Asociace z automobilového a elektromobilního průmyslu vyzvaly pražský magistrát, aby přehodnotil úvahy o ukončení bezplatného parkování elektromobilů v hlavním městě. Způsob rozhodování o dalším osudu tohoto opatření má již dnes negativní dopady na prodej elektromobilů v Česku. Uvedly to ve společné tiskové zprávě Sdružení automobilového průmyslu, Svaz dovozců automobilů a Elektromobilní platforma.

Asociace reprezentující automobilový a elektromobilní průmysl jsou přesvědčeny, že případné přijetí takového rozhodnutí by zvýšilo emise a hluk z dopravy v Praze a vyslalo nesprávný signál směrem k veřejnosti. Praha a její okolí jsou ekonomicky nejsilnější oblastí České republiky, a možnost zdarma zaparkovat v Praze při dojíždění do práce je jeden z mála benefitů, kterého se majitelům elektromobilů v Česku dostává, uvedly svazy.

Náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) nedávno řekl, že v koaliční smlouvě je reforma systému s cílem zklidnit dopravu v centru. „Budeme muset ukončit podporu elektromobilů, které parkují zadarmo. Protože to je věc, která měla smysl v minulosti, ale teď už smysl nedává. Elektromobil zabírá místo jako kterékoliv jiné auto,“ uvedl.

Argument, že ti, co mají dostatek financí na pořízení elektromobilu, mají i na zaplacení parkování, je podle asociací velice nešťastný. Lidé uvažující o koupi elektromobilu mohou kvůli zrušení bezplatného parkování nakonec dát přednost vozu s konvenčním spalovacím motorem, s nímž budou do centra Prahy jezdit i nadále, zejména pak v případě starších modelů přispívat k dalšímu znečištění ovzduší a hluku v ulicích, tvrdí svazy.

„Jakkoli velikost elektromobilu je podobná velikosti vozů na fosilní paliva, původní návrh jistě nebyl motivován rozměry elektromobilu a při zatím extrémně nízkém počtu elektromobilů k omezení stávajících parkovacích míst plošně nedochází. Uvažovaný krok pražského magistrátu tak jde nejen proti rozvoji elektromobility, ale i čistému ovzduší v metropoli,“ uvedly asociace.

V České republice je registrováno celkem 6,5 milionu aut, z nichž elektromobily zatím tvoří zanedbatelnou část. V loňském roce se elektromobily na celkových registracích nových osobních aut podílely jen dvěma procenty a v roce 2021 to bylo pouze 1,3 procenta. Z celkových zhruba 16 tisíc elektromobilů registrovaných v Česku se jich v Praze pohybují řádově vyšší stovky, maximálně nízké tisíce. Celkově je přitom v hlavním městě okolo milionu osobních automobilů.

Zdroj : ČTK

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo kontrolovat kvalitu modernizovaných úseků na dálnici D1 před uplynutím záruční lhůty. Dnes se tak dělo na úseku mezi 178. a 182. kilometrem u Brna, který byl jedním z prvních hotových. Sedmiletá záruční lhůta na provedené práce skončí 12. července. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je tento úsek velmi kvalitní a řeší se pouze například odlomení hran, které neohrožují bezpečnost a plynulost provozu. 

Detailní kontroly silničních a železničních staveb před koncem záruční lhůty vyplývají ze systémového opatření, které ministerstvo zavedlo na začátku loňského roku. „Záleží nám na tom, aby vynaložené peníze na dopravní stavby byly maximálně využité a stát dostal maximum kvality,“ řekl Kupka. Drobné závady budou ještě před koncem záruční doby odstraněny a stát by měl dostat dílo v maximální kvalitě.

Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla je sedm let dostatečná doba na to, aby se projevily při plném zatížení konstrukční vady. Na tomto úseku se tak nestalo. „Při modernizaci jsme poprvé udělali z délky záruční doby jedno ze soutěžních kritérií. Do té doby byla obvyklá délka pět let,“ poznamenal Mátl. Ondřej Šuch ze společnosti Skanska, která na tomto úseku pracovala, ČTK řekl, že firmě na kvalitě záleží. „Vše ve spolupráci s investorem dokumentujeme a záruční závady na naše náklady samozřejmě odstraníme,“ řekl Šuch.

Podle Kupky se při silničních stavbách daří díky poměrně velké konkurenci snižovat ceny staveb a zároveň je vyšší tlak na kvalitně odvedenou práci. Uvedl, že ŘSD dělá několikrát do roka pravidelnou kontrolu vozovek a zevrubná kontrola na konci záruční lhůty je dalším tlakem na kvalitu odvedené práce.

Velká modernizace D1 začala v roce 2013 a skončila v roce 2021. Během osmi let silničáři nechali o tři čtvrtě metru rozšířit každý jízdní pás. Nešlo jen o obnovu vozovky, ale o zásadní rekonstrukci, která odstranila havarijní stav po celé délce dálnice. Modernizace se týkala úseku od 21. po 182. kilometr. Celková cena činila více než 28 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad letos v květnu také vydal zprávu, která je k velké modernizaci značně kritická. K jeho výtkám patří to, že v některých částech není dokončená a že některé mosty a nadjezdy jsou ve stavu, který ohrožuje bezpečnost dopravy. Mátl tehdy reagoval tak, že dálnice rozhodně bezpečná je.

Zdroj  :ČTK

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který hradí dopravní stavby, investoval v loňském roce 131,7 miliardy korun. Je to nejvíce od roku 2001, kdy fond vznikl. Oproti roku 2021 je to o zhruba 4,2 miliardy korun více. Vyplývá to z návrhu výroční zprávy fondu, se kterým se ve středu seznámí vláda. Letos hospodaří SFDI podle schváleného rozpočtu se 150,9 miliardy korun.

Původní loňský rozpočet fondu schválila vláda ve výši 127,5 miliardy korun, ale během roku dostal přidáno na výdaje nerealizované v minulých letech. Upravený rozpočet schválili poslanci ve výši 134,5 miliardy Kč, fond tak proinvestoval zhruba 98,3 procenta upraveného rozpočtu.

Nejvíce se v loňském roce investovalo do železniční dopravy a ostatních drah, a to zhruba 63,7 miliardy Kč. Do výstavby a oprav dálnic a silnic šlo zhruba 62,3 miliardy Kč, zhruba 2,3 miliardy Kč státní fond vynaložil na provoz mýtného systému, na vodní dopravu pak zhruba 750 milionů korun.

Z celkového loňského objemu fond využil peníze ze zdrojů Evropské unie v celkové výši téměř 44 miliard Kč.

Letos hospodaří SFDI podle schváleného rozpočtu se 150,9 miliardy korun. K plnému pokrytí výdajů fond letos potřebuje asi 30,7 miliardy korun. Vládní podklad k návrhu letošního rozpočtu SFDI uváděl, že fond by je měl získat úvěrem od Evropské investiční banky, případně z vlastních vydaných dluhopisů, k čemuž by ale byla nutná změna zákona. K tomu vláda v březnu zaujala neutrální stanovisko.

SFDI funguje od roku 2001. Od té doby rozdělil na financování dopravních staveb více než 1,6 bilionu korun.

Zdroj  :ČTK