Středa, 26 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 282

Společnost STILL ČR vyráží na roadshow. Manipulační techniku předvede v třech českých městech

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost STILL ČR, přední dodavatel manipulační techniky a intralogistických řešení pro potřeby všech druhů skladových provozů, se brzy vydá na svou oranžovou roadshow. Zájemce o manipulační techniku v Českých Budějovicích, Plzni a Olomouci seznámí se svými elektrickými ručně vedenými vozíky, ale také s čelními vozíky RCE, které jsou novým přírůstkem do rodiny STILL.

 

„První zastávka oranžové roadshow STILL ČR proběhne 11. dubna v Českých Budějovicích, 18. dubna se přesuneme do Plzně a jízdu zakončíme 16. května v Olomouci. Návštěvníci se mají na co těšit. Přivezeme jim ukázat zástupce naší flotily vozíků, které rozhodně stojí za vidění a vyzkoušení,“ zve na akci manažerka marketingu STILL ČR Petra Ždánská.

 

Návštěvníci uvidí například nové, cenově výhodné elektrické vysokozdvižné vozíky RCE, které jsou určeny především pro jednoduchá až středně komplexní nasazení v jednosměnném provozu. „Představují ideální volbu pro společnosti s příležitostnými a méně intenzivními potřebami manipulace. Naši specialisté a technici budou návštěvníkům po celý den k dispozici pro individuální konzultace a dotazy,“ vysvětluje Petra Ždánská a pokračuje: „Zájemci budou mít jedinečnou příležitost prohlédnout si všechny detaily – pohodlnou kabinu řidiče, ovládací prvky, zdvihové zařízení, bateriový prostor a stožár. A ti, kdo k tomu mají potřebné oprávnění, si budou moci vyzkoušet i snadné ovládání našich nových vozíků RCE.“

 

Nové vysokozdvižné vozíky STILL RCE se vedle základních funkcí pyšní intuitivním ovládáním, standardizovanými balíčky vybavení a minimálními nároky na údržbu. Společnost návštěvníkům předvede také elektrické nízko i vysokozdvižné paletové vozíky. K vidění, otestování a zvýhodněnému nákupu bude také repasovaná manipulační technika.

 

Chybět nebude ani bohatý doprovodný program v podobě soutěží, parkourové show a dětského skákacího hradu. Celým dnem návštěvníky provede moderátor Petr Rychlý.

Pozvánku s programem najdete na webu still.cz ZDE.

Zájemci z řad profesionálů se mohou na akci registrovat ZDE. Získají vouchery na nákup manipulační techniky STILL a na akci pro ně bude připraveno občerstvení.

 

O společnosti STILL

STILL je předním dodavatelem řešení vnitropodnikové logistiky. Portfolio zahrnuje vysokozdvižné vozíky, skladovou techniku, propojené systémy a služby. Společnost založená Hansem Stillem v roce 1920 se vyznačuje dodáváním zákaznicky specifických, na míru střižených řešení s excelentním servisem. Cílem společnosti STILL je, aby intralogistika byla „chytrá“: vyvíjí inteligentní řešení, která umožní plynulejší a efektivnější procesy ve skladovém hospodářství, lepší ochranu zdraví lidí, kteří zde pracují a zároveň plnění nejvyšších standardů trvalé udržitelnosti. Proto STILL podporuje nová řešení pro rozvoj e-mobility a automatizace, řízení flotil a management hospodaření s energiemi až po cirkularitu, tedy důsledné šetrné nakládání se zdroji a opětovné zhodnocování použitých materiálů. Společnost STILL má hlavní sídlo v Hamburku, má přibližně 9 000 zaměstnanců ve 22 zemích a je součástí KION Group AG veřejně obchodované na burze.

Sledujte STILL na www.still.cz, na www.facebook.com/still nebo www.linkedin.com/company/stillczechrepublic/

Zdroj: STILL ČR spol. s.r.o.

Přeshraniční veřejná doprava na jižní Moravě funguje, ne však ideálně

Od
Karolína Vágnerová
-

Regionální spojení jižní Moravy s Rakouskem a Slovenskem veřejnou dopravou sice 17 let od vstupu do Schengenského prostoru funguje, zdaleka ne však ideálně a u všech přechodů. Nejvíc je to vidět na Mikulovu. Kromě letních výletních autobusů stále neexistuje možnost, jak se dostat obcí blízko za hranici. Spojení Mikulova s Poysdorfem by si své cestující i mimo letní sezonu našlo, řekl ČTK mluvčí společnosti Kordis JMK Květoslav Havlík. ČR se součástí Schengenu stala v prosinci 2007.

Poukázal ale na to, že Mikulov je jediný případ neprostupnosti jihomoravských hranic. Sice nejezdí ani regionální vlaky či autobusy mezi Lanžhotem a slovenskými Kúty, ale tam spojení nahrazují dálkové vlaky, kterými je možné se dostat z Břeclavi do Kútů. „Také se čeká, až bude hotová rekonstrukce slovenské tratě z Bratislavy na hranice. Pak je možné se slovenskou stranou diskutovat o možnostech prodloužení slovenských regionálních vlaků do Břeclavi. Ale nezaznamenáváme zde výraznou poptávku,“ uvedl Havlík.

Vývoj spojení s Rakouskem a Slovenskem byl po vstupu do schengenského prostoru odlišný. Zatímco na rakouské straně měl Kordis partnera, kterým je dodnes koordinátor integrované dopravy pro Dolní Rakousko, Vídeň a Burgenland, na Slovensku delší dobu jasný partner nebyl. Regionální autobusovou dopravu zajišťují kraje, vlaky objednává dodnes ministerstvo dopravy. „Navíc sousedíme s dvěma kraji, Trnavským a Trenčínským. Historicky však neměly kraje snahu do organizace dopravy vstupovat, až nyní se to pomalu mění,“ řekl Havlík.

S Rakušany se postupně podařilo vyjednat dva přeshraniční vlakové spoje. Osobní vlaky od Vídně končí v Břeclavi a ve Znojmě. Z Břeclavi do Rakouska ovšem nemá přesah jihomoravský tarif, ze Znojma je možné na krajskou jednorázovou i předplatní jízdenku dojet až do Retzu. „Na rakouský regionální tarif je možné dojet až do Břeclavi, ale to moc lidí nevyužívá, protože je drahé nejen pro nás, ale i pro Rakušany. Kdo chce v Rakousku častěji jezdit vlakem nebo obecně veřejnou dopravou, většinou si koupí KlimaTicket,“ uvedl Havlík. Naopak do Retzu využívají spojení studenti hotelové školy, kteří dojíždějí ze Znojemska, a lidé, kteří cestují do Rakouska za prací.

Až z Brna je možné také dojet autobusovou linku do příhraničního města Laa an der Thaya, v němž navazují vlaky a autobusy dále do Rakouska. Stejně jako zde platí jihomoravský tarif i do rakouského Drosendorfu, který je spojený autobusovou linkou s Vratěnínem. „Původně se jednalo o letní turistické spojení v řídce osídlené a odlehlé oblasti jihozápadního Znojemska, ale v současnosti spoje jezdí denně, ovšem vzhledem k nízké poptávce pouze na zavolání,“ dodal Havlík.

Spojení se Slovenskem dnes zajišťuje autobusový spoj z Hodonína přes Holíč a Skalici do Sudoměřic, který platí po celé trase Jihomoravský kraj, protože Slováci o tento spoj zájem neprojevili. „Kdysi silné vazby postupem času oslabují, ale stále zde hodně lidí dojíždí do zaměstnání na jedné i druhé straně hranice. Jezdí tady osm párů spojů ve všední den,“ řekl Havlík.

Vlaky spojují Veselí nad Moravou a Nové Mesto na Váhom s přestupem a zajištěnou návazností ve Vrbovcích. „Máme dohodu s Železniční společností Slovensko o uznávání našeho tarifu do Myjavy,“ doplnil Havlík.

Poptávka po přeshraničním cestování je podle něj v posledních letech stabilní a neočekává, že by se nějak významně měnila. Zmínil, že z dřívějších poznatků vychází, že do Rakouska míří za prací z jihomoravského příhraničí ve srovnání s Maďarskem a Slovenskem asi jen desetina lidí. „Z těchto dvou států tam denně dojíždějí desetitisíce lidí,“ dodal Havlík. Do Vídně je totiž z Bratislavy mnohem blíže než například z Břeclavi, z Maďarska je vzdálenost podobná.

Zdroj: ČTK

Za vynětí lesních pozemků pro letiště zaplatí Karlovarský kraj přes 20 mil. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Karlovarský kraj zaplatí přes 20 milionů korun za změnu označení lesních pozemků, které potřebuje pro rozšíření Letiště Karlovy Vary, jehož je majitelem. Teprve následně bude moct pozemky od Lesů ČR odkoupit. Získání pozemků od Lesů ČR a okolních obcí je nezbytným předpokladem pro rozšíření a prodloužení přistávací dráhy letiště tak, aby na něm mohla přistávat i větší letadla ze vzdálenějších destinací, řekl ČTK náměstek hejtmana Karlovarského kraje Dalibor Blažek (Místní).

Výkup pozemků od státní organizace Lesy ČR není jednoduchý, uvedl Blažek. „Lesy ČR nemohou prodat les, ale pouze pozemek, který není lesem. Proto jsme se domluvili, že uděláme znalecký posudek a požádáme o vyjmutí z pozemků určených k plnění funkce lesa. Posudek byl zpracován a nyní máme rozhodnutí od odboru životního prostředí, že zaplatíme zhruba 21 milionů korun za vynětí pozemků určených k funkci lesa a asi milion a půl za škody hospodářům za to, že tam les už nebude,“ řekl Blažek.

Poplatek za změnu charakteru pozemků neskončí v rozpočtu Lesů ČR, částečně z něj budou těžit i místní obce, v jejichž katastru pozemky leží. Z poplatku půjde 60 procent do státního rozpočtu a zbytek si rozdělí obec Pila, Karlovy Vary a Andělská Hora, popsal způsob rozdělení poplatku Blažek.

Teprve po změně charakteru pozemků z lesních na jiné využití může Karlovarský kraj začít jednat s Lesy ČR o jejich prodeji. Definitivní cena není stanovená.

Karlovarský kraj by chtěl modernizaci letecké dráhy Letiště Karlovy Vary stihnout v roce 2026. Do té doby by chtěl zajistit i financování. Jedná se o vícezdrojovém, na kterém by se podílel kraj, stát i soukromí investoři. Kraj má hotové posouzení vlivu na životní prostředí a připravuje podklady pro stavební povolení. Odhadované náklady na rozšíření a prodloužení dráhy jsou asi 1,1 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Oprava pražců zastaví o Velikonocích provoz v části pražského metra C

Od
Karolína Vágnerová
-

V části trasy pražského metra C se o Velikonocích zastaví provoz. Dopravní podnik (DPP) bude mezi stanicemi I.P.Pavlova a Nádraží Holešovice vyměňovat pražce. ČTK to sdělila mluvčí DPP Aneta Řehková. Výluka začne v pátek 29. března ve 04:30 a skončí v pondělí 1. dubna v 23:59. Vlaky se tak rozjedou opět v úterý 2. dubna při zahájení provozu. DPP postupně vyměňuje staré pražce na celé trase linky C.

„Pražce pocházejí ještě z dob výstavby pražského metra před zhruba 50 lety. Osadí se místo nich stejný počet nových betonových pražců,“ uvedla Řehková.

Dělníci budou měnit staré dřevěné pražce za nové betonové na obou kolejích mezi stanicemi Muzeum a Hlavní nádraží. V tomto úseku odstraní zaměstnanci podniku 694 pražců a dalších 365 původních pražců potom vymění najatá firma.

Po skončení této části modernizace tratě bude na trase linky C vyměněno 12.528 pražců, což je více než 60 procent z celkového počtu. Vyměnit jich bude zbývat tedy ještě 869 kusů.

Zdroj: ČTK

Správa železnic loni navýšila příjmy, ušetřila i díky nižší spotřebě energií

Od
Karolína Vágnerová
-

Správní rada Správy železnic dnes schválila účetní závěrku organizace za rok 2023. Ten se opět nesl ve znamení modernizace důležitých traťových úseků a železničních uzlů, stejně jako rekonstrukce desítek nádražních budov. Na hospodaření mělo pozitivní vliv zvýšení výnosů z nemovitostí o více než 100 milionů korun. Naopak se podařilo snížit mzdové náklady, úsporu ve výši 130 milionů korun pak přinesla nižší spotřeba plynu a elektřiny.

„Správa železnic kromě nutných provozních úspor pokračovala ve vysokém tempu investic. Na modernizaci vynaložila loni 39 miliard korun, dalších téměř 21 miliard šlo na opravy a údržbu tratí. Díky tomu se na řadě míst zvýšila bezpečnost provozu, současně se dál viditelně zlepšuje prostředí pro cestující,“ popisuje ministr dopravy Martin Kupka.

Z koridorových úseků skončila modernizace z Brna do Blanska, z Ústí nad Orlicí do Brandýsa nad Orlicí, z Velimi do Poříčan nebo v Praze mezi Smíchovem a Radotínem. V posledně jmenované stanici se navíc otevřela pro veřejnost nová nádražní budova.

K získávání potřebných finančních prostředků využívá Správa železnic moderní způsoby financování, například úvěr od Evropské investiční banky. Pokročila rovněž příprava PPP projektů. „Se zapojením soukromého kapitálu poprvé počítáme při financování výstavby železnice na letiště. Už jsme vybrali konsorcium poradenských firem, jejichž zkušenosti nám pomohou při hledání koncesionáře tohoto PPP projektu,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Z hlediska bezpečnosti provozu bylo loni důležité zvýšení zabezpečení celkem 124 železničních přejezdů, Správa železnic na ně vynaložila téměř 2,2 miliardy korun. Dalších šedesát křížení bylo zrušeno úplně. Pokračuje rovněž instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS, kterým je vybaveno už přibližně tisíc kilometrů tratí.

Úspory se podařilo najít i v oblasti mzdových nákladů, a to díky optimalizaci počtu zaměstnanců o 1,3 procenta. Ke konci loňského roku činil jejich počet 16 893. Důležitá je proto pokračující digitalizace a automatizace procesů.

Meziroční úsporu 130 milionů korun přineslo snížení spotřeby energií. Správa železnic potřebovala o sedm procent méně elektřiny, a dokonce o čtrnáct procent méně plynu.
V kolonce příjmů se pozitivně projevilo zvýšení výnosů, které u nebytových prostor, bytů, pozemků a staveb činilo 102,5 milionu korun.

Zdroj: Správa železnic

Experti i ministři: Vodíkové technologie čeká v ČR boom, na jejich podporu zamíří miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-
  • HYTEP: V roce 2030 má ČR spotřebovávat 20 tisíc tun obnovitelného vodíku
  • Legislativa EU zavazuje ČR k většímu nasazení vodíku v dopravě i průmyslu
  • Síkela: Akvizice 4 000 kilometrů plynovodů byla strategickým krokem pro budoucí transport vodíku přes ČR
  • Bartoš: Na podporu vodíkové mobility mohou jít miliardy Kč ze zdrojů ČR i EU
  • Hladík: Vodík je jedinečnou šancí pro regiony poznamenané těžbou uhlí
  • V ČR vytipovali železniční tratě vhodné pro nasazení vodíkových vlaků

 

Sdílení zkušenosti se zaváděním vodíkových technologií v Belgii, Německu či na Slovensku, evropská a národní legislativa, podpora českých vodíkových projektů včetně dotačních příležitostí či série vědeckých přednášek s nejnovějšími poznatky od vývoje elektrolyzérů přes skladování a transport vodíku po slibné nové materiály pro výrobu palivových článků. Ale také workshopy přibližující možnosti nasazení regionálních vodíkových vlaků na českých železnicích nebo shrnující výsledky pětiletého mezinárodního projektu na vývoj nového typu membrán pro alkalické elektrolyzéry, prezentace vodíkových zařízení včetně automobilů či ocenění talentovaných vysokoškoláků.

I taková témata přinesl 14. ročník jedinečné evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2024, která ve dnech 20.–22. března v Praze hostila experty na vodíkové technologie z celého světa.

„Konference nabídla jedinečné místo pro setkání odborníků z komerčních, výzkumných a vzdělávacích institucí, působících v oblasti pokročilých vodíkových a souvisejících technologií. Stejně tak ovšem přivítala i zástupce státních institucí a samospráv, investory či podnikatele, zajímající se o rozvoj vodíkového hospodářství,“ uvedla Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy HYTEP.

O významu akce, která nemá v oboru vodíkových technologií v ČR obdoby, svědčí i to, že se jí kromě řady tuzemských i zahraničních odborníků osobně zúčastnili i nizozemský velvyslanec Daan Huisinga, belgický velvyslanec Jurgen van Meirvenne nebo zástupce indické vodíkové asociace Alok Sharma.

 

Legislativa EU zavazuje ČR k většímu nasazení vodíku v dopravě i průmyslu

Vodíkové technologie zažívají v posledních letech v České republice postupný rozmach, a tempo jejich rozvoje a nasazení v širokém měřítku má v blízké budoucnosti dále gradovat. Souvisí to i s implementací evropské legislativy do českého právního řádu, která přináší v oblasti vodíku pro ČR řadu závazků.

Evropská unie loni přijala klíčovou revizi směrnice Renewable Energy Directive na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, která přináší pro Českou republiku i závazné cíle pro spotřebu obnovitelného vodíku v dopravě a průmyslu. V roce 2030 tak má 1 % spotřebované energie v dopravě na území ČR pocházet z obnovitelných paliv nebiologického původu, tedy především z obnovitelného vodíku, případně z e-paliv. V průmyslu pak má být podle směrnice do roku 2030 přibližně 42 % šedého vodíku nahrazeno vodíkem obnovitelným. V Česku mají podle směrnice také vzniknout tzv. „akcelerační zóny“, kde bude jednodušší a rychlejší budovat nové zdroje obnovitelné energie.

Dle jiného nařízení EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva zase musí do roku 2030 vzniknout na každých 200 kilometrech dálnic sítě TEN-T (tedy dálnicích jako je D1 nebo D5) plnicí stanice vodík s kapacitou vhodnou pro rozvoj vodíkové nákladní dopravy. Minimálně jedna vodíková plnicí stanice pak bude muset stát i v každém krajském městě ČR.

V české legislativě ale vodík stále nemá pevné místo. „Spolupracujeme se státní správou na vyjasnění podmínek, za kterých bude možné financovat projekty výroby obnovitelného vodíku v návaznosti na pravidla státní podpory, doufáme, že to stihneme nejpozději do konce roku 2024. Vodík se loni sice dostal do energetického zákona, to ale byl jen první nezbytný krok. Nyní usilujeme o to, aby Česká republika přišla s komplexní revizí legislativy speciálně zaměřenou na rozvoj vodíku jako energetického plynu a paliva, a to i s ohledem na nové unijní směrnice a nařízení. Již brzy se ale dočkáme aktualizace Vodíkové strategie, která bude řadu problémů adresovat,“ upozornila Veronika Vohlídková.

 

V ČR staví elektrolyzéry a plničky, testují i vodíkové autobusy

Podle propočtů České vodíkové technologické platformy HYTEP se bude v roce 2030 v České republice spotřebovávat kolem 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. K tomu ovšem bude nutné vybudovat a rozvinout robustní řetězec vzájemně navazujících oblastí vodíkového průmyslu, a to od výroby vodíku přes jeho distribuci a skladování až po jeho spotřebu. Všem těmto tématům se konference Hydrogen Days 2024 detailně věnovala.

„Velká pozornost byla věnována vývoji a nasazení vodíku v energetice. Řečníci se zaměřili zejména na výrobu a skladování vodíku a energie, na související infrastrukturu, kogenerační systémy nebo palivové články. Neméně důležitým tematickým okruhem byl i vývoj a nasazení vodíku v dopravě. Přednášející představili například palivové články pro výrobu energie v mobilních aplikacích, pohonné jednotky založené na spalování vodíku nebo kombinované systémy,“ přiblížil Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Že nasazení vodíkových technologií v České republice přibývá, potvrzují i úspěšně realizované projekty z nedávné doby. „V průběhu loňského roku byly například otevřeny dvě veřejné plnicí stanice na vodík v Litvínově a na pražském Barrandově, a současně byla spuštěna neveřejná stanici v Mstěticích u Prahy, čímž počet neveřejných plnicích stanic vzrostl na rovných pět. Na konci roku 2023 zase společnost Solar Global spustila v Napajedlech první větší elektrolyzér o kapacitě přibližně 230 kW. V řadě měst se rovněž uskutečnily testy vodíkových autobusů,“ vypočítal Doucek.

 

Hladík: Vodík je jedinečnou šancí pro bývalé uhelné regiony

Je symbolické, že řada vodíkových projektů se bude soustředit a rozvíjet v regionech, které si nesou historickou ekologickou či socioekonomickou zátěž po těžbě uhlí. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka může právě vodík představovat pro regiony jako je Ústecko, Ostravsko či Karlovarsko obrovskou příležitost při dekarbonizaci průmyslu a ekonomiky.

„Chceme podporovat čisté zelené technologie a přidanou hodnotu, a právě v oblasti vodíku se tato přidaná hodnota může vytvořit. Rozvoj vodíkového průmyslu může například v regionech, které byly v minulosti negativně ovlivněny těžbou uhlí, představovat významnou příležitost. Nejenže přinese ekologické zlepšení díky čistějším technologiím, ale také hospodářský rozvoj,“ uvedl ministr Hladík.

Podle Hladíka ministerstvo připravuje se všemi uhelnými kraji, tedy Ústeckým, Moravskoslezským a Karlovarským krajem, podporu na rozvoj tzv. vodíkových údolí ve Fondu spravedlivé transformace. Zde se chce zaměřit na podporu strategického a akčního plánování rozvoje v oblasti vodíku.

„Vnímám potenciál vodíku jako klíčového prvku v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a jako ministerstvo životního prostředí jsme připraveni podporovat iniciativy, které tento přechod usnadní a urychlí. Naším cílem je vytvořit udržitelný ekosystém pro vodíkové technologie v České republice, který bude podporovat inovace a přispívat k dekarbonizaci ekonomiky,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík.

 

Síkela: Akvizice plynovodů pro budoucí transport vodíku byla strategickým krokem

Český stát se nedávno stal majitelem téměř 4 000 kilometrů plynovodů a související infrastruktury. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely bude hrát státní vlastnictví této infrastruktury důležitou roli při budování evropské vodíkové sítě a plánovaném transportu vodíku z Německa či Ukrajiny do České republiky.

„V loňském roce jsme vlastnicky vstoupili do plynárenských aktiv, což Česku umožní hrát stěžejní roli při budování evropské vodíkové sítě. Díky tomu můžeme strategicky rozhodovat o trasách, kapacitách a technických parametrech vodíkových koridorů a zajistit tak efektivní a bezpečný transport vodíku a jeho dovoz do země,“ vysvětlil ministr Síkela a podotknul, že nejvýznamnějším partnerem v oblasti vodíkových technologií je pro Českou republiku jednoznačně Německo.

„Spolupráce s Německem v oblasti vodíkových technologií je pro Českou republiku klíčová. Nejdůležitějším projektem je Czech German Hydrogen Interconnector, který vznikne přestavbou stávajícího plynovodu na zemní plyn na přepravu vodíku,” doplnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že dalšími důležitými partnery pro ČR v oblasti vodíkových technologií jsou také Francie, Holandsko, Polsko, Jižní Korea nebo Japonsko.

 

Bartoš: Na podporu vodíkové mobility mohou jít miliardy korun

Významným segmentem oblasti vodíkových technologií je vodíková mobilita. Právě do jejího rozvoje v České republice budou směřovat nemalé prostředky z evropských zdrojů. Například Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v nedávné době vyčlenilo přes 1,1 miliardy Kč na podporu udržitelné veřejné dopravy. Od ledna 2024 se mohou zájemci ucházet o celkem 245 milionů Kč na nízkoemisní a bezemisní vozidla k přepravě cestujících v Praze. V únoru 2024 pak odstartoval příjem žádostí na podporu infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě na území celé ČR mimo hlavního města Prahy, kde je alokováno dalších 886 milionů Kč. Podle Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj ČR, jde o zásadní podporu vodíkové mobility.

„Na Ministerstvu pro místní rozvoj podporujeme vodíkovou mobilitu především výzvami v oblasti infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě. Prostřednictvím programu IROP financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) rovnocenně podporujeme výstavbu vodíkových plnicích stanic a dobíjecích stanic pro autobusy veřejné hromadné dopravy. Záleží na strategii žadatelů (jednotlivých dopravců), jakým směrem se při rozvoji systému bezemisní veřejné dopravy chtějí vydat. Jde o vůbec první výzvy s tímto zaměřením, které jsme otevřeli. Rozvoji vodíkových technologií nahrává i šíře způsobilých výdajů v těchto výzvách – projekty mohou zahrnovat také výdaje na zřízení výrobny a skladovacích jednotek vodíku z obnovitelných zdrojů,“ uvedl ministr Ivan Bartoš.

Tím ovšem prostředky na veřejnou podporu vodíkové mobility rozhodně nekončí. „V předešlém roce a půl jsme nabídli prostřednictvím IROP ve výzvách projektům z oblasti udržitelné mobility přes miliardu korun. Kromě výzev pro Prahu a všechny kraje jsme vyhlásili také tzv. integrované výzvy ITI (integrované územní investice), které poběží až do roku 2027. Ty se zaměřují na hustě osídlené oblasti okolo velkých měst. Ve výzvě na výstavbu plnicích a dobíjecích stanic máme připraveno z evropských peněz 420 milionů Kč a ve výzvě na nákup bezemisních vozidel dokonce 3 miliardy Kč. Podpoříme jimi jak nákup a provoz vodíkových autobusů, tak bateriových elektrobusů, trolejbusů a tramvají,“ doplnil ministr Bartoš.

 

Studie napoví, které české tratě jsou vhodné pro vodíkové vlaky

Jednou z oblastí vodíkové mobility je i železniční doprava. Právě na tu byl zaměřen další z workshopů konference Hydrogen Days 2024, během kterého byly představeny předběžné výsledky končícího čtyřletého česko-norského projektu s názvem „Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích“. Cílem projektu, jehož hlavním řešitelem byl ÚJV Řež, byla analýza českých železničních tratí a lokalizování oblastí, kde by vodíkové vlaky byly technickým, ekonomickým a environmentálním řešením výhodnějším oproti jiným technologiím.

Výzkumníci během projektové studie shromáždili údaje zejména z neelektrifikovaných českých tratí, kde jsou v současnosti provozovány dieselové soupravy. Následně prostřednictvím metodiky a softwaru vyvinutého norským výzkumným institutem SINTEF provedli technicko-ekonomickou analýzu vybraných regionálních tratí. V ní porovnávali jednotlivé pohony vlaků, tedy vlaky na naftu, baterie, vodík a vlaky s hybridním pohonem.

Celkem odborníci zkoumali sedm českých a jednu přeshraniční linku. Pozitivní výsledky pro potenciální nasazení vlaků s vodíkovým pohonem vyšly pro linky R14, R21, R22 a SP14 s tím, že u těchto tratí bude nutná ještě podrobnější ekonomická analýza. Detailní výsledky projektu budou zveřejněny nejpozději do konce dubna roku 2024.

 

Doprovodný program nabídl testovací jízdy, vodíkové exponáty i ocenění vysokoškoláků

V průběhu konference Hydrogen Days 2024 se v prostorách Cubex Centru Praha uskutečnila i výstava, kde byly prezentovány ukázky vodíkových technologií a produktů. Například společnost Dräger zde představila přenosné detektory plynů, inovativní bezdrátový přístroj X-node či komplexní systémy pro stacionární detekci plynů, společnost Ventile & Fittings Praha širokou škálu potrubních komponent pro fluidní systémy a společnost Swagelok panel pro vzorkování vodíku na plnicí stanici. Návštěvníci měli také možnost prohlédnout si či přímo otestovat v městském provozu vodíkové automobily značky BMW a Hyundai. Výstavu doprovodila i řada odborných posterů, věnujících se vývoji a nasazení vodíku v energetice či dopravě.

Na konferenci byly rovněž vyhlášeny výsledky soutěže Cena HYTEP, která odměnila nejlepší české diplomové práce z oblasti vodíkových technologií. Ocenění získal i nejlepší studentský poster a nejlepší studentská prezentace v rámci soutěže Student Award 2024.

Konference Hydrogen Days 2024 se uskutečnila pod záštitou Ministerstva životního prostředí České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Hlavního města Prahy. Více informací o konferenci naleznete na www.HydrogenDays2024.cz nebo na www.hytep.cz

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Startuje nová sezóna historických tramvajových linek 41, 42 a autobusové retro linky K

Od
Karolína Vágnerová
-

Od soboty 23. března 2024 Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil provoz historické tramvajové linky 41 a autobusové linky K. Obě jsou v provozu o víkendech a státních svátcích do 17. listopadu 2024. Od stejného data, od soboty 23. března 2024 historická tramvajová linka 42, kterou společně provozují DPP a Prague City Tourism (PCT), opět jezdí každý den. Zájem turistů o ni roste. Za prvních 11 víkendů letošního roku na ní DPP a PCT prodaly dohromady téměř o 25 % více jízdenek, než ve stejném období loňského roku.

 

Od soboty 23. března do konce roku 2024 bude historická tramvajová linka 42, která spojuje nejvýznamnější pražské památky a turistické atrakce opět v provozu denně od 10 do 18 hod. v intervalu 40 minut. DPP na ní ve dvou pořadích každý den vypraví až 12 spojů v závislosti na opravách a rekonstrukcích v Praze. Jízdné na ni je pro dospělé osoby od nové sezóny 350 korun, zlevněné pro děti od 4 do 15 let, studenty do 26 let a občany starší 65 let pak 250 korun. Jízdenka platí 24 hodin od zakoupení a lze ji opakovaně využívat nejen na linku 42, ale o víkendech a státních svátcích také na linky 41 a K.

 

„Jsme velmi rádi, že si jízdu historickou tramvajovou linkou č. 42 návštěvníci Prahy oblíbili a i díky tomuto projektu poznávají metropoli z jiné perspektivy. U tohoto produktu rovněž pozorujeme rostoucí zájem, a i z toho důvodu nyní přistupujeme ke každodennímu provozu,“ popisuje předseda představenstva Prague City Tourism František Cipro.

 

„Potvrzuje se nám, že historická tramvajová linka je úspěšný koncept, zájem návštěvníků Prahy o ni roste. Jen za prvních 11 víkendů letošního roku včetně Nového Roku, kdy byla zatím linka v provozu, jsme společně s Prague City Tourism na ní prodali 3191 jízdenek, o téměř 25 % více než ve stejném období loni. V roce 2023 jsme na lince 42 prodali celkem 24 371 jízdenek, což při průměrných třech jízdách na jízdenku znamená více než 73 tisíc přepravených cestujících. Rádi bychom letos překonali hranici 30 tisíc prodaných jízdenek a 100 tisíc přepravených cestujících,“ říká Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla DPP, která zajišťuje provoz historických tramvajových linek 41 a 42.

 

Historická tramvajová linka 41, která navzájem propojuje dvě spolupracující muzea – Muzeum MHD DPP a Národní technické muzeum bude stejně jako loni v provozu o víkendech a státních svátcích vždy od 10 do 17 hod. DPP ji vypravuje z Vozovny Střešovice ve 80minutových intervalech. Jednorázové jízdné na linku 41 zůstává stejné jako loni, tj. pro dospělé osoby 100 korun, zlevněné pak 60 korun.

 

Nová vozidla na autobusové retro lince K

Polokružní autobusová linka K začínající i končící na Stadioně Strahov, vede Prahou a z větší části také po trase historicky první trolejbusové linky v Praze, která jezdila od 28. srpna 1936 z vozovny Střešovice přes Bořislavku a Hanspaulku ke Svatému Matěji. Linka K je v provozu stejně jako historická tramvajová linka 41, pouze o víkendech a státních svátcích od 10:00 do 17:30. jednorázové jízdné na ní je 100 korun, platí na ní nicméně 24hodinové jízdenky z historické linky 42.

 

„Vozový park retro autobusů na lince se snažíme postupně obměňovat. Novinkou, kterou budeme už nyní na jaře na linku nasazovat, bude Karosa C734 ev. č. 3031ze druhé poloviny 80. let. Je autobus, jehož domovskou garáží byly Řepy, a který DPP provozoval na méně vytížených městských i příměstských linkách, proto je v původní modro-bílé barvě. Sloužil také jako služební vozidlo. Na léto připravujeme další obměnu vozového parku, a to autobus v původní úpravě pro MHD z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Jakmile bude připraven, rádi ho fanouškům historie MHD představíme,“ uzavírá Petr Malík.

Zdroj: DPP

Brno za 99 milionů korun opraví Kroftovu ulici v Žabovřeskách

Od
Karolína Vágnerová
-

Kroftovu ulici v brněnských Žabovřeskách čeká rekonstrukce odhadem za 99 milionů korun. Investice zahrnuje úpravu zastávek, chodníků a jejich doplnění o bezpečnostní prvky, také zásahy do silnice nebo rekonstrukci vodovodu a kanalizace. Za téměř 20 milionů korun město opraví také ulici Palcary v Komíně. Radní Brna schválili investiční záměry na obě opravy na svém středečním jednání, vyplývá z informací na webu magistrátu.

„Kroftova ulice je důležitou spojnicí mezi Žabovřeskami a Komínem. Silnice i chodník při jižní straně vozovky vyžadují v celé délce rozsáhlou rekonstrukci. Obojí totiž místy vykazuje havarijní stav. Objevují se trhliny postupně přecházející ve výtluky, v místech zastávkových zálivů jsou vyjeté koleje. Pěší se zase potýkají s velmi úzkým a někde dokonce zcela chybějícím chodníkem,“ řekl radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Projekční práce by mohly podle odhadů začít na začátku příštího roku.

Úpravy magistrát plánuje také v ulici Palcary v Komíně. „Cílem je vybudovat plně funkční a bezpečnou cestu k útulku pro opuštěná zvířata a navázat tak na rozšíření zmíněné ulice, které v současnosti připravuje společnost Brněnské komunikace. Také tato cesta se potýká s výtluky a havarijním stavem. Předpokládaná cena je 19,6 milionu korun,“ dodal Kratochvíl. I v tomto případě magistrát odhaduje zahájení projekčních prací na začátek roku 2025.

Zdroj: ČTK

Lidé mohou v Praze využít všechny přívozy, do provozu se vracejí sezonní linky

Od
Karolína Vágnerová
-

Lidé mohou opět využít při cestování všechny pražské přívozy, které jsou součástí MHD. Do provozu se dnes po zimní přestávce vrací čtveřice sezonních linek P3 až P6, které doplní celoroční přívozy P1 a P2. Sezonní přívozy budou v provozu do 28. října. Oproti loňskému roku nenastávají žádné změny. Na přívozech platí běžný tarif pražské MHD.

Sezonní přívozy plují o víkendech od 08:00 do 21:00. Ve všední dny pak lodě na lince P3 mezi Lihovarem a Dvorci a P6 z Lahoviček k nádraží v Modřanech vyplouvají o hodinu dříve. Celoroční přívozy P1 a P2 vyplouvají ve všední dny v 05:35 a o víkendech prvý v 06:45 a druhý o čtvrt hodiny dříve. P1 pak končí ve 20:00 a P2 o dvě hodiny později.

Přívozy P3 a P4 letos poslouží rovněž cyklistům, kdy je uzavřen průjezd v okolí opravovaného Barrandovského a budovaného Dvoreckého mostu. Přívoz P2 potom nabízí alternativu spojení do zoologické zahrady v Troji, konkrétně ke vstupu Sklenářka u nového pavilonu goril. Přívoz pluje každou čtvrthodinu, tedy stejně často jako tam jezdí autobusová linka 234 z Holešovic od metra.

Přívozy v metropoli loni přepravily téměř 600.000 cestujících. Nejoblíbenější byla linka P2 z Podbaby do Podhoří, která převezla přes 232.000 lidí a 22.000 kol.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha do března odbavilo 1,8 milionu pasažérů. Meziročně o třetinu víc

Od
Karolína Vágnerová
-

 Pražské Letiště Václava Havla do konce února odbavilo 1,8 milionu cestujících, meziročně téměř o 33 procent více. V únoru využilo pražské letiště 956.262 cestujících, oproti loňskému roku je to 37procentní nárůst. Vyplývá to ze zveřejněných statistik Letiště Praha. Cestující z ruzyňského letiště v únoru nejčastěji odlétali do Londýna, Paříže, Milána a Říma.

Ke konci února letiště evidovalo 16.164 vzletů a přistání, tedy téměř o 24 procent více než loni. V únoru také meziročně vzrostlo množství přepraveného nákladu, a to téměř o 43 procent na více než 4293 tun.

Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, ve druhém měsíci v roce to bylo 92.513 cestujících. Následovala Paříž s 53.289 cestujícími, dále Milán, Řím a Istanbul. Více než 143.986 cestujících v únoru letělo do Británie, následovala Itálie se 123.474 cestujícími, pak Španělsko, Francie a Německo.

V neděli 31. března začíná na ruzyňském letišti platit letní letový řád, který letos nabídne 167 destinací, o 15 více než loni. Letošní letní sezona se počtem destinací stále nevyrovná letnímu letovému řádu z předcovidového roku 2019, kdy se létalo do 190 destinací. Nově se cestující z Prahy dostanou například do Verony a Florencie, portugalské Ponta Delgady, Tallinnu, Poznaně nebo kazachstánské Astany. Kromě počtu nových destinací navýšilo letiště také počet letů na více než 30 linkách.

Ve stávajícím zimním letovém řádu, platném od loňského listopadu, se létá se 46 leteckými společnostmi do 111 destinací, což je o čtvrtinu více než loni. Přibyla nová spojení, například do Bilbaa či Káhiry. Ani zimní letový řád se nevyrovnal roku 2019, kdy se létalo do 121 destinací.

V minulém roce letiště odbavilo 13,8 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026. Pro letošní rok Letiště Václava Havla předpokládá 16 milionů odbavených cestujících, uvedl ve čtvrtek ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Kvůli válce na Ukrajině letišti podle něj chybí 16 destinací a přes 1,5 milionu cestujících z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Má také nedostatek letadel.

Zdroj: ČTK

1...281282283...1 150Strana 282 z 1 150

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253