Domů Blog Strana 270

N. Strašecí zatěžuje tranzitní nákladní doprava,město hledá cesty, jak ji snížit

Nové Strašecí na Rakovnicku zatěžuje tranzitní nákladní doprava. Město hledá cesty, jak ji snížit. Kolem města sice vede dálnice D6, ale mnoho nákladních vozů z lokálních průmyslových podniků musí při příjezdu k ní přes město. Pomohla by například železniční vlečka nebo silnice vedoucí podél dálnice D6 k nájezdu. Pro její možnou podobu nyní vzniká studie se dvěma variantami řešení, řekl ČTK starosta Nového Strašecí Karel Filip (Naše město).

Novostrašecké vedení si nechalo zpracovat dopravní studii zpracovanou Fakultou dopravní ČVUT, která potvrdila, že průtah vedoucí skrze město zatěžuje především tranzitní doprava. Kamionů projíždějících městem v nejbližších letech ještě přibude vzhledem k výstavbě dalších průmyslových podniků v okolí, například u Rynholce. Fungovat zde budou chladírny a mrazírny a také v nedalekém závodu chystají podle starosty zvýšení objemu zpracování dřevní hmoty. Pro těžký náklad by se dala využít například nedaleká železniční trať. „Ideální by bylo, kdyby se tam udělala vlečka a jezdilo to ani ne přes Slovanku, ani ne přes Strašecí, ale vlakem,“ uvedl starosta. Záležet bude na postoji firem, úřadů a v neposlední řadě také na penězích, dodal.

Studii na novou silnici v severní části města budou projednávat po jejím dokončení zastupitelé. Případný vznik cesty ale může zkomplikovat i fakt, že by bylo třeba získat mnoho pozemků od soukromých vlastníků.

Nové Strašecí též navrhuje společné jednání s rakovnickým odborem dopravy, zejména o možnostech omezení či zamezení vjezdu tranzitní nákladní dopravy přes centrum města. Chce k němu přizvat i zástupce Rynholce, Stochova, krajské silničáře, policie i další úřady.

Zdroj: ČTK

Česká letiště loni přepravila 68.787 tun nákladu, meziročně o šest procent méně

Česká letiště loni přepravila 68.787 tun nákladu, meziročně o zhruba šest procent méně. Množství přepraveného nákladu za loňský rok tak dosáhlo 73 procent objemu přepraveného nákladu z roku 2019 před pandemií covidu-19. Tehdy letiště přepravila 93.669 tun nákladu. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství leteckého nákladu do roku 2019 rostlo, další dva roky stagnovalo a od roku 2021 klesalo.

Největší část přepraveného nákladu, více než 99,99 procenta, loni zahrnoval mezinárodní provoz. Pouze pět tun nákladu letiště přepravila vnitrostátně. U mezinárodního provozu mírně převyšovaly přílety, které tvořily zhruba 50,5 procenta mezinárodně přepraveného nákladu. Nejvíce nákladu česká letiště přepravila v posledním kvartálu, nejméně v prvním.

Na celkovém množství přepraveného leteckého nákladu se více než 63 procenty podílelo Letiště Praha, které loni přepravilo 43.856 tun nákladu. Pražské letiště tak loni přepravilo meziročně o zhruba osm procent nákladu méně. V prvním čtvrtletí letošního roku však pražské letiště přepravilo meziročně zhruba o 39 procent nákladu více než loni.

Podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky se na letecky přepraveném nákladu významně podílela také letiště v Brně a v Ostravě. Brněnské letiště loni přepravilo 11.653 tun nákladu, tedy téměř 17 procent letecky přepraveného nákladu v ČR. Za poslední dva roky brněnské letiště množství přepraveného nákladu ztrojnásobilo. Naopak meziročně zhruba o devět procent méně nákladu loni přepravilo letiště v Ostravě, které se 14.123 tunami přepraveného nákladu odbavilo asi 20 procent nákladu přepraveného v loňském roce z českých letišť.

Zdroj: ČTK

Německé dráhy zakážou užívání marihuany na nádražích

Německé dráhy brzy zakážou užívání marihuany na nádražích. Informovala o tom v sobotu agentura DPA. V Německu je přitom od 1. dubna konzumace konopí pro rekreační účely částečně legalizována. Omezení se týkají například hřišť a škol – a brzy k nim přibudou i vlaková nádraží.

Společnost Deutsche Bahn (DB) chce odpovídajícím způsobem přizpůsobit pravidla chování cestujících. „Na základě legislativního zákazu konzumace konopí přes den na pěších zónách nebo v okolí škol a hřišť chceme své cestující, zejména děti a mladistvé, na našich nádražích chránit. Proto obecně zakážeme konzumaci konopí na našich nádražích,“ řekla mluvčí DB týdeníku Bild am Sonntag.

Aktualizovaný „domovní řád“ Deutsche Bahn má být hotový a platný zhruba za měsíc. Od června pak bude DB porušení zákazu stíhat. Do té doby budou zaměstnanci drah podle mluvčí cestující „přátelskými výzvami a upozorněními“ žádat, aby od kouření marihuany upustili.

Zákaz bude platit i pro kuřácké zóny, které jsou na některých nádražích, potvrdila DB agentuře DPA.

Zdroj: ČTK

Stížnost na výběr firem z ČR a SR pro mýtný systém v Chorvatsku byla zamítnuta

Chorvatský antimonopolní úřad zamítl stížnost proti výběru konsorcia zahrnujícího českou společnost TollNet a slovenskou firmu SkyToll v tendru na nový systém mýtného v Chorvatsku. Informoval o tom chorvatský deník Jutarnji list.

Na chorvatskou Státní komisi pro kontrolu zadávání veřejných zakázek se se stížností obrátila skupina neúspěšných uchazečů, do které patří rakouská společnost Kapsch TrafficCom a chorvatská firma Spinne Traffic. Tito uchazeči skončili ve výběrovém řízení na druhém místě.

Rakouský Kapsch TrafficCom podle chorvatského deníku ve stížnosti uvedl, že někteří navrhovaní odborníci konsorcia zahrnujícího českého a slovenského dodavatele nemají požadovanou úroveň vzdělání a nikdy nepracovali na mýtném systému, který má být aplikován na dálnicích v Chorvatsku. Rakouská firma také tvrdila, že zadavatel zakázky – chorvatský státní provozovatel dálnic Hrvatske Autoceste (HAC) – nekontroloval bezúhonnost.

Podle deníku Jutarnji list mají nyní stěžovatelé možnost obrátit se na soud. Pokud se neodvolají, podepíše provozovatel dálnic HAC smlouvu o vytvoření systému pro elektronický výběr mýtného v Chorvatsku s firmami TollNet a SkyToll. Jejich nabídka v hodnotě 79,9 milionu eur (2,02 miliardy Kč) bez DPH byla v tendru vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.

Majitelem firem SkyToll a TollNet je ITIS Holding, součást skupiny PPF. CzechToll provozuje od 1. prosince 2019 satelitní mýtný systém v ČR. SkyToll od 1. ledna 2010 provozuje satelitní mýtný systém na Slovensku. Od roku 2015 do konce roku 2023 provozoval SkyToll také systém elektronických dálničních známek na Slovensku, ke konci roku jej předal do správy Národní dálniční společnosti. Ve Slovinsku spustil SkyToll v roce 2021 nový systém pro úhradu elektronických dálničních známek.

Zdroj: ČTK

Čeští letečtí dopravci loni přepravili 4,3 milionu lidí, meziročně o 5 % víc

Čeští letečtí dopravci loni přepravili téměř 4,3 milionu cestujících, meziročně téměř o pět procent více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky ministerstvo do statistiky zahrnulo výkony největších českých leteckých dopravců Českých aerolinií (ČSA) a Smartwings.

Množství cestujících přepravených letecky českými dopravci za loňský rok dosahuje téměř 62 procent počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy s českými aerolinkami letělo 6,9 milionu cestujících. Nejvíce cestujících, 7,5 milionu, čeští dopravci přepravili v roce 2011.

Loni se také meziročně zvýšila průměrná vzdálenost, na kterou lidé létali, na zhruba 2207 kilometrů. V roce 2022 cestující průměrně létali na vzdálenost přibližně 2193 kilometrů. V roce 2019 to bylo 1705 kilometrů, loni tedy lidé letecky cestovali na průměrně delší vzdálenosti než před pandemií.

Přepravní výkony českých leteckých dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli letecky přepraveni jednotliví cestující, loni činily 9,4 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly podobně jako množství přepravených cestujících zhruba o pět procent.

Nejvíce cestujících přepravili dopravci ve třetím kvartálu loňského roku, nejméně v prvním. Stejně tak nejvíce kilometrů cestující urazili ve třetím a nejméně v prvním kvartálu. Průměrně na největší vzdálenosti ale cestující létali naopak v prvním kvartálu a na nejkratší ve třetím.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha do dubna odbavilo 2,97 milionu cestujících, meziročně o 32 pct víc

Pražské letiště Václava Havla za první čtvrtletí letošního roku odbavilo 2,97 milionu cestujících, což je oproti loňsku přibližně o 32 procent více. V březnu využilo pražské letiště 1,17 milionu cestujících, oproti loňskému roku je to 31procentní nárůst. Vyplývá to ze statistik zveřejněných na webu Letiště Praha. Cestující z ruzyňského letiště v březnu tradičně nejčastěji odlétali do Londýna, Paříže a Milána.

Ke konci března letiště evidovalo 25.931 vzletů a přistání, tedy téměř o 23 procent více než loni. Jen za březen jejich počet vzrostl o 21 procent na 9767 vzletů a přistání. V březnu také meziročně vzrostlo množství přepraveného nákladu, a to o více než 28 procent na zhruba 4676 tun.

Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, ve třetím měsíci v roce to bylo 105.906 cestujících. Následovala Paříž s 66.252 a Milán s 56.748 cestujícími, dále Řím a Amsterdam. Více než 167.000 cestujících v březnu letělo do Británie, následovala Itálie s přibližně 157.500 cestujícími, dále Španělsko, Francie a Německo.

Od 31. března na ruzyňském letišti platit letní letový řád, který letos nabídne 170 destinací, o 18 více než loni. Letošní letní sezona se počtem destinací stále nevyrovná letnímu letovému řádu z předcovidového roku 2019, kdy se létalo do 190 destinací. Nově se cestující z Prahy dostanou například do Verony a Florencie, portugalské Ponta Delgady, Tallinnu, Poznaně nebo kazachstánské Astany. Kromě počtu destinací letiště zvýšilo také frekvenci letů na více než 30 linkách.

V minulém roce ruzyňské letiště odbavilo 13,8 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026. Pro letošní rok Letiště Václava Havla předpokládá 16 milionů odbavených cestujících.

Zdroj: ČTK

Stát vybral za první čtvrtletí na mýtném 4 miliardy Kč, meziročně o 8,6 pct více

Dopravci v prvním čtvrtletí za mýtné na českých silnicích zaplatili 4,01 miliardy korun, meziročně o 8,6 procenta více. V samotném březnu stát na mýtném vybral 1,49 miliardy Kč, což byl v meziročním srovnání růst o 9,5 procenta. Na výběr mýtného měly vliv zejména Velikonoce a nová emisní složka mýta zavedená od března, uvedla v tiskové zprávě společnost CzechToll, který mýtný systém spravuje.

„O 4,5 procenta na 97,8 milionu se naopak meziročně snížil počet mýtných transakcí, které satelitní systém zaznamenal,“ sdělil ČTK mluvčí CzechToll Miroslav Beneš.

Kvůli letošnímu termínu Velikonoc měl březen pouze 20 pracovních dní, tedy o tři méně než loňský, k růstu výběru mýtného tak přispělo zavedení čtvrté složky mýtných poplatků, které zohledňuje produkci emisí oxidu uhličitého. „Zavedení poplatku za CO2 způsobilo růst výběru o 14,07 procenta oproti výběru, který by byl realizován bez této nové složky poplatků,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle CzechToll by kvůli velikonočním svátkům a bez navýšení mýtného jeho výběr v březnu meziročně klesl.

Stát mýtné o emisní poplatek navyšoval od 1. března, mýtné se tím zvýšilo o zhruba 15 procent. Na celkovém výběru mýtného se podle CzechToll toto navýšení podílelo přibližně 12 procenty. Změna vychází z evropské směrnice. Podle Kupky vybrané peníze pomůžou s investicemi do dopravní infrastruktury. „Jen v letošním roce otevřeme 118 kilometrů dálnic a zahájíme dalších 115 kilometrů staveb nových dálnic,“ řekl.

Vozidla s datem první registrace před 1. červencem 2019 byla od března automaticky zařazená do základní emisní třídy jedna s nejvyššími poplatky a nemají nárok na zařazení do vyšší emisní třídy s nižšími poplatky. Dopravcům s ostatními vozidly doporučuje CzechToll zkontrolovat nárok na zařazení do vyšší emisní třídy na webu věnovaném změnám. „Na základě oprávněných žádostí bylo zařazeno ke konci března do vyšší emisní třídy CO2 s nižšími poplatky 12.665 vozidel,“ dodal generální ředitel CzechToll Petr Chvátal.

Na konci března bylo podle mluvčího Beneše v systému elektronického mýtného zaregistrováno 843.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 665.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 650.000 kusů palubních jednotek. Chvátal přitom odhaduje výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 17 miliard korun, řekl v březnu ČTK.

Dopravci loni za mýtné na dálnicích a silnicích v Česku zaplatili 14,914 miliardy Kč, což bylo meziročně o 0,41 procenta více. Roční příjem státu z mýtného činí podle ministerstva dopravy kolem 14 miliard korun, zvýšení mýtného od března by mohlo státu přinést až dvě miliardy korun navíc.

Zdroj: ČTK

Studentský veletrh konference Železnice Pardubice přilákal stovky studentů

Ve čtvrtek 11.4.2024 se ve spolupráci s Dopravní fakultou Jana Pernera v prostorách Univerzitní Auly uskutečnil 10. ročník odborného setkání Železnice Pardubice. 

Novinkou letošního jubilejního ročníku byl dopolední STUDENTSKÝ VELETRH pracovních příležitostí, který byl doprovázen přednáškami na téma osobního rozvoje. Vrcholem dopoledního programu bylo vystoupení technologického experta Petra Máry, který se zaměřil na téma AI – jak poslední vynález lidstva ovlivní železnici.

Více než šest stovek návštěvníků z řad studentů a nadšenců dopravy si mohlo prohlédnout venkovní a vnitřní ukázky pracovní techniky, virtuální realitu v přímém přenosu, prezentaci moderních IT technologií, 3D projektování, BIM, digitalizaci a využití AI ve stavebnictví, výukové a výzkumné technologie, simulátory výuky jízdy a řízení provozu, unikátní VRT mobil SŽ a také výstavní expozice partnerů.

Na stánku Dopravní fakulty Jana Pernera si mohli zájemci vyzkoušet počítačový simulátor rozjezdu lokomotivy za ztížených podmínek a také se dozvědět vše o nabízených studijních programech a studiu na naší fakultě. Ve venkovní expozici představila Katedra dopravního stavitelství diagnostické a měřící technologie používané na železničních tratích.

Odpolední odborný program byl věnován tématům jako je dlouhodobé a stabilní financování železnice, velké investiční akce na železnici ve východních Čechách a železniční technologie budoucnosti. Úvodního slova odborné části se ujal děkan naší fakulty Libor Švadlenka, který zmínil důležitost železnice v budoucím rozvoji dopravní infrastruktury. „Již samotný odkaz na jméno Jana Pernera v názvu naší fakulty jednoznačně dokládá  významnost železnice jako takové. Ta prochází v současné době významnou modernizací a technologických upgradem, pro což je třeba mladé odborně vzdělané absolventy, takové, které produkuje naše fakulta.“  Děkan Libor Švadlenka ve svém vystoupení dále prezentoval možnosti studia na Dopravní fakultě Jana Pernera a také výsledky vědeckovýzkumné a projektové činnosti s důrazem na oblast železniční dopravy. Zdůraznil však, že se na fakultě věnuje pozornost i ostatním druhům dopravy a vždy je společná snaha o maximální spolupráci s podniky z praxe, díky čemuž mají naši absolventi vynikající uplatnitelnost na trhu práce, a to přímo ve vystudovaném oboru

Zdroj: DFJP

PRVNÍ TCHAJWANSKÁ ZÁMOŘSKÁ ŠKOLICÍ ZÁKLADNA IC PRŮMYSLU BUDE NA ČVUT V PRAZE

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček a generální ředitel TSRI Tuo-Hung Hou za tchajwanskou stranu dnes slavnostně v Betlémské kapli podepsali dva důležité dokumenty. Memorandum o spolupráci a zejména smlouvu o vzniku první zámořské pobočky tchajwanské základny pro školení mezinárodního personálu zabývajícího se vývojem čipů – IC.

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček považuje Tchaj-wan za důležitého strategického partnera univerzitního výzkumu. Protějškem pro ČVUT bude institut Taiwan Semiconductor Research Institute – TSRI, jehož generální ředitel Tuo-Hung Hou byl členem již loňské delegace na ČVUT. Právě rektor a generální ředitel podepsali memorandum o spolupráci obou stran, které má prvotní platnost na pět let a specifikuje zájmy ČVUT a TSRI na výzkumu a vývoji polovodičů.

Tuo-Hung Hou připomněl, že Tchaj-wan zaujímá první místo na světě z hlediska výroby a testování polovodičů a druhé místo na světě v oblasti čipů a samozřejmě hodlá tuto unikátnost rozvíjet. „Mě a mé kolegy napříč fakultami těší, že budeme významnými partnery tohoto unikátního projektu,“ uvedl rektor ČVUT Petráček.

Druhým, již zcela konkrétním dokumentem, který dnes oba pánové podepsali, je již zmíněná smlouva o „kultivaci talentů v IC designu“. Ta mimo jiné předpokládá třeba i vzdělávání studentů ČVUT v tréninkovém výzkumném centru TSRI, jež by mělo vzniknout v prostorách ČVUT. Po pěti letech by takto proškolených studentů mělo být více než 500. ČVUT by také mělo zajistit spolupráci na výzkumu s dalšími vybranými evropskými univerzitami, přičemž výzkum a výuka by měly být plně hrazeny z tchajwanských prostředků. „Je to ojedinělá příležitost, kterou můžeme našim kolegům – studentům i výzkumníkům nabídnout, a pro mě je samozřejmě velkou ctí, že právě ČVUT v Praze se stane prvním zámořským partnerem TSRI,“ řekl po podpisu obou dokumentů rektor Vojtěch Petráček.

Reálný příslib vysokých tchajwanských investic do výzkumu ČVUT a oboustranné spolupráce, a to zejména v oblastech polovodičů a IC technologií, zazněl koncem loňského listopadu, kdy tchajwanská delegace v čele s Wu Tsung-Tsongem navštívila Rektorát ČVUT. A již dnes, v polovině dubna, se z příslibu stala realita. Ministr bez portfeje Wu Tsung-Tsong, který byl do roku 2022 tchajwanským ministrem pro vědu a technologie a nyní je ministrem Národní rady pro vědu a technologii, již oficiálně oznámil v Taipei City, že Tchaj-wan zřídí svou první zámořskou školicí, designovou a inovační základnu pro IC právě v Praze.

Zařízení bude plnit čtyři funkce: prohlubování zámořské spolupráce a výměny, jakož i pomoc v průmyslových aplikacích; rozšiřování personálních zdrojů a příležitostí pro tchajwanský průmysl designu čipů; urychlení výměn v mezinárodních start-upech prostřednictvím diverzifikace komunikačních kanálů; a pomoc podnikům při propojování s mezinárodními průmyslově-akademickými partnery a globálním trhem.

Díky vysokému potenciálu vzdělaných magisterských a doktorských výzkumných pracovníků Českého vysokého učení technického v Praze je podle ministrových slov česká metropole a ČVUT pro Tchaj-wan ideálním místem.

Projekt nejen otevře Tchaj-wanu více příležitostí pro mezinárodní rozvoj, ale také podpoří vzájemnou prosperitu a výhody mezi Tchaj-wanem a mezinárodním řetězcem polovodičového průmyslu a stane se hnací silou pro udržitelné inovace v globálním polovodičovém průmyslu.

Zdroj: ČVUT

Pohonné hmoty v ČR dál zdražují, benzin je nad 40 Kč/l

Paliva v Česku dál zdražují, cena benzinu stoupla nad 40 korun za litr. Ve středu stál litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v průměru 40,12 koruny, před týdnem byl o 35 haléřů levnější. Nafta zdražila o sedm haléřů na průměrných 39,19 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzin byl naposledy nad 40 korunami loni v říjnu, nafta je nejdražší od loňského listopadu. Zdražování, zejména u benzinu, bude podle analytiků zřejmě pokračovat i v příštím týdnu.

Zdražování pohonných hmot v posledních týdnech je podle analytiků důsledkem stoupajících cen ropy. „Ropa je pod nadvládou geopolitického napětí,“ poukázal analytik XTB Jiří Tyleček na další vyhrocení situace na Blízkém východě. Upozornil však na korekci cen ropy v posledním týdnu. „Trhy věří, že napětí na Blízkém a Středním východě nebude eskalovat. V případě černých scénářů vývoje však hrozí růst ceny ropy až o desítky procent. S mnohem větší pravděpodobností by však ceny ropy měly alespoň v blízké době zůstat na dvojciferné úrovni,“ předpokládá. Zdůraznil také pokračující negativní vliv oslabující české koruny.

Růst cen paliv bude zřejmě pokračovat i v následujících dnech. Podle Lajska se ceny nafty i benzinu mohou brzy dostat i výrazněji nad 40korunovou hranici. „Nehledě na to, zda Izrael podnikne odvetný útok, u nás ceny pohonných hmot v následujících dnech nejspíš dále porostou. Opět očekáváme vyšší nárůst cen u benzinu, v příštím týdnu by to mohlo být o nižší desítky haléřů. Průměrná cena nafty pak může narůst opět o deset až 20 haléřů,“ uvedl Lajsek. Podle Tylečka by mohla na ceny zapůsobit poslední korekce cen ropy. Zdražování nafty by se tak podle něj mohlo brzy zastavit. U benzinu pak předpokládá pokračování růstu cen, protože jeho cenu ovlivňují silnější sezonní faktory. „I zde by však měl být cenový nárůst nižší, než jsme byli svědky v posledních týdnech,“ dodal Tyleček.

Loni na konci roku pohonné hmoty zlevňovaly, zdražovat začaly na začátku letošního, do konce února jejich ceny v průměru vzrostly téměř o tři koruny. Během března pak stagnovaly či mírně klesaly, na jeho konci ale začaly opět stoupat. V porovnání se situací před rokem je benzin v současnosti dražší zhruba o 2,30 koruny a nafta asi o pět korun.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,62 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 38,75 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 41,05 koruny. Naftu v Praze řidiči tankují za 40,19 koruny za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 17. dubnu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 40,12 39,19
Praha 41,05 40,19
Středočeský 40,35 39,48
Jihočeský 39,84 38,79
Plzeňský 40,25 39,36
Karlovarský 40,06 38,84
Ústecký 39,69 38,77
Liberecký 39,91 39,10
Královéhradecký 39,62 38,75
Pardubický 39,93 38,97
Vysočina 40,42 39,53
Jihomoravský 40,33 39,41
Olomoucký 40,32 39,46
Zlínský 39,99 38,93
Moravskoslezský 39,93 39,14

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář