Dceřiná společnost Českých drah (ČD) ČD-Telematika vymění nejstarší routery wi-fi sítě v sedmi dálkových vlacích RailJet o 49 vozech, ve 12 patrových vozech Pražské integrované dopravy (PID), 131 rychlíkových vozech a třech řídících vozech. Vyplývá to z tiskové zprávy národního dopravce. Cenu dráhy neuvedly. Wi-fi routery využívající 5G síť plánuje do vlaků nainstalovat také RegioJet, řekl ČTK ředitel IT infrastruktury dopravce Jakub Skopal.
Odpověď dopravce Leo Express ČTK shání.
„Nově instalovaná zařízení podporují sítě nové generace a budou schopna dlouho držet krok s dobou. Například maximální rychlost připojení nových routerů až 5,5 gigabitů za sekundu vysoce přesahuje momentální možnosti pozemní infrastruktury, takže nehrozí, že by routery rychle zastaraly,“ řekl předseda představenstva společnosti ČD-Telematika Jan Hobza.
Nové wi-fi routery budou využívat všechny veřejné datové frekvence od 700 po 2600 megahertzů a všechny dostupné sítě. „To znamená, že palubní wi-fi ve vlaku bude komunikovat vždy se základovou stanicí toho operátora, který v místě jízdy nabídne nejkvalitnější mobilní datový signál,“ uvedl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Technologie podle něj bude využívat i 5G sítě. Vlaky s novými routery budou kromě Česka jezdit také v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v Německu.
Wi-fi routery využívající 5G sítě plánuje do vlaků nainstalovat i dopravce RegioJet. Technologie podle Skopala firma ve vlacích obnovuje a modernizuje průběžně.
Připojení k internetu patří podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČD Michala Krapince k nejžádanějším službám mezi zákazníky a objednavateli veřejné dopravy.
ČD-Telematika podle Šťáhlavského provede demontáž starého zařízení, následně namontuje novou technologii, zpracuje příslušnou dokumentaci a zaškolí vlakový personál. Následně bude společnost drahám po dobu 60 měsíců zajišťovat kompletní servis nových routerů.
Autem roku 2024 se na mezinárodním autosalonu v Ženevě stal plně elektrický sportovně-užitkový vůz (SUV) Renault Scenic E-Tech. Získal 329 bodů, a těsně tak porazil automobil BMW řady 5, který získal 308 bodů. O ranní ceremonii informoval server Car of the Year. Vítěze vybralo šest desítek novinářů zaměřených na automobilové odvětví z více než dvaceti zemí.
Renault Scenic je sedmým vozem této francouzské značky, který označení Auto roku získal. Před ním to naposledy byly mimo jiné modely Megane v roce 2003 a Clio v roce 2006. Mezi sedmi finalisty letos byly vozy Peugeot 3008, Kia EV9, Volvo EX30, Byd Seal a Toyota C-HR. Jejich výčet odpovídá jejich umístění.
Scenic je kompaktní rodinný plně elektrický vůz o délce 4,47 metru a zavazadlovým prostorem o objemu 545 litrů, který se po sklopení zadní lavice zvětší na 1670 litrů. Scenic, který je na trhu již v páté generaci, byl podle zástupců Renaultu vždy navržený tak, aby byl prvním vozem v domácnosti – vozem, který rodinu odveze na víkend nebo na dovolenou. Automobil s elektromotorem o výkonu 220 koní a baterií s kapacitou 87 kWh nabízí dojezd 625 km (WLTP).
Scénic se podle motoristického experta ze serveru iDnes.cz Františka Dvořáka přetahoval o vítězství s BMW řady 5, které je nabité technologiemi, což odpovídá prémiové pozici této značky.
„Ve prospěch výhradně elektrického Renaultu rozhodlo zaměření na širší publikum, značka se snaží profilovat jako průkopník lidové elektromobility a scénic jako tradiční úspěšný model k tomu má výrazně přispět. Při vyhlášení výsledků jasně zaznělo, že elektromobilita je budoucností automobilismu, v příštích letech tak má podíl bateriových finalistů ankety narůstat. O vítězství elektrického Renaultu Scenic rozhodlo v hlasování tradičně velmi silné francouzsko-španělské křídlo podpořené britskými porotci,“ dodal Dvořák.
Anketa o nejlepší vůz existuje bez přerušení od roku 1963 a je zcela nezávislá. Její financování a organizaci zajišťuje, kromě čtyřčlenného vedení, řada časopisů zaměřených na auta. Česká republika má od roku 1993 v anketě jednoho zástupce, vždy šéfredaktora magazínu Automobil.
Letošní ženevský autosalon je podle Dvořáka jen stínem předchozích ročníků. Výstava je výrazně menší, zřetelná je také menší účast návštěvníků z řad novinářů a odborné veřejnosti. Těch několik málo firem, které na výstaviště Palexpo dorazily, ovšem pojalo svou prezentaci ve formátu obvyklém pro Ženevu.
„Velikost expozic se nezmenšila, ovšem rozsah autosalonu je odhadem pětinový,“ uvedl Dvořák. Pro ilustraci podle něj postačí srovnání: letos se v Ženevě prezentuje 15 světových a evropských premiér, což výrazně kontrastuje se 151 v dosud posledním ročníku 2019, po kterém následovala pauza vynucená pandemií nemoci covid-19.
Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.
V prvním roce členství v EU byly příjmy z evropských zdrojů 25,3 miliardy korun, následně se začaly zvyšovat. Hranici 50 miliard korun ročně překročily v roce 2008, hranici 100 miliard korun v roce 2012. Vůbec největší objem evropských peněz za dobu členství přitekl do Česka v roce 2015, kdy to bylo 191,9 miliardy korun. Loni Česko získalo z EU 156,2 miliardy korun.
Hlavní část příjmů tvoří peníze ze strukturálních fondů EU, ze kterých do Česka od vstupu do unie přišlo 893,4 miliardy korun. Z fondu soudržnosti získalo Česko za dobu členství v EU 426,5 miliardy korun. Peníze z evropských fondů se v Česku rozdělují v rámci operačních programů, které organizují jednotlivá ministerstva podle svého zaměření. V aktuálním programovém období na roky 2021 až 2027 by nejvíc peněz mělo jít do Operačního programu Doprava, který podporuje zejména rozvoj dopravní infrastruktury či výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily, a do Integrovaného regionálního operačního programu, ze kterého se financuje rozvoj obcí, měst a regionů.
Celkem 66,7 miliardy korun získalo Česko z unijních programů. Zatímco operační programy se vypisují na národní úrovni, unijní programy jsou pod správou Evropské komise. Jsou zaměřené například na zmírňování dopadů změn klimatu, na inovace a digitalizaci nebo na kulturní projekty.
Na české zemědělství šlo za dobu členství v unii 509,9 miliardy korun. Z toho 332,8 miliardy korun byly přímé platby zemědělcům a 160 miliard šlo na programy na rozvoj venkova.
V posledních třech letech hrají významnou roli v čerpaných penězích prostředky z NGEU. Loni takto Česko získalo 39,5 miliardy korun, což byla čtvrtina všech příjmů z EU.
Se členstvím v EU je spojena také povinnost odvádět peníze do unijního rozpočtu. Největší část plateb tvoří podíl na hrubém národním důchodu (HND) země, na kterém Česko za dobu členství odvedlo 640,1 miliardy korun. V rámci cel zaplacených za dovoz zboží do EU ze třetích zemí zaplatilo Česko do unijního rozpočtu 117,5 miliardy korun, z výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) Česko odvedlo 114 miliard korun. Od roku 2021 se platí také odvod založený na hmotnosti plastových obalů vyrobených v daném státu, které nejsou recyklovány. Česko na něm od zavedení zaplatilo pět miliard korun.
Celkově je pro Česko členství v unii finančně výhodné a v každém roce příjmy z EU přesahovaly výdaje. Takzvaná čistá pozice, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji vůči unii, dosáhla za dobu členství při započítání příjmů z NGEU 1,1 bilionu korun.
Členění českých příjmů z Evropské unie od vstupu do konce roku 2023 (v milionech korun):
Zimní údržba silnic druhé a třetí třídy vyšla zatím Královéhradecký kraj na 188,2 milionu korun, v meziročním srovnání jde to o 29 procent vice. V zimní sezoně 2022/2023 do konce února stála údržba krajských silnic 145,7 milionu korun. Předpokládaný rozpočet na současnou zimní údržbu krajských silnic je 225 milionů korun, ceny jsou včetně DPH. ČTK to řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Krajských silnic je v regionu přes 3300 kilometrů, délka neudržovaných silnic nižšího významu je 194 kilometrů.
Za vyššími náklady na zimní údržbu je podle zástupců kraje například více výjezdů na začátku zimy. „Nejnáročnějšími měsíci z hlediska zimní údržby v Královéhradeckém kraji byly prosinec a leden, došlo také ke zvýšení vstupních nákladů,“ řekl Lechmann.
Silničáři v kraji měli v této zimní sezoně první výjezd 11. listopadu 2023, šlo o zimní údržbu v horách. „Bilance posypových dnů se prozatím zastavila na čísle 55. Nebyl vyhlášen kalamitní stav,“ řekl Lechmann.
Prvním dnem, odkdy jsou silničáři zajišťující zimní údržbu v kraji v pohotovosti je, 1. listopad. V zimní sezoně 2022/2023 poprvé vyjeli na konci října. Zimní sezona pro silničáře v kraji zpravidla končí v podhůří v březnu a v horských oblastech v dubnu.
Na silnicích druhé a třetí třídy silničáři v současné zimní sezoně v Královéhradeckém kraji najeli 400.000 kilometrů, vysypali 15.168 tun soli, 6373 tun inertního materiálu, tedy kamenné drti, a 4,65 milionu litrů solanky.
V Královéhradeckém kraji je 413 kilometrů silnic první třídy, 940 kilometrů silnic druhé třídy a 2388 kilometrů silnic třetí třídy. V regionu je celkem 3741 kilometrů silniční sítě. O údržbu státních silnic první třídy se stará konsorcium krajské Údržby silnic Královéhradeckého kraje a společností Eurovia CS a AVE CZ. V konsorciu má Údržba silnic Královéhradeckého kraje dvoutřetinový podíl, díky čemuž má v rukou řízení údržby i hospodaření s posypovými materiály. Kraj sám udržuje silnice druhé a třetí třídy.
„V současnosti činí náklady na zajištění zimní údržby v kraji na silnicích první třídy 40,886 milionu korun včetně DPH. Na silnicích první třídy bylo najeto 94.768 km a vysypáno 4092 tun soli,“ uvedl Lechmann.
Celková zimní údržba krajských silnic v zimní sezoně 2022/2023 stála přes 180 milionů korun a ještě o rok dříve více než 170 milionů.
Náklady na zimní údržbu silnic II. a III. třídy v Královéhradeckém kraji (meziroční srovnání v milionech Kč včetně DPH):
Říjen
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Celkem
2021/2022
15,960
59,170
62,200
33,574
170,905
2022/2023
10,978
58,643
50,758
25,356
145,735
2023/2024
0,002
36,079
69,798
72,407
9,904 (probíhá)
188,190
Spotřeba soli při zimní údržbě silnic II. a III. třídy v Královéhradeckém kraji v meziročním srovnání:
SŮL ( t )
Listopad
Prosinec
Leden
Únor
Březen
Duben
CELKEM
2022/2023
672
5179
4394
2993
15.997
2023/2024
2784
5724
6219
441 (probíhá)
15.168
Spotřeba drtí při zimní údržbě silnic II. a III. třídy v Královéhradeckém kraji v meziročním porovnání:
Společnost Savills zprostředkovala tři nové pronájmy na Brumlovce v kancelářské budově LIFE_Building C. Novými nájemci jsou technologický startup NFCtron Pay a.s., fitness klub Form Factory s.r.o. a provozovatel bistra 23 group, s.r.o.
Budovu, která v roce 2020 prošla kompletní rekonstrukcí, vlastní společnost VIG FUND, a.s.
Technologický startup NFCtron, který poskytuje platební systém pro koncerty a festivaly a pracuje na inovativních platebních produktech, využije v budově LIFE plochu přes 2000 m2. Václav Jaroš, zakladatel NFCtron, říká: „V nových prostorách vybudujeme moderní kanceláře s futuristickým designem, který bude korespondovat s obloukovým půdorysem této části budovy. Klademe velký důraz na pracovní komfort našich vývojářů, event specialistů a dalších nepostradatelných členů NFCtron. Proto vytváříme místa pro komunitní setkávání i aktivní odpočinek. Součástí našich nových kanceláří tak bude třeba i posilovna, dětský koutek, chill-out zóna nebo podcastové studio.“
Budova LIFE splňuje moderní standardy v oblasti ESG
„Budova LIFE na Brumlovce získala po rekonstrukci certifikaci BREEAM In Use s hodnocením Excellent a pyšní se nízkou spotřebou energií. Nájemci určitě ocení napájecí stanice pro elektromobily a nejnovější technologické vybavení prostor.“
BARBORA NOSKOVÁ, ASSET AND REAL ESTATE MANAGER VIG FUND, A.S.
Dobrá dostupnost, zázemí a atraktivní lokalita
„Brumlovka byla vždy atraktivní oblastí díky dobré dostupnosti do centra Prahy a napojením na dálnici. Navíc LIFE disponuje skvělým zázemím. Není divu, že aktuálně jsou zde volné už jen dva kancelářské prostory o rozloze 350 a 1400 m2. Většina společností, které v budově sídlí, jsou z IT, technologického nebo finančního oboru,“ konstatuje Martin Ducháč, Landlord Representation v Savills.
Společnost Form Factory, která provozuje síť fitness klubů v České republice, otevře v budově svou další pobočku o velikosti 1250 m2. „Koncept našich fitness klubů se u veřejnosti osvědčil, a proto jsme jen za poslední dva roky otevřeli dalších pět poboček. Daří se nám pronajímat atraktivní prostory v místech, která jsou dobře dostupná lidem. Navíc náš nový klub v budově LIFE vytvoří komunitní prostor a nabídne unikátní možnosti pro tréninky. Současně také vznikne první projekt udržitelného konceptu Green Fitness Club,“ uvádí Štefan Blahovec, jednatel a Country Manager Form Factory.
Firma 23 group bude provozovat občerstvení v prostorách před budovou a tím doplní portfolio služeb v nejbližším okolí, jako je bistro, drogerie, supermarket, kantýna nebo lékárna. Mezi další benefity budovy patří společná střešní terasa s plně vybavenou kuchyní, moderní kolárna s šatnou a sprchami, dvě patra podzemních garáží a rozsáhlé skladové plochy v přízemí.
Vysoká škola logistiky uspořádala dne 14. února 2024 v rámci 20. výročí vysoké školy kulatý stůl zaměřený na téma Kybernetická bezpečnost za účasti zástupců akademické sféry, samospráv a soukromého sektoru.
Téma kybernetické bezpečnosti bylo vybráno z hlediska důležitosti s přesahu do různých odvětví, ale i k fyzickým osobám. V rámci kulatého stolu proběhla přednáška Ing. Filipa Langa, DBA, z NWT a.s. Zlín s akcentem na kybernetickou bezpečnost pro firmy. Přednáška Ing. Martiny Hlatké, Ph.D., z GW TrainRegio a.s. se týkala bezpečnosti a ochrany osobních dat zákazníků.
V první přednášce byly představeny aktuální hrozby, včetně použití sociálního inženýringu, a následně možnosti reakce na ně. Ve druhé přednášce bylo akcentováno zavádění nové směrnice EU o kybernetické bezpečnosti NIS2 do vnitrostátních právních předpisů s ukázkou její praktické aplikace do společnosti zabývající se železniční osobní dopravou.
Po následné diskusi vzešlo několik námětů a doporučení, ke stěžejním patří zejména tyto. Instituce nesmí podceňovat školení zaměstnanců z kybernetické bezpečnosti, v ideálním případě by měly poskytnout povinné školení pro všechny zaměstnance i nad rámec zákonných povinností. Od účastníků z praxe zazněl požadavek na zvýšení počtu odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti právě z důvodu potřeby zavádění přísnějších pravidel směrnice EU o kybernetické bezpečnosti NIS2. Zástupci vysokých a středních škol vnímají požadavek odborníků, ale i přes navýšení kapacit ve studijních programech ICT nebude zatím možné připravit dostatečné počty absolventů bez dalších opatření.
Bylo doporučeno začít s přípravou zavádění směrnice EU o kybernetické bezpečnosti NIS2 do českého právního řádu s dostatečným předstihem z důvodu složitějších procedurálních kroků a také nutnosti získání potřebných odborníků. Diskuse nad tímto tématem byla přínosná. Vysoká škola logistiky se tomuto tématu bude i nadále věnovat a snahou je připravit metodiku kybernetické bezpečnosti pro logistické obory.
Jaké jsou trendy a výhledy v intermodální a železniční dopravě ve střední Evropě? To je hlavní otázka, kterou si kladou odborníci z Polska, České republiky a Slovenska, kteří se setkají na MEZINÁRODNÍM ŽELEZNIČNÍM A INTERMODÁLNÍM KONGRESU. Tato významná akce se bude konat od 6. – 8. března 2024 již po třinácté a letos se uskuteční v hotelu Crystal Mountain v polské Wisłe. Účastníci dostanou možnost nejen vyslechnout zajímavé přednášky a debaty, ale také navázat nové mezinárodní kontakty a uskutečnit obchodní jednání s kolegy z oboru. Kongres bude skvělou příležitostí pro všechny, kteří se zajímají o intermodální a železniční dopravu ve střední Evropě.
Diskusní workshopy navíc umožní hostům přímou komunikaci s odborníky, kde bude šance si v malých skupinách vyměňovat názory a zkušenosti. Na účastníky čekají setkání s experty z oblasti financování EU, cel, práva a daní, nebo diskuse o železnicích ve Slezsku a Podbeskydí.
Pokud hledáte jedno místo, kde se můžete setkat se zástupci železnice, logistiky a intermodálního průmyslu, přijeďte v termínu od 6. – 8. března 2024 do Wisły do hotelu Crystal Mountain.
Téměř 11 procent cestujících vykázali v noci na včerejšek asistenti přepravy a strážníci z tramvají a autobusů v Ostravě. Nejčastějším důvodem bylo to, že cestující neměli jízdenku. Šlo o další noční akci Dopravního podniku Ostrava (DPO) v letošním roce. Zkontrolovali 1364 cestujících ve 46 spojích. Tramvaje muselo opustit 154 z nich. ČTK to sdělila mluvčí DPO Tereza Šnoblová. Asistenti přepravy se zaměřili na spoje projíždějící centrem města a obvodem Ostrava-Jih.
Do akce se zapojilo 11 asistentů přepravy a šest strážníků. „Nejčastějším důvodem pro vyloučení z přepravy byla jízda bez platného jízdního dokladu, v několika případech šlo o vyloučení za obtěžující jízdu pod vlivem alkoholu,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel DPO Daniel Morys.
Asistenti přepravy v Ostravě fungují od roku 2017. Vedení města a dopravního podniku tehdy uvedlo, že jejich zavedení je reakcí na stav, kdy část cestujících dlouhodobě odmítala respektovat pravidla přepravy, nebála se revizorů a neplatila za jízdenky. To vyvolalo kritiku některých organizací, které opatření označovaly za rasistické.
I když nočních bezpečnostních akcí přibývá, vyloučených cestujících ubývá. Asistenti přepravy tak loni vyloučili nejméně cestujících za posledních několik let. Oproti roku 2022 to byl pokles o pět procent. Loni nočních akcí bylo osm. Při nich zkontrolovali v rizikových spojích, například v okolí Stodolní ulice v centru Ostravy, přibližně 13.000 cestujících. Z nich vyloučili zhruba 1300 lidí, tedy okolo deseti procent. V letech 2021 a 2022, kdy bylo kontrol méně, vyřadili z jízdy 17, respektive 15 procent cestujících.
Asistenti přepravy, kterých v DPO pracuje pět desítek, kontrolují dodržování přepravních podmínek, nepokutují a mimo jiné cestujícím pomáhají například s nástupem a výstupem, nebo i s koupí jízdného. Při nočních akcích jsou spolu se strážníky na různých linkách MHD.
Včera a dnes bude po celý den přerušen provoz na lince C pražského metra mezi stanicemi I. P. Pavlova a Nádraží Holešovice. Důvodem dvoudenní plánované výluky je pokračující oprava stropní desky ve stanici Florenc.
Spoje metra nahradí autobusová linka XC jezdící mezi Nádražím Holešovice a I. P. Pavlova. V denním provozu budou moci cestující použít také tramvaje číslo 36, které dopravní podnik doporučuje využít zejména lidem na vozíku. Po celé délce linky C se soupravy metra znovu rozjedou v pondělí ráno.
Kvůli výluce metra je dočasně upravena trasa tramvajové linky 23. Od Královky bude odkloněna ze zastávky Bruselská přes zastávky Pod Karlovem a Nuselské schody do zastávky Náměstí Bratří Synků.
Stropní konstrukci nad vestibulem stanice Florenc obnovuje dopravní podnik kvůli jejímu poškození korozí po povodních v roce 2002, kdy voda natekla i do metra. Práce začaly předloni na jaře a mají být hotové do konce roku 2026.
Případ nákupu autobusů pro Ústecký kraj, za který kraj dostal v roce 2020 pokutu 18 milionů korun od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), stále nekončí. Nejvyšší správní soud se už podruhé zabýval dvěma rozhodnutími ÚOHS, kterými úřad zakázal Dopravní společnosti Ústeckého kraje (DSÚK) nákup 161 nových autobusů Scania a Zliner za více než miliardu korun. Obě rozhodnutí ÚOHS už podruhé zrušil Krajský soud v Brně. Jak vyplývá z úřední desky NSS, nyní rozsudek týkající se Scanie znovu zrušil a vrátil krajskému soudu, rozsudek týkající se smlouvy s firmou Zliner ale potvrdil a případ tak musí znovu posoudit ÚOHS.
Antimonopolní úřad rámcové smlouvy na autobusy dlouhé 10,5 metru a 12 metrů posuzoval ve dvou řízeních, v obou na návrh výrobce autobusů SOR. DSÚK uzavřela rámcové smlouvy se společnostmi Scania a Zliner v jednacím řízení bez uveřejnění.
DSÚK sice dříve tendr na dodávku autobusů vyhlásila, SOR však tendr u antimonopolního úřadu napadl s výtkou, že v něm jsou nezákonně nastavené zadávací podmínky. Konkrétně šlo o stanovení minimální délky autobusu, minimální šířky dveří, minimálního objemu palivových nádrží a minimální kapacity akumulátorových baterií. Kraj poté soutěž zrušil a obrátil se přímo na Zliner a Scanii.
Antimonopolní úřad zakázal plnění obou smluv, Ústecký kraj jeho rozhodnutí potvrzené tehdejším předsedou Petrem Rafajem napadl správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Ten obě rozhodnutí ÚOHS v roce 2020 zrušil, antimonopolní úřad ale uspěl s oběma kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu. Ten oba rozsudky krajského soudu zrušil a věci mu vrátil k opětovnému posouzení.
Krajský soud i při druhém posuzování obě rozhodnutí o zákazu plnění smluv rozhodnutí ÚOHS zrušil, antimonopolní úřad se znovu obrátil na Nejvyšší správní soud. Ten nyní rozhodnutí o smlouvě se Scanií potvrdil, zrušil rozsudek krajského soudu a případ mu vrátil k novému posouzení. V případě smlouvy se Zlinerem ale rozsudek krajského soudu potvrdil a případ se znovu vrací k ÚOHS.
ÚOHS za uzavření dvou smluv na autobusy uložil v květnu 2020 DSÚK pokutu 18 milionů korun, ta ale není pravomocná. Řízení je pozastaveno až do skončení soudního projednávání rozhodnutí o zákazu plnění obou smluv.
