Domů Blog Strana 289

Rekonstrukce stropní desky nad vestibulem stanice Florenc C vstupuje do nejnáročnější fáze

Rekonstrukce stropu nad vestibulem stanice metra Florenc C, kterou Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil téměř přesně před dvěma lety, nyní vstupuje do nejsložitější fáze. Nejprve bude nutné vybourat stávající monolitickou betonovou desku pod křižovatkou ulic Ke Štvanici a Křižíkova, následně na to vybudovat nosní stropní ocelovou konstrukci a nad ni vybetonovat novou desku. Bourací práce budou probíhat formou postupného odřezávání kvádrů, jejichž hmotnost bude v rozmezí 22 až 30 tun. Při jejich manipulaci je DPP nucen z bezpečnostních důvodů přerušit provoz metra na lince C, obdobně jako tento víkend od 9. do 10. března 2024, od zahájení do skončení provozu, a to v úseku I. P. Pavlova – Nádraží Holešovice. Ve vyloučeném úseku DPP zavede náhradní autobusovou dopravu XC.

 

Monolitická betonová deska pod křižovatkou ulic Ke Štvanici a Křižíkova je stejně stará jako nejstarší úsek metra v Praze, tj. letos jí bude 50 let. Má tloušťku 1,7 metru a je předepjatá ocelovými lany, která jsou už na hraně životnosti. Celý technologický postup demolice monolitické desky museli zhotovitelé rekonstrukce, společnosti Metrostav DIZ a Geosan Group uzpůsobit na základě skutečného stavu zjištěného po odkrytí hydroizolací a ochranných vrstev. Bourání desky bude proto probíhat fázově, formou odřezávání jednotlivých segmentů – kvádrů tak, aby zbylá část desky svým dílem nadále plnila své funkce.

 

„Jakýkoliv neopatrný zásah do konstrukce monolitické desky může narušit její stabilitu. Proto jsme pod ni vybudovali podpůrnou nosnou ocelovou konstrukci a řezy budeme provádět striktně podle projektu statika, který jsme pro tyto účely nechali zpracovat, a který vychází z diagnostiky desky,“ říká Vojtěch Lacina, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ.

 

„V letošním roce budou stavební práce probíhat na první polovině monolitické betonové desky, druhá polovina nás čeká v příštím roce. V první fázi zhotovitelé postupně rozřežou první polovinu desky na segmenty vážících až 30 tun. Podpůrná ocelová konstrukce pod monolitickou deskou není schopna přenést dynamické zatížení, proto bude z bezpečnostních důvodů demontáž jednotlivých segmentů probíhat v několika víkendových výlukách provozu metra na lince C. Po výkopových pracích se ve stanoveném rozsahu opraví hydroizolace po stranách vestibulu, následně proběhne instalace nové konstrukce, která bude tvořena ocelovým roštem se spřaženou železobetonovou deskou. S ohledem na dodržení požadavku požární odolnosti nosné konstrukce bude ocelová konstrukce ochráněná protipožárním obkladem. Poslední fází je instalace hydroizolace a ochranných vrstev, navrácení inženýrských sítí, které jsou nyní dočasně přeloženy na ocelových konstrukcích a na závěr úprava povrchů v uliční úrovni,“ přibližuje letošní průběh prací Daniel Veverka, projektový manažer DPP, který řídí projekt rekonstrukce stropní desky nad vestibulem stanice Florenc C.

 

Stavební práce navazující na bourání monolitické desky se bude DPP snažit provádět tak, aby minimalizoval počet víkendových výluk metra na lince C. „Budeme se také snažit zachovat obousměrný provoz povrchové dopravy v Křižíkově ulici, byť s lokálními omezeními, pokud to stavebně bude možné. Bude samozřejmě záležet na tom, jak budou probíhat bourací práce a zejména, jak moc se bude lišit skutečnost od technických výkresů původní stavby. Kromě výměny monolitické desky budeme letos pokračovat v rekonstrukci samotného vestibulu stanice. Pokud stavební práce půjdou podle harmonogramu, na konci letošního roku bychom jeho část opět zpřístupnili cestujícím,“ uzavírá Daniel Veverka.

 

Celá stropní deska nad vestibulem stanice Florenc C má rozlohu 5 450 m2 a zhotovitelé na ní dosud vyměnili 91, tj. bezmála 70 % z celkových 131 prefabrikovaných předpjatých nosníků. V této části stropní desky je už také opravena hydroizolace a ochranné vrstvy, i jsou položeny inženýrské sítě do své finální polohy. Stavební práce nicméně budou pokračovat ještě zhruba 2,5 roku. Předpoklad jejich dokončení je v průběhu posledního čtvrtletí roku 2026. Po dokončení stavby bude z pohledu cestujících kompletně zrekonstruovaný vestibul stanice Florenc C a vybudovány dva nové eskalátory směrem k autobusovému nádraží Florenc.

 

Dopravní opatření pro víkend 9. a 10. března 2024

Z důvodu rekonstrukce stropní desky nad vestibulem stanice Florenc C bude od soboty 9. března 2024 od zahájení provozu do neděle 10. března 2024 do ukončení provozu obousměrně přerušen provoz metra na lince C mezi stanicemi I. P. Pavlova – Nádraží Holešovice.

 

Náhradní doprava

V denním provozu bude zavedena náhradní autobusová doprava XC v trase I. P. Pavlova – Muzeum – Hlavní nádraží – Florenc – Vltavská – Nádraží Holešovice.

 

Zastávky linky XC směr Nádraží Holešovice:

  • P. Pavlova – nástupní: na náměstí I. P. Pavlova mezi Sokolskou a Legerovou ulicí u vstupu do metra
  • Muzeum: v Legerově ulici v zastávce autobusové linky číslo 905 směr Sídliště Čimice
  • Hlavní nádraží: ve Wilsonově ulici v zastávce autobusové linky číslo 905 směr Sídliště Čimice
  • Florenc: ve Wilsonově ulici na přemostění Masarykova nádraží
  • Vltavská: na sjezdové rampě z Hlávkova mostu
  • Nádraží Holešovice – výstupní: v obratišti autobusů ve výstupní zastávce

 

Zastávky linky XC směr I. P. Pavlova:

  • Nádraží Holešovice – nástupní – v obratišti autobusů v nástupní zastávce autobusové linky 156
  • Vltavská: na Bubenském nábřeží v zastávce autobusové linky číslo 156
  • Florenc: ve Wilsonově ulici na přemostění Masarykova nádraží
  • Hlavní nádraží: ve Wilsonově ulici v zastávce autobusové linky číslo 905 směr Jižní Město
  • Muzeum: ve Wilsonově ulici v zastávce autobusové linky číslo 905 směr Jižní Město
  • P. Pavlova – výstupní: na náměstí I. P. Pavlova mezi Sokolskou a Legerovou ulicí u vstupu do metra

 

Alternativou náhradní autobusové dopravy XC je tramvajová linka č. 36, která bude v denním provozu v trase Zvonařka – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Václavské náměstí – Masarykovo nádraží – Florenc – Křižíkova – Invalidovna – Palmovka – Bulovka – Kobylisy – Vozovna Kobylisy.

 

Změny tras linek tramvají

Linka č. 23 bude ve směru od Královky ze zastávky Bruselská odkloněna přes zastávky Pod Karlovem a Nuselské schody do zastávky Náměstí Bratří Synků (výstupní v ulici Na Zámecké, nástupní v obratišti).

 

Doporučení pro bezbariérové cestování

S ohledem na to, že k zastávce náhradní autobusové dopravy XC Florenc není bezbariérový přístup, DPP doporučuje využít spojení tramvajovou linkou č. 36 s bezbariérovým přestupem na metro C ve stanicích I. P. Pavlova a Kobylisy, případně další linky povrchové dopravy.

Zdroj: DPP

Ředitelství silnic a dálnic zahajuje stavbu dálnice D35 Křelov–Slavonín

Ředitelství silnic a dálnic dnes 27. února 2024 zahajuje stavbu dálnice D35 v úseku Křelov–Slavonín. Po dokončení stavby bude dokončen západní obchvat Olomouce, zároveň vznikne nepřerušený tah D35 mezi Mohelnicí a Lipníkem nad Bečvou.

 

 

Zahajovaná stavba druhé etapy dálnice D35 Křelov–Slavonín navazuje na etapu první zprovozněnou v roce 2008. Během dvou následujících let dojde k odstranění provizorního napojení dálnice D35 na silnici I/35 u nákupního centra Globus, kde vznikají kolony.

„Zahajujeme výstavbu úseku, kterým ukončíme provizorium, trvající dlouhých 16 let. Po letech odkladů se dálnice D35 stává skutečnou prioritou, jak jsme slíbili v programovém prohlášení. Mezi Hradcem Králové a Olomoucí je společně s dnes zahájeným úsekem ve výstavbě 21 kilometrů a letos zahájíme dalších 25 kilometrů včetně tunelu Homole. Dálnice D35 tak přebere po dálnici D4 štafetu nejvíce rozestavěné dálnice v České republice,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

 

 

 

„Trasa dálnice D35 mezi Křelovem a Slavonínem je velmi důležitý úsek, protože zprovozněním této druhé etapy dokončíme západní obchvat Olomouce, který bude schopný snášet vysoké intenzity nejen tranzitní dopravy. Přes 18 tisíc aut denně se zatím podepisuje na vzniku kolon u okružní křižovatky poblíž Globusu – provizorní řešení během dvou let nahradíme moderní dálnicí v přímém směru. Původní silnici I/35 spolu s mimoúrovňovým křížením u Křelova přeřadíme do kategorie komunikací nižších tříd,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Stavba „Křelov – Slavonín 2. etapa“ patří do mozaiky mezistátních i vnitrostátních tranzitních cest, více než tři kilometry dlouhá silnice usnadní bezpečné spojení Čech a Moravy či Slezska s vazbou na oblast Jeseníků.

 

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 245,4 kilometrů nových staveb. Jedná se o 190,8 km dálnic a 54,6 km silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 124,9 km dálnic a silnic I. třídy.

 

 

D35 Křelov – Slavonín 2. etapa

  • délka: 3,2 km
  • kategorie: D 22,5/120
  • počet všech stavebních objektů: 94

Zhotovitel: EUROVIA CS a.s. a M – SILNICE a. s.
Cena stavby dle smlouvy: 838 000 000 Kč bez DPH
Zahájení realizace: 2/2024
Zprovoznění za: 26 měsíců
Infoleták ke stavbě: Zde

Stavba je navržena ke spolufinancování s podporou CEF (2021-2027).

Zdroj: ŘSD

Logistika ve stínu ekonomického poklesu a vyhlídky pro rok 2024

V uplynulém roce se firmy potýkaly s obtížnou ekonomickou situací a svůj nemalý podíl na tom měly nepříznivé globální události. Velká část firem sledovala propad v objednávkách a růst nákladů, což je vedlo k aktivnímu hledání úspor. Jak se to promítlo do logistiky, která je přímo spjata s nejrůznějšími odvětvími? A co lze v tomto oboru očekávat letos?

 

V roce 2023 byl trh poznamenán sníženou poptávkou a ekonomickým úpadkem, způsobeným celkovou ekonomickou situací a globálními událostmi, jako je třeba pokračující válka na Ukrajině. Firmy z většiny odvětví čelily a nadále čelí velkým ekonomickým výzvám, a to včetně inflace, daňového zatížení a tlaku na mzdy. Snížená spotřeba domácností a problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích ovlivnily pohyb zboží jak na národní, tak na celosvětové úrovni.

 

 

I ekologie něco stojí

Náklady v logistice stále rostou, a to i v souvislosti s rostoucí potřebou investovat do udržitelných řešení. Výstavba ekologických budov, používání „zelených“ vozidel a snižování uhlíkové stopy vyžadují významné finanční prostředky. Daniel Knaisl, jednatel skupiny Geis pro Českou republiku, Slovensko a Polsko k tomu říká: „Naše firma implementovala řadu ekologických opatření dávno před tím, než se udržitelnost stala módním tématem, a neustále je rozšiřuje a posouvá. Vždy se však zamýšlíme, zda konkrétní opatření má skutečně smysl. Kupříkladu elektrický tahač stojí 3 – 4krát více než nejmodernější dieselový, a přitom má mnoho omezení – například krátký dojezd, což snižuje efektivitu jeho využití, a tudíž dále zvyšuje náklady. A tyto náklady musí ve finále někdo zaplatit.“ Knaisl tak poukazuje na to, že krok směrem k tomuto ekologickému řešení ve výsledku nemusí být moc efektivní. V druhém pohledu je nutné zvážit i fakt, že nově vzniklé náklady za zdánlivě ekologičtější řešení se dále přenáší v prodejním řetězci a mohou roztočit spirálu: vyšší náklady – zdražení zboží – vyšší inflace – nižší poptávka.

 

Klíč k úspěchu

Nekončící náročné podmínky pro logistiku mohou být však i výzvou. A na ty jsou logističtí provideři po době covidové již zvyklí. Dle Geis je klíčem k jejich zvládání hlavně flexibilita, komplexní přístup k logistice, ale také rozvoj a inovace služeb. Knaisl jednu takovou zmiňuje: „Řada českých firem vyváží své produkty do zahraničí, a proto i my neustále rozšiřujeme naše služby tímto směrem. Jen v loňském roce jsme otevřeli množství nových exportních linek do různých evropských států, díky kterým je přeprava do zahraničí ještě rychlejší, a často dokonce i levnější.“ Ale není to jen rozšíření servisu pro klienty v oblasti přeprav, jde třeba také o investice do inovací ve skladové logistice. Nemalou důležitost firma přisuzuje i svým zaměstnancům, a proto je péče o ně také stěžejním tématem.

 

Vyhlídky pro rok 2024

Jistě všichni, jak firmy, tak jednotlivci, doufáme, že letos se ekonomika zase rozhýbe a nečekají nás žádné další negativní události, které by ji zásadním způsobem ovlivnily. To je totiž základní předpoklad pro to, aby se zase obnovilo stabilní prostředí, lidé i firmy získali znovu důvěru v budoucnost a měli chuť utrácet a investovat. Knaisl to uzavírá: „Chtěl bych věřit, že v roce 2024 již dojde k ekonomickému oživení a obnovení poptávky po zboží jak ze strany firem, tak i domácností. To by přineslo pozitivní změny i do odvětví logistiky a přepravy. My se na potenciální vývoj v tomto roce díváme s lehkým optimismem a doufáme, že toto očekávání se, po dlouhé době nekončících problémů, alespoň částečně naplní.“

Zdroj: SYBA

Státy EU a europoslanci se shodli na reformě leteckého provozu v EU

Státy Evropské unie a europoslanci se shodli na reformě leteckého provozu v EU. Cílem je po dlouhých letech vyjednávání a rozporů vnést pořádek do roztříštěného vzdušného prostoru v EU a do množství souvisejících regulací. Reforma by měla rovněž přinést zvýšení kapacity přepravy a naopak snížení dopadů letectví na životní prostředí. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU.

„Cílem reformy jednotného evropského nebe je zlepšit výkonnost, organizaci a řízení evropského vzdušného prostoru a poskytování navigačních služeb s cílem zvýšit kapacitu, snížit náklady, zvýšit adaptabilitu systému a zároveň se pokusit snížit dopady letectví na životního prostředí a klima,“ uvedlo belgické předsednictví.

Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu.

Legislativní balíček se skládá z pozměněného návrhu na přepracování nařízení o jednotném evropském nebi (SES 2+) a návrhu normy, kterou se mění základní nařízení o Agentuře EU pro bezpečnost letectví (EASA).

Dohoda rovněž „umožní dosáhnout velkého pokroku ve snižování emisí CO2 z leteckého sektoru a poskytne členským státům více nástrojů k omezení negativních dopadů způsobených leteckou činností,“ uvedl belgický ministr pro mobilitu Georges Gilkinet.

Nová reforma má motivovat i k používání nejúspornějších tras a ke zvýšenému využívání alternativních pohonů, což umožní evropské organizaci pro bezpečnost řízení letového provozu Eurocontrol udržitelněji a efektivněji využívat vzdušný prostor.

Zdroj: ČTK

DPP zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů z Veleslavína na ruzyňské letiště

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla Praha. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku číslo 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o 30 procent více než do původních kloubových autobusů. Novinářům to řekli představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu Kč, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu Kč.

Velký trolejbus jezdí po Praze od loňského roku, přičemž před uvedením do provozu musel nejdříve najezdit tisíce kilometrů zkušebně.

„Jedná se o momentálně nejdelší povrchové vozidlo DPP. Cílem je, aby vždy u stanice metra A Nádraží Veleslavín bylo přistaveno vozidlo, které pojme všechny cestující, kteří vystoupí z metra a chtějí cestovat na letiště. Byly experimenty, kdy se přistavovaly dvě 119 za sebou, ale to se nesetkalo příliš s pochopením cestujících, lidově řečeno, první autobus byl nacpaný a druhý prázdný,“ řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti).

Na trase na letiště jezdí 20 velkokapacitních trolejbusů, čímž se ve městě ročně vyprodukuje o 1300 tun oxidu uhličitého méně. Vůz má dva motory a měří 24,7 metru. Kapacita je 180 cestujících, z toho 54 míst je k sezení.

Trolejbusy budou takzvaně parciální, tedy schopné ujet část trasy na baterii bez síťového vedení. Trasa linky měří necelých 19 kilometrů a pod trolejovým vedením je zhruba 11,5 kilometru. Zbytek pojede trolejbus na baterie. Dojezd nového vozu na baterie je při plném zatížení 12 kilometrů.

Ještě před zprovozněním linky musel DPP vybudovat potřebnou infrastrukturu, kromě trolejí také měnírny elektrické energie nebo nabíjecí stanice v garážích v Řepích.

Správa železnic v současné době opravuje trať z Prahy na Kladno, v jejímž rámci vznikne železniční propojení na letiště. Velkokapacitní trolejbusy po zprovoznění dráhy použije DPP na trase linky autobusu číslo 136. Nynější autobusy z linky 119 nahradí nejstarší kloubové autobusy SOR NB 18 z let 2009 a 2010, které DPP vyřadí.

Město má společně s DPP připraveno dalších 13 projektů, kdy nahradí autobusy trolejbusy. „Pokud se DPP podaří vysoutěžit zhotovitele, tak ještě letos bychom chtěli začít stavět infrastrukturu pro bateriové trolejbusy na lince 137, což je z Na Knížecí k Waltrovce,“ řekl Hřib. Výhledově by podle generálního ředitele DPP Petra Witowského mohly být elektrifikovány také linky číslo 112 a 201.

Zdroj: ČTK

V Německu začala stávka strojvedoucích DB, zastavily se nákladní vlaky

Na německé železnici začala další stávka strojvedoucích společnosti Deutsche Bahn (DB), která potrvá do pátku. Včera večer se zastavily nákladní vlaky, dnes ve 02:00 přeruší práci strojvůdci z osobní dopravy. Odbory strojvedoucích GDL se protestem snaží přinutit dráhy DB ke zvýšení mezd a ke snížení týdenní pracovní doby z 38 na 35 hodin, a to se zachováním plné mzdy. Stejně jako o uplynulých stávkách se zastaví spoje mezi Berlínem a Prahou a také mezi Chebem a bavorským Marktredwitzem.

Mluvčí DB Achim Stauss na tiskové konferenci řekl, že pokud jde o nákladní dopravu, tak se dráhy snaží zajistit zásobování klíčových průmyslových provozů. Výrazně omezena bude i osobní doprava. DB chtějí oproti běžnému řádu vypravit zhruba pětinu dálkových i regionálních vlaků, které však kvůli omezené nabídce mohou být přeplněné.

Na trati mezi Prahou a Berlínem budou vlaky EuroCity končit už v Drážďanech, odkud se také budou vracet zpět do české metropole. S omezeními bude fungovat také spojení Prahy s Mnichovem, které v úseku z Domažlic do bavorského Řezna nahradí autobusy.

Odbory GDL požadují snížení počtu pracovních hodin z 38 na 35 týdně pro pracovníky ve směnném provozu se zachováním plné mzdy, zvýšení měsíční mzdy o 555 eur (zhruba 13.650 Kč) a také jednorázovou kompenzaci 3000 eur (73.400 Kč) kvůli inflaci. Hlavním třecím bodem se stal požadavek na zkrácení pracovní doby, který podle DB ohrožuje samotné fungování železnice.

Dráhy původně nabídly zkrácení pracovní doby na 37 hodin týdně. Během únorového kola vyjednávání prostředníci jako kompromis navrhli 36 hodin týdně se zachováním plné mzdy, s čímž DB souhlasily, ale odbory nadále trvaly na 35 hodinách. Jednání proto zkrachovala a dráhy obvinily odboráře z neústupnosti. „Pro řešení je třeba kompromis na obou stranách. Odbory GDL ale odmítly ustoupit byť jen o milimetr,“ dodal dnes mluvčí DB Stauss.

Zdroj: ČTK

Pravidelný provoz nejdelších trolejbusů v ČR zahájen. Autobusová linka č. 119 se ode dneška mění na trolejbusovou č. 59

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) včera odpoledne zahájil provoz na druhé, nově vybudované trolejbusové trati ve městě mezi Nádražím Veleslavín a Letištěm Václava Havla Praha. Obsluhovat ji budou velkokapacitní tříčlánkové bateriové trolejbusy Škoda–Solaris 24m na lince č. 59, která plně nahradila dosavadní autobusovou linku č. 119. Výměnu vozidel DPP provedl v průběhu 24 minut v čase od 14:41 do 15:05. Díky nasazení nejdelších trolejbusů v ČR DPP na lince na/z Letiště Václava Havla Praha zvýší přepravní kapacitu o cca 30 % při zachování stejného jízdního řádu. Kromě toho ročně ušetří stovky tisíc litrů nafty a sníží emise CO2 zhruba o 1300 tun. Obě investiční akce, výstavbu infrastruktury této trolejbusové tratě i nákup 20 velkokapacitních trolejbusů, financuje Evropská unie v rámci Národního plánu obnovy, aby podpořila rozvoj čisté veřejné dopravy v Česku.

Obsluha Letiště Václava Havla Praha veřejnou dopravou v současnosti stojí především na autobusových linkách: na pěti městských – č. 119, dále 100, 161, 191, Airport Express
a třech příměstských – č. 319, 322 a 414. Prioritou hlavního města Prahy je kapacitní, rychlé a přímé vlakové spojení letiště a Masarykova nádraží, které připravuje Správa železnic. Už před pandemií covid-19 se však ukázalo, že minimálně v přepravních špičkách, kdy autobusy jezdí v intervalu 3–5 minut, stávající kapacita autobusové linky č. 119 nestačila pokrývat poptávku. Proto Rada hl. m. Prahy v roce 2019 i v návaznosti na Klimatický závazek hl. m. Prahy rozhodla o elektrifikaci této linky, její proměnu na trolejbusovou, obsluhovanou velkokapacitními vozidly.

 

„Nasazením nejdelších trolejbusů v ČR na už druhou trolejbusovou linku ve městě skokově zvýšíme na lince 59 přepravní kapacitu na každém vypraveném spoji o zhruba třetinu, a to při zachování stejného jízdního řádu jako na dosavadní autobusové lince 119. Cestující dostanou moderní, pohodlná, tichá, 100% nízkopodlažní a lokálně bezemisní vozidla, která na rozdíl od dosavadních kloubových autobusů mají více míst primárně určených pro odkládání zavazadel navíc lépe rozložených po celé délce trolejbusu. Pro lepší informovanost cestujících jsou vybavena informačním systémem se čtyřmi obrazovkami rovnoměrně rozloženými v každém segmentu vozidla,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP
a dodává: „V návaznosti na Klimatický plán hl. m. Prahy máme v různé fázi rozpracovanosti dalších 13 projektů elektrifikace městských autobusových linek a jejich proměny na trolejbusové a ve spolupráci se Středočeským krajem i první příměstské. Pokud se DPP podaří vysoutěžit zhotovitele, ještě letos bychom chtěli začít stavět infrastrukturu pro bateriové trolejbusy na lince 137 Na Knížecí – Waltrovka. Po zprovoznění první trolejbusové linky 58 měla Praha trolejbusovou síť v délce 6,3 kilometru a patřilo ji v ČR poslední 14. místo. Po dokončení všech aktuálně připravovaných projektů by měla trolejbusová síť v Praze měřit přibližně 95 kilometrů, čímž se opět zařadí do čela největších provozovatelů trolejbusů v ČR.“

 

„Při plném provozu DPP na autobusové lince č. 119 vypravoval za jeden pracovní den až 250 spojů v jednom směru. Její elektrifikací a proměnou na linku trolejbusovou ročně ušetříme až 690 tisíc litrů nafty a snížíme emise CO2 o bezmála 1300 tun, což je nejen velmi dobrá zpráva pro Pražany a životní prostředí hlavního města, ale důležitý krok k naplňování Klimatického plánu hl. m. Prahy, kterým jsme se zavázali snížit emise nejen v sektoru veřejné dopravy o 45 % do roku 2030,“ dodává Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

 

„Dlouhodobě usilujeme o velkokapacitní spojení na letiště a ve chvíli, kdy přišlo hlavní město a DPP s nápadem obnovit trolejbusovou linku do doby, než se podaří napojit letiště na metro nebo vlak, využili jsme tuto možnost, kterou zároveň považujeme za ekologický způsob dopravy,“ doplňuje Jakub Stárek, starosta městské části Praha 6.

 

„Je téměř neuvěřitelné vzhledem na složitost legislativních a povolovacích procesů v ČR, že se obě investiční akce k trolejbusové lince č. 59 podařilo kompletně připravit a zrealizovat za pouhých
a necelých 4,5 roku od rozhodnutí Rady hl. m. Prahy o elektrifikaci autobusové linky č. 119 ze 16. září 2019. A to s ohledem na to, že samotná výstavba infrastruktury zabrala rok a tři měsíce a výroba 20 nadrozměrných velkokapacitních trolejbusů přesně dva roky. I přes pandemii covid-19, války
a konflikty ve světě, vše proběhlo podle harmonogramu a bez zpoždění. Gratuluji všem, kdo se na tomto úspěšném projektu podíleli,“
říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Pro obě investiční akce DPP žádá Evropskou unii o dotace prostřednictvím Národního plánu obnovy. Dotace na oba projekty máme již přislíbeny, a to ve výši 510 milionů korun na nákup 20 velkokapacitních bateriových trolejbusů, což je zhruba 82 % veškerých nákladů a téměř 352 milionů korun na výstavbu nabíjecí infrastruktury na trolejbusové trati, které pokryjí téměř 99 % veškerých nákladů.“

 

„Kromě toho, že na lince č. 59 budou poprvé v ČR v pravidelném provozu nasazena vozidla Škoda – Solaris 24m, která jsou nejen nejdelšími trolejbusy v ČR, ale vůbec nejdelšími vozidly provozovanými ve veřejné dopravě na silnicích v ČR a DPP je jejich prvním provozovatelem, má samotná trať ještě jeden unikát. Zatím pouze na této trati, celkem na deseti místech dochází ke křížení 600 V trakčního vedení pro tramvaje a 750 V trolejového vedení pro trolejbusy, u odbočení do terminálu Nádraží Veleslavín, vozovny Vokovice, smyčky Divoká Šárka a ve společné zastávce Divoká Šárka. Ve městech v ČR, kde mají smíšený provoz tramvají a trolejbusů jsou obě trakční vedení pod napětím 600 V, a tam kde mají trolejové vedení pro trolejbusy 750 V, zase neexistuje tramvajový provoz. Dalším unikátem této tratě je měnírna Dědina, která slouží současně pro napájení nově postavené tramvajové tratě Divoká Šárka – Dědina, jakož i většiny trolejbusové tratě na letiště,“ vyjmenovává Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

 

„Trolejbusové spojení na Letiště Václava Havla Praha vítám jako krok správným směrem minimálně ze dvou důvodů. Jedná se o komfortnější dopravu pro cestující i zaměstnance a zároveň zapadá do naší strategie ESG s cílem snižovat uhlíkové emise a hluk na letišti a v jeho okolí. Finálním optimálním řešením dopravy z centra metropole na letiště a zpět ale bude až realizace kolejového napojení, jehož výstavba na některých úsecích byla již zahájena,“ říká Jiří Pos, předseda představenstva Letiště Praha.

 

„Naše nejdelší trolejbusy jsou skvělým řešením pro zajištění ekologické dopravy na pražské letiště. Vozidla jsou navržena s důrazem na maximální kapacitu, energetickou efektivnost a snížení emisí. Trolejbusy Škoda–Solaris 24m, jsou také vybaveny nejnovějšími technologiemi, včetně systémů pro rekuperaci energie a baterií, které slouží pro jízdu mimo trakční vedení. Věříme, že nasazení trolejbusů přinese cestujícím spoustu výhod, především pohodlí a jednoduchost,“ dodává Radek Svoboda, ředitel společnosti Škoda Electric ze Škoda Group.

