Domů Blog Strana 272

Okénko do světa: americká železnice CSX začala přepravovat kontejnery mezi přístavem Baltimore a náhradními přístavy na východním pobřeží USA

Po nedávném zřícení dálničního mostu v Baltimore a tím vyvolané paralýze tamního důležitého amerického východopobřežního námořního přístavu bylo nutné začít přepravovat kontejnery, mířící z a do tohoto přístavu přes náhradní přístavy, především v New Jersey a New Yorku.

V zasadě jde o to, že námořní část přístavu Baltimore sice nefunguje, ale ostatní služby (především celní a další) související s mezikontinentální nákladní dopravou svou činnost nepřerušily, a proto přístav „své“ kontejnery stále zpracovává.

Toto začala řešit zde působící železnice CSX již krátce po katastrofě a 4. dubna začala provozovat nové vlaky, převážející kontejnerovou zátěž mezi přístavem Baltimore a dalšími přístavy na východním pobřeží, především v New Jersey a New Yorku. Podobně později zareagovala i konkurenční společnost Norfolk Southern.

Zdroj: ŽESNAD

Ministerstvo dopravy vybralo poradce k dostavbě dálnice D35 formou PPP projektu

Ministerstvo dopravy v tendru vybralo poradce k dostavbě 35 kilometrů dálnice D35, kterou bude stát financovat formou takzvaného PPP projektu, tedy formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Hodnotící komise ministerstva pro stavbu za více než 30 miliard korun z celkem tří nabídek vybrala konsorcium firem PricewaterhouseCoopers ČR, Mott MacDonald CZ, Siebert + Talaš a White & Case. V tiskové zprávě o tom ČTK informovalo ministerstvo dopravy, cenu zakázky na poradce neuvedlo.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na sociální síti X uvedl, že jde o úsek D35 mezi Opatovcem na Svitavsku a Mohelnicí na Šumpersku, tedy na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje. Vítěz tendru bude ministerstvu poskytovat právní, finanční, ekonomické a technické poradenství při přípravě a realizaci zadávacího řízení na výběr koncesionáře pro stavbu nové dálnice. Spojnici Čech a Moravy plánuje stát podle Kupky dokončit do roku 2029.

„Právě dva poslední úseky v délce 35 kilometrů mohou být dalším projektem financovaným a realizovaným ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru,“ řekl ministr. Formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru bude stát stavět dva úseky D35. Prvním z nich bude 18,2 kilometru dlouhý úsek vedoucí ze Starého Města na Svitavsku do Mohelnice, druhým bude 16,6 kilometru dlouhý úsek z Opatovce do Starého Města.

V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, uzavřený většinou na 15 až 30 let. Dodavatel provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel zakázku financuje pravidelnými platbami po dobu trvání smluvního vztahu. Zároveň je už od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme od soukromého sektoru i provoz a údržbu. Formou PPP v ČR doposud vznikala jen dálnice D4.

Dálnice D35 se letos podle ministerstva stane nejvíce rozestavěnou dálnicí v Česku. Do konce roku stát postupně zahájí výstavbu šesti úseků v délce 35,7 kilometru. S aktuálně rozestavěnými úseky tak bude ve výstavbě celkem 64 kilometrů této dálnice. Do roku 2029 ministerstvo plánuje zahájit a dokončit také stavbu zbývajících 52,7 kilometru dálnice.

Zdroj: ČTK

ŘSD začalo rekonstruovat D46 u Vyškova, práce potrvají srpna

Rekonstrukci téměř sedmi kilometrů dálnice D46 u Vyškova dnes po půlnoci zahájilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Práce za 461 milionů korun bez daně zahrnují úpravu mimoúrovňové křižovatky i stavbu protihlukové stěny u Pustiměři, kde zvuková zátěž překračuje limity. Potrvají do srpna, informovalo v tiskové zprávě ŘSD. Řidiči opravovaným úsekem projedou se sníženou rychlostí, vždy ale bude možné jet v každém směru alespoň jedním pruhem.

Stavba D46 začala v 70. letech. „Tehdy byly povolené výjimky z norem. Chyběly široké odstavné pruhy, připojovací i odbočovací pruhy. Nyní je ale provoz mnohem intenzivnější, proto dálnici od roku 2011 modernizujeme. V celé její délce jsme již vyměnili středová svodidla za bezpečnější, opravili a přestavěli pět křižovatek. Teď zmodernizujeme mimoúrovňovou křižovatku se silnicí I/47 u Vyškova a pět kilometrů dálnice,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Kvůli chybějícímu připojovacímu pruhu u křižovatky nyní nelze v úseku zvýšit rychlost a řidiči tam smí jet nejvýš 100 kilometrů v hodině. Po opravách ve směru na Olomouc pruh přibude a maximální možná rychlost bude 130 kilometrů v hodině. Bezpečnost provozu má zvýšit nový telematický systém.

Součástí prací je i stavba mostu přes řeku Haná a oprava betonu na části dálnice, která může sloužit jako přistávací plocha pro vojenská letadla. Odolnější beton pokryje úsek přibližně mezi prvním a čtvrtým kilometrem. „Je to záložní přistávací dráha pro stíhačky. Proti standardní betonové dálniční vozovce bude vozovka zesílena. Je to opatření, které slouží k tomu, že kdyby toto záložní letiště bylo potřeba, tak aby se mohlo využívat ve velmi krátkém čase. Konkrétní stavební prvky si vyžádalo ministerstvo obrany,“ doplnil Mátl.

Téměř 40 kilometrů dlouhá D46, které se také říká Hanácká dálnice, vede z Vyškova přes Prostějov do Olomouce. Na 26. kilometru dálnice je estakáda Haná v Prostějově, která se svými 794 metry patří mezi nejdelší dálniční mosty v zemi.

Zdroj: ČTK

Autobusová doprava loni přepravila 347 mil. cestujících, meziročně víc

Veřejná autobusová doprava v loňském roce přepravila více než 347 milionů cestujících, meziročně o 3,6 procenta více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství přepravených cestujících autobusy veřejných linek za loňský rok dosahuje 97,6 procenta počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy se autobusy svezlo téměř 355,6 milionu lidí. Loni se snížila průměrná vzdálenost, kterou lidé v autobusech urazili, na 25,4 kilometru.

V roce 2022 lidé autobusy průměrně cestovali na vzdálenost 27,6 kilometru. V roce 2019 to bylo 29,1 kilometru. Průměrná vzdálenost se v roce 2020 propadla na 23,1 kilometru a stagnovala až do roku 2022, kdy opět vzrostla.

Nejvíce cestujících, 93 procent, přepravili dopravci v pravidelné dopravě vnitrostátně a 1,1 procenta mezinárodně. Zbývajících přibližně 5,8 procenta cestujících přepravili v nepravidelné dopravě, tedy zájezdoví dopravci.

Přepravní výkony autobusových dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli ve veřejné autobusové dopravě přepraveni jednotliví cestující, loni činily 8,8 miliardy kilometrů. Meziročně klesly zhruba o 4,3 procenta.

Nejvíce cestujících přepravili autobusoví dopravci v prvním kvartálu, nejméně ve druhém a čtvrtém. Nejvíce kilometrů a průměrně také větší vzdálenosti cestující urazili ve třetím kvartálu.

Zdroj: ČTK

Železniční dopravci v ČR loni přepravili 184,6 milionu pasažérů, meziročně více

Železniční dopravci loni v Česku přepravili zhruba 184,6 milionu cestujících, meziročně téměř o deset procent víc. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství přepravených cestujících na železnici za loňský rok dosahuje 95 procent počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy se vlaky svezlo 194,2 milionu cestujících. Loni se také meziročně zvýšila průměrná vzdálenost, kterou lidé ve vlacích urazili, na 56,8 kilometru.

V roce 2022 cestující na železnici průměrně cestovali na vzdálenost 54,4 kilometru. V roce 2019 to bylo 57 kilometrů, loni tedy lidé vlakem cestovali průměrně téměř stejně daleko jako před covidem. Průměrná vzdálenost se v roce 2020 propadla na 50,2 kilometru, od té doby postupně roste.

Přepravní výkony železničních dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli po železnici přepraveni jednotliví cestující, loni činily 10,5 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly podobně jako množství přepravených cestujících o deset procent.

Nejvíce cestujících přepravili dopravci ve čtvrtém kvartálu loňského roku, nejméně v prvním. Nejvíce kilometrů a průměrně také větší vzdálenosti ale cestující urazili ve třetím kvartálu.

Dopravci loni po železnici přepravili 90,2 milionu tun nákladu, meziročně téměř o jedno procento méně. Téměř 63 procent nákladu tvořila mezinárodní přeprava, zbytek vnitrostátní. V mezinárodní dopravě převažoval import. Nejvíce nákladu přepravili dopravci v prvním kvartálu.

V předcovidovém roce 2019 přepravili 98,5 milionu tun nákladu. Kromě roku 2021 se pak množství přepraveného nákladu drželo pod hranicí 91 milionu tun. V roce 2021 dopravci po železnici přepravili 97,2 milionu tun nákladu.

Náklad se po železnici loni průměrně přepravoval na vzdálenost 179,9 kilometru. V roce 2022 to bylo více, 180,3 kilometru. Ve srovnání s rokem 2019 se náklad přepravuje na delší vzdálenosti, tehdy to bylo 163,1 kilometru.

Zdroj: ČTK

Aero rozlousklo logistický oříšek. K zákazníkům vyrazilo 22 kamionů s letouny, příslušenstvím a náběžnými hranami

Český výrobce letadel Aero realizoval mimořádnou nakládku 22 kamionů s letouny L-39NG a dalším příslušným vybavením pro své zákazníky. Svým rozsahem neobvyklou přepravní událost ještě zvýraznila nakládka již vyrobených náběžných hran pro Airbus A220. Jednalo se o složitou logistickou operaci, která vyžadovala pečlivou koordinaci a plánování.

„Dodání letounu L-39NG zákazníkovi je komplexní službou, jež zahrnuje jak samotný letoun včetně pozemního výcvikového zařízení, náhradních dílů a dalšího vybavení a příslušenství, tak i balík služeb pro výcvik pilotů a pozemního personálu se zaškolením a zkušebními lety. Zákazník tak dostává ke každé zakázce sadu teoretického a praktického školení,“ vysvětluje Viktor Sotona, předseda představenstva a CEO společnosti Aero: „Před odesláním letounu tým od zákazníka včetně pilotů přijede k nám do Vodochod, kde letadlo vyzkouší při letu pod dohledem našeho továrního pilota Po doručení zákazníkovi letoun na místě během tří týdnů náš speciální tým zase složí a náš tovární pilot zalétá.“

Logisticky náročnou nakládku museli v Aero přichystat, naložit a celkově zkoordinovat během několika dnů. V této dodávce se mimo letounů, které se zpravidla přepravují v rozebraném stavu, nacházela také sada náhradních dílů a pozemního vybavení vážicího desítky tun, jde například o různé vozíky, klíny, plachty apod. Před transportem k zákazníkovi se každý letoun musí rozebrat, což trvá asi jeden týden. Stroj je rozebraný a uložený ve speciálně vyrobených železných přepravních klecích, v jedné je trup, v další křídla, ve třetí ocasní část a v poslední výškovky.

Foto: Aero Vodochody

Připravenost a plánovací kapacity logistického oddělení Aero ještě zvýraznila souběžně probíhající nakládka náběžných hran, které se ve vodochodském závodu vyrábí na civilní letoun A220. Přeprava náběžné hany je sama o sobě velmi náročná, protože tato důležitá část letadla měří 17 metrů. Tomu musí být uzpůsobený i návěs kamionu. Brány českého výrobce Aero opouští průměrně dvě sady náběžných hran týdně. Za první kvartál se vypravilo k zákazníkovi 25 náběžných hran.

Součástí dodávky L-39NG bývá také pozemní simulační výcvikový systém, který je podstatný pro výcvikový proces vzdušných sil na straně zákazníka. Systém se skládá z leteckého simulátoru, který v nejvyšší verzi simuluje všechny prvky letu včetně chování letadla za různých letových podmínek. V některých případech požaduje zákazník vybavení celé učebny pro školení pilotů a mechaniků.

AERO Vodochody AEROSPACE a.s. se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a modernizace civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v České republice a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. V oblasti vlastních letounů je Aero stálým partnerem řady armádních letectev a má silnou pozici na trhu s vojenskými cvičnými a lehkými bitevními letouny. Díky 11 tisícům letounů, které vyrobilo za sto let své existence, stovkám stále používaných letounů L-39 Albatros sloužících u desítek vojenských provozovatelů i v řadě demo týmů, a zejména díky svému novému letounu L-39NG se Aero profiluje jako lídr na světovém trhu s proudovými cvičnými letadly. V oblasti civilního letectví Aero spolupracuje s největšími leteckými výrobci na široké škále projektů a je partnerem v několika risk-sharingových programech, kde je zodpovědné nejen za výrobu a montáž leteckých celků, ale také za jejich vývoj.

Zdroj: Reliant

Železnice Pardubice na UPCE

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice je spoluorganizátorem X. ročníku odborného setkání ŽELEZNICE PARDUBICE 2024. Akce se uskuteční tento čtvrtek 11. dubna od 9 do 17 hodin v univerzitní aule. Na pořádání setkání se podílí také Fakulta dopravní ČVUT v Praze. 

Účastníky akce čeká pestrý program a řada zajímavých hostů, kteří se budou zabývat otázkou, jakým směrem se bude česká železnice ubírat. Nosnými tématy letošního ročníku jsou „Dlouhodobé a stabilní financování železnice“, „Velké investiční akce na železnici ve východních Čechách“ a „Železniční technologie budoucnosti.“

Program, včetně vystupujících hostů naleznete ZDE.

Dopoledne se v aule setkají žáci škol se zájmy o technické obory na Veletrhu pracovních příležitostí a osobního rozvoje. Kromě výstavní expozice partnerů, ukázek pracovní techniky, virtuální reality v přímém přenosu nebo prezentace moderních IT technologií, 3D projektování, BIM a digitalizace a využití AI ve stavebnictví, výukové a výzkumné technologie je čekají také simulátory výuky jízdy a řízení provozu a unikátní VRT mobil Správy železnic. Hlavním lákadlem dopoledního programu bude přednáška jedné z největších technologických osobností současnosti PETRA MÁRY na téma „AI – Jak poslední vynález lidstva ovlivní železnici?“.

Odpolední část akce nabídne informace o strategickém investování, velkých investicích Správy železnic v regionu a účastníci se také dozví novinky ze světa české železnice. Mezi vystupujícími budou zástupci Ministerstva dopravy, Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a vedení Správy železnic.

Zdroj: DFJP

Obalová akademie – Přidejte se k našim nadcházejícím seminářům!

S radostí oznamuje sérii osvětových seminářů, které jsou zaměřené na aktuální témata v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Tyto semináře jsou skvělou příležitostí pro odborníky, studenty, a všechny zájemce o problematiku ochrany životního prostředí. Podívejte se na náš nadcházející program a neváhejte se zaregistrovat co nejdříve, protože místa se rychle plní!

Všechny semináře jsou na https://obalovaakademie.cz/konference-seminare.

18. dubna – Littering z blízka

Připojte se k nám a dozvíte se více o nové novele zákona o obalech, kde je v § 10a definována povinnost pro subjekty uvádějící na trh jednorázové plastové obaly. Detailně probereme, jaké náklady musejí tyto subjekty obcím hradit za úklid znečištění způsobeného litteringem a jaké obaly spadají do této kategorie.

19. dubna – EUDR a obalový průmysl

Zjistěte vše o nařízení EUDR, které má za cíl snížit dopad odlesňování a emise skleníkových plynů tím, že podporuje spotřebu výrobků, jež nejsou spojeny s odlesňováním. Tento seminář je klíčový pro všechny, kteří chtějí rozumět dopadům tohoto nařízení na obalový průmysl.

26. dubna – Save Food and Food Waste Training

Přidejte se k nám, abyste se naučili, jak můžeme společně bojovat proti plýtvání potravinami. Tento trénink nabídne praktické rady a strategie, jak snižovat odpady v potravinovém řetězci a přispět k udržitelnější budoucnosti.

4. května – PPWR 1. část

Základní informace o PPWR – zakázané obalové formáty, cíle, obal/neobal. 1.ze série o nové evropské legislativě.

5. června – Obaly pro potraviny a kosmetiku

Zopakování pravidel týkající se obalů pro potraviny a kosmetiku. Tato pravidla jsou klíčová jak pro výrobce, tak pro distributory a obchodníky.

27. června – European Packaging Symposium

Na tomto symposiu se sejdou odborníci z celé Evropy, aby diskutovali o nejnovějších trendech a výzvách v obalovém průmyslu. Buďte součástí této důležité události a získejte cenné informace a kontakty v oboru.

Nezmeškejte tuto příležitost k rozšíření vašich znalostí. Registrujte se již dnes!

Zdroj: SYBA

Paliva od minulého týdne zdražila o desítky haléřů, ceny jsou jako na podzim

Paliva v Česku třetí týden v řadě zdražují. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla za sedm dní o 68 haléřů na 39,77 koruny za litr. Benzin je tak nejdražší od poloviny loňského října. O 52 haléřů na litru zdražila za poslední týden nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 39,12 koruny, nejvíc od konce první listopadové dekády. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků bude zdražování pokračovat a cena benzinu překročí 40 korun za litr.

Za zdražováním paliv stojí podle analytika XTB Jiřího Tylečka vzestup globální poptávky spojený s pozitivním ekonomickým vývojem. Vliv podle něj mají také přetrvávající geopolitická rizika a problémy v mezinárodní přepravě. Pokles české koruny pak navíc zdražuje nákupy v cizích měnách.

Ceny pohonných hmot tak podle analytiků porostou i nadále. Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak v nejbližším týdnu počítá s růstem ceny benzinu o 40 haléřů za litr, u nafty by pak zdražení mohlo být o něco mírnější, zhruba o deset haléřů za litr. Překonání hranice 40 korun u benzinu v příštích dnech předpokládá i Tyleček. Podle něj ale pohonné hmoty budou zdražovat pomalejším tempem než dosud.

Ceny paliv v Česku stoupaly na začátku letošního roku, do konce února v průměru vzrostly téměř o tři koruny. Během března stagnovaly či mírně klesaly, na jeho konci ale začaly opět stoupat. V porovnání se situací před rokem je benzin v současnosti dražší zhruba o 2,20 koruny a diesel o 4,50 Kč.

Nejlevnější paliva tankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,36 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 38,65 koruny.

Naopak nejdražší paliva tradičně nabízejí pumpy v Praze. Litr naturalu stojí v hlavním městě průměrně 40,44 koruny. Naftu v metropoli tankují motoristé za 40,13 koruny za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 10. dubnu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 39,77 39,12
Praha 40,44 40,13
Středočeský 40,12 39,39
Jihočeský 39,41 38,67
Plzeňský 39,91 39,37
Karlovarský 39,49 38,76
Ústecký 39,36 38,65
Liberecký 39,57 38,97
Královéhradecký 39,46 38,79
Pardubický 39,61 38,88
Vysočina 40,03 39,43
Jihomoravský 40,11 39,34
Olomoucký 40,08 39,44
Zlínský 39,55 38,76
Moravskoslezský 39,57 39,03

Zdroj: ČTK

ŘSD: Přivaděč na D3 směrem na Český Krumlov postaví M-Silnice za 322,9 mil. Kč

Přivaděč dálnice D3 směrem na Český Krumlov postaví společnost M-Silnice za 322,9 milionu korun bez DPH. Stavba by měla začít do konce první poloviny letošního roku. Na síti X to uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. ŘSD vybíralo ze šesti nabídek na stavbu dálničního přivaděče na silnici I/39 Třebonín – Rájov a nejvýhodnější podala firma M-Silnice.

Stavba má pravomocné stavební povolení a hotové výkupy pozemků. Silnice má napojit českokrumlovský region na připravovanou dálnici D3. Přivaděč bude částečně novostavbou vedenou podél nynější silnice druhé třídy číslo 155 mezi sjezdem z D3 u Třebonína a Rájovem.

Ve výstavbě je teď na jihu Čech 31,9 kilometru dálnice D3. ŘSD v lednu zahájilo budování úseku Nažidla – Dolní Dvořiště na Českokrumlovsku. Náklady na stavbu 3,5 kilometru dlouhého úseku činí 875 milionů korun. V následujících měsících by měla začít stavba posledního úseku mezi Nažidly a Kaplicí nádraží, který měří 12 kilometrů.

V provozu je 70 kilometrů D3, která má v budoucnu spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit má 170 kilometrů. Celou D3 z Prahy k hranicím včetně středočeských částí chce stát podle ministerstva dopravy dokončit do roku 2031, jihočeskou část do roku 2026.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář