Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) upřednostňuje při výstavbě rychlotrati mezi Prahou a Drážďany variantu jednoho dlouhého tunelu pod Krušnými horami. Martin Walden z koncernu DB k tomu v prohlášení uvedl, že takové řešení je z ekologických, dopravních a technických ohledů to nejvýhodnější.
Experti DB prověřovali variantu v podobě jediného tunelu o délce 30 kilometrů a možnost dvou tunelů, které by byly dlouhé 27 kilometrů a 2,5 kilometru. V případě druhé varianty by bylo potřebné vybudovat ještě 500metrový most nad údolím řeky Seidewitz. Dráhy se ale rozhodly podpořit první variantu, kdy úsek pod Krušnými horami bude veden v jediném tunelu. Zhruba polovina podzemní trasy bude v Sasku, čímž se tunel stane nejdelším v Německu.
„Těší nás, že varianta s jediným tunelem, kterou podporoval i region, se po podrobném prověřování ukázala jako ta nejlepší pro vedení tratě,“ řekl Walden. Německé dráhy nyní předloží dokumenty Spolkovému sněmu, který by mohl o financování tunelu rozhodnout ještě do německých parlamentních voleb v roce 2025.
Rychlotrať podle saského ministra hospodářství, práce a dopravy Martina Duliga potřebuje naprostou prioritu. „Urychlení projektu je důležité i pro získání podpory z fondů Evropské unie,“ uvedl. K vybrání varianty s jedním delším tunelem poznamenal, že ho to těší, protože právě toto řešení obyvatelé regionu upřednostňují.
Vlaky z tunelu, který na české straně začne nedaleko Ústí nad Labem, vyjedou u saského města Heidenau, odkud budou pokračovat do Drážďan. V tomto úseku, který už povede po povrchu, bude pro hladký provoz podle DB potřeba vybudovat 46 kilometrů kolejí se zhruba 90 novými výhybkami.
Stavba prvního úseku nového železničního spojení z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan by měla začít v roce 2027. Cesta z hlavního města České republiky do saské metropole se po dokončení celé trati zkrátí ze současných 2,5 hodiny na jednu hodinu. Do Ústí nad Labem pojede vlak z Prahy asi 30 minut.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil investiční skupině Penta koupit prostřednictvím Penta Real Estate firmu ČSAD Praha Holding, která v hlavním městě vlastní autobusové nádraží Florenc a přilehlé pozemky. Úřad o tom informoval na internetových stránkách. Cenu transakce firmy nezveřejnily.
Penta Real Estate koupila mateřskou společnost ČSAD Praha Holding, Rextim Holding. „Úřad zjistil, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto vydal rozhodnutí o povolení spojení, které již nabylo právní moci,“ uvedl ÚOHS.
Autobusové nádraží Florenc stojí na lukrativních pozemcích, jeho horní část spadá do katastru Nového Města, dolní část do Karlína. V minulosti chtěla skupina Penta pozemky ČSAD Praha Holding, které k nádraží přiléhají, koupit. ČSAD ale v roce 2016 oznámila, že na nich postaví vlastní projekt. V něm chtělo ČSAD změnit brownfield v okolí nádraží Florenc na městský komplex.
Generální ředitel ČSAD Praha Holding Pavel Vráblík v červnu ČTK řekl, že v projektu Florenc 21 bude autobusové nádraží součástí nové budovy, kde budou kancelářské prostory a byty. Investice tehdy odhadl na několik miliard korun.
Největším autobusovým nádražím v České republice denně projede zhruba 450 autobusů. Vráblík v červnu odhadl, že nádražím v roce 2019 prošlo deset milionů lidí, po pandemii číslo kleslo asi o milion. Provoz na nádraží zajišťuje zhruba 100 dopravců. Mezi ty s největším podílem průjezdů patří FlixBus a RegioJet. Autobusové nádraží Florenc využívá zejména mezinárodní a dálková doprava.
Firma ČSAD Praha Holding vznikla v roce 2004 a je nástupcem zaniklé společnosti ČSAD ÚAN Praha Florenc a ČSAD Praha Pankrác. V roce 2006 vznikla společnost Rextim Holding. Za rok 2022 vykázala obrat 423 milionů korun, zisk po zdanění byl 358 milionů korun. Třetinu v Rextim Holding vlastní společně Roman Šplíchal a Ivana Šplíchalová.
Penta Investments je středoevropská investiční skupina, která byla založena v roce 1994. Je aktivní zejména ve zdravotnictví, finančních službách, výrobě, maloobchodu, v realitním developmentu a médiích. Její portfoliové společnosti zaměstnávají více než 40.000 lidí. Penta působí ve více než deseti zemích Evropy, svoje zastoupení má v Praze, Bratislavě a Varšavě. Hlavními spolumajiteli jsou podnikatel Marek Dospiva a rodina Jaroslava Haščáka.
Loni skupina vykázala čistý zisk 11,6 miliardy korun, firmy v jejím portfoliu dosáhly tržeb 192 miliardy korun. Vlastní kromě jiného mediální firmy Vltava Labe Media a News and Media Holding, sázkovou Fortuna Entertainment Group, firmy Dr. Max, Empik, Slovalco a řetězec Penta Hospitals, který vlastní nebo provozuje pět nemocnic akutní péče, dvě nemocnice následné péče a 25 zařízení pobytových sociálních služeb Alzheimer Home.
BERICAP představí své inovativní portfolio se zaměřením na osvědčené Clip Aside Tethered Caps Uzávěry spojené s láhví) na BrauBeviale v Norimberku (stánek 219, hala 4) od 28. do 30. listopadu.
BrauBeviale 2023 v Norimberku bude letošní poslední evropskou veletržní zastávkou společnosti BERICAP, jednoho z předních světových výrobců plastových a hliníkových uzávěrů. Společnost bude prezentovat udržitelná a uživatelsky přívětivá řešení pro nápojový sektor pod svým sloganem „Welcome to Captown“. Návštěvníci si je mohou podrobněji prohlédnout v rámci proklamovaného „Beverage Hills“ na stánku BERICAP. Chybět nebudou trendová pevně přichycená víčka (Tethered Caps),líbivé dynamické uzávěry Sport Caps, ani designové hliníkové uzávěry na vína a alkohol. Každá zóna bude poskytovat komplexní přehled o konkrétní kategorii produktů.
Trendová „Clip Aside Tethered Caps“ určitě osloví
Směrnice EU 2019/904 stanoví, že nejpozději do 3. července 2024, musí na nápojových lahvích o objemu do tří litrů po otevření zůstat plastové uzávěry připevněné. BERICAP je již optimálně připraven splnit tento požadavek a v současnosti již více než 5 miliard nápojových lahví bylo naplněno a prodáno s uzávěry Clip Aside. Toto číslo stále roste, a roste i portfolio těchto typů uzávěrů pro různé druhy hrdel PET lahví( od 26 do 38 mm) v různých kategoriích nápojů, včetně sycených nealkoholických nápojů (CSD), vody, džusů a čajových nápojů, včetně i mléka. V současnosti Clip Asides se využívají na více než 70 plnicích linkách napříč všemi kategoriemi nápojů. Návštěvníky v této kategorii určitě zaujmou „připoutané“ uzávěry BERICAP, zejména možnost 180stupňového otevírání s intuitivní manipulací
Kategorie sportovních uzávěrů se rozšiřuje
Sportovní čepice „Mayence“ a „Biarritz“ a také prémiový uzávěr „Monet“ jsou navrženy pro pohodlnou konzumaci nápojů na cestách. Lze je ovládat jednou rukou (úhel otevření 180°) a jsou i opatřeny charakteristickým prvkem pro detekci neoprávněné manipulace. Jednodílný BERICAP „Biarritz“ spojuje moderní design s intuitivní manipulací a je vhodný pro všechny typy aseptického plnění. Dvoudílný sportovní uzávěr BERICAP „Mayence“ může mít dvoubarevné provedení a je vhodný pro mokré aseptické plnění. BERICAP „Monet“, dvoudílný (pro oba typy aseptického plnění) prémiový uzávěr, je vybaven dobře viditelným kroužkem proti neoprávněné manipulaci v kontrastní barvě mezi tělem a uzávěrem – a výrazné okénko na uzávěru jasně ukazuje, zda uzávěr již byl uzavřen. Příznivé jsou nové uzávěry i z hlediska recyklace, protože jsou monomateriálového charakteru.
Hliníkové a bezpečnostní uzávěry pro trh s vínem a lihovinami
Řada hliníkových uzávěrů MALA hraje důležitou roli v rámci celého portfolia BERICAP na BrauBeviale. Tato kategorie pokrývá řešení od jednoduchých hliníkových uzávěrů ROPP až po vysoce složité bezpečnostní uzávěry. Umožňuje také společnosti BERICAP vyhovět individuálním požadavkům a preferencím zákazníků a nabídnout komplexní řadu dekoračních a designových řešení přímo na míru zákazníka.
Český trh průmyslových nemovitostí zažívá v roce 2023 velký rozmach stavební aktivity. I když je současné době ve výstavbě více než 1,5 milionu m2, nově dokončených projektů je málo a míra neobsazenosti nadále zůstává pod 2 %.
Celková nabídka moderních industriálních prostor v České republice během 3. čtvrtletí 2023 vzrostla pouze o 182 200 m2 a na konci září tak činila 11,44 milionu m2. Nájmy se po raketovém růstu v průběhu posledních tří let stabilizovalo a koncem září se pohybovalo mezi 7,50 – 7,70 euro za m2 měsíčně za sklad a 9,50 – 12,50 euro za m2 měsíčně za kancelářský vestavek. Vyplývá to z průzkumu společnosti Colliers, předního poskytovatele diverzifikovaných profesionálních služeb v oblasti komerčních nemovitostí a správy investic.
„Tempo dodávání nových projektů na trh je nižší, než jsme očekávali. Oproti předpokladům, které počítaly s dodáním zhruba 300 000 m2 každé čtvrtletí letošního roku, bylo za první tři kvartály dodáno pouze 653 200 m2,“ komentuje Josefína Kurfürstová, analytička společnosti Colliers, a dodává: „Důvodem menšího množství dokončených a dodaných projektů ovšem není jen zpomalování trhu a odsouvání některých projektů jak ze strany nájemců, tak i developerů, ale především vzrůstající množství spekulativně stavěných projektů, u kterých je stavba často zakonzervována v pokročilé fázi. S dokončením se vyčkává až na vhodné nájemce.“
Některé z těchto trendů vychází ze situace dvou předchozích let, během nichž se developeři a nájemci museli potýkat s krizemi v oblasti dodavatelských řetězců a energií, inflací a obtížnějším financováním zapříčiněným vyššími úrokovými sazbami a poklesem návratnosti investic. Zatímco v letech 2021 a 2022 poptávka rostla, nabídka stagnovala kvůli neočekávaným globálním krizím jako byl nedostatek stavebních materiálů, jejich zvýšená cena a zdražování dalších vstupů kvůli inflaci. Developeři se tedy v současnosti snaží vytvořit flexibilní nabídku, díky které by mohli rychle reagovat a uspokojit poptávku investorů a nájemců bez dlouhých průtahů.
Neobsazenost zůstává pod 2 %
Přestože neobsazenost během roku 2023 mírně vzrostla a na konci 1. pololetí dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední 2 roky, v uplynulém kvartále opět klesla o 22 bazických bodů na 1,49 %. Do značné míry to souvisí s měnící se strategií výstavby a zmíněnou snahou zakonzervovat rozestavěné stavby do doby, než se pro ně najdou vhodní nájemci. Neobsazenost se tedy bude s největší pravděpodobností i nadále pohybovat mezi 1 a 2 %. „Český trh má jednu z nejnižších neobsazeností v Evropě. Vzhledem k tomu, že zde nejsou takřka žádné moderní prostory k okamžitému pronájmu, nejde bohužel o projev zdravého trhu. Pokud se nezvýší množství spekulativně postavených prostor dodaných na trh či nenastane ekonomická krize, která donutí nájemce opustit své prostory, situace se v nejbližší době nezmění,“ vysvětluje Josefína Kurfürstová.
Realizovaná poptávka indikuje blížící se období nejistoty
Poptávka ve 3. kvartále letošního roku prudce klesla a dosáhla celkem 181 600 m2, což je v meziročním srovnání 62% pokles. Čistá realizovaná poptávka činila 141 000 m2, což je meziroční pokles o 60 %. „Ve druhém kvartále jsme zaznamenali zvýšené množství přejednání, což pomohlo udržet celkový objem realizované poptávky poměrně vysoký, ve třetím kvartále však jejich množství dramaticky pokleslo,“ doplňuje Josefína Kurfürstová. Přejednání smluv tvořilo ve 3. čtvrtletí pouhých 19 % veškeré aktivity, kterou tak z většiny tvořily nové pronájmy a předpronájmy. Zpomalení patrné na trhu může být způsobené celou řadou faktorů, z nichž nejvýznamnější roli hraje pravděpodobně zpomalení globální ekonomiky. To má za následek delší rozhodovací procesy a zvýšenou opatrnost firem, které se tak snaží ochránit před možnou krizí, snížit náklady či ceny vstupů.
Zdroj: Colliers
Nájmy se stabilizují
Nejvyšší dosahované tržní nájemné v České republice během posledních 3 let raketově vzrostlo z hodnot kolem 5 euro za m2 měsíčně na současných více než 7,5 euro za m2 měsíčně. V blízké budoucnosti neočekáváme výraznější výkyvy směrem dolů či nahoru. Nájemné za nejžádanější lokality se ve 3. čtvrtletí 2023 pohybovalo mezi 7,50 – 7,70 euro za m2 měsíčně za sklad a 9,50 – 12,50 euro za m2 měsíčně za kancelářský vestavek. Servisní poplatky se pohybují mezi 0,75 – 1,00 euro za m2 měsíčně.
Developeři stále vidí v českém trhu potenciál
I přes horší výsledky třetího kvartálu je patrné, že developeři v českém trhu i nadále vidí potenciál, což dokazuje mimo jiné i neustále rostoucí zásoba projektů pro novou výstavbu. Neexistuje žádný jasný indikátor krize a podmínky na trhu zůstávají z velké části stabilní a v porovnání s jinými evropskými trhy si český trh vede dobře.
Cestující využívající veřejnou dopravu na či z Letiště Václava Havla Praha již brzy čeká velká změna. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Škoda Group v konsorciu s polským výrobcem Solaris Bus & Coach dnes na veletrhu Czechbus 2023 v pražských Letňanech představily dlouho očekávaný tříčlánkový, téměř 25metrový bateriový trolejbus Škoda–Solaris 24m. DPP objednal 20 těchto vozidel pro linku v úseku Nádraží Veleslavín – Letiště Praha, která se po dokončení elektrifikace změní z autobusové linky č. 119 na trolejbusovou č. 59. Škoda–Solaris 24m budou vůbec nejdelšími trolejbusy využívanými v MHD v ČR. DPP se stane jejich prvním českým provozovatelem, Praha pak prvním městem v ČR, kde budou jezdit. Jejich nasazení přispěje nejen k významnému zvýšení přepravní kapacity na lince mezi Nádražím Veleslavín a Letištěm Praha, ale i zlepšení komfortu cestujících při současném snížení emisí skleníkových plynů i hladiny hluku.
„Z nejdelšího vyrobeného trolejbusu jsme opravdu nadšení. Není to jen další typ vozidla a rozšířené portfolio, je to i symbol změny v úrovni a kapacitě cestování. Věříme, že cestující novinku ocení. A obavy nejsou nutné ani u řidičů samotných trolejbusů ani těch kolemjedoucích. Tříčlánkový trolejbus se i přes svoji délku ovládá velmi dobře, jeho řízení a manévrování je srovnatelné s běžnými kloubovými trolejbusy. V neposlední řadě máme možnost podílet se na znovuzavádění trolejbusové dopravy do pražských ulic, což nás doopravdy těší. Škodovka byla součástí mnoha historických okamžiků a ceníme si toho, že opět můžeme stát u něčeho tak významného,“ uvedl Radek Svoboda, Managing Director Components & Bus Mobility ve Škoda Group.
„Nové tříčlánkové trolejbusy přinesou Praze a na linku mezi Nádražím Veleslavín a Letištěm Praha několik vylepšení ve srovnání se stávajícím stavem, kdy na ní jezdí kloubové naftové autobusy. V první řadě výměnou stávajících autobusů za velkokapacitní trolejbusy navýšíme na lince přepravní kapacitu minimálně o čtvrtinu až 30 %. Zvýšíme tím pohodlí pro cestující, kteří budou mít také více prostoru pro svá zavazadla. Dalšími pozitivy zejména pro životní prostředí bude úspora zhruba 690 tisíc litrů nafty a současně snížení emisí CO2 o cca 1850 tun, v obou případech na roční bázi. Preferovaným výhledovým řešením je samozřejmě vybudování železničního spojení na pražské letiště. Autobusová linka č. 119 je po lince č. 140 teprve druhá v pořadí, kde připravujeme zavedení moderních bateriových trolejbusů s kombinací provozu částečně pod trolejí a částečně na baterie. Kromě nich má DPP v různé fázi projektové přípravy dalších 13 městských autobusových linek a ve spolupráci se Středočeským krajem i první příměstskou, které se postupně do roku 2030 změní na trolejbusové. Po více než 50 letech od ukončení provozu skutečně vracíme do Prahy trolejbusy – lokálně bezemisní typ přepravy, který do kopcovitého profilu města vždy patřil. V současné době má Praha ze všech měst v ČR, kde jezdí trolejbusy, nejmenší trolejbusovou síť. Pokud se nám povede zrealizovat všechny rozpracované projekty, bude mít trolejbusová síť v Praze téměř 100 kilometrů a bude pravděpodobně nejdelší v ČR,“ říká Zdeněk Hřib,
1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.
„Nesmírně nás těší, že u tohoto elektrifikačního projektu vše postupuje podle harmonogramu. Výstavba infrastruktury v garáži Řepy a trolejbusové tratě na Letiště Václava Havla Praha se dostává do finální fáze s plánovaným dokončením na konci února příštího roku. Dnes představujeme veřejnosti první velkokapacitní trolejbus, dokonce s malým předstihem oproti harmonogramu. Pevně věřím, že se výrobci i nám podaří získat všechna nezbytná povolení, abychom jej na přelomu listopadu a prosince mohli poprvé vypravit, zatím na již dokončenou trolejbusovou trať z Palmovky do Čakovic a Miškovic a zahájit tak první etapu homologace vozidla. Nejdříve bez cestujících, během které je nutné najezdit 5 tisíc kilometrů. Po dosažení této mety se vozidlem budou moct svézt první cestující. Začne totiž druhá etapa homologace, tj. provoz vozidla s cestujícími, kdy je nutné najezdit až 15 tisíc kilometrů. Abychom to vše stihli, v lednu předpokládáme nasazení také druhého vozidla. Pokud vše dopadne podle plánu, v polovině února bychom si měli převzít všech 20 trolejbusů a následně v průběhu března 2024 zahájit jejich provoz již na lince č. 59 na letiště,“ dodává Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.
Předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos trolejbusové spojení letištních terminálů s centrem velmi podporuje: „Zvýší se komfort pro cestující i všechny zaměstnance. Zároveň musím ocenit, že koncept zapadá do naší ESG strategie. Snižování emisí, hluku na letišti a jeho okolí je naším dlouhodobým cílem a snažíme se do něj zapojovat i letištní partnery, kterým Dopravní podnik hl. m. Prahy bezesporu je. Ideální spojení dopravy z letiště do centra a zpět pak ale bude až kolejové napojení.“
DPP si od konsorcia Škoda Group a Solaris Bus & Coach objednal celkem 20 tříčlánkových bateriových trolejbusů Škoda–Solaris 24m v celkové hodnotě 620 milionů Kč. Se svou délkou 24,7 metrů se stanou vůbec nejdelšími trolejbusy provozovanými v České republice. Vozidlo pojme až 179 cestujících, z toho 54 sedících. Pětidvéřová konstrukce urychlí výměnu cestujících a umožní pohodlný pohyb pasažérů se zavazadly. Chybět nebude ani plnohodnotný odbavovací a informační systém s bezhotovostním prodejem jízdenek a automatickým počítáním cestujících, výkonná klimatizace nebo komplexní monitorovací systém s kamerami v interiéru i exteriéru, které mimo jiné zajistí řidiči dostatečný přehled o situaci okolo vozidla. Projekt elektrifikace linky č. 119 je zařazen do mezinárodního projektu EBRT2030 v rámci vědecko-výzkumného programu Horizon Europe.
Pardubický magistrát udělal změny v dopravě před vjezdem do podzemních garáží u nákupního střediska v centru města. Díky nim by se v garážích neměla hromadit auta, což tam zvyšovalo koncentraci oxidu uhličitého. ČTK to řekl vedoucí odboru dopravy Jiří Zubák. Úpravy mají zlepšit situaci na hlavní křižovatce, aby byla ve špičkách průjezdná a nekolabovala tam doprava.
První dopravní opatření udělal magistrát v úterý 7. listopadu. Podjezd do garáží Paláce Pardubice osadil mobilní červenobílou zábranou. Řidiči od té doby nemohli od křižovatky z Hradecké ulice odbočit do obchodního centra. Museli jet kousek dál na kruhový objezd a vrátit se zpět. Z centra pak vyjížděli jen jedním směrem, a to ke křižovatce na Hradecké ulici.
Ode dneška odbor dopravy provedl mírnou úpravu. Auta tak mohou vyjíždět z Paláce Pardubice i doleva směrem na Závodu míru, což předtím možné nebylo. V mobilní zábraně, která je jako skládačka složená z červených a bílých dílů, vytvořil odbor dopravy průjezd pro vyjíždějící auta.
„Předtím se mohlo odbočit směrem na Wonkův most nebo Masarykovo náměstí. Teď bude možné odbočení do ulice Závodu míru. Změnu jsme provedli, protože se uvnitř Paláce Pardubice začaly hromadit osobní automobily, které vytvářely vysoký obsah CO2 a hrozilo spuštění požárních alarmů,“ řekl vedoucí odboru.
Odbor po konzultaci s policií dopravní změny zaváděl, protože kolem Paláce Pardubice vede hlavní objízdná trasa kvůli mostu kpt. Bartoše, kde je od února kyvadlová doprava. Situace na hlavní křižovatce u obchodního centra byla často nebezpečná. „Najížděla tam auta, zablokovala celou křižovatku. Docházelo k ohrožení průjezdu vozidel IZS, sanitek, hasičů, vozy MHD měly zpoždění,“ řekl Zubák.
Po Hradecké ulici denně projede 23.000 aut. Nové dopravní opatření podle vedoucího odboru pomohlo, křižovatka se uvolnila. „Teď ke křižovatka relativně průjezdná. V minulosti doprava stála až k Polabinám,“ řekl Zubák. Dopravní zkoušku teď zažije lokalita v pátek, protože obchodní centrum slaví 15 let existence a pořádá akce. Očekává se koncentrace vozidel a dopravní problémy, dodal Zubák.
Řidiči ČSAD Autobusy České Budějovice se k pondělní stávce proti krokům vlády připojí symbolicky. Stávkovat budou někteří zaměstnanci firem Motor Jikov, budějovické firmy Kern-Liebers CR, strakonické ČZ či některých nemocnic. Ke stávce se nepřidá skupina GW Jihotrans, která provozuje vlaky a autobusy. Do stávky se nezapojí ani řidiči autobusů táborské dopravní společnosti Commet Plus, řekl ČTK ředitel divize autobusové dopravy Aleš Melich. Zmínění tři dopravci patří podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) k hlavním v kraji. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dnes uvedl, že v části jižních Čech by se mohla v pondělí přerušit doprava.
Zaměstnanci největší české mlékárny Madeta podpoří stávku, ale uvedli, že firmě nevzniknou ekonomické škody. Jen symbolicky se přidají i někteří zaměstnanci firmy Robert Bosch. ČTK to zjistila u zástupců firem a odborářů. Mluvčí holdingu Jihočeské nemocnice Kateřina Koželuhová ČTK sdělila, že nemá informace o tom, že by se nemocnice k protestní akci připojily. Pivovar Budějovický Budvar počítá po dohodě s odbory se standardním pondělním provozem, sdělila ČTK dnes večer manažerka komunikace Budvaru Gabriela Kudrnáčová.
„Řidiči jsou v tom rozumní. Přišla za mnou odborová organizace, že by se ke stávce ráda připojila, ale tak, aby neohrozila dopravu. To znamená, že si vezmou výstražné vesty, placky a tímto symbolickým způsobem chtějí stávku podpořit. Nechtějí si brát cestující jako rukojmí, nicméně ať jsou to zaručené mzdy, ať je to minimální mzda, energetické věci, které na ně přicházejí, s tím se nechtějí ztotožnit a chtějí vyjádřit podporu odborové organizaci,“ řekl ČTK generální ředitel ČSAD Autobusy České Budějovice Vladimír Homola.
Naopak skupina GW Jihotrans se ke stávce nepřipojí, řekl dnes ČTK generální ředitel skupiny Robert Krigar. Do skupiny patří i GW Train Regio, po Českých drahách druhý největší regionální dopravce v ČR. Skupina má kolem 900 zaměstnanců. Jezdit by měly i autobusy táborské firmy Commet Plus. „Odbory mi zatím říkaly, že stávkovat nebudou,“ řekl Melich.
Budějovická firma Robert Bosch, která je s 3500 pracovníky jedním z největších zaměstnavatelů v kraji, stávkovat nebude. „V budějovickém Boschi žádná stávka nebude. Zaměstnavatel ani odbory to nepovažují za rozumné, protože teď probíhá kolektivní vyjednávání (o mzdách na další rok). Zaměstnavatel nemůže za chyby vlády a bylo by špatné, kdyby tím byl nějak postižený. Zaměstnance, kteří projeví zájem jet v pondělí na demonstraci do Prahy, uvolníme. Ostatní zaměstnanci vyjádří svou podporu tím, že budou mít na sobě předměty, které dostaneme od odborového svazu Kovo. Požádali jsme je, aby si vzali zelené vesty, shromáždíme se a vyfotíme se v různých částech firmy,“ řekl ČTK zástupce odborářů v Boschi Stanislav Jindra.
V největší české mlékárně Madeta s 1500 zaměstnanci bude mít podpora stávky zřejmě také jen symbolický charakter. Odboráři požádali firmu, aby jim umožnila se k protestu připojit. „Přesný rozsah protestu a počet zapojených zaměstnanců nám není znám, ale ze strany oborů jsme byli ubezpečeni, že související kroky a akce budou takové, aby nevznikly žádné ekonomické škody v našich provozech. V projevech protestu jim tedy nebudeme nijak bránit,“ sdělil ČTK personální ředitel Madety Pavel Buryánek.
Zmocněnec odborového svazu Kovo za Jihočeský kraj Jan Janoušek ČTK řekl, že se k protestu připojí některé nemocnice. Třeba v táborské by měl být v pondělí mítink. „Podporují to i zaměstnavatelé, zaplatí třeba autobus do Prahy na protest. Někteří zaměstnanci budou v Praze nebo budou dělat mítinky na pracovištích. Ve strojírenských podnicích to budou převážně malá setkání, lidé budou mít placky, náramky,“ řekl Janoušek.
Do stávky v pondělí 27. listopadu proti krokům vlády se zapojí víc než polovina členů odborů ČMKOS. Zúčastnit se mají odboráři z desítky svazů, řekl dnes na tiskové konferenci v Praze předseda centrály Josef Středula. ČMKOS zastřešuje na 270.000 odborářů z 31 svazů. Plánují se zapojit i dopravní odbory. Doprava by se mohla přerušit v části jižních Čech od půlnoci do pondělního poledne, uvedl předák.
Státní společnost Čepro, která provozuje síť čerpacích stanic EuroOil, kupuje konkurenční síť Robin Oil. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval na svých internetových stránkách. Čepro akvizici zatím nechce komentovat.
„K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít zejména v oblastech maloobchodního prodeje pohonných hmot a doplňkového zboží na čerpacích stanicích a velkoobchodního prodeje pohonných hmot na území České republiky. Rozhodnutí ve výše uvedené věci dosud nebylo vydáno,“ uvedl úřad v oznámení.
„Bohužel nemůžeme říct žádné informace k případům, které doposud nejsou uzavřené. Jakmile to bude možné, zákazníky i veřejnost o nových skutečnostech informujeme,“ řekl ČTK mluvčí společnosti Čepro Marek Roll. Dodal, že společnost chce postupně rozšiřovat svou síť čerpacích stanic EuroOil, když například letos na jaře firma zprovoznila pět nových stanic.
Ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že rozhodnutí o nákupu společnosti Robin Oil učinilo vedení Čepra a je za něj odpovědné. Společnost ale s ministerstvem, které je jejím stoprocentním vlastníkem, transakci konzultovala. „Tuto akvizici, která znamená rozšíření počtu čerpacích stanic Čepra, považujeme vzhledem k chování a vývoji trhu s pohonnými hmotami za rozumnou,“ uvedlo ministerstvo.
Společnost Čepro se zabývá přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů a provozuje v Česku sít čerpacích stanic EuroOil, která má podle internetových stránek firmy 200 stanic, což ji řadí na třetí místo v počtu čerpacích stanic v Česku a na čtvrté místo podle objemu prodeje pohonných hmot . Vlastní ji stát, jediným akcionářem je ministerstvo financí. Podle výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin, mělo Čepro v roce 2022 obrat 91 miliard korun, zisk po zdanění dosáhl 1,6 miliardy korun.
Společnost Robin Oil patří podnikateli Jiřímu Zoubkovi, byla do obchodního rejstříku zapsána v roce 1994, v současnosti má přes sedmdesát čerpacích stanic. Podle účetní závěrky zveřejněné ve Sbírce listin měla firma loni obrat 5,5 miliardy korun a čistý zisk 83 milionů korun.
Obě firmy patří mezi sedm největších vlastníků čerpacích stanic v zemi. ÚOHS bude posuzovat, zda jejich spojení ovlivní hospodářskou soutěž na trhu s pohonnými hmotami. Úřad teď buď do 30 dní konstatuje, že spojení firem nebude mít za následek porušení hospodářské soutěže a fúzi povolí, nebo může řízení pokračovat až pět měsíců, v takovém případě stanoví pro spojení firem podmínky. Spojení obou společností bude platné až po rozhodnutí úřadu.
První z dvanácti potřebných pozemků pro realizaci stavby třetí etapy tramvajové trati již brzy bude v majetku města. Díky vstřícnému přístupu majitelky se podařilo vykoupit část jejího pozemku, kterou město potřebuje pro stavbu pokračování tramvajové trati od Schweitzerovy po Jižní ulici. V jednání s dalšími majiteli se pokračuje, snahou města je nabýt potřebné pozemky do konce roku 2024.
„Pro třetí etapu, která by měla na stávající tramvajovou trať navázat za obchodním domem Billa od zastávky U Kapličky a vést podél Schweitzerovy ulice až k zastávce Jižní, už máme hotovou projektovou dokumentaci pro územní řízení i vydané územní rozhodnutí. Zbývá nám tedy dokončit výkup pozemků, které pro stavbu potřebujeme. První potřebnou část se nám podařilo vykoupit za 3000 korun za metr čtvereční, což je o něco více, než je cena obvyklá, ale stále v normě, pokud se jedná o výkup pozemku pro stavbu ve veřejném zájmu,“ vysvětlil investiční náměstek primátora města Olomouce Miloslav Tichý. Město se rovněž zavázalo zajistit majitelce přístup ke zbývající části jejího pozemku.
Dalších jedenáct pozemků potřebných pro stavbu pokračování tramvajové trati chce město vykoupit v průběhu příštího roku. Jejich získání je podmínkou pro vydání stavebního povolení.
Poslední třetí etapa tramvajové trati na Nové Sady a Povel naváže na loni dokončenou druhou etapu a bude končit u křižovatky s ulicemi Slavonínská a Jižní, kde vznikne dvoukolejné koncové obratiště se sociálním zařízením řidičů včetně odstavení a otáčení autobusů v obratišti. Vysazena bude také liniová zeleň jako součást systému sídelní zeleně. Celkové náklady na stavbu by měly být přibližně 130 milionů korun, přičemž převážná část nákladů má být hrazena prostřednictvím evropských fondů (Operační program Doprava).
Společnost CID International, která je partnerem skupiny OLTIS Group, bude v nově budovaném kontejnerovém terminálu kombinované dopravy společnosti České přístavy v Ústí nad Labem v nejbližší době implementovat systém KONTI.
Jedná se o softwarepro řízení a obsluhu kontejnerových a multimodálních terminálů. Stejný systém nedávno CID International implementovala v polské společnosti CLIP (Centrum Logistyczno Inwestycyjne Poznań II) v lokalitě Dąbrowa Górnicza nedaleko Katowic a například také v terminálu Českých přístavů v Mělníku.
Kontejnerové terminály poskytují služby firmám, které z různých částí světa přepravují zboží v kontejnerech na překladiště, odkud zajišťují distribuci konečným zákazníkům. Terminály fungují v importním i exportním režimu.
Systém KONTI zajišťuje efektivitu překládek kontejnerů
Aby byla překládka v terminálech efektivní, je nutné její systémové řízení. To zajišťuje uvedený systém KONTI dodávaný společností CID International, jehož hlavním úkolem je optimalizace vykládky a nakládky kontejnerů (resp. ILU = Intermodal Loading Unit = kontejner, návěs, cisterna). Jedná se o moderní řešení v oblasti správy kontejnerových a intermodálních terminálů. Svým zaměřením je určeno především pro vnitrostátní operátory, kteří mohou s výhodou využít i funkcí pro plánování přeprav. Jde o flexibilní, otevřený systém s vysoký podílem automatizovaných funkcí, který podporuje práci s kontejnery,návěsy a dalšími ložnými jednotkami. Otevřenost a flexibilita systému umožňuje snadnou systémovou integraci. Systém komplexně pokrývá všechny procesy probíhající na kontejnerovém překladišti. Od zpracování objednávek při příjezdu a odjezdu kontejnerů, přes skladování kontejnerů na terminálu, manipulace, přes reklamace a celní odbavení, až po automatické výpočty cen za skladování a služby. Aby se co nejvíce snížil počet manipulací s kontejnerem, byl IS KONTI vybaven řadou automatizačních a optimalizačních mechanismů, které podporují proces příjmu, manipulace, nakládky a vykládky kontejneru, stejně jako jeho přesuny v rámci terminálu.
Foto: Oltis
„Systémová optimalizace spočívá ve vhodném výběru pořadí vykládek, nakládek a překládek mezi dopravními prostředky (auto, vlak, loď) tak, aby nedocházelo k založení kontejneru, který je naplánován na další pohyb, tedy aby nebyl kontejner, s nímž se má nejdříve manipulovat, zaskládán dalšími kontejnery. Tato optimalizace minimalizuje zbytečné manipulace,“ popisuje Radim Vala, manažer implementačního týmu společnosti CID International. Zodpovídá za vývoj a implementaci systému KONTI pro řízení a obsluhu kontejnerových a multimodálních (intermodálních) terminálů a za vývoj a implementaci WMS LOGI, což je systém pro řízení a obsluhu logistických skladů.
Systém KONTI také v terminálech zajišťuje, aby byly vytíženy všechny dostupné manipulační prostředky (reach stacker, jeřáb) optimálně, což garantuje minimum prázdných přejezdů. Tyto cíle byly splněny jak v poznaňském terminálu polské společnosti CLIP, tak jsou očekávány i v právě budovaném terminálu v Ústí nad Labem.
Pomocí mobilních terminálů umístěných na manipulačních prostředcích a pracujících v online režimu se informace o prováděných činnostech na kontejnerovém terminálu (manipulace, přesuny, nakládka, vykládka) přenáší do systému v reálném čase, díky čemuž můžeme okamžitě plánovat využití uvolněných pozic nebo dostupných mechanizačních prostředků. Mobilní terminály se využívají i pro práci na silniční nebo železniční vrátnici. Podle nastavených pravidel pak umí poslat úkol na manipulační stroj, zaevidovat GateIn / GateOut, anebo zvednout závoru.
Klíčový význam v přepravě kontejnerů má elektronická výměna dat terminálu se zákazníkem a s přepravcem, protože zjednodušuje a zrychluje procesy a snižuje míru chybovosti. Mezi hojně využívaný formát pro výměnu zpráv v kontejnerové přepravě patří formát Codeco. Jedná se o mezinárodní standardizovaný formát pro odesílání provedených GateIn a GateOut.
Důležitým prvkem v systému KONTI je modul pro plánování silniční dopravy a mobilní aplikace určená pro řidiče silničních nákladních vozidel. Modul pro plánování přeprav a silniční dopravy disponuje funkcemi, které umožňují snadné přiřazení kontejneru k vybranému dopravnímu prostředku. Mobilní aplikace pro řidiče slouží hlavně pro komunikaci operátora terminálu s řidičem a k zadávání řidičem aktuálně prováděných činností. Systém je také možno rozšířit o webovou nástavbu pro komunikaci se zákazníky a s dopravci. Zajímavým řešením je integrace se systémem časových slotů pro nakládku a vykládku kontejnerů a s parkovištěm související samoobslužný kiosek pro řidiče. Obě tyto funkce řeší problémy s omezeným počtem parkovacích míst a s frontami na přístupových cestách, které jsou pro mnohé terminály aktuální.
Foto: Oltis
Optimalizace se týká i ukládání prázdných kontejnerů
Když do terminálu přijede vlak s loženými kontejnery, je nutné je složit na plochu terminálu a v případě, že putují ze zemí mimo EU, což je časté, musí projít celním řízením. „Kontejnery musí být na ploše terminálu umístěny takovým způsobem, aby je bylo možné bez zbytečných překládek v definovaných časech přepravit ke koncovým zákazníkům. Současně je v terminálech potřeba systémově řídit ukládání prázdných kontejnerů, které se vracejí od zákazníků, stejně tak jako ukládání plných kontejnerů, jenž mají cílové destinace v zámoří. Software řídí vše tak, aby pohyby terminálových zakladačů a jeřábů byly minimální,“ vysvětluje Radim Vala.
Nedochází k zarovnání kontejnerů, které mají odjet jako první
Dodává, že práce v terminálu je tak výrazně efektivnější, protože například jeřáb v rámci jedné pojížďky vykoná více činností, které jsou v daný čas potřeba. Vše je optimalizováno tak, aby součet pohybů v rámci manipulací byl skutečně minimální, současně tak, aby nebyly zarovnány kontejnery, které mají z terminálu odjet jako první.
Systém KONTI se v terminálech musí vypořádat i s dalšími omezeními. „Řídí například i to, že na prázdný kontejner není možné postavit kontejner plný, protože by mohlo dojít k jeho zborcení. Dalším omezením je, že kontejnery mají různé velikosti. Nejmenší bývají dvacetistopé, nejčastěji používanými jsou čtyřicetistopé. To vše má vliv na uložení,“ říká Radim Vala.
V Ústí nad Labem jsou aktuálně dodávány servery
Implementace systému KONTI v kontejnerovém terminálu v Ústí nad Labem se uskuteční v brzké době. Aktuálně byla totiž dokončena výstavba terminálu, je zařizována serverovna, kde budou dodány jak servery, tak software pro řízení terminálu.
