Domů Blog Strana 312

Auta zaplnila parkoviště u Šerlichu, policie musela řídit dopravu

Auta turistů a lyžařů na šest hodin zcela zaplnila parkoviště v horském sedle u Šerlichu v Orlických horách. Policie musela dopravu řídit, aby zachovala průjezd po důležité silnici II/311 Deštné v Orlických horách – Orlické Záhoří. Problémy byly i na dalších místech. Zaparkované vozy komplikovaly dopravu i v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně a jiných horských střediscích, řekla ČTK mluvčí krajské policie Iva Kormošová.

„Odpoledne se postupně auta rozjížděla. Přestanou jezdit vleky a lidé sedají do aut a odjíždějí,“ uvedla Kormošová. Na Šerlichu se opakuje situace z předchozího víkendu. Vjezd byl povolen pouze projíždějícím řidičům, ostatní museli zaparkovat v Deštném v Orlických horách. Problémy v dopravě způsobila odpoledne také nehoda dvou osobních aut u Říček v Orlických horách na Rychnovsku, kde uvízl i kamion, silnice je uzavřená. „Kamion má sice řetězy, ale na zledovatělé silnici klouže, návěsem je ve svodidlech,“ uvedli na síti X hasiči, kteří uvíznutému kamionu pomáhají. Nehoda je bez zranění.

Parkoviště v horském sedle mezi Šerlichem a Velkou Deštnou ve výšce 990 metrů nad mořem má nedostatečnou kapacitu. Když se zaplní, řidiči se pokoušejí zaparkovat na místech, kde nemají, podél tranzitní silnice, což může blokovat průjezd autobusů, vozidel silničářů, ale i složek integrovaného záchranného systému.

Na Šerlich kromě masy běžkařů a pěších turistů vyrážejí v posledních letech stále častěji i sjezdaři, kteří z šerlišského sedla míří ke sjezdovkám v nedalekém polském středisku Zieleniec. Policie radí, aby lidé, kteří jedou o víkendech autem na hřebeny v okolí Šerlichu, nechali vozidlo zaparkované v Deštném a odtud využili kyvadlovou autobusovou dopravu.

Na horách v Královéhradeckém kraji se tento týden po návratu mrazivého počasí opět zlepšily podmínky pro lyžování, lyžařská střediska rozšířila provoz. Zlepšily se i podmínky pro běžkaře na hřebenech hor.

Zdroj: ČTK

Český železniční průmysl posiluje obchodní aktivity na Blízkém východě

České firmy sdružené v Asociaci podniků železničního průmyslu (ACRI) rozšířily své obchodní kontakty v Izraeli a Kataru. Objem realizovaných a plánovaných zakázek tam v tuhle chvíli dosahuje stovek milionů korun, uvedla v tiskové zprávě asociace. Zástupci firem se ve zmíněných státech zúčastnili tento týden obchodní mise pořádané při státní návštěvě prezidenta Petra Pavla. Části podnikatelské cesty byli přítomni i zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků.

Podle ředitelky ACRI Marie Vopálenské zástupci firem při návštěvě Blízkého východu prezentovali zejména řešení pro udržitelnou městskou dopravu. „České tramvaje, metro nebo zabezpečovací a informační systémy pro hromadnou dopravu, to všechno má potenciál na tamních trzích uspět,“ uvedla.

ACRI v tiskové zprávě uvedla, že Izrael buduje moderní železniční infrastrukturu a infrastrukturu městské hromadné dopravy. Řeší například tramvajový provoz v Jeruzalémě a tramvaje a budovanou podzemní dráhu v Tel Avivu. Právě rozvoj možné spolupráce v této oblasti byl předmětem jednání zástupců ACRI s představiteli izraelských železnic a ministerstva dopravy. Izraelské ministerstvo dopravy podle ACRI projevilo zájem o dohodu o spolupráci s českým ministerstvem dopravy.

Podle Vopálenské je izraelský trh pro český železniční průmysl perspektivní. „Velmi úspěšné jsou dodávky širokopatních kolejnic od Moravia Steel nebo dvojkolí Bonatrans Group. Společnost AŽD Praha pro změnu v několika stanicích realizovala pilotní projekt dodávek technologií a systémů pro diagnostiku výhybkových přestavníků,“ řekla. Nejdůležitějšími body jednání podle ní bylo zapojení českých podniků nebo zájem Škoda Group o účast v soutěžích na dodávky tramvají.

Součástí schůzek v Kataru bylo podle asociace mimo jiné jednání s vedením státní investiční agentury Invest Quatar o investičních příležitostech pro podniky českého železničního průmyslu. „V Kataru dochází k přechodu na systém veřejné dopravy napájený elektrickou energií. Velký důraz je kladen na testování autonomních vozidel a využívání umělé inteligence,“ uvedla Vopálenská.

Podle ACRI projevila katarská strana zájem o posílení spolupráce prostřednictvím výměny podnikatelských misí nebo práce na vytvoření společné podnikatelské rady.

Sdružení uvádí, že jeho společnosti vyvážejí asi 60 procent své produkce. S cílem posílit svou pozici na zahraničních trzích firmy zakládají vlastní zastoupení a dceřiné společnosti po celém světě. V současné době takto působí ve více než 20 státech.

Zdroj: ČTK

Česmad nesouhlasí s povinným nákupem bezemisních nákladních vozidel

Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia a Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) nesouhlasí s návrhem Evropského parlamentu uložit silničním dopravcům povinný nákup těžkých nákladních vozidel s nulovými emisemi. Sdružení vyzývají členské státy EU, aby návrh odmítly. Vyplývá to z tiskové zprávy Česmad. Loni v listopadu přijal Evropský parlament vyjednávací postoj k návrhu na zavedení standardů emisí oxidu uhličitého pro těžká vozidla, který podle sdružení směřuje také k zavedení povinného podílu nákladních vozidel s nulovými emisemi u velkých silničních dopravců.

„Povinnost nakupovat vozidla s nulovými emisemi může nejen porušovat právo na vlastnictví a právo podnikat, ale může také vést k narušení trhu,“ řekla ředitelka IRU pro prosazování zájmů EU Raluca Marianová. Evropský parlament podle ní chybně předpokládá, že se omezení využívání automobilů dotkne pouze velkých dopravců.

„Silniční dopravci mají marže v řádu jednotek procent. Je popřením soukromého podnikání, aby úředníci a politici nařizovali části dopravců nakupovat vozidla, která nejsou vhodná pro dálkovou dopravu a jsou zatím dvakrát až třikrát dražší než klasická dieselová,“ uvedl generální tajemník Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Podle něj návrh připomíná centrálně řízené hospodářství. Pro návrh podle Hromíře hlasovali i někteří čeští europoslanci.

Podle Marianové by měly nákup bezemisních vozidel podpořit finanční pobídky pro zavádění nových technologií. EU by navíc měla vytvořit příznivé podmínky včetně infrastruktury pro provoz těchto vozidel, řekla. „Jakýkoli návrh, který by nutil dopravce k nákupu určitých typů vozidel, by měl být důrazně odmítnut,“ dodala.

Zdroj: ČTK

Dopravci loni v ČR zaplatili na mýtném 14,9 miliardy Kč, meziročně o 0,4 pct víc

Dopravci loni za mýtné na dálnicích a silnicích v Česku zaplatili 14,914 miliardy korun. Meziročně to bylo o 0,41 procenta víc, což představuje nárůst téměř o 61 milionů korun. Loňský rok měl o dva pracovní dny méně než rok 2022, za mírným růstem tedy není větší počet pracovních dnů. V prosinci 2023 stát na mýtném vybral 1,04 miliardy korun, meziročně o 1,24 procenta méně.V tiskové zprávě o tom ČTK informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Od března se mýtné sazby v Česku zvýší kvůli poplatkům za emise oxidu uhličitého.

Domácí dopravci loni uhradili 47 procent z celkové částky vybrané na mýtném, zbytek připadá na provozovatele vozidel ze zahraničí, nejčastěji z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska. Dálnice se na loňském výběru mýtného podílely 89 procenty, dopravci na nich zaplatili téměř 13,22 miliardy korun. Zbylých 1,69 miliardy korun je mýtné za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy.

Loňský prosinec byl stejně jako v roce 2022 měsícem s vůbec nejnižším výběrem mýtného v celém roce. Počet transakcí poklesl v prosinci meziročně o tři procenta na mírně přes 76 milionů. Na konci prosince bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 828.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 650.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K registrovaným vozidlům vydal správce mýtného dopravcům 645.000 palubních jednotek.

Od 1. března budou mýtné sazby v Česku v souladu s evropskou legislativou nově obsahovat také poplatek za emise oxidu uhličitého. Mýtné by se tak mělo zvýšit o deset až 15 procent. Informace o této změně získají dopravci na webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Roční příjem státu z mýtného je podle ministerstva dopravy kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mohlo státu přinést až dvě miliardy korun navíc.

Od počátku března také přestane platit osvobození od zpoplatnění pro vozidla poháněná elektrickou energií nebo vodíkem s přípustnou hmotností nad 4,25 tuny. Tato vozidla musí být nově standardně registrovaná a vybavená palubní jednotkou. Budou se ale do systému elektronického mýtného dále registrovat jako osvobozená a budou muset mít příslušnou palubní jednotku.

Satelitní mýtný systém CzechToll oslavil 1. prosince čtvrtý rok fungování. Za 49 měsíců v provozu bylo od 1. prosince 2019 jeho prostřednictvím předepsáno na mýtném více než 56 miliard korun. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny přesahuje 1,15 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje celkovou výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 15 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha loni odbavilo 13,8 milionu cestujících, meziročně o 29 pct více

Z pražského Letiště Václava Havla loni odcestovalo 13,8 milionu cestujících. Meziročně se počet odbavených cestujících zvýšil o 29 procent, a dostal se tak na 78 procent počtu odbavených cestujících v roce 2019 před pandemií covidu-19. Na začátku minulého roku letiště pro rok 2023 odhadovalo zhruba 12,5 milionu přepravených cestujících, tuto prognózu tedy překonalo o více než 1,3 milionu. Letiště Praha o tom informovalo v tiskové zprávě.

Z pražského letiště se loni létalo do 167 destinací, kam směřovalo 69 dopravců. Letiště loni také nabídlo více než 30 nových či obnovených linek. Provoz v českém vzdušném prostoru se meziročně zvýšil o 13 procent, uvedlo Řízení letového provozu ČR (ŘLP ČR) ve své tiskové zprávě. V porovnání s předcovidovým rokem 2019 dosáhl úrovně 73 procent.

V rekordním roce 2019 se podle předsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Pose létalo do 190 destinací. Loni se letišti podařilo obnovit několik linek nebo spustit nové, například do jihokorejského Soulu se vrátil dopravce Korean Air, aerolinky China Airlines začaly z Prahy létat na Tchaj-wan, řekl. „Dalším nesporným posunem jsou pro nás charterové dálkové lety dopravců LOT Polish Airlines a World2Fly, kteří nabízí přímé lety do exotických dovolenkových destinací jako Dominikánská republika, Thajsko či Srí Lanka,“ uvedl.

V letovém řádu přibyly také lety do marockého Agádíru se společností Eurowings, do španělského Bilbaa s dopravcem Vueling, s Croatia Airlines do chorvatského Dubrovníku nebo do britských East Midlands s aerolinkami Ryanair a Jet2.com. Ryanair také zařadil nové linky do polského Gdaňsku, italského Rimini, španělské Sevilly a také na řecký ostrov Skiathos. Nově pak kromě linky na Tchaj-wan s China Airlines nabízel islandský dopravce Icelandair lety do Keflavíku, dopravce World2Fly nabízel charterové lety do Vietnamu, Dominikánské republiky a na Kubu.

Nejoblíbenějšími destinacemi loňského roku byly Británie, Itálie, Španělsko, Turecko a Francie. Nejčastěji cestující využívali přímé linky mezi Prahou a Londýnem, bylo jich 1,1 milionu. Následovala Paříž s téměř 700.000 pasažéry a třetí místo obsadil Milán s 545.000 cestujícími. Do Amsterodamu se vypravilo zhruba 538.000 cestujících a do Istanbulu vyrazilo celkem 440.000 lidí. Nejvíce cestujících v loňském roce přepravili dopravci Smartwings, Ryanair, Wizz Air, easyJet a Eurowings.

V letošním roce chce ruzyňské letiště odbavit 15,5 milionu cestujících a do nabídky zařadit více než 170 destinací. Aktuálně má letiště potvrzeno osm nových destinací. V březnu začne dopravce Eurowings létat do estonského Tallinnu a společnost Volotea do italských destinací Florencie a Verona. V dubnu přidá Ryanair spojení do Poznaně a aerolinky Smartwings do portugalského Ponta Delgada. Smartwings v červnu nově zařadí linku do italského Brindisi. V červnu přibyde také linka do tureckého Izmiru s dopravcem SunExpress a do moldavského Kišiněvu se podívají cestující s aerolinkami FlyOne.

Na více než 30 spojeních plánuje letiště také navýšení frekvencí. Týká se to například dopravce KLM a jeho linky do Amsterodamu, společnosti Wizz Air a linky do sicilské Katánie nebo aerolinek Ryanair a francouzského Marseille. Častěji se cestující podívají také do Baku s dopravcem Azerbaijan Airlines a do Madridu se společností Iberia.

Zdroj: ČTK

Realitní investice spadly na minimum, banky nejvíc preferují logistické stavby

Uplynulý rok bude patrně nejslabší od roku 2009 z hlediska objemu investic do realit, a to jak v Česku, tak i v celé střední a východní Evropě (CEE). Přesto si regionální bankéři financující komerční nemovitosti zachovávají mírný optimismus. Počet transakcí realizovaných pod tlakem byl pořád minimální a výrazně nepřibývá problémových úvěrů, jejichž podíl je nadále nejnižší u českých a srbských bank. Peněžní ústavy začaly nejvíce preferovat logistické projekty, které předběhly rezidenční stavby. Vyplývá to z průzkumu KPMG Property Lending Barometer, do kterého se zapojili zástupci 48 bank z deseti zemí CEE.

 

Bankovní financování komerčních nemovitostí loni nejvíce zasáhl dramatický růst úrokových sazeb. Druhým nejsilnějším vlivem byl negativní vývoj ekonomiky země, kde banka působí. Až s odstupem následovaly další faktory jako celoevropská ekonomická situace a nedostatek kvalitních nemovitostních projektů. Přesto vidí oslovení bankéři budoucnost realitního trhu a jeho financování spíše optimisticky.

„Očekává se, že uplynulý rok bude nejslabším rokem od roku 2009 z hlediska celkového objemu investic do realit, a to jak v Česku, tak i v celém CEE. Vysoké úrokové sazby totiž zlepšily výnos jiných než nemovitostních investic. Pozorujeme také významný rozdíl mezi cenovými představami prodávajících a kupujících. Nicméně počet transakcí realizovaných pod tlakem nebo z donucení je stále minimální. Budoucí vývoj závisí především na rychlosti očekávaného snižování úrokových sazeb, které zlepší náladu na nemovitostním trhu,“ shrnul Pavel Kliment, partner české KPMG odpovědný za sektor nemovitostí.

 

„Český realitní trh zůstává druhým největším trhem mezi sledovanými zeměmi CEE. Vyniká zároveň velkou aktivitou domácích investorů, zatímco třeba v Polsku je realitní trh mnohem víc závislý na mezinárodních investorech,“ dodal Kliment.

 

Až třetina úvěrů je splatných do dvou let

 

Financování komerčních nemovitostí zůstává pro banky velmi důležité, ačkoli dotazovaní bankéři jsou nyní méně optimističtí. Přesto většina neočekává žádnou výraznou změnu ve svém úvěrovém portfoliu, s výjimkou případného nižšího růstu.

 

Bankéři budou nicméně čelit výzvě refinancování významné části svých portfolií v následujících dvou letech. Mezi úvěry na nemovitosti se splatností v blízké budoucnosti je v průměru 17 % úvěrů splatných do 12 měsíců a 32 % úvěrů je splatných do dvou let.

 

Vysoký počet úvěrů splatných v příštích dvou letech je částečně způsoben úvěry poskytnutými před pandemií koronaviru, kdy byl objem transakcí s nemovitostmi na historickém maximu. Největší podíl portfolia splatného v následujících dvou letech vykazují bankéři v Polsku a Srbsku, naopak nejmenší v Chorvatsku.

 

U části bank jsou hotely stále na blacklistu

Přes velký nárůst úrokových nákladů a negativní vývoj ekonomiky se významně nezvýšil počet problémových úvěrů v portfoliích oslovených bankéřů. Na druhou stranu přibyly úvěry s minoritními problémy. Podíl problémových úvěrů je dlouhodobě nejnižší u českých a srbských bank, nejvyšší naopak u bulharských bank.

Více než 60 % dotazovaných bankéřů potvrdilo navýšení svých úrokových marží oproti předloňskému roku. „Tento růst byl ale velice mírný v porovnání se skokovým navýšením referenčních úrokových sazeb stojících za dramatickým růstem úrokových nákladů. Úrokové marže bank tak zůstávají relativně velmi stabilní, hlavně díky konkurenčnímu prostředí,“ upozornil Pavel Dolák, koordinátor průzkumu z české kanceláře KPMG.

„U hotelových projektů dokonce úrokové marže mírně poklesly, a to v důsledku pokračujícího zotavování turistického odvětví. Na druhou stranu stále jen část oslovených bank je ochotna financovat hotelové nemovitosti,“ doplnil Dolák.

Obdobně jako v minulých letech si nejnižší úrokové marže udržely české a slovenské banky. Nadále většina dotazovaných bank požaduje vyšší úrokové marže u developerských projektů. Největší rozdíl těchto marží oproti již dokončeným a příjem generujícím nemovitostem hlásí bankéři z Polska a Chorvatska.

Podíl úvěrů v cizí měně dosáhl nejspíš maxima

Přes 80 % bankéřů požaduje zajištění variabilních úrokových sazeb pomocí derivátových obchodů. Více než 22 % respondentů požaduje zajištění (např. úrokovým swapem) minimálně 80 % poskytnutého úvěru. Mezi nejvíce konzervativní patří bankéři v Polsku a Slovinsku.

Růst podílu úvěrů poskytovaných v jiné než domácí měně (v Česku v eurech) se v loňském roce zpomalil a dosáhl hodnoty 80 % nově poskytnutých úvěrů. „Lze očekávat, že tento poměr dosáhl v mnoha zemích svého maxima, a to především s přihlédnutím k růstu mezibankovní sazby Euribor a podílu nemovitostí, které generují příjem jen v domácí měně jako jsou rezidenční projekty,“ uvedl Dolák.

Bankéři nejvíce preferovanými nemovitostmi se staly logistické projekty, které s malým odstupem po letech předběhly rezidenční stavby. Ty si udržely největší oblibu jen v Srbsku a Bulharsku. V Česku na třetím místě popularity skončily kancelářské projekty, za kterými následují retailové nemovitosti. U ostatních zemí retailové projekty pomyslně zvítězily nad kancelářemi.

Pětina bankéřů zamítla úvěr pouze z důvodu ESG

Více než 80 % oslovených bankéřů potvrdilo, že jejich banka schválila strategii pro ESG kritéria financování komerčních nemovitostí. V případě Česka, Slovenska, Maďarska a Chorvatska mají tuto strategii všichni dotazovaní. „ESG v Česku neposuzují jen velké banky se zahraničními majiteli, ale i menší banky vlastněné tuzemských subjekty. To odráží širší trend, kdy se ESG faktory postupně stávají nedílnou součástí celkového úvěrového prostředí v Česku,“ zdůraznil Kliment.

Banky hlásí významný pokrok v zavádění ESG kritérií pro hodnocení úvěrů, nastavení interního reportingu, monitorování a sběru dat a dalších činností souvisejících s ESG. Přesto výzkum ukazuje značný rozdíl mezi jednotlivými bankami, daný strategií jejich mateřských společností a různě aktivním přístupem centrálních bank příslušných zemí.

Zkušenosti se zamítnutím úvěru pouze z důvodu nesplnění ESG kritérií má 19 % oslovených bankéřů a v kombinaci s ostatními kritérii pak 25 % respondentů. „Oproti předminulému roku se tedy zhruba zdvojnásobil počet bankéřů s touto zkušeností. Nadpoloviční většina se přesto stále s touto situací nesetkala nebo nemá zavedená závazná ESG kritéria pro hodnocení úvěrů,“ vysvětlil Dolák.

Oproti předloňsku průzkum nezaznamenal výraznou změnu nízkého počtu bank nabízejících speciální zvýhodněné úvěrové produkty zaměřené na ESG. Toto zvýhodnění může mít podobu především nižších úrokových marží a/nebo delších splatností. Nabízené úvěry zaměřené na ESG se obecně významně neliší od standardních úvěrů.

Zdroj: KPMG Česká republika, s.r.o.

O průzkumu

Property Lending Barometer je průzkum bankovního financování komerčních nemovitostí, který KPMG připravuje už 14 let. Loňský sběr dat se uskutečnil v listopadu a zúčastnilo se ho 48 bank z Bulharska, Česka, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Severní Makedonie, Slovenska, Slovinska a Srbska.

AsstrA řídí expanzi na Střední východ a těší se, že bude významným sponzorem na BreakBulk Middle East 2024

AsstrA-Associated Traffic AG, přední mezinárodní logistická a přepravní společnost, hrdě oznamuje své sponzorství přijímacího večírku na Break Bulk Middle East v Dubaji, který se má konat 12. února 2024.

Tento strategický krok znamená zahájení přítomnosti AsstrA v na Středním východě, což znamená závazek společnosti podporovat silnější vazby s klíčovými zainteresovanými stranami v regionu. Breakbulk Middle East spojuje profesionály zapojené do projektových a velkoobjemových nákladů v oblasti projektového průmyslu. S účastí ministerstev, soukromých ropných a plynárenských společností a některých předních světových EPC je dvoudenní akce uznávanou platformou pro vytváření sítí, získávání zdrojů a navazování užších vztahů s partnery v regionu. AsstrA jako klíčový hráč na poli projektové logistiky a také obecné spedice a dopravy uznává důležitost takových fór při podpoře spolupráce, sdílení poznatků a vytváření robustní sítě v rámci našeho odvětví. Daniel Staples, vedoucí divize Industrial Project Logistics (IPL) UAE, vyjádřil své nadšení ze zapojení AsstrA do Break Bulk Middle East. Poznamenal: „Sponzorování této přijímací koktejlové párty je strategickým krokem a výchozím bodem pro rozsáhlé plány AsstrA na Blízkém východě. Vnímáme to jako jedinečnou příležitost spojit se s klíčovými hráči v oboru, identifikovat partnerství a předvést hloubku našich odborných znalostí v logistice v kombinaci se specializovanými a udržitelnými dopravními řešeními.“ Vzhledem k tomu, že se společnost těší na setkání s profesionály a osobami s rozhodovací pravomocí. Toto sponzorství podtrhuje odhodlání AsstrA stát se klíčovým hráčem v projektové logistice, specializované dopravě a obecném spedičním prostředí na Středním východě.

Zdroj: ASSTRA

Retail parks in Czechia increased by over 60,000 sq m last year

This is the second largest increase in the last 10 years

Last year witnessed the completion of more than 62,000 sq m of shopping space in 17 retail parks – new, renovated or expanded. Their total retail space has thus increased to 1.2 million sq m, and they account for almost a third of the total retail space in the Czech Republic. The Moravian-Silesian Region has the largest amount of such space, while the Olomouc Region leads in terms of area per 1,000 inhabitants. Another almost 90,000 sq m is currently under construction. Investments in retail parks exceeded CZK 2 billion last year, with further transactions expected this year.

 

 

The supply of modern retail space in the Czech Republic reached almost four million sq m (3.93 million sq m) at the end of 2023. Retail parks, or shopping parks, i.e. shopping zones with several separate stores with their own entrances and common parking, account for 31% of this total. Traditional shopping centres account for about 67%, and the remaining 2% are outlets. The share of retail parks in the total volume of modern retail space in the Czech Republic has increased by 5 p.p. over the last five years. Given the growing interest in this business concept from landlords, tenants and investors, the percentage of the total volume can be expected to grow in the coming years.

 

 

Jan Čížek, Head of Retail Warehousing, Cushman & Wakefield: ”Retail parks continue to enjoy great interest from shoppers, which supports their further development. This is primarily concentrated in smaller towns of up to 10,000 inhabitants, where developers are preparing smaller projects of up to 2,500 sq m. In addition, large, successful projects in bigger cities are being expanded, where the aim is to strengthen their position in their catchment area.”

 

 

The largest project completed last year is the expansion of the S1 Center Přerov retail park by an additional 17,200 sq m; the park now offers over 29,000 sq m of retail space with 41 retail units. Another major project is the new construction of the OC Poříčí retail park in Blansko, with an area of 6,900 sq m and nearly 20 retail units. Last year’s third largest project is the new construction of the Strakonická Retail Park in České Budějovice, with 12 retail units on 6,000 sq m.

 

Table 1: The largest retail parks completed in the Czech Republic in 2023

Project name Type Developer Size (sq m)
S1 Center Přerov Expansion Saller Group 17,200
OC Poříčí New Fuertes Development 6,900
Retail Park Strakonická New Albert ČR 6,000
RP Úvaly u Prahy II. New KPD Group 3,700
OC Velká Bíteš New Fuertes Development 3,200

Source: Cushman & Wakefield

 

Jan Čížek, Head of Retail Warehousing, Cushman & Wakefield: “Last year’s volume of retail park completions exceeded the long-term annual average by more than 30% and is the second highest annual volume in the last 10 years – just after 2021, which was a record year. Last year’s high volume reflected deferred construction from the uncertain “covid” years of 2020 and 2021, when a number of projects were put on hold. Retail park developers are able to react much more quickly to market developments and increased tenant demand for space than is the case with traditional shopping centres. They are also much more flexible thanks to the fact that the construction of a retail park usually takes up to 12 months, whereas a shopping centre takes two to three years to build.”

 

Chart 1: Newly completed retail parks in the Czech Republic

 

 

Source: Cushman & Wakefield

 

Moravian regions lead the way, interest from fast foods is growing

 

The largest volume of shopping space in retail parks is located in the Moravian-Silesian Region (12%) and the Central Bohemian Region (11%). When calculated per 1,000 inhabitants, the largest amount of such space is in the Olomouc Region (178 sq m per 1,000 inhabitants) and the Vysočina Region (148 sq m per 1,000 inhabitants).

 

Chart 2: Saturation by retail parks in the Czech Republic per 1,000 inhabitants (in sq m)

 

 

Source: Cushman & Wakefield

 

The tenant mix in retail parks is primarily focused on daily necessities – it consists mainly of retailers selling groceries, toiletries, home appliances and household equipment, as well as recently very popular discount stores.

 

Jan Čížek, Head of Retail Warehousing, Cushman & Wakefield: “In most district towns, we are now also seeing increased interest in new space from fast food operators.”

 

 

Retail parks are trusted by developers and investors

 

Developers are preparing more new retail parks for the future: 87,200 sq m of their space is currently under construction, and an additional ca 380,000 sq m is in various stages of preparation. If all planned projects are completed as planned, the area of retail parks could increase by more than 400,000 sq m by 2025. Most projects under construction are located in the Central Bohemia (31%) and South Bohemia (26%) regions.

 

Investors’ interest in new retail parks is not waning either, as their tenant mix offers stable rental yields – and investment is cheaper than in traditional shopping centres. A number of large domestic investors have thus recently entered retail parks financially, not only in the Czech Republic but also abroad: last September, the ZDR Investments fund bought a retail park in Rijeka, Croatia, worth CZK 1 billion, and the BHM Group invested roughly the same amount in ten retail parks in Poland last year.

 

 

Jiří Kristek, Head of the Industrial and Retail Warehousing Team, Cushman & Wakefield: “Over CZK 2 billion was invested in retail parks in the Czech Republic last year. According to information from developers, further sales of newly completed retail parks are under negotiation.”

 

Table 2: Top 5 retail park sales (2020-2023)

 

Project name Town Size (sq m) Buyer Year of sale
Retail park Trutnov Trutnov 25,500 Fidurock Capital 2023
Trei portfolio (6 retail parks) Multi-City 19,200 Plan B Investments 2023
Retail Park Haná Olomouc Olomouc 19,200 Trigea 2021
Retail Park Ostrava (Futurum) Ostrava 10,400 Trigea 2021
OC Opatovská Praha 6,000 Conseq 2021

Source: Cushman & Wakefield

Loni v Česku přibylo přes 60 000 m2 retail parků

Jde o druhý největší přírůstek za posledních 10 let

Loni se u nás dokončilo více než 62 tisíc m2 nákupních ploch v 17 retail parcích – nových, rekonstruovaných či rozšiřovaných. Jejich celková maloobchodní plocha tak vzrostla na 1,2 milionu m2 a na celkovém objemu maloobchodních ploch v Česku mají skoro třetinový podíl. Nejvíce těchto ploch je v Moravskoslezském kraji, v přepočtu na 1 000 obyvatel pak vede kraj Olomoucký. Dalších téměř 90 000 m2 je nyní ve výstavbě. Investice do retail parků loni přesáhly 2 miliardy korun, v letošním roce se očekávají další transakce.

 

Nabídka moderních maloobchodních ploch v České republice na konci roku 2023 dosáhla téměř čtyř milionů metrů čtverečních (3,93 milionu m2). Retail parky nebo také nákupní parky, tedy obchodní zóny s několika samostatnými prodejnami disponujícími vlastními vchody a společným parkovištěm, z tohoto celkového objemu tvoří 31 %. Klasická nákupní centra se podílí zhruba 67 % a zbylá 2 % jsou outlety. Podíl retail parků na celkovém objemu moderních maloobchodních ploch v Česku za posledních pět let vzrostl o 5 procentních bodů. Vzhledem k rostoucímu zájmu o tento obchodní koncept ze strany pronajímatelů, nájemců i investorů lze očekávat, že procento z celkového objemu v následujících letech poroste.

 

Jan Čížek, vedoucí týmu nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Retail parky se nadále těší velkému zájmu nakupujících, což podporuje jejich další výstavbu. Ta se soustředí primárně do menších měst do 10 000 obyvatel, kde devolopeři připravuji menší projekty do 2 500 m2. Dále se rozšiřují velké úspěšné projekty ve větších městech, u nichž je cílem posílit pozici v dané spádové oblasti.“

 

Největším loni dokončeným projektem je rozšíření retail parku S1 Center Přerov o dalších 17 200 m2, park tak nyní nabízí přes 29 000 m2 maloobchodních ploch s 41 obchodními jednotkami. Dalším významným projektem je nová výstavba retail parku OC Poříčí v Blansku s rozlohou 6 900 m2 a téměř dvacítkou obchodních jednotek. Třetím největším loňským projektem je nová výstavba Retail parku Strakonická v Českých Budějovicích: jedná se o 12 obchodních jednotek na 6 000 m2.

Tabulka 1: Největší retail parky dokončené v Česku v roce 2023

Název projektu Typ Developer Velikost (m2)
S1 Center Přerov Rozšíření Saller Group 17 200
OC Poříčí Nový Fuertes Development 6 900
Retail Park Strakonická Nový Albert ČR 6 000
RP Úvaly u Prahy II. Nový KPD Group 3 700
OC Velká Bíteš Nový Fuertes Development 3 200

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Jan Čížek, vedoucí týmu nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Loňský objem dokončené výstavby retailových parků o více než 30 % přesáhl dlouhodobý roční průměr a je druhým největším ročním objemem za posledních 10 let – hned po roku 2021, který byl rekordní. V loňském velkém objemu se projevila odložená výstavba z nejistých „covidových“ let 2020 a 2021, kdy byla řada projektů pozastavena. Devolepeři retail parků umí mnohem rychleji reagovat na vývoj trhu a zvýšenou poptávku nájemců po prostorech, něž je tomu u klasických obchodních center. Jsou mnohem flexibilnější i díky tomu, že výstavba retail parku trvá většinou do 12 měsíců, zatímco u obchodního centra jde o dva až tři roky.“

 

Graf 1: Nově dokončené retail parky v Česku

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Vedou moravské kraje, roste zájem fastfoodů

Největší objem nákupních ploch v retail parcích se nachází v Moravskoslezském kraji (12 %) a v kraji Středočeském (11 %). Při přepočtu na 1 000 obyvatel je nejvíce těchto ploch v Olomouckém kraji (178 m2 na 1 000 obyvatel) a v kraji Vysočina (148 m2 na 1 000 obyvatel).

 

Graf 2: Saturace retail parky v Česku na 1 000 obyvatel (v m2)

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

Skladba nájemců v retail parcích je zaměřená primárně na zboží denní potřeby – tvoří ji hlavně prodejci potravin, drogerie, elektra či vybavení pro domácnost a také v poslední době velice oblíbené diskontní prodejny.

Jan Čížek, vedoucí týmu nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Ve většině okresních měst nyní také evidujeme zvýšený zájem o nové prostory ze strany fastfoodových operátorů.“

 

 

Retail parkům věří developeři i investoři

Do budoucna developeři připravují další nové retail parky: ve výstavbě je nyní 87 200 m2 jejich ploch a dalších více než 380 000 m2 je v různých fázích přípravy. Pokud by se všechny plánované projekty dokončily podle plánů, plocha retail parků by se do roku 2025 mohla zvětšit o více než 400 000 m2. Nejvíce projektů ve výstavbě se nachází v kraji Středočeském (31 %) a Jihočeském (26 %).

Zájem o nové retail parky nepolevuje ani ze strany investorů, neboť díky své skladbě nájemců nabízejí stabilní výnos z pronájmu – a investice je levnější než do klasických obchodních center. Do retail parků tak v poslední době finančně vstupuje řada velkých tuzemských investorů, a to nejen do těch v Česku, ale i do zahraničních: fond ZDR Investments loni v září koupil retail park v chorvatské Rijece v hodnotě jedné miliardy korun, zhruba stejnou částku loni investoval do deseti nákupních parků v Polsku investor BHM Group.

 

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Do retail parků v Česku se v loňském roce investovalo přes 2 miliardy korun. Další prodeje nově dokončených retail parků jsou dle informací od developerů v jednání.“

 

Tabulka 2: Pět největších prodejů retail parků (2020-2023)

Název projektu Město Velikost (m2) Kupující Rok prodeje
Retail park Trutnov Trutnov 25 500 Fidurock Capital 2023
6 retail parks – Trei portfolio Multi-City 19 200 Plan B Investments 2023
Retail Park Haná Olomouc Olomouc 19 200 Trigea 2021
Retail Park Ostrava (Futurum) Ostrava 10 400 Trigea 2021
OC Opatovská Praha 6 000 Conseq 2021

Zdroj: Cushman & Wakefield

Skupina Packeta rostla v roce 2023 opět dvouciferně. Dosáhla obratu 7,25 miliardy korun a přepravila 100 milionů zásilek

Skupina Packeta, vlastník Zásilkovny, navýšila v roce 2023 obrat na 7,25 miliardy korun. Meziročně jde o 18,3% nárůst. Počet přepravených zásilek dosáhl téměř 106 milionů.

Ve srovnání s rokem 2022 jde o navýšení o 17,9 %. Na konci roku 2023 měla skupina Packeta více než 15 500 vlastních výdejních míst ve 4 zemích, z toho 6 200 Z-BOXů, automatických boxů a přes 137 000 partnerských výdejních míst v celé Evropě. V roce 2023 Packeta významně investovala do budování nových dep, automatizace a modernizace dep stávajících s cílem zvýšit kvalitu doručení, zvýšit efektivitu svozů a rozvozů zásilek, a tím zvýšit zákaznickou spokojenost. Packeta aktuálně doručuje pro více než 49 000 e-shopů. Mobilní aplikaci Zásilkovna si stáhlo přes 8 000 000 uživatelů.

„Packeta v letošním roce i přes pokles celkového e-commerce trhu a dumpingových akcí ze strany konkurentů opět výrazně rostla a navýšila nejen svoji tržní pozici a obrat, ale také výrazně zvýšila ziskovost. Posílila tak opět svoji pozici jedničky v oblasti doručování zásilek na českém a slovenském trhu. Rok 2023 byl pro českou e-commerce opět velmi náročný a skončil s meziročním poklesem 6 %. Packetě se dařilo i přes cenovou válku ze strany konkurentů navýšit svoji tržní pozici prostřednictvím spolupráce se stávajícími klienty i akvizicí klientů nových. V loňském roce jsme poprvé v historii firmy překročili doručení 100 milionů zásilek ročně. Zároveň jsme investovali do produktů a navýšení kvality, do zákaznické spokojenosti a investovali do otevření nových dep, robotizace a automatizace procesů. Vyšší ziskovosti jsme i přes celoroční růst nákladových vstupů dosáhli nejen díky růstu tržeb a tržního podílu, ale především díky neustálému zvyšování efektivity, produktivity práce a hledáním úspor prostřednictvím vylepšováním a automatizace procesů. Naši aplikaci Zásilkovna, která dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější a nejstahovanější aplikace v zemi, využívá již 8 milionů uživatelů. Rok 2023 považuji za jeden z nejúspěšnějších v naší firemní historii, za což bych chtěla poděkovat všem našim více než 2 000 zaměstnanců v sedmi zemích,” komentuje výsledky Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a CEO skupiny Packeta. „Očekávám, že i letošní rok bude náročný a těžko predikovatelný, ale trajektorie skupiny Packeta je zřejmá. Nadále posilovat naši pozici nejen v Česku, ale i na našich zahraničních trzích, kde působíme, rychleji expandovat a přinášet našim zákazníkům skvělé služby a produkty, které jim usnadňují život,“ dodává Simona Kijonková.

Zdroj: Packeta

Začátkem minulého roku skupina Packeta expandovala a otevřela svoji sedmou entitu Packeta Adriatic, která své působení započala na Slovinsku. V únoru spustila Packeta na všechny zákazníky novou službu podání zásilek přes Z-BOXy. Podání zásilky je jednoduché a stačí k tomu mobilní aplikace Zásilkovna, která umožňuje i sdílení zásilek s jinou osobou. V květnu loňského roku otevřela skupina Packeta své největší depo na Moravě, a to u Brna v Holubicích. Na celkové rozloze bezmála 12 000 m² se denně zpracuje až 120 000 zásilek. Packeta rovněž navýšila váhové limity zásilek, a to z 10 kg na 15 kg.

Během loňského roku zahájila skupina Packeta spolupráci s významnými e-commerce hráči. Od března začala skupina spolupracovat s online platformou Allegro.com. Čeští zákazníci tak mohou vybírat z milionů nabídek s doručením do Česka přes Packetu. Novými významnými partnery jsou dále například Kaufland Marketplace, Deichmann, Rossmann, IQOS, HUDY nebo waterdrop.

V závěru roku překonala skupina Packeta řadu rekordů. Za pouhý jeden den zpracovala více než 880 000 zásilek. V rámci Black Friday víkendu to bylo 1,6 milionů zásilek, což je oproti roku 2022 nárůst o 14 %.

Zdroj: Packeta

Skupina Packeta potvrdila kvalitu svých služeb a produktů vítězstvím v řadě prestižních soutěží. První místo obhájila v soutěži Nejdůvěryhodnější značka v kategorii Balíkové služby. Robotické třídičky PackMan, které Packeta spustila v říjnu 2021, se umístily na 2. místě v kategorii Nejlepší logistický produkt v soutěži The Best of Czech and Slovak Logistics. Zásilkovna obhájila zlato v anketě TOP Zaměstnavatelé v kategorii Doprava & Logistika, kterou pořádá Asociace studentů a absolventů. Zásilkovna se také zařadila do žebříčku TOP 3 nejoblíbenější značky Česka, který sestavuje poradenská firma KPMG na základě 50 000 hodnocení od zákazníků. Packeta získala 1. místo v soutěži Microsoft Awards 2022 v kategorii Apps Modernization & DevOps – za projekt automatizace procesu třídění zásilek. Aplikace Zásilkovna, která dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější aplikace v tuzemsku, zabodovala v soutěži AppParade a odnesla si cenu poroty v kategorii Runners. Díky nominacím zákazníků se i minulý rok Zásilkovna dostala mezi e-commerce jedničky českého internetu bojující o titul Křišťálová Lupa.

Zdroj: Reliant

Logistický kalendář