Domů Blog Strana 336

Musk chce změnit logo Twitteru na písmeno X

Miliardář Elon Musk oznámil, že plánuje změnit logo Twitteru z proslulého modrého ptáčka na písmeno X, což by byla další velká změna od doby, kdy loni v říjnu koupil tuto platformu sociálních médií za 44 miliard dolarů (asi 930 miliard Kč). V sérii příspěvků na svém účtu majitel Twitteru uvedl, že se chystá provést změnu celosvětově nejdříve už dnes, napsala agentura AP. „Brzy se rozloučíme se značkou twitteru a postupně se všemi ptáky,“ napsal Musk.

Tato změna není překvapivá vzhledem k Muskově dlouhé historii s X, řekl AP Allen Adamson, spoluzakladatel marketingové konzultační společnosti Metaforce.

Miliardář už loni v říjnu uvedl, že „koupě Twitteru je akcelerátorem k vytvoření aplikace X“. Muskova raketová společnost Space Exploration Technologies Corp. je běžně známá jako SpaceX. A v roce 1999 Musk založil startup s názvem X.com. Tato společnost poskytující online finanční služby je nyní známa jako PayPal.

„Nejsem si jistý, jaká důvtipná vodítka to prozradila, ale líbí se mi písmeno X,“ napsal Musk.

Avizovaná změna se na twitteru setkala s kritikou. Změna bude velmi matoucí pro obrovskou část veřejnosti na twitteru, která je již naštvaná, protože Musk provedl spoustu dalších velkých úprav, uvedl Adamson. „Je to trefný konec fenomenálního vzestupu ikonické značky a podnikání,“ řekl.

Musk začátkem tohoto měsíce na své platformě zavedl nové limity, což vyvolalo námitky, že tento krok mohl odehnat zadavatele reklamy a podkopat kulturní vliv twitteru jako tvůrce trendů. Přístup do rozhraní TweetDeck, které mimo jiné umožňuje monitorovat několik twitterových seznamů naráz, budou nově mít pouze ověření uživatelé, kteří musí za ověření svého účtu platit osm dolarů (174 Kč) měsíčně, zatímco organizace to vyjde na 1000 dolarů měsíčně (21.800 Kč). Tento krok má zvýšit příjmy Twitteru. Jeho tržby prudce klesly od doby, kdy Musk převzal společnost a propustil zhruba tři čtvrtiny pracovních sil, aby snížil náklady a vyhnul se bankrotu.

Lákání inzerentů je pro Muska a Twitter zásadní poté, co mnozí zákazníci odešli v prvních měsících po jeho převzetí platformy v obavě z poškození značky v chaosu provázejícím převzetí. Inzerenti omezili výdaje také kvůli změnám, které Musk provedl a které umožnily publikovat nenávistnější obsah, urážející širší část publika platformy.

Musk na konci dubna uvedl, že inzerenti se vrátili, ale neuvedl žádné podrobnosti.

Muskův krok signalizující změnu loga Twitteru také přichází v době, kdy Twitter čelí nové konkurenci v podobě nové aplikace společnosti Meta, komunikační sítě Threads, která odstartovala začátkem tohoto měsíce. Je považována za alternativu pro ty, kteří se ve zlém rozešli s twitterem.

Threads je pokládán za textovou verzi aplikace Meta pro sdílení fotografií Instagram. Během prvních pěti dnů od spuštění se do Threads zaregistrovalo 100 milionů lidí, alespoň podle šéfa Instagramu Adama Mosseriho.

Musk, který je rovněž výkonným ředitelem automobilky Tesla, je nyní nejbohatším člověkem na světě. Podle žebříčku, který sestavuje agentura Bloomberg, dosahuje aktuální hodnota jeho majetku 231 miliard dolarů (zhruba pět bilionů Kč).

Zdroj: ČTK

Liberecký kraj opraví za víc než 131 milionů další tři úseky krajských silnic

Liberecký kraj vybral dodavatele pro rekonstrukci dalších tří úseků krajských komunikací, dohromady za více než 131 milionů korun včetně DPH. Další soutěže připravuje. Začít by tak měly práce na obnově silnic v Tuhani na Českolipsku, ze Stružince na Lomnici nad Popelkou na Semilsku a v Jablonném v Podještědí na Liberecku. V současné době se už v kraji pracuje na 18 silničních stavbách, dalších deset se předává a 13 dalších se soutěží, uvedl náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).

Liberecký kraj dá letos do obnovy svých komunikací rekordních 1,178 miliardy korun, o polovinu víc než loni. Rozpočet resortu dopravy kraj výrazně posílil penězi z vyšších daňových příjmů v loňském roce, poprvé rozděloval i vyšší příjmy za první čtvrtletí. „Vzhledem k vysoké inflaci jsme se rozhodli, že nebudeme čekat a zapojíme zvýšené příjmy už v průběhu roku. I když máme dobré sedmiprocentní úročení na účtech, tak inflace je významně vyšší,“ doplnil hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Doprava tak získala navíc 600 milionů korun, většina šla právě do investic.

Všechny tři nové zakázky by měly být hotové ještě letos, většinou jde o poměrně krátké úseky. Třeba v Žandově projde obnovou něco přes kilometr komunikace, kraj za to ale zaplatí včetně DPH bezmála 58 milionů korun. Součástí oprav je totiž most, propustky, opěrné zdi a nábřeží. „Zpřísnily se požadavky policie, všude musí být svodidla, a jak jsou tam svodidla, tak tam musí být piloty nebo opěrné zdi, a to stavbu prodražuje. Proto také u některých silnic nižších tříd zvažujeme, zda rekonstrukci dělat,“ dodal Sviták.

Kraj letos investuje do obnovy silnic hlavně na Semilsku. „Jedná se například o silnici v Benešově u Semil za 180 milionů, komunikaci vedoucí z Lomnice nad Popelkou do Košťálova za zhruba 65 milionů anebo z Kořenova do Roprachtic za přibližně 131 milionů korun. Rekonstrukce se dočká také silnice v Rokytnici nad Jizerou za 185 milionů korun. Jedná se o stavební akce, které budou trvat dvě sezony. Hotovo bude nejpozději v roce 2024. Pomohou nám v tom také finance z evropských fondů,“ dodal hejtmanův náměstek.

Liberecký kraj vlastní 2061 kilometrů silnic druhých a třetích tříd, jejich stav se postupně zlepšuje. V opravách komunikací chce kraj pokračovat, dodavatele teď podle Svitáka hledá například pro připravovanou rekonstrukci silnice třetí třídy z Nové Vsi nad Nisou do Smržovky na Jablonecku, opravit plánuje silnice třetích tříd také v Šimonovicích na Liberecku nebo v Harrachově na Jablonecku.

 

Celkové investice do silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji (v korunách):

  rozpočet LK (mil.) EU (mil.) SFDI (mil.) celkem (mil.)
2020 333,620 472,310 234,545 1.040,475
2021 466.970 294,302 244,979 1.006,251
2022 401,692 358,970 165,231 925,893
2023 (předpoklad) 762,240 233,059 182,646 1.177,945

Zdroj: ČTK

Na solidárních příspěvcích se podle MPSV vyplatilo celkem asi 2,66 mld. Kč

Úřady práce na solidárním příspěvku na ubytování uprchlíků vyplatily celkem asi 2,66 miliardy korun. Podporu mohli získat lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě přijali běžence zdarma či za úhradu energií nejméně na 16 dní v měsíci v kuse. V červnu jim stát poskytl 17.500 dávek za celkem 164,2 milionu korun. Vyplývá to z údajů o vyplácených dávkách, které zveřejnilo ministerstvo práce. Solidární příspěvek se poskytoval do konce června, od července se podpora uprchlíků změnila.

Příspěvek zavedl takzvaný lex Ukrajina. Pravidla a výši nastavila vláda v nařízení. O dávku bylo možné žádat zhruba od půlky loňského dubna. Do konce loňského června se dalo získat na ubytovanou osobu na měsíc 3000 korun, nejvýš 12.000 korun. Za poslední rok se pak na ubytovaného v samostatném bytě vyplácelo 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12.000 korun, na čtyři 14.000 korun a na pět a více osob 15.000 korun. Pokud lidé měli příchozí u sebe doma, mohli pobírat 3000 korun na měsíc na osobu, nejvýš ale 9000 korun.

Loni solidární ubytovatelé od státu dostali 1,62 miliardy korun a letos v prvním pololetí 1,04 miliardy korun. Podle dřívějších informací dvě třetiny ubytovaných příchozích měly bydlení v samostatném bytě, třetina v domácnostech.

V červnu úřady práce vyplatily 17.500 příspěvků za 164,2 milionu korun. Průměrná podpora dosahovala 9384 korun. Nejnižší byl počet dávek v březnu. Bylo jich 15.600 za 142 milionů korun. Loni v červnu se poskytlo 26.100 příspěvků za 217,6 milionu korun. Průměrná částka činila 8337 korun. Do října počet podpořených domácností klesal, snížil se na 19.400. V dalších dvou měsících se pohyboval kolem 20.500, v lednu a únoru přesáhl 23.100. Poté se znovu snížil.

Příspěvky se daly vyřizovat jen on-line. Systém měl zpočátku technické problémy. Letos v zimě pak kvůli podezření na případné podvody úřady práce řadu žádostí zamítaly a žadatelé museli po vyzvání do poboček přinést doklady o ubytovaných či bytě. Na možné zneužívání digitalizovaných dávek a nedostatečnou kontrolu poukazovaly odbory. Hospodářské noviny před časem napsaly, že úřad práce vyplatil přes 600.000 korun skupině žadatelů s jedním společným účtem. Ředitel ministerské sekce informačních technologií a pověřený šéf úřadů práce Karel Trpkoš v polovině dubna řekl, že úřady podaly dvě desítky trestních oznámení, kontroly „masivní zneužívání“ neprokázaly a počet zamítaných žádostí se výrazně nezvedl.

Podpora na bydlení uprchlíků se od července změnila. Solidární příspěvek se přestal vyplácet. Nouzové ubytování v zařízeních těm, kteří mohou pracovat, hradí stát pět měsíců. Běženci si mají živobytí a bydlení pak platit sami. Získat na to mohou případně humanitární dávku, ale jen tehdy, pokud je jejich příjem a úspory nižší než životní minimum a stanovené náklady na bydlení. Organizace na pomoc příchozím poukazují na omezení pomoci, podle nich je pro uprchlíky obtížné vyžít a bydlení hradit.

Zdroj: ČTK

Vozidel s povinným ručením v ČR letos přibylo 136.000 na 9,19 milionu

V Česku v letošním prvním pololetí přibylo 136.000 vozidel se sjednaným povinným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Takzvané povinné ručení má celkem 9,189 milionu vozidel, vyplývá z aktuálních dat České kanceláře pojistitelů (ČKP). Nepojištěných vozidel je podle jejích dřívějších odhadů v ČR asi 160.000.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Pořízení povinného ručení je ze zákona povinné pro všechny majitele vozidel. Musí je mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

V roce 2022 se počet pojištěných vozidel zvýšil podle statistik ČKP o 194.000, v roce 2021 o 284.000, v roce 2020 o 168.000 a v roce 2019 o 266.000 vozidel.

Nejvíce pojištěných vozidel bylo na konci června u Generali České pojišťovny, a to 2,215 milionu. U Kooperativy mělo pojištění 1,648 milionu vozů, u České podnikatelské pojišťovny 1,441 milionu, u Allianz 1,127 milionu a u pojišťovny Uniqa 983.000.

ČKP hradí částky, které se jí nepodaří získat od nepojištěných viníků nehod. Využívá k tomu garančního fondu, kam pojišťovny přispívají z pojistného vybraného na povinném ručení.

Zdroj: ČTK

Výrobce železničních kol Bonatrans Group zvýšil loni tržby více než o čtvrtinu

Společnost Bonatrans Group z Bohumína na Karvinsku, která je jedním z největších evropských výrobců železničních kol, zvýšila loni své tržby o 1,54 miliardy, tedy více než o čtvrtinu, na 7,52 miliardy korun. Její čistý zisk činil 710,3 milionu korun, což znamenalo meziroční nárůst o 193,8 milionu korun (37,5 procenta). Společnost to uvedla ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin. Dosažení solidních finančních výsledků podle ní souviselo s výrazným nárůstem objemu prodaných výrobků, a je tak i odrazem dlouhodobého investičního rozvoje.

Představenstvo společnosti uvedlo, že pandemii covidu-19, která ovlivňovala ekonomiku v letech 2020 a 2021, vystřídala loni mimořádná změna tržních podmínek po vypuknutí války na Ukrajině. „V prvních týdnech a měsících po zahájení válečného konfliktu společnost Bonatrans Group čelila velké nejistotě v dodávkách materiálu pro výrobu, zejména oceli, a bezprecedentnímu nárůstu cen surovin a energií. Společnost proto přijala celou řadu mimořádných opatření v oblasti nákupu, výroby i obchodu, která zajistila kontinuální výrobu na úrovni plných kapacit a nepřerušené dodávky,“ uvedlo představenstvo.

Po celý rok musela firma reagovat na prudký růst nákladů a nebývalé inflační tempo. „Podařilo se zajistit navýšení objemu prodejů pro segment výroby nových vozů, a to jak osobních a lokomotiv, tak nákladních. V segmentu náhradní spotřeby společnost udržela postavení hlavního dodavatele velkých evropských železnic a dařilo se navyšovat prodeje na trhy Velké Británie a USA,“ uvedlo vedení firmy.

Ve výrobě podle něj společnost opět fungovala na hranici svých možných kapacit. „Po dokončení několikaletého investičního programu modernizace klíčového provozu válcovna za více než miliardu korun bylo dosaženo rekordního výsledku více než 211.000 surových kol, zatímco kovárna náprav posunula své produkční maximum na hodnotu 55.000 kusů,“ uvedlo představenstvo. Firma reagovala na silnou poptávku po dvojkolí, kde překonala svůj rekord výrobou více než 39.000 kusů.

Evropský trh loni tvořil 87 procent tržeb podniku. Nejvýznamnějšími trhy v Evropě byly kromě domácího trhu Francie, Německo, Polsko, Slovensko a Velká Británie, mimo ni pak Čína, Indie, Jižní Korea a USA.

Bonatrans pokračoval v naplňování dlouhodobého investičního plánu, který za pět let přesáhl 2,5 miliardy korun. „V roce 2022 bylo investováno přes 250 milionů korun a nejvýznamnějšími akcemi bylo dokončení a rozšíření automatizované obráběcí linky kol 1 a instalace nového moderního lisu na nákladní dvojkolí,“ uvedlo vedení podniku. Firma také začala připravovat modernizaci kovárny náprav.

Bonatrans Group vyrábí dvojkolí a jejich díly, tedy kola, nápravy, kotouče a obruče. Uplatňují se u lokomotiv a hnacích vozů, osobních jednopodlažních i patrových vozů, metra, tramvají i nákladních vozů. Podnik má více než 1400 zaměstnanců. Vlastníkem firmy je společnost BTG Capital Limited zapsaná na Maltě.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná návrh exportní strategie v letech 2023 až 2033

Vláda bude ve středu jednat o návrhu exportní strategie České republiky v letech 2023 až 2033, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ve vývozu se chce ministerstvo zaměřit na rozšiřování trhů mimo Evropskou unii, posílit postavení českých firem v zahraničí nebo více podpořit specializované obory, sdělilo už dříve ČTK. V následujících deseti letech MPO dále plánuje rozvinout systém služeb pro tuzemské podnikatele.

Úřad hodlá firmy mimo jiné podporovat v zakládání zahraničních poboček. Důležité je podle MPO také to, aby tuzemští podnikatelé své působení rozšiřovali na trhy mimo Evropskou unii nebo měli k dispozici širší nabídku podpůrných služeb. K nim by podle úřadu měla patřit například pomoc s marketingovou strategií, zajištěním exportního financování nebo začátkem podnikání.

„Propojováním poskytovaných podpor a díky takzvanému principu No wrong door zvýšíme efektivitu celého systému podpory podnikání a tím také posílíme multiplikační efekt. Podle odhadů se každá koruna vložená do podpory exportu vrátí padesát až osmdesátkrát v objemu samotného exportu,“ řekl už dříve ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Intenzivněji se plánuje MPO rovněž věnovat potřebám specializovaných oborů a nabízet jim komplexní řešení. „Pracovat chceme zejména s technologickými doménami, jako jsou 3D tisk, umělá inteligence, aplikace principů cirkulární ekonomiky či smart řešení využívající digitalizaci. Domény jsou založené na inovacích, které ministerstvo považuje za základ konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnoty. Nadále však platí, že budeme podporovat i tradiční obory,“ dodal Síkela.

Zdroj: ČTK

Desítky traktorů tovární i domácí výroby změřily síly v traktoriádě v Žebnici

Desítky traktorů, traktůrků, zahradních fréz i doma vyrobených speciálů v Žebnici na severním Plzeňsku soutěžily v závodě do vrchu. Trať dlouhou kolem 400 metrů stroje zdolávaly letos už podvacáté. Žebnická traktoriáda láká vždy třetí červencovou sobotu i několik tisíc diváků a je každoročně největší událostí ve vesnici s asi 180 obyvateli.

Stroje různých značek i stáří se mnohdy v oblacích dýmu z výfuků a za hlasitého zvuku motorů vydaly z asfaltové plochy přes retardéry do terénního úseku do kopce až k závěrečnému obkroužení vzrostlého stromu a dojezdu do cílové rovinky. Místo konání je každoročně stejné, pořadatelé ale rádi trať obměňují. „Letos největší změnou prošel úsek pod lanovkou, kde záleží na zručnosti každého z řidičů ještě víc než kdy jindy. Jede se taková osmička – přes hrb, kolem dubu zprava, zpátky přes ‚vodní příkop‘, znovu přes hrb a ještě jednou kolem dubu tentokrát zleva,“ popsali pořadatelé závodu, který získal věhlas i za hranicemi kraje.

Na start se postavily stroje v pěti hlavních kategoriích – frézy, traktory do výkonu 25 koní a traktory nad 25 koňských sil, pracovní čtyřkolky a také bezlimitní kategorie strojů domácí výroby. Zatímco část traktorů či fréz má kromě soutěže i své pracovní povinnosti na polích, v lese či na loukách, některé speciály domácí výroby jsou postaveny jen pro závody. Jejich stvoření a doladění do té nejlepší závodní formy si od jezdců vyžaduje i nemalé znalosti, fantazii při kompletaci nesourodých částí i desítky hodin práce, přiznal ČTK jeden ze závodníků.

Stejně jako řada jiných vesnických akcí, vznikla i myšlenka traktoriády v roce 2003 v žebnické hospodě U Hasiče. „Začaly padat první nápady uspořádat něco jako spanilou jízdu traktorů, hlavně pro pobavení místních lidí a lidí z blízkého okolí. V Žebnici totiž každý vlastnil nějaký zemědělský stroj. Nápad pochází od hecování u prvního stolu před pípou. Debatovalo se o tom, kdo má jaký stroj doma ve stodole a kdo by mohl vyjet s traktorem na trať. Nakonec padlo rozhodnutí, že se pojede jen závod do vrchu nad hospodou,“ popsali začátky akce pořadatelé. V prvním roce startovalo osm fréz, 20 traktorů a deset strojů domácí výroby a přišlo na 800 diváků. V nejsilnějších letech se počet závodních strojů pohyboval až kolem stovky.

Zdroj: ČTK

V Česku dlouhodobě ubývá směnáren, loni jich z trhu odešlo dalších šest

Anglicky a azbukou psané upozornění na uzavřené směnárně v lázeňské zóně v Karlových Varech, 15. prosince 2022.

V tuzemsku dlouhodobě ubývá směnáren a pokles jejich počtu se nezastavil ani loni. Proti předchozím letům se ale zmírnil. Česká národní banka evidovala ke konci loňského roku 857 směnárníků, zatímco o rok dříve jich bylo 863. Ještě v roce 2017 jich ale na tuzemském trhu působilo víc než tisíc. ČNB to uvedla v pravidelné zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok, kterou předložila poslancům. Ještě v roce 2010 dohlížela ČNB v tuzemsku zhruba na 1460 směnáren. S ústupem covidové pandemie a nárůstem počtu turistů však vzrostl počet stížností na nevýhodné kurzy.

„Oprávnění k poskytování směnárenských služeb získalo 22 směnárníků, zatímco evidovaný roční úbytek činil 28 směnárníků,“ stojí ve zprávě. Česká národní banka v případě směnáren dohlížela hlavně na to, zda dodržují preventivní opatření proti praní špinavých peněz.

Předseda sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO) se domnívá, že za poklesem počtu směnáren může stát pokles poptávky po jejich službách vyvolaný růstem alternativních možností, jak peníze směnit. „Především jsem rád, že téměř zmizely ty predátorské směnárny. Kvůli nim jsme měnili zákon,“ řekl ČTK.

ČNB loni při dohledu ověřovala také důvěryhodnost vedoucích osob a skutečných majitelů směnáren. Ověřovali také, zda směnárny řádně evidují své obchody. Pomocí takzvaného mystery shoppingu také ověřovali, zda směnárna splní své povinnosti, když klient odstoupí od smlouvy, a také zda správně zveřejňuje informace v kurzovních lístcích. S vypuknutím války na Ukrajině se vyskytly dotazy i upozornění na možnosti či nemožnosti směnit ukrajinské hřivny za koruny.

ČNB loni zahájila šest sankčních řízení pro porušení zákona o směnárenské činnosti, v sedmi případech tato řízení skončila pravomocným rozhodnutím. Pětkrát uložila pokutu, v jednom případě odňala povolení k činnosti směnárníka a v jednom případě řízení zastavila. Nejvyšší pokutu ve výši 100.000 korun uložila firmě UAF CZ za to, že neposkytovala stanovené informace. Další čtyři řízení se směnárnami zahájila ČNB podle zákona proti praní špinavých peněz. Uložila za to pokuty v celkovém objemu 680.000 korun.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha chce zvýšit kapacitu, odbavit by mohlo přes 21 milionů lidí

Letiště Praha chce v příštích letech zvýšit terminálové a dráhové kapacity k odbavení 21,2 milionu cestujících za rok. V nynějším stavu bylo kapacitně na hraně v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu lidí. Chce také investovat do rozvoje sociální vybavenosti okolí letiště v takzvaném Airport City, kde chce budovat například hotelové a parkovací zázemí pro cestující. ČTK to řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Detailnější investiční plán představí Letiště Praha spolu s ministerstvem financí na podzim. Výstavba pražského letiště začala 24. července před 90 lety.

„Modernizované letiště přispěje k otevírání nových linek a zajistí dostatečnou dopravní obslužnost pro spádovou oblast osmi milionů obyvatel. Bude to znamenat příliv investic, rozvoj mezinárodního obchodu, více pracovních míst a bohatší ekonomiku,“ uvedl Pos.

Kapacitu letiště by měla výrazně rozšířit výstavba prstu D, kterou podle informací na webu plánuje letiště mezi lety 2026 a 2033. Rozšíří Terminál 2 o nová letadlová stání, nástupní mosty, gaty či komerční prostory.

Dlouhodobým projektem je rozšíření letiště o paralelní dráhu. Podle prozatímních plánů by se měla postavit mezi lety 2028 a 2031. Podle Pose díky paralelní dráze pražské letiště nebude muset kvůli nedostatečné kapacitě provozovat noční lety, čímž se sníží hluková zátěž pro Prahu 6. Zároveň umožní přesunout provoz z vedlejší dráhy, která se využívá při údržbě hlavní ranveje a letadla na ni musí létat přes hustě osídlené části Prahy a Kladenska.

Potenciál vidí Pos také v projektu Airport City. V delším časovém horizontu, směrem ke zprovoznění vlakového spojení na letiště, pak plánuje letiště budovat další hotelové a gastro kapacity. „Věříme, že blízké okolí letiště nabízí prostor i pro další výstavbu, jako jsou výzkumná a vývojová centra, technologické parky, zdravotnická zařízení a kliniky, kongresová centra, ale také zábava, sport či volný čas,“ uvedl.

V inovacích zmínil Pos například plán na postupnou výměnu rentgenů. „Počítáme s tím, že v letech 2024 až 2026 vyměníme stávající rentgeny na centrální bezpečnostní kontrole na Terminálu 2 za nové, které zvýší komfort cestujících a zrychlí celý proces bezpečnostní kontroly,“ uvedl Pos. Cestující nebudou muset vyndávat ze zavazadel elektroniku a skončí také omezení pro množství tekutin, které mohou mít lidé s sebou.

V rozvoji dceřiných firem začalo letiště s přípravami lakovny, která bude umístěna v současném Hangáru S. „Očekáváme, že bude spuštěna v průběhu léta příštího roku a pomůže zvýšit konkurenceschopnost Czech Airlines Technics,“ uvedl Pos.

Zdroj: ČTK

Zdražení jízdného v Praze je nevyhnutelné, řekl HN šéf dopravního podniku

Praze hrozí, že náklady na hromadnou dopravu budou tvořit většinu rozpočtu města, jízdné by mělo zdražit. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) to řekl ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Petr Witowski. Připomíná, že výše jízdného není v kompetenci dopravního podniku, o zdražení rozhodují politici. V metropoli naposledy zdražily jednotlivé jízdenky v roce 2021. Cena ročního kuponu se neměnila osm let, stojí 3650 korun. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) v dubnu ČTK řekl, že vedení hlavního města zdražovat jízdenky MHD ani předplatní kupony neplánuje.

Pražský dopravní podnik, který je největší městskou firmou, loni na jízdném vybral 3,48 miliardy korun, hlavní město mu podle HN doplatilo kompenzaci ve výši 16,2 miliardy korun. „Jestli je to únosné, to je taky otázka pro politiky. Je jenom věcí jejich rozhodnutí, jaké procento rozpočtu chtějí věnovat na hromadnou dopravu,“ podotkl Witowski. Podle něj dopravní podnik v období před pandemií koronaviru kryl své náklady vybraným jízdným zhruba z 21 procent, aktuálně je to zhruba 16 procent.

„Určitě to není dobře v evropském ani v českém kontextu, protože v jiných dopravních podnicích kryje jízdné mnohem větší podíl nákladů. Sám považuji za optimální se v dlouhodobém horizontu přiblížit někam k 35 procentům,“ řekl.

Vedení města se ale zdražovat jízdné nechystá, zaměřit se chce podle dubnového vyjádření Hřiba na podporu a další rozšíření elektronických forem jízdenek. Chce motivovat cestující, aby co nejvíce využívali elektronické formy jízdenek a kuponů. V jejich ceně by se podle Hřiba mohly například zohlednit náklady na jejich distribuci, výrobu či provoz. „Přičemž ty papírové stojí víc než elektronické. K tomu nyní zjišťujeme data a informace, jak to vlastně s nákladovostí jednotlivých kanálů je,“ řekl v dubnu.

Podle Witowského by mohla firma ušetřit například prodloužením intervalů mezi spoji a v souvislosti s rezervami mluvil i o souběhu linek, kdy pod zemí jede metro a po povrchu autobusy. „Tedy prostor pro optimalizaci určitě je, nicméně podíl nákladů, které svojí činností dokážeme ovlivnit, je velmi nízký. Třeba ceny nafty a elektřiny neovlivníme,“ podotkl. Podnik dal podle něj za naftu v období před covidem ročně 708 milionů korun, zatímco loni téměř 947 milionů korun. Za elektřinu to bylo za rok 2019 zhruba 875 milionů a za rok 2022 více než 1,27 miliardy Kč.

Jednotlivé jízdenky v pražské MHD naposledy zdražily od 1. srpna 2021. Cena lístku na 30 minut se tehdy zvedla z 24 na 30 Kč a cena 90minutového lístku stoupla z 32 na 40 korun. Rovněž zdražily sms jízdenky, a to v případě 30minutové z 24 na 31 Kč a u 90minutové z 32 na 42 Kč.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář