Tým špičkových expertů z Velké Británie, Švýcarska i České republiky našel řešení, které zachovává Vyšehradský železniční most v jeho současné poloze a zároveň nabízí možnou dostavbu třetí koleje. Řešení je oproti jakékoliv novostavbě rychlejší, levnější, má dlouhou dobu životnosti a minimální dopad na pražskou dopravu i životní prostředí. Dokončení se blíží komplexní studie proveditelnosti, kterou dostanou všechny zainteresované subjekty zcela zdarma k dispozici. Studii připravuje Nadační fond pro záchranu Vyšehradského mostu (NF Vyšehradský most).

Za aktivitou a Nadačním fondem stojí filantropové Martin Vohánka a Tomáš Bistřický. V případě Vyšehradského mostu je spojily celoživotní zájem o železnici a péče o místo, kde žijí. Fond spolu s nimi podporuje také podnikatel Jan Barta. Ve vedení MF pak stojí mimo jiné akademický architekt David Vávra, známý seriálem Šumná města, Petr Janda, architekt pražských náplavek a autor mezinárodně oceňovaných prosklených kobek a Petr Lešek, spoluautor ikonické Národní technické knihovny.

Nadační fond zadal týmu špičkových mezinárodních i českých expertů, aby našli způsob, jak Vyšehradský most ohleduplně, rychle a efektivně opravit, včetně možnosti přidat k němu třetí kolej, jak požaduje Správa železnic. To se podařilo a v současné době tým zpracovává poslední detaily komplexní studie proveditelnosti.

„Rád pomohu najít řešení, které splní požadavky na modernizaci a zároveň zachová atmosféru místa. Zaujala mě možnost toto naplnit, a navíc dosáhnout ekonomicky i časově výhodnější variantu. Mám osobně velký vztah k vlakům a železnici. Proto jsem podpořil spolupráci špičkových expertů, kteří ukázali, že je to možné. Výsledek respektuje dílo našich předků a současně potřeby železnice a jejích cestujících v 21.století,“ říká k tomu Martin Vohánka.

Na zpracování studie se podílí špičkoví experti ze Švýcarska a Velké Británie. Tedy ze zemí, které jsou kolébkou železnice a o své technicko-historické dědictví se pečlivě starají. Vlastní opravu nýtované konstrukce řeší Ian Firth se svým týmem, který je mimo jiné zástupcem Velké Británie v mezinárodní asociaci pro mosty a strukturální inženýrství. Jeho tým pracoval na řadě prestižních projektů po celém světě, včetně  rekonstrukce známého londýnského Tower Bridge, mostu přes Messinskou úžinu nebo West Gate Bridge v Austrálii. Spolu s ním na studii pracuje také tým švýcarského strukturálního inženýra Dr. Andrease Galmariniho.

„Není to poprvé, co lidé museli sami rozpohybovat záchranu významné součásti Prahy. Vzpomeňme na vyhořelé Národní divadlo. Ministerstvu dopravy i Správě železnic proto nabízíme spolupráci s řešením, které neporušuje české zákony a je ohleduplné k Praze i Pražanům. Předpokládáme proto, že jej podpoří i vedení hlavního města Prahy, které most chce zachovat v současné poloze. Náš mezinárodní tým expertů vytvořil projekt, který plní požadavky na zvýšení kapacity vlaků, ponechává most v jeho roli klíčového prvku panoramatu Prahy a nabízí opravu, která bude rychlá, levná, s dlouhou životností a minimálními dopady na životní prostředí i dopravní situaci v Praze během provádění prací,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů Nadačního fondu Tomáš Bistřický.

Studii proveditelnosti NF Vyšehradský most představí během podzimu tohoto roku a dá ji Správě železnic, respektive všem, komu na Vyšehradském mostě záleží, zcela zdarma k dispozici. NF Vyšehradský most tak namísto dosavadního sporu nabízí skutečný dialog o nejlepším řešení pro hlavní město Prahu a pro Pražany.

Varianta, která by skutečně hledala, jak památkově chráněný most zachovat, v současnosti není navržena a nikdo se jí nezabývá, přestože ji vyžadují jak české zákony, tak smlouva České republiky s organizací UNESCO a na absenci této varianty upozorňuje ICOMOS – český poradní orgán UNESCO. Studie NF Vyšehradský most tuto možnost nabídne jako komplexní řešení, včetně vyčíslení nákladů a vizualizací. Ušetřené finanční prostředky pak lze použít na jiné občanům přínosné akce. Výrazně menší omezení dopravy během oprav mostu uvítají nejen dojíždějící, ale i Pražané.

“Stavět i bourat se někdy musí, pokrok se nedá zastavit. Vždy bychom ale měli nejdřív hledat funkční řešení, které nezničí dědictví, jež nám tu zanechali předci. Naše studie nabídne řešení, jehož kouzlem je splnění potřeb moderní doby a zároveň zachová náš industriálně-poetický most. Ten pro mnohé z nás na jihu Prahy plní funkci Karlova mostu a panorama Prahy si bez něj neumím představit,” uzavírá architekt David Vávra.

Zdroj: NF Vyšehradský most

Ministerstvo dopravy by mělo v příštím roce hospodařit se 139,4 miliardy korun. Oproti letošnímu roku by tak výdaje resortu měly růst téměř o 36 miliard korun. Meziročně vzrostou i příjmy úřadu. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na rok 2025, který o víkendu ministerstvo financí zveřejnilo na svém webu. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, jeho podobu může ještě změnit. Navýšení rozpočtu podle resortu umožní udržet tempo aktuální rozestavěnosti.

Příjmy ministerstva dopravy, které téměř z 97 procent tvoří peníze z Evropské unie, by měly v příštím roce meziročně růst přibližně o 13,6 miliardy na téměř 38,7 miliardy Kč. Ministerstvo by tak podle návrhu vytvořilo ve svém rozpočtu deficit 100,7 miliardy korun, letos je to 78,6 miliardy korun.

Hlavní část výdajů má směřovat do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), u něhož ministerstvo počítá s dotací za více než 117,4 miliardy korun. Ve srovnání s letošním rokem je to asi o 35,9 miliard korun více. Letos pracuje SFDI s rozpočtem 150,1 miliardy korun.

„První návrh rozpočtu přináší navýšení prostředků na investice do dopravní infrastruktury. Umožňuje navýšení prostředků SFDI nad letošních 150 miliard. To je zásadní pozitivní zpráva a předpoklad pro udržení tempa příprav a aktuální rozestavěnosti,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. O části rozpočtu podle něj ještě bude kabinet debatovat.

Další výdaje ministerstva dopravy by podle návrhu měly směřovat na drážní a kombinovanou dopravu, které by v příštím roce měly vyjít na 12,9 miliardy korun, meziročně téměř o 400 milionů více. Na platy zaměstnanců resortu včetně pojistného by mohl úřad příští rok využít přibližně 1,5 miliardy korun a na ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu dalších téměř 9,2 miliardy korun, meziročně zhruba o 400 milionů méně.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, který je na letošní rok je plánovaný ve výši 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun.

Zdroj: ČTK