Domů Blog Strana 202

Najdi Přerov!

Pro optimální realizaci logistických aktivit je, mezi jiným, nezbytné mít správnou představu o místě, kde mají proběhnout.

Proto na úrovni firem jsou důležité plány dispozice jednotlivých výrobních operací, pro dopravu jsou zase důležité mapy. Ty dnes bereme jako samozřejmou součást navigačních aplikací. Navigační funkce jsou dnes i integrální součástí firemních řídicích systémů ERP. V této souvislosti bychom neměli propást jedno důležité výročí: letos je tomu 400 let, co byla poprvé vydána tiskem mapa Moravy vytvořená Janem Amosem Komenským. Podklady pro ni shromažďoval právě během svého pobytu v Přerově.

Bližší informace ke Komenského mapě Moravy naleznete např. zde, vlastní mapa ve vysokém rozlišení je zde.

A studovat logistiku můžete u nás v Přerově samozřejmě také. Více informací ke studiu naleznete zde.

Zdroj: VSLG

Pražské letiště už letos odbavilo 5 milionů cestujících, celkem čeká 16 milionů

Letiště Václava Havla v Praze v tomto roce zatím odbavilo pět milionů cestujících. Tuto hranici překonalo o téměř měsíc dřív než loni, uvedlo ruzyňské letiště na síti X. Očekává, že letos jeho služby využije víc než 16 milionů cestujících.

Minulý rok Letiště Praha odbavilo 13,8 milionu cestujících, což bylo proti roku 2022 asi o 29 procent víc. Toto číslo ale stále zůstalo pod hranicí počtu z předcovidového roku 2019, kdy letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k předcovidovým číslům vedení podniku počítá nejdříve na konci příštího roku.

Společnost Letiště Praha za loňský rok vykázala čistý zisk 1,5 miliardy korun. Oproti roku 2022, kdy bylo letiště po pandemii covidu dva roky ve ztrátě, byl zisk vyšší o 1,2 miliardy korun.

Z Prahy se podle současného letního letového řádu létá do 170 destinací, to je o 18 více než loni. Kromě počtu destinací letiště zvýšilo také frekvenci letů na více než 30 linkách.

Zdroj: ČTK

Svaz: Česko potřebuje zvýšit kapacitu železniční infrastruktury

Česko potřebuje zvýšit kapacitu důležitých úseků železniční infrastruktury, aby byly až čtyřkolejné. Problémem jsou zejména takzvaná úzká hrdla, tedy úseky frekventovaných tratí, které mají horší průjezdnost. V tiskové zprávě to uvedl Svaz osobních železničních dopravců SVOD Bohemia. Kromě přidání kolejí Česko podle svazu potřebuje také elektrifikovat více úseků tratí a vystavět vysokorychlostní tratě. Pokud zvyšování kapacity tratí pro Česko nebude prioritou, rozvoj tuzemské železniční dopravy se výrazně omezí, uvedl svaz.

Na hraně kapacity je podle svazu například trať na úseku z Prahy do Kolína, kde se setkává hustá příměstská doprava linek S, meziregionální a dálková vnitrostátní a mezinárodní doprava spojující Prahu s dalšími velkými městy v ČR i třeba na Slovensku, v Polsku, Rakousku či Maďarsku. Rozšíření na čtyři koleje by v tomto případě podle svazu umožnilo oddělit příměstské linky S od dálkových a meziregionálních spojů s méně zastávkami.

Další kapacitně problematické úseky jsou podle svazu například také v Ostravě mezi stanicemi Ostrava Svinov a Ostrava hlavní nádraží. „Jedná se o počáteční úsek de facto pro všechny dálkové spoje z Ostravska do Prahy a Brna. Je zde silná mezinárodní doprava v několika směrech, regionální doprava a samozřejmě opomenout nelze nákladní dopravu posílenou průmyslovým významem ostravské aglomerace,“ uvedl výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec.

Situace je podle něj podobně kritická i na koridoru mezi Poříčany a Prahou. Doprava se ale podle svazu začíná zahušťovat také na tratích vedoucích z Přerova, mezi Českou Třebovou a Kolínem a mezi Brnem a Hrušovany u Brna na trati z Brna do Břeclavi, která pokračuje dál do Rakouska a na Slovensko.

Železniční dopravci loni přepravili 184,6 milionu cestujících, meziročně téměř o deset procent víc. Přepravní výkony železničních dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou vlaky přepravily jednotlivé cestující, loni činily 10,5 miliardy kilometrů. Železnici se podle svazu daří získávat nové cestující, současně roste průměrná ujetá vzdálenost, která loni činila 57 kilometrů, nejvíce za posledních pět let. Kvůli růstu výkonů železničních dopravců je podle Moravce potřeba přistoupit k rozšíření kapacit infrastruktury. „Bez těchto investic je v řadě oblastí možnost rozšiřovat nová spojení, která by přitáhla další cestující, na své limitní hranici,“ řekl.

Do železniční infrastruktury podle svazu hodně investuje například správce železniční infrastruktury v Polsku, které podle Moravce oznámilo novou investici ve výši sedmi miliard zlotých, tedy více než 40 miliard korun, do přestavby železnice ve Slezském vojvodství. Modernizace se bude týkat katovického uzlu po hranice s Českem. Kapacita trati se na velké části úseků zvýší z dvoukolejné na čtyřkolejnou a zároveň se po dokončení prací bude jezdit rychlostí 160 kilometrů v hodině. Příměstská vlaková doprava se oddělí od dálkové a nákladní.

Česko podle Moravce potřebuje podobné projekty na zvýšení kapacity důležitých úseků železnice. „Například mezi Prahou a Kolínem by jedno z nejužších hrdel šlo odstranit obdobně jako v Polsku přidáním čtvrté koleje v úseku Praha-Libeň – Poříčany a třetí, případně čtvrté koleje v úseku Poříčany – Kolín,“ uvedl. Podle něj český správce železniční infrastruktury, Správa železnic (SŽ), zpracoval a postoupil k připomínkování návrh střednědobé kapacitní strategie. „Považujeme ji za velmi potřebnou,“ uzavřel Moravec.

Zdroj: ČTK

ŘSD získalo stavební povolení pro dostavbu 400 m úseku dálnice D3 u Tábora

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo stavební povolení na dostavbu pravého jízdního pruhu dálnice D3 u Tábora. Jde přibližně o 400 metrů dlouhý úsek obchvatu města, kde je kvůli právnímu sporu o pozemky už několik let provoz svedený jen do jednoho směru. Po nabytí právní moci stavebního povolení se může začít stavět, uvedl na síti X ředitel ŘSD Radek Mátl. Předpokládaná délka prací je 40 dní, orientační náklady na stavbu jsou 14,5 milionu korun s DPH.

„Ředitelství silnic a dálnic má podepsanou smlouvu se zhotovitelem, stavební firmou PORR. Pokud během 30 dnů nepřijde rozklad od účastníků řízení, zahájíme práce,“ sdělil Mátl. ŘSD loni zažádalo o vyvlastnění pozemků, na němž stojí motocentrum. Majitelé s tím nesouhlasili, rozhodnutí označovali za nepřiměřené a protiústavní. Ústavní soud ale v listopadu odmítl stížnost Pavla Bratránka a společnosti Taartrade. ŘSD pak požádalo ministerstvo dopravy o obnovu stavebního řízení.

Součástí stavby je dokončení vozovky včetně úpravy podloží, kompletní obnova odvodnění pravého jízdního pásu, dokončení úprav zeleně na pravém svahu dálnice, úprava dopravního značení, svodidel a směrových sloupků a doplnění oplocení.

V provozu je nyní 70 kilometrů D3, která má v budoucnu spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit má 170 kilometrů. Celou D3 z Prahy k hranicím včetně středočeských částí chce stát podle ministerstva dopravy dokončit do roku 2031, jihočeskou část do roku 2026.

Zdroj: ČTK

Rekonstrukcí projde poslední část Fantovy budovy

Správa železnic plánuje ještě letos odstartovat druhou část rekonstrukce interiéru ve Fantově budově na pražském hlavním nádraží. Důležitou podmínkou k samotnému zahájení stavby je právě vypsané výběrové řízení na zhotovitele prací. Jeho vítěz provede obnovu zbývající části historického objektu, mimo jiné prostor, které nyní využívá Drážní úřad nebo Policie České republiky. Nejvyšší přípustná nabídková cena je 570 milionů korun.

Více než stoletá historická budova pražského hlavního nádraží už má zrekonstruovanou střechu a fasádu, v letech 2021 až 2023 přišly na řadu zejména kulturní sály v její severní části, které jsou unikátní ukázkou secesní architektury. Nyní stavbaři provedou úpravy zbývající části památkově chráněného objektu.

Obnovou projdou vyšší patra v severní části, prakticky celá jižní část a další prostory včetně populárního Vládního salonku. Do své původní podoby se vrátí příjezdový, tedy jižní podchod. Odstraněním nepůvodní podlahy sálu nad ním vznikne vysoký prostor, jehož secesně zdobený strop bude opět viditelný přímo z podchodu.

Stavba je rozdělena na tři etapy, během kterých bude docházet ke stěhování jednotlivých provozů. Zahájení prací se předpokládá v závěru letošního roku, jejich dokončení pak v první polovině roku 2028.

Zdroj: Správa Železnic

Strategické partnerství vstupuje na trh: Asseco CEIT rozšiřuje svou flotilu autonomních mobilních robotů o portfolio floor-to-floor robotů TuskE společnosti Tuskrobots

Asseco CEIT, a.s., evropský lídr v oblasti automatizačních logistických řešení využívajících autonomní mobilní zařízení pro automatizaci materiálových a logistických toků mezi sklady a výrobními linkami, oznámil strategickou spolupráci se společností Tuskrobots Co. Ltd., předním čínským hráčem v oblasti automatizované logistiky.

Společnost Asseco CEIT je komplexním integrátorem automatizačních logistických produktů a řešení a nabízí kompletní sortiment softwaru, hardwaru a služeb pro automobilové a logistické společnosti.

Portfolio zahrnuje tahací, podbíhací a vidlicové roboty AGV (Automated Guided Vehicles), jakož i sofistikovaný software pro řízení logistiky a vozového parku. V rámci strategie společnosti Asseco CEIT poskytovat kompletní škálu řešení ve všech oblastech použití a s cílem poskytovat nejlepší řešení ve své třídě, se společnost Asseco CEIT dohodla se společností Tuskrobots na marketingu, propagaci a prodeji příslušného produktu portfolia floor-to-floor vidlicových vozíků TuskE na trzích EU a Velké Británie. V rámci této dohody společnost Asseco CEIT ukončí vývoj a prodej vlastního podobného floor-to-floor výrobku 1500 FSP a zároveň bude pokračovat ve vývoji všech svých ostatních produktových řad.

Společnost Asseco CEIT vybuduje kompletní služby pro portfolio společnosti Tuskrobots v Německu, Rakousku, Polsku, České republice, na Slovensku a v Maďarsku a prostřednictvím servisních partnerů bude podporovat nasazení v dalších zemích EU a ve Velké Británii.

 

roboty AGV – https://www.asseco-ceit.com/cz/asseco-ceit-agv-cz/?utm_source=elogistika.info&utm_medium=article&utm_campaign=AGV-F1000AP&utm_content=agv-vidlicove

TuskE – https://www.asseco-ceit.com/cz/agv-system/vidlicove-agv/?utm_source=elogistika.info&utm_medium=article&utm_campaign=AGV-F1000AP&utm_content=agv-vidlicove

Zdroj: Asseco CEIT, a. s.

Budova ministerstva přilákala bezmála 800 návštěvníků

Ministerstvo dopravy se i letos zapojilo do festivalu otevřených budov Open House Praha. Do sídla resortu zavítalo v sobotu 18. května 2024 bezmála 800 návštěvníků, kteří mohli prozkoumat běžně nepřístupné prostory. Účastníky přivítal ve své kanceláři ministr dopravy Martin Kupka.

Mramorový ochoz, paternoster, „Husákův byt“ nebo unikátní kryt s pracovním stolem Gustáva Husáka v suterénu. To je jen krátký výčet zákoutí budovy Ministerstva dopravy, která se v rámci akce otevřela veřejnosti. Všechna spojuje jedna věc, po velkou většinu roku se do nich návštěvníci nepodívají.

Celý prohlídkový okruh začínal ve vstupním vestibulu, který ministr dopravy Martin Kupka považuje za jeden z nejkrásnějších prostorů. „Budova byla dostavěna na začátku 30. let, kdy za první republiky vznikaly krásné a velkorysé stavby. A právě tento vestibul tuto architektonickou epochu odráží,“ popisuje ministr.

Návštěvníci mohli obdivovat architekturu Antonína Engela, prohlédnout si mohli ale také citlivou rekonstrukci kancelářských místností i některé původní vybavení. Pod dohledem zkušených průvodců nahlédli také do hlavních jednacích místností resortu, kde probíhají klíčová jednání pro budoucnost české dopravy.

Prohlídková trasa vedla také přes pracovnu ministra dopravy Martina Kupky, který příchozí zájemce na ministerstvu osobně přivítal. „Těší mě zájem lidí o ministerstvo, zajímají se nejen o historii, ale i o současnost, o to, co všechno má resort na starosti, co všechno roste v dopravní infrastruktuře,“ říká ministr.

Do akce Open House Praha se resort dopravy zapojil podruhé.

 

Historie budovy ministerstva

Se vznikem Československa bylo potřeba postavit mnoho nových staveb pro sídla významných státních institucí. Jednou z nich je i novoklasicistní budova ministerstva dopravy, dříve železnic, na vltavském nábřeží.

Monumentální stavba byla od roku 1960 až do sametové revoluce centrem totalitního režimu – právě odtud řídil zemi Ústřední výbor KSČ. Jeho nejvyšší představitelé tu měli dokonce své byty, svého času tu pobýval i komunistický prezident Gustáv Husák.

Dnes budova slouží opět svému původnímu účelu, tedy jako sídlo Ministerstva dopravy, zhruba stejnou část kanceláří využívají pak České dráhy nebo zde mají svoje kanceláře i zaměstnanci Úřadu vlády nebo Ředitelství vodních cest.

Prohlídka ministerstva umožňuje návštěvníkům seznámit se nejen s pohnutou minulostí původního ministerstva železnic, ale i současným využitím budovy či samotnými úkoly ministerstva.

Zdroj: MDCR

Mátl: U dálnic a silnic je stále přes 3350 nelegálních billboardů

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stále eviduje u dálnic a silnic I. třídy zhruba 3350 nelegálních billboardů. Z blízkosti komunikací přitom měly zmizet už zhruba před sedmi lety, místo toho stále vznikají nové. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

„Od zavedení zákazu v zákoně o pozemních komunikacích bylo odstraněno přes 5000 billboardů,“ řekl Mátl. Proces odstraňování byl ale podle něj zdlouhavý a provázely jej obstrukce majitelů.

Zrychlení a zjednodušení odstraňování reklam má přinést novela zákona, která platí od letošního ledna. Nově se vlastník nebo správce komunikace při objevu nového reklamního zařízení obrátí na příslušný úřad s dotazem, zda je povoleno. Pokud není, má povinnost ho odstranit. Vlastníka reklamního poutače pak musí informovat například na internetu a poutač bude skladovat až tři roky na jeho náklady. Nevyzvednutý nelegální poutač nechá vlastník nebo správce komunikace sešrotovat. Dříve bylo potřeba zahájit s vlastníkem zdlouhavé řízení o odstranění billboardu, a i když jej nakonec odstranil, mnohdy jej přemístil jen o několik metrů dál a řízení se muselo uskutečnit znovu.

ŘSD chce v první řadě začít odstraňovat billboardy, které ohrožují bezpečnost silničního provozu. Těch je menšina. Odstraňování reklam a jejich uskladnění podle Mátla vyjde správce silnic na desítky milionů korun. Od začátku roku ŘSD odstranilo 20 poutačů. Velkou „čistku“ ŘSD chystá letos v létě.

Odstranění billboardů z ochranného pásma dálnic a silnic první třídy vyžaduje novela zákona o pozemních komunikacích platná od září 2017. Majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy.

Zdroj: ČTK

Podle průzkumu Kantar CZ je pro zavedení sektorové daně 70 % lidí

Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti. Ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Na přelomu dubna a května odpovídalo 1200 dotázaných. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že koalice o tématu vede nyní debatu, sám ale neplánuje sektorovou daň navrhovat. ČR zavedla takzvanou windfall tax pro energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veřejné rozpočty získají 85 miliard korun. Podle údajů ministerstva financí stát loni na zálohách dostal 39,1 miliardy korun a letos za první kvartál 13 miliard korun.

Podle průzkumu by rozhodně zavedení sektorové daně podpořilo 30 procent dotázaných a spíš pro by bylo dalších 40 procent. Naopak spíš by se k sektorové dani neklonilo 17 procent lidí a rozhodně proti by byla necelá desetina. Každý pětadvacátý dospělý neví.

„Pro zavedení sektorové daně je sedm z deseti obyvatel Česka. Častěji se k zavedení přiklánějí muži. Mezi nejmladší generací by daň zavedlo rozhodně devět procent dotázaných, u nejstarší generace 42 procent. Je ale překvapivé, že postoj se nijak neliší podle dosaženého vzdělání,“ uvedla analytička agentury Kantar CZ Nikola Kopáčová. Upřesnila, že podle zjištění návrh na zavedení sektorové daně nejvíc podporují voliči ANO, SPD, KSČM a SOCDEM, nejméně naopak vládních STAN a TOP 09.

Stanjura řekl, že koaliční strany o možnosti diskutují. „Úkolem ministra financí je předložit zákon, na kterém se shodne vláda jako celek. Já iniciativně žádný takový plán nemám, nemám to ani v legislativním plánu prací. Je legitimní součást koaličního vládnutí, když kterákoliv z koaličních stran chce nějaké téma debatovat, tak se prostě v rámci koalice debatuje. Těžko říct na začátku debaty, jak tato debata skončí,“ řekl ministr financí. O sektorové dani mluví STAN a lidovci.

Podle šéfa poslanců a místopředsedy SPD Radima Fialy je z výsledků vidět, že windfall tax nefunguje a mělo by se najít „jiné sofistikované řešení“, aby nadnárodní firmy víc přispívaly. Opoziční hnutí je proti sektorové dani. Podle poradkyně Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a bývalé ministryně práce Jany Maláčové by se ministerstvo financí mělo soustředit na zdanění firem a seškrtání daňových výjimek a mělo by „vybírat daně od někoho jiného než od pracujících“. Sociální demokratka míní, že stát za současné vlády daně získat neumí. Stanjura uvedl, že daňové příjmy jsou rekordní.

Zdroj: ČTK

Do podpory rozvoje cyklodopravy dá Liberecký kraj 16,7 mil.Kč, víc než loni

Do podpory rozvoje cyklodopravy dá letos Liberecký kraj téměř 16,7 milionu korun, je to zhruba o tři procenta více než loni a nejvíce za posledních pět let. Více než polovina peněz je určena na výstavbu nových cyklotras nebo rekonstrukce, opravy a údržbu těch již existujících, řekl ČTK náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj). Kromě přípravy projektů budování a údržby cyklotras podle něj kraj znovu podpoří i sdílená kola ve městech.

„Opět jsme zařadili do těch jednotlivých titulů i přírodě blízké stezky, v podstatě to znamená, že podporujeme i ty cyklostezky, které nejsou vyloženě asfaltové v té klasické podobě, protože zájem o podporu tady v té oblasti je velký. Jednak jsme podporovali samotnou výstavbu komunikací pro cyklisty, kde jsme rozdělovali zhruba sedm milionů korun, podporovali jsme i údržbu a opravy komunikací,“ doplnil Sviták.

Kraj znovu připravil i program na podporu městské mobility, k loňským třem milionům korun přidal další dva miliony, žádost ale podalo jen město Jablonec nad Nisou. „S městem Liberec řešíme, že nestihli podat žádost v termínu, zřejmě tak proběhne ještě jedno kolo, abychom pokračovali v tom, co se započalo, protože se ukázalo, že zájem je veliký. Samozřejmě vyjdeme vstříc tomu, aby si Liberec mohl o dotaci ještě požádat. Myslím, že to dává smysl, a předpokládám, že je otázkou času, kdy se připojí i další města,“ dodal Sviták.

Účelem všech dotačních programů kraje v cyklodopravě je podle Svitáka zvýšit bezpečnost bezmotorové dopravy a podpořit její rozvoj. „Cyklistika se těší stále větší oblibě, proto nesmíme zapomínat na vytvoření kvalitní infrastruktury pro sportovce a turisty. Není to jen otázka pohodlného svezení, ale také bezpečnosti. Je v zájmu všech, aby cyklisté měli dostatek prostoru a nedocházelo tak ke zbytečným kolizím s motorovými vozidly,“ doplnil hejtmanův náměstek.

Kraj ale podle Svitáka ve stále větší míře přebírá i samotnou realizaci v případě páteřních cyklotras. „Teď se bude otvírat nový úsek na cyklostezce svaté Zdislavy z Bílého Kostela směrem na Rozkoš, pracujeme na Greenway Jizera, kde probíhá žádost o dotaci na úseku z Turnova do Svijan, a máme tu žádost o podporu z obcí Svijany a Příšovice, které by měly dokončit další úsek,“ dodal. Nad rámec dotačních programů tak dá kraj letos do rozvoje cyklotras dalších více než 30 milionů korun.

Podpora rozvoje cyklodopravy v Libereckém kraji v letech 2020 až 2024

Program Alokace

2020 v Kč

Schválené

projekty

Alokace

2021 v Kč

Schválené

projekty

Alokace

2022 v Kč

Schválené

projekty

Alokace

2023 v Kč

Schválené

projekty

Alokace

2024 v Kč

6.1 výstavba cyklostezek 4.200.000 4 7.018.166 5 6.755 .111 6 6.583.278 5 6.977.273
6.2 rekonstrukce a údržba cyklostezek             2.500.000 6 2.500.000
6.3 projektová příprava 2.200.000 5 2.543.795 6 2.800.000 7 4.126.565 6 2.187.701
6.5 městská mobilita             3.000.000 2 5.000.000
Celkem 2020–2023 6.400.000   9.561.961   9.555.111   16.209.843 19 16.664.974

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář