Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Na dnešní pražské konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
O výstavbě vysokorychlostních tratí se v Česku hovoří už od 90. let, přípravy však začaly až v posledních letech. Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Celkově by výstavba základní VRT infrastruktury v Česku měla vyjít na 800 miliard korun, řekl dnes Kupka.
Pokud všechno půjde dobře, výstavba pražské části vysokorychlostní infrastruktury začne nejspíš v roce 2030, uvedl v diskusi ministr. Výstavba VRT a růst investic do infrastruktury jsou podle ministra pro Česko klíčové. Polsko podle něj v posledních letech významně investovalo do své dálniční sítě a jeho HDP meziročně vzrostlo o 24 procent. V Česku to bylo pouze 14 procent, řekl.
V Praze Správa železnic (SŽ) bude stavět budovu pro centrální dispečerské pracoviště (CDP) pro dálkové řízení provozu na vysokorychlostních tratích v Čechách za 39,9 milionu korun. Nová budova vznikne v blízkosti stávajícího centrálního dispečinku na pražské Balabence. Zahájení stavebních prací správa plánuje na rok 2027.
SŽ také sbírá podněty pro výstavbu VRT od veřejnosti prostřednictvím takzvaných pocitových map. Téměř 700 obyvatelů Prahy podalo více než 2000 podnětů k přípravě projektu VRT v Praze. V Praze by VRT měla vést územím Prahy 10, Prahy 15, Dolních Měcholup, Prahy-Dubče, Dolních Počernic, Kyjí a Prahy 9. V současnosti se debatuje také o možné výstavbě na území Prahy 2 a napojení VRT na současnou železniční síť a na městskou hromadnou dopravu.
O projektování vysokorychlostních tratí v Česku má podle serveru Zdopravy.cz zájem i jihokorejská firma Dohwa Engineering. Ve sdružení s českou společností NDCon Group podala nabídku na přípravu projektové dokumentace vysokorychlostní trati ze Světlé nad Sázavou do Velké Bíteše.
Kupka: Z variant vlakových tunelů pod Prahou zatím vítězí úsporná varianta
V diskusích o podobě plánovaných železničních tunelů pod Prahou nazývaných Nové spojení II nebo metro S zatím vítězí nejúspornější varianta, která zahrnuje nejmenší délku a hloubku ražeb. Na dnešní konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Finálně bude podle něj o variantě rozhodnuto v září, samotná výstavba prvního úseku by pak mohla začít po roce 2030.
Plánovaná nová tunelová spojení mají propojit východ metropole přes hlavní nádraží se Smíchovem a Vršovicemi. Cílem je zvýšit kapacitu železniční sítě v hlavním městě pro příměstské vlaky. Správa železnic (SŽ) si nechala k možným variantám tunelů pod Prahou zpracovat studii projekční společností Mott MacDonald, která identifikovala tři možné varianty.
Ve všech mají vzniknout dvě nové trati určené pro regionální vlaky, a to mezi Smíchovem a Karlínem a Negrelliho viaduktem a Vršovicemi. Zatímco varianta označovaná jako N1 počítá s asi 17,5 kilometry tunelů, možnost N2 zahrnuje zhruba 10,6 kilometru ražeb a N3 zhruba 16,5 kilometru. První varianta je nejrozsáhlejší a vzniklo by na ní šest podzemních zastávek, na druhé pouze tři a na třetí pět včetně centrální podzemní stanice Opera umístěné pod Státní operou.
Z dosavadních jednání podle Kupky vyplynulo, že při další přípravě se SŽ pravděpodobně zaměří na druhou, nejúspornější variantu. „Věřím, že v září budeme mít finální shodu mezi Prahou, Středočeským krajem a státem,“ řekl ministr. Dodal, že varianta kromě efektivity a úspornosti nabízí také trasování zajišťující nejkratší přestupní vazby na MHD.
Brzy se podle něj bude konat finální jednání se zástupci Středočeského kraje, který má výhrady k menšímu množství zastávek na území Prahy. „Je možné hovořit o tom, že bychom některé zastávky ještě doplnili,“ řekl ministr s tím, že by se mohlo jednat například o zastávku Karlovo náměstí.
Na hlavním nádraží by měl vzniknout centrální dopravní terminál, který bude propojovat příměstskou železniční dopravu s plánovanými vysokorychlostními vlaky a MHD. S tím souvisí i plánovaná výstavba a zastřešení kolejiště, kterou plánuje společnost CR-City, ve které jsou zastoupeny mimo jiné České dráhy a Penta. K té město zahájilo proces pořizování změny územního plánu a k úpravám by měla vzniknout urbanistická studie. „Náš úkol je vytvořit dobré podmínky pro dopravní a pochopitelně urbanistický rozvoj,“ řekl k tomu Kupka.
Celkově je Nové spojení II spíše dlouhodobý plán, celé podle Kupky pravděpodobně nebude hotovo před rokem 2050. První část mezi Negrelliho viaduktem a hlavním nádražím by se podle něj mohla začít stavět po roce 2030, až bude dokončena modernizovaná trať do Kladna s odbočkou na letiště. Pokud jde o náklady, ty teď nelze přesně předjímat, ale určitě půjde o investici v řádu stamilionů korun, dodal ministr. Doplnil, že zásadní je co nejdříve zahájit přípravu, protože podle prognóz bude dále růst počet lidí dojíždějících ze Středočeského kraje do metropole za prací.
Zdroj: ČTK
