Ve druhém podlaží bude k dispozici zasedací místnost umožňující výhled do odbavovací haly. V nejvyšším poschodí pak vznikne multifunkční prostor s vyhlídkou na město.
Díky stavbě se sníží energetická náročnost budovy, na její střechu se nainstalují fotovoltaické panely. Pro cestující přibudou nová místa k parkování, a to i díky parkovacímu domu na severním konci nádražní budovy.
Realizace stavby Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Cheb je navržena na spolufinancování Evropskou unií z nástroje Just Transition Mechanism (JTM). Národní financování zajistí Státní fond dopravní infrastruktury.
