Domů Blog Strana 304

Zástupci města sdělí podrobnosti k třetí fázi oprav Barrandovského mostu v Praze

Představitelé pražského magistrátu a Technické správy komunikací (TSK) oznámilo, kdy v letošním roce začne třetí fáze oprav Barrandovského mostu v Praze a jak dlouho práce potrvají. Loni a předloni TSK opravila část soumostí ve směru ze Smíchova do Braníku. Letos budou silničáři pracovat na severní části mostu ve směru na Smíchov. Barrandovský most tvoří dva mosty, a to jižní, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku a severní, po kterém jezdí v opačném směru.

TSK v druhé polovině ledna zahájila první část přípravných prací, kdy vyměnila ložiska severní části soumostí. Při výměně byl částečně omezen provoz. Poté následovala druhá část přípravy, kdy bylo omezení dopravy nutné kvůli vybudování konstrukce pod severním chodníkem, stavbě přejezdu pro převedení jednoho jízdního pruhu do protisměru a přeložení telekomunikačních kabelů.

Zdroj: ČTK

Začíná rekonstrukce nádraží na Smíchově, naváže na ni výstavba terminálu

Na pražském smíchovském nádraží začala jeho modernizace, která bude zahrnovat opravu kolejí a nástupišť, přestavbu obou podchodů a jejich prodloužení či vybudování výtahů. Práce se podle mluvčí Správy železnic (SŽ) Nely Eberl Friebové uskuteční za plného provozu a hotové mají být do tří let. Správa plánuje také rekonstrukci nádražních budov a pražský magistrát chce na nádraží vybudovat dopravní terminál pro MHD.

Most přes Nádražní ulici bude po dokončení rekonstrukce tříkolejný. Na něj má podle představy SŽ navazovat nový tříkolejný most mezi Smíchovem a Podskalím, který má nahradit železniční most přes Vltavu. Součástí rekonstrukce nádraží je také výstavba lávky směrem k Radlické ulici, která umožní lidem přístup na jednotlivá nástupiště a zároveň propojí stanici s novou čtvrtí vznikající na Smíchově. Nahradí lávku, která musela ustoupit bytové výstavbě. Stavba nové lávky podle Eberl Friebové vyjde na 314 milionů korun.

Kromě toho plánuje SŽ rekonstrukci nádražních budov. Vypsala k tomu tendr s předpokládanou hodnotou 28,7 milionu korun na projektanta. Kromě opravy nádražní budovy budou práce zahrnovat i stavbu nového křídla, hotovo má být podle dřívějších informací v roce 2028.

Třetí velký projekt, který je na nádraží v plánu, má na starosti magistrát. Koncem roku vypsal tendr s předpokládanou hodnotou osm miliard korun bez DPH na stavbu dopravního terminálu, který nahradí autobusové nádraží Na Knížecí a bude zahrnovat i záchytné parkoviště P+R. Autobusy budou nově stavět nad úrovní železnice, cílem města je propojit všechny druhy městské hromadné dopravy. Zahájení stavby město předpokládá na konci příštího roku a dokončení do konce roku 2030.

Smíchovské nádraží bylo otevřeno jako druhá velká stanice v Praze v roce 1862. Nynější budova stanice byla postavena v 50. letech minulého století. Nádraží patří k nejvytíženějším železničním uzlům v Praze, a to spolu s Masarykovým a hlavním nádražím, na které bylo napojeno deset let po svém vzniku.

Zdroj: ČTK

Dovozní a vývozní ceny loni po předchozím růstu meziročně klesly

Ceny v dovozu a vývozu loni po předchozím růstu meziročně klesly. U dováženého zboží se ceny v průměru snížily proti roku 2022 o 5,7 procenta a u vyváženého zboží o 0,7 procenta. V roce 2022 byly dovozní ceny meziročně vyšší o 17,2 procenta a vývozní o 12,7 procenta. Také za loňský prosinec ceny v meziročním srovnání klesly, dovozní o 6,2 procenta a vývozní o 2,4 procenta. Snížily se i v meziměsíčním srovnání. Na svém webu o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Podle vedoucího oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimíra Klimeše se na loňském poklesu cen ve vývozu nejvíce podepsalo zlevnění železa a oceli, ropných výrobků a obilovin a v dovozu zlevnění ropy a ropných výrobků, plynu a elektřiny. Směnné relace, tedy vztah mezi změnami cen vývozu k cenám dovozu, ale vzrostly na 105,3 procenta, což byla nejvyšší hodnota od roku 1998, uvedl Klimeš.

V dovozu byly loni ceny minerálních paliv, čili ropy a ropných výrobků, plynu, elektřiny a uhlí, meziročně nižší v průměru o 27,7 procenta. Ostatní suroviny, zejména rudy kovů a kovový odpad, zlevnily o desetinu a chemikálie o přibližně osm procent. Naopak nejvíce zdražily, o více než pětinu, dovážené nápoje a tabák a o více než šest procent stouply ceny potravin, hlavně zeleniny, ovoce, masa a masných výrobků.

Ve vývozu se meziročně snížily ceny ostatních surovin, především dřeva, kovového odpadu a olejnatých semen, o 18,6 procenta, chemikálií o zhruba sedm procent a ceny polotovarů o 3,2 procenta. Nejvíce zdražily vyvážené nápoje, o 16 procent.

V prosinci meziroční pokles dovozních cen ovlivnilo hlavně zlevnění minerálních paliv, jejichž ceny byly proti prosinci 2022 zhruba o třetinu nižší. Proti listopadu ceny dováženého zboží klesly o 1,2 procenta.

Na meziroční pokles vývozních cen mělo v prosinci vliv podle ČSÚ značné snížení cen minerálních paliv o téměř 22 procent. Významně ale šly dolů i ceny ostatních surovin, potravin a chemikálií. Meziměsíčně vývozní ceny v posledním měsíci loňského roku klesly o 0,9 procenta.

Zdroj: ČTK

ČVUT ZÍSKÁVÁ PROJEKT PRO 180 ŠPIČKOVÝCH VÝZKUMNÍKŮ V ROBOTICE A POKROČILÉ PRŮMYSLOVÉ VÝROBĚ

Výzkum robotiky a optimalizačních algoritmů na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) bude významně přispívat k transformaci českého průmyslu a jeho mezinárodní konkurenceschopnosti. Projekt ROBOPROX s celkovým rozpočtem 467,9 mil. Kč byl vybrán mezi 26 elitních projektů, které ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Evropská komise podpoří v rámci výzvy Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský (OPJAK). ROBOPROX je jediným projektem podpořeným v rámci této výzvy, který se zaměřuje na výzkum v oblasti robotiky a průmyslové informatiky. Bude rozvíjet nové metody pro pokročilou průmyslovou výrobu.

„Naší hlavní motivací jsou rostoucí nároky českého i evropského průmyslu na flexibilitu, která je nezbytná, aby firmy uměly reagovat na měnící se i individuální požadavky zákazníků a zároveň dokázaly plně respektovat rostoucí environmentální omezení,“ přibližuje prof. Zdeněk Hanzálek z CIIRC ČVUT, který je hlavním řešitelem projektu ROBOPROX, a shrnuje: „Ambicí je pomoci české a evropské ekonomice přejít na flexibilní, ekologickou a konkurenceschopnou výrobu.“

Do projektu ROBOPROX se zapojí až 180 špičkových odborníků. Otevírají se desítky nových doktorandských a postgraduálních pozic a unikátní příležitosti pro talentované vědce a vědkyně z ČR i ze zahraničí. Nábor nových kapacit je již zahájen a bude probíhat následujících několik měsíců. K dalšímu posílení mezinárodních vztahů přispívají vedoucí výzkumníci, kteří mají silné vazby na špičkové zahraniční instituce a renomované univerzity jako jsou LAAS-CNRS Toulouse, TU Delft, DFKI Saarbrücken, University of Southampton, University of Birmingham a další.

„Díky tomuto projektu bude naše univerzita moci pokračovat v excelentním výzkumu v oblasti robotiky. V ROBOPROXu propojíme naše odborné znalosti a zkušenosti a spolu s partnery vyvineme nové přístupy a technologie s dopadem na průmyslovou výrobu. Máme tak skutečně reálnou možnost aktivně přispívat k transformaci českého průmyslu a k naplňování priorit Inovační strategie České republiky,“ zdůrazňuje doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT.

Projekt byl připraven ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně (VUT), Západočeskou univerzitou v Plzni (ZČU) a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava (VŠB-TUO). Na ČVUT se jedná o skutečně celouniverzitní spolupráci. Podílí se na ní špičkoví výzkumníci a robotici z Fakulty elektrotechnické (FEL), Fakulty strojní (FS), Fakulty stavební (FSv), Fakulty informačních technologií (FIT), Ústavu technické a experimentální fyziky (ÚTEF) a Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT), který celý projekt také koordinuje.  Realizace potrvá až do poloviny roku 2028.

ROBOPROX se zaměří na využití algoritmů a optimalizačních metod v oblasti plánování výroby a logistiky, energetické efektivity, flexibilního nasazení robotů s vysokou mírou autonomie, bezpečné spolupráce robotů s lidmi v omezeném pracovním prostoru a využití dronů. Dále se zaměří na interdisciplinární výzkum na pomezí optimalizace, teorie systémů, a materiálového inženýrství pro návrh, simulaci a výrobu modulárních konstrukcí a povrchové inženýrství.

Řada oblastí, na které bude mít ROBOPROX dopad, je široká a sahá od základního až po aplikovaný výzkum. Výzkumné aktivity jsou rozdělené do dvou hlavních směrů: oblast řízení a optimalizace systémů, materiálů a výroby a oblast robotiky a výpočetních metod pro výrobu.

Očekává se více než 300 vědeckých publikací, z toho 190 v nejlepších světových časopisech v daném oboru. Záměrem projektu je transformovat tyto špičkové výsledky do podoby konkrétních prototypů, SW, patentů a vytvořit základ pro národní a mezinárodní projekty zaměřené na konkrétní aplikace. Spolupráce bude rozvíjena s řadou průmyslových firem. Mezi partnery, kteří projekt podpořili již při jeho přípravě, jsou například ABB, Škoda Auto, Siemens, Porsche Engineering, Valeo Autoklimatizace, Lasertherm, E.ON Digital Technology, Hofmeister, Packeta, ROTANA nebo start-up RoboTwin.

Zdroj: ČVUT

Geotermální energii pro vytápění i provoz haly zkouší P3 ve francouzském Rouen

Evropský developer a vlastník průmyslových nemovitostí P3 zainvestoval do geotermálního zdroje, aby svému zákazníkovi, francouzské La Poste Immobilier, mohl nabídnout skladové prostory s čistou a neomezenou energií. Pilotní projekt, který je milníkem v udržitelnosti průmyslových budov, se realizuje na brownfieldu P3 Rouen.

Geotermální energie je teplo, které se přirozeně vyskytuje hluboko pod zemským povrchem. Její využití ve větších provozech je nákladné, a tak je i přes své nesmírné výhody v energetickém mixu zastoupena spíš výjimečně. Ve Francii tvoří geotermální energie pouze 1,7 % výroby obnovitelné energie a 1 % spotřeby tepla v celé zemi.

V rámci inovativního projektu si společnost P3 najala odborníka na energetickou účinnost, společnost Accenta, aby se prokopala do země a získala přístup ke geotermálnímu teplu. Potrubí jej přivádí z 200 metrů pod zem do budovy P3 Rouen, kde zajišťuje 77 % spotřeby tepla na vytápění nové budovy, zbytek zajišťuje tepelné čerpadlo využívající vzduch.

Systém se nazývá Borehole Thermal Energy Storage (BTES), což je systém celoročního skladování tepelné energie založený na geotermálním sondovém poli. V létě, kdy jsou vysoké požadavky na chlazení, se odpadní teplo z klimatizace ukládá pod zem pomocí geotermálních sond. V zimě se pomocí sond získává zpět ze země přenosem tepla a vytápí budovu. Teplo se přenáší vodou v potrubí o teplotě -3 až 40 °C, přičemž maximální geotermální výkon činí přibližně 365 kW. Platformu v budoucnu ještě doplní solární panely s vlastní spotřebou na místě, což ještě více přispěje k udržitelnosti.

Průmyslový park P3 Rouen je nové logistické centrum rozkládající se na 19 000 m2 bývalého brownfieldu. „Dokonale zapadá do našeho přístupu zaměřeného na zákazníka a dokazuje, že se pouštíme i do nesnadných, nestandardních projektů ve prospěch našich nájemců,“ řekl Tomáš Kubín, ředitel výstavby P3 pro střední, východní a západní Evropu.

Pohoda v horku

Navzdory zjevným ekologickým přínosům geotermální energie v současnosti brání jejímu většímu rozšíření nejistota či spíše nedostatek zkušeností s jejím využitím, což ji nakonec činí méně atraktivním obnovitelným zdrojem, než je solární nebo větrná energie. Počáteční investiční náklady jsou ve srovnání s jinými obnovitelnými zdroji energie vysoké a na vhodnost geotermálního zdroje energie mají velký vliv proměnné, jako je poloha, stav a uspořádání nemovitosti.

To, že se zatím geotermální energie tolik nevyužívá také znamená, že o ní není v porovnání se solární energií k dispozici tolik dat. Údajů o tom, kolik máme v evropských zemích ročně slunečních dnů, je naproti tomu dostatek, takže je solární energii pro investory lépe předvídatelná. V případě geotermální energie je také obtížnější vypočítat, kolik jí lze prodat do národních sítí. Pro mnoho průmyslových uživatelů je proto příliš riskantní se pro geotermální energie rozhodnout.

„V tomto projektu jsme museli být inovativní, protože nová nemovitost má vysoké nároky na vytápění. Šli jsme cestou minimalizace dopadu na životní prostředí a snížení emisí CO2 spojených s vytápěním budovy přibližně o 90 %. Probíhal dlouhý a podrobný proces plánování v úzké spolupráci s naším zákazníkem a jsme hrdí na to, že jsme dokázali, že existuje důvod pro využití udržitelného geotermálního vytápění v logistickém sektoru,“ uvedl Nicolas Camus, vedoucí stavebního oddělení společnosti P3 ve Francii.

Na datech záleží

Úspěch pilotního projekt v P3 Rouen může přispět k tomu, že se geotermální energie stane dobrou volbou pro více nájemců. Budou se totiž moci rozhodnout na základě dat z relevantního projektu. „To, co opravdu potřebujeme, jsou data. Teprve pak bude možné zjistit, zda geotermální energii implementovat i jinde v portfoliu,“ potvrdil Tomáš Kubín a dodal: „data jsou výchozím bodem pro jakoukoli technologii, o které si myslíme, že by mohla být užitečná, a pilotní projekt, jako je ten v P3 Rouen, nám je poskytne.“

Inovativní pilotní program v P3 Rouen stojí v čele zavádění čisté energie ze země jak ve Francii, tak i v celé Evropě. „Geotermální energie je v energetickém mixu jedinečná, a protože se legislativa týkající se udržitelnosti budov stále zpřísňuje, musíme se jí jako obnovitelným zdrojem zabývat napříč,“ řekl Tomáš Kubín závěrem.

Zdroj: Reliant

Situace v Rudém moři ovlivňuje celosvětový obchod

Rudé moře, důležitá námořní křižovatka, čelí vážnému ohrožení v důsledku útoků na přepravní lodě. Průplav, spojující Evropu a Asii, hraje klíčovou roli v globálním obchodu a logistice, přičemž skrze něj proplouvá 12 % světového obchodu a 30 % kontejnerové přepravy. Neklidná situace ovlivňuje nejen import z Asie do Evropy, ale i další námořní trasy.

Společně s ostatními námořními přepravci monitoruje společnost DSV situaci v Rudém moři se značnou nejistotou. Od vrcholu pandemie a výrazného poklesu přepravovaného zboží se námořní doprava postupně vracela do normálu. Nicméně, nynější krize má dalekosáhlé dopady na globální logistiku a obchod, což představuje další výzvu pro trh, který stále bojuje o svou stabilitu.

Momentální pozastavení toku zboží v Rudém moři není prvním případem, kdy byla omezena námořní doprava v tomto důležitém místě. V roce 2021 zablokovala průplav na 6 dní v obou směrech přes 400 metrů dlouhá kontejnerová loď Ever Green o hmotnosti 220 000 tun. Mezi plavidly byly kontejnerové lodě, nákladní lodě přepravující sypké materiály, ropné tankery a lodě určená pro přepravu dobytka. Každý den prodlevy představoval ztrátu ve světovém obchodě přes 9 miliard dolarů (přibližně 200 miliard korun)

Aktuální konflikt nutí dopravce využívat alternativní trasy, včetně té kolem jihu Afriky, čímž vzrostla doba přepravy v obou směrech o několik dní. Tyto trasy jsou náročnější nejen časově, ale také finančně, jelikož vedou k nárůstu nákladů na palivo, posádku a pronájem samotného lodního prostoru. Prodloužení a zpomalení servisů má rovněž vliv na dostupnost kontejnerů. Postupně se začínají projevovat obtíže spojené s jejich nedostatkem, což nadále snižuje celkovou kapacitu přepravy.

„Aktuálně sledujeme, že dochází k postupnému zklidnění toku námořního zboží s větším využitím cesty kolem celé Afriky. Bude to asi nový normál námořní přepravy delší o cca 10 dní. Lze sledovat např. v automobilovém průmyslu, kde plánování výroby posunuli s ohledem na delší tranzit námořních přeprav. Krátkodobé výpadky jsme schopni nahradit leteckou přepravou,“ uvádí Martin Jukl, ředitel oddělení námořní dopravy DSV Air & Sea. Právě kombinaci námořní a letecké dopravy, kdy je například zboží z Číny dopraveno po moři do Dubaje a poté je letecky dopraveno do Prahy, je stále oblíbenější variantou, jež zaručuje kratší dobu dodání za příznivou cenu.

Dopad bojů v Rudém moři má potenciál zvýšit ceny spotřebního zboží, které mohou ovlivnit i aktuální inflaci, a nejvíce postižení tak budou samotní spotřebitelé. Lze předpokládat, že následky tohoto přerušení dopravy povedou k výraznému zvratu ve vývoji rozpočtu společností v následujících měsících.

Zpoždění dopravy z Asie však bude mít dopad i na další odvětví, jako je například export zboží z Evropy. Počet lodí, které převáží zboží po světových oceánech je omezen a jejich cesty jsou plánované dlouhé měsíce dopředu, aby trávily co nejméně času v přístavech. V situaci, kdy se aktuální cesta z Asie prodloužila, musí zboží čekat v evropských přístavech na lodě.

Zdroj: Reliant

Jeřáb sundal železniční most nad kruhovým objezdem v Ústí nad Labem

Nad kruhovým objezdem pod Větruší v Ústí nad Labem v noci na včerejšek demontovali stavaři železniční most. Pomocí obřího jeřábu ho sundali, umístili na podval a auto ho odvezlo o 300 metrů dál mimo silnici. Průjezd místem byl přes noc uzavřen, motoristé od rána již mohou důležité dopravní křížení znovu využívat. Novou konstrukci umístí stavební firma na místo v dubnu. ČTK to řekl Bořivoj Leszko ze společnosti Strabag Rail. Práce u kruhového objezdu předcházejí uzavření Benešova mostu přes Labe, který se bude opravovat.

Příprava na náročnou akci trvala několik týdnů, sundání mostu několik hodin. „Vše se obešlo bez problémů. V 19:00 se zastavila doprava, sundali jsme napájení elektrického napětí k blízkému domu. Nejprve se demontovala menší konstrukce, což trvalo 15 minut, pak začala příprava na uvázání větší konstrukce,“ řekl Leszko. Jeřáb vyzdvihl most do vzduchu a uložil na podval. Dnes zhruba hodinu po půlnoci bylo naloženo a most se přesouval směrem k dálnici D8, kde ho složili pracovníci odborné firmy vedle silnice.

Konstrukce se rozřeže a odveze k sešrotování. Na místě budou stavaři pokračovat v bourání spodní stavby mostu, částečně ubourají opěry a pilíř, následně postaví nové a opět o víkendové dubnové noci jeřáb umístí na most novou konstrukci. Velký jeřáb na místě ale po celou dobu nezůstane, v nadcházejícím týdnů se na několika kamionech odveze a pak krátce před instalací nové konstrukce ho nákladní auta znovu přivezou.

Omezení na kruhovém objezdu pod Větruší platí kvůli pracím na železničním mostě od 1. února. Od března do července se bude pracovat na okružní křižovatce.

Ve směru od Děčína vzniknou dva odbočovací pruhy směrem ke kruhovému objezdu pod Větruší a jeden přímý pruh na Prahu. „Obdobná situace vznikne ve směru od Trmic, kde máme dva jízdní pruhy, ale pouze z vnitřního se může odbočit na Děčín, z vnějšího na Prahu. Nově to bude tak, že i z vnějšího pruhu bude možné odbočit na Děčín. Tímto opatřením zvýšíme kapacitu průjezdu ve směru na Děčín a auta by tak už neměla stát v koloně v Žižkově ulici,“ uvedl vedoucí odboru dopravy krajského úřadu Jindřich Franěk.

Změny v dopravě platí také pro řidiče, kteří přijíždí do Ústí nad Labem od Lovosic. Nemohou odbočit na kruhový objezd pod Větruší.

Benešovům most se pro osobní dopravu zavře zřejmě na podzim, již nyní na něj nemohou vozy městské hromadné dopravy. Před tím postaví odborníci přes řeku lávku pro pěší a cyklisty. Kolaudace je naplánována na březen 2027.

Zdroj: ČTK

Autoškoly na jižní Moravě mají jen jednotlivé zájemce o řidičák od 17 let

Jen jednotlivci zatím u autoškol na jižní Moravě projevili zájem o řidičský průkaz od 17 let. Celkově ale zůstává zájem o kurzy řízení vozidel vysoký navzdory tomu, že školy od nového roku většinou zdražily, vyplývá z odpovědí zástupců autoškol, které ČTK oslovila. Obvykle se autoškolám hlásí okolo deseti zájemců týdně.

„Každý týden se k nám přihlásí asi tři noví zájemci o řidičský průkaz od 17 let. Zájemců starších 18 let máme každý týden zhruba deset,“ uvedla asistentka pobočky autoškoly Nobe Zdenka Němcová. Většinou se podle Němcové hlásí do kurzů, které trvají 90 dní a žáci mají jednu cvičnou jízdu týdně. Za kurz zaplatí zájemci v brněnské autoškole Nobe 21.800 korun. „Zdražovali jsme od 1. ledna kvůli obecnému zdražování,“ uvedla Němcová.

Ze stejných důvodů zdražovala také autoškola Václava Nečase z Boskovic. „Zvedly se ceny vstupů, jako jsou energie, pohonné hmoty a také mzdy učitelů,“ uvedl majitel autoškoly Nečas. Kurz k řízení osobního automobilu vyjde v boskovické autoškole na 18.000 korun. Od ledna eviduje deset zájemců o řidičský průkaz od 17 let. „Zájem o kurzy je pořád stejně vysoký. Na kurzy k osobním autům k nám nejčastěji chodí mladí lidé hned v 18 letech. Občas se najde i někdo starší, většinou proto, že potřebuje řidičský průkaz do zaměstnání,“ uvedl Nečas.

To, že je o řidičské průkazy zájem zejména u lidí ve věku od 18 do 20 let, potvrzuje také Pavel Venclovský, který provozuje autoškolu v Brně. „Většinou se k nám hlásí lidé hned v 18 letech. Mnoho mladých lidí však ve městě řidičský průkaz nepotřebuje, takže si kurz dodělává později, třeba v 25 letech, kdy jej využije více,“ uvedl Venclovský, u něhož kurz stojí 19.000 korun. Od března má v plánu zdražovat zhruba o 12 procent. Zájem neplnoletých o řízení s mentorem je podle Venclovského spíše malý. „Tento typ řidičáku je hlavně otázkou toho, jak se domluví zájemci doma a kdo je ochoten být mentorem. Z naší zkušenosti je lepší, když si dělají mladí lidé řidičský průkaz spíše později,“ uvedl Venclovský.

Nízký zájem o kurzy pro mladistvé do 18 let potvrzuje také vedoucí brněnské autoškoly Pelikán Roman Provazník. „Žádný výrazný zájem neevidujeme, aktuálně máme ve výcviku jen pár žáků mladších 17 let. Většina mladých lidí s mentorem jezdit nechce. Smysl to má především pro ty, kteří musejí dojíždět a chtějí se v řízení střídat,“ uvedl Provazník.

V břeclavské Autoškole HP stojí kurz 17.000 korun, zdražování se podle instruktora Pavla Hlaváčka nechystá. Největší počet zájemců má mezi studenty. „Často se k nám hlásí žáci například dva měsíce před 18. narozeninami, aby mohli hned potom jezdit. Zájem o kurzy je posledních pět let stejný, máme pravidelně obsazenou plnou kapacitu,“ uvedl Hlaváček. Autoškola momentálně eviduje čtyři zájemce o výcvik ve věku do 17 let.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha loni odbavilo téměř 44.000 cestujících s handicapem, meziročně víc

Ruzyňské letiště loni odbavilo 43.949 cestujících s handicapem, meziročně o 29 procent více. Zájem o asistenční služby na letišti rostl i před jeho propadem spojeným s pandemií covidu-19, a to od roku 2013. Největší meziroční nárůst zájmu zaznamenalo letiště v roce 2018, o téměř 15 procent. Loni byl zájem o asistenční služby o zhruba 29 procent nižší než v předcovidovém roce 2019. Vyplývá to z informací, které na dotaz ČTK poskytlo Letiště Praha.

Asistenční služby na pražském letišti využívají nejčastěji, ze 78 procent, cestující, kteří potřebují pomoc s překonáváním delších vzdáleností, hlavně od odbavovací přepážky k odletové bráně, uvedl mluvčí letiště Michal Procházka. Přibližně 12 procent uživatelů služby podle něj tvoří cestující, kteří nejsou schopni překonat schody nebo jsou zcela imobilní. „Asistence probíhá až do letadla, kde jsou tito cestující usazováni pomocí speciálních židlí,“ řekl.

Deset procent tvoří asistence cestujícím s kognitivním, zrakovým nebo sluchovým postižením, dodal.

Letiště Praha poskytuje služby stanovené nařízením EU z roku 2006, které provozovatelům mezinárodních civilních letišť v unii ukládá pomoc cestujícím se zdravotním postižením a s omezenou schopností pohybu a orientace. Služby zahrnují zejména pomoc při pohybu po letišti, asistenci při odbavení, pasové, celní a bezpečnostní kontrole nebo při nástupu do letadla. Letiště cestujícím s handicapem také musí pomoct třeba s odbavením asistenčního psa nebo přemístěním na toaletu.

Na pražském letišti mají cestující možnost objednat asistenci do 36 hodin před odletem. Na letišti je 18 takzvaných kontaktních stání, tedy speciálních čekáren. Jsou třeba na parkovišti nebo v odletové hale. Pokud se cestující s handicapem nahlásil dopředu, měl by na poskytnutí asistence na kontaktním stání čekat nejdéle deset minut. Bez nahlášení se může čekací doba prodloužit. Podle Procházky hlásí zájem o službu s předstihem zhruba 70 procent cestujících s handicapem.

S poskytováním asistenčních služeb souvisí i technika, kterou ruzyňské letiště využívá. „Konkrétně se jedná o tři minivany a dvě vozidla s vysokozdvižnou kabinou, takzvané Ambulifty,“ řekl Procházka. S očekávaným nárůstem zájmu o asistenční služby podle něj letiště letos plánuje pořídit ještě třetí vozidlo Ambulift k dopravení cestujících s omezenou pohyblivostí do letadla.

Asistenční služby na pražském Letišti Václava Havla zajišťovala od srpna 2008 do února 2021 externí firma. Smlouva s ní ale podle mluvčího omezovala letiště ve flexibilnějším zajišťování vyšší kvality služeb. V roce 2021 je proto začalo zajišťovat samo.

„Naším cílem je neustálé zvyšování vysoko nastavené úrovně kvality poskytovaných služeb. Prioritou je pro nás spokojenost cestujících a leteckých společností,“ řekl Procházka. Zpětnou vazbu letiště získává z pravidelných průzkumů, které dělá mezi uživateli služeb. „Z loňského průzkumu vyplývá, že se kvalita námi poskytovaných asistenčních služeb zvýšila,“ uvedl.

Zdroj: ČTK

V Jablonci nad Nisou přibudou zábrany, které omezí provoz v pěší zóně v centru

V Jablonci nad Nisou přibudou zábrany, které omezí provoz v pěší zóně v centru města. Magistrát tak chce zvýšit bezpečnost chodců, které ohrožují bezohlední řidiči. Zábrany, které znemožní nedovolený vjezd do pěší zóny a průjezd, budou v ulicích od pondělí. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová.

V ulicích Lidické, Komenského, Kubálkově a na Mírovém náměstí budou mechanické zábrany. „Umístíme tu květináče nebo provizorní dopravní zábrany, které znemožní provoz pěší zónou v centru města. Zábrany budou na stejných místech, jako jsou v létě. Opatření vychází z opakovaných stížností Jablonečanů i z nebezpečného chování řidičů některých služeb, kteří si průjezd pěší zónou až vynucují. Nejenže do pěší zóny nedovoleně vjíždějí, ale často si jí zkracují cestu. Toto je jedno z prvních opatření, které proti tomuto nešvaru v Jablonci zavádíme,“ doplnil primátor Miloš Vele (ODS).

Největší problémy jsou podle primátora v Kubálkově ulici, která vede mezi uměleckou průmyslovkou a obchodní akademií. Řidiči do ní vjíždějí přes přechod pro chodce z Horního náměstí a také tudy vyjíždějí. Ulicí jezdí auta oběma směry. „Teď do ní bude vjezd pouze z Mírového náměstí, shora bude uzavřená provizorními betonovými zábranami tak, aby nebylo možné projíždět ani přes parkoviště u uměleckoprůmyslové školy,“ řekla Fričová.

Těžkými betonovými květináči nechá magistrát zatarasit také výjezd a vjezd do Lidické ulice od ulice 5. května. Sloupky u úřadu práce zabrání průjezdu Mírovým náměstím a provizorní betonové zábrany budou na náměstí také u prodejny České mincovny. „Tato opatření jsou provizorní do konce zimní údržby, od dubna s letním provozem se objeví místo nich osázené květináče,“ dodal Vele. Po určité době podle něj magistrát provoz v centru města vyhodnotí a případně podnikne další kroky.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář