Plocha větší než rozloha Plzně. Přesně takovou rozlohu mají tisíce brownfieldů v Česku, které stále čekají na nové využití. Konference Brownfieldy představila opatření, jak revitalizace spících lokalit urychlit.

V České republice je dle dat agentury CzechInvest ke konci roku 2023 evidováno přes 4 400 brownfieldových lokalit, což představuje plochu větší než 14 000 hektarů. Stát od roku 2015 investoval na jejich obnovu více než 11 miliard korun skrze dotační tituly. Ve srovnání s investicemi soukromého sektoru je to kapka v moři. Vynaložené prostředky přesto dokazují, že stát má na rozvoji brownfieldů velký zájem, a stejně tak tomu je u privátních investorů.

Recept pro efektivní regeneraci lze hledat v zahraničí, kde fungují podpůrné finanční nástroje i zjednodušené plánovací procesy, které pomáhají stavět na brownfieldech rychleji. Například v holandském plánu výstavby zvané Vinex, kdy stát vybral vhodné pozemky blízko městům, často v zaostávajících regionech, které následně vykoupil od soukromých vlastníků, nebo převedl pozemky ve státním vlastnictví. Inspirací může být, jak s nabytými pozemky holandský stát dále pracoval. „Některé pozemky, které stát skutečně koupil, následně po rozparcelování prodal jako stavební pozemky, v některých případech jako postavené byty. U jiných se zase získaná lokalita rozparcelovala podle nových zastavovacích plánů a následně prodala investorům. Třetím řešením bylo, že stát půdu vůbec nevykoupil, ale pouze rozparceloval a nastavil podmínky zástavby,” vysvětluje Peter Bednár z Jakub Cigler Architekti, který holandský přístup na konferenci představil.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) i Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které zodpovídají za legislativu týkající se brownfieldů, již několik kroků pro zlepšení stávajícího stavu učinily. Z hlediska působnosti MMR byl schválen nový stavební zákon s cílem urychlení povolovacích procesů. S tím souvisí i úprava vyhlášky týkající se požadavků na výstavbu, která má významný dopad na usnadnění výstavby. Ta již prošla notifikací. „Dalším klíčovým tématem je nyní oblast územního plánování, která je zásadní pro rozvoj brownfieldů. Nyní spolu s řadou odborníků a praktiků intenzivně pracujeme na reformě územního plánování,” řekla Leona Gergelová Šteigrová, která na ministerstvu vede Sekci veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování.

Ke zlepšení brownfieldové situace v Česku přispělo i MPO. Do přílohy novely zákona o liniových stavbách loni definovalo sadu lokalit, na kterou by se mohly vztahovat rychlejší povolovací procesy. „V lokalitách, které jsme vytipovali a které jsou z 90 % brownfieldové, se bude moci regenerace na průmyslové využití realizovat výrazně rychleji. Dneska jsem v situaci, kdy máme 8 ploch, pro které jsou povinné procesy rychlejší a je tam i snadnější vynětí ze zemědělského půdního fondu,” zhodnotil posun v legislativě Petr Očko, ředitel sekce digitalizace a inovací MPO.

Podle odborníků ze soukromého sektoru stávající legislativa a její nejnovější úpravy nestačí a v rámci konference proto představili opatření, které jsou nutností pro významný posun v zastavování brownfieldů. „Vnímáme, že po šesti letech, kdy na konferenci každoročně diskutujeme ty samé problémy, je načase navrhnout konkrétní opatření a předat je odpovědným osobám,” říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů, která konferenci spoluorganizuje.

„Ideálním řešením pro skutečnou změnu na brownfieldech by bylo přijetí specifického zákona, který by rozvoj těchto území koncepčně řešil a umožnil by na nich dynamičtější změny územních plánů včetně mírnějšího uplatnění některých norem či vyhlášek. Dalším dobrým krokem by byla například výjimka pro brownfieldy z podmínek definovaných v Zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, která by umožnila jejich automatické vyjmutí ze Zemědělského půdního fondu (ZPF),” vyjmenovává konkrétní řešení Kadeřábek. Jak dodává, je velmi rád, že letošní ročník přinesl kromě diskusí také konkrétní výstupy v podobě apelu na zodpovědné politiky.

Kromě samostatného legislativního rámce pro brownfieldy by mohlo jít také o zavedení dotací, daňových úlev a dalších finančních pobídek pro projekty revitalizace brownfieldů nebo o zavedení povinného ekologického auditu při jejich prodeji, který zajistí transparentnost a minimalizuje rizika pro kupující. „Implementace navrhovaných změn povede k efektivnější a udržitelnější revitalizaci brownfieldů v ČR. Příklady ze zahraničí ukazují, že tyto kroky mohou přinést významné ekonomické, ekologické a sociální přínosy,” uzavírá Kadeřábek. Všechny tyto návrhy budou adresovány gesčním resortům.

Zdroj: Punchline