Výstavba nové tramvajové trati v horní polovině pražského Václavského náměstí začne letos 29. června a potrvá tři roky. Tramvaje přes náměstí mezi Vodičkovou a Jindřišskou ulicí nepojedou od tohoto data až do 30. září, tj. tři měsíce. ČTK to řekl technický ředitel dopravního podniku (DPP) Jan Šurovský. Náklady na vybudování trati od Národního muzea doprostřed náměstí vyjdou na 1,24 miliardy Kč. Jako první vznikne odbočka a napojení ze současné tramvajové trati, práce budou postupovat směrem k muzeu. Auta budou po dobu výstavby jezdit obousměrně v jedné polovině Václavského náměstí.
Výstavba začne zmíněnou tříměsíční výlukou ve Vodičkově a Jindřišské ulici, kdy DPP opraví nejprve trať ve Vodičkově mezi náměstím a Palackého ulicí. Zároveň dělníci opraví stropní desku stanice metra A Můstek, která se nachází pod kolejemi. Poté vybudují výhybky a odbočku z nynější trati směrem nahoru po náměstí.
„V létě už začne výstavba na přeložkách inženýrských sítí na Václavském náměstí. Konkrétně výstavba retenční nádrže na vodu, která bude v podzemí pod prostorem, kde jsou nyní (na náměstí) historické tramvaje. Později se začne připravovat oprava stropní desky metra C Muzeum,“ řekl Šurovský. Při výluce vzniknou ve Vodičkově a Jindřišské blíže k náměstí provizorní obratiště. „Budeme se snažit dojet až co nejblíž k tomu staveništi,“ uvedl Šurovský.
Tramvajovou trať přímo náměstí bude DPP budovat od prostředka náměstí směrem k Národnímu muzeu. Přesný harmonogram postupu prací bude podnik se stavební firmou ještě dolaďovat. V soutěži pak musí ještě najít firmu, která vybuduje koleje od muzea do Vinohradské a Škrétovy ulice. „Jedná se o druhou stavbu (první jsou koleje na náměstí), ale je povolená a má pravomocné stavební povolení,“ dodal Šurovský.
Při výstavbě kolejí přes magistrálu by se podle ředitele mělo pravděpodobně postupovat tak, že zůstanou pro auta průjezdné vždy dva ze tří jízdních pruhů. Také v tomto případě ale přesný postup prací a harmonogram teprve vznikne. Po dokončení trati tramvaje provoz aut nijak neovlivní, neboť již nyní jsou v místech křížení semafory a zároveň přechody pro chodce.
Tramvaje v horní části náměstí jezdily do roku 1980, o jejich návratu rozhodlo minulé vedení města. Oproti původnímu stavu budou podle dřívějších informací jezdit po stranách náměstí a uprostřed bude promenáda. Město také na náměstí počítá s utlumením provozu automobilů.
Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. V roce 2020 začala rekonstrukce spodní části náměstí, kterou město již dokončilo. Poté pokračovaly práce na dvou menších plochách u kolejí z Jindřišské do Vodičkovy ulice, které už byly přípravou pro stavbu tramvajové trati v horní části.
Společnost Letiště Praha loni vykázala čistý zisk 1,5 miliardy korun. Oproti roku 2022, kdy bylo letiště po pandemii covidu-19 dva roky ve ztrátě, je zisk vyšší o 1,2 miliardy korun. Oproti roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba 1,5 miliardy korun, tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy Kč. Hrubý provozní zisk (EBITDA) letiště za loňský rok byl 3,1 miliardy korun, což bylo meziročně o 900 milionů Kč více. Letiště Praha o tom informovalo v tiskové zprávě.
REKLAMA
Výsledky loňského hospodaření podle letiště pozitivně ovlivnil nárůst počtu odbavených cestujících, který meziročně stoupl o 29 procent na 13,8 milionu. Počet odbavených cestujících v loňském roce dosáhl 78 procent počtu z roku 2019.
Podle předsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Pose letiště loni díky dobrým výsledkům hospodaření uskutečnilo investice za přibližně 900 milionů korun. „Největší z nich se týkaly rekonstrukce pojezdových drah TWY Z a TWY H, které vyšly na 139 milionů korun, a výstavby kabelovodu propojujícího areály sever a jih za 89 milionů korun,“ řekl Pos a dodal, že pražské letiště pokrylo celou částku ze svých zdrojů.
Z Letiště Václava Havla Praha v roce 2023 létalo 69 dopravců přímou linkou do 167 destinací. Letos ruzyňské letiště předpokládá odbavení 16 milionů cestujících. Toto číslo by ale stále bylo pod hranicí počtu z předcovidového roku 2019, kdy letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů.
Správa železnic vyhlásila výběrové řízení na projektanta nové budovy centrálního dispečerského pracoviště (CDP) pro dálkové řízení provozu na vysokorychlostních tratích v Čechách. Vznikne v sousedství stávajícího objektu CDP na pražské Balabence. Předpokládaná hodnota zakázky je 39 822 660 korun.
Vítěz výběrového řízení vypracuje mimo jiné studii nové budovy CDP VRT Praha, záměr projektu a následně dokumentace pro povolení záměru a pro provádění stavby. Zahájení stavebních prací se plánuje v roce 2027.
Pracoviště dálkového řízení provozu na vysokorychlostních tratích se bude nacházet stejně jako stávající budova CDP v tzv. trianglu na pražské Balabence. Součástí budovy budou kromě sálů pro obsluhu VRT také dispečerské sály pro konvenční železnici v oblasti Prahy.
Samotné práce budou zahrnovat výstavbu nové budovy a na ni navazujících objektů a rozšíření stávajícího počtu parkovacích míst včetně možnosti dobíjení elektromobilů. Vznikne také nové energocentrum pro celý areál CDP Praha, které zajistí spolehlivé napájení i při mimořádných situacích.
Podobné centrum získají také vysokorychlostní tratě na Moravě. Pracoviště budou zároveň v případě potřeby schopná převzít kontrolu nad úseky VRT ve zbývající části republiky.
Cestující městskou hromadnou dopravou v Brně si informace o spojích zjistí rychleji než dříve. Dopravní podnik města Brna (DPMB) spustil na svém webu a v aplikaci DPMBinfo vlastní vyhledavač. Kromě většího komfortu nabízí i výhodu propojení vyhledávání s aktuálními informacemi z provozu.
„Službu zákazníkům se snažíme neustále zlepšovat a přizpůsobovat jejich požadavkům. Integrace vlastního vyhledávání spojení do mobilní aplikace a webových stránek je dalším krokem k vyššímu komfortu při využívání městské hromadné dopravy v Brně. Vyhledání spojení v rámci celého Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje je nyní pro uživatele rychlejší a spolehlivější. Při zobrazení vyhledaných spojů přímo v mobilní aplikaci nebo na webových stránkách umožňuje jejich propojení s dalšími informacemi, například aktuálním zpožděním, mimořádnou událostí na trase nebo probíhající či plánovanou výlukou,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.
Doposud vyhledávač v aplikaci DPMBinfo a na webu DPMB cestující odkazoval na veřejný vyhledávač, což s sebou neslo řadu nevýhod. Z aplikace bylo nutné otevřít webové stránky s vyhledávačem – to obnášelo využití většího množství dat. DPMB a jeho zákazníci byli plně odkázáni na funkčnost tohoto externího zdroje informací. Třetím hendikepem bylo zobrazování reklam, které byly vázány na provoz externího vyhledávače.
„Po čtyřech měsících práce na zavedení nového vyhledávání tak spouštíme testovací provoz a jsme otevřeni zpětné vazbě od našich cestujících,“ řekl Havránek.
Mobilní aplikaci DPMBinfo nabízí dopravní podnik cestujícím už od roku 2017. Aktuálně ulehčuje cestování více než 53 tisícům uživatelům, kteří si zde kromě vyhledávání spojů mohou najít i mimořádné a plánované události v provozu nebo aktuální polohu vozů.
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) začne od středy 17. dubna 2024 od brzkých ranních hodin s opravou tramvajové tratě na Letenském náměstí. Práce zde potrvají do neděle 28. dubna 2024 zhruba do půlnoci. Z tohoto důvodu bude obousměrně přerušen provoz tramvají mezi Hradčanskou a Strossmayerovým náměstím. Tramvajové linky č. 1, 8, 12, 25, 26, 41, 91 a 96 budou jezdit po změněných trasách, DPP v denním provozu zavede náhradní autobusovou dopravu X1 a v nočním X91. Pro automobily nebude možné ve směru od Veletržní odbočovat do Letenského tunelu.
DPP v rámci této akce opraví lomy kolejnic na trati v ulici Milady Horákové a na Letenském náměstí v úseku mezi Čechovou a Oveneckou ulicí a současně vymění opotřebené kolejové oblouky. Z tohoto důvodu bude od středy 17. dubna od cca 4:30 do neděle 28. dubna 2024 do cca 24:00 obousměrně přerušen provoz tramvají v úseku Hradčanská – Strossmayerovo náměstí.
Změny tras tramvajových linek
Linka č. 1 bude v úseku Hradčanská – Strossmayerovo náměstí odkloněna přes zastávky Chotkovy sady, Malostranská a Čechův most.
Linka č. 8 bude rozdělena na dvě části:
ve směru od Nádraží Podbaba bude ze zastávky Hradčanská odkloněna do obratiště Špejchar
ve směru od Starého Hloubětína bude zkrácena do zastávky Strossmayerovo náměstí, dále bude pokračovat jako linka č. 25 směr Lehovec
Linka č. 12 bude v úseku Malostranská – Strossmayerovo náměstí odkloněna pře zastávku Čechův most.
Linka č. 25 bude rozdělena na dvě části:
ve směru od Bílé Hory bude ze zastávky Hradčanská odkloněna do obratiště Špejchar
ve směru od Lehovce bude zkrácena do zastávky Strossmayerovo náměstí, dále bude pokračovat jako linka č. 8 směr Starý Hloubětín
Linky č. 26, 91 a 96 budou v úseku Hradčanská – Dlouhá třída odkloněny přes zastávky Chotkovy sady, Malostranská a Čechův most.
Historická linka č. 41 bude v úseku Královský letohrádek – Strossmayerovo náměstí odkloněna přes zastávky Malostranská a Čechův most.
Změny v zastávkách tramvají
Pro oba směry se zřizuje zastávka Malostranská na nábřeží Edvarda Beneše.
Náhradní doprava
V denním provozu bude zavedena náhradní autobusová doprava X1 v trase Hradčanská – Strossmayerovo náměstí.
V nočním provozu bude zavedena náhradní autobusová doprava X91 v trase Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky.
Individuální automobilová doprava bude částečně omezena v místech prací. Auta jedoucí od Sparty do Veletržní budou tramvajovou trať přejíždět už v křižovatce ulic Milady Horákové, Korunovační, Čechovy a výjezdu z Letenského tunelu. Počet pruhů ve směru od Veletržní bude snížen ze tří na dva. Kvůli stavebním pracím na trati nebude možné odbočovat do Letenského tunelu, tj. vlevo ve směru od Veletržní ulice.
Pět největších nájemních transakcí na pražském kancelářském trhu představovaly loni renegociace, tedy přejednání stávajících smluv. Je to cesta, kterou firmy, jimž končí nájemní smlouva, stále častěji upřednostňují před stěhováním do nových prostor. Přispívají k tomu i vysoké náklady na vybavení kanceláří, tzv. fit out, jež má Praha nejvyšší v regionu střední a východní Evropy a srovnatelné například s Paříží. Loni v Praze činily v průměru 1 252 eur na metr čtvereční, což je 8% meziroční nárůst. Analýzu nákladů na zařízení kanceláří přináší realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield ve svém každoročním přehledu EMEA Fit Out Cost Guide.
Náklady na vybavení nových kancelářských prostor jsou jedním z faktorů, které společnosti posuzují při svém rozhodování, zda setrvat ve stávajících prostorách, nebo se přestěhovat do nových. Při jejich aktuální výši – v Praze jde v průměru o 1 252 eur na metr čtvereční – jde o nemalou položku, jež často přispěje k rozhodnutí prodloužit současnou nájemní smlouvu. Takové řešení zvolili i nájemci v loňských pěti největších pražských kancelářských transakcích.
Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor, Cushman & Wakefield: „Z našich statistik vyplývá, že nájemci častěji volí setrvání ve stávajících prostorách a přejednání svých nájemních smluv. Většina své prostory nyní zmenšuje – ale záleží také na oboru podnikání firmy a na její velikosti. Nejčastěji kanceláře zmenšují finanční instituce, a především centra sdílených služeb, která model práce na dálku ovlivňuje nejvíce. Naopak technologické firmy mnohdy expandují, stejně jako společnosti poskytující profesionální obchodní služby pro firmy.“
Setrvání ve stávajících prostorách tak nemusí nutně znamenat zachování jejich podoby. Firmy usilují o to, jejich prostory byly efektivně využity a vyhovovaly aktuálním trendům. Rozšíření práce na dálku s sebou často nese snižování počtu pracovních míst a jejich sdílení, na druhé straně ale vyžaduje zároveň vznik nových zón pro videokonference, komunitních prostor pro spolupráci, nebo naopak těch pro soustředěnou individuální práci. Pracovní prostředí má také zaměstnance motivovat k alespoň částečnému docházení do kanceláří.
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Zaměstnavatelé usilují o vytvoření prostředí, jež by vyhovovalo současným „workplace“ trendům a bylo pro zaměstnance atraktivní alternativou k práci z domova. Musí být dostatečně flexibilní a nabídnout podmínky pro různé typy pracovních aktivit, poskytnout kvalitní technické vybavení, umožnit relaxaci nebo socializaci. Nemalou roli hrají i požadavky na udržitelnost, diverzitu a inkluzi. To vše se dnes promítá do designu kanceláří, kvality vybavení i samotného výběru budovy.“
I majitelé kancelářských budov tak musejí nájemce motivovat, aby zvolili jejich projekt – ať už ty nové pro přestěhování, nebo ty stávající k setrvání. Jednou z pobídek jsou příspěvky na vestavbu, jež podobně jako noví nájemci dostávají i ti, kteří přejednávají smlouvu v dosavadních prostorách.
Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor, Cushman & Wakefield: „V posledních dvou letech se výše příspěvků na vestavbu téměř zdvojnásobila, a to i v případě renegociací. Pronajímatelé chápou nutnost investic do remodelací stávajících prostor, které mohou nájemce ve starší budově udržet. Buduje-li se zcela nový fit out, pronajímatel je schopen pokrýt svým příspěvkem až 40 % nákladů nájemce. V případě přestavby stávajících prostor mohou být náklady i o 40% nižší, i tak je ale kontribuce pronajímatele nezbytná.“
Největší položkou jsou stavební náklady
Ve srovnávaných městech regionu EMEA představují největší položku nákladů na fit out samotné stavební náklady – v Praze jde o 50 %. Nezanedbatelné jsou nicméně také náklady na nábytek a technické vybavení, jež obvykle tvoří zhruba pětinu, v Praze přesně 20 %. Stejně vysokou položkou v rozpočtu jsou u nás i náklady na technické (AV a IT) vybavení, poradenské služby související s návrhem a realizací nového designu kanceláří se podílejí 10 %.
Za vysokými stavebními náklady stojí zvýšení cen stavebních prací i materiálů. Ceny stavebních prací se podle údajů Eurostatu v celé eurozóně i v Česku v roce 2022 meziročně zvýšily o zhruba 12 %, v roce 2023 o dalších 6 %. Pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině způsobily nedostatek mnoha stavebních materiálů, a tedy také rapidní nárůst jejich cen. Podle údajů z cenové soustavy ÚRS vzrostl souhrnný index cen materiálů v Česku za období od začátku roku 2021 do konce roku 2022 přibližně o 40 %. V roce 2023 dochází k jejich postupnému poklesu, ale na počátku roku 2024 ceny stále převyšují úroveň před pandemií.
Praha: v CEE nejdražší, srovnatelná s Paříží či Amsterdamem
V Praze dosáhly loni náklady na vybavení kanceláří v průměru 1 252 eur na metr čtvereční. V rámci regionu střední a východní Evropy následovala Varšava (1 250 eur na metr čtvereční) a Budapešť (1 200 eur na metr čtvereční).
V celém regionu EMEA se na první příčce umístil Londýn s průměrnými náklady na fit out 2 629 eur na metr čtvereční. V dalších městech západní Evropy jsou tyto náklady sice o něco nižší než v Londýně, nicméně ve většině z nich zůstávají nad úrovní Prahy. Srovnatelné s ní jsou třeba v Amsterdamu (1 200 eur za metr čtvereční) nebo v Paříži (1 190 eur za metr čtvereční).
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Úrovně nákladů na fit out srovnatelné s některými západoevropskými městy dosáhla Praha díky kombinaci vysoké inflace, růstu cen stavebních materiálů, nízké nezaměstnanosti a vysoké stavební aktivity v uplynulých letech.“
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „V blízké budoucnosti v Česku neočekáváme významné snížení stavebních nákladů, nicméně u materiálů již vidíme narovnávání cen a zlepšování dostupnosti. Pracovní síla ve stavebnictví je již také dostupnější v souvislosti se zpomalením výstavby, což by také mělo pomoci zvýšit konkurenceschopnost v tomto odvětví.“
30 % z více než 720 vystavovatelů bude na letošním veletrhu Hispack mimo Španělsko, hlavní účastníci jsou registrováni především z Turecka, Itálie, Číny, Německa a Francie.
Navíc se očekává se, že na Gran Via ve Fira de Barcelona bude účast více než 27 000 odborníků v z oblasti packaging, z nichž nejméně 10 % bude opět zahraničních.
Více než 250 zahraničních firem je součástí široké škály celkového počtu vystavovatelů. Ten je letos zastoupen 720 vystavovateli z 28 zemí. Celkem se na výstavišti bude presentovat 1 250 značek, což vše svědčí o vzrůstajícím zájmu o veletrh.
Mezinárodní účast roste
Účast mezinárodních firem na veletrhu Hispack, který se bude konat od 7. do 10. května na Gran Via ve Fira de Barcelona, letos vzrostla o 5 % ve srovnání s rokem 2022. Zahraniční zemí s největším počtem vystavovatelů je Turecko (62), následuje Itálie (39), Čína (31), Německo (23), Francie (16), Nizozemsko (9), Portugalsko (8) a Spojené království (6). Na seznamu vystavovatelů jsou také společnosti z Polska, Belgie, USA, Egypta, Řecka, Maroka, Alžírska, Rakouska, Kanady, Dánska, Slovinska, Finska, Malajsie, Mexika, Japonska, Lotyšska, Tchaj-wanu, San Marina a Singapuru.
Technologie převažují
60 % nabídky Hispack tvoří zařízení a stroje na zpracování, balení a stáčení; výroba obalů, kódování, etiketovací a značkovací technika, automatizace, robotika a logistika. Zbývajících 40 % vystavovatelů prezentuje suroviny a materiály, různé druhy obalů a POS prvků pro různá průmyslová a spotřebitelská odvětví, ale i pro distribuci, e-commerce a maloobchod.
Při nehodě na bývalém letišti na Českolipsku zemřel při střetu s osobním autem dvaačtyřicetiletý motorkář. Zranění utrpěli řidič auta a jeho spolujezdec a ještě další svědek. Kriminalisté vyšetřují okolnosti nehody, vyslýchají svědky. Událost se stala v sobotu večer, motocykl a osobní vozidlo dnes převezli policisté ke znalci kvůli zkoumání. ČTK to řekla mluvčí policie Klára Jeníčková.
Tragická nehoda se stala v areálu bývalého vojenského letiště v Hradčanech. „Zjišťujeme, co se tam přesně stalo. Pokračuje výslech svědků,“ uvedla mluvčí. Událostí se vzhledem k závažnosti následků věnují kriminalisté. Tři zraněné převezli záchranáři do českolipské nemocnice. „V otázce zavinění budeme mít jasněji až po provedení všech potřebných úkonů,“ uvedla Jeníčková.
Kladno letos chystá opravu částí ulic u nemocnice, konkrétně Vančurovy a ulice K Nemocnici. Připravuje i novou křižovatku v Pražské ulici, kde má u odbočky do Arménské vzniknout kruhový objezd. Dokončena by měla být i poslední část rekonstrukce Americké ulice. Na opravy, rekonstrukce či výstavbu chodníků, silnic a parkovišť má město pro rok 2024 v rozpočtu 160 milionů korun, uvedl mluvčí radnice Vít Heral.
Opravě ulic poblíž nemocnice bude předcházet obnova vodovodu a kanalizace, poté dá město udělat nové povrchy. „Časový odhad prací je zhruba čtyři měsíce s předběžným zahájením prací v červnu. Vzhledem k tomu, že se jedná o přilehlé ulice k Oblastní nemocnici Kladno, jsme a budeme ohledně realizace v kontaktu s jejími zástupci,“ uvedl Heral.
V části Kročehlavy naváže město na výstavbu nových parkovacích míst v ulici Wednesbury, letos v úseku Vitry – Ukrajinská, vznikne zde 44 parkovacích stání. Završena má být i obnova kročehlavské Americké ulice. Práce na úseku mezi Švýcarskou a Holandskou ulicí chce město spustit o letních prázdninách. „Tato rekonstrukce ve stejném duchu naváže na loňskou etapu, hotový tak bude celý úsek od Kokosu na Sítné až po Nákupní centrum Oaza v Kročehlavech,“ doplnil mluvčí.
Pro výstavbu okružní křižovatky na křížení ulic Arménská a Pražská Kladno dopracovává projektovou dokumentaci. Součástí stavby je přeložka vedení vysokotlakého plynu, je třeba tedy dokončit všechny úřední náležitosti.
V Zádušní ulici v centru poblíž zámku nahradí současné žulové kostky nový asfaltový povrch. Upraveno bude prostranství včetně parkovacích míst naproti zámku. Chodníky a silnice budou opraveny také v lokalitě Habešovna, kde práce začaly loni. Připravuje se i oprava chodníku ve Smečenské ulici. K úpravě prostranství přistoupí město i před před kolumbáriem. Vznikne podél něj pás zeleně asi s 15 novými stromy a silnice u něj bude jednosměrná.
Nákladní dopravci loni po českých silnicích převezli 433,7 milionu tun nákladu, meziročně o 8,5 procenta méně. Je to nejmenší množství přepraveného nákladu od roku 2016. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství po silnicích přepraveného nákladu za loňský rok dosahuje 86 procent toho z roku 2019 před pandemií covidu-19. Tehdy silniční dopravci převezli 504,1 milionu tun.
Oproti roku 2022 se loni naopak zvýšila průměrná vzdálenost, na kterou dopravci po silnicích náklad převáželi, a to ze 138,9 kilometru na 149,4 kilometru. V roce 2019 to bylo 77,5 kilometru, loni tedy dopravci přepravovali náklad na průměrně vyšší vzdálenosti než před pandemií.
Největší část přepraveného nákladu, více než 87 procent, zahrnovala loni vnitrostátní doprava. Největší část mezinárodní dopravy, téměř 43 procent, tvořil vývoz, téměř třetinu dovoz. Meziročně také vzrostl tranzit přes ČR, o téměř 64 procent na přibližně 1,8 milionu tun. Celkově se průjezd Českem s nákladem na mezinárodní nákladní dopravě podílel více než třemi procenty.
Podle dat ministerstva dopravy objem mezinárodní silniční dopravy v Česku za posledních 20 let po vstupu do Evropské unie narostl o 45 procent na 54,7 milionu tun. Vnitrostátní doprava naopak ve stejném období klesla o 11 procent na 379 milionů tun.
Podle dřívějšího vyjádření mluvčího sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martina Felixe česká silniční doprava po vstupu do EU zažila velký růst, kdy převzala většinu vzájemné výměny zboží mezi tuzemskem a západními zeměmi. „Postupem času se do podobné pozice dostávají země z východní Evropy a jsou pro naše dopravce čím dál větší konkurencí,“ řekl Felix na začátku minulého týdne.
