Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo stavební povolení na dostavbu pravého jízdního pruhu dálnice D3 u Tábora. Jde přibližně o 400 metrů dlouhý úsek obchvatu města, kde je kvůli právnímu sporu o pozemky už několik let provoz svedený jen do jednoho směru. Po nabytí právní moci stavebního povolení se může začít stavět, uvedl na síti X ředitel ŘSD Radek Mátl. Předpokládaná délka prací je 40 dní, orientační náklady na stavbu jsou 14,5 milionu korun s DPH.

„Ředitelství silnic a dálnic má podepsanou smlouvu se zhotovitelem, stavební firmou PORR. Pokud během 30 dnů nepřijde rozklad od účastníků řízení, zahájíme práce,“ sdělil Mátl. ŘSD loni zažádalo o vyvlastnění pozemků, na němž stojí motocentrum. Majitelé s tím nesouhlasili, rozhodnutí označovali za nepřiměřené a protiústavní. Ústavní soud ale v listopadu odmítl stížnost Pavla Bratránka a společnosti Taartrade. ŘSD pak požádalo ministerstvo dopravy o obnovu stavebního řízení.

Součástí stavby je dokončení vozovky včetně úpravy podloží, kompletní obnova odvodnění pravého jízdního pásu, dokončení úprav zeleně na pravém svahu dálnice, úprava dopravního značení, svodidel a směrových sloupků a doplnění oplocení.

V provozu je nyní 70 kilometrů D3, která má v budoucnu spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit má 170 kilometrů. Celou D3 z Prahy k hranicím včetně středočeských částí chce stát podle ministerstva dopravy dokončit do roku 2031, jihočeskou část do roku 2026.

Zdroj: ČTK

Podle Portálu nehod končí na železničních přejezdech deset procent nehod vlaku a automobilu nebo jiného silničního vozidla smrtelným zraněním – v naprosté většině případů na straně osádky vozu. Je to výrazně více než průměr pro ostatní dopravní nehody. Rizikové jsou železniční přejezdy v hustě obydlených oblastech, v blízkosti křižovatek a u hlavních dopravních tepen. Absence závor a dalších bezpečnostních prvků spolu s nezodpovědným chováním řidičů a vysokou frekvencí dopravy jsou faktory, které riziko nehod výrazně zvyšují.

Portál nehod (www.portalnehod.cz) již několik let upozorňuje na riziková místa nehod na českých silnicích. Chce tak přispět ke snížení nehodovosti u nás. Mezi riziková místa z hlediska pravděpodobnosti vzniku nehod patří i železniční přejezdy. Důvodem, proč se Portál nehod rozhodl upozornit na některé rizikové přejezdy, jsou vážné následky, které nehody automobilů s vlakem mají. „Podle zjištění Portálu nehod při střetu s vlakem na přejezdech končí 10 % nehod úmrtím, a to většinou na straně posádky vozu. Přitom u všech nehod na českých silnicích je to ‚jen‘ 0,6 % nehod. Vysoký je i podíl nehod s těžkým zraněním – k němu dojde u 8 % nehod na přejezdech, zatímco u všech nehod to je 2,5 %,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod. Rozdíl je samozřejmě v tom, že při střetu s vlakem se většinou srážka odehraje v mnohem vyšší rychlosti jedoucího vlaku s obrovskou kinetickou energií. Vlak na zpomalení či zastavení na rozdíl od automobilu potřebuje i několik stovek metrů a v případě střetu s automobilem na přejezdu není v silách strojvedoucího takto obrovskou masu železa na místě zastavit či výrazně zpomalit. Vyhnout se překážce vlak také nedokáže a následný střet pak často mívá fatální následky.

Rizikovost přejezdu z hlediska možného střetu vlaku s automobilem zvyšuje podle analýzy Portálu nehod například, pokud je železniční přejezd umístěn na významné dopravní tepně, v blízkosti křižovatky nebo je v městské zástavbě. Často se v blízkosti rizikových železničních přejezdů nachází nákupní centra, čerpací stanice nebo jiné objekty, které přitahují vyšší počet vozidel. Rizikovým faktorem je především nezodpovědné chování řidičů, kteří vjíždějí na přejezd, i když svítí červená výstražná světla. Samozřejmě i míra zabezpečení přejezdů výstražnými varovnými systémy – například závorami – hraje významnou roli. Klíčová je pak samozřejmě také intenzita železniční a automobilové dopravy. „Tou hlavní příčinou je však rizikové chování řidičů – naprostá většina nehod na přejezdech je zaviněna nedáním přednosti v jízdě a nevěnování se dostatečně řízení, kdy řidič vjede na přejezd v situaci, kdy by neměl,“ upozorňuje Jan Chalas. Analytici portálu nehod identifikovali přejezdy, kde právě kombinace nezodpovědného chování řidičů s potenciálně rizikovými faktory přejezdu stojí za větším počtem nehod, které se na nich staly. Jsou to místa, na kterých vedle 100% respektování dopravních předpisů určitě stojí za to dbát navíc při řízení zvýšené pozornosti:

• Mezi takové rizikové přejezdy patří například přejezd poblíž železniční zastávky Zlín Podvesná. Přes přejezd vede ulice Podvesná XVII a bezprostředně na něj navazuje silniční křižovatka zlínských ulic Hornomlýnská, Podvesná XVII a Broučkova. Přejezd je tedy v městské zástavbě, a navíc z jedné jeho strany je výjezd z čerpací stanice a z garáží dopravního podniku a z druhé výjezd z parkoviště u prodejny Lidl. V okolí přejezdu je tak intenzivní automobilová a městská doprava a blízkost výjezdů a křižovatky znamená, že řidiči musí být značně obezřetní. Přejezd je zabezpečen světelným signalizačním zařízením bez závor. To vše dělá z tohoto přejezdu poměrně rizikové místo. Podle analýzy portálu nehod zde za posledních pět let došlo k pěti nehodám silničního vozidla a vlaku s jedním těžkým zraněním a s jedním úmrtím. Na vině bylo – jako u většiny nehod tohoto typu – nerespektování výstražných světel ze strany řidiče a vjetí na přejezd ve chvíli, kdy místem projížděl vlak.

• Další rizikový přejezd najdeme ve Vysokém Mýtě na Litomyšlském předměstí. I ten je v husté městské zástavbě a vede přes něj poměrně frekventovaná ulice Prokopa Velikého. Toto místo je specifické i tím, že železniční trať z obou stran lemuje Jiráskova ulice, takže svým charakterem připomíná spíše tramvajovou trať. Jeho umístění je navíc uprostřed křižovatky, kde vozidla odbočují, dávají si přednost v jízdě a přejíždějí z jednoho směru do druhého. Hustotu dopravy zvyšuje blízké sportovní centrum, obchod s parkovištěm a základní škola. Přejezd je zabezpečen pouze výstražným křížem, což z něj vzhledem k jeho umístění dělá rizikové dopravní místo. Podle dat Portálu nehod se na něm za posledních pět let staly čtyři nehody automobilů s vlakem.

• Další rizikový přejezd není v městské zástavbě, nicméně i on splňuje rizikové kritérium, že není chráněn závorami, ale pouze výstražným křížem. Najdeme ho na Hané v okrese Olomouc. Přes přejezd vede silnice 44912 a je u železniční zastávky Odrlice. Vedle absence závor a světelného zabezpečení je zde velmi rizikovým faktorem samotná komunikace. Jde totiž o zcela rovný úsek, který spojuje obce Odrlice a Dubčany a následně přivaděč k dálnici D35. U samotného přejezdu je vzrostlá vegetace, která při příjezdu k přejezdu neumožňuje plný výhled na to, zda ze zastávky nevyjíždí vlak. To samozřejmě vede k vyšší rychlosti a kvůli nedostatečné opatrnosti následně nedání přednosti vlaku. Podle dat Portálu nehod se zde za pět let staly čtyři nehody s vlakem, které zavinilo právě nedání přednosti jedoucímu vlaku.

• Další rizikový přejezd najdeme opět ve městě – tentokrát přímo v centru Neratovic, které jsou z pohledu železniční dopravy zajímavé tím, že se zde potkává několik regionálně významných železničních tratí. Železniční přejezd protíná ulici Kojetická a hned za ním je křižovatka této ulice a dopravně vytížené ulice Mládežnická, která tvoří průtah Neratovicemi. Rizikový přejezd je ve velmi husté zástavbě, poblíž je řada obchodů, a dokonce Městský úřad Neratovic. I přesto, že přejezd je vybavený výstražným světelným zařízením, došlo zde podle Portálu nehod v posledních pěti letech ke čtyřem nehodám s vlakem.

• Pátý nebezpečný přejezd, který identifikoval Portál nehod, je typickou ukázkou kombinace rizikového umístění a nezodpovědného chování řidičů. Najdeme ho téměř na okraji obce Běšiny v okrese Klatovy na sjezdu z vytížené E53, která vede od Klatov přes Železnou Rudu na hranice s Německem. Přejezd kříží komunikaci 171 jen pár metrů po sjezdu z E53 na Běšiny. Řidiči mají při odbočení z E53 tedy poměrně krátký časový úsek, aby zareagovali na výstražná světla zabezpečující tento přejezd.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