 

„Za dvacet let členství ČR v Evropské unii vzniklo obrovské množství projektů díky finanční podpoře našich evropských partnerů, a to i na území Prahy, nejbohatšího českého regionu. Za všechny bych rád zmínil prodloužení trasy metra A, které zaplatily z 85 % evropské fondy (8,5 mld. Kč!), rekonstrukci železničních tratí na území města či modernizaci Masarykova a Smíchovského nádraží, což jsou obrovské stavby za miliardy korun. Po etapách probíhá také generální rekonstrukce železniční trasy z Masarykova nádraží na letiště. Než bude tento rozsáhlý projekt dokončen, můžeme ode dneška využít komfortu moderního trolejbusu. Těší mě, že Praha zvyšuje pohodlí cestujících hromadnou dopravou a současně přispívá k vyšší kvalitě ovzduší,“ uzavírá Josef Schwarz ze zastoupení Evropské komise v České republice.

V rámci investiční akce elektrifikace autobusové linky č. 119 DPP vybudoval celkem 11,5 km trolejového vedení v úseku Nádraží Veleslavín – Terminál 3, které pokrývá cca polovinu celé trolejbusové trasy. Mezi zastávkami Terminál 3 a Letiště trolejbusy jezdí v režimu na baterii. V odstavech v obratištích na Letišti Václava Havla Praha vzniklo devět a na Nádraží Veleslavín tři nabíjecí stání, kde se trolejbusy mohou během své provozní přestávky nabíjet. Pro napájení trolejového vedení slouží celkem tři měnírny – dvě kontejnerové, v terminálu Nádraží Veleslavín a v obratišti na letišti a jedna zděná u tramvajové smyčky Dědina, která je společná pro napájení tramvajové i trolejbusové infrastruktury.

Kromě toho DPP vybudoval také nabíjecí infrastrukturu v garáži Řepy, odkud doposud vypravoval autobusovou linku č. 119 a nyní také trolejbusovou linku č. 59. Vzniklo zde 21 nabíjecích stání, a také nová kapacitní měnírna, která je již dimenzována pro předpokládané potřeby nabíjení s ohledem na další připravované rozšíření bateriových trolejbusů v této části Prahy, tj. pro projekty elektrifikace autobusových linek č. 131, 137, 176 a 191 a další.

 

Zavedení trolejbusové linky č. 59 je zároveň zařazeno do mezinárodního výzkumného projektu EBRT2030 v rámci evropského vědecko-výzkumného programu Horizon 2030. Projekt EBRT 2030 řeší elektrifikaci velkokapacitních autobusových systémů, zahrnuje 49 partnerů z různých zemí, je koordinován ze strany Mezinárodní svazu veřejné dopravy (UITP) a pražská trolejbusová linka č. 59 je jedním ze sedmi ukázkových reálných projektů udržitelného řešení pro kapacitní bezemisní dopravu.

 

Úprava dopravních opatření v souvislosti s provozem nadrozměrných vozidel

Průjezdnost dopravní infrastruktury na lince č. 119 s velkokapacitními tříčlánkovými autobusy si DPP ověřil už v roce 2017 a 2018. Nicméně v rámci procesu homologace nového nadrozměrného vozidla pro provoz v ČR a v souladu s platnou legislativou DPP v rámci zkušebních jízd s velkokapacitními tříčlánkovými trolejbusy Škoda–Solaris 24m zrealizoval za účasti Policie ČR, odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy a dalších úřadů ověření průjezdnosti vozidla v celé délce budoucí tratě, protože pouze tyto orgány mají oprávnění místně upravit organizaci provozu na pozemních komunikacích.

 

Na základě výsledků šetření došlo k úpravě preference pro velkokapacitní tříčlánkové trolejbusy na světelné křižovatce při výjezdu z Veleslavínské do Evropské ulice směr Letiště Václava Havla Praha tak, aby trolejbusy vyjíždějící z terminálu mohly na zelenou vlnu projet křižovatkou a vyjet rovnou do Evropské ulice. DPP ve spolupráci s organizací ROPID kromě toho provedl změnu organizace odstavů v terminálu Nádraží Veleslavín a Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) v těchto dnech upravila vodorovné značení v Evropské ulici ve směru do centra v místě křížení
s Veleslavínskou ulicí, kde došlo k rozšíření pravého pruhu a mírnému zúžení levého průjezdného pruhu a odbočovacího pruhu vlevo, což umožní lepší nadjíždění nejen velkokapacitním tříčlánkovým trolejbusům, ale i kloubovým autobusům, nebo tříosým nekloubovým autobusům 15metrové délky.

 

Co bude s autobusy z linky č. 119?

Nákup a zahájení pravidelného provozu trolejbusů na lince č. 59 umožní DPP vyřadit alikvotní počet nejstarších kloubových autobusů SOR NB 18 z let 2009 a 2010. Provozuschopné autobusy ve spolupráci s hlavním městem Prahou DPP nabídne partnerským dopravním podnikům na Ukrajině. Vozy z linky č. 119, které jsou novější, s normou Euro VI z roku 2018 s celovozovou klimatizací, DPP využije samozřejmě na jiných autobusových linkách.

 

Základní informace o stavbě infrastruktury trolejbusové tratě Nádraží Veleslavín – Letiště Václava Havla Praha:

  • Projektant: Pragoprojekt
  • Zhotovitel: Elektrizace železnic Praha
  • Délka trolejbusové tratě: 5 308 metrů
  • Počet instalovaných sloupů trolejového vedení: 235 kusů
  • Celková délka trolejového vedení: 11 457 metrů (včetně odstavů v obratištích, garáže Řepy a posilovacího vedení)
  • Délka trolejového vedení sloužícího k napájení během jízdy: 10 616 metrů
  • Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: 350 000 000 Kč bez DPH
  • Cena stavby dle uzavřené smlouvy: 354 455 207,12 Kč bez DPH

 

Základní informace o velkokapacitním tříčlánkovém bateriovém trolejbusu Škoda–Solaris 24m:

  • Výrobce: Škoda Electric ze Škoda Group, Solaris Bus & Coach a Solaris Czech z CAF Group
  • Délka: 24 700 mm (všech 20 vozidel DPP postavených za sebou měří téměř půl kilometru)
  • Šířka: 2 550 mm
  • Výška: 3 500 mm (se staženými sběrači)
  • Rozvor: přední 5 900 mm / střední 6 000 mm / zadní 7 350 mm
  • Celková maximální hmotnost: 38 000 kg
  • Maximální rychlost: 70 km/h
  • Počet náprav: 4
  • Počet poháněných náprav: 2 (druhá a třetí)
  • Počet řízených náprav: 2 (přední a zadní)
  • Počet dveří pro nástup a výstup: 5
  • Nástupní výška: 320 mm
  • Celkový počet sedadel: 54
  • Celkový počet cestujících: 180
  • Počet elektromotorů: 2
  • Výkon trakčního elektromotoru: 2× 180 kW
  • Kapacita trakční baterie: 60 kWh (využitelná)
  • Počet zakoupených vozů ve vozovém parku DPP: 20
  • Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: 628 000 000 Kč bez DPH
  • Cena všech vozidel dle uzavřené smlouvy: 623 216 900 Kč bez DPH

Zdroj: DPP

Čtvrteční protest zemědělců v Praze začne v 06:00, budou jezdit kolem Letné

Zemědělci dorazí na čtvrteční protest do Prahy kolem 06:00. S traktory a další zemědělskou technikou budou jezdit kolem Letenských sadů, kolem poledne se přesunou před úřad vlády, uvedla pražská policie na webu. Demonstrace před Strakovou akademií bude podle pořadatelů trvat zhruba hodinu a půl, poté protest skončí. Policisté odhadují, že do hlavního města mohou přijet stovky kusů zemědělské techniky a mohou komplikovat ranní a dopolední dopravu v centru hlavního města.

Zemědělci chtějí přijet s technikou do Prahy ve směru od Vestce, Kněževsi, Jesenice, Nové Vsi II a Letňan. Podle propozic organizátorů, které má ČTK k dispozici, se účastníci po 05:00 shromáždí na šesti místech na okraji hlavního města, odkud o hodinu později vyjedou do centra.

Ráno a dopoledne mají protestující v plánu jezdit okolo Letenských sadů po trase nábřeží Edvarda Beneše, Chotkova ulice, ulice Milady Horákové, Veletržní ulice, ulice Dukelských hrdinů a dál po nábřeží k úřadu vlády. Po 11:00 se protest přesune k úřadu vlády.

Po dobu demonstrace plánují zemědělci zaparkovat techniku na nábřeží Edvarda Beneše od Čechova mostu po úřad vlády a případně i na Letenské pláni. Demonstrace před Strakovou akademií začne v poledne a bude trvat zhruba hodinu a půl. Po jejím skončení organizátoři předpokládají postupný odjezd techniky i demonstrantů.

Na protestní jízdu budou podle policejního mluvčího Jana Daňka dohlížet desítky policistů převážně z dopravní služby, kteří budou řídit dopravu, aby byla co nejplynulejší. „V pohotovosti budou i kolegové z antikonfliktního týmu a pořádkové policie,“ dodal mluvčí. Motoristé by měli ve čtvrtek ráno a dopoledne počítat s komplikacemi v dopravě na ohlášené trase a přizpůsobit tomu své plány.

Protestní akci svolali na čtvrtek představitelé Agrární komory ČR a Zemědělského svazu. Protestní jízdu Prahou podpořili i zástupci Společnosti mladých agrárníků a Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pátek uvedl, že vláda vyšla vstříc některým z pěti požadavků farmářů. Farmáři však v pondělí řekli novinářům, že taková pomoc nestačí. Výborný (KDU-ČSL) deklaroval, že je ochoten se zemědělci dál jednat, ale ne pod ultimáty.

Zemědělský svaz a Agrární komora žádají podpořit zaměstnanost na venkově, nekrátit podporu pro životní pohodu zvířat a vrátit zdanění půdy na úroveň před vládním konsolidačním balíčkem, případně nedanit evropské provozní dotace. Dalším požadavkem je, aby vláda aktivně hájila zájmy českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou. Pátým je maximální možné navýšení mimořádné pomoci zemědělcům, pokud to Evropská komise umožní.

Část zemědělců už 19. února demonstrovala před ministerstvem zemědělství v Praze a protestní jízdou se stovkami traktorů částečně zablokovala magistrálu. Požadovali, aby česká vláda odstoupila od Green Dealu, tedy unijní Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Agrární komora a Zemědělský svaz se ale od protestu distancovaly.

Hlavní zemědělské organizace se podílely na protestu 22. února proti byrokracii a ekologickým požadavkům v zemědělství či dovozu ze zemí mimo Evropskou unii. Stovky traktorů zpomalovaly dopravu ve městech, na hlavních silnicích a u hraničních přechodů.

Do čtvrteční jízdy Prahou se ze středních Čech zapojí minimálně 250 traktorů

Do čtvrteční protestní jízdy zemědělců Prahou se ze středních Čech zapojí minimálně 250 traktorů. Někteří protestující z regionu se do metropole dopraví individuálně, jiní zřejmě pojedou společně. Jednotlivé okresy o tom budou ještě jednat, řekla dnes ČTK ředitelka středočeské agrární komory Petra Novotná. Podle ní se nepočítá s protestními jízdami po regionu jako 22. února, farmáři by měli zamířit rovnou do Prahy. Ze Zlínského a Jihomoravského kraje přijede do Prahy asi šest stovek zemědělců. Několik stovek zemědělců dorazí z Olomouckého kraje, z Vysočiny se zúčastní 50 strojů a několik set lidí. Z Pardubického kraje přijede kolem pěti desítek traktorů. Z Ústeckého kraje se připojí spíš jednotlivci.

„Okolo 7:00 by se to mělo všechno sjet v Praze a bude se dělat okružní cesta nahoře na Letné,“ uvedla Novotná. U úřadu vlády bude podle ní zaparkovaný větší traktor s valníkem, který při mítinku poslouží jako pódium.

Ze Zlínského a Jihomoravského kraje pojede do Prahy na protest asi 600 zemědělců

Přibližně 300 zemědělců ze Zlínského kraje zamíří do Prahy na čtvrteční protest. Do hlavního města pojedou ze všech čtyř okresů, tedy Kroměřížska, Uherskohradišťska, Vsetínska a Zlínska. Přímo ve Zlínském kraji zemědělci na 7. března protestní akce nechystají, řekla dnes ČTK ředitelka Agrární komory Zlín a Okresní agrární komory Kroměříž Jana Brázdilová. Velmi podobně na tom jsou zemědělci z jižní Moravy, kterých se vydá do Prahy ze všech okresů zhruba 200 až 300 autobusy a auty, řekla ČTK ředitelka Okresní agrární komory pro Brno-město a Brno-venkov Martina Boková.

„V kraji nic nechystáme, všechno bude v Praze,“ uvedly Brázdilová i Boková. Z každého okresu Zlínského kraje podle Brázdilové na protest zamíří desítky zemědělců. „Každý si jede po vlastní linii. Berou auta z podniků, někteří možná pojedou vlakem,“ řekla Brázdilová.

V pondělí představitelé zemědělských organizací rozhodli o čtvrteční protestní jízdě Prahou, slíbenou pomoc od vlády považují za nedostatečnou. Agrární komora uvedla, že se uskuteční protesty i v dalších regionech. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy bude mít demonstrace dvě části. „První část bude jízda zemědělské techniky, především po nábřeží,“ řekl v pondělí Pýcha. Druhá část bude protest zemědělců, pravděpodobně před úřadem vlády, doplnil.

Zemědělcům ve Zlínském kraji podle Brázdilové vadí především nízké ceny zemědělských komodit nebo pravidlo, že musejí část půdy, kterou obdělávají, nechat ladem. „To je zásadní,“ řekla Brázdilová. Zemědělci z regionu dále kritizují například přebujelou byrokracii.

Na demonstraci do Prahy pojede z Libereckého kraje více než sto farmářů

Na demonstraci do Prahy vyrazí ve čtvrtek více než sto farmářů z Libereckého kraje, ale kvůli náročné trase zřejmě bez velké zemědělské techniky. ČTK to dnes řekl předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje Robert Erlebach. Farmáři nejsou spokojeni s pomocí vlády, kterou vyjednal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), Agrární komora ČR a Zemědělský svaz proto svolali další demonstrace.

Liberecký kraj je po Karlovarském nejmenším v zemi, navíc není zemědělskou oblastí. Přesto se tam už v únoru uskutečnily tři protestní jízdy zemědělců, kdy desítky traktorů komplikovaly dopravu v České Lípě, v Liberci a naposledy u česko-polské hranice u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Farmáři žádají, aby vláda víc podporovala české zemědělství.

Mnozí farmáři nemají podle Erlebacha kvůli levnému dovozu šanci prodat úrodu a pokud odbyt najdou, je to se ztrátou. „Ve světě lidé hladoví a my budeme pálit pšenici,“ povzdechl si. Náklady farmářů kvůli zdražení vstupů výrazně vzrostly, zdražily energie, pohonné hmoty, dvakrát až třikrát víc platí zemědělci za hnojiva. „Pokud se nic nezmění, čeká se, že letos bude zisk dál klesat, to je důvod, proč už dnes někteří zemědělci končí a farmy prodávají,“ řekl Erlebach. Jiní zvažují, že na jaře nezasejí.

Současnou situaci podle Erlebacha nezpůsobili zemědělci, ale politici. „Umíme očipovat psa a neumíme očipovat náklad obilí, aby se dostal tam, kam má?“ zdůraznil Erlebach. Narážel tím na tuny ukrajinského obilí a dalších plodin, které měly podle původních dohod přes evropské území jen projíždět na jiné trhy, velká část ale skončila v Evropě. Levný dovoz srazil ceny na úroveň, za jakou se obilí prodávalo v 90. letech, náklady přitom byly tehdy úplně jiné než dnes.

Na protestní akci do Prahy přijedou stovky zemědělců z Olomouckého kraje

Několik stovek zemědělců z Olomouckého kraje se chystá na čtvrteční protest v Praze, který organizují zemědělské organizace. Zemědělci do Prahy vyrazí bez techniky, v Olomouckém kraji protestní akci neplánují. ČTK to dnes řekl předseda představenstva Agrární komory Olomouckého kraje Ivo Kasal. Zemědělci z různých koutů Česka budou ve čtvrtek v Praze demonstrovat před úřadem vlády zhruba od poledne do 13:30. Farmáři se zemědělskou technikou se účastní okružní jízdy po Praze.

Zemědělský svaz a Agrární komora žádají o podporu zaměstnanosti na venkově, dále nekrátit podporu pro životní pohodu zvířat a vrátit zdanění půdy na úroveň před vládním konsolidačním balíčkem, případně nedanit evropské provozní dotace. Dalším požadavkem je, aby vláda aktivně hájila zájmy českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou, a pátým je maximální možné navýšení mimořádné pomoci zemědělcům, pokud to Evropská komise umožní.

„Do Prahy se chystáme, dnes dopoledne jsem na toto téma měli poradu. Předpokládám, že účast za náš kraj bude ve stovkách lidí. Bude se jednat pouze o osobní účast bez techniky,“ uvedl Kasal. Zemědělci podle něj pojedou do Prahy vlastními automobily nebo vlaky. „Z Jesenicka pojedeme autobusem a vezmeme i některé kolegy z oblasti Šumperska,“ podotkl Kasal.

Zemědělci v Pardubickém kraji vyšlou do Prahy 50 traktorů

Zemědělci z Pardubického kraje ve čtvrtek samostatný protest v regionu pořádat nebudou, připojí se k pražské demonstraci, kam vyšlou kolem pěti desítek traktorů. ČTK to řekla ředitelka krajské agrární komory Vanda Rektorisová. Protestní jízda zemědělců Prahou je oznámená na čtvrtek 7. března.

„Rádi bychom, aby se kolem 50 kusů techniky z Pardubického kraje přemístilo do Prahy. Hlavně to budou traktory. Shromáždí se na Letné, pak budou dělat okružní jízdu,“ řekla Rektorisová.

Zemědělci, kteří nepovezou techniku, budou demonstrovat před úřadem vlády zhruba od poledne do půl druhé. „Pak bychom se měli rozjet všichni domů. Nezůstane asi jen u této demonstrace, bude se asi demonstrovat ještě ve vícero vlnách,“ řekla Rektorisová.

Zemědělci požadují od vlády podporu zaměstnanosti na venkově, nekrácení podpory pro životní pohodu zvířat a vrácení zdanění půdy na úroveň před konsolidačním balíčkem, případně nedanění evropské provozní dotace.

Dále chtějí, aby vláda hájila zájmy zemědělců ve vazbě na obchodní dohodu s Ukrajinou a co nejvíce navýšila mimořádnou pomoc zemědělcům, pokud to Evropská komise umožní.

Zemědělci v kraji sice vítají, co už ministr zemědělství slíbil, ale nepokrývá to většinu požadavků. „Například slíbené peníze jsou až na rok 2025, ale cash flow u firem je nyní tak špatné, že už jim to nemusí pomoci,“ řekla Rektorisová.

Na čtvrteční protestní jízdu farmářů v Praze pojede z Plzeňského kraje 45 strojů

Do čtvrteční protestní jízdy zemědělců v Praze se z Plzeňského kraje zapojí zhruba 40 až 45 traktorů. Osobními vozy, autobusy a vlakem pojede na demonstraci na Malou Stranu určitě dalších 200 až 250 lidí. ČTK to dnes řekl předseda krajské Agrární komory Jaroslav Šíma. Přímo v kraji se ve čtvrtek protestovat nebude.

„Několik traktorů pojede z Klatov, hodně je jich z Kralovic (sever Plzeňska) a z Oseka (na Rokycansku). Odtud pojedeme téměř 80 kilometrů na seřadiště na Kněževsi u Prahy poblíž letiště, kde máme být brzy ráno,“ uvedl Šíma. Přesný čas odjezdu zatím stanovený nebyl, ale bude muset být mezi 03:00 a 03:30. Stroje, které ponesou české vlajky a protestní transparenty, nemohou jet po dálnici, ale pojedou zřejmě zejména po silnici II/605 a u Berouna odbočí na Kněževes. Odtud vyjedou v 06:00 na Prahu, aby mohly o tři hodiny později kroužit po pražské Letenské pláni a na nábřeží. Od 12:00 má podle Šímy následovat protest u Úřadu vlády a na Malostranském náměstí. Tam budou směřovat zemědělci, kteří přijedou auty, vlakem a autobusy.

„Podpora je silná, i když někdo říká, že je to do Prahy na traktory daleko. Vzdálenější kraje od Prahy mají počty strojů o něco menší, samozřejmě nejvíce jich pojede ze středních Čech,“ řekl Šíma. Tam byla aktivita protestujících farmářů nejvyšší, některé stroje už se musely odmítat, protože podle domluvy by mělo jet do centra Prahy 500 až 600 kusů techniky. Ze vzdálenějších krajů přijede naopak na demonstraci více lidí.

Protestu v Praze se z Vysočiny zúčastní 50 strojů a několik set lidí

Do čtvrteční protestní jízdy zemědělců v Praze se z Vysočiny zapojí okolo 50 kusů techniky. Na chystanou demonstraci tam z každého z pěti okresů pojede nejméně 100 lidí. Po dnešním jednání zástupců krajské agrární komory a Zemědělského svazu v kraji to ČTK řekla Eva Kincová, ředitelka žďárské agrární komory. Jak uvedla, přímo v kraji by se podle dosavadních dohod ve čtvrtek protestovat nemělo.

Žďárská komora teď na Vysočině funguje i v pozici krajské agrární komory. Zemědělci v kraji podle Kincové podporují požadavky velkých zemědělských organizací, které rozhodly o čtvrtečním protestu v pondělí. Uvedla, že důvodem podpory je špatná ekonomická situace zemědělců způsobená špatnou vládní politikou.

Zemědělské stroje pojedou ve čtvrtek do Prahy z okresů Havlíčkův Brod a Pelhřimov, odkud je to z Vysočiny nejblíž. Přidá se i Zemědělská společnost v Havlíčkově Borové na Havlíčkobrodsku.

„Zúčastníme se určitě. Jak traktory, tak, myslím si, že bude dost lidí od nás i před úřadem vlády,“ řekl předseda představenstva Aleš Málek. Vadí mu mimo jiné velká byrokratická zátěž v zemědělství, bezcelní dovozy plodin z Ukrajiny, za nerovné považuje nynější nastavení podmínek mezi malými a středními podniky. Zemědělská společnost v Havlíčkově Borové hospodaří na 1500 hektarech zemědělské půdy a chová 1100 kusů skotu.

Z Ústeckého kraje se připojí k protestu spíš jednotlivci

Spíše jednotliví zemědělci z Ústeckého kraje se připojí ke čtvrteční protestní jízdě v Praze. Svolaly ji Agrární komora a Zemědělský svaz v reakci na podobu slíbené pomoci od vlády. Sedláci ji považují za nedostatečnou. Předseda okresní agrární komory Chomutov Jakub Bodnárik ČTK dnes řekl, že se chce sám připojit. Nejvíc mu vadí neřešený dovoz levnějších zemědělských plodin ze zahraničí.

„Jednáme s okresními komorami při Ústeckém kraji. Budeme se připojovat k těm protestům v Praze,“ uvedl Bodnárik a doplnil, že to znamená vypravení traktorů, které se k protestní jízdě připojí. „Dneska jsme dostali nějaké časové harmonogramy a nějaká místa, kde se máme scházet v okolí Prahy. To se potom pojede do centra, takže to budeme dneska distribuovat na členy a uvidíme, jak se nám rozhodnou,“ řekl zemědělec. Zúčastní se podle něj odhadem několik zemědělců. Řekl, že některé regiony jsou od Prahy vzdálenější, a proto nepočítá s účastí desítek či dokonce stovek sedláků. Desítky se jich účastnily protestu 22. února. Zemědělci z Ústeckého kraje tehdy s traktory částečně zablokovali hraniční přechod Hora. Sv. Šebestiána na Chomutovsku. Na místě se setkali s kolegy z Německa.

Bodnárik řekl, že je z reakce ministerstva zemědělství na poslední protest zklamaný. Uvedl, že zemědělci ukázali, že jsou jednotní v celé zemi. Domníval se, že si někdo ve vládě uvědomí, že je potřeba problémy řešit. „Vyšli nám vstříc možná v polovině nějakých požadavků a spíš to jsou legislativní záležitosti než nějaká pomoc s řešením té situace, která tady nastala hlavně díky těm dovozům komodit a pokřivení toho trhu s našimi komoditami,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Slovensko se od poloviny března zapojí do evropské služby výběru mýta

Slovensko se od poloviny března zapojí do evropské služby elektronického výběru mýta (EETS), informoval ČTK správce slovenských dálnic NDS. Službu budou poskytovat čtyři podniky včetně české společnosti ITIS Holding, do které patří také provozovatel slovenského mýtného systému SkyToll.

„Samotná výše mýta je stanovena zákonem a pro dopravce zůstává neměnná. Provozovatelé ovšem budou přirozeně soupeřit o zákazníky, ať již v nabídce výhod nebo cen v rámci komplexních nabídek. Tento vývoj vidíme v zemích, které se do evropské služby elektronického výběru mýta už zapojily,“ řekl zástupce NDS Peter Braška. Původně NDS plánovala spustit EETS už dříve.

EETS umožňuje dopravcům projet s jednou palubní jednotkou zpoplatněnou dálniční síť napříč zeměmi, ve které působí poskytovatel této služby. NDS podepsala příslušnou smlouvu ohledně EETS také se společnostmi Telepass, Toll4Europe a Eurowag. Zájem o spolupráci projevila podle NDS ještě jedna další firma.

Start EETS na Slovensku v praxi znamená konec monopolu SkyTollu na výběr mýtného v zemi, který poplatky za jízdu nákladních aut a autobusů po dálnicích a dalších silnicích vybírá od roku 2010. Slovenský Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 uvedl, že za devět let fungování mýtného systému připadlo z vybraného mýta až 48 procent SkyTollu.Ten získal kontrakt se státem za první vlády nynějšího slovenského premiéra Roberta Fica s nejdražší nabídkou po vyloučení ostatních zájemců. Právě od spuštění EETS si Bratislava už dříve slibovala snížení nákladů na výběr mýtného.

Loni SkyToll odmítl výtky, že jeho služby na Slovensku jsou předražené. Smlouva na výběr mýta na Slovensku mu původně měla skončit v závěru roku 2022. To se ale nestalo, protože Slovensku se dosud nepodařilo podepsat smlouvu na nový mýtný systém kvůli námitkám v tendru. Jeho vítězem NDS opakovaně jmenovala firmu CzechToll, která také patří do skupiny ITIS Holding.

Zdroj: ČTK

Škoda JS dodá elektrárně Dukovany nové díly pro ovládání reaktoru za 1 mld. Kč

Plzeňská ŠKODA JS, přední evropská společnost v oboru jaderné energetiky, dodá v letech 2025 až 2028 Jaderné elektrárně (JE) Dukovany nové díly pro ovládání reaktoru téměř za jednu miliardu korun. Půjde o sady pohonů regulačních kazet horního bloku reaktoru, které zajišťují jeho stabilní výkon a umožňují jeho případnou regulaci. ČTK to řekl mluvčí strojíren Karel Samec.

Plzeňská firma zvítězila ve veřejné soutěži a už podepsala kontrakt. „Kompletní dodávka včetně opce se týká celkem 98 strojírenských sestav. Ty jsou několik metrů dlouhé, z nerezové oceli, vyrobené s minimálními tolerancemi a vyžadující mimořádnou spolehlivost,“ řekl mluvčí. Škoda JS už dříve dodala pro JE Dukovany 116 kusů zařízení tohoto typu.

„Pohony regulačních prvků určené pro systém kontroly a řízení reaktoru VVER 440 patří mezi naši důležitou sériovou produkci. Mimo Dukovany je dodáváme i do několika ukrajinských elektráren. Momentálně je připravena k expedici jejich sada do Rovenské jaderné elektrárny,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel Škody JS František Krček.

Dodávky nových pohonů pro JE Dukovany jsou časově rozděleny do šesti samostatných etap počínaje rokem 2025. „Jde o další významnou referenci a vzhledem k tomu, že se počítá s minimálně šedesátiletým provozem elektrárny, je v případě našeho úspěchu ve veřejné soutěži pravděpodobné jejich pokračování,“ řekl místopředseda představenstva a obchodní ředitel Škody JS Petr Altschul.

ŠKODA JS a.s., součást Skupiny ČEZ, má přes 1000 zaměstnanců. Ročně utrží tři až čtyři miliardy korun, hrubý zisk se dlouhodobě pohybuje v nižších stovkách milionů korun. „Hospodářské výsledky společnosti za rok 2023 zatím nejsou veřejně k dispozici,“ uvedl Samec. Export firmy, která se zaměřuje shodně po třetinách na inženýring, výrobu a servis, tvoří zhruba polovinu tržeb.

Podnik vyrobil a dodal 21 kompletních jaderných reaktorů typu VVER 440 a tři reaktory typu VVER 1000. Od 90. let se zaměřil také na západní trhy a technologie. Spolupracuje s předními světovými společnostmi v oboru, dodal mluvčí.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář