Středočeský kraj jedná s Prahou o zdražování jízdného veřejné dopravy od ledna 2026. Růst cen má být o pětinu v případě elektronických jízdenek a kuponů a o 30 procent u papírových. Důvodem zdražení jsou rostoucí náklady na zajištění dopravní obslužnosti v regionu. Je třeba ještě zajistit i některá technická řešení spočívající například v nastavení tarifních pásem. Definitivní rozhodnutí o cenách a termínu by mělo padnout mezi červnem a zářím. Návrh ještě budou schvalovat středočeští zastupitelé i vedení Prahy, řekl ČTK středočeský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).
„Obecně chceme motivovat, aby cestující co nejvíce využívali digitálu,“ uvedl Borecký. Cenové zvýhodnění elektronických jízdenek a kuponů by podle něj mělo cestující vést k jejich upřednostnění. Elektronické jízdenky a kupony pak umožňují rychlejší odbavování cestujících a šetří i další náklady.
Podle Boreckého oproti loňskému roku vzrostou letos kraji výdaje na dopravní obslužnost o 800 milionů korun. Důvodem je mimo jiné i nasazení nových vlakových jednotek RegioFox a RegioPanter. Celkově má letos středočeské hejtmanství hospodařit s více než padesátimiliardovým rozpočtem, z toho více než pět miliard korun jde na dopravní obslužnost. Jízdné pokryje jen zhruba třetinu nákladů.
Veřejná doprava v regionu obsluhuje přes 1100 obcí a Prahu, dopravní systém kraje a metropole je propojený. Denně představuje kolem 15.000 spojů. Ve Středočeském kraji žije téměř 1,5 milionu obyvatel, v Praze zhruba 1,4 milionu.
Švýcarsko patří k zemím s významným podílem železniční nákladní dopravy. Patří také tradičně k lídrům nových technologií. Švýcarský pohled není ovšem čistě technologický, ale zpravidla ekonomicky striktně racionální.
Finanční podpora jednotlivých vozových zásilek je součástí revize švýcarského zákona o nákladní dopravě, který chce ze silnic přesunout více zboží na železnici a vnitrozemské vodní cesty. Švýcarská spolková rada rozhodla o přesměrování prostředků určených na modernizaci infrastruktury do rozvoje JVZ. Společnosti, které mají o služby jednotlivých vozových zásilek zájem, mohou do konce března předkládat své představy. „Na tomto základě FOT zahájí vlastní nabídkové řízení, které by mělo trvat do konce srpna,“ uvedlo ministerstvo. Státní podpora pro tyto přepravy je často považována za životně důležitou, neboť se tradičně nejedná o příliš ziskový segment.
Vlády Švýcarska, Německa a Rakouska a firmy z těchto zemí se na projektu zavedení digitálního automatického spřáhla podílejí nejaktivněji. Vloni v srpnu švýcarská vláda přislíbila jednorázovou investici 180 milionů franků (zhruba 190 milionů eur) na zavedení DAC. Někteří švýcarští politici, například Lorenzo Quadri z Konzervativní strany Liga Ticino, se však podle časopisu Railfreight obávají důsledků, kdyby Švýcarsko zavedlo DAC v Evropě jako první.
Ani plná realizace železničních projektů by nestačila k výrazné změně podílů přeprav ve prospěch železnice. Jde podle nich o nebezpečnou utopii, která v sobě skrývá i další budoucí nechtěný důsledek. ASTAG, USAM a Economiesuisse tvrdí, že politika železniční nákladní dopravy ve federaci bude stát daňové poplatníky na veřejných podporách a v důsledku do roku 2035 celkem 28 miliard Franků (29,1 miliardy eur). Přílišná preference železniční nákladní dopravy podle nich zpomalí proces dekarbonizace silniční nákladní dopravy a ceny dopravy se pro koncové zákazníky zkrátka jen zvýší.
„Musíme myslet na to, že tyto technologie budou v Evropské unii připraveny až za 10 let. Pokud budeme jako Švýcarsko první, nemusí to nutně přinést výhody,“ řekl Quadri.
Švýcarsko podporuje DAC a JVZ
Švýcarský Federální úřadu pro dopravu (FOT) odstartoval pro oba projekty promyšlenou iniciativu, která je založena na dialogu s celým odvětvím a na podávání návrhů, které by pro nákladní železniční dopravu mohli přispět k cílům zvýšit podíl přeprav. Do konce března se mohou podávat návrhy (RFI), jak na nabídkové straně zlepšit management jednotlivých vozových zásilek. FOT by pak došlé návrhy na projekty měl vyhodnotit a zahájit oficiální nabídkové řízení (RFO), které skončí v srpnu 2025. Do konce roku proběhne hodnocení a podpisy smluv s úspěšnými žadateli. Projekty odstartují v lednu 2026.
Foto: SBB Cargo
Jak Švýcarsko hodnotí projekty DAC a JVZ?
Hodnotit se bude pole různých kritérií, přičemž nejdůležitějším bude faktor zvýšení síťovosti švýcarské železnice a tím i nákladní železniční dopravy. Každé další připojení k síti novou dopravou zvyšuje počet možných připojení, a tím i počet potenciálně přístupných připojení a nakládacích bodů. Jednotliví zákazníci sítě při svém rozhodování o poptávce a volbě poskytovatele však nezajímá síť jako celek, nezohledňují pozitivní efekt sítě a neberou v úvahu přínosy sítě pro všechny ostatní zákazníky. Proto se podle údajů největší společnosti nákladní železniční dopravy SBB jednotlivým menším firmám, ani těm největším jako SBB Cargo nevyplatí investovat do přínosu, který by vznikl z dalšího přístupového bodu k železniční síti (např. malého překladiště).
V dalším kroku s vybranými nositeli projektů (především se počítá s projekty SBB Cargo , ale i soukromých dopravců a dalších subjektů) švýcarská vláda uzavře víceleté „výkonnostní“ smlouvy o poskytování služeb, které budou s poskytovateli. Smlouva může obsahovat nejrůznější plnění od státu – příspěvky na investice, a to buď formou plného financování spolkovou vládou, nebo jako spolufinancování s vlastními prostředky poskytovatele. Může být také koncipována jako kompenzace potřebná k realizaci nabídky pro železniční přepravu, kterou by jinak bez kompenzace realizovala silniční nákladní doprava.
Smlouva by měla definovat kromě dohodnutých investic a/nebo kompenzací také závazek udržitelnosti služby EWLV po určitou dobu (zpravidla 4 roky), předem definované specifikace týkající se dopravní služby a její struktury služby a vymezení, v jakém cenovém pásmu se může pohybovat cena služby (tedy cena, při které by podpora ze strany státu byla ukončena). Smlouva by obsahovala také povinně ustanovení o dodržování obecných principů dotací ve Švýcarsku, nediskriminačním přístupu třetích stran ke službě (včetně dílčích služeb), což je důležité zejména pro případy, kdy dopravní společnost poskytuje služby i v konkurenčních oblastech (ucelené vlaky nebo obsluha celé distribuční sítě zákazníka).
Vláda vychází z předpokladu, že vstupními kritérii a smlouvami bude generovat budoucí rozvoj nákladní železnice jako služby, která sama po určité době nastartuje dlouhodobou perspektivu rozvoje. Optimistický předpoklad zní, že během jednoho nebo dvou období platnosti smlouvy se dopravní služba stane soběstačnou.
Švýcarsko a podpora JVZ
Jedním z významných příspěvků pro podporu JVZ bude zlevnění poplatku za použití dopravní cesty a služeb v seřaďovacích terminálech. Tyto služby poskytuje společnost SBB Infrastructure na seřaďovacích nádražích Basel SBB RB (Basel SBB RB I a II), Buchs SG, Chiasso SM, Lausanne Triage a Limmattal. Železniční dopravci za tyto služby v současné době platí přibližně 20 milionů CHF ročně, přičemž 80 % výkonů souvisí na seřaďovacích nádražích s JVZ. Služby fakturované provozovateli infrastruktury zahrnují podle Zákona o drahách kromě poplatku za použití dopravní cesty také celou řadu dalších výkonů – řízení, komunikaci o procesu vlakotvorby, obsluhu návěstidel a použití dopravních zařízení.
Pro zatraktivnění přístupu k těmto službám a zajištění bezpečnosti plánování se vláda jako opatření navrhuje, aby posun na seřaďovacích nádražích spolu s dalšími posunovacími službami mohli provozovatelé infrastruktury v budoucnu nabízet za výhodnější ceny bez ohledu na skutečné náklady. Vláda chce změnit Zákon o drahách tak, aby se ve výsledku snížila cena pro celý sektor 10 milionů CHF. Sníží se tím příjmy provozovatelů infrastruktury, které však bude ve stejné výši vláda kompenzovat.
Švýcarsko a podpora DAC
Podobný přístup jako u JVZ chce vláda zvolit i u Digitálního automatického spřáhla (DAC). Opouští tak myšlenku, že spřáhlo samotné bude představovat pro dopravce „business case“. Migrační proces a další funkcionality DAC si vyžádají určitý čas, což znamená, že jejich pozitivní vliv na ekonomickou efektivitu, produktivitu a služby se může projevovat jen postupně. Modernizace, o kterou usiluje spolková vláda v souvislosti s přechodem na DAC, je však dočasným procesem. Po určité době se stane DAC a jeho provoz ekonomicky životaschopným bez státních příspěvků.
Další rozvoj nabídky sítě, který si pak trh přeje, pak může nést sám. Vláda tedy uvažuje o zhruba osmiletém financování migrace a návazných opatření. O prodloužení podpor by měl rozhodnout znovu parlament. Při atraktivních dopravních nabídkách a zvýšené poptávce již nebude nutná finanční podpora provozuDAC a dopravci jej budou moci financovat z tržních aktivit. Časové omezení bude dostatečným motivem pro infrastrukturu SBB k rychlému provedení nezbytných úprav. Po osmi letech vláda uvažuje o prodloužení zejména v případě, že by nastalo v EU další zpoždění.
Náklady spojené s implementací DAC
Výpočet objemu investic spojených s přechodem na DAC vychází z odhadů European DAC Delivery Programm (EDDP) a zúčastněných stran zapojených do švýcarského projektu. Náklady na instalaci DAC a řízení migrace odhaduje švýcarská vláda analogickou metodikou jako u brzdových špalků a po již provedené inventarizaci vagónů a lokomotiv. Inventarizace proběhla na základě údajů švýcarského registru železničních vozidel, přičemž železniční dopravci a držitelé vagonů byli požádáni, aby své údaje v registru vozidel aktualizovali do 31. března 2022.
Současně všichni vyznačili, která vozidla bude možné podrobit retrofitům na DAC. V současné době se předpokládá, že se program migrace na DAC bude týkat 15 000 vozů a 520 lokomotiv. Vláda chce celkové náklady na DAC podpořit zhruba ve výši 1/3 celkové sumy. Tento vládní podíl by měl v šestiletém období činit celkem 180 mil CHF – 120 na vagóny, 40 mil. CHF na lokomotivy a 20 mil. CHF na koordinační, dílenské a inženýrské práce.
Změna zákona není potřeba, investice do DAC mají zelenou
Parlament nemusí kvůli DAC měnit zákon. Vláda již dnes může podporovat investice do technických inovací v železniční nákladní dopravě. Podle zákona se může podpořit investice, jestliže bude generovat efektivnější přepravy zboží nebo přepravy šetrnější k přírodním zdrojům nebo podpoří rychlejší přechod na nové technické normy. Doposud byla tato právní ustanovení využívána selektivně pro menší pilotní nebo zkušební aplikace s malým finančním objemem.
Projekt přechodu na DAC přesahuje předchozí rámec, a proto bude vyžadovat diskusi o finančních zdrojích. Celá suma by měla být předmětem samostatného úvěrového závazku a konkrétní nařízení o spolufinancování stanoví vláda v později v prováděcích předpisech. Veřejné prostředky chce vláda investovat z důvodu urychlení co nejkomplexnější migrace vozového parku na DAC, aby se dosáhlo síťového efektu, zajistit koordinaci s Evropskou unií a udržet interoperabilitu.
Nebezpečná jízda na střechách vozů, posprejované dopravní prostředky a ničení vnitřního vybavení. Dopravní podnik města Brna registruje rostoucí počet případů řádění vandalů. V těchto dnech podává trestní oznámení na neznámé pachatele a s Policií České republiky řeší možnou strategii spolupráce.
„Rok od roku stoupají náklady, které musíme vynaložit na opravu našich vozů po jejich poškození vandaly. Množství případů i výše škod v posledních měsících výrazně stouply, čemuž nemůžeme dál jen přihlížet. Od nového roku rovněž evidujeme prudký nárůst případů, kdy mladí lidé naskakují na tramvaje a jedou buď na střeše, zadním spřáhle nebo různě zavěšeni na voze. Jedná se o extrémně nebezpečnou záležitost. Na střeše mohou být zasaženi elektrickým proudem, a pokud by z vozu spadli do vedlejšího kolejiště, ani střet s protijedoucí tramvají by nemuseli přežít. Z těchto důvodů jsme se rozhodli podat trestní oznámení a zahájit užší spolupráci s Policií České republiky,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. Dopravce podal trestní oznámení na neznámé pachatele pro podezření z trestných činů poškození cizí věci a obecné ohrožení.
DPMB bude nyní ve spolupráci s Policií ČR a Městskou policií Brno řešit další možné kroky, které by vedly ke snížení počtů případů vandalství a nebezpečného chování. „Velké riziko vidíme v sociálních sítích, jejichž prostřednictvím mladí sdílejí své činy, čímž mohou inspirovat další vrstevníky. Obracíme se tímto na rodiče, učitele a další osoby pracující s dětmi, aby pomohli šířit osvětu týkající se nebezpečí, které takové počínání může způsobit. Rovněž prosíme naše cestující, aby takové případy okamžitě hlásili řidiči nebo policii,“ řekl Havránek.
Škody na vozech a dalším majetku DPMB se za loňský rok vyšplhaly na rekordních 6,3 milionu Kč, což je téměř o 2 miliony Kč více než v letech 2021 a 2022. Nejčastěji se jedná o posprejování vozidel, poškrábání nebo rozbíjení oken a poškozování interiéru.
Dopravní podnik města Brna už přijal několik opatření, která by mohla pomoci problémům s vandalstvím a dalším škodám předcházet. „Zejména se jedná o oslovení řidičů, aby na konečných zastávkách ve večerních hodinách sledovali dění kolem vozu a v případě podezřelého chování kontaktovali dispečink nebo městskou policii. Přísnější opatření jsme přijali i ve vozovnách, abychom zamezili možnému vniku do areálu a ničení zaparkovaných vozů,“ dodal Havránek.
Další preventivní kroky zavedl DPMB už v minulosti. Na skla vozů lepí ochranné folie – při poškrábání je jejich odstranění a náhrada desetinásobně levnější než výměna celého okna. Pokud dojde k posprejování vozu, okamžitě jej stahuje z provozu do vozovny a nechá očistit. „Výtvory vandalů si moc slávy neužijí, jejich vynaložený čas i finance jsou zbytečné,“ vysvětlil Havránek. Podniku pomáhají také kamery ve vozech se záznamem, který slouží pro účely policejního šetření. Nyní je jimi vybaveno 217 vozidel a tento počet každoročně vrůstá.
Příklady vandalismu:
Rozbití bočního okna vrženým velkým kamenem na jedoucí tramvaj 45T
Datum: 17. 11. 2024
Linka: 8 Místo: Bílá Hora
Náklady: 65 773 Kč
Rozbití závětrné stěny ve voze 13T podnapilým cestujícím
Tři měsíce před zahájením 13. května je PRINT & DIGITAL CONVENTION 2025 na slibné cestě k úspěchu. Svou účast opětně potvrdila celá řada mezinárodních oborových leaderů, čímž se rok po drupě 2024 stává PRINT & DIGITAL CONVENTION i klíčovým centrem pro multikanálový a dialogový marketing.
PRINT & DIGITAL CONVENTION slibuje, že chybět nebudou inovace, zajímavosti i technologie na nejvyšší úrovni. Akcent bude na zážitkový prožitek skrz tiskové technologie, např. ve spojení s haptickými jevy. Chybět nebude integrace s digitálními a online strategiemi zítřka. Na PRINT & DIGITAL CONVENTION potvrdili již svou účast globální hráči typu Konica Minolta, Canon, Kurz a Carl Berberich atd.
Inovační platforma pro mediální produkci zítřka
PRINT & DIGITAL CONVENTION by měla být více než jen presentace technologií, akce bude i ve znamení interakce zaměřené na zážitky a obsah. Zdůrazněna bude klíčová souhra mezi tiskem a digitalizací, jak potvrdili i zástupci společnosti KURZ.
Platforma pro výměnu názorů
Konica Minolta na veletrhu vyzdvihne digitální produkční tisk a jeho udržitelný přínos. Rovněž je potřeba zdůraznit, že tisk jako multismyslové médium vyvolává emoce a ovlivňuje nákupní rozhodování, což z něj činí zásadní prvek úspěšných vícekanálových strategií.
I pro dlouhodobé účastníky, jako je Canon, zůstává PRINT & DIGITAL CONVENTION nezbytnou platformou. Díky progresivnímu mixu témat a přímé výměně názorů s (potenciálními) zákazníky je pro vystavovatele tato událost obzvlášť cenná.
Informace pro návštěvníky, včetně možnosti zakoupení vstupenky, najdete zde
Informace ohledně seminářů a doprovodného programu pak zde
Úřad pro hospodářskou soutěž ve svém rozhodnutí konstatuje: „Vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky ve výši cca 86 miliard Kč bez DPH jde o zakázku strategickou, kterou zadavatel odpovědně připravoval několik let, a její předmět i nastavení kvalifikačních požadavků v rámci PTK konzultoval s relevantními dodavateli.
Kvalifikační požadavky prošly připomínkováním ze strany potenciálních dodavatelů, následně úpravou ze strany zadavatele a jejich finální podoba je nastavena shodně vůči všem dodavatelům. … Úřad uzavírá, že s ohledem na složitost a rozsah veřejné zakázky považuje Úřad v tomto konkrétním případě napadené požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci za přiměřené, nediskriminační, a tedy souladné se zákonem. Napadené zadávací podmínky nebyly stanoveny tak, že by některým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo že by bezdůvodně vytvářely překážky hospodářské soutěže.“
DPP tuto veřejnou zakázku probíhající formou soutěžního dialogu vyhlásil v polovině dubna 2024. V prosinci 2024 obdržel žádosti o účast v soutěžním dialogu od dvou uchazečů. DPP v současnosti posuzuje podané žádosti uchazečů z hlediska splnění kvalifikačních kritérií. Po dokončení posuzování vyzve uchazeče, kteří se kvalifikovali, k účasti na jednací fázi veřejné zakázky probíhající formou soutěžního dialogu.
Průběh této veřejné zakázky monitoruje, na otevřenou soutěž a transparentní výběr dodavatele dohlíží nevládní protikorupční organizace Transparency International.
Dovolená v exotických destinacích láká čím dál více Čechů. Zatímco v roce 2023 z Prahy do exotiky na přímých charterových linkách odletělo 199.000 cestujících, loni už jich bylo 269.000. Oproti roku 2019 před pandemií covidu, kdy charterové linky do exotiky využilo 57.000 lidí, zájem stoupl několikanásobně. Vyplývá to z informací pražského Letiště Václava Havla a cestovních kanceláří, které ČTK oslovila.
Počet exotických destinací, do kterých se z Prahy přímo létalo na charterových linkách, loni meziročně stoupl o pět na 18. Kromě vzdálenějších míst, jako jsou Thajsko, Vietnam, Mexiko či Dominikánská republika, šlo i o Spojené arabské emiráty nebo Omán. V roce 2019 Letiště Václava Havla nabídlo sedm exotických destinací. Z Prahy mohou cestující využít ještě dvě pravidelné linky do Dubaje a Dauhá. I s nimi byl loni počet cestujících do exotiky téměř o čtvrtinu vyšší než v roce 2023, činil 853.000.
„Ohledně dálkových letů za exotikou letos očekáváme podobný provoz jako v roce předešlém. Z důvodu probíhající finalizace smluv mezi cestovními kancelářemi a leteckými dopravci však zatím nelze specifikovat, kolik takových linek bude celkem spuštěno, potažmo jaké všechny destinace budou v nabídce,“ řekl ČTK zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich.
Ze vzdálenějších exotických destinací v CK Čedok vede Zanzibar, Thajsko a Dominikánská republika. Oblibě se ale těší také Mauricius, Keňa, Maledivy nebo Seychely, uvedla mluvčí Klára Divíšková.
„V zimním letovém řádu v roce 2024 s námi do exotických destinací letělo téměř 90.000 klientů, podobná čísla byla i v předchozím roce. V roce 2019, taktéž v zimním letovém řádu, to bylo 15.000 klientů,“ doplnila Divíšková. Do exotických destinací CK Čedok počítá i Egypt. Podíl exotiky na celkových prodejích podle ní dosahuje zhruba 20 procent.
Dovolenou v exotice Češi volí zejména v zimě. Průměrné ceny zájezdů do vzdálenějších exotických destinací jsou v zimní sezoně asi o 70 procent vyšší než cesty do bližších zemí, jako jsou Tunisko či Egypt, řekla mluvčí CK Blue Style Lucie Hasman. Exotiku podle mluvčí cestovní agentury Invia Jiřiny Ekrt Jiruškové nejvíce žádají páry, které tvoří 56 procent prodejů. S podílem 31 procent následují rodiny s dětmi, sedm procent připadá na menší skupiny a pět procent na jednotlivce.
„Zájem o segment exotických zájezdů v posledních letech výrazně roste, a to hlavně s ohledem na to, že klienti čím dál častěji jedou na dovolenou vícekrát za rok a k tradiční letní dovolené přidávají i pobyt v exotice během zimy,“ uvedl Jan Bezděk, mluvčí skupiny skupina DER Touristik CZ, která sdružuje CK Fischer nebo Exim Tours.
Projekt pro Ústí nad Labem na opravu sedmi mostů po městě zpracuje firma za 3,6 milionu korun bez daně. Největší stavba je u křižovatky Rondel ve čtvrti Bukov. Přemostění využívají hasiči, kteří mají v nedalekých Všebořicích požární stanici. Povrch na mostě je místy značně poškozený, jsou na něm výtluky. Rekonstrukce se konečně dočká i lávka pro pěší ve Všebořicích. Z projektové dokumentace vzejde, kolik korun budou opravy mostních konstrukcí stát, informoval ČTK vedoucí odboru a dopravy na ústeckém magistrátě Dalibor Dařílek.
Projektovou dokumentaci do konce roku zhotoví společnost AZ Consult, které ústecká rada veřejnou zakázku na zpracování projektu přidělila. O zakázku se ucházeli tři dodavatelé. Rada už v minulosti přijala na přípravu projektu dotaci od ministerstva pro místní rozvoj.
S realizací město zřejmě začne v příštím roce. Projektová dokumentace bude řešena tak, že město bude moci opravovat jednotlivé stavby zvlášť. Největší most v Masarykově ulici poblíž Rondelu čeká třeba oprava povrchu silnice i chodníků, výměna svodidel, zábradlí a mostních závěrů.
Město také plánuje opravu lávky přes silnici I/30 ve Všebořické ulici poblíž křižovatky s Plynárenskou a Lipovou. Na lávce je odhalená železobetonová konstrukce, povrch je na některých místech zarostlý trávou, zábradlí je rezavé a oprýskané. Místní si stěžují na to, že strmá lávka v zimě či po dešti klouže. Cestu si zkracují přebíháním přes jednu z nejrušnějších silnic v krajském městě. U křižovatky ale chybí přechod, což představuje nebezpečí nejen pro chodce, ale také pro řidiče. U lávky jsou stanice MHD.
Opravu čeká ještě most přes Ždírnický potok v ulici K Vavřinečku v Předlicích, most přes Prudký potok v Broskvoňové ulici v Brné a most přes Podlešínský potok v Čajkovského ulici ve Vaňově.
PLZEŇ, 15. 5. 2020, Dopravce Ariva vystřídá v červnu 2020 po mnohadesetiletích tradičního dopravce ČSAD autobusy Plzeň. Součástí podmínek smlouvy bylo zajištění nových autobusů, které už jsou připravené. Foto: Plzeňský kraj,Image: 520317292, License: Rights-managed, Restrictions: Image must be credited: 'Martin Polívka / MAFRA / Profimedia', Model Release: no
V Plzeňském kraji převezly loni autobusy a vlaky veřejné dopravy rekordní počet cestujících. Růstový trend trvá od roku 2020 a letos zatím pokračuje. Mezi roky 2024 a 2023 byl nárůst cestujících v regionální osobní veřejné dopravě kolem pěti procent, více v autobusech. ČTK to řekl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN).
Podle ředitele krajského organizátora veřejné dopravy POVED Jiřího Kozáka loni převezly autobusy objednané krajem 14,2 milionu cestujících, což byl proti roku 2019 o 28 procent více. Osobní vlaky pak 10,5 milionu lidí. Podle jednatelky POVED Zdeňky Kmochové jde u obou druhů dopravy o meziroční nárůst minimálně o pět procent, ale v číslech nejsou zahrnuty vlaky dálkové dopravy, které objednává ministerstvo dopravy, nikoliv kraje. Tam jezdí další spousty lidí, ale tyto počty nemáme k dispozici, uvedla.
„Už to není tak výrazné jako v roce 2020, kdy jsme zaváděli nové vlaky a autobusy. To byly nárůsty 20 až 30 procent, a na některých tratích až 100 procent, třeba z Plzně na Karlovy Vary. Teď se to ustaluje, ale my chceme další lidi,“ uvedl Čížek. Kromě komfortu láká kraj na přidávání spojů, spoje na zavolání i na nové produkty, jako je tento týden zavedená Virtuální Plzeňská karta v mobilu, která kromě nákupu jízdného a předplatného vyhledá nejvhodnější spojení včetně map trasy, přestupů, cen a časů.
Zájem o veřejnou dopravu roste podle Kozáka od roku 2020. „Trend se však již zastavuje, protože některé linky v Plzni a okolí už jsou přetížené, takže už narážíme i na kapacity,“ uvedl. Podle Kmochové je trvalý růst zájmu o veřejnou dopravu v regionu dán novými vlaky a autobusy, jejich kvalitou, bezbariérovostí, klimatizací, zásuvkami a wi-fi. Přední řady autobusů mají třeba větší sedadla a dál od sebe.
„Obrovskou roli ale hraje levné jízdné, které se drží od roku 2020, od kdy je stejné předplatné na vlaky i autobusy, což je pro cestující důležité, protože dřív, když platili státní tarif, tak byly vlaky drahé. A teď se svezou i v západních expresech za naši cenu,“ řekla . Čtyřhodinová síťová jízdenka po celém kraji s libovolným počtem přestupů stojí 84 korun a celodenní 140 Kč, a to včetně MHD v Plzni. A zdražení kraj nechystá.
„Na páteřních linkách se snažíme stále posilovat spoje. Dáváme tam kratší intervaly. A teď díky tomu, že počet cestujících roste, tak nakupujeme další autobusy na posílení nejfrekventovanějších linek. Třeba na Plzeň – Klatovy nebo do průmyslových zón okolo Nýřan,“ řekl Kozák. Arriva, která zajišťuje pro kraj linkovou dopravu od června 2020, už pořídila tři nové vozy a teď koupí dalších pět.
Výdaje kraje na veřejnou dopravu každoročně rostou. „Ale u autobusů jsme se dostali na 48 korun za kilometr. Ale to je cena, kterou jsme platili ČSAD v roce 2019 za staré autobusy,“ řekla Kmochová. Arriva vyhrála v roce 2020 s cenou pod 40 korun, která za pět let vystoupala na 48 Kč/km, ale za nové nízkopodlažní a klimatizované vozy. „Cena za pět let vzrostla jenom vlivem inflace. Neexistuje, aby si dopravce řekl, že chce pět milionů navíc. Máme přesně indexované cenotvorné položky, kde se řídíme daty statistického úřadu,“ dodala.
Studenti a studentky na řadě škol v ústeckém regionu nově získali jedinečnou možnost poznat vodíkové technologie a fyziku netradiční formou. Ústecký kraj se totiž stal prvním regionem v České republice, kde byl zahájen inovativní výukový program H2GP Sprint na základních školách. Tento projekt, který spojuje praktickou výuku s moderními technologiemi, jako jsou vodíkové články a 3D tisk, má za cíl šířit osvětu v této oblasti a připravovat odborníky na energetickou transformaci regionu.
Výsledkem ojedinělého projektu je spolupráce mezi deseti základními školami, třemi středními školami a dvěma vysokými školami. Vzdělávací iniciativu České vodíkové technologické platformy (HYTEP) finančně podpořila Nadace ORLEN Unipetrol spolu s dalšími partnery – děčínským ČVUT a litvínovskou VŠCHT.
„Talentované studenty v Ústeckém kraji podporujeme, protože věříme, že investice do vzdělávání je klíčem k budoucímu rozvoji regionu. Zároveň se děti v rámci programu dozví více o alternativních zdrojích energie a možnostech jejich praktického využití,“ řekla ředitelka Nadace ORLEN Unipetrol Lucie Pražáková.
Žáci budou závodit s vodíkovými formulemi, které si sami postaví
V pátek 7. března se na půdě ČVUT v Děčíně uskutečnilo zahajovací setkání učitelů základních a středních škol s partnery projektu. Učitelé byli seznámeni s výukovými pomůckami od Horizon Educational a absolvovali odbornou přednášku o využívání vodíku a jeho potenciálních příležitostech pro kraj.
„V nadcházejících třech měsících budou nejen studenti 6. a 7. tříd, ale i pedagogové čelit výzvě v sestavení vlastnoručních vodíkových modelů, se kterými pak změří síly na společných závodech na konci školního roku. K cestě za co nejlepším výsledkem mohou využít nejen moderní technologie jako 3D tisk či technické kreslení, ale také si osvětlí řadu fyzikálních principů interaktivní formou,“ uvedl Václav Bystrianský, specialista na vzdělávání a koordinátor programu HYTEP.
Odklon od uhlí posílí i poptávku po odbornících na nové technologie
V roce 2050 chce Evropa dosáhnout uhlíkové neutrality, což pro Českou republiku znamená nutnost uzavření uhelných elektráren a pozastavení těžby uhlí v letech 2033–2038. Transformace uhelných regionů v České republice se bude týkat Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Vzdělávání v oblasti energetické transformace je tedy nezbytné již nyní, aby budoucí odborníci byli připraveni na výzvy, které tento proces přinese.
„Nově spuštěný projekt H2GP Sprint má za cíl propojit průmysl a školy, a šířit vodíkovou osvětu zábavnou formou, která ale nebude odtržena od reality. Právě proto nám toto spojení dává smysl. Věříme, že vzdělávání v oblasti energetické transformace je klíčové pro přípravu budoucích odborníků, kteří budou hrát zásadní roli v rozvoji nejen ústeckého regionu,“ podotkla Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka HYTEP.
„Výchova budoucích odborníků začíná již na základních školách. První setkání s vodíkovými technologiemi a popularizace technických věd v roce 2025 je klíčová. Výběr vysoké školy a oblasti studia v roce 2030, následné zaměření diplomové práce a profesního uplatnění v roce 2035, a nakonec odborník s 15letou praxí v roce 2050, který pomáhá rozvíjet svůj region – to je ideální stav, který tento projekt podporuje,“ uzavřel Václav Bystrianský.
Budoucnosti tuzemského vodíkového vzdělávání či příkladům dobré praxe ve vodíkové osvětě se rovněž bude věnovat i blok popularizačních přednášek, který se uskuteční ve čtvrtek 20. března v rámci třídenní mezinárodní konference Hydrogen Days 2025 v Praze. Více informací naleznete na stránkách webu www.hytep.cz
Asi 80 lidí přišlo včera dopoledne do trolejbusové smyčky Česká na zahájení rozlučky s trolejbusy Škoda 21Tr, které jezdily Brnem od roku 1999. Jako první nízkopodlažní trolejbusy ve flotile brněnského dopravního podniku (DPMB) se staly v závěru minulého století symbolem modernizace městské dopravy. Nyní jsou však na hranici životnosti a DPMB je nahrazuje novými vozy. Z vyřazených trolejbusů věnuje 20 kusů ukrajinskému městu Charkov, které je využije do provozu nebo na náhradní díly. ČTK to řekla mluvčí podniku Hana Tomaštíková.
Díky trolejbusům 21Tr mohl dopravní podnik vyřadit starší vysokopodlažní trolejbusy, zvýšit komfort cestujících a zpřístupnit službu osobám s omezením pohybu. Dnes je obdivovali zejména muži a chlapci, kteří při první jízdě zaplnili všechna sedadla. „Poprvé jsem je viděl, když mi bylo 16, a bylo to zjevení, protože byly nízkopodlažní. Designově jsou povedené a proti svým předchůdcům byly při jízdě velmi tiché. Vždy jsem se těšil, když přijížděly na zastávku,“ poznamenal Jan Říha, jenž se dnes trolejbusem svezl a pořídil si na památku několik fotografií.
Trolejbusy si nechválili jen cestující, ale také řidiči. „Byl to jeden z mých nejoblíbenějších vozů. Líbí se mi, že tam není tolik elektroniky. A v zimě vyjely všechny kopce, nebyly s nimi potíže,“ vyzdvihnul Jan Čižkovský, jenž jednu z dnešních linek obsluhuje.
Vzhledem k obnově vozového parku trolejbusů v Brně se „jednadvacítky“ v loni a letos v provozu objevovaly čím dál méně. Na pravidelnou linku je DPMB naposledy vypravil v polovině února. Na dnešní speciální jízdy z České přes Slovanské náměstí, Přívrat, kolem komínské vozovny k Anthroposu a do Kohoutovic k hájence a zpět se vydaly tři vozy. Jízdenky lidé kupovali na místě, jednorázová vyšla na 50 korun a celodenní na 200 Kč, děti do deseti let neplatí. Výtěžek věnuje DPMB brněnské charitativní organizaci Velvet Smile, která pomáhá rodinám s nemocnými a hendikepovanými dětmi a obětem domácího násilí.
Závod Škoda Ostrov vyrobil a na trh dodal celkem 135 trolejbusů Škoda 21Tr. Brno nakoupilo 43 nových vozů a později dalších 21 po vyřazení z jiných podniků v Česku. Jezdila tam tak téměř polovina ze všech vozů. Kromě Brna je provozovala také města Plzeň, Hradec Králové, České Budějovice, Jihlava, Ostrava, Bratislava, Sarajevo nebo Szeged. V současnosti vlastní DPMB 23 trolejbusů tohoto typu. Vůz s evidenčním číslem 3030 se zařadil do flotily retro vozů dopravního podniku, vůz 3063 se stane exponátem Technického muzea v Brně. Jeden vůz pak DPMB odprodá a 20 zbylých věnuje Charkovu.
