Stavba pětikilometrového obchvatu Přeštic zhruba za jednu miliardu korun, která měla začít letos v zimě, začne nejdříve na jaře příštího roku. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které 11. října otevřelo obálky osmi uchazečů o zakázku, hodnotí u šesti z nich mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Je pod 70 procenty ceny spočítané projektantem, která činí 1,3 miliardy bez DPH. ČTK to řekl ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol.

Přeštice, 24 km za Plzní, leží na frekventovaném hlavním tahu I/27, který dále vede na Klatovy, Železnou Rudu až do Německa.

„Protože to je takzvaná nadlimitní zakázka nad 300 milionů korun, tak minulé pondělí zasedla hodnotící komise ministerstva dopravy a tam jsme se dohodli, že se sdružení, které podalo nejnižší nabídkovou cenu, zeptáme na dodatečné informace, protože nám některé věci v nabídce nejsou jasné,“ řekl ředitel. Jde o konsorcium VALCANO, Duna Aszfalt a Silnice Klatovy s nabídkovou cenou 788 milionů Kč bez DPH, což je 59 procent předpokladu. „Mají na to termín do příštího pondělí, pak se znovu sejde komise a vyhodnotí jejich odpovědi. Pak se buď uzavře smlouva, nebo se bude pokračovat ve výběru dál,“ řekl. Optimistický odhad začátku stavby je podle Blabola jaro. Může se ale stát, že ŘSD vybere zhotovitele a některý soutěžitel se odvolá k antimonopolnímu úřadu, což by začátek stavby výrazně posunulo.

„ŘSD by chtělo do konce roku podepsat smlouvu o dílo a staveniště pak předat na začátku roku příštího,“ řekl ČTK starosta sedmitisícových Přeštic Tomáš Chmelík (STAN). Podle něj aut ve městě jednoznačně přibývá. „Je jich kolem 20.000 denně, což je opravdu obrovská zátěž,“ řekl starosta. Místní podle něj čekají na obchvatu, jehož stavba potrvá 2,5 roku, jako na zázrak. Řidiči, kteří dnes projíždějí městem, říkají, že jim cesta z Plzně k nám trvá stejně dlouho jako průjezd Přešticemi, dodal.

„Když jsem v pátek odpoledne jel z Plzně do Klatov, trvalo mi projet Přeštice 23 minut. Kolikrát mi trvá kratší dobu cesta z Plzně do Přeštic, než projet městem Přeštice,“ řekl místostarosta Klatov a krajský radní Pavel Strolený (ANO). Dodal, že problém Přeštic je úplně stejný jako v Klatovech, jimž ale od příštího pondělí uleví nový osmikilometrový obchvat, také zhruba za miliardu korun.

Řidiči Marku Šilhanovi, který jezdí často z Plzně do Klatov, trvala běžně cesta 40 minut, někdy i méně, ale teď zabere hodinu i více. „Dnes se ve špičkách, tedy kolem osmé ráno a odpoledne po druhé třetí hodině, pod hodinu nedostanete,“ uvedl.

Zdroj: ČTK

Řidiči mezi Bílinou na Teplicku a Mostem budou moci od druhé poloviny příštího roku jezdit rychlostí až 110 kilometrů v hodině. Silničáři teď instalují svodidla a nové dopravní značení. Správce silnice zároveň jedná o zvýšení rychlosti i na dalších úsecích čtyřproudé podkrušnohorské magistrály z Chomutova do Teplic. ČTK to řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Kamila Zahálková.

Na silnici I/13 platí s výjimkou různých omezení nejvyšší povolená rychlost 90 kilometrů v hodině. Se zvýšením rychlosti mezi Mostem a Bílinou souhlasila policie. Stavební práce na desetikilometrovém úseku už začaly. Na komunikaci silničáři demontují svodidla a osadí nová. „V úseku budou také použita nová svislá a vodorovná dopravní značení. Základní šířkové uspořádání, střední dělící pás a jízdní pruhy zůstanou stávající,“ uvedla Zahálková.

Dopravní omezení při pracích na silnici budou lokální. „Zejména při demontáži a osazení nových svodidel bude nutné omezit provoz,“ uvedla mluvčí. Zhotovitelem prací je společnost Herkul, která nabídla cenu 60 milionů korun. Práce potrvají zhruba osm měsíců. V nevyhovujících částech, jako jsou připojovací a odbočovací pruhy, úrovňové křížení či malý poloměr směrového oblouku, zůstane rychlost na 90 kilometrech v hodině.

ŘSD aktuálně zpracovává záměr projektu zvýšení rychlosti pro úsek mezi Chomutovem a Mostem a Bílinou a Teplicemi. „Pokud bude záměr schválen ze strany Centrální komise ministerstva dopravy, budeme moci zahájit investiční přípravu stavby. Předpokládáme dle platného harmonogramu zahájení realizace v roce 2030,“ uvedla Zahálková.

Silnice I/13 propojuje průmyslové aglomerace pod Krušnými horami. Dopravním „špuntem“ na komunikaci je samotné město Bílina. Centrální komise ministerstva dopravy v roce 2021 schválila stavbu dvoutubusového tunelu dlouhého 1,4 kilometru. Začít stavět by se mohlo nejdříve v roce 2031.

Zdroj: ČTK

Dálnice D10 u Kosmonos na Mladoboleslavsku je po nočním bourání nadjezdu opět průjezdná. Obousměrná uzavírka na 46. kilometru začala v sobotu v 17:00, provoz na dálnici se vrátil včera kolem 11:00. Policie během uzavírky třísetmetrového úseku nezaznamenala žádné dopravní problémy, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

„Od 11:03 je to tam průjezdné oběma jízdními pruhy, uzavírka kvůli demolici je ukončena,“ uvedla Richterová. Totéž ČTK potvrdil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. „Objízdná trasa je zrušena, dálnice je průjezdná,“ uvedl. Do 14:00 ještě musejí řidiči počítat s částečným omezením dopravy, po dálnici se bude jezdit jedním pruhem v každém směru.

Zdemolovaný nadjezd byl součástí původní křižovatky. Podle Rýdla byl starší 40 let a musel ustoupit stavbě moderní mimoúrovňové křižovatky tvořené kruhovým objezdem přímo nad dálnicí. Mostní konstrukci rozebraly pneumatické nůžky. Všech 200 metrů krychlových betonu má být podle Rýdla zrecyklováno a půjde zpátky do stavby.

Provoz při uzavírce dálnice byl v režimu jeden plus jeden jízdní pruh po nájezdových a sjezdových rampách mimoúrovňové křižovatky. Auta ve směru od Turnova na Prahu zajížděla na přilehlou okružní křižovatku v Průmyslové ulici v Kosmonosech u 13. brány areálu Škoda Auto a vozidla směřující od Prahy na Turnov nebo do Kosmonos využívala část nově budované turbo-okružní křižovatky.

S rozsáhlou přestavbou křižovatky začalo ŘSD loni v září, práce provádí společnost Eurovia CS téměř za 737 milionů korun bez daně. Nová křižovatka počítá se zaústěním devíti větví, vnější průměr bude 140 metrů. Stavba by měla být dokončena nejpozději příští rok v létě. Nyní je podle Rýdla hotová zhruba ze 60 procent.

Zdroj: ČTK

Řidiči se od včerejšího odpoledne mohou projet po všech osmi pruzích pražského Barrandovského mostu, který je nejvytíženější komunikací v Česku. Hlavní práce více než dvouleté rekonstrukce na něm skončily. Opravený most včera po poledni otevřeli zástupci města a jeho firmy Technická správa komunikací (TSK), která se o pražské mosty stará. Díky sloučení finálních etap skončily práce proti plánu o rok dříve, především kvůli volbě modernějšího betonu se však cena zvýšila z 594,5 milionu na 1,14 miliardy korun. Podle ředitele TSK Filipa Hájka je očekávaná životnost opravené stavby do další velké rekonstrukce 40 až 50 let.

Barrandovský most tvoří dva mosty. Je z roku 1983 a denně ho přejede na 144.000 aut. Opravoval se poprvé, práce začaly v květnu 2022 na jižním mostě, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku. Letošní práce na severní části začaly v březnu a původně měly být hotové na konci letních prázdnin. Nakonec se kvůli horšímu než předpokládanému stavu konstrukce protáhly do podzimu.

Doprava na mostě přes Vltavu se vrátila do standardního režimu dnes před polednem. Odpoledne TSK ještě otevře nájezdovou rampu ze Strakonické ulice. Most ještě čeká poslední etapa, při které budou dělníci sanovat spodní část konstrukce. Při těchto pracích už ale nebudou na mostě žádná dopravní omezení.

Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) označil rekonstrukci za úspěch. „Prioritou bylo co nejvíce zkrátit dobu uzavírky a v tomto jsme byli úspěšní,“ řekl. Opravy totiž skončily o rok dříve, než bylo v plánu, a to i přes horší než očekávaný stav konstrukce. Podle Hřiba je to i díky využití takzvaného ultra-vysokopevnostního betonu. Jeho největší výhodou je fakt, že ho není potřeba použít tolik jako standardního.

Problémem Barrandovského mostu podle Hájka bylo to, aby unesl svou vlastní váhu. „Kdybychom ho zpevňovali standardním betonem, tak bychom vlastně naráželi na to, že už by se neunesl,“ řekl. Ředitel dodal, že prodražení stavby šlo na vrub třem faktorům. Prvním bylo právě využití moderního betonu, které znamenalo navýšení nákladů asi o 100 milionů korun. Druhou složkou byla inflace a třetí, nejvyšší, pak horší než předpokládaný stav konstrukce. Podle Hájka by se v případě, že by město nevyužilo modernější technologie, opravy pravděpodobně protáhly o další dva roky.

Při započtení nulté fáze oprav, kdy se mimo jiné rekonstruovaly pilíře, výše zmíněné poslední fáze bez uzavírek a zaplacení správce stavby se podle informací TSK náklady vyšplhají téměř na 1,31 miliardy korun. Vedení města a Hřiba za navýšení ceny kritizovali opoziční ANO a SPD, ale i někteří členové koaliční ODS.

TSK v Praze připravuje i rekonstrukci dalších mostů. Již začaly práce na Libeňském mostě, jehož část dělníci zbourali a město pravděpodobně hlavní most přes řeku nahradí replikou podle původního návrhu architekta Pavla Janáka. Rekonstrukce v budoucnu čekají i Hlávkův, Mánesův či Čechův most.

Zdroj: ČTK