Domů Blog Strana 242

Letní cesty autem po Evropě letos budou někde dražší, přibyly jednodenní známky

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent.

V Rakousku dálniční známka zdražuje každoročně, většinou o jednotky procent. Letos ale země ceník kvůli nové jednodenní známce upravovala více. Desetidenní elektronickou známku lze koupit na oficiálním e-shopu za 11,50 eura (zhruba 284 korun), meziročně je přibližně o 16 procent dražší. Dvouměsíční známka naopak meziročně zlevnila o jedno euro na 28,90 eura (zhruba 714 korun). Roční vychází stejně jako loni na 96,40 eura (zhruba 2383 korun). V Rakousku také stále platí vedle elektronické viněty také nalepovací známka na okno. Nová jednodenní známka je dostupná pouze digitálně a stojí 8,6 eura (zhruba 213 korun). Zvlášť jsou v Rakousku zpoplatněny některé tunely nebo Brennerská dálnice A13.

Jednodenní dálniční známka přibyla také v Maďarsku, řidiči za ni podle ceníku v přepočtu zaplatí přibližně 320 korun. Desetidenní známka letos v přepočtu vyjde zhruba na 398 korun, meziročně je téměř o 50 korun dražší. Za měsíční řidiči letos zaplatí zhruba 644 korun, téměř o 80 korun méně než loni. Roční v přepočtu stojí zhruba 3560 korun, meziročně o téměř 400 korun více.

Ceny slovenských dálničních známek letos cenu nemění. Loni Slovensko po 12 letech cenu zvýšilo zhruba o 20 procent. Podle oficiálního webu vyjde cena desetidenní viněty na 12 eur (zhruba 297 korun), 30denní na 17 eur (zhruba 420 korun) a roční na 60 eur (zhruba 1483 korun), tedy stejně jako loni.

Stejně jako na Slovensku loni zdražily dálnice také ve Slovinsku, letos zůstaly na stejné úrovni. Týdenní známka stojí 16 eur (zhruba 396 korun), měsíční vyjde na 32 eur (zhruba 792 korun), roční viněta je za 117,50 eura (zhruba 2909 korun). Slovinsko od roku 2022 nabízí pouze elektronické dálniční známky. Řidiči si je mohou koupit na oficiálním e-shopu.

Zadarmo naopak stále jezdí řidiči osobních aut na dálnicích v Německu. Řidiči si ale musí dávat pozor při cestě do větších německých, ale také francouzských a rakouských měst. V centrech některých těchto měst fungují takzvané ekologické zóny, kam mohou pouze auta s ekologickou známkou. Ta se prodává ve třech barvách, v zelené, žluté a červené, v závislosti na ekologičnosti vozu. Emisní viněty musí řidiči zakoupit předem, nelze je koupit na místě. Podle oficiálního webu ekologické známky řidičům při absenci známky v těchto zónách hrozí v závislosti na konkrétní zemi pokuty ve výši až 2180 eur (zhruba 54.000 korun).

V dalších vyhledávaných evropských zemích, například ve Francii, Itálii, Španělsku, Chorvatsku, Řecku nebo Polsku, se průjezd dálnicí hradí prostřednictvím mýtných bran. Řidiči tak platí podle skutečně ujeté vzdálenosti. Mýtné systémy snímají i průjezd v případě zpoplatněných tunelů.

V Itálii, Španělsku nebo Chorvatsku si řidiči podle webu Ústředního automotoklubu ČR (ÚAMK), mohou u dálničních společností, v bankách nebo na benzinkách pořídit vysílač, který si nainstalují na čelní sklo a mohou díky tomu projíždět brány bez nutnosti zastavování a okamžité platby.

V Chorvatsku jsou ceny mýtného s vysílačem podle ÚAMK o deset procent levnější, vysílač ale musí být registrovaný u chorvatského úřadu pro dálnice. Více informací řidiči najdou na oficiálním webu chorvatského elektronického systému mýtného. Ceny mýtných poplatků v Chorvatsku v létě oproti běžné celoroční úrovni rostou o 15 procent. Mýtné se v Chorvatsku mimo dálnice vybírá také na několika dalších silnicích, mostech a tunelech.

V Polsku jsou mimo mýtné brány také dva zvlášť zpoplatněné úseky, na které je nutné koupit známku on-line nebo na benzince před vjezdem na dálnici. Jde o dva úseky dálnic A2 a A4.

Zdroj: ČTK

Letiště Ostrava bylo loni druhý rok v zisku, činil 4,66 milionu korun

Společnost Letiště Ostrava, která provozuje mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově na Novojičínsku, loni vytvořila čistý zisk 4,66 milionu korun. Byl o 333.000 korun nižší než v roce 2022, společnost ale byla v zisku druhým rokem po sobě, předtím léta končila ve ztrátě. Výnosy společnosti meziročně vzrostly o 17,9 procenta na 391,8 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy Letiště Ostrava zveřejněné ve Sbírce listin. Vlastníkem společnosti, která má přibližně 200 zaměstnanců, je Moravskoslezský kraj.

„Podařilo se nám, snad již na dlouho, stabilizovat finanční situaci a na hospodářských výsledcích i na počtu odbavených cestujících to vypadá, že se nám daří zúročit a naplnit naplánovanou strategii růstu,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva Letiště Ostrava Jaromír Radkovský.

Letiště loni odbavilo 342.932 cestujících, skoro o 20 procent více než v roce 2022. Bylo to dokonce o 19.632 lidí více než v posledním předcovidovém a rekordním roce 2019. Množství odbaveného nákladu ale letišti kleslo.

„Velkou většinu cestujících tvořili dovolenkoví cestující, což jsou naši hlavní zákazníci, kteří využili organizované zájezdy s odletem z Ostravy do 16 destinací. Například do Egypta se z Ostravy létalo nepřetržitě od března až do konce listopadu,“ uvedl ředitel.

Nejoblíbenějšími destinacemi byly tradičně Londýn, turecká Antalya, bulharský Burgas a egyptské Marsa Alam a Hurghada. „Největší počet cestujících odbavila česká letecká společnost Smartwings,“ uvedl Radkovský.

Ve významné míře se na obratu Letiště podílela nákladní doprava. „Bylo odbaveno celkem 14.123 tun nákladu, což je sice o devět procent méně než v roce 2022, ale díky cenové politice a úpravě smluv a také díky většímu množství menších odbavených letadel byly tržby z cargo přepravy celkově o 13 procent vyšší než předchozí rok. Pokles objemu odbaveného nákladu byl bohužel zejména z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině celosvětovým jevem,“ uvedl Radkovský.

Za posledních pět let se objem leteckého nákladu na Letišti Leoše Janáčka Ostrava téměř ztrojnásobil, což jsou podle ředitele výjimečné výsledky a obrovský úspěch. „Pravidelně k nám létají letadla silných mezinárodních logistických hráčů jako například DHL nebo UPS a jsme významným partnerem také pro společnost EGT Express, která využívá letadla společností Uzbekistan Airways a Skytaxi,“ uvedl ředitel.

Připomněl, že letiště vybudovalo a loni zahájilo provoz v novém terminálu pro odbavování leteckého nákladu, který svou rozlohou více než 4500 metrů čtverečních přispěje k dalšímu růstu nákladní přepravy v nejbližších letech. Stavba terminálu stála 148 milionů korun a byla největší loňskou investicí.

Na tržbách letiště měly téměř třetinový podíl tržby z neleteckých činností, které dosáhly 90,2 milionu korun. Největší podíl z těchto tržeb, 46 procent, přinášejí prodeje energií. Mezi dalšími službami letiště byly například pronájmy budov a pozemků, parkovné, zapůjčení techniky či zásahy hasičů.

„V následujícím období nás čeká další rozvoj a nárůst jak carga, tak pasažérské dopravy. Na rok 2024 plánujeme dosud nejvyšší počet destinací v historii letiště – 31 destinací. Plánujeme další významné investice, zejména do rekonstrukce dráhy a výstavby příletové haly, která již svoji kapacitou nevyhovuje zvyšujícímu se počtu přepravovaných cestujících,“ uvedl Radkovský.

 

Vývoj výsledků Letiště Ostrava:

2018 2019 2020 2021 2022 2023
Počet odbavených cestujících 377.936 323.320 37.709 137.558 286.393 342.932
Množství přepraveného nákladu (v tunách) 5448 8392 14.228 18.225 15.490 14.123
Výnosy (v tisících Kč) 270.534 287.912 202.864 262.212 332.400 391.827
Hospodářský výsledek (v tisících Kč) -8202 -4943 -58.930 -32.593 4990 4657

 

Zdroj: ČTK

Třináctimiliardová půjčka od EIB posílí bezpečnost a kapacitu českých železnic

  • Evropská investiční banka (EIB) podepsala s Ministerstvem financí ČR smlouvu o půjčce ve výši 13 miliard korun českých (527 milionů eur) na rozsáhlou modernizaci železniční sítě. 
  • Poskytnutá půjčka je součástí operace EIB v hodnotě 48,8 miliardy korun (2 miliardy eur) určené k navýšení kapacity české nákladní a osobní železniční dopravy a zároveň zajištění většího bezpečí a pohodlí.
  • Financování má zkvalitnit tratě po celé zemi a posílit transevropskou dopravní síť (TEN-T) vybudováním tří hlavních koridorů napříč republikou.

Evropská investiční banka (EIB) a Ministerstvo financí ČR podepsaly smlouvu o půjčce ve výši 13 miliard korun na modernizaci české železniční sítě, čímž se uvolnila druhá část plánované podpory EIB v celkové výši 48,8 miliardy korun. Finanční podpora zajistí modernizaci železniční sítě TEN-T v České republice a umožní zavést evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS). Řízením projektu bude pověřena Správa železnic, s.o., národní správce železniční infrastruktury, který je podřízen Ministerstvu dopravy ČR. První část půjčky ve výši 24 miliard korun byla schválena na podzim roku 2023.

Díky těmto dalším finančním prostředkům může Správa železnic pokračovat v instalaci ERTMS. Tento systém řízení železniční dopravy je v Evropské unii povinný, a navíc výrazně snižuje riziko lidských chyb a mimořádných událostí. Mezi další výhody systému patří navýšení kapacit železnice, což otevírá více možností pro cestování, a dále nižší náklady na provoz a údržbu, a to zejména díky úsporám elektrické energie.

Z hlediska bezpečnosti by modernizované železniční přejezdy mohly snížit počet mimořádných událostí až o 180 ročně a zabránit tak 30 až 40 úmrtím každý rok. Správa železnic plánuje na úrovňových kříženích instalovat závory nebo je chce nahrazovat mosty či tunely. Díky tomu se auta, kola či chodci dostanou přes trať, aniž by museli vjet nebo vstoupit přímo na koleje.

„Železnice se řadí k energeticky nejúčinnějším druhům nákladní i osobní dopravy, a proto ji potřebujeme rozšířit,“ uvedl viceprezident EIB Kyriacos Kakouris. „Pokud však chceme, aby lidé a firmy dávali přednost železnici před silnicemi, musí být vlaky bezpečnější, ekologičtější a spolehlivější. Naše finanční podpora českého železničního systému má dvojí užitek – vede k udržitelnější dopravě v zemi a podporuje regionální rozvoj v oblastech Evropské unie s nižší hospodářskou činností.“

Projekt věnuje pozornost také úpravě nádraží a železničních budov, aby byly přístupnější osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a cestujícím s dětmi. Tvoří jej téměř 40 dílčích projektů, které mají být hotovy do konce roku 2028. Přibližně čtvrtina modernizačních projektů je plánována v pražském regionu, nicméně většina směřuje do oblastí, které spadají pod politiku soudržnosti EU. Dokončený projekt bude mít přínos přibližně pro 90 milionů cestujících ročně a otevře cestu dopravě více než 8 milionů tun nákladu.

„EIB hraje klíčovou roli při financování dopravní infrastruktury v České republice. První smlouva mezi bankou a českou vládou byla podepsána v roce 2001 a od té doby se EIB podílela na řadě významných projektů. Spolupráce s EIB si velmi vážím, díky ní můžeme některé dlouhodobé investice strategického charakteru financovat prostřednictvím úvěru s nižší úrokovou sazbou, než jakou bychom získali na trhu při standardní emisi státních dluhopisů,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Modernizace a zvýšení kapacity železniční infrastruktury patří mezi hlavní priority naší vlády, nutnost investic ale přesahuje možnosti našeho státního rozpočtu. Úvěr Evropské investiční banky nám pomůže postupovat rychleji a v podstatně větším rozsahu tak, aby naše železniční síť umožňovala kvalitnější přepravu osob i zboží. Vhledem k připravované stavbě vysokorychlostních tratí chceme s touto institucí spolupracovat dlouhodobě,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

V rámci memoranda se EIB zavázala poskytnout českému správci železniční sítě technickou pomoc a finanční podporu až do výše 7 miliard eur. Přípravu několika probíhajících dílčích projektů podpořilo partnerství Evropské komise a Evropské investiční banky JASPERS. Tato inciativa pomáhá vlastníkům projektů, aby splnili standardy EU a měli tak vyšší šanci na zajištění financování ze strany Evropské unie.

Modernizace železniční tratě zvýší maximální rychlost i kapacitu úseků, které jsou součástí sítě TEN-T. Investice podpoří realizaci dopravní politiky České republiky stanovenou na období let 2021 až 2027. Její hlavní vizí je energeticky účinný systém dopravy, který je odolný vůči změně klimatu a má nulový dopad na životní prostředí. Přesun osobní a nákladní dopravy ze silnic na železnice by snížil hluk, znečištění a emise CO2.

Zdroj: MDCR

Autobusové zastávky v Praze a středních Čechách budou od prázdnin na znamení

Od začátku letních prázdnin budou všechny zastávky autobusů a trolejbusů v rámci Pražské integrované dopravy (PID) v hlavním městě a Středočeském kraji na znamení. Od soboty 29. června budou muset cestující, kteří chtějí vystoupit, stisknout ve vozidle před zastávkou červené tlačítko STOP nebo tlačítko pro otevření dveří. Pokud budou stát na zastávce, nemusí mávat ani jinak dávat znamení, řidič sám zastaví. Cílem opatření je zkrácení intervalů a větší plynulost dopravy, omezení hluku i škodlivin. Změna má také uspořit pohonné hmoty i peníze. Podle organizátora PID, společnosti Ropid, by novinka neměla být komplikací ani pro hůře pohyblivé cestující či rodiče s kočárky. Ve vozech a stanicích MHD, na webu či sociálních sítích se nyní mohou obyvatelé a návštěvníci Prahy a středních Čech setkat s kampaní informující o blížící se změně.

„Chceme vše zjednodušit a sjednotit tak, aby cestující nemuseli řešit, kde tlačítko mačkat a kde ne. Pro zjednodušení bude třeba tlačítko zmáčknout vždy. Inspirujeme se v zahraničí. Třeba v Londýně, Vídni, Berlíně či Paříži. Nemusíme však chodit moc daleko, v Ústeckém a Libereckém kraji nebo v Jihlavě to již funguje pěknou řádku let naprosto spolehlivě a nedávno to zavedli třeba také v Bratislavě,“ uvedl Ropid. Změnou se podle organizace sníží zpoždění z hustého provozu i počty hlášení v autobusech, zpřehlední se jízdní řády, ušetří se pohonné hmoty, sníží se hluk a emise z neustálých rozjezdů. „Současně se sníží četnost oprav vozidel a pro řidiče bude práce pohodovější. Zejména večer a o víkendech můžeme v některých případech dokonce snížit intervaly mezi spoji při stejném počtu řidičů a vozidel,“ dodal Ropid.

Změna má přinést i finanční úspory. Každé zastavení a rozjetí podle Ropidu stojí jednu korunu, ročně by úspora podle dřívějších informací dosáhla odhadem pěti milionů korun. Autobusy, které nemusí zastavit, mají navíc nižší spotřebu nafty.

Nevýhodou může být novinka pro lidi se sníženou schopností pohybu a orientace, podle Ropidu jsou ale tlačítka v dosahu u každé řady sedadel a plošin pro kočárky a invalidní vozíky. „Tlačítka pro výstup s kočárkem nebo osoby na invalidním vozíku by měli používat zejména zmínění cestující,“ upozornila organizace.

V Praze je nyní asi 2500 autobusových zastávek, z toho 69 procent je na znamení. Pokud stojí cestující na zastávce na znamení, od roku 2011 nemusí dávat znamení, ale řidič má povinnost zastavit. Pokud v ní už jeden autobus stojí, ten, který přijede po něm, musí zastavit také. Ve Středočeském kraji dosud v režimu na znamení funguje přes 40 procent zastávek, například celé Benešovsko a některá další města.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo schválilo modernizaci železničního uzlu Česká Třebová za 20 miliard Kč

Centrální komise ministerstva dopravy tento týden schválila modernizaci železničního uzlu Česká Třebová na Orlickoústecku za odhadovaných 20 miliard korun. Stavba by měla začít do konce letošního roku a trvat za provozu uzlu do roku 2031. Jde o největší zakázku Správy železnic (SŽ) za posledních deset let. Uvedl to server Zdopravy.cz.

Tendr na zhotovitele modernizace by měla Správa železnic zahájit do konce června. Odhadovaná cena zakázky činí 19,541 miliardy korun. V roce 2020 Správa železnic uváděla cenu deset miliard korun, připomněl server.

„Z velké části je tento nárůst způsoben oceněním dle aktualizovaných cenových databází SFDI (Státního fondu dopravní infrastruktury) a dále též došlo k menším změnám technického řešení v jednotlivých profesích,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Cenu zvýšily i změny některých stavebních objektů a zvýšení rychlosti v některých částech uzlu.

Novinkou oproti prvním verzím je vybudování lávky v oblasti Korado, která vznikne jako náhrada stávajícího podchodu. Lávku převezme po vybudování město Česká Třebová. Stávající podchod zůstane, bude sloužit jako kolektor pro vedení ve správě Správy železnic. Podle SŽ je podchod v havarijním stavu a musel by se kompletně přestavět.

Modernizací projde stanice Česká Třebová a na ni navazující úseky tratí směrem k Třebovicím v Čechách, Opatovu a Dlouhé Třebové. Stavbaři na nich opraví mosty, odvodnění, železniční svršek i spodek a dají nové trakční vedení. Přestavba čeká i celé osobní nádraží a takzvanou odjezdovou skupinu, kterou využívají především nákladní vlaky.

Nově vybudovaná nebo opravená nástupiště budou mít celkovou délku 2,7 kilometru. Traťová rychlost vlaků při průjezdu se zvýší z 60 na 80 kilometrů za hodinu. Délka nových kolejí dosáhne 25 kilometrů, nových výhybek bude 400 a rekonstruovaných železničních mostů bude 32.

Zakázku na projekt modernizace získalo v roce 2021 sdružení firem Sudop Brno, Sudop Praha a Sudop EU s cenou 257,8 milionu korun.

Uzel Česká Třebová prošel poslední větší rekonstrukcí v 50. letech minulého století. Tehdy byl i elektrifikován. Desítky kilometrů dosud používaných trolejí pocházejí z této doby.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy představilo investorům projekt dostavby vybraných úseků dálnice D35 formou PPP

Bezmála 50 km dálnice D35 bude realizováno státem ve spolupráci se soukromým sektorem. Na Ministerstvu dopravy se proto sešlo 111 zástupců (dalších 92 se připojilo online) investorů, stavebních firem, financujících institucí nebo například poradců, kteří mají o projekt zájem, aby se seznámili s jeho klíčovými parametry. Celá tato klíčová tepna se pro řidiče zprovozní v roce 2029.

 

Cílem investorského dne bylo potenciálním zájemcům o realizaci projektu ze stran investorů, stavebních firem, financujících institucí i poradců představit základní parametry a strukturu PPP projektu tak, jak je nyní v rámci resortu dopravy zvažováno.

 

„Investorský den byl impulzem pro domácí a zahraniční investory, že výběrové řízení na koncesionáře, pro tento důležitý projekt, bude brzy zahájeno. Základní parametry projektu vycházejí z úspěšného projektu PPP D4, což dává investorům předpoklad kvalitně připraveného projektu dle mezinárodních standardů, do kterého má smysl své zdroje investovat. Děkujeme za účast a projevený zájem všem zástupcům firem.“, uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

 

Investorský den nebyl ale jen o prezentování projektu dostavby dálnice D35 formou PPP. Představoval také dobrou příležitost pro diskuzi s účastníky a sesbírání zpětné vazby. Již během Investorského dne ze strany účastníků rezonoval velký zájem o projekt PPP D35.

 

Výběrové řízení na dodavatele (koncesionáře) bude zahájeno v létě letošního roku. Jedná se o kvalifikační fázi, kde jednotliví uchazeči budou muset doložit zejména své zkušenosti s obdobnými projekty. Zadavatel hodlá posoudit předloženou kvalifikaci a do dalšího kola řízení vybrat několik nejlépe kvalifikovaných účastníků.

 

Dostavba dálnice D35 formou PPP, tedy prostřednictvím spolupráce státu se soukromým sektorem, se týká výstavby dvou úseků dlouhých celkem bezmála 35 kilometrů mezi Mohelnicí a Opatovcem. Očekávaná úhrnná cena výstavby je odhadována na cca 35 miliard Kč. Vybraný dodavatel bude zároveň provozovat a udržovat úseky mezi Litomyšlí a Opatovcem v délce 22 km, které budou postaveny mimo model PPP.

 

Dálnice D35 je klíčovým dopravním tahem s tím, že do konce roku postupně začne výstavba šesti úseků v délce 35,7 kilometrů a bude tedy najednou ve výstavbě rekordních 64 kilometrů dálnice D35. V dalších letech je v plánu zahájit a dokončit stavbu zbývajících 52,7 kilometrů. Dálnice D35 má být dokončená v roce 2029.

Zdroj: MDCR

Dopravní podnik v Brně nemůže plně využívat vozovnu v Komíně, vyžaduje opravu

Brněnský dopravní podnik nemůže plně využívat trolejbusovou vozovnu v Komíně a je nutné provést kompletní opravu, řekla ČTK mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková. Důvod neupřesnila. Podle diskuse na dopravním serveru K-Report není možné využívat kompletní horní stání a nesmí po něm jezdit žádné trolejbusy. Vozovna má dvě podlaží.

Vozovna, která slouží provozu od roku 1997, je majetkem města a její oprava byla v plánu zhruba deset let. Ostatní vozovny jsou v majetku dopravního podniku. Před devíti lety město informovalo, že připravuje investiční záměr a že oprava bude stát 70 milionů korun. Nutné opravy však odkládalo až do stavu, kdy je část vozovny nevyužitelná. „Nyní jsme městem pověřeni my jako dopravní podnik, abychom vozovnu opravili,“ řekla Tomaštíková. Na dotaz, proč město nechalo zajít situaci v komínské vozovně tak daleko, ČTK odpověď zjišťuje.

„Kvůli nastalé situaci bude nutné provést organizační a provozní opatření. Areál vozovny bude dál sloužit k dennímu ošetření a očistě vozů a nadále zde zůstane určitý počet vozidel zaparkovaný,“ uvedla Tomaštíková. Doplnila, že dopravní podnik již zpracoval projektovou dokumentaci a má stavební povolení. Chystá se vybrat stavební firmu a předpokládá, že opravovat by se mělo letos a příští rok. „Nyní řešíme zajištění finančních prostředků na opravy,“ řekla Tomaštíková.

Dopravní podnik má ještě trolejbusovou vozovnu v Husovicích bez dílenského zázemí a vozovnu ve Slatině, která slouží společně i autobusům. Z Komína vyjíždějí trolejbusy převážně na linky v západní a severní části města, což je většina linek.

Zdroj: ČTK

Zástupci zemí V4 a Pobaltí uzavřeli deklaraci o železničním propojení států

Zástupci ministerstev dopravy zemí V4 a pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska uzavřeli Pražskou deklaraci o rozvoji a financování strategické železniční infrastruktury. Jedním z cílů deklarace je propojení pobaltské železniční páteře Rail Baltica s projektem Via Vindobona, železničním propojením Berlína, Prahy a Vídně. Novinářům to na brífinku po jednání se zástupci ministerstev dopravy zemí V4 a pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Země V4 také budou usilovat o vysokorychlostní propojení mezi hlavními městy zemí V4.

Propojení projektu Rail Baltica s připravovaným projektem Via Vindobona podle Kupky povede z Vídně přes Brno do Varšavy, kde Rail Baltica končí. Navázání obou projektů podle Kupky umožní jak přeshraniční propojení z východu na západ, tak i ze severu na jih.

Zapojení pobaltských států podle Kupky znamená silnější podporu na úrovni Evropské unie. Pražskou deklaraci budou ministři dopravy představovat evropským kolegům na jednání v Lucemburku příští týden. Podobně smýšlející státy pak nejspíš umožní získat větší objem evropských peněz pro vysokorychlostní tratě a přeshraniční spojení, řekl dnes Kupka. „Ta snaha získat na palubu co nejvíc zemí se osvědčila i v případě jednání ohledně zmírnění normy Euro 7,“ dodal.

Rozvojem páteřní železniční infrastruktury se země V4 a Pobaltí snaží dosáhnout ekonomického růstu a větší konkurenceschopnosti. Modernizace stávající infrastruktury pak má zlepšit například kapacitu železnice, její dostupnost a vojenskou mobilitu. Jedním z dalších cílů deklarace je také podpora rekonstrukce a rozvoj spojení s Ukrajinou a Moldavskem.

Země V4 a Pobaltí chtějí finance na dopravní projekty získávat zejména z evropských fondů, například z Nástroje pro propojení Evropy nebo z Kohezních fondů. Zabývat se také budou možnostmi alternativních zdrojů financování, například půjčkami nebo spoluprací veřejného a soukromého sektoru v PPP projektech.

Zdroj: ČTK

Paliva v Česku dál zlevňují, nafta je nejlevnější od loňského srpna

Paliva v Česku dál zlevňují. Cena nafty klesla pod 36 korun za litr a levnější byla naposledy na začátku loňského srpna. Benzin je nyní nejlevnější od poloviny letošního února. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 37,85 Kč, před týdnem byl o 66 haléřů dražší. O 63 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 35,98 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Tempo zlevňování podle analytiků zpomalí.

Ceny paliv u českých čerpacích stanic klesají od konce dubna. Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 37,27 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 35,34 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,72 Kč. Nafta se tam tankuje za 37,56 Kč za litr.

Za zlevněním podle analytika Purple Trading Petra Lajska stojí pokračující korekce na burze pohonných hmot v Rotterdamu. „Ceny pohonných hmot tam padají díky zlevňování ropy brent. Ta se dokonce po zasedání OPEC dostala na nejnižší úrovně od začátku února. Benzinu nyní prospívá i opětovné povolení exportu z Ruska, “ uvedl Lajsek. Upozornil také na vliv nedávného posílení české koruny.

Pokles cen ovšem podle analytiků zřejmě zbrzdí. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se totiž faktory pro zlevňování v Česku, jako jsou dopady poklesu cen na burze a ropy, postupně vyčerpávají. „V následujícím týdnu čekám zastavení poklesu cen paliv na čerpacích stanicích a postupný tlak na mírnou korekci propadu. Do konce měsíce však nevidím události, které by měly s cenou nějak výrazně zahýbat,“ řekl Tyleček. S citelným zpomalením tempa zlevňování počítá i ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pohonné hmoty zlevní o zhruba 20 haléřů na litr jak v případě benzinu, tak nafty,“ odhaduje.

I přes dosavadní zlevňování je však podle Kovandy současná motoristická sezona pro tuzemské řidiče druhá nejdražší v historii. „Dražší byla z hlediska nominálních cen pouze motoristická sezona roku 2022,“ podotkl.

Ceny pohonných hmot v Česku jsou v současné době nižší než v okolních státech. „V Německu, Rakousku a na Slovensku je dražší benzin i nafta. Německo patří dokonce mezi nejdražší evropské země. V Polsku a Česku jsou ceny obdobné. V Polsku je mírně dražší nafta, ovšem tato země nabízí o něco příznivější ceny benzinu. Při cestě na jih Evropy se vyplatí tankovat ve Slovinsku, které aktuálně nabízí levnější benzin i naftu,“ sdělil Tyleček.

Přestože ceny paliv klesají, stále jsou vyšší než před rokem. Za benzin tehdy motoristé platili o 88 haléřů na litru méně, za naftu o 4,65 Kč na litru méně.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 12. červnu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 37,85 35,98
Praha 38,72 37,56
Středočeský 38,25 36,61
Jihočeský 37,6 35,69
Plzeňský 37,78 36,10
Karlovarský 37,57 35,51
Ústecký 37,27 35,34
Liberecký 37,81 35,77
Královéhradecký 37,54 35,48
Pardubický 37,65 35,62
Vysočina 38,15 36,32
Jihomoravský 38 36,25
Olomoucký 38,10 36,23
Zlínský 37,71 35,50
Moravskoslezský 37,76 35,68

Zdroj: ČTK

Sněmovna v úvodním kole podpořila zákon o digitalizaci finančního trhu

Trh s kryptoaktivy zřejmě získá pravidla regulace v zákoně a dohlížet nad ním bude Česká národní banka. Předpokládá to návrh zákona o digitalizaci finančního trhu, který v úvodním kole podpořila Sněmovna. Podle ministerstva financí má předloha pomoci lepší ochraně spotřebitelů v této části finančního trhu. Stanoví například požadavky na odbornou způsobilost. Bude mezi ně patřit i schopnost řádně zákazníkovi vysvětlit povahu kryptoaktiv, informace týkající se této oblasti nebo služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytnout mu doporučení. Návrh zavádí ustanovení evropských nařízení DORA a MiCA.

Zpravodaj k předloze Jiří Havránek (ODS) uvedl, že nabízení kryptoaktiv veřejnosti není dosud v českém právním řádu speciálně regulováno. Pouze okrajově je podle něj regulováno poskytování služeb s nimi souvisejících.

Návrh například stanoví, že kryptoaktiva nepodléhají exekuci na majetek poskytovatele služeb spojených s nimi. Stanoví i postup v případě úpadku poskytovatele služeb.

Ministerstvo financí návrh zákona předložilo v souvislosti s očekávaným nabytím účinnosti evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA. Nařízení je zatím nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy. Zprostředkovatelé se budou muset v EU registrovat a budou muset shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Úřady také díky normě budou moci získat přístup k některým údajům z transakcí.

Evropské nařízení je přímo účinné, navržený zákon o digitálních financích doplňuje pravidla specifická pro Česko. Návrh v první řadě nastavuje povinnosti vydavatelů kryptoaktiv a obchodníků s nimi. Budou muset předkládat auditorem ověřenou účetní závěrku ČNB, pravidelně také budou muset vyhodnocovat opatření pro ochranu majetku, který jim svěřili klienti. Zákon také stanovuje podmínky odborné způsobilosti pro obchodníky s kryptoaktivy.

ČNB jako dohledový orgán bude mít právo uložit za porušení pravidel pokutu až 50 milionů korun, případně i zakázat činnost poskytovateli služeb spojených s kryptoaktivy. Povede také seznamy vydavatelů kryptoaktiv, kterým udělila povolení k činnosti nebo kteří získali povolení k činnosti v jiném členském státě EU.

Účinnost zákona je navržená podle účinnosti jednotlivých ustanovení evropských nařízení. Část opatření má začít platit od 30. června, další od 30. prosince a zbývající od 17. ledna.

Související předloha, která mění další zákony, upravuje i povinnost telekomunikačních operátorů poskytovat provozní a lokalizační údaje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Jde o případy stanovené evropskými nařízeními. Úřad ESMA má tuto pravomoc i nyní podle dřívějších nařízení. „Návrh zákona stanoví, že k získání provozních a lokalizačních údajů je dle návrhu zákona třeba získat povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze,“ uvádí vláda. Protože jde o zásah do práva na soukromí, podmínila podle důvodové zprávy česká strana poskytování údajů souhlasem soudu.

Parlament loni schválil novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která do okruhu investičních nástrojů podléhajících regulaci zařadil i technologie související s kryptoměnami. Jde o ty fungující na principu takzvané technologie distribuovaného registru (DLT).

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář