Domů Blog Strana 315

ČR byla loni čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU, podíl exportu ale klesá

Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, kterou poskytla ČTK. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.

Největším vývozcem v EU byla loni Francie, naopak Německo se po více než 20 letech stalo dovozcem elektřiny, uvedla EGÚ Brno. Důvodem poklesu exportu elektřiny z Česka byla podle analýzy především nižší výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren, která se vlivem poklesu ceny méně vyplácela.

„Největším vývozcem v EU byla Francie se 49 TWh, kde na výrobě elektřiny mají zásadní podíl jaderné elektrárny. V některých zemích je právě výroba z jádra společně s vhodnými podmínkami pro využívání vodní energie zásadním předpokladem pro vývoz elektřiny. Platí to například pro Švédsko, které v roce 2023 vyvezlo 29 TWh,“ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Petr Čambala. Třetím největším exportérem bylo Španělsko se 14 TWh, odkud většina elektřiny směřovala do Portugalska.

Poprvé od roku 2007 se do pozice vývozce elektřiny vrátilo Slovensko. V roce 2023 vyvezlo 3,5 TWh, což souvisí především se zprovozněním třetího bloku jaderné elektrárny v Mochovcích. Naopak Německo se po více než 20 letech stalo importérem elektřiny, když dovezlo devět TWh. Podle analýzy šlo o důsledek uzavření jaderných elektráren a nižší dodávky elektřiny z uhelných elektráren. Ještě v roce 2018 přitom Německo vyvezlo do okolních zemí téměř 50 TWh a předloni pak 28 TWh.

Dlouhodobě je dovozcem také Rakousko, kde se však loni díky vyšší výrobě z vodních elektráren a nižší spotřebě snížil export z deseti TWh na přibližně dvě TWh. Deficitní loni bylo také Polsko (dovezlo čtyři TWh) a Maďarsko, které dlouhodobě dováží přibližně čtvrtinu své roční spotřeby. „U žádné z těchto zemí přitom ve střednědobém horizontu neočekáváme výraznější změny a dovozní charakter bilance bude s velkou pravděpodobností přetrvávat,“ podotkl řídící konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.

Největším dovozcem elektřiny v EU byla s importovanými 50 TWh elektřiny Itálie. Mezi další významné importér v EU patřilo Maďarsko (11 TWh) a Portugalsko (deset TWh). Výrazně deficitní v roce 2023 byla také Británie, u níž dovoz elektřiny dosáhl 27 TWh.

„Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o deset procent. Vyšší politický tlak na náhradu uhlí by tedy především v zimě vedl k výraznému navyšování ceny elektřiny,“ dodal ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.

Výroba elektřiny v České republice loni podle EGÚ Brno klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 TWh elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Roční čistá spotřeba elektřiny ČR se už 17 let pohybuje okolo 60 TWh.

Zdroj: ČTK

Udržitelná lepidla UPM Raflatac certifikována PTS

Jak oznámila koncem roku samotná společnost, dvě lepidla UPM Raflatac pro kancelářské, logistické a kartonové obalové papírové etikety byla nově v roce 2023 certifikována jako plně recyklovatelná. Certifikace byla provedena institutem aplikovaného výzkumu a služeb v oblasti papírových a lepenkových obalů, Papiertechnische Stiftung (PTS)

 

Obě lepidla jsou nyní nově součástí standardní řady ofsetových a digitálních papírových etiket UPM Raflatac a poskytují zákazníkům další benefit. Tím, že je recyklace obou řešení ověřena, mohou uživatelé využívat etikety s lepidly jako recyklačně kompatibilní produkty, bez nutnosti jakýchkoli změn a případně naplňovat své závazky v oblasti udržitelnosti.

Plná recyklační kompatabilita etikety i lepidla

Pro hodnocení recyklovatelnosti testovala společnost PTS dva typy papírových etiket UPM Raflatac obsahující uvedená lepidla. Etikety byly testovány jako součást obalového materiálu v hmotnostním podílu 10 % z celkové hmotnosti řešení.  Provedení bylo dle metodiky PTS-RH 021:2012 Kategorie II pro hodnocení recyklovatelnosti papírových a lepenkových obalů. Vzhledem k získaným výsledkům, které zahrnovaly i možnosti další výtěžnosti vláken, adhezivní charakteristiky archu a množství optických nečistot obě lepidla UPM Raflatac mohou být aplikovaná na papírové etikety, jako kompatibilní řešení s plně recyklovatelným substrátem.

Zdroj: SYBA

GasNet otevřel LNG plničku v Hradci Králové

Český lídr v LNG pro nákladní silniční dopravu, skupina GasNet, zprovoznila svou šestou plnicí stanici. Plnička se nachází v Hradci Králové ve východních Čechách a obsluhuje plynové kamiony jedoucí po dálnici D11, hlavním tahu z Čech do západního Polska. Stejně jako na ostatních stanicích GasNetu budou moct řidiči i tady tankovat obnovitelné bioLNG, jehož prodej zahájila v listopadu loňského roku skupina GasNet jako první v České republice.

Stanici v Hradci Králové postavili plynaři jako klasickou kamennou pumpu, která dovoluje čerpat zkapalněný plyn všem dnes provozovaným typům LNG vozů, ať už jde o tahače nebo autobusy. Dopravci najdou stanici na exitu 90 dálnice D11 – konkrétně na Vlčkovické ulici v blízkosti Obchodního centra Kukleny (vedle Volvo Truck Centra).

Společnost GasNet buduje svou infrastrukturní síť LNG plnicích stanic v tranzitně důležitých směrech. Tankovat LNG je kromě Hradce Králové (D11) možné ještě v Jažlovicích u Říčan (D1), v Klecanech u Prahy (D8), Mladé Boleslavi (D10) v Nýřanech (D5) a Kaplici (budoucí D3).

Výdejní stojan je samoobslužný. Stanice má otevřeno non-stop. Výkon stanice dovoluje natankovat až šest tahačů za hodinu. Samotné tankování je pak velmi jednoduché. Hlavní důraz se klade na bezpečnost provozu, takže nezbytnou součástí při tankování jsou ochranný štít a rukavice. Řidiči, kteří ještě nemají zkušenost s tankováním LNG, můžou využít školení od technických specialistů GasNetu.

V celé síti plnicích stanic GasNetu je možné platit také bankovními platebními kartami nebo tankovacími a palivovými kartami Eurowag a DKV, které dobře znají i provozovatelé dieselových nákladních vozů.

LNG a bioLNG: rychlé řešení pro ekologickou dopravu

Zkapalněný zemní plyn je jediné aktuálně dostupné palivo, které dokáže okamžitě snížit emisní stopu nákladní silniční dopravy.

„LNG motor vypouští oproti naftovému motoru o 70 % méně oxidů dusíku. Vypuštěné množství CO2 je pak nižší o 20 %. Navíc při spalování LNG se neuvolňují pevné částice, čímž se významně zlepšuje kvalita ovzduší v nejbližším okolí. Nemluvě o tom, že LNG motor je ve srovnání s dieselem o 9 dB tišší,“ vysvětluje Filip Dostál, vedoucí Business Developmentu v GasNetu.

Skupina GasNet navíc jako první v Česku prodává na všech svých stanicích i obnovitelný zkapalněný biometan (bioLNG). Hradec Králové není výjimkou.

BioLNG má emisní stopu oproti dieselu v průměru nižší dokonce o 95 %. Logistické firmy proto vidí v nákupu LNG tahačů i příležitost, jak svým zákazníkům nabízet udržitelnou, „zelenou“ službu, a tím i plnit jejich závazky v oblasti ESG a udržitelnosti.

„Poptávka po zelené a udržitelné dopravě roste. BioLNG je momentálně jediným dostupným palivem, které dokáže na tento zájem efektivně odpovědět. Není to přitom jen věcí logistických společností, ale hlavně těch, kteří si u nich přepravu svého zboží objednávají. Právě oni mají s ohledem na své ESG strategie a cíle odpovědného podnikání zájem snižovat emisní stopu nejen u své výroby, ale samozřejmě i v distribuci svých výrobků. Vedle environmentálního dopadu má Česká republika zároveň šanci vybudovat dodavatelský řetězec českého biometanu do českého kamionu, a posílit tím i energetickou soběstačnost české ekonomiky,“ vysvětluje Thomas Merker, finanční ředitel skupiny GasNet.

Zkapalněný biometan (bioLNG) se vyrábí ze zbytků potravin, zemědělského odpadu nebo dokonce z kalu odpadní vody. Zkapalněný biometan je možné získat prakticky z jakéhokoliv biologicky rozložitelného odpadu.

Odpověď na emisní povolenky

Česká republika se prostřednictvím evropské směrnice o obnovitelných zdrojích energie zavázala k naplňování klimatických cílů EU. Cílem je snížit emise skleníkových plynů v dopravě o 14,5 % nebo dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů energie ve výši 29 % do roku 2030. Zatím se to Česku i dalším zemím příliš nedaří. Evropa proto dál rozšiřuje počet odvětví zatížených emisními povolenkami.

Od roku 2027 se budou nově týkat i silniční dopravy. Nákupy povolenek promítnou do svých konečných cen prodejci paliv. V praxi tak bude rozšíření znamenat, že si dopravci připlatí za každý litr fosilního paliva, zejména nafty. Řešením je právě větší využití zkapalněného zemního plynu.

„Dopravci a jejich sdružení by se měli aktivně zajímat o implementaci environmentálních závazků a emisních povolenek v dopravě a konkrétní kroky státní správy, včetně možností zajištění dotací a úlev spojených s dostupnými alternativními palivy. Zátěž emisních povolenek bude v případě zkapalněného zemního plynu nižší než u naftových motorů. LNG tak přinese dopravním a logistickým společnostem z dlouhodobého hlediska i finanční výhody. Ještě výraznější úsporu potom nabízí zkapalněný biometan bioLNG,“ říká Filip Dostál z GasNetu.

U emisních povolenek se počítá se startovací cenou 45 eur za tunu CO2. Při této ceně vychází navýšení nákladů u naftového motoru zhruba na 1,10 Kč za kilometr. U bioLNG je to pouze 0,30 Kč za kilometr, částka se navíc může ještě snižovat.

Již nyní se s náklady na emise dopravci setkávají při tankování paliva v Německu. Spolková republika implementovala nástroj emisních povolenek v dopravě už v roce 2021. Jejich hodnota se každoročně zvyšuje a její aktuální hodnota činí právě 45 eur za tunu CO2.

Na jaře letošního roku dojde i ke zvýšení sazeb mýtných poplatků o novou složku navázanou na emise. Náklady na mýto u naftových tahačů vzrostou podle aktuálního návrhu až o 15 %. Například Německo přistoupilo k úpravě mýtných poplatků v prosinci 2023 a náklady na mýto u naftových tahačů vzrostly o 84 %.

Zdroj: Reliant

Piloti aerolinek Brussels Airlines zahájili stávku, odletí jen asi třetina spojů

Piloti letecké společnosti Brussels Airlines včera ráno zahájili stávku. Protest má však zřejmě o něco menší účast, než se předpokládalo, a společnost počítá s tím, že se jí podaří vypravit zhruba třetinu spojů, píše agentura Belga. Podle předchozího odhadu se aerolinky domnívaly, že budou muset zrušit až 80 procent dnešních spojů. Ranní let z Prahy do Bruselu se uskutečnil, uvádějí stránky ruzyňského letiště.

Čtyřiadvacetihodinovou stávku odbory pilotů vyhlásily v pátek. Nelíbí se jim, že společnost nechce valorizovat podle inflace některé benefity, které piloti dostávají. Podle odborů se tak sníží kupní síla zaměstnanců.

Vedení Brussels Airlines tvrdí, že kvůli stávce změnila své plány velká část ze 14.000 cestujících, kteří měli využít spoje tohoto dopravce. Buď si zvolili jiný termín letu, nebo si vybrali spoje obsluhované jinými společnostmi ze skupiny Lufthansa, do které Brussels Airlines spadá. „U našich přepážek na letišti (v Bruselu) téměř nikdo není,“ uvedl mluvčí společnosti Nico Cardone.

Let do Bruselu z Prahy odletěl dnes ráno podle plánu, ukazují stránky ruzyňského letiště. Další spoj byl naplánovaný na dnešní odpoledne.

Zdroj: ČTK

DPP letos doplatí poslední splátku za nákup tramvají Škoda 15T ForCity

Pražský dopravní podnik (DPP) letos doplatí poslední splátku za nákup tramvají Škoda 15T ForCity. Dodavateli, firmě Škoda Transportation vyplatí 800 milionů korun. Novinářům to sdělil technický ředitel DPP Jan Šurovský. První tramvaj 15T s cestujícími vyjela na trať v Praze v říjnu 2010. Celkem podnik za 250 kusů zaplatí zhruba 19 miliard korun. Dopravní podnik je největší městská firma a provozuje MHD. Nyní se chystá nakoupit 40 nových tramvají za 3,32 miliardy korun.

„Od dodání poslední tramvaje typu 15T uplyne za zhruba měsíc už pět let, ale splácíme je až do současnosti. Poslední splátkou ve výši zhruba 800 milionů korun teprve letos konečně finančně vypořádáme předchozí velkou zakázku na modernizaci vozového parku tramvají DPP. To nám otevírá prostor pro nákup nových vozů, a takto jsme to vždy plánovali,“ uvedl Šurovský.

Tramvaj 15T ForCity měří přes 31 metrů a nabízí 61 míst k sezení a firma ji vyvíjela v letech 2005 až 2008. První vůz s cestujícími vyjel na trať v Praze v říjnu 2010, ale původně měla lidi vozit už v létě 2009. Kvůli závadám, například problémům s pantografy, se ale prodloužil její zkušební provoz.

Dopravní podnik loni uzavřel se Škodou Transportation rámcovou smlouvu až na 200 tramvají za asi 16,6 miliardy. Z tohoto množství se podnik zavázal odebrat čtyřicítku tramvají Škoda ForCity Plus 52T, přičemž první vůz s cestujícími vyjede poprvé v roce 2025. Tramvaj bude pětičlánková a měřit na délku 31,99 metru a na šířku 2,5 metru. Kapacita bude 243 cestujících, z toho bude 173 míst k stání. Oproti nejmodernějším pražským tramvajím jde o navýšení počtu míst až o 16 procent. Konstrukční rychlost je plánována na 80 kilometrů v hodině. Hmotnost vozu bude 48 tun.

Zdroj: ČTK

V Německu včera večer skončila stávka strojvedoucích společnosti Deutsche Bahn (DB), kteří se snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Šéf odborů GDL Claus Weselsky už pohrozil dalším zastavením práce, pokud dráhy neučiní vstřícnou nabídku. Stávka, kterou v úterý večer zahájili strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v noci na středu přidali jejich kolegové z osobní dopravy, ochromila provoz nejenom na německé železnici, ale také některé spoje s Českem.

„Ta třídenní stávka byla bezohlednost především vůči našim cestujícím,“ řekla dnes odpoledne novinářům mluvčí drah Anja Brökerová. „Stávku považujeme za zbytečnou a jsme toho názoru, že pokračovat lze jen u jednacího stolu. Jsme připraveni diskutovat,“ dodala.

Weselsky mezitím prohlásil, že chce nyní poskytnout drahám trochu času, aby mohly předložit novou nabídku k dohodě. „Pokud se nic nestane, tak je další stávka nevyhnutelná,“ řekl.

Stávka, která byla od listopadu třetí, v osobní dopravě skončila v 18:00 po 64 hodinách, nákladní vlaky stály 72 hodin. Dráhy uvedly, že se jim i přes protest podařilo vypravit pětinu dálkových vlaků oproti běžnému provozu. V regionální dopravě to bylo podobné. Protest zastavil dopravu také na městské železnici S-Bahn.

„DB se nyní připravují na to, aby od sobotního rána zahájily provoz v osobní dopravě podle běžného řádu,“ řekla Brökerová. Poznamenala, že i po dnešním skončení protestu musejí cestují po zbytek dne počítat se zpožděním a výlukami, protože vlaky nadále jezdí podle nouzového řádu.

Některé spoje ale nevyjedou ani v sobotu. Příkladem je ranní spoj v 07:16 z Berlína, který vyjede z Drážďan. Prvním přímým vlakem EuroCity z německé do české metropole tak bude spoj v 09:16, u kterého DB očekávají velké vytížení.

Kvůli protestu nevyjely ani regionální vlaky mezi Chebem a městem Martktredwitz v Bavorsku. Problémy měly i některé expresy mezi Prahou a Mnichovem, které za předešlých dvou stávek omezeny nebyly. Společnost Die Länderbahn, která tuto linku provozuje pod značkou alex, nebyla ve středu na bavorském území schopna zajistit provoz.

Stávkou se odbory GDL snaží vymoci lepší platové a pracovní podmínky, zejména zkrácení týdenní pracovní doby ve směnném provozu z 38 na 35 hodin. Šéf GDL Weselsky pohrozil, že pokud dráhy neučiní zajímavou nabídku, bude následovat další stávka. Už v prosinci odboráři odhlasovali, že mohou přistoupit k časově neomezenému protestu.

Dnes v poledne, tedy o šest hodin dříve proti původnímu plánu, ukončili stávku strojvedoucí ve společnosti Transdev, která provozuje mimo jiné regionální dráhy na severozápadě a východě Německa. Odbory to zdůvodnily tím, že dopravce na rozdíl od DB podal novou nabídku k jednání. GDL jako vzorové příklady uvádějí dopravce Go-Ahead a Netinera. Obě firmy totiž souhlasily s postupným zkrácením pracovní doby na 35 hodin týdně do ledna 2028 a s vyplacením protiinflační prémie 3000 eur (73.500 Kč).

Zdroj: ČTK

V ČR loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic, jejich provoz násobně vzrostl

V České republice loni vznikly stovky nových dobíjecích stanic pro elektromobily. Spolu s tím o desítky procent vzrostl počet dobíjení i spotřeba energie. Vyplývá to z informací velkých provozovatelů dobíjecích stanic pro ČTK. Ke konci loňského roku bylo v Česku podle statistik úřadů přes 2400 dobíjecích stanic. Jejich počet by měl postupně stoupat i letos, trendem jsou hlavně ultrarychlé dobíjecí stojany.

Častější využívání dobíjecích stanic postupuje společně se stoupajícím zájmem o elektrická auta. Elektrických osobních aut bylo v Česku ke konci loňského roku evidováno kolem 22.000, celkem jich v registru aut přibylo 6640. Kromě toho po tuzemských silnicích jezdí desetitisíce hybridních aut, které kombinují elektrický pohon s klasickým spalovacím motorem. Na to reagují i největší tuzemští provozovatelé dobíjecích stanic pro elektromobily, kterými jsou zejména velké energetické firmy.

Polostátní společnost ČEZ loni zprovoznila 144 nových dobíjecích stanic pro elektroauta, celkem tak má ve své síti 660 stojanů. Řidiči si od nich loni v bateriích svých vozidel odvezli při více než 281.000 dobíjeních téměř 5,5 gigawatthodiny energie, což je o čtvrtinu více než v roce 2022 a pětoapůlnásobek než před pěti lety. Roste i množství průměrného dobití, které vzrostlo z 16,6 kWh na 20 kWh. Nejvytíženější stanice byly v Praze, Středočeském kraji a u hlavních dálničních tahů na D1, D5, D10 a D11.

ČEZ loni zintenzivnil instalace zejména ultrarychlých a rychlých stanic. „Letos očekáváme zrychlení růstu odebrané energie o víc než 30 procent, zejména díky očekávanému zrychlení růstu počtu elektromobilů na českých silnicích. Hlavním cílem je urychlení výstavby ultrarychlých stojanů, kterých zprovozníme více než 80,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Ještě vyšší počet stanic loni zprovoznila Pražská energetika, jejich celkový počet ve své síti navýšila o 169 na celkem 660 s více než tisícovkou dobíjecích bodů. Spotřeba energie na nich vzrostla meziročně o 69 procent na 5,23 GWh.

„V rámci naší veřejné dobíjecí sítě chceme pokračovat ve výstavbě v nových lokalitách, ale i posilovaní těch stávajících. Zároveň se ve větší míře chceme orientovat i na budování neveřejné dobíjecí infrastruktury, ať už u rodinných domů, v bytových domech nebo ve firmách, které ve větší míře začínají přecházet od spalovacích vozů k bateriovým,“ nastínil plány pro letošní rok mluvčí Karel Hanzelka.

Výrazně rušněji bylo loni i na dobíjecích stanicích společnosti E.ON. Ta loni navýšila počet veřejných dobíjecích bodů meziročně o 43 procent na 520 bodů na zhruba 265 stojanech. Řidiči na nich odebrali téměř dvě GWh elektřiny, meziročně o 65 procent více. Nejvíce energie odebrali na stanicích s ultrarychlými dobíječkami v Rozvadově, ve Vystrkově a v Lovosicích.

„I v tomto roce pak máme v plánu dál rozšiřovat a modernizovat naši dobíjecí síť a zařazovat do ní především stanice s vyššími výkony, které jsou aktuálně trendem,“ uvedl jednatel společnosti E.ON Drive Infrastructure Martin Klíma. Na jaře by měly začít stavební práce na stanicích o výkonech 300 kW například v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Brně, Praze, Olomouci. Další místa budou podle E.ON následovat v průběhu roku.

Rozsah dobíjecí infrastruktury v Česku tvoří i přes poslední nárůst jen nízké procento celkového podílu v EU. V unii co do počtu dobíjecích stanic vévodí Německo a Nizozemsko. Vzhledem ke stále nízkému množství registrovaných elektromobilů je ovšem podle odborníků tuzemská síť pro dobíjení zatím dostačující.

Zdroj: ČTK

Závada uzavřela pro tramvaje Libeňský most v Praze, zřejmě ji způsobil mráz

Kvůli havarijní uzavírce Libeňského mostu v Praze je ode dneška do odvolání zastavený provoz tramvají mezi Palmovkou a Maninami. Tramvaje jezdí odklonem, kdy se provoz obnoví zatím není jasné. Závadu pravděpodobně způsobily silné mrazy, uvedla Technická správa komunikací (TSK). Podle její mluvčí Barbory Liškové je pro tramvaje uzavřený pouze inundační most, který je součástí Libeňského soumostí. Ostatní doprava jezdí po mostě přes Vltavu bez omezení.

Část Libeňského soumostí byla z bezpečnostních důvodů uzavřena dnes odpoledne. „Důvodem je zjištění technické závady, pravděpodobně vyvolané silnými mrazy minulých dní,“ uvedla TSK v tiskové zprávě. Závada byla podle společnosti zjištěna na základě provedených kontrol, vyvolaných předchozím posouzením stavu mostu, a následně prověřováním kritických míst.

„Jedná se pouze o inundační most, který je na straně Prahy 8 na Rohanském ostrově, kde bylo původní koryto Vltavy,“ řekla dnes odpoledne ČTK Lišková. Inundační most je podle ní uzavřený i pro pěší, což z místa potvrdila také fotografka ČTK.

Předpoklad obnovení provozu zatím TSK nesdělila. „Bližší informace poskytneme v dalších dnech,“ uvedla mluvčí. Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti) ve čtvrtek vpodvečer napsal, že TSK řeší urychlené podepření a další opatření, aby mohl být most co nejdříve bezpečně zpřístupněn.

Starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě) na síti X napsal, že Libeňský most byl prohlédnut kvůli mrazům a u oblouku u Voctářovy ulice byl zjištěn stav, který musí být dále diagnostikován. „Zítra (v pátek, pozn. ČTK) bude prohlídka pokračovat,“ doplnil.

Tramvaje neprojedou po Libeňského mostu v celém úseku. Kvůli havárii jezdí odklonem spoje na linkách 1, 6, 14 a 25. V úseku Dělnická – Maniny – Palmovka je postupně zaváděna náhradní autobusová doprava X1, informoval pražský dopravní podnik (DPP).

Provoz tramvají v centru Prahy dnes zkomplikovalo také zhruba hodinové přerušení provozu přes Hlávkův most. Jeho drobné úpravy měl DPP naplánovány letos na únor. Kvůli dnešní uzavírce Libeňského mostu ale zaměstnanci podniku nejdůležitější práce udělali již dnes. „Je to z důvodu, abychom mohli na Hlávkův most pustit více tramvají. Pokud bychom práce neudělali, mohli bychom sem přesměrovat pouze jednu linku,“ řekl ČTK vedoucí oddělení komunikace DPP Šabík. Hřib na síti X napsal, že na Hlávkově mostě byla dnes navíc porucha tramvajové výhybky, způsobená rovněž silnými mrazy.

Libeňský most je soumostí tvořené šesti mosty a byl postaven podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928. Most nebyl nikdy opravován a je ve velmi špatném stavu. V roce 2018 byl kvůli tomu dočasně uzavřen pro auta a MHD. Předloni se při diagnostikách ukázalo, že všechny oblouky vykazují stejnou zatížitelnost jako v době stavby.

Minulé vedení Prahy počítalo se zbouráním Libeňského mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, současné vedení magistrátu ale rozhodlo o opravě. Konsorcium firem, které most opraví, vede společnost Metrostav TBR a tvoří jej ještě mateřský Metrostav a projekční firmy SATRA a SHP. Práce by podle dřívějšího vyjádření ředitele TSK Jozefa Sinčáka mohly začít na jaře 2025.

Zdroj: ČTK

Benzin v ČR za týden zdražil o 15 haléřů, nafta o deset haléřů zlevnila

Nejprodávanější benzin Natural 95 za týden v Česku zdražil o 15 haléřů na průměrných 36,01 Kč/l. Nafta naopak o deset haléřů zlevnila, litr stojí v průměru 36,08 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva v Česku vytrvale zlevňovala od loňského října, na začátku roku se ale pokles cen zastavil.

V příštích dnech analytici výrazné změny v cenách pohonných hmot nečekají. „Cena nafty by měla nadále mírně klesat, ale jen s malou pravděpodobností se v brzké době odpoutá od 36korunové úrovně. Co se týká benzinu, ani zde se nedočkáme jednoznačného trendu a v příštích dnech to vypadá jen na malé cenové změny,“ tvrdí analytik XTB Jiří Tyleček. Aktuální vývoj cen nafty přičítá relativně příznivé zimě a s tím spojené nižší poptávce po topné naftě.

Minimální cenové pohyby nyní předpokládá také analytik Purple Trading Petr Lajsek. Podle něj by však mohly paliva vzhledem k dění na trhu s ropou výrazněji zlevňovat ke konci měsíce. V této souvislosti upozornil na překvapivý prosincový růst produkce kartelu OPEC, v němž podle Lajska v současné době panuje nejednota k omezování těžby. „Právě tato nejednota kartelu uklidňuje trhy a cena ropy pak ke konci týdne padala,“ dodal Lajsek.

Nejlevnější pohonné hmoty jsou v jižních Čechách. Litr benzinu tam řidiči natankují v průměru za 35,31 Kč, litr dieselu pak za 35,42 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze. Benzin stojí v hlavním městě průměrně 38,15 Kč/l, nafta se tam tankuje v průměru za 38,13 Kč/l.

V meziročním srovnání je nyní v Česku benzin podle dat CCS o 32 haléřů na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 1,41 Kč na litru více.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 10. lednu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 36,01 36,08
Praha 38,15 38,13
Středočeský 36,46 36,45
Jihočeský 35,31 35,42
Plzeňský 36,09 36,43
Karlovarský 35,58 35,6
Ústecký 35,39 35,58
Liberecký 35,55 35,8
Královéhradecký 35,54 35,46
Pardubický 35,5 35,49
Vysočina 36,36 36,38
Jihomoravský 36,55 36,6
Olomoucký 36,38 36,37
Zlínský 35,43 35,55
Moravskoslezský 35,82 35,89

Zdroj: ČTK

Výběr mýtného na Slovensku loni stagnoval na úrovni 240 milionu eur

Výběr mýtného za jízdu nákladních aut a autobusů po zpoplatněných silnicích na Slovensku loni stagnoval. Přesáhl 240,3 milionu eur (5,9 miliardy Kč) v porovnání s částkou 240,66 milionu eur (5,91 miliardy Kč) o rok dříve. ČTK o tom informoval provozoval mýtného systému, společnost SkyToll.

Mýtné za jízdu po dálnicích, rychlostních silnicích a po vybraných úsecích silnic první třídy musejí na Slovensku platit autobusy a nákladní auta s hmotností nad 3,5 tuny. Osobní vozidla platí za používání dálnic a rychlostních silnic prostřednictvím elektronické dálniční známky. Její cena na rozdíl od mýtného nezávisí na počtu ujetých kilometrů, ale na délce její platnosti.

SkyToll, který v současnosti stejně jako český CzechToll patří do skupiny ITIS Holding, vybírá mýtné na Slovensku od roku 2010. Kontrakt se státem, který SkyToll získal s nejdražší nabídkou po vyloučení ostatních zájemců, mu měl původně skončit už předloni. Ve výběru mýtného ale pokračuje, protože Bratislavě se dosud nepodařilo dokončit tendr na vybudování nového mýtného systému. Správce slovenských dálnic NDS opakovaně jmenoval vítězem této soutěže společnost CzechToll, tato jeho rozhodnutí ale zrušil úřad, který v zemi dohlíží na veřejné zakázky.

SkyToll loni odmítl výtky, že jeho služby na Slovensku jsou předražené. Dříve slovenský Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že v kontrolovaném období značnou část vybraného mýtného tvořila odměna pro SkyToll.

Snížení nákladů na výběr mýtného si Slovensko slibuje také od zavedení Evropské služby elektronického výběru mýta (EETS), která umožňuje dopravcům projet zpoplatněnou dálniční síť napříč celou Evropou jen s jednou palubní jednotkou. V současnosti pokračují zkoušky nastavení palubních jednotek. Při komerčním spuštění EETS se počítá s tím, že službu začnou poskytovat čtyři firmy včetně ITIS Holdingu.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář