Sobota, 22 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 282

Obnovení protihlukových stěn trasy na Slovensko

Od
Karolína Vágnerová
-

Po zimní přestávce může díky počasí opět pokračovat revitalizace protihlukového opatření u silnice I/68 (dříve I/11) v katastru obcí Návsí, Bocanovice a Jablunkov.

Obnova či modernizace více než kilometru odhlučnění nově označené silnice na Slovensko proběhne mezi kilometry 19,955 – 22,318 provozního staničení, termín byl stanoven přibližně na tři měsíce se začátkem v pondělí 25. 3. 2024. Zakázku zajišťuje společnost Skanska, která mezi šesti kandidáty podala nejnižší nabídkovou cenu cca 34,9 milionu Kč.

 

Během revitalizace protihlukových stěn bude obousměrný provoz sveden do kyvadlového režimu řízeného semafory. V případě dostupných možností či dostatečného prostoru na silnici I/68 bude střídavý provoz nahrazen plynulejším režimem 1+1 (1 pruh pro každý směr dopravy).

Zdroj: ŘSD

Has the Czech industrial property market reached its peak?

Od
Karolína Vágnerová
-
  • In most parameters the market development slowed down last year
  • However, the values are still favourable, the market is doing well
  • It is a return to normal rather than a deterioration
  • There has been a decline across the region, with the Czech Republic still having the lowest vacancy rate and the most space per capita

 

 

PRAGUE, 20th March 2024 – The Czech industrial market‘s development slowed down to some extent last year after years of growth, but it is rather returning to normal after the record activity of 2021 and 2022. 2023 saw industrial and logistics vacancy rates double year-on-year to 1.8%, with total demand down 31% year-on-year. Construction of new halls slowed down compared to 2022 and rents grew only slightly by 3% year-on-year. However, the Czech Republic is doing well within the CEE region[1]: the market slowdown is occurring in all CEE countries and vacancy is the lowest in the Czech Republic, which also has the most space per capita. A detailed overview of the industrial market in the Czech Republic is offered by the new interactive industrial map of the real estate consultancy Cushman & Wakefield.

 

Czechia: one fifth of the CEE area and the lowest vacancy rate

The total area of industrial (i.e. manufacturing and logistics) space in the CEE region at the end of 2023 was almost 61.5 million sq m. The Czech Republic accounts for 19% of this area, i.e. 11.7 million sq m. In terms of per 1,000 inhabitants, we have 1,104 sq m of such space, the highest number in the region.

 

Industrial halls in the Czech Republic continue to be very well occupied: the vacancy rate has been around 1% in recent years, rising slightly to 1.8% at the end of last year – this still being a very good ratio and the best result among the countries compared.

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield:

„The reason for the increase in vacancy in the Czech Republic is mainly due to the correction of certain sectors which, after rapid growth, are experiencing stagnation or even decline, as can be very well observed, for example, in the e-commerce segment. Other causes may be the streamlining of warehousing processes, the merging of multiple warehouses into one location or the transfer of capacity to other countries.“

 

Table 1: Total area and vacancy rate of industrial space in CEE countries (Q4 2023)

Counrty Total area  (sq m) Vacancy rate Share on total CEE area Area per 1,000 ihnabitants
Czech Republic 11,707,500 1.8% 19% 1,104
Poland 31,695,300 7.4% 52% 862
Hungary 5,090,600 7.7% 8% 522
Slovakia 3,999,100 3.6% 7% 735
Romania 7,003,500 4.9% 11% 367
Bulgaria* 1,991,800 2.3% 3% 287
CEE total 61,487,800 5.7% 694
* only Sofia

Source: Cushman & Wakefield

 

Less construction than last year

The volume of newly completed industrial space in the Czech Republic fell slightly year-on-year last year, but 2022 was a record year in this respect. In a long-term comparison, with 921 thousand sq m last year, we are still above the ten-year and five-year average (623 and 722 thousand sq m respectively). Other CEE countries, except Hungary and Bulgaria, also recorded a year-on-year decline in construction last year.

There was also less space under construction in the Czech Republic at the end of the fourth quarter of last year than in the previous year – 981 thousand sq m. However, similarly to the space completed, the figure is still above the long-term and five-year average (550 and 752 thousand sq m respectively), and most countries in the region, except Slovakia and Romania, recorded a decline. The largest volume of construction is taking place in Poland, but even there the amount of space under construction has been gradually decreasing since 2021.

 

Demand fell by a third

Gross realised demand for industrial space fell year-on-year in most countries in the region last year, with the Czech Republic showing the largest drop of 31%.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „The significant drop in demand is mainly due to its unusually high volume in 2021 and 2022, when the market reacted to the increase in e-commerce related to the pandemic. However, compared to the five-year average in the pre-covid period, 2023 demand is still higher: 1.52 million sq m compared to 1.46 million sq m in 2015 to 2019. It is therefore a return to normal from previous extremes rather than a decline.“

 

In the record years of 2021 and 2022, e-commerce accounted for 10% of gross realised demand, compared to less than 3% last year. It seems that this segment has already reached its peak, and so its need for warehouse space will be rather stagnant in the future, depending on retail demand from end consumers.

 

Rents rose only slightly

The two largest industrial markets in CEE have seen very strong increases in prime rents over the last five years: 71% in Poland and as much as 82% in the Czech Republic. However, last year rental growth already slowed down in the Czech Republic, with rents reaching EUR 7.75 per sq m per month, an increase of only 3% year-on-year.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „In Poland, for example, rent growth is still significant, most recently by 20%. This is because the market there had been at very low levels for a long time, mainly due to strong expectations for investment property appreciation, low construction costs and different building standards, sufficient supply of land and a simpler permitting process.“

 

The Czech market remains attractive and promising

The Czech industrial property market is now set to stabilise. However, it is still a very healthy sector within the commercial real estate industry. Demand is gradually changing, remaining strong in logistics, with interest from manufacturing companies newly interested in locating their operations in our region. Typically, these are plants that need skilled labour and thus offer interesting jobs. Companies are looking around for regions where similar facilities are already in operation and they can build on them. In terms of demand, these are areas that are close to the final markets (Germany, Austria), or traditionally the north of Moravia.

From the investors‘ point of view, industrial properties are an attractive product that can diversify the level of risk of investments into other sectors of commercial real estate. However, there are very few suitable industrial projects for investment in our country, as ownership is concentrated in the hands of long-term owners who are reluctant to sell these properties.

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: „A complete and up-to-date overview of the Czech industrial market is provided by the new edition of our interactive digital map, which will help commercial real estate players to navigate through the Czech Republic’s 18 main industrial zones and 219 parks and monitor how the market is evolving.“ 

 

The map, with dynamic features and quarterly updates, can be obtained via the www.czech-industrial.cz website.

It is also available in a printed version which Cushman & Wakefield exclusively provides to those who are interested at personal meetings, together with strategic and detailed information about tenants, size and future development of specific locations.

[1] For the purposes of this comparison, the CEE region includes Bulgaria, the Czech Republic, Hungary, Poland, Romania and Slovakia.

Source: CUSHMAN & WAKEFIELD

Dosáhl český trh industriálních nemovitostí již svého vrcholu?

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Ve většině parametrů se vývoj trhu loni zpomalil
  • Hodnoty jsou však stále příznivé, trhu se daří
  • Spíše než o zhoršení jde o návrat k normálu
  • K poklesu došlo v celém regionu, Česko má však
    nejnižší neobsazenost a nejvíce plochy na obyvatele

 

Vývoj industriálního trhu v Česku loni po letech růstu do určité míry zpomalil, jedná se však spíše o návrat k normálu po rekordní aktivitě z let 2021 a 2022. Rok 2023 přinesl meziroční zdvojnásobení hodnoty neobsazenosti průmyslových a logistických prostor na 1,8 %, celková poptávka meziročně klesla o 31 %. Výstavba nových hal oproti roku 2022 zpomalila a nájmy meziročně rostly již jen mírně, o 3 %. V rámci regionu střední a východní Evropy[1] je na tom však Česko dobře: ke zpomalení trhu dochází ve všech zemích CEE a například neobsazenost je u nás nejnižší, ploch na obyvatele máme nejvíce. Podrobný přehled o industriálním trhu v Česku nabízí nová interaktivní industriální mapa realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield.

 

V CEE máme pětinu plochy a nejnižší neobsazenost

Celková rozloha industriálních (tedy výrobních a logistických) prostor v regionu střední a východní Evropy ke konci roku 2023 činila téměř 61,5 milionu m2. Česko se na této ploše podílí 19 %, tedy 11,7 milionu m2. V přepočtu na 1 000 obyvatel máme těchto ploch 1 104 m2, z celého regionu nejvíce.

 

Industriální haly jsou v Česku nadále velmi dobře obsazené: míra jejich neobsazenosti se v posledních letech pohybovala kolem jednoho procenta, na konci loňského roku mírně vzrostla na 1,8 % – což je však stále velmi dobrý poměr a nejlepší výsledek ze srovnávaných zemí.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Důvodem nárůstu neobsazenosti v Česku je především korekce určitých sektorů, které po překotném růstu zaznamenávají stagnaci, či dokonce pokles, jako to lze velmi dobře pozorovat například v segmentu e-commerce. Dalšími příčinami mohou být zefektivňování skladovacích procesů, slučování více skladů do jednoho místa nebo přesouvání kapacit do jiných zemí.“

 

Tabulka 1: Celková plocha a míra neobsazenosti industriálních ploch v zemích CEE (Q4 2023)

Země Celková plocha (m2) Míra neobsazenosti Podíl na celkových plochách v CEE Plocha na 1 000 obyvatel
Česká republika 11 707 500 1,8% 19 % 1 104
Polsko 31 695 300 7,4% 52 % 862
Maďarsko 5 090 600 7,7% 8 % 522
Slovensko 3 999 100 3,6% 7 % 735
Rumunsko 7 003 500 4,9% 11 % 367
Bulharsko* 1 991 800 2,3% 3 % 287
Celkem v CEE 61,487,800 5.7% 694
* pouze Sofie

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Staví se méně než loni

Objem nově dokončených industriálních ploch u nás loni meziročně mírně klesl, rok 2022 byl v tomto směru ale rekordní. V dlouhodobém srovnání se s loňskými 921 tisíci m2 stále pohybujeme nad desetiletým i pětiletým průměrem (623, respektive 722 tisíc m2). Meziroční pokles výstavby loni zaznamenaly i další země CEE, s výjimkou Maďarska a Bulharska.

Ve výstavbě bylo v České republice na konci loňského čtvrtého čtvrtletí také méně ploch než v roce předchozím, šlo o 981 tisíc m2. Podobně jako u ploch dokončených je údaj ale stále nad dlouhodobým i pětiletým průměrem (550, respektive 752 tisíc m2) a pokles zaznamenala většina zemí regionu kromě Slovenska a Rumunska. Nejvíce se staví v Polsku, ale i tam od roku 2021 objem ploch ve výstavbě postupně klesá.

 

Poptávka klesla o třetinu

Hrubá realizovaná poptávka po industriálních prostorách loni meziročně klesla ve většině zemí regionu, v Česku nejvíce: o 31 %.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Výrazný pokles poptávky je způsobený hlavně jejím nezvykle vysokým objemem v letech 2021 a 2022, kdy trh reagoval na nárůst e-commerce související s pandemií. Ve srovnání s pětiletým průměrem v předcovidovém období je však poptávka roku 2023 stále vyšší: 1,52 milionu m2 oproti 1,46 milionu m2 v letech 2015 až 2019. Spíše než o pokles jde tedy o návrat k normálu z předchozích extrémních hodnot.“

V rekordních letech 2021 a 2022 se e-commerce na hrubé realizované poptávce podílela 10 %, loni to byla necelá 3 %. Zdá se, že tento segment již dosáhl svého vrcholu, a tak i jeho potřeba skladovacích prostor bude do budoucna spíše stagnovat, a to v závislosti na maloobchodní poptávce od koncových spotřebitelů.

 

Nájemné rostlo už jen mírně

Na dvou největších industriálních trzích v CEE došlo za posledních pět let k velmi výraznému nárůstu nejvyššího dosahovaného nájemného: v Polsku o 71 %, v Česku dokonce o 82 %. Loni se u nás růst nájmů již ale zpomalil: jeho hodnota dosáhla 7,75 eur za m2 a měsíc, což je meziroční zvýšení pouze o 3 %.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Například v Polsku je růst nájemného stále výrazný, naposledy šlo o 20 %. Tamní trh se totiž dlouhodobě pohyboval na velmi nízkých hodnotách, které byly dány především výrazným očekáváním při investičním zhodnocení nemovitostí, nízkými stavebními náklady a odlišnými stavebními normami, dostatečnou nabídkou pozemků a jednodušším povolovacím procesem.“

 

Český trh je nadále atraktivní a perspektivní

Český trh s industriálními prostory nyní čeká stabilizace. Stále se však v rámci odvětví komerčních nemovitostí jedná o velmi zdravý sektor. Poptávka se postupně mění, nadále silná zůstává v oblasti logistiky, nově se začíná prosazovat zájem výrobních společností o umístění svých provozů do našeho regionu. Obvykle se jedná o závody, které potřebují kvalifikovanou pracovní sílu, a nabízí tak zajímavá pracovní místa. Firmy se rozhlíží pro regionech, kde již podobné areály fungují a mohou na ně navázat. Z hlediska poptávky se tak jedná o oblasti, které jsou blízko finálním trhům (Německo, Rakousko) či již tradičně o sever Moravy.

Z pohledu investorů jde o atraktivní produkt, který dokáže vhodně diverzifikovat míru rizika investic do dalších odvětví komerčních nemovitostí. Vhodných industriálních projektů k investici se však u nás nabízí velmi málo, jelikož se vlastnictví soustředí v rukou dlouhodobých majitelů, kteří tyto nemovitosti jen neradi prodávají.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Kompletní a aktuální přehled o českém industriálním trhu přináší nové vydání naší interaktivní digitální mapy, která hráčům na trhu komerčních nemovitostí pomůže zorientovat se ve zdejších 18 hlavních industriálních zónách a 219 parcích a sledovat, jak se trh průběžně vyvíjí.“  

Mapu s dynamickými prvky a čtvrtletně aktualizovanými údaji lze získat prostřednictvím webové stránky www.czech-industrial.cz

Je k dispozici také v tištěné podobě, kterou Cushman & Wakefield zájemcům exkluzivně poskytne na osobních schůzkách spolu s detailními a strategickými informacemi o nájemcích, velikosti a budoucí výstavbě v konkrétních lokalitách.

[1] Pro účely tohoto srovnání zahrnuje region CEE Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

Národní rozvojová banka přijímá žádosti o zaručení úvěru na elektromobily

Od
Karolína Vágnerová
-
Národní rozvojová banka (NRB) přijímá od 18. března 2024 žádosti v programu Záruka Elektromobilita, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a který bude financován ze zdrojů Národního plánu obnovy. Program nabízí poskytnutí bezplatné záruky k úvěru na nákup elektromobilů, vozidel na vodíkový pohon a dobíjecích stanic. Po doložení vlastnictví vozidla mohou firmy a podnikatelé získat také finanční příspěvek ve výši až 300 tisíc korun na vozidlo a až 150 tisíc korun na dobíjecí stanici.

Žádost v rámci programu Záruka Elektromobilita mohou podat živnostníci, podnikatelé, ale i malé, střední a velké firmy. Cílem programu je podpořit nákup vozidel na alternativní paliva a výstavbu dobíjecích stanic. „Národní rozvojová banka bude vystavovat záruky k úvěrům, které poskytnou spolupracující partneři – tedy komerční banky či leasingové společnosti. Tento mechanismus používáme i v jiných programech v našem portfoliu,“ vysvětluje Pavel Křivonožka, člen představenstva NRB.

Výzvu připravenou na základě programu zveřejnilo v prosinci Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Zvolili jsme optimální způsob financování, který zahrnuje i finanční příspěvek, přičemž právě díky přítomnosti úvěru je zaměřen i na ty, kteří si elektromobil nemohou sami dovolit z vlastních zdrojů. Pro podnikatele je připraveno celkem 1,65 miliardy korun na pořízení vozidel a 300 milionů na dobíjecí stanice,“ říká vrchní ředitel sekce fondů Evropské unie Marian Piecha a dodává: „Doufáme, že tento program přispěje k podpoře rozvoje elektromobility i na úrovni dalších rezortů.“

Výrazné zvýšení poptávky po bezemisních vozech očekává Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA). „Příklady ze zahraničí ukazují, že dostupné financování je klíčové pro přechod k nízkoemisní mobilitě. Proto nový program Záruka Elektromobilita, který má v České republice podpořit zejména rozvoj elektromobility, vítáme a už teď víme, že významně přispěje k nastartování poptávky na straně našich klientů. Členské společnosti ČLFA patří mezi významné podporovatele bezemisní dopravy. Jen v minulém roce profinancovaly každý třetí prodaný elektromobil v Česku. Konkrétně se jednalo o 2 047 elektromobilů,“ uvedla Jana Hanušová, předsedkyně představenstva České leasingové a finanční asociace.

Od výběru vozu až k finančnímu příspěvku

Cesta k elektromobilu začíná výběrem vozu. Podporovaná jsou osobní auta typu M1, tedy vozidla, která mají nejvýše osm míst k sezení kromě sedadla řidiče. U nákladních vozů jsou podporovány typy N1 a N2 (vozidla s hmotností do 4,25 t). Auto nutně nemusí být nové, podmínky splňuje také vozidlo, které bude dodáno do šesti měsíců ode dne prvního uvedení do provozu a najeto bude mít méně než 6 000 kilometrů.

Dalším krokem je předjednání úvěru u spolupracujícího partnera, tedy leasingové společnosti nebo komerční banky. Jejich seznam je zveřejněn na webu NRB. „Podle našich odhadů se bude z naší strany jednat o profinancování 500 elektromobilů měsíčně. Samozřejmě našim klientům poskytneme maximální součinnost při vyřizování žádostí,“ doplnila Jana Hanušová.

Následuje odeslání žádosti do NRB, která zkontroluje, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené ve Výzvě k tomuto programu. „Na webu NRB budou k dispozici formuláře, do kterých klienti vyplní informace o svém podnikání a projektu, pro který vozidlo nebo dobíječku plánují zakoupit. Žádost a její přílohy poté podají prostřednictvím elektronické podatelny NRB,“ přiblížil Jan Riegl, ředitel odboru Vývoj a metodika produktů Národní rozvojové banky.

Rychlost vyřízení žádosti ovlivní i kvalita vyplnění potřebných dokumentů. „Rádi klientům pomůžeme s doplněním žádosti, pokud nebudou dokumenty kompletní. Rychleji však dokážeme zpracovat žádost, která bude úplná. Klientům se tedy vyplatí vyhradit si na vyplnění žádosti dostatek času a před odesláním žádosti pečlivě ověřit, zda obsahuje vše potřebné,“ doplňuje Jan Riegl. Po zpracování žádosti klient na pobočce NRB podepíše smlouvu o poskytnutí záruky a následně i předjednanou úvěrovou smlouvu.

Jakmile dojde k převzetí a registraci vozidla, bude možné požádat o finanční příspěvek, a to prostřednictvím datové schránky. Příspěvky může NRB vyplatit klientům, kteří doloží potřebné dokumenty potvrzující, že jsou vlastníkem vozu. První vyplacené příspěvky lze tedy očekávat zhruba v polovině dubna.

Pořízení dobíjecí stanice

Záruku a příspěvek je možné získat také na vybudování dobíjecí stanice. Program umožňuje pořídit ji současně s vozidlem, podmínkou také je, že dobíječka bude neveřejná a podnikatelům či firmám bude sloužit pouze pro jejich vlastní potřebu. Stanici může klient pořídit i z vlastních zdrojů, je však potřeba, aby byla zakoupena až po podání žádosti o záruku k úvěru na pořízení vozidla.

Podpora vozidel a dobíjecích stanic přehledně:

Kategorie vozu Výše zaručovaného úvěru Finanční příspěvek
M1* od 300 tis. Kč až 1,5 mil. Kč max. 200 tis. Kč/vozidlo
N1 od 300 tis. Kč až 2 mil. Kč max. 250 tis. Kč/vozidlo
N2 (do 4,25 t a FCEV) od 300 tis. Kč až 2,5 mil. Kč max. 300 tis Kč/vozidlo
Zdroj: MPO ČR

* Maximální cena vozidla kategorie M1 je 1,5 mil. Kč.

Kategorie vozidel M1 = automobily s max. osmi místy k sezení kromě sedadla řidiče

Kategorie N1 a N2 = vozidla s hmotností do 4,25 t

Typ dobíjecí stanice Výše zaručovaného úvěru Finanční příspěvek
AC max. 100 tis. Kč max. 50 tis. Kč/dobíjecí stanice
DC do 40 kW max. 250 tis. Kč max. 100 tis. Kč/dobíjecí stanice
DC nad 40 kW max. 400 tis. Kč max. 150 tis. Kč/dobíjecí stanice
Zdroj: MPO ČR

Podpora v rámci programu Záruka Elektromobilita je poskytovaná v souladu s nařízením EU o veřejné podpoře v režimu de minimis. To znamená, že může být poskytnuta jen těm firmám a podnikatelům, kteří za poslední tři roky nedosáhli dotačního stropu – tedy nečerpali dotace (či jejich ekvivalent v případě využití jiných zvýhodněných úvěrů či záruk) vyšší než 200 tisíc euro.

Podpora bezemisních vozidel se přidala k dalším programům NRB ohleduplným k životnímu prostředí

Podpora bezemisních vozů není jediným „zeleným programem“ v portfoliu NRB. Českým podnikatelům Národní rozvojová banka nabízí také poradenství při přípravě energeticky úsporných projektů (ELENA). Díky programu podnikatelé ušetří 90 % nákladů vynaložených na zpracování energetických posudků, získat mohou také bezúročné financování z programů Nové úspory energie a ENERG.

Zdroj: Reliant

Od
Karolína Vágnerová
-

Dne 14.3.2024 dopoledne se v prostorách VŠLG o.p.s. v Praze uskutečnily krátce po sobě dvě přednášky zástupců Ministerstva dopravy ČR, tj. přednáška paní Ing. Renáty Slabé, Ph.D. z odboru strategie MD na téma „Statistika v dopravě se zaměřením na nové údaje v Ročence dopravy ČR“ a přednáška paní Ing. Pavlíny Tomkové z odboru drážní dopravy MD, konkrétně vedoucí oddělení rozvoje železniční a kombinované dopravy na téma „Aktuální situace na poli kombinované dopravy“.

Celá akce byla plná aktuálních informací v oblasti sběru statistických informací, tj. jakým způsobem jsou zjišťována data uvedená v Ročence dopravy ČR a jakým způsobem se na tom podílí interní zaměstnanci MD a externí subjekty. Krásy a úskalí této činnosti Ministerstva dopravy coby celostátního řídícího orgánu v oblasti dopravy měla paní Slabá připravené pečlivě na cca 30 slajdech a spolu s povídáním jsme mohli její znalosti a rady poslouchat zhruba 60 minut.

Druhá přednáška paní Tomkové, též přibližně na 30 slajdech a na 60 minut, byla věnována z části aktuálnímu dění v kombinované dopravě, jejím výhodám a nevýhodám oproti dopravě čistě silniční a legislativním a ekonomickým opatřením na její podporu. Závěr přednášky byl pro studenty přínosem z edukativního pohledu, neboť prezentace obsahovala fotky a komentář k současným dopravním a přepravním prostředkům používaným v kombinované dopravě nejčastěji.

Na závěr byla studentům VŠLG nabídnuta možnost zúčastnit se bezplatného školení v oblasti kombinované dopravy v rámci programu pořádaného Ministerstvem dopravy ČR a Centrem dopravního výzkumu v.v.i. Setkání se zúčastnilo asi 30 studentů 1. a 2. ročníku bakalářského studia a několik kolegů pedagogů z VŠLG.

Tímto klidným a pohodovým setkáním byla, doufejme, navázána hlubší, i když zatím neformální, spolupráce MD ČR a VŠLG o.p.s., kterou bychom rádi rozvíjeli v oblastech jako bakalářské a diplomové práce, exkurze studentů. Pro vybrané zájemce se snažíme domluvit i krátkodobé stáže na Ministerstvu dopravy ČR.

Pozvánka zde

Zdroj: VŠLG

Stát vybral v únoru na mýtném 1,29 miliardy korun, meziročně o deset procent víc

Od
Karolína Vágnerová
-

Za mýtné na českých silnicích zaplatili dopravci v únoru 1,29 miliardy korun, meziročně o deset procent víc. K růstu přispěl také přestupný rok, druhý měsíc roku byl letos o den delší. O téměř devět procent na 94 milionů korun vzrostl také počet mýtných transakcí, které satelitní systém zaznamenal. V tiskové zprávě o tom informoval správce mýtného systému společnost CzechToll.

Letošní únor měl díky přestupnému roku 21 pracovních dní, tedy o jeden den více než loni. Jeden pracovní den navíc ale podle mluvčího CzechTollu Miroslava Beneše pokryje pouze nárůst o jednotky procent, ne o deset, který společnost zaznamenala. Podle generálního tajemníka sdružení tuzemských automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře ale čeští dopravci v únoru oživení nákladní dopravy nezaznamenali. „Ten únor byl podle našich dopravců oproti lednu spíš slabší,“ řekl ČTK. Výběr mýtného je podle něj vyšší spíše kvůli vyššímu tranzitu vozidel zahraničních dopravců, pravděpodobně tureckých nebo ukrajinských.

Téměř 79 procent, zhruba 659.000 zaregistrovaných vozidel nad 3,5 tuny, mělo zahraniční registrační značky, zbytek podle Beneše připadá na poplatky zaplacené provozovateli vozidel registrovaných v Česku. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům zhruba 648.000 palubních jednotek.

Od letošního března navýšil stát mýtné o poplatek za emise oxidu uhličitého. Mýtné se tím zvýšilo o zhruba 15 procent. Změna vychází z evropské směrnice. Úpravy mýtného nastanou ještě od pondělí 25. března, kdy začnou platit opravené sazby. Vláda totiž zvýšení mýtného od 1. března schválila i s chybou, kterou ve výpočtu udělali úředníci ministerstva dopravy. Lišit by se nové sazby podle ministra Martina Kupky (ODS) měly o haléře. Dopravci kvůli změnám očekávají bezprostřední zdražení dopravy.

Vozidla s datem první registrace před 1. červencem 2019 byla automaticky zařazena do základní emisní třídy jedna s nejvyššími poplatky a nemají nárok na zařazení do vyšší emisní třídy s nižšími poplatky. Jejich provozovatelé nemusí podnikat žádné kroky. Výjimkou jsou vozidla s elektrickým nebo vodíkovým pohonem, která patří do emisní třídy pět s nejnižšími poplatky. Dopravcům s ostatními vozidly doporučuje CzechToll zkontrolovat nárok na zařazení do vyšší emisní třídy na webu věnovaném změnám.

CzechToll patří do investiční skupiny PPF. Společnost na konci roku 2019 vystřídala na pozici správce mýta v ČR rakouskou společnost Kapsch. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny přesahuje 1,15 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 17 miliard korun, řekl ČTK.

Zdroj: ČTK

Škoda Auto loni zvýšila zisk po zdanění na 2,5 násobek na 1,32 miliardy eur

Od
Karolína Vágnerová
-

Automobilka Škoda Auto loni zvýšila zisk po zdanění z 520 milionů eur na 2,5násobek 1,32 miliardy eur, což je v přepočtu zhruba 33,3 miliardy korun. Na hospodaření mělo vliv zvyšování nákladů kvůli růstu cen surovin a dílů, složitá geopolitická situace i obecné zpomalení zájmu o elektromobily. Pozitivní vliv naopak mělo zvýšení dostupnosti vozů pro zákazníky i vhodná skladba nabízených modelů. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za loňský rok.

Škoda minulý týden oznámila, že v roce 2023 zvýšila tržby o 26,2 procenta na 26,5 miliardy eur, zhruba 668 miliard korun, což je rekord. Rentabilita tržeb se zvýšila ze tří na 6,7 procenta. Provozní zisk stoupl o 182 procent na 1,77 miliardy eur (44,8 miliardy Kč).

Automobilka loni zvýšila prodej o 18,5 procenta na 866.800 vozů. Nejprodávanější byly modelové řady Octavia, Kamiq, Kodiaq a Karoq. Dodávky komponentů a sad rozložených vozů včetně baterií do elektromobilů a plug-in hybridů společnostem koncernu Volkswagen představovaly 11,8 procenta celkových tržeb. Obchod s originálními díly a příslušenstvím se na tržbách podílel 4,9 procenta.

Náklady na prodané výrobky, zboží a služby meziročně vzrostly o 28,5 procenta na 21,2 miliardy eur. Odbytové náklady vzrostly o víc než čtvrtinu na 570 milionů eur, a to hlavně z důvodu nárůstu transportních nákladů a pojištění.

Počet zaměstnanců společnosti v Česku, včetně učňů, se loni snížil o půl procenta na 34.884 lidí.

Zdroj: ČTK

Nový elektromobil nabídne stejný zážitek jako spalovací motor, řekl šéf Ferrari

Od
Karolína Vágnerová
-

Nový elektromobil Ferrari nabídne řidičům stejně jedinečný zážitek jako vozy automobilky se spalovacími motory, řekl v rozhovoru se serverem CNBC šéf výrobce luxusních automobilů Benedetto Vigna. Italská společnost uvede svůj první plně elektrický vůz na trh v posledním čtvrtletí roku 2025 a letos v červnu otevře v italském Maranellu nový výrobní závod, kde se budou vyrábět elektromotory, baterie a střídače. Firma předpokládá, že do roku 2026 bude přibližně 60 procent jejích prodejů připadat na plně elektrické a hybridní vozy.

„Pokud se orientujete v technologiích, víte, že i s elektromobily lze dělat spoustu věcí,“ odpověděl Vigna na otázku ohledně zvuku elektromobilu. Zdůraznil, že automobilka se dál soustředí na výkon, design a zážitek z jízdy. „Upřímně řečeno, nepochybujeme o tom, že dokážeme našemu klientovi zprostředkovat jedinečný zážitek, protože umíme využít technologie jedinečným způsobem,“ dodal.

Ačkoli typické elektrické pohonné jednotky jsou většinou tiché, inženýři Ferrari pracují na „zvukových podpisech“ elektromobilů značky, „které budou vzbuzovat emoce a konkurovat těm pověstným, které vyluzují spalovací motory automobilky“, uzavřel Vigna.

Akcie Ferrari si letos připsaly téměř 29 procent. Loni stouply o více než 59 procent. Automobilka loni zvýšila čistý zisk o 34 procent na rekordních 1,257 miliardy eur (31,8 miliardy Kč). Poprvé se tak dostal nad hranici jedné miliardy eur.

Kladné výsledky hospodaření SBB nemohou zakrýt finanční propad segmentu jednotlivých vozových zásilek

Od
Karolína Vágnerová
-

Švýcarský koncern SBB vrátil své finance v roce 2023 poprvé od roku 2019 zpět do černých čísel. Oživení v koncernu táhly silné výkony v osobní dopravě. Výkon železničního carga byl v roce 2023 stále v červených číslech, a to i přes snižující se ztrátu v hospodaření SBB Cargo (-40 milionů franků loni oproti -191 milionům franků v roce 2022). Celkový přepravní výkon přitom poklesl o 7,5 procenta.

Podle koncernu SBB jsou hlavními příčinami ztrátového hospodaření SBB Cargo „cenový tlak, strukturální deficit v provozu jednotlivých vozových zásilek a všeobecné zpomalení ekonomiky“. Je třeba poznamenat, že SBB Cargo International také zaznamenalo nižší objemy přepravy ve srovnání s rokem 2022, když vykázalo pokles o 0,8 procenta. V tomto případě sehrálo velkou roli ve zpomalení poptávky po přepravě i omezení přeshraniční infrastruktury, například uzavření tunelu Gotthard a narušení provozu v sousedním Německu.

Překvapivé se může zdát, že i přes zhoršený výkon a klesající objemy se SBB Cargo v loňském roce podařilo výrazně snížit ztráty. Nelze však zapomínat, že ve zlepšeném hospodaření hraje roli značný odpis (kolem 130 milionů franků) v účetní hodnotě.

Prohlášení koncernu SBB, že strukturální deficit segmentu jednotlivých vozových zásilek (JVZ) způsobil loňský špatný výkon, svědčí o probíhající debatě ve Švýcarsku o tomto segmentu nákladní dopravy. V exkluzivním rozhovoru pro RailFreight.com loni v říjnu mluvčí SBB Cargo poznamenal, že „SBB hodlá odstranit strukturální deficit v nákladní dopravě s podporou Konfederace v segmentu JVZ“.

Prvním krokem vlády bylo vrátit společnost SBB Cargo plně do rukou státu, aby k ní byl snadnější přístup pro financování JVZ ze státních fondů. Dalším krokem by mělo být  zjednodušení struktury JVZ, aby se usnadnil proces financování odpovídajícím zefektivněním potřebných investic a poskytnutím jasného účetního oddělení segmentu JVZ při žádosti podniku o kompenzace ztrát JVZ. Koncern SBB to uvedl ve své poslední výroční zprávě a uznal, že deficity JVZ je třeba řešit co nejdříve a že švýcarská vláda v tom bude hrát velkou  roli.

VAP, sdružení švýcarských přepravců, souhlasí s tím, že podmínky pro segment JVZ se musí podstatně zlepšit. Nesouhlasí však s přístupem SBB. VAP se domnívá, že SBB Cargo je i nadále „problémovým dítětem“ skupiny, a myslí si, že přímé zapojení státu a dotování JVZ nepomůže. Navíc nesouhlasí s restrukturalizací segmentu JVZ.

Místo toho sdružení přepravců argumentuje jiným pohledem na situaci, která bude zahrnovat stále menší zapojení státu. „Požadujeme cílené, degresivní a dočasné překlenovací financování pro udržitelnou transformaci JVZ směrem k rentabilitě a soběstačnosti. Jen tak se může segment JVZ modernizovat a růst,“ uvedlo sdružení VAP.

Podrobnosti zde

Zdroj: ŽESNAD

Gebrüder Weiss si udržel svůj kurz i v roce 2023

Od
Karolína Vágnerová
-
Společnost Gebrüder Weiss v loňském roce dosáhla čistého obratu 2,47 miliardy eur. Ve srovnání s rokem 2022 jde o téměř 18procentní pokles, přesto se společnosti podařilo překonat svůj růstový trend z let 2015 až 2020.

Společnost také dál posilovala svou pozici na trhu a otevřela hned několik nových poboček v Německu a USA. O tom, že byl loňský rok úspěšný, svědčí i historicky nejvyšší objem investic společnosti v celkové výši 187 milionů eur. Navíc díky své udržitelné politice dosáhla v DACH regionu (Německo, Rakousko a Švýcarsko) 75procentní pokrytí spotřeby elektrické energie z vlastních solárních panelů.

Specifické rysy trhu spojené s pandemií koronaviru z předchozích dvou let v roce 2023 nepokračovaly. V důsledku toho se čisté tržby v divizi Air & Sea s celkem 774 miliony eur stabilizovaly na úrovni z dřívějších let, zatímco v roce 2022 činily vzhledem k vysokým sazbám za přepravu účtovaným lodními a leteckými společnostmi 1,27 miliardy eur. Obrat divize pozemní dopravy a logistiky zůstal stabilní na úrovni 1,45 miliardy eur (2022: 1,48 miliardy eur), a to i přes klesající ceny energií a pohonných hmot. Podíl vlastního kapitálu se zvýšil na 63 procent (v roce 2022 to bylo 60 procent), díky čemuž je společnost připravena zvládnout krizové momenty a současně představuje stabilního zaměstnavatele. Tržby v České republice loni dosáhly předběžně 90milionů eur.

„Navzdory slabší ekonomice se nám především díky velkému nasazení našich zaměstnanců a kvalitním službám podařilo podpořit úspěchy našich zákazníků na globálním trhu a současně dál rozšířit síť našich poboček v USA a Německu. Geopolitické konflikty a celosvětově utlumená ekonomika měly negativní dopad na prodej i přepravené objemy. Nicméně díky naší stabilní finanční situaci jsme mohli v roce 2023 realizovat rozsáhlé investice do rozšíření lokalit i služeb,“ vysvětluje Wolfram Senger-Weiss, předseda představenstva společnosti Gebrüder Weiss s tím, že kvůli koronaviru byla řada projektů odložena a v loňském roce je bylo možné realizovat.

Investice do rozšiřování sítě

Investicemi do rozšiřování své sítě s rekordním objemem ve výši 187 milionů eur společnost Gebrüder Weiss upevnila svou pozici na německém a americkém trhu i v jihovýchodní Evropě. Investovala také do zákaznických projektů a udržitelné výroby energie. Zejména v Bavorsku posílila svou pozici převzetím a nákupem nemovitostí v Bayreuthu, Konradsreuthu a Norimberku či výstavbou nového spedičního terminálu ve Straubingu. Síť v USA pak rozšířila o nové pobočky v Miami a texaském Laredu. K dalším investičním projektům patřila druhá pobočka v Bukurešti, rozšíření logistického terminálu v Maďarsku či výstavba nových logistických skladů ve Grazu a tyrolském Reutte. Akvizice v loňském roce zvýšily počet zaměstnanců v celkem 180 pobočkách po celém světě na 8 600, přičemž ještě v roce 2022 jich bylo 8 400.

Souběžně s rozšiřováním sítě Gebrüder Weiss investoval do digitalizace řízení dodavatelského řetězce. Například webový zákaznický portál myGW byl rozšířen o funkce skladové analytiky. Díky tomu nabízí transparentnost v celém dodavatelském řetězci a slouží zákazníkům jako centrální informační a komunikační platforma pro vše, co se týká jejich globálních zásilek, jako je sledování v reálném čase a odhadovaný čas příjezdu (ETA).

Gebrüder Weiss v České republice

Do České republiky loni společnost již podruhé přivezla vůz na vodíkový pohon, který vyzkoušel i ministr dopravy Martin Kupka. V uplynulém roce bylo rovněž zahájeno rozšíření centrály ČR v Jenči, díky němuž společnost získá dalších 4 550 metrů čtverečních s kapacitou 5 000 paletových míst, a to včetně skladování nebezpečného zboží. Společnost rovněž získala několik odborných ocenění, ať už jde o certifikát CZECH TOP 100 a speciální ocenění Management Excellence Award za posílení pozice značky na trhu, umístění mezi top 10 firmami Středočeského kraje či prestižních ocenění Superbrands a AAA Platinum Excellence, která Gebrüder Weiss ČR obdržel již poněkolikáté v řadě.

Rozšiřování obnovitelných zdrojů energie Společnost Gebrüder Weiss pokročila také v oblasti dekarbonizace vlastní činnosti. Tři čtvrtiny potřeby elektřiny v DACH regionu již pokrývá solární energie vyrobená vlastními silami. V roce 2023 uvedla společnost do provozu devět dalších systémů v tomto regionu a ve východní Evropě. Celkem 27 fotovoltaických systémů vyrobilo 5 850 MWh elektřiny a zdvojnásobilo množství ušetřených emisí CO2 na 2 750 tun. Současně Gebrüder Weiss od roku 2011 zajišťuje ekologicky šetrnou výrobu elektrické energie pomocí větrné farmy v severním Německu.
V rámci svého cíle dosáhnout do roku 2030 klimatické neutrality při provozu vlastních logistických center a nákladních vozidel se společnost stále více zaměřuje na svůj vozový park. K doručování zboží koncovým zákazníkům využívá elektrické dodávky v Rakousku, Maďarsku, Chorvatsku a Rumunsku. Letos budou v Německu uvedeny do provozu dva elektrické nákladní vozy a v Rakousku budou zakoupeny další e-dodávky. Velkou část vlastního vozového parku v Rakousku plánuje společnost převést na palivo HVO (hydrogenovaný rostlinný olej neboli tzv. ekologickou naftu.

V návaznosti na pokles světového obchodu a recesní tendence očekává společnost Gebrüder Weiss od druhé poloviny roku 2024 mírné hospodářské oživení, a tím i pozitivnější trend prodeje poháněný jednotlivými národními společnostmi. „Díky našemu globálnímu umístění můžeme rychle reagovat na hospodářské oživení v jednotlivých regionech a poskytnout potřebné logistické služby. Zároveň se nám potvrzuje naše strategie ‚best of both worlds‘. Zejména několik posledních let ukázalo, jak je důležité investovat nejen do rozvoje provozní sítě, ale také do digitálních znalostí společnosti,“ uzavírá Wolfram Senger-Weiss.

Zdroj: Reliant

1...281282283...1 149Strana 282 z 1 149

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253