Čtvrtek, 17 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 341

Navrhované změny v novém nařízení EU o obalech by mohly způsobit tsunami plastů

Od
Michaela Drábková
-
Evropský parlament a rada projednávají návrh nového nařízení o obalech a obalových odpadech, které má stanovit nové cíle pro budoucnost evropského obalového průmyslu. Český průmysl vlnité lepenky tyto cíle podporuje, ale nedávné pozměňovací návrhy vytvářejí znepokojivý precedens.
Navrhované změny by měly za následek značné navýšení množství opakovaně použitelných obalů, což by výrazně zvýšilo množství plastů na trhu, a to v době, kdy společnost stále více usiluje o snižování objemu používaných plastů. Do roku 2030 by v důsledku těchto změn mohl objem vyrobených plastových obalů stoupnout až o čtyři miliony tun.

Masivně navyšovat množství používaných plastových obalů v době, kdy se evropská společnost obecně snaží snižovat znečištění plasty, postrádá smysl. Právě k tomu však pravděpodobně v důsledku navrhovaných změn k novému nařízení EU o obalech a obalových odpadech (PPWR) dojde.

Svaz výrobců vlnitých lepenek (SVVL) je velmi znepokojený nedávno předloženými pozměňovacími návrhy, jež jsou v rozporu s postoji velké většiny veřejnosti, která chce snižovat množství plastového odpadu znečišťujícího naše parky, pláže a oceány. Navíc hrozí, že tyto změny zvrátí zhruba deset let úsilí o redukci plastových obalů, což je v rozporu s ekologickými cíli EU stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu a akčním plánu pro oběhové hospodářství.

V posledních týdnech byla odvětví produkující a zpracovávající papír, lepenku a výrobky z těchto materiálů šokována pozměňovacími návrhy, které by v případě přijetí zavedly povinné cíle pro minimální míru opětovného použití přepravních obalů. Tyto cíle by v důsledku přinesly výrazné navýšení objemu plastových obalů, a navíc by penalizovaly papírové výrobky, které jsou aktuálně ze všech obalových materiálů recyklované v nejvyšší míře.

Podle předběžných výpočtů by tyto změny mohly způsobit, že do roku 2030 se množství plastových přepravek na trhu zvýší o 2,7 miliardy kusů v celkové hmotnosti 4 milionů tun. Na mytí pouze poloviny těchto opakovaně použitelných přepravek by se mohlo spotřebovat až 5 miliard litrů vody. Do roku 2040 by se navíc jejich počet mohl zvýšit na 8,1 miliardy o hmotnosti 12 milionů tun, a množství vody potřebné na jejich údržbu by tak vzrostlo na 16 miliard litrů.

Plast se velmi obtížně rozkládá, takže plastové lahve, obaly a přepravky po dosažení konce své životnosti, zůstávají v životním prostředí. Naproti tomu lepenka je plně obnovitelná, ve vysoké míře recyklovaná (více než 80 %) a biologicky rozložitelná. A ambiciózní závazky stanovené samotným lepenkovým průmyslem v rámci plánu na dosažení uhlíkové neutrality činí navrhované povinné používání opětovně použitelných obalů zbytečným.

Walo Hinterberger, předseda SVVL, uvedl: „Jsem těmito pozměňovací návrhy velmi zklamán. Příliš mnoho lidí se domnívá, že opakovaně použitelné obaly jsou vždy automaticky ideálním řešením – někdy tomu tak opravdu je, protože svůj smysl mají recyklovatelné i opakovaně použitelné obaly – a zapomínají přitom na masivní nárůst množství plastů, který je s tím spojen. V mnoha případech je tento přístup krátkozraký a životní prostředí ve skutečnosti poškozuje. Výrobky z papíru a lepenky, které jsou nejen recyklovatelné a z více než 80 % také reálně recyklované, ale rovněž biologicky rozložitelné a mohou být i opakovaně použitelné, by byly navrhovanými změnami penalizovány, aniž by tyto měly jasný přínos pro životní prostředí. Tyto změny jsou v rozporu se smýšlením a směřováním v oblasti ochrany životního prostředí, jakož i s cíli stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu a akčním plánu pro oběhové hospodářství.“

O Svazu výrobců vlnitých lepenek: Svaz výrobců vlnitých lepenek (SVVL) je profesní organizací, která sdružuje společnosti vyrábějící vlnité lepenky, obaly a jiné produkty z toho materiálu. Členové SVVL spolupracují v oblasti propagace vlnité lepenky a podpoře pozitivního vnímání nejen materiálu, ale i celého oboru. Obaly z vlnité lepenky jsou zejména vyrobené z recyklovaného (sběrového) papíru a jsou biologicky odbouratelné. Svaz a je členem mezinárodní organizace FEFCO.

www.svvl.cz.

Stejně jako Praha řeší svůj okruh většina velkých evropských měst

Od
Michaela Drábková
-

Léto pro někoho znamená dovolenou, pro jiného sezónní práci navíc. Ale například pro Pražany a mnohé, kteří projíždí hlavním městem, znamenají letní měsíce různé uzavírky, opravy, zácpy atd. Přetížené Praze by měla pomoct dostavba pražského okruhu, která má brzy začít.

Dostavba pražského okruhu vzbuzuje v lidech různé emoce. Podobně na tom byla i další velká evropská města, která přistoupila k realizaci okruhu, aby ulevila přetížené dopravě a zvýšila její plynulost a bezpečnost. Jaká byla situace před a po výstavbě v rakouské Vídni, v německém Erfurtu nebo v bulharské Sofii?

Ve Vídni se zlepšil dojezd do práce

Před zahájením samotné stavby rezonovaly ve Vídni zejména otázky spojené s možným zvýšením hlučnosti v okolí stavby, snížením množství a zhoršením kvality podzemních vod, dopravní indukcí či zhoršením kvality života v okolí stavby. Objevily se i obavy z vlivu stavby na klima a na zábor zemědělské půdy.

V konečném důsledku se nic z toho nepotvrdilo a hodnocení dopadů vídeňského okruhu je převážně pozitivní. V centru Vídně, ale i v okolí došlo díky němu ke snížení intenzity dopravy, ke zlepšení fungování dopravního systému a tím i bezpečnosti silničního provozu.

Obchvat kolem Vídně měl za následek i zlepšení kvality ovzduší, biodiverzity i krajinného rázu. V původní trase poklesla úroveň hluku a v okolí stavby se nezměnila. V okolí nového vídeňského okruhu se zlepšily možnosti dojížďky do práce či do školy nebo dostupnost nákupů.

„Na vídeňském okruhu je vidět, že se obavy z dopadů, které jeho výstavba vyvolá, nepotvrdily. Naopak, silniční okruhy obecně mají po dokončení pozitivní ekonomické přínosy, zvyšují plynulost dopravy, přispívají k bezpečnosti silničního provozu a snížení počtu nehod. Příklady z okolních zemí jsou toho důkazem,“ říká Martin Opatrný, mluvčí dostavby pražského okruhu.

V Erfurtu převládl racionální přístup

Obyvatelé německého Erfurtu přistupovali k výstavbě nového okruhu velmi racionálně. V rámci veřejné diskuze, která předcházela zahájení stavby, převažovaly otázky spojené zejména s možným zvýšením hlučnosti v okolí stavby.

„Pokud ke zvýšení hlučnosti v okolí stavby krátkodobě dojde, je běžné, že investor, tedy obvykle stát, vzniklou situaci řeší a požaduje u zhotovitele nápravu,“ doplňuje Opatrný.

Podobně k tomu přistupovali i v Erfurtu, jehož obyvatelé dnes kvitují, že se městu po dokončení dálničního okruhu ulevilo od tranzitní dopravy. Stejně tak došlo ke zlepšení fungování dopravního systému, zvýšila se plynulost a bezpečnost silničního provozu. V původní trase využívané před dostavbou okruhu se navíc zlepšila kvalita ovzduší a snížila úroveň hluku.

 

Obyvatelé Bratislavy hodnotí svůj okruh pozitivně

„Výstavbu nového bratislavského okruhu provázely v jejím počátku emoce, které jsou u podobných staveb běžné. Dnes jsou ale místní s výsledkem spokojeni. Vliv nového bratislavského okruhu na různé aspekty života hodnotí obyvatelé Bratislavy pozitivně,“ upřesňuje Opatrný.

Platí to pro všechny zjišťované dopady na dopravu a na kvalitu života. Co se týče environmentálních dimenzí, je pozitivně hodnocena změna v kvalitě ovzduší, v úrovni hluku a v krajinném rázu.

V Sofii se největší obavy z okruhu nepotvrdily

V bulharské Sofii si lidé kladli otázky související s možným zhoršením kvality života v okolí výstavby nového okruhu. Diskutovali o ekonomické výhodnosti či indukci velkého objemu dopravy.

„Obvykle je příběh vždy stejný. Na začátku bývají obavy ze samotné stavby a jejich dopadů na okolí. To je ale krátkodobý pohled. Z dlouhodobého hlediska převládají přínosy, jako je zlepšení plynulosti a intenzity dopravy, vyšší bezpečnost silničního provozu a fungování dopravního systému,“ komentuje změnu postoje obyvatel Sofie Martin Opatrný.

V polské Vratislavi ubyly dopravní zácpy

Také polská Vratislav (Wroclaw) čelila otázkám souvisejícím s výstavbou nového okruhu. V okolí stavby i v původní trase se výrazně zlepšilo fungování dopravního systému, zlepšily se možnosti pro dojížďku do práce a do škol i možnosti nákupů.

Nový vratislavský okruh ulevil původním trasám, kde poklesla intenzita dopravy, zlepšila se její plynulost, bezpečnost i kvalita ovzduší a došlo ke snížení úrovně hluku. „Ve Vratislavi ubyly dopravní zácpy a místní si na okruh a jeho přínosy rychle zvykli. Vedení města už proto nyní avizuje nutnost přípravy dalších tras, které souvisejí s rozvojem města,“ uzavírá Martin Opatrný.

Ministerstvo dopravy na přípravu mýtné koncepce využije vlastní kapacity

Od
Michaela Drábková
-
Provoz na dálnici D1 v Bravanticích u Ostravy. Bravantice24.7.2017 Foto Ramík Drahoslav

Ministerstvo dopravy se rozhodlo, že pro přípravu koncepce zpoplatnění pozemních komunikací po roce 2029 využije v maximální míře vlastní kapacity. Reaguje tím na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který zrušil část tendru pro nedostatečné zdůvodnění výběru dodavatele a hodnocení nabídek na mýtného poradce.

Ministerstvo dopravy zrušilo zadávací řízení, ve kterém pomocí metody Best Value Approach vybíralo mýtného poradce. Zakázku na zpracování budoucí české mýtné koncepce ministerstvo ruší, aby zajistilo dodržení harmonogramu přípravy budoucího tendru k zajištění provozovatele systému elektronického mýta po roce 2029.

Přípravou koncepce ministerstvo sleduje získání relevantních informací o možném rozvoji mýtného systému a zajištění optimálního vyvážení jeho fiskální a regulatorní funkce. Činnosti nutné pro přípravu nové koncepce si zajistí ministerstvo v maximálním možné míře z vlastních rezortních kapacit v rámci Ředitelství silnic a dálnic, Státního fondu dopravní infrastruktury a Centra dopravního výzkumu.

V současnosti spravuje mýtný systém společnost CzechToll, která zvítězila v tendru v roce 2018 a zajišťuje výběr mýtného od vozidel nad 3,5 tuny na dálnicích a vybraných silnicích I. třídy od prosince 2019 do konce listopadu 2029. Loni dopravci zaplatili za mýtné 14,85 miliardy korun.

Zdroj : MD

30-ročný príbeh úspechu spoločnosti Gebrüder Weiss na Slovensku

Od
Michaela Drábková
-

Firma Gebrüder Weiss, medzinárodná dopravná a logistická spoločnosť, rekapituluje tri úspešné desaťročia na Slovensku. Od založenia  pobočky na Slovensku pred 30 rokmi sa spoločnosť s obratom 47,9 milióna eur v roku 2022 etablovala ako dôležitý aktér v logistickom odvetví.

„Naša pobočka v Bratislave, ktorú sme pred dvomi rokmi rozšírili, podstatne prispela k tomuto úspechu. Rozšírené skladové a prekládkové kapacity ešte zvíšili našu efektívnosť pri spracovaní zásielok a posilnili našu pozíciu v oblasti skladovej logistiky,“ vraví René Stranz, oblastný vedúci spoločnosti Gebrüder Weiss Slovensko.

Od pádu železnej opony v roku 1989 spoločnosť Gebrüder Weiss kontinuálne rozširovala svoju sieť v strednej a východnej Európe a dnes sa zaraďuje k popredným logistickým spoločnostiam v juhovýchodnej Európe. Na Slovensku si spoločnosť vybudovala silné zastúpenie a s viac ako 200 zamestnancami v štyroch pobočkách je jedným z najlepších poskytovateľov logistických služieb v krajine.

Slovensko nachádzajúce sa v srdci európskej siete Gebrüder Weiss funguje ako centrálny logistický uzol s priamymi dopravnými spojeniami do susedných krajín a do juhovýchodnej Európy. To ponúka množstvo výhod pre medzinárodných zákazníkov spoločnosti, najmä z priemyslu zameraného na najmodernejšiu techniku a automobilového priemyslu.

Z hľadiska budúcnosti plánuje spoločnosť Gebrüder Weiss pokračovať v raste na Slovensku. Nedávno bol uvedený do prevádzky nový sklad v Dolnom Hričove a pracuje sa na plánoch ďalšieho rozširovania pobočky v Bratislave. Navyše je plánovaný ďalší vývoj a rozšírenie digitálneho zákazníckeho portálu myGW, ako aj podpora udržateľných opatrení, akými je použitie elektrických prepravných prostriedkov a inštalácia fotovoltického systému v Bratislave.

Zdroj : GW

V Ostravě byla zprovozněna domovská stanice pro 18 elektrobusů

Od
Michaela Drábková
-

Ostravský dopravní podnik zprovoznil stanici pro elektrobusy, jejíž součástí je i přístřešek s rozvodnou skříní pro nabíječky. Ty slouží k nočnímu balancování baterií elektrobusů. Nová stanice má zajistit efektivnější rozložení provozu po městě. Náklady na projekt činí 36 milionů Kč.

Dopravní podnik Ostrava (DPO) uvedl v areálu na ulici Vítkovické do provozu novou nabíjecí stanici pro 18 elektrobusů. Součástí stanice je i přístřešek s rozvodnou skříní pro nabíječky, které slouží k nočnímu balancování baterií elektrobusů DPO (těch, které jsou přes den průběžně dobíjené rychlonabíječkami). Na ulici Vítkovická vznikla i nová výpravna a zázemí pro řidiče. Celková délka přístřešku je 111 metrů.

DPO již disponuje domovskou stanicí pro část elektrobusů, a to v areálu Hranečník, kde je vedle přestupního terminálu umístěno i nabíjecí rameno pro rychlé dobíjení vozů. Podnik má tedy celkem tři rychlonabíjecí uzly – na Hranečníku, ve Svinově a na ulici Valchařská. DPO rozmístil rychlonabíječky strategicky, a to tím způsobem, aby provoz elektrobusů navazoval na tramvajovou síť.

Stanice je určena pro autobusy Solaris Urbino 12 electric, kterých má DPO ve svém vozovém parku 24. Jejich dojezd je na jedno rychlé dobití zhruba třicet kilometrů. Každý autobus se za den na trase otočí až dvanáctkrát a po tuto dobu se pravidelně na konečné stanici průběžně dobíjí, a to po dobu cca deseti minut. Následně zajede autobus do depa na Hranečníku nebo nově do Vítkovické na servis či noční dobíjení.

Jak si lze představit obsluhu mobilního dobíjecího místa? Zjednodušeně jako skříň na kolečkách, kterou si řidič po nástupišti přiveze k zaparkovanému autobusu. Má pohyblivý přívod od dobíjecí stanice k autobusu a také pohyblivý kabel mezi stanicí a sítí.

Ekologie jako jeden z pilířů DPO

Nové stanoviště pro elektrobusy přispěje k efektivnímu rozložení provozu elektrobusů po městě. „Ostrava se může pochlubit podobným technologickým zázemím, jakým disponují Curych nebo Berlín. Jsem rád, že právě cestující v našem městě mohou v takové míře využívat ekologickou dopravu,“ dodal Břetislav Riger, náměstek primátora města pro dopravu.

 „Ekologie je jedním ze strategických pilířů DPO. Pod názvem Bez dieselu jsme ho proto už před několika lety ukotvili v naší strategii. Zplodiny z vozidel městské hromadné dopravy dýchají i ti, kteří s ní nejezdí, a naše chování má dopad na celé město. Disponujeme dnes třiceti pěti dieselovými autobusy, které slouží pouze jako záloha. Na vhodných linkách jezdí elektrobusy, ostatní pro nás zajišťují CNG autobusy. Podle zákona musíme mít do konce roku 2025 alespoň 41 procent nízkoemisních autobusů a trolejbusů, do konce roku 2030 pak požaduje zákon 60 procent, přičemž polovinu musí tvořit bezemisní vozidla. Aktuálně evidujeme 66 trolejbusů a 294 autobusů, z nichž je 63 % nízkoemisních a 27 % bezemisních vozů,“ informoval Daniel Morys, generální ředitel a předseda představenstva DPO.

Stavbu nové domovské stanice na ulici Vítkovická zajistilo sdružení Společnost Elektromobilita Vítkovická MSEM-ELMOZ, nabíječky zajistila v rámci dodávky elektrobusů společnost Solaris, a to prostřednictvím subdodávky společnosti Siemens. Nyní má ostravský dopravní podnik autobusů na baterie 32, z nichž 26 je možné dobíjet průběžně.

Zájemci mohou sledovat pohyb vozidel DPO v reálném čase na webu dpo.cz/online.

Zdroj : SDP ČR

 

Vláda chce zmenšit plochu gigafactory v lokalitě Líně na Plzeňsku

Od
Michaela Drábková
-

Vláda dnes schválila dohodu s obcemi v sousedství připravované průmyslové zóny pro výrobu baterií pro elektromobily v lokalitě Líně na Plzeňsku. Dohoda zmenšuje plochu areálu takzvané gigafactory a slibuje investice do kompenzačních opatření pro obce, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Podle Síkely bude maximální plocha průmyslové zóny 200 hektarů, k tomu dalších 80 hektarů zabere obslužná infrastruktura. Původně stát zvažoval zónu s rozlohou 700 hektarů. Stát bude investovat do silniční i železniční infrastruktury v okolí, aby omezil dopravní dopady na okolní obce a vytvoří zelený pás oddělující zónu od obcí. Vláda také chce investovat do posílení občanské vybavenosti a dostupnosti bydlení v dotčených obcích.

Plánované investice budou podle ministra vycházet z připravované studie dopadů stavby gigafactory. Vypracování studie Síkela předpokládá do konce roku.

Letecká záchranná služba, která dosud sídlila na letišti v Líních, zůstane pro region plně funkční a udrží si pro místní stejný standard jako dosud, řekl Síkela. „Zajistit to je teď velký úkol pro můj resort, ale také pro resorty zdravotnictví a obrany,“ uvedl. Nová lokalita zatím podle něj vybrána není.

Síkela zdůraznil, že schválená dohoda s obcemi zaručuje, že budou platit všechny podmínky, na kterých se vláda se samosprávami při přípravě průmyslové zóny dohodne.

Umístění gigafactory v lokalitě na Plzeňsku zvažuje německá automobilka Volkswagen. Továrna má vytvořit 3300 pracovních míst. Pokud se Volkswagen pro Líně rozhodne, začne se stavět koncem roku 2024. Síkela dnes zopakoval, že v gigafactory vidí velkou příležitost pro Česko s ohledem na momentální transformaci automobilového sektoru směrem k elektromobilitě a k významu, jakou má automobilový průmysl pro české hospodářství.

Zdroj : ČTK

Vláda schválila půjčku jedné miliardy eur od EIB na dopravní infrastrukturu

Od
Michaela Drábková
-

Vláda schválila přijetí úvěru jedné miliardy eur (24 miliard korun) od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj dopravní infrastruktury. Peníze poslouží zejména na financování železničních projektů, řekl po jednání kabinetu ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Úvěr od EIB zajistí financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který k plnému pokrytí výdajů letos potřebuje získat půjčku asi 30,7 miliardy korun. Kupka řekl, že peníze od EIB jsou nejvýhodnější cesta k zajištění financování EIB. „Ročně ušetříme více než sto milionů korun proti obvyklému čerpání peněz prostřednictvím státních dluhopisů,“ řekl.

Kupka předpokládá, že peníze od EIB poslouží zejména pro rozvoj české železniční infrastruktury. Jako příklad uvedl rekonstrukci železničního uzlu v Pardubicích nebo zdvojkolejnění Branického mostu v Praze.

SFDI letos počítá ve schváleném rozpočtu s výdaji 150,9 miliardy korun, což je nejvíc od jeho založení v roce 2001. Vládní podklad k návrhu letošního rozpočtu státního fondu uváděl, že by měl fond chybějící peníze získat buď úvěrem od Evropské investiční banky, případně z vlastních vydaných dluhopisů, k čemuž by ale byla nutná změna zákona.

Kupka nedávno řekl, že stát bude na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, na opravy a údržbu potřebovat v letech 2024 až 2050 celkem 5,1 bilionu korun. Právě úvěry od Evropské investiční banky budou jedním ze způsobů financování, vedle peněz ze státního rozpočtu, evropských fondů. Počítá se také s financováním staveb pomocí PPP projektů, tedy spoluprací soukromého a veřejného sektoru.

Zdroj : ČTK

Na německých dálnicích hrozí v létě velké zácpy, varuje autoklub ADAC

Od
Michaela Drábková
-

Dopravní zácpy na německých silnicích a dálnicích o letních prázdninách každoročně komplikují cestu na dovolenou a návrat domů. Přední německý autoklub ADAC už předem varoval, že letošní léto bude dopravně náročnější než to loňské, řidiči by se proto měli obrnit trpělivostí. S problémy je nutné počítat i v regionálních vlacích, především na tratích k Baltskému moři a k dalším turisticky oblíbeným regionům.

Prázdniny v Německu, které začínají a končí ve spolkových zemích odlišně, jsou už v plném proudu. Už v červnu jako prvním skončila škola dětem v Severním Porýní-Vestfálsku, které je nejlidnatějším německým regionem. Volno už mají školáci také v Sasku, Durynsku nebo Dolním Sasku, dnes je poslední školní den v Berlíně, Braniborsku a Hamburku. To znamená, že o nadcházejícím víkendu je nutné počítat se zácpami na německých dálnicích jak směrem k Baltu, tak směrem k jihoevropským zemím.

O víkendech loňského léta napočítal ADAC v Německu přes 38.350 dopravních zácp. Odborníci autoklubu se obávají, že letos takových kolon bude ještě více, protože Němci po předchozích pandemických letech mají velikou chuť opět cestovat. To se ukázalo již o prodloužených víkendech o Velikonocích a svátku letnic.Tehdy se na dálnicích mezi Berlínem a Baltem tvořily v obou směrech desítky kilometrů dlouhé kolony, problémy byly mimo jiné i v Bavorsku. S nimi je nutné počítat i nyní.

Skutečné dopravní problémy začnou podle autoklubu od tohoto víkendu a skončí až v polovině září, kdy se z dovolených budou vracet rodiče s dětmi v Bavorsku a Bádensku-Württembersku. „Pravděpodobně nejvytíženějším víkendem celé sezony bude stejně jako loni ten poslední červencový. Kdo může, měl by se o tomto víkendu silnicím rozhodně vyhnout,“ varuje ADAC. Loni o posledním červencovém víkendu zaznamenal autoklub 3544 dopravních zácp.

Problémem na silnicích nejsou jen lidé mířící na dovolenou, ale také stavební omezení. Aktuálně je podle bilance autoklubu ADAC na německých dálnicích 1300 míst, kde se staví a opravuje. V příhraničí se čeští řidiči mohou setkat s omezeními u saské metropole Drážďany a také v Bavorsku na dálnici mezi Hofem a Norimberkem nebo u Řezna.

Za nejvytíženější vybral ADAC pět dálnic, kde se podle statistik tvoří více než dvě třetiny všech kolon. Jsou to dálnice A1 z Lübecku přes Hamburk a Brémy do Kolína nad Rýnem, A3 z Oberhausenu přes Frankfurt nad Mohanem do Norimberku, A7 z Flensburgu přes Hamburk a Würzburg do Füssenu, A8 z Karlsruhe přes Stuttgart a Mnichov do rakouského Salcburku a A9 z Berlína přes Norimberk do Mnichova.

„Kdo chce prázdniny začít rychle a bez stresu, měl by správně a včas plánovat. Důležité jsou především trasy a termíny cest. Vhodné dny k cestování jsou všední dny od pondělí do čtvrtka, naopak těmi nejhoršími jsou pátky a soboty. To platí i pro návrat. Důležité je vyhnout se také ranním a večerním špičkám, kdy lidé cestují do zaměstnání a vracejí se domů,“ doporučuje ADAC. Kdo se chce na dovolenou vydat o víkendu, měl by podle autoklubu zvážit noční jízdu. „Samozřejmě jen tehdy, pokud je člověk fit,“ poznamenává.

ADAC rovněž navrhuje, zda necestovat raději vlakem s použitím jízdenky Deutschlandticket. Tato jízdenka za měsíční předplatné 49 eur (1170 Kč) umožňuje cestovat po celém Německu regionální a městskou dopravou. Jízda vlakem ale nemusí být vždy vhodným řešením, podle dopravních expertů lze očekávat plné regionální spoje ve směru k Baltu, jako tomu bylo i loni v létě. Tehdy byla v Německu dostupná měsíční jízdenka pro regionální a městskou dopravu za devět eur (215 Kč). Některé vlaky byly natolik přeplněné, že další jízda byla z bezpečnostních důvodů zrušena, nespokojené cestující pak musela vyvádět ze souprav policie.

Problémy v regionálních spojích lze o víkendech očekávat nejen na trasách k Baltu, ale také v dalších turisticky oblíbených regionech. Do potíží se mohou dostat třeba cyklisté, kteří se do vlaků s kolem nemusejí dostat. Mimořádně vytížené jsou v létě i dálkové spoje včetně rychlovlaků ICE, jak ukazuje rezervační systém německých drah Deutsche Bahn.

Na více času k odbavení a možný chaos by se měli připravit i cestující v letecké dopravě. Letiště Willyho Brandta na pomezí Berlína a Braniborska očekává pro období od 13. července do 27. srpna na 3,5 milionu pasažérů, což bude o 500.000 více než o loňských prázdninách.

„Na začátek prázdnin jsme dobře připraveni,“ ujistila šéfka letiště Aletta von Massenbachová. Cestujícím nicméně doporučila, aby i tak byli na letišti nejméně 2,5 hodiny před odletem. Dalším doporučením pro cestující z Berlína je využít samoodbavení a bezplatnou rezervaci časového okna pro bezpečnostní kontrolu, protože se tak lidé mohou vyhnout frontám.

Zdroj : ČTK

Ekologický balíček pro nákladní přepravu v Evropě

Od
Michaela Drábková
-

Evropská komise včera navrhla opatření ke zvýšení účinnosti a udržitelnosti nákladní dopravy tím, že zlepší řízení železniční infrastruktury, poskytne silnější pobídky pro nákladní automobily s nízkými emisemi a zlepší informovanost o emisích skleníkových plynů z nákladní dopravy. Cílem je zvýšit účinnost v tomto odvětví a pomoci mu přispět k cíli snížit do roku 2050 emise z dopravy o 90 %, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu, a zároveň umožnit, aby jednotný trh EU nadále rostl.

Účinnější využívání železniční kapacity

Výstavba železničních tratí je nákladná a v EU je stále více přetížená. Navrhované nařízení optimalizuje jejich využívání, zlepší přeshraniční koordinaci, zvýší dochvilnost a spolehlivost a v konečném důsledku přiláká k železniční dopravě více nákladních společností. Cestující budou mít prospěch z dalších železničních služeb, neboť kapacita sítě bude lépe využívána, což bude mít pozitivní dopad na přeshraniční služby tím, že se mimo jiné umožní častější spojení a dřívější rezervace jízdenek.

O stávajících pravidlech pro řízení kapacity se rozhoduje každoročně, na vnitrostátní úrovni a ručně. To nezvýhodňuje přeshraniční dopravu (přibližně 50 % železniční nákladní dopravy překračuje hranice); zlomený přístup vede ke zpožděním na hranicích. To zase brání fungování jednotného trhu. Běžné jsou rovněž zpoždění způsobená dopravními zácpami způsobenými nekoordinovanou údržbou.

Návrh nařízení o využívání kapacity železniční infrastruktury v jednotném evropském železničním prostoru vychází z projektu přepracování jízdního řádu vedeného odvětvím. Cílem je lépe reagovat na různé potřeby železničního odvětví: stabilní jízdní řády a včasná rezervace jízdenek pro osobní dopravu a flexibilní jízdy vlaků přizpůsobené dodavatelským řetězcům „just-in-time“ pro přepravce.

Nové pobídky pro používání nízkoemisních nákladních vozidel

Více než 50 % nákladu je v EU přepravováno po silnici (údaje za rok 2020) a tato doprava významně přispívá k emisím skleníkových plynů. Současná směrnice o hmotnostech a rozměrech stanoví maximální délku, šířku a výšku hmotnosti pro těžká vozidla. Včerejší návrh tato pravidla reviduje s cílem umožnit dodatečnou hmotnost vozidel používajících technologie s nulovými emisemi, neboť mají tendenci zvyšovat hmotnost vozidla. To bude motivovat k zavádění čistších vozidel a technologií. Jakmile bude technologie vyvinuta a pohonné systémy s nulovými emisemi budou lehčí, a to i díky používání aerodynamických zařízení a kabin, budou čistší vozidla těžit z dodatečného užitečného zatížení ve srovnání s konvenčními nákladními vozidly.

Rovněž bude podporováno zavádění aerodynamičtějších kabin a dalších energeticky úsporných zařízení, a to nejen zlepšením pohodlí a bezpečnosti řidiče, ale také zvýšením účinnosti hnacích ústrojí s nulovými emisemi, což znamená mechanismus, který přenáší výkon motoru na pohyb vozidla.

Návrh rovněž objasní používání těžších a delších vozidel, která jsou dnes v některých členských státech povolena, v přeshraniční dopravě za určitých podmínek. To zahrnuje vyjasnění toho, že členské státy, které na svém území povolují evropské modulární systémy (EMS), je budou moci rovněž využívat při mezinárodních operacích mezi těmito sousedními členskými státy, aniž by byla zapotřebí dvoustranná dohoda a aniž by bylo omezeno překročení pouze jedné hranice. To znamená, že stejné množství nákladu může být přepravováno v menším počtu cest.

Na podporu intermodální dopravy, kdy je zboží přepravováno dvěma nebo více druhy dopravy, ale se standardizovanou nákladovou jednotkou (např. kontejnerovým přívěsem nebo jiným), budou nákladní automobily, přívěsy a návěsy moci přepravovat dodatečnou hmotnost. Dodatečná výška rovněž usnadní přepravu vysokorychlostních kontejnerů standardními vozidly.

CountEmissionsEU: porovnání uhlíkové stopy

Komise navrhuje společný metodický přístup k tomu, aby společnosti vypočítaly své emise skleníkových plynů, pokud se rozhodnou tyto informace zveřejnit nebo pokud jsou požádány o jejich sdílení ze smluvních důvodů. Navrhovaná metodika je založena na nedávno přijaté normě ISO/CEN pro kvantifikaci a vykazování emisí skleníkových plynů vznikajících při provozování dopravních řetězců cestujících a nákladu. Spolehlivé údaje o emisích „ode dveří ke dveřím“ umožní provozovatelům porovnávat své služby a spotřebitelům umožní činit informovaná rozhodnutí o možnostech dopravy a dodání.

Další kroky

Návrhy budou nyní projednány Evropským parlamentem a Radou v rámci řádného legislativního postupu.

Souvislosti

Nákladní doprava je páteří jednotného trhu EU – udržuje sklady supermarketů, továren a lékáren a umožňuje evropským společnostem prodávat své produkty na celém kontinentu i mimo něj. V roce 2020 pracovalo v odvětví nákladní dopravy v EU přibližně 6 milionů lidí.

Nákladní doprava je však také odpovědná za více než 30 % emisí oxidu uhličitého z dopravy. A s růstem hospodářství EU se emise pravděpodobně zvýší, pokud nebudou zavedena dekarbonizační opatření: očekává se, že nákladní doprava vzroste do roku 2030 přibližně o 25 % a do roku 2050 o 50 %.

Balíček návrhů je součástí širšího úsilí o zvýšení udržitelnosti mobility a dopravy. Navazuje na klíčové složky balíčku „Fit for 55“ pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Strategie je plánem na snížení emisí z dopravy o 90 % do roku 2050, jak požaduje Zelená dohoda pro Evropu. Mnoho milníků strategie popisuje, jak se nákladní doprava musí stát ekologičtější, například zdvojnásobením železniční nákladní dopravy do roku 2050, zajištěním toho, aby nová těžká vozidla měla do stejného data nulové emise, a tím, že do roku 2030 budou připraveny na trh námořní lodě s nulovými emisemi.

​ERFA: Ekologický dopravní balíček musí být pro Evropský parlament a Radu prioritou

Od
Michaela Drábková
-

 Evropská komise 11. července představila dlouho očekávaný balíček o ekologizaci dopravy. Do evropských voleb zbývá méně než rok, a proto je nezbytné, aby Evropský parlament a Rada na tomto balíčku urychleně pracovaly. Přijetí těchto návrhů způsobem, který odpovídá potřebám železniční nákladní dopravy, bude mít zásadní vliv na schopnost Evropy zvýšit objem železniční nákladní dopravy o 50 % do roku 2030 a zdvojnásobit objem do roku 2050 – což je cíl stanovený v evropské strategii udržitelné a inteligentní mobility – a na následnou schopnost Evropy snížit emise z nákladní dopravy.

Zaprvé, návrh nařízení o kapacitě je zásadním nástrojem v evropské misi na zvýšení objemu železniční nákladní dopravy. V současné době více než 50 % objemu železniční nákladní dopravy překračuje alespoň jednu hranici, zatímco infrastruktura, na které se provozuje, je zaměřena na vnitrostátní úrovni. Železniční nákladní doprava proto z velké části provozuje mezinárodní služby v mozaice vnitrostátních systémů. Evropský parlament a Rada musí přijmout mezinárodní přístup k řízení kapacit, který bude odrážet provozní model železniční nákladní dopravy. Je zřejmé, že přístup zaměřený na jednotlivé státy bude podkopávat růst.

Za druhé je kontraproduktivní posuzovat revizi směrnice o hmotnostech a rozměrech odděleně od ostatních návrhů. Na revizi směrnice o hmotnostech a rozměrech je třeba pracovat společně s revizí směrnice o kombinované dopravě, která bude zveřejněna koncem tohoto měsíce. Oba texty musí zajistit interoperabilitu silniční a železniční nákladní dopravy, jakož i spravedlivou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy.

A konečně, návrh o CountEmmissionsEU je pozitivním vývojem a má potenciál umožnit odesílatelům lépe zohlednit emise související s dopravou při plánování svých dodavatelských řetězců. Návrh musí být uživatelsky přívětivý a musí se zaměřit také na energetickou účinnost a další externality, jako je hluk, bezpečnost a využití půdy, a nikoli pouze na emise z výfuků.

Předseda Evropského sdružení pro železniční nákladní dopravu (ERFA) Dirk Stahl prohlásil: „Pokud to Evropský parlament a Rada myslí s růstem nákladní železniční dopravy a snižováním emisí z nákladní dopravy vážně, potřebujeme k tomuto balíčku ambiciózní přístup. Musíme urychleně přejít na mezinárodní a uživatelsky přívětivější železniční systém. Tyto návrhy hrají důležitou roli.“

Generální tajemník ERFA Conor Feighan téma uzavřel: „Do evropských voleb zbývá méně než rok, a proto je nezbytné, abychom v nadcházejících týdnech dosáhli v této věci pokroku. Tento balíček je třeba vnímat také v souvislosti s dalšími důležitými návrhy, o nichž se v současné době jedná, jako je nařízení o TEN-T.“

Zdroj  :ČTK

1...340341342...1 091Strana 341 z 1 091

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253