Železniční doprava vypouští z celého sektoru nejméně emisí do ovzduší, a bude tak mít podle odborníků, které oslovila ČTK, zásadní roli ve snaze dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu. Propojením soukromého a veřejného sektoru může evropský železniční průmysl vyvinout technologie, které mu umožní do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Evropská unie a její železniční sektor tím mohou poměrně zásadně pomoci v řešení celosvětového problému se změnou klimatu, uvedla ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu Marie Vopálenská.
Železnice by se podle Vopálenské měla stát základem všech národních dopravních strategií s důrazem na ekologii a udržitelnost. „V protikladu k stále rostoucím emisím obecně z dopravy se emise železničního sektoru v posledních třech desetiletích významně snížily a tento trend pokračuje i nadále. Logicky bude dekarbonizace dopravy záviset právě na zvýšení podílu železnic na trhu dopravy,“ řekla.
Přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici bude vyžadovat postupnou změnu investic do kapacity železniční infrastruktury, a to jak rozšířením sítě, tak digitalizací či implementací evropského systému řízení provozu (ERTMS), upozornila Vopálenská. Železniční průmysl podle ní nabízí i řešení pro městskou dopravu s nízkými nebo dokonce nulovými emisemi oxidu uhličitého. Tramvaje, metro a vlaky jsou nejméně znečišťující prostředky veřejné dopravy ve městech.
„Evropská unie klade velký důraz na dekarbonizaci a klimatickou neutralitu a tím pádem klade větší důraz na železniční dopravu. Zdroje přidělené na rozvoj železnice v následujícím víceletém finančním rámci EU budou hrát klíčovou roli při zajištění, aby dopravní systém jako celek podporoval hospodářské oživení a růst EU. A investice do železniční dopravy by měly být na předním místě,“ řekla Vopálenská.
Zásadní pro rozvoj bezemisní železniční dopravy je rozvoj infrastruktury, přesněji řečeno elektrizace tratí. V ČR je zatím elektrifikována přibližně třetina tratí, uvedl výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců ČR Petr Moravec. „Stát jako majitel železniční infrastruktury by měl tempo elektrizace železničních tratí zrychlit a umožnit rychlejší nasazení moderních bezemisních vozidel do provozu,“ dodal.
To, že železniční doprava má poměrně významné postavení v dekarbonizaci dopravního sektoru, potvrdil i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. „Silniční doprava je nejen energeticky náročnější, ale jsme navíc závislí na importu kapalných fosilních paliv ze zahraniční. Elektřinu pro napájení vlaků jsme schopni vyrábět na našem území. Nicméně zdaleka ne všechny tratě jsou elektrifikovány, což je mimo jiné dáno nutností investic, které prozatím putují hlavně do silniční dopravy,“ uvedl. Problematický podle Sklenáře může být i původ, respektive emisní stopa elektřiny používané k napájení vlaků.
Podle dat Eurostatu měla v roce 2018 největší podíl na emisích oxidu uhličitého silniční doprava, a to 72 procent. Železniční dosahuje 0,5 procenta a to v emisích z dieselových vlaků. Z údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2023 vyplývá, že vlaková doprava se podílí na dvou procentech emisí, nicméně největším producentem je silniční doprava.
Zelená dohoda pro Evropu, takzvaný Gren Deal, má Evropskou unii nasměrovat k několika hlavním cílům, k nimž patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality.
Zdroj: ČTK
