Silničáři letos opravách Barrandovského mostu v Praze uzavřou od 11. března do konce oprav nájezdnou rampu ze Strakonické. Řidiči budou po mostě jezdit v obou směrech ve třech namísto čtyřech jízdních pruzích. Novinářům to řekli náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a dopravní inženýr Technické správy komunikací (TSK) Michal Peterka. Několikaletá oprava mostu má letos skončit, práce jsou naplánovány do konce letních prázdnin, uvedla už dříve TSK.

Cílem uzavření rampy ze Strakonické je podle Hřiba s Peterkou zjednodušit dopravu na mostě tím, že ubude jeden z možných příjezdů na něj. Zároveň se tak sníží počet aut přímo na mostě. Barrandovský most tvoří dva mosty, a to jižní, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku a severní, po kterém jezdí v opačném směru. Část soumostí ve směru ze Smíchova do Braníku opravili silničáři loni a předloni. Most z roku 1983 denně přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější most v Česku.

„Oprava významně zasáhne do dopravy v Praze, to si nebudeme lhát, přestože to je velice dobře připravené. Ta nejkritičtější fáze je ta úvodní, těch prvních pár dnů, než si to řidiči takzvaně najedou,“ řekl Hřib. Řidiče zároveň vyzval k ohleduplnosti a pokud nemusí, aby se mostu vyhnuli.

Po rampě ze Strakonické přijíždí denně v průměru 13.000 aut, zatímco z Barrandova na 22.000 aut. V případě, že by na most najížděla auta ze Strakonické, ze Smíchova i z Barrandova a zároveň bude snížen počet jízdních pruhů na mostě, auta se na něj podle TSK nevejdou.

„V modelech jsme se zaměřili na porovnání variant a výsledky vyšly jednoznačně pro uzavření rampy ze Strakonické, kdy jsme schopni těch 13.000 vozidel obsloužit po vratné rampě na Lihovar a po objízdných trasách po Pražském okruhu,“ řekl Peterka.

Zavření rampy podle něj zároveň přispěje k vyšší bezpečnosti na mostě. Auta ze Strakonické se totiž nebudou muset připojovat na začátku mostu spolu s auty ze Smíchova a Barrandova, ale zapojí se do proudu aut ze severu již u Lihovaru.

Na samotném mostě budou řidiči stejně jako v předchozích fázích oprav jezdit v každém směru ve třech namísto čtyř pruhů. Ve směru z Jižní spojky tak auta v levém pruhu přejedou do protisměru. Uzavřen bude v letošní první fázi také jeden pruh v takzvané myší díře, kterou řidiči jezdí směrem na Barrandov a Strakonice.

Úplný a přesný scénář změny značení zatím TSK nemá, nicméně podle náměstka ředitele Jiřího Hájka se tak stane v noci a problémy na mostě by tak neměly nastat. TSK původně počítala s tím, že opravy skončí až příští rok, minulý týden ale oznámila, že sloučila zbylé práce naplánované pro roky 2024 a 2025 do jednoho roku. Přechod z původní třetí do čtvrté fáze oprav je plánován na začátek června.

Po dobu oprav budou pro případ nehody na obou koncích mostu připravena odtahová auta. K dispozici bude kvůli případným změnám počasí rovněž jeden sypač. TSK již vypracovala změny systému semaforu v kritických místech v okolí opravy a v případě MHD pak bude posílena tramvajová linka číslo 21. Změny čekají také autobusy číslo 125 a 170.

Za mýtné na českých silnicích zaplatili dopravci v lednu 1,2 miliardy korun. Proti loňsku jde o nárůst o 6,1 procenta. Mírný nárůst satelitní mýtný systém CzechToll zaznamenal i u počtu transakcí. Podíl mýtného za jízdu po dálnicích je stabilně 89 procent, zbylé poplatky jsou za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Náklady na provoz mýtného systému loni tvořily sedm procent vybraného mýtného. V tiskové zprávě o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll.

Letošní leden měl 22 pracovních dní stejně jako leden v roce 2023. Růst ve srovnání s loňským rokem tedy není důsledkem odlišného počtu pracovních dnů v měsíci. Počet mýtných transakcí meziročně vzrostl o 4,3 procenta na zhruba 90 milionů korun.

Více než 55 procent mýtného v lednu uhradili dopravci ze zahraničí, necelých 45 procent podle mluvčí společnosti Miroslava Beneše připadá na poplatky zaplacené provozovateli vozidel registrovaných v Česku.

Na konci ledna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 832.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 655.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 646.000 kusů palubních jednotek.

Náklady na provoz, údržbu a rozvoj systému elektronického mýtného loni dosáhly 1,05 miliardy korun. To je stejně jako v roce 2022 zhruba sedm procent celkového loni vybraného mýtného, které tvořilo 14,91 miliardy korun. Díky tomu je český mýtný systém podle Beneše jeden z nejefektivnějších svého druhu v celosvětovém měřítku.

Vláda minulý týden schválila zvýšení mýtného od 1. března o zhruba 15 procent. Změna mýtného vychází z evropské směrnice, která zavádí v dopravě poplatek za emise oxidu uhličitého. V meziresortním připomínkovém řízení úředníci zjistili, že některé hodnoty nastaveného mýtného neodpovídají směrnici. Nové sazby mýtného budou od začátku března platit i s chybou, kterou ve výpočtu udělali úředníci ministerstva dopravy. Opravené sazby začnou platit od 25. března, na kdy je stanovena účinnost evropské směrnice. Lišit by se podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) měly o haléře. Dopravci kvůli změnám očekávají bezprostřední zdražení dopravy.

Společnost CzechToll zahájila provoz satelitního mýtného systému 1. prosince 2019. Satelitní mýtný systém Česku umožňuje lépe řídit dopravu a efektivněji spravovat dopravní infrastrukturu. Náklady na provoz mýtného systému od CzechToll jsou třikrát nižší, než byly náklady na provoz předchozí technologie z roku 2006.

Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny přesahuje 1,15 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje celkovou výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 15 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Silničáři začnou bourat nyní uzavřenou část pražského Libeňského mostu blíže k Palmovce na přelomu letošního dubna a května. Do konce února přeloží inženýrské sítě a rovněž začnou v této části odstraňovat tramvajové koleje. Na jednání výboru pro dopravu pražského magistrátu to řekl náměstek ředitele Technické správy komunikací (TSK) Jiří Hájek. V sobotu 17. února se dopravní podnik (DPP) provizorně vrátil provoz tramvají na část mostu přes řeku, část soumostí k Palmovce zůstává uzavřena.

Takzvaný inundační most, který bude zbourán, slouží jako preventivní ochrana před povodní, stojí na břehu, při záplavách pod ním může protékat voda. Most v části přes Vltavu není v havarijním stavu a není potřeba jej uzavírat. Libeňský most z roku 1928 od významného architekta české moderny Pavla Janáka se dosud nikdy neopravoval.

„Zahajují se úkony k demolici. Do konce února, to znamená příští týden, budou vymístěny všechny inženýrské sítě,“ řekl Hájek.

Silničáři v následujících dnech z inundačního mostu vymontují trakce a dělníci začnou vymontovávat v této části soumostí tramvajové koleje. „Předpokládáme že práce na odstranění (inundačního) mostu budou zahájeny na přelomu dubna a května,“ dodal Hájek.

Odborníci letos v lednu dospěli k závěru, že nedoporučují obnovení provozu na inundačním mostě a zároveň doporučili jeho demolici. TSK v polovině ledna kvůli závadě způsobené mrazy uzavřela inundační most pro tramvaje, pěší i cyklisty. Odborníci objevili závady na vrcholovém kloubu. Klouby zajišťují přenos sil z mostní konstrukce do podpěr, pilířů.

DPP vybudoval provizorní tramvajovou zastávku s obratištěm u křižovatky se sjezdovou rampou do ulice U Libeňského mostu a výstupní u křižovatky se sjezdovou rampou do Štorchovy ulice.

Libeňské soumostí tvoří šest mostů, postaveno bylo podle Janákova návrhu v roce 1928. Janák je mimo jiné rovněž autorem části nedalekého Hlávkova mostu, několika vil ve Střešovicích nebo Škodova paláce či Hotelu Juliš v Praze 1.

Zdroj: ČTK