Neděle, 28 dubna, 2024
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 2

DPP má svůj první průjezdný lakovací box pro vícečlánkové tramvaje

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v Opravně tramvají v Ústředních dílnách v Hostivaři uvedl do provozu svůj první průjezdný, třístupňový lakovací box pro vícečlánkové tramvaje. Umožní opravovat lak současně na všech třech typech více jak třicetimetrových tramvajích bez nutnosti jejich rozčlánkování. Díky lakovacímu boxu bude DPP moct v Opravnách tramvají v Hostivaři realizovat i velké a periodické opravy s kompletní obnovou laku na všech článkových tramvajích včetně nedávno vysoutěžených 52T. Výstavba lakovacího boxu trvala zhruba 12 měsíců, jejím zhotovitelem je společnost Metrostav DIZ, stavební náklady činí 388 milionů korun.

 

Nový lakovací box je dvoupodlažní budova umístěna mezi stávající zkušební kolejí a budovou Opravny tramvají, naproti velkokapacitnímu odstavenému kolejišti. Jeho délka je 131,2 metru, šířka 8,14 metrů a výška 12,8 metrů. V přízemí se nachází tři lakovací kabiny, každá o délce 40 metrů, které jsou navzájem odděleny technologickými místnostmi sloužícími pro ovládání režimů jednotlivých kabin, pro odstavení posunovacích zařízení nebo mytí stříkacích pistolí.

 

Vzhledem k tomu, že se jedná o průjezdný třístupňový lakovací box, každá jeho kabina je určena pro konkrétní typ činností a podle toho i vybavena odpovídajícími technologiemi. V první kabině (první stupeň) bude probíhat hrubá příprava vozidel na lakování a stříkání jejich spodních částí, proto je vybavena pneumatickými zvedáky tramvají. Ve druhé kabině (druhý stupeň) bude následovat příprava na lakování, tj. broušení, tmelení a sušení. Poté se tramvaj přesune do poslední kabiny (třetí stupeň), kde technici DPP provedou na vozidle vlastní lakování a sušení, které probíhá při teplotě až 60 °C. Druhá a třetí kabina jsou vybaveny montážními plošinami.

 

„Praha patří v oblasti tramvajové dopravy mezi světovou špičku hned v několika kategoriích – ve velikosti vozového parku, počtu vypravených spojů a také v množství přepravených cestujících. Do rozvoje tramvajové dopravy proto také v posledních letech mohutně investujeme. Díky tomu jsme v loňském roce mohli zprovoznit hned tři nové tramvajové tratě a v tom letošním zahájíme realizaci dalších dvou. Připravujeme také tramvajový okruh, jehož část již realizujeme na vznikajícím Dvoreckém mostě. Po téměř 20 letech jsme také vysoutěžili nové vozy pro Prahu. Nicméně je potřebné investovat i do modernizace technologického zázemí. Proto stavíme novou vozovnu Hloubětín a dnes zahajujeme provoz nového průjezdného lakovacího boxu, který je šetrný k životnímu prostředí a který nám výrazně zjednoduší a urychlí práci,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Do modernizace technologického zázemí oprav tramvají a s tím souvisejících stavebních úprav jsme v období 2019–2023 investovali celkem 1,631 miliardy korun. Postavili jsme novou opravárenskou halu, odstavnou plochu pro tramvaje, zmodernizovali pracovní lávky v Opravně tramvají a ve vozovnách. Dále jsme ve vozovnách Kobylisy, Motol, Pankrác, Strašnice a Vokovice zmodernizovali podpěry kolejí pro tramvaje, stavíme novou, moderní vozovnu Hloubětín, která bude použitými technologiemi šetrná k životnímu prostředí. V loňském roce jsme v této oblasti proinvestovali 4x více, než v roce 2019. Celková částka investic v této oblasti byla loni vyšší než součet za roky 2019–2022 dohromady,“ vypočítává Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Nový lakovací box pro tramvaje je vybaven nejmodernější technologií splňující veškeré hygienické nároky, bezpečnostní prvky a požadavky na ochranu životního prostředí. Budeme v něm používat nástroje na stlačený vzduch, vodou ředitelné barvy, odtahovaný vzduch z lakovacích kabin bude filtrován a díky vzduchotechnickým jednotkám s rekuperací budeme veškeré teplo využívat pro zpětné vytápění kabin, nebo temperování druhého patra, kde se nachází veškeré technologie.“

 

„V Hostivaři jsme doposud měli celkem 10 lakovacích boxů, které slouží pro lakování jednotlivých dílů nebo maximálně jednoho článku tramvaje nebo vozidla o maximální délce 18 metrů, tj. ekvivalentu T3. Tyto byly v minulosti naprojektovány pro lakování vozidel T3 nebo T6A5. Bohužel tato technologie nám neumožňovala lakovat vícečlánkové tramvaje délky 30 metrů v nerozčlánkovaném stavu. Průjezdný lakovací box jsme dlouhodobě plánovali v návaznosti na zařazování vícečlánkových tramvají do vozového parku. V současné době tramvaje typu 14T a 15T najíždějí na nejvyšší stupeň povinné prohlídky, která je 1x za životnost těchto vozidel a otevření nového průjezdného lakovacího boxu je pro tyto práce ideálně načasováno,“ říká Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch a doplňuje: „Výstavba nového průjezdného lakovacího boxu sníží celkové náklady na údržbu vozidel, zvýší kvalitu a životnost laku ve srovnání s celopolepem vozidla, který jsme využívali například na tramvajích 14T při jejich tzv. malé modernizaci. Ostatně prvním vozem, na který budeme v dnes zprovozněném lakovacím boxu aplikovat celolak, bude tramvaj 14T ev. č. 9136.“

 

„Mám radost, že jsme dnes mohli představit lakovací halu, která patří mezi nejmodernější v Evropě. Díky rozvážnému a zodpovědnému přístupu našich pracovníků a dobré komunikaci s investorem se nám podařilo udržet hladký průběh stavebních prací bez zásadních komplikací a celou stavbu se nám podařilo realizovat za necelý rok, přesně za 363 dní,“ říká Karel Volf, generální ředitel Metrostav DIZ a dodává: „Součástí zakázky byly i přeložky inženýrských sítí a vybudování nových asfaltových ploch, kolejišť, výhybek nebo objízdné trasy. V areálu Opravny tramvají DPP funguje poměrně rozsáhlé kolejiště se silným provozem, takže jsme při navážení veškerého materiálu a techniky museli respektovat ochranné pásmo trolejí, čímž byla omezená logistika na staveništi. Dalším specifikem bylo to, že nová hala stojí na jílovitém podloží, což nám komplikovalo založení stavby, avšak i tuto překážku jsme překonali.“

 

12 vzduchotechnických jednotek s rekuperací a nová objízdná kolej

Každá ze tří kabin je vybavena čtyřmi vzduchotechnickými jednotkami s rekuperací a zvlhčovačem vzduchu pro optimální lakovací prostředí, přičemž každá vzduchotechnická jednotka má svůj plynový ohřev. Pro každou kabinu bude sloužit jeden demineralizátor vody, která se bude používat pro míchání barev a jeden centrální vysavač hrubých nečistot po tmelení a broušení. Celý lakovací box má centrální kompresorovou jednotku s rozděleným stlačeným vzduchem pro nástroje na stříkání, broušení a pro pohyb montážních plošin. Lakovací box je vybaven záchytným systémem a dalšími bezpečnostními prvky pro odpojení lakovacího procesu či pojezdu pneumatických plošin. Vzhledem k prostředí není lakovací box vybaven trakčním vedením, pohyb tramvají budou zajišťovat bateriové posunovací zařízení ZAGRO s tažnou silou do 300 tun.

 

Kromě průjezdného lakovacího boxu nechal DPP vybudovat v Opravnách tramvají také objízdnou kolej, která nově propojuje velkokapacitní odstavné kolejiště postavené v roce 2019 a má nové geometrické napojení na stávající zkušební trať. DPP v neposlední řadě nechal opravit také asfaltové povrchy v okolí lakovacího boxu a zrekonstruovat plot oddělující objízdnou kolej a zkušební trať.

Zdroj: DPP

České dráhy chtějí snížit věkový průměr vozidel do roku 2035 z 33 na 20 let

Od
Karolína Vágnerová
-

České dráhy chtějí v příštích deseti letech snížit věkový průměr vozidel ze současných 33 let na 20 let a počet řad vozidel snížit ze 134 na 83. Dopravce hodlá nakupovat jak nová vozidla, tak ojetá, přestože se tato varianta setkává s velkou mírou byrokracie, než se podaří vozidla schválit pro provoz v Česku, řekl na brněnské konferenci o očekávaném vývoji odvětví kolejových vozidel ředitel odboru provozu osobní dopravy ČD Tomáš Mohr.

Zatímco snižování průměrného věku má jít poměrně rychle, protože v roce 2027 má činit 27,5 roku, redukce počtu řad bude pomalejší. Do roku 2027 má jejich počet klesnout na 127 a teprve v dalších letech plánují ČD vyřadit z provozu zhruba 40 řad. Modernější vozidla a nižší počet řad umožní především snížit náklady na údržbu.

Při obnově vozového parku ČD reflektují požadavky objednavatelů, což jsou stát a kraje, a také požadavky zahraničních partnerů. „Často se výrazně liší, což se snažíme řešit rámcovými smlouvami s výrobci, což nám umožňuje lépe reagovat na to, kolik vozidel s jakými parametry potřebujeme,“ řekl Mohr. Zmínil velkou snahu o unifikaci, která provoz a údržbu zjednodušuje.

Řadu rámcových smluv mají České dráhy již uzavřenou a nová vozidla se postupně dostávají na koleje, ať už do dálkové či regionální dopravy. Kapacita nových vlaků se pohybuje od 70 do 500 cestujících. „Chystáme také předběžné tržní konzultace na duální a posunovací lokomotivy,“ řekl Mohr. Takové lokomotivy mají být schopné jezdit jak elektricky, tak nezávisle na elektřině. Stejně tak ČD chystají tržní konzultace na vlaky s alternativním pohonem, což by měly být bateriové vlaky, které mohou jet na elektřinu i tam, kde není trakční vedení.

U objednatelů je podle Mohra populární nákup a modernizace ojetých vozidel. Slibují si od toho, že dostanou lepší vozidla, než jsou lehké motorové vozy řady 810 či jednotky 814 (Regionova), které vznikly jejich modernizací. Zdrojem ojetých motorových vlaků je Německo, vagony pocházejí i ze Švýcarska či Rakouska. „Nicméně schvalování těchto vozidel je velmi komplikovaným procesem. Dostáváme se s Drážním úřadem do složité pozice a je velmi těžké dávat přísliby objednatelům, kdy bude možné vozidla nasadit,“ řekl Mohr.

ČD by rády nahradily i přes 40 let staré motorové lokomotivy, které vozí rychlíky na neelektrizovaných tratích. „Ale je to díra na trhu, reakce výrobců nebyla pozitivní, takže jsme připravili záměr modernizovat až 30 lokomotiv, které budou vybavené zabezpečovačem ETCS. Fanoušky železnice oblíbení Brejlovci, jak se těmto lokomotivám přezdívá, tak čekají další dlouhá léta provozu. „Jsou nenahraditelné pro napěťové výluky a kalamity, kdy nelze s elektrickými lokomotivami jezdit,“ dodal Mohr.

Zdroj: ČTK

Tržby Tesly poprvé za čtyři roky klesly, zisk se snížil o 55 procent

Od
Karolína Vágnerová
-

Čistý zisk amerického výrobce elektromobilů Tesla v prvním čtvrtletí letošního roku klesl o 55 procent na 1,13 miliardy USD (26,6 miliardy Kč) a tržby se snížily poprvé za čtyři roky. Vyplývá to z prohlášení zveřejněného v noci na dnešek. Automobilka však současně oznámila, že urychlí výrobu nových, cenově dostupnějších vozidel, což poslalo její akcie vzhůru.

Tržby se v prvním čtvrtletí snížily o devět procent na 21,3 miliardy USD. Objem prodeje klesl o téměř devět procent kvůli zvýšené konkurenci a zpomalování poptávky po elektromobilech. Zisk na akcii bez jednorázových položek činil 45 centů, zaostal tak za odhadem analytiků dotazovaných agenturou FactSet, kteří čekali zisk 49 centů na akcii.

Investoři a analytici hledali nějaké znamení, že Tesla podnikne kroky k zastavení letošního propadu ceny svých akcií a zvýšení prodeje, upozornila agentura AP. V dopise investorům Tesla uvedla, že výroba menších a cenově dostupnějších modelů bude zahájena dříve, než doposud předpokládala. Menší modely, mezi které zřejmě patří i malý vůz Model 2 za cenu kolem 25.000 dolarů, budou využívat podvozky vozů nové generace a některé prvky současných modelů. Budou tak vyráběné na stejných výrobních linkách, jako současné modely, a pro nové vozy nebudou potřeba nové továrny ani nové výrobní linky. Generální ředitel Elon Musk v konferenčním hovoru s analytiky uvedl, že očekává zahájení výroby v druhé polovině příštího roku, ale mohlo by to být i koncem letošního roku.

Tesla zopakovala, že růst prodeje vozů může být v letošním roce znatelně nižší než loni, protože pracuje na uvedení nové generace vozu. Podle mnoha analytiků slabší prodej vyvolává otázky ohledně poptávky po Teslách a dalších elektromobilech.

Akcie Tesly od počátku letošního roku klesly o více než 40 procent. Po oficiálním ukončení úterního obchodování v USA však začaly růst a v jednu chvíli si připisovaly až 12,5 procenta.

Zdroj: ČTK

Škoda uvedla studii sportovního elektrického vozu, bude ale jen na PlayStationu

Od
Karolína Vágnerová
-

Škoda Auto ve světové premiéře představila studii sportovního čistě elektrického jednomístného sportovního vozu. Škoda Vision Gran Tourismo ale vznikla jen pro počítačovou hru Gran Tourismo 7. Bude se tak s ní možné setkat pouze na herních konzolích PlayStation. Uvedli to zástupci automobilky na tiskové konferenci.

Plně elektrický vůz s pohonem všech kol Škoda Vision Gran Turismo je inspirovaný modelem Škoda 1100 OHC Spider z roku 1957. Je vybavený čtyřmi elektromotory o celkovém výkonu 800 kilowattů (kW). Podle předsedy představenstva Klause Zellmera tak značka navazuje na 120letou historii v motoristickém sportu.

„Studie Škoda Vision Gran Turismo propojuje naši bohatou historii s elektrickou budoucností a novým designovým jazykem Modern Solid. Naši zákazníci jsou objevitelé a elegantní vůz Škoda Vision Gran Turismo je skvělým způsobem, jak obohatit jejich zážitky a zároveň přilákat nové příznivce naší značky,“ uvedl Zellmer.

Vůz je navržen s ohledem na efektivitu a jízdní dynamiku, má hmotnost jen 1300 kilogramů a kombinuje délku přibližně 4,41 metru s šířkou téměř 1,95 metru a výškou 94,9 centimetru. O pohon se starají celkem čtyři elektromotory napájené lithium-iontovou baterií o kapacitě 87 kilowatthodin (kWh).

Hráči si mohou pro svůj vůz Škoda Vision Gran Turismo vybrat ze dvou různých barevných provedení. První evokuje slavný vůz Škoda 130 RS, který se proslavil dvojnásobným vítězstvím ve své třídě na Rallye Monte Carlo 1977. Druhý má matnou barvu v odstínu zelená Explorer, symbolizující již dříve představenou studii skutečného elektromobilu Škoda Vision 7S.

Sérii závodních simulátorů Gran Turismo vyvíjí společnost Polyphony Digital. Hry Gran Turismo jsou vydávané pro herní systémy PlayStation a napodobují vzhled a výkon velkého množství vozidel, která jsou licencovanými kopiemi skutečných automobilů. Gran Turismo 7 obsahuje více než 400 vozů od více než 60 automobilek. Ve hře jsou pečlivě ztvárněna auta od známých sériových modelů až po legendární a vzácné závodní vozy pocházející z různých dekád, segmentů a závodních kategorií, stejně jako velký výběr prototypů.

Zdroj: ČTK

Správa železnic opraví památkově chráněné nádraží v Klatovech za 400 mil.

Od
Karolína Vágnerová
-

Státní Správa železnic (SŽ) opraví památkově chráněnou nádražní budovu v Klatovech, ve druhém největším městě i železniční stanici v Plzeňském kraji. Práce budou podle odhadů stát téměř 400 milionů korun. Zahájení stavby je v plánu letos na podzim, hotova má být na počátku roku 2027. ČTK to dnes řekla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová. Start stavby by měl korespondovat s výstavbou přestupního terminálu před nádražím, kterou bude financovat hejtmanství.

„V těchto dnech jsme vypsali tendr na zhotovitele prací (na nádražní budově) v předpokládané hodnotě 393 milionů korun,“ uvedla Friebová. Podle ní je cílem revitalizace účelnější využití vnitřních prostor. „Náplní prací bude především rekonstrukce odbavovací haly a obou křídel budovy. Vybudují se nová veřejná WC, všechny vnitřní prostory se upraví tak, aby odpovídaly současným požadavkům,“ doplnila.

Budova bude také po opravě bezbariérově přístupná, stejně jako celá stanice, a to díky výtahům, které spojí podchod s nástupišti i odbavovací halou. Cyklisté pak budou mít k dispozici zděný přístřešek pro kola. Zázemí získají také řidiči autobusů z plánovaného přestupního terminálu, který vznikne v prostoru před nádražím.

Terminál u nádraží za více než 100 milionů korun postaví kraj s městem. „Teď vypisujeme výběrové řízení na dodavatele, dlouho trvalo schvalování projektové dokumentace na Centru pro regionální rozvoj, protože jsme zažádali o dotaci z evropského programu IROP,“ řekl dnes ČTK náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). Dotace na terminál může být až 65 milionů.

Stavba terminálu začne letos na podzim, dokončena má být v roce 2025. Peníze na oba roky má kraj v rozpočtu. Terminál bude podle Čížka zatím nejdražší v regionu. Doufá ale, že se jeho cenu podaří soutěží dodavatelů stlačit dolů. Záležet bude hlavně na ceně zastřešení, největší položce. To se rozprostře od výpravní budovy a výrazně zasáhne i do zelené plochy, kde vznikne kruhový objezd na oddělený příjezd autobusů a osobních aut na parkoviště. Na terminálu vznikne parkoviště pro auta, zastávky MHD i linky autobusů, nástupní ostrůvky a místa pro odstavení autobusů. „Město se bude na stavbě podílet. Zatím jsme domluveni na cyklostezce a chodnících,“ dodal.

Na koupi pozemků pro terminál je podle Čížka uzavřená s Českými drahami smlouva o budoucí smlouvě. „Jednání běží,“ řekl náměstek. Klatovské autobusové nádraží pod budoucím terminálem, které patří soukromé firmě, zůstane v současné podobě.

Zdroj: ČTK

DPP zahájil provoz prvního průjezdného lakovacího boxu pro tramvaje

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil ve svých ústředních dílnách provoz prvního průjezdného lakovacího boxu pro tramvaje. Umožní zaměstnancům podniku lakovat všechny typy vícečlánkových tramvají, aniž by je musel rozebírat. Nový box ušetří peníze a zefektivní péči o vozy. Výstavba dvoupodlažní budovy vyšla na 388 milionů korun a trvala 12 měsíců. Novinářům to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), generální ředitel DPP Petr Witowski a technický ředitel Jan Šurovský. Box pro DPP vystavěla firma Metrostav DIZ.

„Praha patří ke světové špičce tramvajových provozů, a to jednak ve velikosti vozového parku, tak i v počtu přepravených cestujících, a my intenzivně investujeme do tramvajového provozu. Musíme ale investovat také do stávajícího technologického zázemí,“ řekl Hřib.

Budova s lakovnou měří na délku 131,2 metru, je široká více než osm metrů a vysoká téměř 13 metrů. V přízemí má tři lakovací kabiny, které jsou od sebe odděleny technologickými místnostmi pro ovládání boxu. Každá kabina je určena pro konkrétní činnost, kdy v první technici dělají hrubou přípravu lakování a stříkání spodních částí. Ve druhé se pak zaměřují na broušení, tmelení nebo sušení a nakonec vůz přesunou do třetí kabiny, kde zaměstnanci podniku tramvaj nalakují.

„V Hostivaři jsme měli doposud deset lakovacích boxů, které slouží pro lakování jednotlivých dílů nebo maximálně jednoho článku tramvaje nebo vozidla o maximální délce 18 metrů. Bohužel tato technologie nám neumožňuje lakovat vícečlánkové tramvaje délky 30 metrů,“ řekl Šurovský.

Každá z tří kabin je vybavena vzduchotechnikou s rekuperací a zvlhčovačem vzduchu. Mají rovněž demineralizátor vody, který se používá pro lepší míchání barev, a vysavače. Z technických důvodů není vybaven trolejí a tramvaje tak do něj budou tlačit a vytahovat speciální bateriová vozítka.

Do modernizace technologického zázemí vložil DPP v letech 2019 až 2023 celkem přes 1,63 miliardy korun. „Postavili jsme novou opravárenskou halu, odstavnou plochu pro tramvaje, zmodernizovali pracovní lávky v opravně tramvají,“ řekl Witowski. DPP nyní staví novou vozovnu v Hloubětíně.

Zdroj: ČTK

Vláda bude ve středu potřetí projednávat úpravy systému emisních povolenek

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda bude ve středu potřetí projednávat návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami. V předchozích měsících kabinet novelu dvakrát odložil kvůli sporům o rozdělení výnosů mezi jednotlivá ministerstva. Zájem o kontrolu výnosů totiž má několik resortů. Nejnovější úpravy návrhu nyní ministerstvo životního prostředí (MŽP) nechtělo komentovat. Základním bodem ovšem zůstává zavedení povinnosti využití veškerých příjmů z povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu, vyplývá z předchozích návrhů novely.

Emisní povolenky, jejichž předpokládaný výnos bude letos kolem 40 miliard korun, nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.

Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Konkrétní příklady opatření, na které bude možné peníze nově využít, návrh nespecifikuje.

Vláda už měla návrh novely na stole v lednu a v březnu. Kvůli rozporům ministerstev o dělení výnosů, které jsou nyní rozděleny mezi MŽP, ministerstvo průmyslu a obchodu a státní rozpočet, ji však kabinet pokaždé odložil. Kontrolu nad penězi z prodeje emisních povolenek žádá ministerstvo životního prostředí, které návrh předkládá, a ministerstvo průmyslu. Ministerstva financí a dopravy pak chtěla, aby výnosy byly příjmem státního rozpočtu.

Po březnovém jednání vlády o návrhu k povolenkám uvedl ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU-ČSL), že ministerstva budou hledat další shodu. V případě dalšího neúspěchu pak počítá se schůzí lídrů koalice. Zda úřady nyní dospěly k dohodě, není zřejmé. Mluvčí MŽP Veronika Krejčí k tomu ČTK řekla, že detailní informace zveřejní až po jednání vlády.

Schvalování novely postupně nabírá zpoždění. Podle původních plánů měla platit už od začátku tohoto roku. V případě delších průtahů by mohly Česku za opožděné přijetí úprav hrozit sankce. Svaz průmyslu a dopravy ČR v minulých týdnech varoval před tím, že zpoždění ohrožuje investice do tuzemského průmyslu a energetiky. Současný stav navíc komplikuje i přípravu firem na nové podmínky na trhu.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

Zdroj: ČTK

Virtuální realita pro řidiče kamiónů? Nákladní automobily nově musí mít senzory pro mrtvé úhly, používají se ale i speciální simulátory

Od
Karolína Vágnerová
-
Technologický pokrok se nevyhýbá ani silniční přepravě. Od letošního července Evropská unie vyžaduje, aby byly kamióny a autobusy vybaveny speciálními senzory, které řidiče upozorňují na objekty, které nejsou z kabiny vidět. Řidičům nákladních vozidel při práci asistuje řada dalších technologií, v logistické společnosti Raben například zavádí zácvik řidičů pomocí simulátorů s virtuální realitou.
 

Takzvaná virtuální realita (VR), která pomocí technologie simuluje podmínky reálného světa, zdaleka nenachází využití pouze v zábavním průmyslu. Vývojáři v automotive ji využívají pro simulaci prototypů před vlastní výrobou, architekti ke zkoumání návrhů budov a lékaři díky ní dokáží zmírňovat bolest nebo se připravovat na složité operační výkony.

K tréninku se VR používá i v logistice, evropská společnost Raben Group zavádí školení řidičů na přístrojích VR TRUCK SIMULATOR, které dokonale reprodukují podmínky v kabině během jízd. „Simulátor objevili kolegové z polské centrály při testování jiného produktu. Když přišli na jeho potenciál k využití pro naše řidiče, začal proces úprav a přizpůsobování požadavkům reálného provozu,“ říká Jitka Kocálová, marketingová manažerka Raben Logistics Czech.

Zohlednit byly potřeba různé druhy vozovek, fyzikální zákony působící při řízení 40 tunového vozidla i reálné možnosti manévrování souprav na terminálech a parkovištích tak, aby co nejvíce odrážely skutečné pracovní prostředí řidičů. Simulátory jsou vybaveny originálním volantem a sedadlem a uživatel se na „svět“ může dívat buď speciálními brýlemi, anebo pomocí tři vestavěných LCD obrazovek.

Simulátor nabízí různé obtížné scénáře, při kterých bere v úvahu typ vozidla, druh silnice, povětrnostní podmínky i pohyb ostatních vozidel. „Dokážeme tak věrně nasimulovat například jízdu po horských silnicích v mlze nebo různé krizové situace, což je zejména pro nové řidiče velmi užitečné. Na simulátorech mohou své schopnosti zdokonalovat i déle pracující zaměstnanci, hodí se například pro zácvik s různými typy vozidel,“ doplňuje Kocálová. Simulátory lze navíc efektivně převážet tam, kam je potřeba. V rámci Raben Group se do běžného provozu dostanou nejprve v Polsku a Česku, zbytek zemí bude následovat.

Foto: Raben

Senzory pro mrtvé úhly vyvinuli v Brně

Jiný technologický „upgrade“ řidiče kamiónů čeká i díky rozhodnutí EU. Od července musí nákladní vozidla a autobusy disponovat senzory mrtvých úhlů, které jim umožní mít přehled o tom, co se děje před, za i po stranách mnohatunového vozidla. Usnadní jim to manévrování, což by mělo přispět k větší bezpečnosti účastníků silničního provozu i pasažérů nebo nákladu.

Na vývoji speciálních senzorů se podíleli také experti z Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Technologie funguje na principu lidarů, tedy zařízení, která využívají laserový paprsek, souběžně probíhal také vývoj nanoradaru: „Z běžné kamery sice vidíme některé objekty na silnici, ale nezískáme informaci o jejich vzdálenosti či rychlosti pohybu. To umožní nový nanoradar, který vidí i za vozidla ve výhledu. Bližší informaci o geometrickém tvaru objektu pak řidiči nabídne lidar,“ uvedl pro iDnes Peter Chudý z VUT.  Kombinace obou technologií řidičům poskytne optimální podmínky pro lepší přehled při řízení, jednotlivá zařízení ale lze na vozidlo instalovat i odděleně.

Zdroj: Reliant

Ve vystudovaném oboru zůstává jen čtvrtina mladých absolventů učilišť. Při vhodném výběru oboru jsou však podle průzkumu vysoce spokojení s prací i výdělkem

Od
Karolína Vágnerová
-

Zatímco o místa na gymnáziích se žáci základních škol přetahují, učiliště musí často bojovat o každého zájemce. Přihlášku s nejvyšší prioritou si na nematuritní učební obor letos podalo necelých 33 tisíc zájemců, celková kapacita přitom činí skoro 52 tisíc míst. Nedostatek zájemců o studium na učilištích se negativně dotýká řady odvětví, která jsou na přísunu čerstvých absolventů závislá. Častým problémem, na který žáci naráží, je špatná volba učebního oboru. Podle průzkumu, který si nechala zpracovat skupina GasNet[1], pracuje ve svém oboru jen 23 % mladých absolventů učilišť. Ti, kteří výběr nepodcenili, jsou však výrazně spokojenější se svou kariérou i výdělkem.

 

V těchto dnech procházejí zájemci o studium na středních školách jednotnou přijímací zkouškou, která určí, jakým směrem se budou jejich studijní cesty ubírat. Už nyní však víme, na jaké školy a obory se žáci základních škol hlásí[2]. Podle očekávání je mezi nimi největší zájem o gymnázia, zejména pak víceletá. Počet přihlášek s nejvyšší prioritou převyšující kapacitu oborů však zaznamenala i čtyřletá gymnázia a řada středních odborných škol. Velká část přihlášených se tak na svůj preferovaný obor nedostane.

 

Opačnému problému čelí nematuritní učební obory. Na celkový počet 51 668 volných míst si podalo přihlášku s nejvyšší prioritou jen 32 673 zájemců. Není však učební obor jako učební obor. I mezi nimi totiž existuje několik výjimek, jako je například obor kadeřník nebo mechanik opravář motorových vozidel, o které je mezi deváťáky větší zájem, než školy dokážou pokrýt. Zároveň je však řada oborů, kde by na naplnění nestačily ani přihlášky všech priorit. To přitom může mít z dlouhodobého hlediska závažné dopady na řadu odvětví, která jsou na přísunu absolventů učebních oborů existenčně závislá.

 

GasNet: Bez nové generace plynařů se neobejdeme, Česko potřebujeme připravit na vodík

 

„V oblasti plynárenství se dlouhodobě potýkáme s nedostatkem odborně vyučených plynařů. Na stejný problém však naráží firmy napříč energetikou. Nejen naši technici stárnou a my už dnes víme, že nové generace plynařů budou pro českou energetiku klíčové,“ upozorňuje Alžběta Šedivá z HR týmu skupiny GasNet. Poukazuje tak na skutečnost, že emisně šetrnější plyn postupně nahradí končící uhlí a evropské plynárenství se zároveň aktivně připravuje na postupné nahrazení zemního plynu obnovitelnými plyny – biometanem a vodíkem. „Do distribuční sítě GasNetu jsme připojili už šestou výrobnu biometanu a naším dlouhodobým cílem je nahradit zemní plyn čistým vodíkem. Pilotní vodíkové projekty chceme představit už letos. Bez nové generace plynařů se tak neobejdeme,“ zdůrazňuje Alžběta Šedivá.

 

Ředitel učiliště radí: Naslouchejte dítěti a výběru školy věnujte dostatek času

 

Podle ředitele Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martina Valenty je jedním z hlavních důvodů nižšího zájmu o učební obory touha rodičů, aby jejich dítě dosáhlo co nejvyššího vzdělání bez ohledu na jeho studijní předpoklady, zájmy a přání.

 

„Stává se, že deváťák doma slýchá větu: ‚No přece nepůjdeš jen na učňák!‘ Podobně rodiče odkládají rozhodnutí o profesním směřování. Žáci bývají často silou tlačeni na gymnázium, přestože na jiném typu školy by byli šťastnější. Volba oboru vzdělání není nic jednoduchého. Málokterý žák má v patnácti letech zcela vyhraněný zájem. Přesto i v tomto věku, pokud rodiče se svými dětmi komunikují a naslouchají jim, dokážou společně zvolit správnou cestu. Při rozhodování doporučuji rodičům potlačit své ambice, na základě zkušeností dětem poradit, ale zároveň jim naslouchat a respektovat jejich názor. Ne každý je studijní, gymnaziální typ. Technické nadání a šikovné ruce jsou obrovskou devízou. Navíc stále vzácnější, a proto čím dál lépe finančně ohodnocenou,“ vysvětluje ředitel.

 

Že je nevhodný výběr střední školy a také konkrétního učebního oboru velmi častým jevem, potvrzuje i lednový průzkum skupiny GasNet mezi mladými absolventy odborných škol a učilišť realizovaný prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Z něj vyplývá, že jen čtvrtina (23 %) mladých absolventů učebních oborů pracuje v oboru, ve kterém získala výuční list. Většina absolventů tak po dokončení studia nabyté znalosti v zaměstnání vůbec nevyužije.

 

Spokojení řemeslníci

 

Dobrou zprávou naopak je, že ti, kteří ve svém oboru zůstali, jsou podle průzkumu se svým rozhodnutím vystudovat daný učební obor v naprosté většině případů (81 %) spokojení – mnohem častěji než v případě těch, kteří dělají něco jiného (36 %). 4 z 5 lidí věnujících se vystudovanému oboru uvádí, že jim vzdělání dalo dobré základy pro jejich budoucí kariéru a pomohlo jim získat jejich současné zaměstnání. Zatímco mezi lidmi, kteří již nepracují ve vystudovaném oboru, je se svým současným měsíčním výdělkem spokojených jen 36 %, v případě absolventů, kteří u oboru zůstali, je to hned 66 %.

 

„Data z průzkumu naznačují, že výběr oboru opravdu není radno podceňovat. Má významný vliv na pracovní a celoživotní spokojenost. Žáci základních škol by se proto měli spolu se svými rodiči důkladně rozmyslet, co by je v životě bavilo dělat, jaká práce by pro ně mohla být opravdu realisticky perspektivní,“ říká Alžběta Šedivá. Její slova potvrzuje i Martin Valenta: „Vyhráno mají žáci, kteří najdou ve studovaném oboru smysl a práce je baví. Uplatnění najdou ihned. V oboru plynárenství pracuje po skončení školy minimálně 70 % našich žáků. Ze setkání s absolventy vím, že ti, kteří zkusí štěstí jinde, se často po pár letech k oboru vracejí.“

[1] Cílem průzkumu bylo získat vhled do nálad mladých absolventů učebních oborů v České republice. Sběr dat byl realizován od 15. do 18. ledna 2024 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 315 respondentů vybraných na základě dosaženého vzdělání (absolventi učebních oborů) a věku (18-35).

[2] Všechna data jsou dostupná na webu České školní inspekce vzdelavanivdatech.cz.

Zdroj: Gasnet

ČD – Telematika slaví 30 let. Do budoucna se chce více zaměřit na zákazníky ze státní správy a na oblast kyberbezpečnosti

Od
Karolína Vágnerová
-

V polovině dubna oslavila společnost ČD – Telematika již 30 let fungování. V posledních letech přitom roste nejen z pohledu finančních ukazatelů, ale i z pohledu poskytovaných služeb. Do budoucna se chce ČD – Telematika soustředit nejen na pro ni tradiční oblasti drážních technologií pro zabezpečení a telekomunikační služby. Cílem je také rozšířit portfolio poskytovaných služeb nejen v rámci skupiny Českých drah a resortu dopravy, ale zásadním způsobem i u dalších subjektů státní správy.

„Jsem opravdu rád, že firma slaví kulaté výročí ve skvělé kondici. V roce 2022 – tedy posledním, za který máme auditovaná čísla – jsme dosáhli historicky rekordních výsledků. A i když ještě nemáme finální auditní zprávu za loňský rok, už teď mohu potvrdit, že jsme opět překonali očekávání. Věřím, že se nám i do budoucna podaří udržet firmu stabilní a úspěšnou. I proto chceme s ohledem na dramaticky rostoucí kybernetické hrozby rozvíjet například nabídku velmi pokročilých a specifických služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo budovat nové inovativní síťové služby. Velký potenciál pro další růst vidíme zejména u subjektů státní správy,“ řekl Jan Hobza, předseda představenstva společnosti ČD – Telematika.

Jedním ze současných stěžejních pilířů poskytovaných služeb je dodávka mobilní části evropského vlakového zabezpečovače ETCS pro České dráhy a ČD Cargo. ČD – Telematika ale rozvíjí i své další prioritní oblasti, kterými jsou poskytování služeb servisu, údržby a výstavby telekomunikačních infrastruktur a velkoobchodní telekomunikační služby se zajištěním kybernetické bezpečnosti. Právě tuto oblast již v loňském roce ČD – Telematika zásadním způsobem rozšířila s cílem výrazně posílit ochranu zákazníků před neustále narůstajícími kybernetickými hrozbami. Pod názvem ČDT-NET nově nabízí komplexní bezpečnostní řešení síťové a serverové infrastruktury ve formě služby (IaaS) a bezpečnostního dohledu. Firma v listopadu spustila i vlastní bezpečnostní dohledové centrum (SOC).

Původní firmu ještě pod názvem ČD – Telekomunikace založili v roce 1994 bývalí pracovníci drah a telekomunikací a již necelý rok poté uzavřela na základě vítězství ve veřejném výběrovém řízení smlouvu s Českými drahami na vybudování telekomunikační sítě. Samotná optická síť v dnešní době čítá 3500 kilometrů. Za dobu své existence vystřídala firma řadu majitelů. České dráhy jsou 100% vlastníkem od roku 2021. Třetinový podíl ve firmě získaly již v roce 2003, o dva roky později pak díky vložení svého odštěpného závodu Telematika držely většinový podíl a název firmy se změnil na dodnes používaný ČD – Telematika.

Činnost ČD – Telematiky je sice odjakživa spjatá s drahami a telekomunikacemi, poskytované služby ale vždy byly velmi různorodé. Firma budovala systém GSM-R, spravovala železniční telekomunikační majetek, řešila výstavbu infrastruktury pro své zákazníky, zaváděla wi-fi na nádražích, do vlaků i stanic metra, nabízela služby virtuálního mobilního operátora, modernizovala speciální vozidla s diagnostickými systémy, prováděla revize osvětlení, upravovala technologie v silničních tunelech, instalovala informační systémy pro cestující, vytvořila kontrolně-analytické centrum řízení dopravy, chránilainternetový provoz, poskytovala služby datového centra, zaváděla parkovací systémy, modernizovala vzduchotechniku nebo řešila úsekové měření rychlosti. V České Třebové pro studenty vybudovala Centrum informačních technologií a elektroniky.Klíčovou oblastí v posledních letech jsou pak dodávky mobilní části evropského vlakového zabezpečovače ETCS. Na seznamu zákazníků se objevila řada velkých jmen i mimo tradiční drážní prostředí – například T-Mobile, Vodafone, České Radiokomunikace, Ředitelství silnic a dálnic, Česká pošta, Úřad vlády, Škoda Auto, DPP, CESNET, ČEZ, ale i řada měst, krajů nebo ministerstev.

ČD – Telematika a.s. je významným poskytovatelem v oblasti drážních technologií pro zabezpečení a komunikaci, působí i jako dodavatel velkoobchodních telekomunikačních služeb. Provozuje vlastní optickou síť napříč Českou republikou, která je součástí kritické infrastruktury státu. Nabízí i služby v oblasti správy, údržby a výstavby optických infrastruktur. Portfolio svých činností doplňuje oblastí kybernetické bezpečnosti. Na trhu působí od roku 1994 a má více než 500 zaměstnanců.


Zdroj: ČD-TELEMATIKA

123...884Strana 2 z 884

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253