Domů Blog Strana 363

Srovnání cen MHD ve velkých městech

monotrilho, sp

Analytici Picodi.com zkontrolovali ceny za veřejnou dopravu ve 45 městech po celém světě a porovnali náklady na dopravu s průměrnou čistou mzdou jednotlivých zemí.

V reportu se soustředili na ceny jednorázových a také měsíčních jízdenek, které umožňují neomezené cestování v rámci města.

Ve třech ze 45 měst je veřejná doprava pro občany zcela zdarma – v Lucembursku, v estonském hlavním městě Tallinu a v hlavním městě Malty, Vallettě.

Ze všech měst, která byla zahrnuta do tohoto průzkumu, za jednorázovou jízdenku musí zaplatit nejvíce obyvatelé Londýna (4,85 €), Curychu (4,44 €) a Osla (3,65 €). Nejvyšší ceny za měsíční jízdenky platí občané Londýna (253 €), Melbourne (178 €) a Dublinu (15  €). Pro srovnání, měsíční jízdenka v Praze stojí pouze 23 € (550 Kč).

Když porovnáme ceny měsíčních jízdenek s průměrnými měsíčními mzdami, nejméně příznivý poměr najdeme v São Paulu, kde jízdenka ke všem prostředkům veřejné dopravy ve městě stojí 14,3% průměrné mzdy. Na druhé příčce se umístil Istanbul se 7,5% a na třetí Londýn (7,4%).

V tomto žebříčku patří Praha mezi nejlevnější města – 30 denní jízdenka stojí 550 Kč, což je pouze 1,3% průměrné čisté mzdy. Tento výsledek je podobný poměrům ve Vídni (1,3%), Berlíně (1,0%) a Varšavě (po 1,7%).

Ceny veřejné hromadné dopravy v Česku

Také se blíže podívali na ceníky v 10 vybraných českých městech.

Z 10 velkých měst v republice můžeme najít nejdražší jednorázové jízdné v hlavním městě – v Praze. Koupíte ho tu totiž za 40 Kč. Naopak nejméně za jednorázový lístek zaplatí obyvatelé Hradce Králové, kde stojí pouhých 14 Kč. Pokud jde o měsíční předplatné, nejvíce za něj zaplatíte v Ústí nad Labem – 620 Kč. Nejméně pak v Olomouci (350 Kč).

Úplný seznam zahrnutých měst a provozovatelů veřejné dopravy naleznete zde.

Zdroj : Picodi.com

V Plzni otevřeli tramvajovou vozovnu za 1,8 mld, nahradila areál z roku 1943

V Plzni novou tramvajovou vozovnu za 1,8 miliardy korun. Nahradila původní areál z roku 1943, který byl dlouho v havarijním stavu a byl postaven pro tramvaje s třetinovou hmotností, než mají současné dvakrát delší vozy. Pod střechou tak jsou všechny tramvaje, které zajišťují téměř 40 procent dopravního výkonu všech tří trakcí Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP).

Je tam myčka, lehká údržba, diagnostika podvozků a komfortní zázemí pro řidiče, vše, co podniku scházelo. Asi třetinu nákladů pokryla dotace EU, zbytek úvěr a vlastní zdroje, řekl ČTK generální ředitel PMDP Jiří Ptáček.

„Jde o jednu z největších novodobých investic města, která snese nejpřísnější evropská měřítka. Nová ‚ložnice pro tramvaje‘ se stihla v termínu a neprodražila se, vícenáklady byly minimální,“ uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO). Stavba trvala 29 měsíců za zachování plného provozu. Podle primátora neměla zásadnější vliv na sousední bytovou zástavbu.

Areál se podle vedoucího střediska tramvají Jiřího Císaře skládá ze tří částí. Největší je průjezdná hala pro odstavení vozidel o délce 124 metrů, kde je možné „garážovat“ 52 vozů o délce 33 metrů a sedm polovičních tramvají. Dále je tam hala údržby a provozně-administrativní budova s parkovištěm. Nové depo má zelenou střechu a systém zadržování srážkových vod, které využívá automatická myčka. Ve výbavě je i podúrovňový soustruh na obrábění ojetých kol, zvedáky a hala kontrolních periodických prohlídek.

Podle náměstka primátora Aleše Tolara (STAN) má teď PMDP špičkové zázemí pro všechny tři trakce – trolejbusy a autobusy mají od roku 2014 moderní depo na Karlově, kde se dělá také těžká údržba tramvají. Zajišťuje ji firma Škoda City Service, stejně jako lehkou údržbu tramvajových souprav, která je teď v nově otevřeném komplexu.

„Tramvaje budou všechny pod střechou, nebudou tolik trpět. V zimě nebudou mít problémy se sněhem a budou vyjíždět už částečně temperované, což ocení cestující,“ řekl dopravně provozní ředitel PMDP Miroslav Macháň. Předpokládá, že pokud se nový komplex bude dobře udržovat, vydrží 100 let. „Už jsme tu připraveni servisovat i čtyřicetimetrové tramvaje,“ uvedl. Dnes má PMDP nejdelší třicetimetrové vozy.

„Údržbové technologie jsou na špičkové úrovni. Díky myčce budou krásně čisté. Zaměstnanci získali luxusní prostředí,“ řekl Ptáček. Podle něj má nový komplex v přepočtu na klasické tramvaje T3 kapacitu má na 180 vozů. Dopravní podnik má nyní 109 tramvají různých délek, obsluhuje je 260 řidičů, z nichž je třetina žen.

„Riziky stavby byl šibeniční termín dokončení vyplývající z podmínek dotace a to, že probíhala za plného provozu původní vozovny,“ řekl Ptáček.

O novém tramvajovém depu se začalo hovořit už v roce 1995. Město ale dlouho investici kvůli vysokým nákladů odkládalo.

První tramvaje vyjely v Plzni v červnu 1899, kdy měly depo v Cukrovarské ulici, blíže centru. Velká tramvajová vozovna vznikla za druhé světové války na tehdejším okraji města na Slovanech. Její špatný technický stav zapříčinilo kromě výrazně vyšší hmotnosti moderních vozů i nestabilní pískovcové podloží, které způsobovalo propadávání kolejí.

Zdroj  :ČTK

Na investice v dopravě využije Praha 950,5 milionu Kč, které neutratila loni

Pražský magistrát bude moci letos využít na investice v dopravě peníze, které nestihl utratit v loňském roce. Jedná se o 950,5 milionu korun. Peníze byly určeny mimo jiné na stavbu komunikací, mostů, metra, křižovatek či lávek a parkovacích domů. Většinou se jedná o projekty, jejichž vybudování nelze stihnout v jednom roce. Vyplývá to z dokumentu, kterým převod peněz schválili pražští radní.

„V uplynulých čtyřech letech bylo zahájeno rekordní množství investic a nových projektů, jejich stavba je rozplánovaná na několik let po sobě v různých fázích. Například rekonstrukce Barrandovského mostu, stavba metra D, Štvanické lávky, Dvoreckého mostu, to všechno jsou stavby, které za jeden rok nestihnete,“ uvedl na dotaz ČTK náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). „Proto se pak účetně převádí mezi roky určené finanční prostředky, které jsou na tyto stavby schválené, do dalšího stavebního období,“ dodal.

Kromě výše zmíněných je v seznamu projektů, na které město převádí peníze z loňského do letošního rozpočtu, mj. také stavba Hornopočernické spojky, obchvat Písnice nebo propojení Svatovítské a Evropské ulice v Praze 6. Peníze jsou vyčleněny rovněž na revitalizaci náplavky u ledáren v Braníku, protipovodňová opatření nebo zahájenou stavbu multifunkčního dopravního centra na Malovance, odkud má být v budoucnu řízena pražská doprava. Investice jsou určeny rovněž na stavbu parkovacích domů nebo lávek pro pěší a cyklisty.

V letošním rozpočtu má město na investice v dopravě schválen rozpočet ve výši 6,66 miliardy korun, což je nejvíc ze všech oblastí. Peníze jsou navrženy na rozvoj tramvajových tratí, výstavbu nové vozovny v Hloubětíně nebo modernizaci zabezpečení metra a opravy jeho stanic. Investovat bude metropole také do oprav a výstavby ulic a rekonstrukce chodníků nebo opravy a výstavby mostů.

Pro letošek má metropole schválený rozpočet s příjmy 99,65 miliardy korun a výdaji 104,88 miliardy korun. Proti loňsku budou vyšší příjmy i výdaje, které ovlivňují ceny energií či mezd. Příjmy ovlivní inflace. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovná hlavní město mimo jiné penězi od státu.

Zdroj  :ČTK

Virgin Orbit pozastavuje činnost a posílá zaměstnance na neplacené volno

Společnost Virgin Orbit britského miliardáře Richarda Bransona ode dneška dočasně zastavuje činnost a téměř všechny zaměstnance posílá na neplacené volno. Firma se potýká s nedostatkem hotovosti a snaží se zajistit si více peněz. Ve středu o tom informovaly tiskové agentury. Virgin Orbit se zabývá vypouštěním satelitů, její sesterská společnost Virgin Galactic se zaměřuje na vesmírnou turistiku.

Šéf společnosti Dan Hart zaměstnancům na středeční poradě řekl, že účelem neplaceného volna je získat čas na dokončení nového investičního plánu. V práci zůstane příští týden jen hrstka lidí. Délka volna není jasná, Hart pracovníkům slíbil, že je bude informovat do poloviny příštího týdne.

„Virgin Orbit od 16. března 2023 zahajuje celopodnikovou provozní pauzu a v příštích týdnech poskytne aktuální informace o dalším provozu,“ uvedl podle agentury Bloomberg mluvčí firmy.

V lednu se společnosti nepodařilo poprvé vyslat družice ze západní Evropy. Cílem mise bylo vynést devět malých satelitů na nízkou oběžnou dráhu Země z Newquay v britském Cornwallu. Raketu vypustil speciálně upravený Boeing 747, později se však projevila anomálie. Družice, které raketa nesla, se nemohly uvolnit a byly ztraceny. Letoun 747, nazvaný Cosmic Girl, se bezpečně vrátil na základnu.

Neúspěch byl pro firmu velkou ranou a prohloubil její finanční potíže. Firma vinu přičítá uvolnění palivového filtru rakety při startu, což způsobilo přehřátí jednoho z motorů.

Virgin Orbit uvádí, že vyšetřování se chýlí ke konci a že další raketa s potřebnou úpravou je v závěrečné fázi montáže a testování.

Akcie společnosti po zveřejnění záměru pozastavit činnost odepsaly více než 50 procent hodnoty.

Zdroj  :ČTK

Ústecký kraj hledá dopravce pro páteřní železniční tratě na 15 let

Ústecký kraj vypíše veřejnou zakázku na zajištění železniční dopravy v regionu na 15 let od roku 2026. Předpokládaná výše zakázky je přes 18 miliard korun. O jejím vyhlášení rozhodli krajští radní, kteří o tom informovali novináře. Podrobnosti k zakázce budou v zadávací dokumentaci, kterou ještě nyní podle mluvčí kraje Magdaleny Fraňkové nelze v plné míře poskytnout.

Požadavky na stáří vozidel v zadání podle mluvčí není, nicméně v případě využití vozidel, která nebudou nová, musí být modernizovaná. Odhad ceny za kilometr je v zakázce zhruba 281 korun. Aktuálně se ceny, které platí dopravcům Ústecký kraj za kilometr, pohybují od 154 do 194 korun a budou se ještě valorizovat podle příslušných koeficientů, které vyhlásí Český statistický úřad.

Výběrové řízení se týká provozu vlaků na některých pátečních linkách v Ústeckém kraji jako je U1, která vede z Děčína přes Ústí a Most do Chomutova a Kadaně, U2 (Chomutov – Klášterec nad Ohří – Karlovy Vary), U3 (Děčín – Ústí nad Labem – Litvínov) a dalších. Dopravní obslužnost zajistí vybraní dopravci také na částech území okolních krajů (Karlovarského a Středočeského).

Zdroj  :ČTK

Německý parlament schválil financování dostupné měsíční jízdenky

Spolkový sněm dnes schválil financování dostupné celoněmecké jízdenky na městskou a regionální dopravu, cesta pro květnové zavedení lístku v ceně 49 eur (1180 Kč) měsíčně je tak otevřená. Dohodu dlouho komplikoval finanční spor mezi spolkovou vládou a regiony, spolková vláda ale nakonec souhlasila na jízdenku až do roku 2025 poskytovat 1,5 miliardy eur.

Součástí dohody je i to, že spolkový rozpočet pokryje polovinu veškerých dodatečných nákladů, které letos se zaváděním jízdenky vzniknou. Ruku pro návrh dnes zvedli poslanci vládních stran, tedy sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), proti byli konzervativci z unie CDU/CSU a zástupci populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Postkomunistická Levice se hlasování zdržela.

Deutschlandticket, jak se jízdenka pro Německo jmenuje, má zajištěné financování do roku 2025. O platbách na další roky rozhodnou vláda a regiony později, až fungování lístku vyhodnotí.

Nová jízdenka, která zjednoduší a zlevní pravidelné cestování, je nástupcem takzvaného devítieurového lístku. Ten vláda zavedla loni jako protiinflační úlevu na tři měsíce od června do srpna. Měsíční jízdenka za devět eur (220 Kč) se stala v Německu hitem a za její zachování se loni konala série manifestací. Také kancléř Olaf Scholz devítieurový lístek považuje za jedno z nejlepších opatření své vlády, jeho zachování ale z rozpočtových důvodů odmítl.

Zdroj  :ČTK

V Česku bylo loni zaregistrováno 1163 nových autobusů, na elektřinu jich bylo 40

V Česku bylo loni zaregistrováno 1163 nových autobusů a i přes postupnou snahu EU o přechod na nízkoemisní či bezemisní dopravu jich bylo 92 procent na naftu. Dřívější velké nákupy dopravců autobusů na stlačený zemní plyn (CNG) jsou kvůli drahému plynu minulostí. Elektrobusů, které jsou vhodné do městského provozu, bylo loni registrováno 40, o rok dříve pouhé dva.

Loňské nákupy elektrobusů znamenaly značný nárůst celkového počtu registrovaných. Na konci roku jich bylo v Česku provozu 144, z toho 60 v Moravskoslezském kraji, dalších 24 jezdí v Královéhradeckém kraji a 19 v Praze. Necelou polovinu (67) tvoří vozy českého výrobce SOR Libchavy, dalších 41 autobusů je od Škody a 24 od polského Solarisu. V zemích visegrádské čtyřky je Česko v poměru k počtu obyvatel největším provozovatelem elektrobusů. Ve čtyřnásobně větším Polsku jich je 162, na Slovensku jediný.

Ministerstvo dopravy předpokládá, že se bude počet elektrobusů dále zvyšovat díky dotačním výzvám. Jednu z nich vypsalo loni v říjnu ministerstvo pro místní rozvoj a žádosti je možné podávat do 31. srpna. „Další pozitivní vývoj bych očekával i v příštích letech, kdy se budou dokončovat další projekty podpořené z dotačních programů, ale kdy se hlavně začne stále více projevovat to, že objednavatelé veřejné dopravy musí plnit povinnosti vyplývající ze zákona o nízkoemisních vozidlech,“ uvedl pověřenec ministra dopravy po čistou mobilitu Jan Bezděkovský. Zákon o podpoře nízkoemisních vozidel, který nabyl účinnosti loni 1. prosince, mimo jiné stanovuje objednavatelům veřejné dopravy povinnost zajistit u nově uzavřených smluv určitý minimální podíl autobusů na alternativní paliva. Od nabytí účinnosti zákona do konce roku 2025 je tento podíl 41 procent, po tomto termínu 60 procent. Minimálně polovinu z uvedených procentních podílů musí představovat bezemisní autobusy, tedy autobusy elektrické, ať už bateriové či vodíkové.

Provozovatelé městské dopravy kromě nákupu bezemisních autobusů v posledních letech také rozšiřují trolejbusové a tramvajové provozy, které splňují požadavky na bezemisní dopravu. Trolejbusovou dopravu zavádí Praha, síť výrazně rozšířily například Jihlava a Teplice, elektrifikaci některých autobusových linek plánuje Brno.

Zdroj  :ČTK

Český železniční průmysl expanduje do zahraničí

Železnice má v Česku již téměř dvousetletou historii a samotný český železniční průmysl se rozrostl i výrazně za hranice naší země. Členové Asociace podniků železničního průmyslu (ACRI) působí aktuálně ve více než 20 zemích. Firmy tímto způsobem posilují své exportní zájmy.

Již nyní má export 60% podíl na celkové produkci. Právě díky zahraničnímu zastoupení jsou firmy odolnější v období krizí a mohou získávat další mezinárodní zakázky. Zahraniční expanze a vytváření synergií navíc pomáhá i k udržení domácí zaměstnanosti a navyšování objemu zakázek.

V průmyslu, více než kde jinde, jsou vidět multiplikační efekty, kdy jedno nové pracovní místo vytvoří v průměru dvě až tři pracovní místa ve službách. Je tedy jisté, že právě služby jsou na průmyslu závislé. Kde se daří průmyslovým podnikům, daří se i nabídce služeb. Právě zahraniční úspěchy pomáhají firmám přinášet další finance do české ekonomiky.

„Jen za poslední rok se členové ACRI rozšířili do několik zemí. Nejvíce expandoval největší český výrobce železniční vozidel Škoda Group, který má nově zastoupení v Itálii, Rakousku a Belgii. To tak firmě pomáhá získávat zahraniční zakázky, kde třeba vyrábí metro pro Varšavu nebo tramvaje pro sedm německých měst. Pro český průmysl můžou být klíčové i asijské země a zejména pak Indie, která je pro budoucí expanzi českých firem velkou příležitostí. Společnost DAKO-CZ, specialista na brzdové systémy pro kolejová vozidla, loni založila v Indii dva společné podniky a pro letošní rok zde plánuje založit i vlastní dceřinou společnost. Pro rozvoj zahraničních vztahů a expanzi jsou však důležité i cesty v rámci projektů ekonomické diplomacie, které pro naše členské firmy připravujeme na míru ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí,“ říká Marie Vopálenská generální ředitelka ACRI.

Velmi silné zastoupení mají české firmy pochopitelně na evropském trhu. Firma AŽD Praha, která se věnuje automatizaci dopravy, má v Evropě pobočky například v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Polsku, Slovensku, Srbsku i Turecku. V nedávné době navíc získala díky výborným referencím velkou zakázku na modernizaci železnice v Chorvatsku.

V portfoliu OLTIS Group jsou moderní informační systémy pro dopravu a logistiku či systémy na tvorbu jízdních řádů. Firma je tak nedílnou součástí železničních řešení. I o tento produkt je ve světě zájem a firma má tak kromě Česka svoji pobočku i na Slovensku, v Polsku či Maďarsku. Velký výrobní závod ve Finsku má Škoda Group, která zde produkuje moderní vlaky a tramvaje. Skupina má navíc dalších několik poboček i v Německu, Polsku, na Ukrajině apod.

Výrobce dvojkolí – společnost Bonatrans – má pobočku v Německu, což je jeden z klíčových evropských železničních trhů a společnost má tak větší šanci se utkat o velké tendry. Firma totiž nabízí velmi inovativní řešení kol pro vlaky, tramvaje či metro, které snižují hlučnost veřejné dopravy. Nicméně veliký potenciál vidí firma i v Asii, kde má hned dvě zastoupení, a to v Indii a Hong Kongu.

TTC MARCONI působí od roku 1993 na evropských telekomunikačních trzích jako systémový integrátor a významný dodavatel komunikačních sítí nové generace, a to zejména pro oblast kritické infrastruktury, energetiky, dopravy, veřejné správy, obrany a bezpečnosti. Zastoupení prostřednictvím poboček má TTC MARCONI například na Slovensku a Ukrajině.

Společnost První Signální zabezpečuje dopravu v metru i na tramvajových linkách a depech. V poslední době se zaměřuje i na segment Smart City. Se svými chytrými řešeními dobývá svět, kdy má zastoupení mimo Evropu (Slovensko, Polsko, Bulharsko, Finsko, Švédsko, Norsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Turecko) také v USA a Izraeli.

Co je nového v oboru železničního průmyslu se můžete dozvědět 11. května na Kolokvium ACRI. „Kolokvium českého železničního průmyslu ACRI je to pro nás jedna z klíčových akcí letošního roku. Akce se zúčastní ministr dopravy, zástupci ministerstev a dalších organizací zabývající se dopravou, kteří diskutují se zástupci firem o aktuálních tématech,“ doplňuje Marie Vopálenská.

Zdroj : ACRI

Slovensko má být proti zákazu spalovacích motorů v autech, uložil výbor sněmovny

Slovensko se má přidat v Evropské unii k zemím, které jsou proti zákazu prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory po roce 2035. Ministrovi životního prostředí Jánu Budajovi to dnes uložil výbor slovenské sněmovny pro evropské záležitosti, který schvaluje stanoviska Slovenska k návrhům právně závazných aktů EU. Ministerstvo uvedlo, že rozhodnutí výboru vylučuje jakoukoliv možnost kompromisu.

Podle usnesení se má Slovensko bezodkladně přidat k Česku, Německu, Polsku a Itálii, jež požadují dodatečné záruky především v souvislosti s možným dalším využíváním syntetických paliv ve spalovacích motorech.

„Co je ovšem závažnější, poslanci usnesením ukládají povinnost hlasovat proti úplnému zákazu uvádění nových spalovacích motorů po roce 2035, a to i v situaci, kdy by se Slovensku a ostatním státům blokující menšiny vyšlo plně vstříc v otázce syntetických paliv nebo technologické neutrality,“ informovalo ČTK ministerstvo životního prostředí. Dodalo, že takový postoj nevysílá dobrý politický signál o Slovensku jako o důvěryhodném a předvídatelném evropském partnerovi.

Automobilový průmysl je hlavním motorem ekonomiky Slovenska. Země si i loni udržela v přepočtu na obyvatele pozici největšího výrobce automobilů na světě. Na Slovensku montují vozidla automobilky Jaguar Land Rover, Kia, Stellantis a Volkswagen. K nim se v budoucnu zařadí švédská automobilka Volvo Cars, která loni v létě oznámila, že postaví na východě Slovenska závod na výrobu elektrických aut.

Podle už opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) bývalého ministra hospodářství Richarda Sulíka by zákaz spalovacích motorů mohl ohrozit slovenské hospodářství. Strana uvedla, že na Slovensku je registrováno jen asi 6000 elektromobilů, což označila za důsledek toho, že vozidla s elektrickým pohonem jsou pro běžné obyvatele příliš drahá.

Zdroj  :ČTK

Vláda schválila novelu, která stanovuje lhůtu pro povolení dopravních staveb

Vláda dnes schválila novelu liniového zákona, která stanovuje čtyřletou lhůtu pro udělení povolení pro nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Novela, která převádí do českého práva evropskou směrnici, podle něj poslouží jako pojistka, doufá, že se stavby i bez ní budou povolovat rychleji. Zákon ještě bude muset posoudit Parlament.

Novela stanoví, že úřady musí vydat stavební povolení do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady, včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí (EIA). Úprava se bude vztahovat na významné dopravní stavby, u nichž budou investiční náklady nejméně 7,5 miliardy korun. Podmínkou není, aby byly součástí přeshraniční stavby, zdůraznil Kupka.

Podle něj by novelu bylo možné využít pro některé nejdůležitější dálniční stavby, jako jsou D11, D35, D6 a D52. Uplatnit by ji mělo být možné i na severní část pražského okruhu, kde Ředitelství silnic a dálnic podle Kupky finišuje přípravu pro posouzení EIA.

Ministr zároveň zdůraznil, že novela zákona má sloužit především jako pojistka nejzazší lhůty pro povolování dopravních staveb. „My pevně doufáme, že se podaří získávat ta povolení dříve než ve lhůtě čtyři roky,“ řekl. Vláda podle Kupky směřuje k tomu, aby se podařilo napravit historický dluh Česka při budování dopravní infrastruktury.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář