Na Masarykovo nádraží v Praze se po více než dvou letech vrátí v pondělí 4. srpna spoje z Kladna. V sobotu tam také začnou po několikaměsíční výluce jezdit vlaky z Kralup nad Vltavou a po týdenní výluce vlaky z Kolína a další regionální spoje. Důvodem výluk byly modernizace tratí a stanic. V tiskové zprávě to oznámil mluvčí Regionálního organizátora pražské integrované dopravy (ROPID) Filip Drápal. Současně se zprovozní nová železniční stanice Praha-Bubny, nahrazující původní stejnojmenné nádraží v jiné poloze, a také nová železniční zastávka Praha-Výstaviště.
Vlaky na trase Kladno – Hostivice – Praha nezajížděly na Masarykovo nádraží v centru města od března 2023. Důvodem byla oprava trati v Praze mezi Bubny a Dejvicemi. „Vlaky na linkách S5, S54, R24 a R45 ve směru od Kladna a Hostivice, které jsou nyní ukončeny ve stanici Praha-Dejvice, budou od 4. srpna opět prodlouženy až na Masarykovo nádraží,“ sdělil Drápal. Výjimkou budou spoje Os 9803 a Os 19735, které budou ukončeny ve stanici Praha-Bubny (příjezd 07:31 a 18:32) a vlak Os 19738, který bude výchozí ze stanice Praha-Bubny (odjezd 16:42).
Nová podoba stanice Praha-Bubny nabídne podle ROPID kratší a pohodlnější přestup na metro C ve stanici Vltavská a na tramvajové linky ze stejnojmenné zastávky. Nová vlaková zastávka Praha-Výstaviště pak umožní nejen přestup na tramvajové linky v zastávce Výstaviště, ale také zlepší dostupnost holešovického výstaviště, Stromovky i přilehlé části Holešovic. V souvislosti se zmíněnými úpravami se trvale ruší železniční zastávka Praha-Holešovice na lince S4.
Opravy mezi Bubny a Dejvicemi byly součástí rozsáhlé modernizace trati Kladno – Praha za desítky miliard korun. Pokračuje příprava dalších úseků spojení Kladna a Prahy. Stavba dvoukolejné části mezi Ruzyní a Kladnem podle předchozích informací začne možná letos.
V sobotu 2. srpna začnou na Masarykovo nádraží jezdit opět spoje z Kralup nad Vltavou, které na nádraží nezajížděly od začátku letošního března. „Vlaky linky S4 od Kralup nad Vltavou, které nyní končí ve stanici Praha-Holešovice, opět pojedou již od 2. srpna přes obnovenou stanici Bubny na Masarykovo nádraží. Výjimkou bude pouze vlak Os9607, který bude nadále ukončen ve stanici Praha-Holešovice (příjezd 06:29),“ doplnil Drápal. Spěšné vlaky linky R44 ze Slaného a zpět budou nadále začínat a končit ve stanici Praha-Holešovice.
V sobotu rovněž skončí výluka, která od 26. července zcela uzavřela Masarykovo nádraží pro cestující. Týdenní výluku si vyžádala instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace této stanice. Vlaky kvůli tomu jezdí na jiné pražské stanice, zejména na Hlavní nádraží. Omezení se dotklo mimo jiné regionálních spojů mezi Prahou a Kolínem.
O víkendu však musí cestující počítat s částečným omezením provozu na Hlavním nádraží. Kvůli údržbě kolejiště budou 2. a 3. srpna vlaky linek S2 a S3 odkloněny na Masarykovo nádraží a linky S8 a S88 budou zkráceny do stanice Praha-Vršovice.
Na summitu 21. srpna vystoupí s hlavním projevem senátor za národní stranu.
Australská rada pro logistiku oznámila, že stínová ministryně pro dopravu a infrastrukturu Bridget McKenzieová bude jedním z hlavních řečníků na nadcházejícím summitu dodavatelských řetězců.
Podle ALC přinese McKenzieová díky svému vedoucímu postavení v oblasti regionálního rozvoje a infrastruktury do této celonárodní diskuse cenný pohled.
Navazuje tak na nedávné oznámení, že na summitu, který se bude konat 21. srpna 2025 v Sydney, vystoupí také federální ministryně dopravy Catherine Kingová.
„To, že na letošním summitu vystoupí jak ministryně Catherine Kingová, tak senátorka Bridget McKenzieová, je pozoruhodná příležitost,“ říká generální ředitelka ALC Hermione Parsonová.
„Jedná se o dvě nejvlivnější a nejznalejší ženy v australské politice, které se obě hluboce angažují v oblasti infrastruktury a regionálního rozvoje.
„Máme neuvěřitelné štěstí, že jejich vedení utváří celostátní diskusi o nákladní dopravě, dopravě a budoucnosti australského dodavatelského řetězce.“
40 % nehod motocyklistů zavinili v roce 2024 řidiči aut, nejčastěji kvůli přehlédnutí motorkáře či špatnému odhadu jeho rychlosti. Z toho 13,5 % skončilo těžkým či smrtelným zraněním. Počet motocyklů přitom v Česku rychle stoupá, jen loni se u nás registrovalo 30 330 nových jednostopých vozidel.
Zásadní roli hrají rychlost obou vozidel a pozornost řidičů aut. „Motorkáři patří k nejzranitelnějším účastníkům silničního provozu. Loni v 39,1 % případů jejich nehod byli na vině řidiči aut. Konkrétně takto na českých silnicích došlo k 1 496 nehodám a 32 úmrtí motorkářů. Nejčastěji to bylo kvůli přehlédnutí motorky a vybočení do protisměru během předjíždění. V těchto situacích nemá obvykle motorkář žádnou šanci reagovat. Chybí mu jak čas, tak i dostatečný prostor pro úhybný manévr,“ vysvětluje Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy. Zatímco motorkáři zaviní nehodu nejčastěji nepřiměřenou rychlostí, řidiči aut právě svou nepozorností.
Nejnebezpečnější jsou zkušení řidiči
Nejčastěji jde o situace, kdy se řidič sice rozhlédl, ale motorkáře přehlédl. Toto časté přehlédnutí motocyklistů bývá způsobeno jejich menším vizuálním profilem, který se snadněji schová v mrtvých úhlech, ale i tím, že čeští řidiči nejsou na jejich přítomnost v provozu zatím dostatečně zvyklí. Motorkáře nejčastěji přehlédnou starší a zkušení řidiči, kteří jezdí na známých trasách a nevěnují okolí dostatečnou pozornost. Schopnost vnímání motorkářů ovlivňuje také zkušenost, zájem a vztah řidiče k motocyklům obecně. Řidiči, kteří sami jezdí na motocyklu mají obvykle o dost rychlejší a bezpečnější reakce, zatímco u řidičů bez zkušenosti s motocykly je častější vědomé porušování pravidel, chybná interpretace dopravní situace a zbytečné ohrožování motocyklistů.
Rychlost jako hlavní faktor
Tři čtvrtiny nehod motocyklů s automobily končí zraněním motorkáře, přičemž v případě čelních střetů 4 z 10 nehod nepřežijí. Zásadní roli přitom hraje rychlost jízdy samotného motorkáře i rychlost druhého účastníka nehody. S každým zvýšením rychlosti motocyklu o 10 km/h se pravděpodobnost těžkého zranění zvyšuje přibližně 1,33krát a u smrtelného zranění je to až 1,72krát. Pokud o stejnou rychlost zrychlí i řidič auta, roste pravděpodobnost těžkého zranění motorkáře asi 1,28krát, a smrtelného dokonce 1,83krát. „Motorkářů každým rokem přibývá a spolu s tím roste i počet vážných dopravních nehod. Zatímco v roce 2019 bylo podle Svazu dovozců automobilů registrováno 18 744 motocyklů, v roce 2024 jejich počet vzrostl už na 30 330. Je proto nutné, aby si čeští řidiči na přítomnost motorek na silnicích zvykli a naučili se je vnímat. Jen tak napomůžeme bezpečnosti motocyklistů na silnicích,” uzavírá Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Cílem kampaně Hele, motorka! je naučit české řidiče vnímat motocykly v provozu, a tím snížit počet nehod. Kampaň se záměrně vyhýbá moralizování či strašení. Využívá místo toho poznatky neurovědy a netradičními prostředky vede řidiče k větší pozornosti. Od května jsou v ulicích a televizi k vidění reklamy inspirované Rorschachovým testem a testem barvosleposti, které po spatření motorky vyzývají k vyslovení hesla „Hele, motorka!“. Součástí kampaně jsou i rádiové vstupy a zapojené jsou i známé osobnosti jako satirik TMBK či zpěvačka Marta Jandová. Část kampaně se objevila i v pražských ulicích, kde byla místa s nejvyšším výskytem motorek poseta 362 balónky s nápisem „Hele, motorka!“, symbolizujícími počet motorkářů usmrcených na českých silnicích za posledních pět let. Během léta pokračuje kampaň medializací problematiky online a na sociálních sítích.
Společnost Mondi, světový lídr v oblasti udržitelných obalů a papíru, rozšířil své portfolio o vysoce výkonné řešení digitálního tisku, které umožňuje společnosti KOMSA v Německu, tisk čárových kódů přímo na obaly z vlnité lepenky bez dalších etiket nebo ručního označování.
Společnost KOMSA denně odesílá až 35 000 balíků, takže efektivita pro zajištění doručení do druhého dne, je naprosto klíčová. Jedním z hlavních vylepšení je integrace po sobě jdoucích čárových kódů přímo na obal pomocí vysoce výkonného digitálního tiskového řešení od společnosti Mondi.
Místo aplikátoru etiket přímý potisk
Na balicí lince společnosti KOMSA identifikuje balíky 60 skenerů. Dříve se čárové kódy realizovaly pomocí aplikátorů etiket. Nyní se tisknou přímo na obal – přesně umístěné a viditelné ze všech čtyř stran. Tento přístup zkracuje dodací lhůty, snižuje náklady a minimalizuje riziko chyb.
Digitální tisk společnosti Mondi umožňuje tisk čárových kódů na míru
„Spolupráce se společností Mondi je pro nás skutečným přínosem – technologicky, ekonomicky i strategicky,“ shrnuje Harald Josef Ollinger, viceprezident pro marketing a komunikaci ve společnosti KOMSA. „Nejenže zefektivňujeme naše logistické procesy, ale také je činíme udržitelnějšími.“
Vysoce výkonný digitální tisk společnosti Mondi umožňuje tisk čárových kódů na míru a komplexních tiskových obrázků ve vysokém rozlišení bez nutnosti tiskových desek nebo klišé. Proces využívá inkousty na vodní bázi, vhodné pro potravinářské účely, a nabízí maximální flexibilitu. Série, sezónní kampaně, regionální designy a individualizované QR kódy lze vyrobit v jedné výrobní sérii s krátkými dodacími lhůtami a rychlejším uvedením na trh.
Německo čeká jeden z nejhorších víkendů roku na silnicích, po celé zemi se budou tvořit dopravní kolony. Varoval před tím německý autoklub ADAC. Prázdniny totiž začínají i v posledních dvou spolkových zemích – Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Zvlášť autoklub upozorňuje na možné dopravní komplikace na cestě z Drážďan do Prahy.
„První srpnový víkend bude pro lidi, kteří vyrazí na dovolenou autem, obzvlášť špatný. Z dálnic se mnohdy stanou parkoviště,“ uvedl ADAC. Podle něj přitom bude tentokrát jedno, zda se řidiči vydají na dovolenou, nebo se z ní budou vracet. „Cestující budou potřebovat obzvlášť hodně trpělivosti,“ dodal autoklub.
Zatímco v Bavorsku a Bádensku-Württembersku, jihoněmeckých spolkových zemích s dohromady 24,5 milionu obyvatel, prázdniny začínají, školákům na východě Německa – v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku – pomalu končí. Do lavic se vrátí už 11. srpna. První a druhý srpnový víkend jsou tak jediné dva z celého léta, kdy budou zavřené školy po celém Německu.
Ve směru z jihu na sever k hustotě dopravy přispěje i to, že prázdniny končí také mnoha školákům ve skandinávských zemích, upozornil ADAC.
Komplikace budou působit o víkendu místa, na kterých se nyní dálnice opravují. Těch je podle autoklubu po celém Německu nyní zhruba 1250. Nejhorší bude situace podle předpovědi v pátek odpoledne, v sobotu dopoledne a v neděli odpoledne. Pokud lidé mohou, měli by podle ADAC na cestu vyrazit raději v úterý, ve středu nebo ve čtvrtek.
Kolony budou podle ADAC vznikat mimo jiné na silnicích vedoucích k Severnímu a Baltskému moři či v okolí velkých měst včetně Berlína, Hamburku či Mnichova. Zvlášť ADAC, stejně jako před minulým víkendem, upozornil německé řidiče na nebezpečí tvorby kolon na dálnici mezi Drážďany a Prahou, neboť u hranic na české straně stavbaři opravují krušnohorské tunely.
Dodatečnou komplikací mohou být pro řidiče hraniční kontroly, které německá policie namátkové provádí na hranicích s Rakouskem od roku 2015, s Českem, Polskem a Švýcarskem od roku 2023 a se zbytkem sousedních zemí od loňského září. V květnu navíc nový ministr vnitra Alexander Dobrindt po nástupu do funkce nařídil hraniční režim ještě zpřísnit. Za „velmi pravděpodobné“ považuje ADAC kolony hlavně na třech dálničních hraničních přechodech s Rakouskem. Připraveni musejí být řidiči LW také na kontroly při cestě z Německa, a to na dánské, francouzské, nizozemské a od července také na polské hranici.
ADAC také připomněl, že kvůli snaze odlehčit dálnicím platí pro nákladní vozy nad 7,5 tuny zákaz po nich jezdit, a to od sedmi hodin ráno do osmi večer o všech sobotách až do konce srpna.
Strážníci v Karviné testují způsob, jak odhalovat dlužníky přímo na silnicích. Při běžné silniční kontrole nyní ověřují, zda nemá řidič vůči městu neuhrazenou pokutu za dopravní přestupek. Pokud ano, mohou po něm požadovat okamžité zaplacení. Novinářům to sdělila mluvčí magistrátu Monika Danková.
„Strážníci měří rychlost projíždějících vozidel a zároveň kontrolují, jestli řidič nemá v systému města záznam o neuhrazené pokutě. Prozatím tento nástroj testujeme,“ uvedl ředitel Městské policie Karviná Petr Bičej.
V případě, že má řidič vůči městu dluh, může ho strážník vyzvat k jeho zaplacení přímo na místě, a to hotově nebo platební kartou. Pokud odmítne zaplatit, hrozí mu odebrání registračních značek. Systém se týká výhradně pokut za dopravní přestupky, tedy například za špatné parkování, jízdu bez řidičského oprávnění nebo odmítnutí testu na alkohol či drogy. U nejvážnějších přestupků bývají pokuty nejvyšší a mohou se pohybovat v rozmezí 25.000 do 75.000 korun.
Část celkového dluhu pak tvoří také náklady správního řízení, které jsou stanoveny paušálně na 2500 korun. U méně závažných přestupků tyto náklady často převýší samotnou pokutu, například v případě špatného parkování.
„Těmto nákladům se lze přitom snadno vyhnout. Pokud řidič zareaguje hned na začátku a pokutu uhradí ve snížené výši, většinou mezi 300 až 750 korunami, správní řízení se vůbec neuskuteční,“ řekla vedoucí oddělení dopravně správního oddělení karvinského magistrátu Jana Michaličková.
Možnost vymáhání nezaplacených pokut pod hrozbou odebrání registrační značky dává strážníkům zákon o obecní policii, konkrétně ustanovení, která jsou platná od začátku roku 2022. Strážníci podle tohoto zákona mohou vozidlu také znemožnit další jízdu technickým prostředkem, takzvanou botičkou.
„Jsem rád, že městská policie tento zákonný nástroj aktivně využívá. Jde o další krok k tomu, jak vymáhat pohledávky vůči městu. Pokud někdo ignoruje své povinnosti, měl by počítat s tím, že ho to dožene i v běžném provozu. Zároveň věříme, že systém bude mít i preventivní účinek a přispěje k větší platební kázni řidičů,“ uvedl primátor Jan Wolf (SOCDEM).
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, a výrazně tak zpomalila proti prvnímu čtvrtletí, kdy růst činil 0,5 procenta. V rychlém odhadu to na základě sezonně přepočtených údajů oznámil statistický úřad Eurostat. Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se pak zvýšil o 0,1 procenta a zpomalil z tempa 0,6 procenta v prvním čtvrtletí, překonal nicméně očekávání.
Analytici v anketě agentury Reuters předpokládali, že ekonomika eurozóny bude stagnovat. Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. Je to rovněž citelné zpomalení, protože v prvním čtvrtletí vykázala růst o 0,7 procenta.
Meziročně pak česká ekonomika vzrostla o 2,4 procenta, což je stejné tempo jako na začátku roku, dodali statistici. Meziroční růst v EU zpomalil na 1,5 procenta z tempa 1,6 procenta před rokem, růst v eurozóně pak meziročně zvolnil z 1,5 procenta na 1,4 procenta.
Ze zemí, z kterých už jsou data k dispozici, zaznamenalo nejvyšší růst proti předchozímu čtvrtletí Španělsko, a to o 0,7 procenta. Následuje Portugalsko s růstem o 0,6 procenta a Estonsko, jehož HDP se zvýšil o 0,5 procenta.
Nejhůře si vedla irská ekonomika s poklesem o jedno procento. V Německu a v Itálii pokles činil shodně 0,1 procenta. Meziročně se HDP zvýšil ve všech členských státech, za které už jsou data k dispozici.
„Růst eurozóny byl v prvním čtvrtletí velmi silný, dosáhl 0,6 procenta. Uměle ho zvýšily předběžné nákupy zboží z eurozóny ze strany Spojených států, což předznamenalo návrat do reality ve druhém čtvrtletí,“ uvedl ekonom nizozemské banky ING Bert Colijn. „Zatím však nedošlo k výraznému obratu trendu, a to znamená, že mírný růst HDP ve druhém čtvrtletí lze považovat za pozitivní signál pro ekonomiku eurozóny,“ dodal.
Rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,1 procenta
Německý hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům snížil o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil Spolkový statistický úřad. Data se shodují s očekáváním analytiků, které oslovila agentura Reuters.
Statistici dnes také uvedli, že podle cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat německé hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostlo jen o 0,3 procenta. Na konci dubna statistici uváděli růst 0,4 procenta oproti předcházejícím třem měsícům.
Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku německé HDP zůstalo podle cenově očištěných údajů na stejné úrovni, podle cenově a kalendářně očištěných údajů vzrostlo o 0,4 procenta. Růst v prvním čtvrtletí ekonomové spojují především se snahami amerických zákazníků předzásobit se před očekávaným zavedením cel.
Podle analytika společnosti ING Carstena Brzeského jsou dnes zveřejněná data „bolestivou připomínkou, že pouhý optimismus automaticky nevede k návratu silného růstu“. Odkazoval se tak na data, podle kterých se v posledních měsících zlepšuje v Německu podnikatelská nálada. Například podle indexu institutu Ifo se v červenci zlepšila už posedmé v řadě. „Ekonomika nadále flirtuje s dalším rokem stagnace,“ dodal Brzeski.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. V současnosti přední ekonomické instituty předpovídají, že letos vykáže růst o 0,3 procenta a v příštím roce o 1,5 až 1,7 procenta. V těchto výhledech však ještě nejsou zahrnuty dopady obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která zavádí patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA.
„Německo zasáhnou cla pravděpodobně tvrději než kterékoli jiné velké hospodářství, a bude tak mít letos potíže, než ekonomiku v roce 2026 podpoří finanční stimul,“ uvedla ekonomka firmy Capital Economics Franziska Palmasová. Také německý kancléř Friedrich Merz tento týden připustil, že patnáctiprocentní americká cla německé hospodářství značně poškodí. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Německa. Například Mezinárodní měnový fond (MMF) ale vidí situaci optimističtěji, protože jsou cla nakonec nižší, než jaká hrozila. Podle MMF by mohlo německé hospodářství letos navzdory clům vykázat růst, i když jen o 0,1 procenta.
Hlavní ekonom finančního ústavu Commerzbank Jörg Krämer se dnes k vývoji německého hospodářství vyjádřil rovněž pozitivně. „Pro rok 2026 očekáváme nadále celkem silný růst 1,4 procenta, protože spolková vláda přesouvá ve velkém výdaje z jádrového rozpočtu do zvláštních fondů a uvolněné prostředky rychle vydává, a podporuje tak hospodářský růst,“ řekl. Merzova vláda připravila mimo jiné balík na investice do infrastruktury, v němž bude 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč) a který bude financován po dvanáct let z půjček.
„Německé hospodářství po silném začátku roku trochu ztratilo tempo, ale oživění tím není odpískáno. Teď je třeba trpělivosti,“ uvedla výzkumnice hospodářského institutu DIW Geraldine Danyová-Knedliková. Nedělní obchodní dohoda EU a USA podle ní přinesla firmám jistotu do plánování.
Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici (v procentech, mezičtvrtletně):
3. čtvrtletí 2024
4. čtvrtletí 2024
1. čtvrtletí 2025
2. čtvrtletí 2025
Eurozóna
0,4
0,3
0,6
0,1
EU
0,4
0,4
0,5
0,2
Belgie
0,3
0,2
0,4
0,2
Česko
0,6
0,8
0,7
0,2
Estonsko
0,1
0,2
-0,3
0,5
Finsko
0,8
-0,1
0,0
0,0
Francie
0,4
-0,1
0,1
0,3
Irsko
4,6
4,5
7,4
-1,0
Itálie
0,0
0,2
0,3
-0,1
Litva
1,2
1,0
0,6
0,2
Maďarsko
-0,6
0,6
-0,1
0,4
Německo
0,0
0,2
0,3
-0,1
Nizozemsko
0,7
0,5
0,3
0,1
Portugalsko
0,4
1,4
-0,4
0,6
Rakousko
-0,1
0,0
0,1
0,1
Španělsko
0,7
0,7
0,6
0,7
Švédsko
0,6
0,5
-0,2
0,1
Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici (v procentech, meziročně):
Česká pošta uzavřela smlouvu se čtyřmi tuzemskými bankami o tříletém úvěrovém rámci ve výši 4,65 miliardy korun. Smlouva s ČSOB, UniCredit, VÚB a Raiffeisenbank zajistí státnímu podniku stabilní provozní financování pro nadcházející období a vytváří prostor pro další etapy její transformace. Pošta to uvedla v tiskové zprávě.
Na začátku minulého roku si pošta dohodla u bank roční úvěrový rámec 4,75 miliardy korun na provozní financování a na úhradu nákladů na univerzální službu. Za placení univerzální služby pošta od státu dostává zpětně až 1,5 miliardy ročně.
Pošta prochází v posledních dvou letech transformací, která ji má vyvést ze ztrát. Její součástí je oddělení divize balíkových služeb Balíkovna a nalezení pro ní strategického partnera. Pobočková síť má nadále poskytovat základní poštovní služby a rozšířit nabídku služeb pro stát.
Loni Česká pošta podle auditovaných výsledků zvýšila ztrátu o 502 milionů Kč na 1,246 miliardy korun. Konsolidované provozní výnosy klesly o 872 milionů korun na 18,321 miliardy Kč.
„Smlouva o klubovém financování je pro Českou poštu nejen důležitým finančním nástrojem, ale především výrazem důvěry bank v naši strategii a schopnost ji naplňovat. Spolupráce s renomovanými finančními institucemi potvrzuje, že jsme na správné cestě. Nové rámce jsou klíčové pro stabilní provoz i realizaci transformačních kroků,“ sdělil finanční ředitel České pošty Milan Hladík.
Ruská letecká společnost Aeroflot zrušila další desítky letů, situace se však podle ní stabilizovala. Firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému, ke kterému se přihlásily dvě hackerské skupiny stojící na straně Ukrajiny, jež se brání ruské invazi. Informuje o tom agentura Reuters.
Aeroflot oznámil, že dnes zrušil dalších 22 letů z Moskvy a 31 letů do Moskvy. Všechny zrušené lety z Moskvy měly odstartovat před 9:00 SELČ, letový plán pro zbytek dne se však zdá být převážně nedotčen, píše Reuters. „Dnes plánujeme uskutečnit 93 procent letů z Moskvy a zpět podle původního letového řádu,“ uvedla firma Aeroflot.
K odpovědnosti za výpadek se přihlásily hackerské skupiny Silent Crow a Kybernetičtí partyzáni Běloruska. Hackeři tvrdí, že během rok trvající operace úplně zničili vnitřní počítačovou infrastrukturu aerolinek. Někteří poslanci situaci označili jako budíček pro Rusko a vyzvali vyšetřovatele, aby se zaměřili nejen na pachatele, ale také na osoby, které útok umožnily.
Mluvčí organizace Kybernetičtí partyzáni Běloruska agentuře Reuters sdělila, že šéf Aeroflotu si od roku 2022 nezměnil své heslo a že firma používala zastaralou verzi operačního systému Windows. Někteří zaměstnanci podniku podle ní měli hesla uložená v textových souborech na svých počítačích. Tato tvrzení se však podle Reuters zatím nepodařilo nezávisle ověřit.
Hackeři tvrdí, že při ročním působení v podnikové síti Aeroflotu zničili kolem 7000 serverů, fyzických a virtuálních, získali databáze s historiemi letů, kompromitovali všechny kritické podnikové systémy, získali kontrolu nad osobními počítači zaměstnanců a okopírovali údaje z „odposlechových serverů a dalších systémů sledování a kontroly personálu“. Objem získaných dat odhadli na 12 terabajtů.
Mluvčí organizace Kybernetičtí partyzáni Běloruska upozornila, že Aeroflot nyní k zajištění běžného provozu pravděpodobně využívá manuální systémy, jejichž provoz je velmi nákladný. „Bez IT systémů může firma pracovat manuálně jako za starých časů, kdy stály letenky přes 1000 dolarů (přes 21.000 Kč),“ uvedla. „Jen by to bylo nerentabilní. Znamenalo by to, že firma by vykazovala ztráty, aby si zachovala tvář,“ dodala.
Ředitel ruské nevládní Společnosti obrany internetu Michail Klimarev označil celou kauzu za závažný problém, který ukazuje, že zatímco kybernetičtí zločinci po celém světě zdokonalují své praktiky, ruské firmy v ochraně před kybernetickými hrozbami zaostávají v důsledku sankcí. „Je to jako virus. Pokud nejste v kontaktu s těmi, kteří mají chřipku, nemáte žádnou imunitu,“ řekl agentuře Reuters.
Klimarev rovněž uvedl, že kauza Aeroflotu ukazuje selhání ruských bezpečnostních služeb v boji proti kybernetickým hrozbám. Upozornil, že hackeři mohli teoreticky využít svého přístupu do systémů Aeroflotu ke změně údajů a způsobit havárie letadel.
Společnost E.ON Drive Infrastructure u dálnice D1 v Mořicích na Prostějovsku zprovoznila první veřejné dobíjecí stanoviště pro těžká elektrická nákladní vozidla v České republice. S výkonem až 400 kW a možností současného nabíjení čtyř kamionů a osmi osobních vozů to je nejvýkonnější dobíjecí lokalita v síti E.ON Drive v Česku. Novinářům to řekl jednatel E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma. Nákladních vozidel poháněných elektromotorem v Česku zatím jezdí jen několik desítek, v příštích letech by se jejich počet měl zvyšovat a zároveň s tím i počet dobíjecích lokalit.
Dobíjecí místo u obce Mořice disponuje osmi dobíjecími body pro osobní automobily a v brzké době k nim podle Klímy přibudou dvě stejně výkonné stanice s možností dobíjení pro další čtyři vozy. Pro nákladní dopravu jsou připraveny tři stanice se čtyřmi speciálně přizpůsobenými průjezdnými místy. Dobíjecí areál zabírá více než 4000 metrů čtverečních a zahrnuje i odpočinkové zóny.
Do vybudování dobíjecího místa v Mořicích společnost investovala 75 milionů korun. Zprovoznění tohoto stanoviště je podle Klímy významným krokem v podpoře rozvoje elektrické nákladní dopravy v tuzemsku. „V České republice je více než 3000 veřejných dobíjecích stanic, ale žádná zatím nebyla speciálně připravená pro elektrické nákladní vozy. Pro rozvoj tranzitní dopravy je potřeba vytvořit odpovídající infrastrukturu,“ uvedl.
Společnost E.ON Drive Infrastructure připravuje podobné projekty na dalších 15 místech. Na podzim zprovozní dobíjecí místo pro kamiony v areálu společnosti MAN v Čestlicích u Prahy, další chystá například ve Vystrkově u Humpolce. Pokrýt jimi chce postupně hlavní dálniční tahy vedoucí přes Česko. „Naším cílem je mít koridor, abychom co 120 kilometrů měli pokrytí,“ řekl Klíma, podle kterého je Česko tranzitní země a elektrických nákladních vozů zahraničních dopravců bude na tuzemských dálnicích přibývat.
Zájem o elektrická nákladní auta roste v celé Evropské unii včetně ČR. Zatímco jejich podíl na celkovém počtu nových nákladních aut loni v EU dosáhl 2,3 procenta, v Česku to bylo pouze 0,3 procenta. I tak se ale loni v Česku podle webu Čistá doprava Centra dopravního výzkumu (CDV) prodalo dosud nejvíce elektrických nákladních vozů, a to 27. Na nákup osobních elektroaut a elektrododávek byly vypsané dotace, na nákladní elektromobily zatím žádný dotační program není.
Menší zájem o elektrické nákladní automobily způsobuje pravděpodobně i nedostatečná síť dobíjecích stanic pro tato těžká vozidla, na jejíž rozvoj se proto společnost E.ON hodlá zaměřit. Na vybudování rychlodobíječek pro nákladní auta na elektřinu vypsalo loni ministerstvo dopravy výzvu v programu Doprava 2021-2027, v níž vyčlenilo 540 milionů korun. Letos byla ve stejném programu vypsána další výzva s částkou 400 milionů korun.
Společnost E.ON působí v oblasti elektromobility od roku 2010 a v současnosti v tuzemsku provozuje více než 650 veřejných dobíjecích bodů.
