Úterý, 25 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 370

Raben Group, Volvo a IKEA na cestě k nákladní dopravě s nulovými emisemi

Od
Karolína Vágnerová
-

V roce 2022 podepsaly společnosti Volvo Trucks, IKEA Industry a Raben Group dohodu o spolupráci v oblasti těžké nákladní dopravy s nulovými emisemi. Necelých 12 měsíců po předání prvního elektrického nákladního vozu v Polsku se flotila vozidel skupiny Raben Group rozrostla o další dvě elektrická nákladní auta, která slouží společnosti IKEA Industry.

První měsíce provozu elektrického nákladního vozidla Volvo FM, které obsluhuje továrnu IKEA ve Zbąszynku, prokázaly, že doprava s nulovými emisemi je životaschopnou alternativou ke konvenčním vozidlům a nemá negativní vliv na plynulost dodávek. S ohledem na snížení emisí CO2 i pohodlí řidičů se IKEA Industry a Raben Group rozhodly rozšířit flotilu elektrických nákladních vozidel o další dvě jednotky.

Elektrifikace těžkých nákladních vozidel je klíčovým řešením při zavádění dopravy s nulovými emisemi, která přiblíží IKEA k jejímu strategickému cíli stát se ještě v tomto desetiletí společností s pozitivním vlivem na klima. Podle přijatých cílů je v plánu snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů z veškeré přepravy výrobků o 70 % a o deset let později již tuto přepravu učinit bezemisní.

V roce 2022 zahájila společnost IKEA Industry Zbąszynek pilotní projekt interního provozu bezemisní nákladní dopravy mezi svými výrobními závody. V současné době elektrické nákladní vozy vykonávají 12 jízd denně, šest dní v týdnu, a to mezi továrnami ve Zbąszynku a Babimostu, které od sebe dělí vzdálenost 12 km.

Vozidla jsou nabíjena elektřinou z obnovitelných zdrojů. IKEA Industry investovala do pěti vlastních dobíjecích stanic: dvě s kapacitou 150 kW se nacházejí v lokalitách Zbąszynek a Babimost a další tři s kapacitou 43 kW v buffer truck parku. Pro jejich podporu byl rovněž instalován transformátor. Celý proces přípravy nabíjecí infrastruktury trval přibližně 12 měsíců. IKEA Industry v současné době připravuje spuštění dalších dvou dobíjecích míst ve skladu Zbąszynek, která budou uvedena do provozu v září letošního roku.

„Jsme přesvědčeni, že chceme-li dosáhnout svých cílů a mít skutečný pozitivní dopad na životní prostředí, musíme jednat tady a teď. Zelená řešení jsou pro udržitelný rozvoj nutností. Elektrifikaci dopravy mezi našimi továrnami zatím testujeme, ale provádíme více testů, a postupně ji rozšiřujeme a sledujeme, jaké výsledky přinese. Spolupráce je klíčová, protože na dekarbonizaci průmyslu můžeme pracovat jen společně,“ říká Małgorzata Dobies-Turulska, Managing Director IKEA Industry Zbąszynek.

Skupina Raben Group se cítí obzvláště odpovědná za dopady těžké dopravy na životní prostředí. Vedoucí úloha na logistickém trhu vyžaduje další úsilí o zlepšení klimatických podmínek. Proto byly po několika měsících pilotní spolupráce nasazeny společně s IKEA Industry další dva elektrické nákladní vozy Volvo FM na trase mezi továrním komplexem ve Zbąszynku a výrobním závodem v Babimostu.

Kamiony pracují s návěsy o nosnosti 24 tun a denně ve třech směnách doručí až 36 zásilek. Společnost Raben Transport zaměstnává 12 řidičů, kteří se tomuto projektu věnují, a řídí dopravní operace, přičemž se stará o efektivitu vozidel a plynulost procesu dodávek. Průběžně také sleduje ukazatele výkonnosti nákladních vozidel, aby mohla v blízké budoucnosti společně se společnostmi IKEA Industry a Volvo shrnout výsledky projektu.

„Tento projekt je skutečnou a vědomou snahou přiblížit se našim environmentálním cílům. Nasazení tří elektrických nákladních vozidel do vlastního vozového parku společnosti Raben Transport je krokem ke snížení emisí CO2 v těžké dopravě v souladu s našimi SBTi (Science Based Targets) cíli. Je to také příležitost vyhodnotit toto řešení v praxi s cílem zavést elektrické nákladní vozy u dalších zákaznických projektů skupiny Raben,“ vysvětluje Joanna Górna, Key Account Manager, Raben Transport.

„Dodávka dalších elektrických tahačů Volvo FM společnostem IKEA Industry a Raben Group je významným krokem ve strategii společnosti Volvo Trucks pro bezemisní dopravu. V tuto chvíli jsme se přestali dívat na elektrické tahače jako na celek a začali jsme hovořit o postupném zvyšování podílu elektrického vozového parku Volvo FM u jednoho zákazníka. Díky těmto rozhodnutím můžeme hovořit o větších úsporách CO2 a významném kroku ke snížení emisí CO2. Jsme rádi, že na polském trhu existují společnosti, které se odvážně a vědomě rozhodly investovat do ekologické transformace silniční dopravy,“ komentuje Marek Gawroński, ředitel pro e-mobilitu a udržitelnost společnosti Volvo Trucks Poland.

V obou továrnách v polském Zbązynku budou pro interní přepravu opět využívány nákladní vozy Volvo FM Electric. Tahače spolu se šesti bateriemi o kapacitě 540 kWh zaručují dojezd až 300 km. Plně elektrické nákladní vozidlo Volvo FM 4×2 je vybaveno třemi elektromotory. Nabídku doplňuje čtyřletý Golden Service Contract, který zaručuje plnou kontrolu nákladů, bezproblémový provoz vozidla a jeho maximální dostupnost.

Další informace o výsledcích projektu Volvo FM Electric v továrně IKEA ve Zbąszynku budou představeny na konferenci New Mobility Congress, která se koná na konci září 2023 v polské Lodži.

Fakta o společnosti Volvo Trucks

Společnost Volvo Trucks zahájila sériovou výrobu elektrických nákladních vozidel v roce 2019 jako jedna z prvních značek nákladních vozidel na světě. V současné době má společnost celosvětově v sériové výrobě šest modelů elektrických vozidel, což představuje nejširší nabídku elektrických nákladních vozidel v oboru. Cílem společnosti je, aby do roku 2030 byla polovina celkového prodeje nákladních vozidel právě v segmentu vozidel elektrických.

* V porovnání s rokem 2017 jako základním rokem (bez dodávek zákazníkům na poslední míli).

Fakta o IKEA Industry

IKEA Industry, součást skupiny Inter IKEA Group, je předním světovým výrobcem dřevěného nábytku a nedílnou součástí hodnotového řetězce IKEA. IKEA Industry provozuje více než 30 výrobních jednotek v 7 zemích a zaměstnává 15 000 pracovníků. IKEA Industry Zbąszynek je největší světový komplex na výrobu nábytku, který tvoří 5 továren v sousedních městech Zbąszyń, Zbąszynek a Babimost v západním Polsku s celkovým počtem téměř 3 000 zaměstnanců. Tyto továrny dodávají do obchodních domů IKEA nábytek z rodin, jako je KALLAX, LACK, BESTÅ, EKET a mnoha dalších.

Fakta o Raben Group

Raben Group je poskytovatel logistických služeb, který nabízí komplexní služby TFL: smluvní logistiku, silniční přepravu (vnitrostátní, mezinárodní a východní), Fresh Logistics, FTL & intermodální přepravu, námořní a leteckou přepravu. Má více než 160 vlastních skladů v 15 evropských zemích a denně vypravuje na silnice přes 9 000 nákladních vozidel.

Zdroj: ČLA

První průmyslové vodíkové hospodářství v Česku – DEVINN otevřel svůj energeticky nezávislý areál

Od
Karolína Vágnerová
-
Vzrůstající poptávka po větší energetické nezávislosti i stále méně výhodné podmínky výkupu přetoků energie z fotovoltaických elektráren zpět do sítě přivedly jabloneckou společnost DEVINN k myšlence spojit její vodíkový generátor H2BASE s elektrolyzérem, úložištěm a fotovoltaikou. Vznikl tak uzavřený okruh tzv. vodíkového hospodářství, které dokáže zajistit energetickou nezávislost budov.

Firma DEVINN, kterou před téměř deseti lety založili manželé Hajští, má dodnes 100% český kapitál, a kromě vodíkových technologií se zabývá vývojem elektroniky a světlometů pro automotive. Odborníky z DEVINNu najdete například v týmu kolem vodíkového nákladního speciálu Tatra. Vodíková historie firmy se začala psát již kolem roku 2017, kdy DEVINN začal vyvíjet vodíkový právě generátor H2BASE. Zařízení, které díky palivovému článku dokáže vytvořit elektrickou energii z vodíku bez hluku a emisí CO2, od té doby křižuje Česko i zahraničí a dodává zelenou energii z vodíku třeba významným hudebním festivalům.

Zdroj: Devinn

„Většina fotovoltaických elektráren má skrytý potenciál, který nevyužíváme. V létě pracují s obrovskými přebytky, oproti tomu v zimě fotovoltaika často nedokáže pokrýt spotřebu. Klíč k energetické nezávislosti je v ukládání nespotřebované energie z léta a její zpětné využívání v zimním období,“ vysvětluje princip systému zakladatel DEVINNu Luboš Hajský. Médiem, do kterého se energie v létě pomocí elektrolyzéru ukládá je právě vodík. V zimních měsících pak vodík naopak H2BASE přeměňuje zpět na elektrickou energii. Teplo, které přitom generátor na principu palivového článku vyprodukuje, se využívá k vytápění. Vodík tak plní funkci obří baterie. Energie se díky vodíku vyrábí, ukládá i spotřebovává na jednom místě. Systém je zajímavý i pro logistická centra. Podle Hajského u nich nastává situace, kdy by H2BASE ani všechen uložený vodík nespotřeboval. „Na haly lze instalovat obrovskou plochu fotovoltaiky. Naopak spotřeba energie bývá ve skladech minimální. V tomto případě není cílem energeticky soběstačná budova, ale spíše chytré využití zelené energie ze solárů, která nás v podstatě nic nestojí,“ upřesňuje Hajský. Na vodík, který fotovoltaika spojená s elektrolyzérem vyrobí, mohou jezdit vysokozdvižné vozíky.

DEVINN v tuto chvíli již vyřizuje první poptávky. „Jako naši hlavní výhodu vnímáme to, že umíme systém postavit na míru a provést klienta celým procesem od úvodní studie až po projektové řízení při montáži. Několikaleté praktické zkušenosti z vodíkových projektů jsou nepřenositelné,“ dodává vedoucí vývoje firmy Karel Souček. Základem je úvodní studie, ve které DEVINN klientovi zhodnotí smysluplnost celé investice. Vodíkové hospodářství má podle zástupců DEVINNu potenciál stát se nedílnou součástí komunitní energetiky. Vodík může také plnit funkci energetické zálohy pro případ blackoutu.

Zdroj: Devinn

Potenciál energetické nezávislosti můžeme vyjádřit na příkladu rodinného nezatepleného domu s instalovanou fotovoltaickou elektrárnou o výkonu do 10 kWp. Taková fotovoltaika vyrobí za rok přes 12 000 kWh elektrické energie. Proti tomu spotřeba domu se zpravidla pohybuje kolem 9500 kWh ročně. Pokud budeme umět využít fotovoltaiku na maximum, má tato budova potenciál být zcela energeticky nezávislá. V čistě provozních nákladech pak energetická nezávislost znamená také úsporu energie, kterou by jinak majitel budovy dokupoval ze sítě. U firem pak absence nutnosti dokupovat energii ze sítě může znamenat také úsporu CO2. Pokud firmy nemusí pořizovat energii ze sítě, mohou díky tomu snížit také počet emisních povolenek, které jinak nakupují.

Cena technologie se nyní pohybuje mezi nižšími desítkami milionů korun. V nejbližších letech ale lze očekávat vypsání dotačních titulů na podporu vodíkových hospodářství. Vyšší cena je podle Hajského dána především malosériovou produkcí jednotlivých komponentů. Také fakt, že zařízení obsahují třeba oproti bateriím minimum drahých kovů, dává tušit, že vodíkové hospodářství bude časem výrazně dostupnější.

Zdroj: Reliant

SpeedCHAIN International 2023

Od
Karolína Vágnerová
-

Sedmnáctý ročník mezinárodní logistické konference SpeedCHAIN International je dnes už minulostí. Přinesl hned celou řadu nej, od rekordního počtu účastníků, přes množství zahraničních odborníků, pestrost zastoupení jednotlivých evropských zemí, množství expertů vystupujících v panelových diskuzí až po celkový počet partnerů a sponzorů této unikátní platformy určené zejména pro logistické profesionály napříč celým dodavatelským řetězcem.

Pozornosti neuniklo žádné z aktuálních témat současného světa, klíčovou roli však v průběhu obou dvou konferenčních dní sehrála ta, jež přímo či zprostředkovaně spadají do oblasti politiky ESG, případně tematicky problematiku udržitelnosti podnikání nejen v logistice dále rozvíjejí. Formou samostatných přednášek i moderovaných panelových diskuzí tak byla diskuze zaměřena na oblasti související s budováním udržitelné infrastruktury, personálním řízením, automatizací a digitalizací, sledováním emisních dopadů na životní prostředí, důsledky přechodu na nízko a bezemisní paliva a na celkovou změnou myšlení lidí.

Výjimečný podobně jako samotný odborný program byl i networkingový rozměr této výjimečné události. Neopakovatelná atmosféra historických prostor Břevnovského kláštera spolu se všemi venkovními prostorami vytvořila důstojnou kulisu pro setkávání odborníků napříč jednotlivými obory lidské činnosti, národnostmi i odbornou expertízou. Prostředí navíc příjemně doplnilo kulinářské umění kulinářských mistrů společnosti InCatering, prvotřídní víno z čejkovického vinařství Pastorek, živá hudební produkce i laskavá moderace Adély Gondíkové.

Druhý konferenční den nabídl moderovanou exkurzi do školícího centra společnosti VOLVO Trucks v Klíčanech u Prahy. Pro všechny účastníky tam byl připraven nejen ucelený blok přednášek věnovaných jednotlivým aspektům transformace tradičních dopravních flotil, ale i možnost řídit plně elektrický tahač VOLVO FH Electric.

Skvělá příležitost dozvědět se více o aktuálním dění v oboru, o nových trendech, které budou významně ovlivňovat naši práci i životy v letech nadcházejících, ale i k setkání s mnoha známými, stejně jako vytváření nových osobních i profesních vazeb. To vše byl letošní SpeedCHAIN.

Dalším postupným cílem tak teď je naplno rozeběhnout přípravy ročníku dalšího, který se odehraje v termínu 18. září 2024 – tradičně zase v prostorách pražského Břevnovského kláštera.

Zdroj: Reliant

CZ Loko vyrobil prototyp lokomotivy na spalovací pohon i trakční napájení

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost CZ Loko z České Třebové na Orlilckoústecku představí v tomto týdnu poprvé na veletrhu novou lokomotivu, kterou pohání spalovací motor i napájení z trakčního vedení. Do ostrého provozu bude uvedena příští rok v Itálii, uvedla firma v tiskové zprávě.

„Je to revoluční novinka. Věříme, že její univerzálnost a vysoká výkonnost osloví evropské zákazníky, protože v posledních desetiletích se doprava na kolejích dramaticky změnila. A právě toto duální řešení přináší řadu výhod,“ řekla vedoucí marketingu Irena Müllerová.

Lokomotiva DualShunter 2000 bude k vidění na veletrhu v Gdaňsku, který se koná od úterý do pátku. Dieselový motor má vysoký výkon pro tažení nákladních vlaků. Je-li to možné, lokomotiva se přepne na elektrický pohon, což eliminuje spotřebu paliva a emise. Kombinace dvou zdrojů pohonu umožňuje provoz na závislé i nezávislé trakci.

DualShunter 2000 je určený pro lehkou a středně těžkou traťovou službu a posun. První prototyp má číslo 190.001 a za sebou zkoušky v režimu Diesel a Trolej. Do ostrého provozu by lokomotiva měla být uvedena začátkem příštího roku v Itálii.

Mezi další rozvíjené ekologické projekty patří například vývoj lokomotivy na vodíkový pohon. „Zelená dohoda pro Evropu, prosazující snížení uhlíkové stopy, je pro nás velkou výzvou. Tento trend dlouhodobě sledujeme a podrobně analyzujeme výhody a nevýhody těchto nekonvenčních řešení. Bez inovativních projektů bychom se nikdy neposunuli dál,“ uvedl obchodní ředitel Jan Kutálek.

Zelené inovace jsou podle něj drahé a mají i své slepé uličky, to byl důvod, proč firma před lety opustila vývoj lokomotiv na stlačený zemní plyn, dodal Kutálek.

Firma má závod v České Třebové, provozovny a servisní střediska v Jihlavě, Letohradu, Lovosicích, Praze a Ostravě. Dceřiné společnosti má v Česku, Itálii a Polsku. Majoritní podíl v CZ Loko drží s 51 procenty předseda představenstva Josef Bárta, zbývajících 49 procent patří firmě Zeppelin CZ. Firma se zaměřuje na posunovací lokomotivy, elektrické traťové lokomotivy a speciální drážní vozidla. Vozidla vyrábí, modernizuje a opravuje. Ve fiskálním roce 2022 měla firma obrat 2,3 miliardy a vykázal ztrátu 20 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Nizozemský terminál za rok pro ČR odbavil 21 lodí s LNG, 27 % loňské spotřeby

Od
Karolína Vágnerová
-

Terminál v nizozemském Eemshavenu odbavil za první rok svého provozu pro Českou republiku 21 lodí. Bylo v nich kolem dvou miliard metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 27 procentům loňském tuzemské spotřeby. ČTK o tom informovala společnost ČEZ, která má terminál v pronájmu. Podle ní byl v dodávkách do terminálu zcela vyloučen plyn z Ruska, většinu z nich tvořily lodě z USA.

Terminál v Eemshavenu zahájil provoz před rokem v polovině září. Tehdy šlo o první terminál na zkapalněný zemní plyn spuštěný v Evropě od začátku války na Ukrajině. Zařízení umožňuje zpracovat až osm miliard metrů krychlových plynu ročně, z toho až tři miliardy jsou určeny pro Česko, což je asi třetina české roční spotřeby. Česká republika, respektive společnost ČEZ, má kapacity v terminálu pronajatou do roku 2027. Vedle ČEZ využívají kapacity terminálu také nadnárodní společnosti Shell a Engie.

„Terminál funguje podle našich představ a přispívá k zásobování plynem naší země i celého regionu. Důležité také je, že žádný plyn dovážený do Eemshavenu nepochází z Ruska, což je přímo zakotveno ve smlouvách,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj včasné zajištění kapacity v terminálu bylo během energetické krize klíčové pro zajištění dostatečných zásob plynu nejen na loňskou zimu, ale i příští roky.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) zdůraznil, že české kapacity v terminálu umožnily úplné omezení závislosti na ruském plynu. „Stále nám vystačí dovoz plynu z Norska nebo právě z terminálů LNG, jako je ten v Eemshavenu. České zásobníky plynu jsou nyní naplněny na 97 procent, a my jsme tak dobře připraveni na následující topnou sezonu,“ podotkl Síkela.

Během letošního léta a podzimu se provoz terminálu podle ČEZ soustředí na přípravu na další topnou sezonu a pojištění bezpečnosti dodávek. Jde například o připojení alternativních zdrojů tepla pro ohřívání LNG v zimě, kdy budou instalovány nové plynové kotle jako záloha pro dodávky z blízké teplárny. Do konce roku pak ČEZ předpokládá dodávku ekvivalentu další téměř jedné miliardy metrů krychlových plynu do sítě.

„Většina lodí k nám připlouvá ze Spojených států, z terminálů v Louisianě a v Texasu. Postupně ale seznam našich dodavatelů rozšiřujeme, takže k nám dorazily také lodě z Jižní Ameriky a Afriky. Do konce roku očekáváme příjezd dalších devíti lodí,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Terminál tvoří dvě plavidla, která umožňují skladování LNG a jeho zplyňování. Do terminálu se dováží zkapalněný zemní plyn na speciálně upravených tankerech, který se po ohřátí v terminálu a převedení do plynného skupenství vtláčí do soustavy přepravních plynovodů.

Po loňském zářijovém spuštění terminálu v Eemshavenu byly zprovozněny také další LNG terminály v německém Brunsbüttelu, Lubminu a Wilhelmshavenu. Zástupci ČEZ už v minulosti avizovali, že prověřují možnosti získání dalších potenciálních kapacit v některém z připravovaných terminálů.

Zdroj: ČTK

Toyota v Kolíně dnes téměř po čtyřech týdnech plně obnoví výrobu

Od
Karolína Vágnerová
-

Automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic dnes téměř po čtyřech týdnech odstávky plně obnoví výrobu. Auta se tam přestala vyrábět 22. srpna kvůli chybějícím plastovým dílům, které dodává společnost Novares CZ Zebrak. Její výrobní a skladovací prostory v Žebráku na Berounsku zničil v polovině srpna rozsáhlý požár. V pátek spustila Toyota výrobu karoserií a lakovnu.

Automobilka uvedla, že chybějící díly pro oba modely, tedy Yaris a Aygo, se podařilo sehnat ve spolupráci se společností Novares CZ a dalšími dodavateli.

Výroba v kolínské automobilce stála letos neplánovaně podruhé. Kvůli nedostatku dílů nesjížděla z linek auta v únoru a částečně v březnu. Podle tehdejších odhadů tak společnost nevyrobila zhruba 25.000 aut.

Automobilka produkuje v běžném režimu denně zhruba 1000 aut. Loni zvýšila po dvou slabších letech výrobu zhruba o čtvrtinu, vyrobila přes 202.000 vozů. Toyota zaměstnává v Kolíně přes 3500 lidí v třísměnném provozu.

Zdroj: ČTK

Výzvy pro automotive: Štěstí přeje připraveným

Od
Karolína Vágnerová
-
Jen málokomu je v zemi, jakou je Česká republika, lhostejný další osud evropského automobilového průmyslu. Ten prochází v posledních několika letech asi nejvýznamnějšími změnami ve své více než stoleté historii. A protože snad nenajdete u nás region, který by nebyl přímo či nepřímo propojen s výrobou pro některou ze světových automobilek, zákonitě se ptáme, jak probíhající změny ovlivní životy naše a našich firem v nejbližší budoucnosti.

Velmi nás proto potěšilo, že si čas pro rozhovor o logistice a konkrétně o logistice značky Škoda Auto ve svých nabitých diářích našli pánové David Strnad a Tomáš Kubica, dva vrcholoví manažeři odpovědní za podobu logistiky automobilky současné, ale i té budoucí.

Po delším období sledujeme jak sektor Automotive, konkrétně Škoda Auto a.s. nabírá na obrátkách, jsou již všechny problémy v dodavatelském řetězci za námi?

David Strnad: Po masivních výpadcích výrobních kapacit způsobených pandemií Covid-19, krizí s chipy a výpadky v dodavatelském řetězci obecně nyní opravdu zaznamenáváme oživení. Všechny uvedené “krize“ způsobili, že jsme nemohli vyrábět naplno, naše výrobní kapacity nemohly být plně využity. To vedlo k tomu, že zákazníci museli na své nové vozy čekat neúměrně dlouho. Vozy byly nedostatkovým zbožím a nebylo výjimkou, že jsme některé dodali až rok po jejich objednání. Situace v dodavatelském řetězci se pomalu stabilizuje a my se nyní opravdu snažíme pro zákazníky, kteří jsou značce Škoda věrní, objednávají naše vozy, čekání co nejvíce zkrátit. To byla motivace k tomu, abychom nyní otevřeli dodatečné výrobní směny, které nám umožní dopady jednotlivých krizí alespoň částečně kompenzovat a vozy dodat našim zákazníkům dříve. Děláme zkrátka i my v logistice vše pro to, aby náš konečný zákazník byl spokojený.

Jsou tedy všechny problémy vyřešeny a nyní nás opět čeká dlouhé období stability a trvalého růstu?

David Strnad: Svou odpověď rozdělím. Začnu chronologicky krizí způsobenou Covid-19. Zde myslím, že situace je již dlouhodobě vyřešena, dodavatelský řetězec z ní vyšel posílený a mnohému jsme se naopak naučili. Příkladem za všechny je mobilní práce, která prostřednictvím digitálních meetingů, sdílení dat přispívá jednoznačně k naší efektivitě.

S navazující chipovou krizí má pak společné prohloubení naší znalosti o trackování dopravního řetězce, dodavatelů, jejich subdodavatelů a subsubdodavatelů. Přehled o procesu vzájemných vazbách je mnohem větší než před rokem 2020. Na tomto základě dovedeme mnohem dříve činit kvalitnější rozhodnutí, přesouvat a reorganizovat toky materiálu a výrobní program tak, abychom dokázali čelit výpadkům a plně vytížili naše výrobní kapacity.

Foto: ŠKODA Auto

Otázky, kterým budeme čelit v budoucnu, se týkají stability ekonomického a politického prostředí, zákaznických preferencí a nové konkurence. Odpovědí na tyto vlivy může být jistá de-globalizace v dodavatelském řetězci, diverzifikace zdrojů a vysoký důraz na inovace zaměřené na udržitelnost a náklady v logistickém řetězci.

Automobilový průmysl prochází snad největší strukturální změnou za posledních několik dekád. Společenská objednávka, změny v portfoliu nabídky jednotlivých automobilek, přechod na elektromobilitu, rozsáhlé konstrukční změny ve výrobě… To vše vytváří velký tlak i na samotnou logistiku, která už před započetím procesu proměny automotive pracovala takříkajíc na plné obrátky. Jak se Logistice značky Škoda daří s těmito změnami a celkově s výzvami vyvolanými novou podobou automobilového průmyslu vyrovnat?

David Strnad: Změna způsobená přechodem od spalovacích motorů k elektromobilitě je pro nás zásadní. Na začátku jsme si slibovali zjednodušení produktu, vozu, a s tím spojené zjednodušení celé logistiky. Automobil na elektrický pohon přece nemá spoustu objemných, nebo složitých dílů jako je spalovací motor, převodovka, nádrž, výfuk… Ty jsou nahrazeny baterií a elektromotorem.

Tato jednoduchá úvaha ale není správná, dnešní Enyaq se skládá z 1 617 dílů a průměrná Octavia z 1 586 dílů. Celkově pak se zohledněním všech variant pro daný model je to 6 245 proti 8 868.  Vidíte tedy, že z tohoto pohledu se naše úloha nijak zásadně nezměnila.

Výroba vozu Škoda Enyaq Coupe iV ve ŠKODA Auto Mladá Boleslav.

Naopak pro elektro vozy, vhledem k jejich velikosti a větší hmotnosti zabezpečujeme co do objemu na jeden vyrobený vůz více výrobního materiálu než u konvenčních předchůdců.

K tomu nelze opomenout samostatné téma baterií, jejich hmotnosti, specifických požadavků na transport a skladování. Baterie a do nich vstupující elektrické moduly vzhledem ke své hmotnosti, jsou předurčeny pro transport železniční dopravou. Takto se také snažíme veškerou dopravu do a z výrobního závodu organizovat. Nutným předpokladem bylo zajištění kapacity dopravní cesty na železnici mezi námi, našimi dodavateli elektrických modulů a našimi zákazníky pro hotové baterie. Dále pak bylo nutné upravit infrastrukturu v závodě tak, abychom k výrobní hale nebo do její blízkosti dokázali železniční vozy přistavit. Toto je náročné jak z pohledu integrace do stávající infrastruktury výrobního závodu, tak z pohledu vyvolaných investic.

Dalším specifikem baterií a modulů je jejich skladování. Vzhledem k zařazení do kategorie II., představující vyšší nebezpečí z hlediska požární bezpečnosti jsou se skladováním spojené velmi přísné podmínky na požární zabezpečení skladovacích prostor a na režim v nich. To velmi zvyšuje náklady na tento proces a snižuje flexibilitu. Takto vybavených skladů je v ČR minimum a každou novou kapacitu v zásadě budujeme nově, “na klíč“.

Média přinesla informaci o tom, že je to právě Škoda Auto, která ponese v budoucnu odpovědnost za další vývoj zbývajících typů spalovacích motorů. Co to znamená pro Logistiku značky a jak to ovlivňuje nastavení kurzu k brzkému přechodu na elektromobilitu?

David Strnad: Vzhledem k dlouhodobým dobrým výsledkům našeho technického vývoje na poli spalovacích motorů nám byla svěřena odpovědnost za vývoj některých typů spalovacích motorů, které doposud nebyli v zodpovědnosti Škoda Auto. Přímý dopad do logistických činností tento krok ale nemá. Vývoj v Mladé Boleslavi automaticky neznamená přesunutí výroby těchto motorů do Mladé Boleslavi, tudíž z pohledu materiálových toků vše zůstává v dnešním stavu.

e.LKW

Logistika značky Škoda, resp. její aktuální projekt, získal v letošním roce prestižní ocenění Logistický projekt roku 2023 České logistické asociace a byl nominován do evropského kola s názvem ELA Award organizovaného tradičně Evropskou logistickou asociací se sídlem v Bruselu. Co je podstatou tohoto vítězného projektu a jak zapadá do širší koncepce dalšího rozvoje Logistiky značky Škoda?

Tomáš Kubica: Tento projekt se zaměřuje na transformaci značky Škoda z výrobce vozů se spalovacím motorem na výrobce elektrovozů. V rámci tohoto procesu je nyní Škoda Auto jak výrobcem elektromobilů, tak samotných baterií, které do nich vstupují. Se vznikem výrobního závodu na baterie v Mladé Boleslavi jsme v Logistice značky Škoda museli připravit takové procesy a technologie, abychom zabezpečili veškeré požadavky a funkce systému. Předně bylo nezbytné zajistit proces dodávky vstupních modulů, včetně již zmíněných specifik na jejich skladování a dopravu. Na tento proces navazuje výroba samotné baterie a pak do hry opět vstupujeme my, logistika s procesem skladování baterií a jejich distribuce koncovým zákazníkům.

Zde mluvíme, při spuštění druhé výrobní linky, o denní výrobní kapacitě 1500 baterií ve čtyřech variantách, které jsou z části určeny pro vozy Enyaq a Enyaq Coupé, tak pro naše koncernové partnery.

Skladování a následnou distribuci jsme řešili kombinací plně automatických zařízení, která navzájem tvoří jeden multifunkční celek. Na plně automatický sklad s kapacitou 3 500 baterií, což odpovídá 2,3 denní zásobě, navazuje distribuční větev, která pro jednotlivé zákazníky pracuje s různou logikou.

Pro tok baterií do výroby vozů Enyaq v Mladé Boleslavi využíváme dat z výrobní linky a baterie expedujeme ze skladu v pořadí odpovídajícím pořadí a specifikacím jednotlivých vozů na výrobní lince. Takto připravené stohy baterií jsou pak dopravníkovým systémem dopraveny na nakládku na nákladní vozidlo a převezeny k montážní hale vozů, která je vzdálena 2 km od skladu baterií. Celý proces je plně automatický včetně následné vykládky a distribuce k zástavbě baterie do vozu prostřednictvím dopravníkového systému. Jediným pracovníkem v celém procesu zatím zůstává řidič nákladního vozidla, které baterie převáží.

Z pohledu ekologie musím dodat, že pro převoz baterií po závodě využíváme elektřinou poháněné nákladní vozy, čímž ročně ušetříme 60 tun CO2 v přímých emisích.

Další proces, který je součástí našeho projektu, je distribuce baterií pro naše externí zákazníky. Zde je nákladní vozidlo plně nahrazeno železničními vozy, které pro tyto toky využíváme, což přispívá ke snižování CO2. Nakládka je opět plně automatická a zefektivňuje tak logistické procesy.

Toto je jen základní náhled na projekt, který jsme v Mladé Boleslavi realizovali. Celá problematika je daleko komplexnější a projekt by nebyl realizovatelný bez zapojení širokého spektra kolegů napříč obory a sdílení
know-how mezi koncernovými značkami. Je to výborný způsob, jak realizovat úspory z rozsahu i na takto složitých projektech a zajistit tak trvalou evoluci nasazovaných řešení. Každý další projekt bude zkrátka postaven na robustních odzkoušených základech a vylepšen o získané zkušenosti z provozu.

Zdroj: Reliant

Společnost Siemens Mobility absolvovala první zkušební jízdy s vodíkovou jednotkou v Bavorsku

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Vozidla se zásobníky energie Mireo Plus B (dvouzdrojové trolej/akumulátor) a Mireo Plus H (vodíkové palivočlánkové) doplňují portfolio moderních elektrických trakčních jednotek Mireo o bezemisní řešení pro neelektrizované tratě
  • Vodíková jednotka Mireo Plus H bude ověřována na železničních tratích v okolí Augsburgu
  • Provoz pro cestující bude zahájen v polovině roku 2024

 

Společnost Siemens Mobility dokončila první zkušební jízdy jednotky Mireo Plus H v Bavorsku. Dvouvozová vodíková palivočlánková trakční jednotka bude v polovině roku 2024 nasazena do provozu s cestujícími na trasách mezi Augsburgem a Füssenem a Augsburgem a Peissenbergem na železniční síti Bayerische Regiobahn (BRB). Plánuje se pilotní provoz jednotky po dobu 30 měsíců s podporou spolkové země Bavorsko. Bavorsko a společnost Siemens Mobility podepsaly s tímto související partnerství rozvoje v roce 2021.

Karl Blaim, jednatel a finanční ředitel společnosti Siemens Mobility: „Ve spolupráci se spolkovou zemí Bavorsko jsme dosáhli důležitého milníku pro budoucnost alternativních řešení u vozidel. Naše jednotka Mireo Plus H s vodíkovým palivovým článkem bude jezdit bezemisně mezi Augsburgem, Füssenem a Peissenbergem. Toto vozidlo nabízí udržitelné řešení pro železniční tratě, které nejsou liniově elektrizovány.“

Bavorský ministr dopravy, Christian Bernreiter: „Během 30 měsíců provozu s cestujícími otestujeme vodíkové vozidlo v celé řadě každodenních podmínek. Výsledky testů pak rozhodnou o tom, zda se rozhodneme využívat vodíková vozidla na dalších tratích v Bavorsku. Naším cílem je do roku 2040 ukončit v Bavorsku provoz dieselových vozidel v příměstské a regionální železniční osobní dopravě. Vedle liniové elektrizace tratí a využívání vozidel s akumulátorovými bateriemi může být vodíkové řešení důležitým faktorem pro dosažení tohoto cíle.“

Bavorský ministr hospodářství Hubert Aiwanger: „Tímto prvním vodíkovým vozidlem činí Bavorsko další krok směrem k budoucnosti vodíkové technologie. Realizací pilotního projektu společně s našimi partnery, společnostmi Siemens a Bayerische Regiobahn, uskutečňujeme vodíkovou budoucnost a zároveň získáváme klíčové praktické know-how pro uplatnění udržitelných vodíkových inovací.“

Arnulf Schuchmann, generální ředitel společnosti Bayerische Regiobahn (BRB): „Můžeme poprvé naživo vyzkoušet vodíkovou jednotku Siemens Mobility na běžné trati a intenzivně se připravit na provoz s cestujícími v příštím roce. Jako druhou největší železniční společnost v Bavorsku nás obzvlášť těší důvěra, kterou nám politici, Bayerische Eisenbahngesellschaft a Siemens Mobility projevili, když nám svěřili zkušební provoz. Čistý vodík je dalším řešením regionální osobní dopravy, která bude šetrná ke klimatu. Jako součást skupiny Transdev přikládáme ochraně životního prostředí velký význam a rádi podporujeme inovativní projekty zaměřené na budoucnost.“

Více informací o vozidlech Mireo Plus H z portfolia Siemens Mobility

Mireo Plus H je moderní vozidlo využívající vodíkovou technologii, které vychází z osvědčené platformy regionálních trakčních jednotek Mireo společnosti Siemens Mobility. Dva palivové články umístěné na střeše vozidla a vyrovnávací lithium-iontová akumulátorová baterie zajišťují mobilitu zcela bez emisí CO2. Systém elektrického trakčního pohonu, využívající kombinaci vodíkových palivových článků a vyrovnávací lithiové akumulátorové baterie, dodává trakční jednotce vysoký trakční výkon 1,7 MW pro zrychlení až 1,1 m/s² a maximální provozní rychlost až 160 km/h. Provozní dojezd vozidla se pohybuje mezi 1 000 a 1 200 kilometry na jedno naplnění nádrže. Mireo Plus H se díky důmyslným technickým řešením vyznačuje nejnižšími náklady na životní cyklus ve srovnání s ostatními vozidly na palivové články na trhu. Zásoby vodíku lze rychle doplnit za pouhých 15 minut. Jednotka Mireo je navržena pro energeticky úsporný provoz, tím je šetrná k životnímu prostředí. S cílem minimalizovat spotřebu energie využívá lehké podvozky s vnitřním rámem, lehkou vozovou skříň z profilů z hliníkové slitiny, pečlivě řešenou aerodynamiku, komponenty trakčního pohonu s vysokou účinností a inteligentní řízení elektrického systému. To vše účinně pomáhá k docílení nízké spotřeby energie a ke snížení nároků na její zdroje. Řešení velké části těchto systémů bylo svěřeno vývojovým pracovníkům Engineeringu Siemens Mobility v České republice, zejména v Praze a v Plzni.

Vývoj alternativních řešení v železniční dopravě je součástí strategie udržitelnosti společnosti Siemens Mobility. Společnost se dlouhodobě věnuje problematice udržitelné mobility a platforma regionálních vozidel Mireo je jedním z klíčových produktů společnosti. A to nejen jako čistě elektrické vozidlo, které lze nasadit tam, kde je k dispozici liniová elektrizace, ale i ve variantě pro tratě bez liniové elektrizace. A to s využitím zásobníků energie na bázi vodíkové technologie či lithiových akumulátorových baterií.

Na celostátní konferenci Chytrá a čistá mobilita, která se koná v rámci Evropského týdne mobility v Praze dne 19. září, se Jiří Pohl ze společnosti Siemens Mobility věnuje tématu udržitelné mobility.

V dopoledním bloku přednese Jiří Pohl, Senior Engineer společnosti Siemens Mobility, příspěvek s názvem „Bezemisní udržitelná multimodální mobilita“ a v odpoledním bloku se zaměří na komplexní řešení vodíkových vozidel a infrastrukturního energetického zázemí pro jejich provoz, ve vazbě na využívání nadbytečné elektrické energie z volatilních obnovitelných zdrojů, zejména větrných.

Zdroj: Siemens Mobility, s. r. o.

Digitalizace stavebnictví: budovy si řeknou o pomoc a upozorní na plýtvání

Od
Karolína Vágnerová
-

Inteligentní budovy v oblasti komerčních nemovitostí umožňují rychlé hlášení poruch a detekci závad a havárií. Tyto moderní stavby upozorňují nejen na servisní události, ale také odhalují plýtvání energií a nehospodárné chování zaměstnanců. Digitalizace údržby umožňuje jednoduché odesílání hlášení závady nebo poruchy pomocí QR kódu přes mobilní zařízení. Senzory a měřicí čidla (IoT) zaznamenávají provoz budov a komunikují s virtuálním modelem vytvořeným v rámci technologie BIM (Building Information Management).

Marek Staško, manažer správy budov společnosti GLP.

V dohledovém centru GLP Parku v Chrášťanech u Prahy pracovník údržby prochází a analyzuje servisní hlášení, které mu nahlásil speciální facility management software pro správu budovy (FM software). Zaznamenané události jsou propojeny s tzv. digitálním dvojčetem budovy, takže pracovník se rychle zorientuje. Toto digitální dvojče, respektive digitální kopie stavby, je navíc propojeno s celým chrášťanským areálem pomocí stovek senzorů, jejichž měření lze využít pro diagnostiku problému.

Pracovník správy budov analyzuje servisní hlášení odeslaná prostřednictvím FM softwaru.

Servisní hlášení se odesílají digitálně pomocí QR kódů

Prostřednictvím aplikace obdrží správa budovy od nájemce hlášení o nefunkční klimatizaci. „Uživatel klimatizace nám problém nahlásil do FM systému pomocí mobilního telefonu, stačilo mu jen naskenovat QR kód místnosti. Máme tak okamžitou informaci, kde se dané zařízení nachází, včetně přístupu ke všem dokumentům, a můžeme se problému neprodleně věnovat. Virtuální model budovy nám přesně ukazuje její umístění a informuje nás o historii oprav této jednotky. Pokud máme náhradní díl skladem, můžeme opravu provést ihned. Aplikace nás také s předstihem automaticky upozorní na plánované revize zařízení, aby byly provedeny včas,“ komentuje servisní hlášení Marek Staško, manažer správy budov společnosti GLP, která chrášťanský areál postavila a zároveň jej provozuje.

Dalším ze systémů, které pomáhají optimalizovat a sledovat náklady klientů, je systém vzdáleného měření odběru elektřiny a médií, tedy například vody a plynu. Ten upozorní uživatele na nestandardní spotřebu: „Třeba na podezřele vysoký odběr vody u klienta, u kterého obratem ověříme, jestli je reálný. Pokud není, začneme prověřovat, zda není prasklé potrubí, abychom předešli dalším škodám. Ukáže-li se, že vysoký odběr vody byl způsoben zaměstnancem nájemce, který zapomněl zavřít kohout, můžeme klientovi ušetřit nemalé peníze,“ vysvětluje způsob práce s elektronickými systémy Marek Staško.

Chytré senzory pomáhají snižovat náklady na energie

Hlavním přínosem inteligentních budov, tedy staveb, které je možné digitálně monitorovat a řídit, je vyšší komfort nájemníků. „Umožňuje jim snadné hlášení servisních zásahů, zkrácení času reakce a následných oprav, čímž nám pomáhá předejít vážnějším poruchám. Kromě toho mohou klienti využívat data k optimalizaci svých provozů a podnikání,“ dodává Marek Staško.

Nájemci budov totiž mohou významně snížit provozní náklady tím, že začnou sami využívat možnosti inteligentních průmyslových areálů. Data ze senzorů rozmístěných v areálech společnosti GLP jsou totiž plně dostupná všem nájemcům, kteří je mohou využít pro zlepšení a optimalizaci svých provozů.

Pracovníci údržby mohou nahlášený problém analyzovat ve virtuálním modelu budovy a vybavit se pro servisní zásah.

Správa budovy má díky digitalizaci ihned k dispozici záruční listy a historii předchozích oprav.

„Mohou tak lépe řídit spotřebu tepla, otevírání bran nebo využití osvětlení. Vidí také nežádoucí kombinace, například zapnuté topení v kancelářích současně s otevřenými okny. Mohou si všimnout nadměrného odběru tepla, energie nebo vody a zabránit tak zbytečnému plýtvání,“ vyjmenovává benefity využívání digitálního dvojčete Marek Staško.

Digitální řízení prostřednictvím inteligentních senzorů a měřidel pomáhá v průmyslových areálech snižovat provozní náklady. Analýza dat umožňuje optimalizovat spotřebu tepla a energií, což snižuje provozní náklady až o 20 %.

Před zavedením digitálních technologií často dochází v důsledku neefektivity ke ztrátám v řádu desetitisíců korun měsíčně. „Sběrem dat a následnou optimalizací provozu mohou nájemci v průmyslových areálech snížit náklady na energie až o 20 %. Navíc tím snižují i uhlíkovou stopu,“ uzavírá Marek Staško, manažer správy budov společnosti GLP.

Ilustrační video:

Autor: GLP Czech Republic

Společnosti Krnovské opravny a strojírny loni stoupl zisk skoro o polovinu

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost Krnovské opravny a strojírny (KOS) z Krnova na Bruntálsku loni utržila za prodej výrobků a služeb 729 milionů korun. Ve srovnání s rokem 2021 byly tržby o 8,6 milionu nižší. Čistý zisk podniku meziročně stoupl o 6,9 milionu, tedy více než o 46 procent, na 21,8 milionu korun. Hospodaření firmy negativně ovlivňovaly dopady válečného konfliktu na Ukrajině, především nárůst cen energií a surovin a přerušení dodavatelských řetězců. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

„Bohužel i v roce 2022 se společnost nevyhnula negativním globálním vlivům. Po dvou letech, které dominantně ovlivňovala pandemie covidu-19, se od prvního čtvrtletí roku začaly projevovat negativní důsledky ruské invaze na Ukrajinu,“ uvedl jednatel společnosti Ondřej Bezruč.

V první řadě to podle něj ovlivnilo projekt, v němž chtěl podnik nabrat více než 20 ukrajinských zaměstnanců. „Symbolicky v den ruské invaze dorazil do Krnova autobus s prvními šesti vybranými pracovníky, kteří bohužel z výše zmíněných důvodů byli posledními, které jsme v rámci tohoto programu přivedli do KOS,“ uvedl Bezruč. Dalšími důsledky byly podle něj pokračující enormní růst cen energií i materiálů, včetně omezené dostupnosti či prodloužení dodacích lhůt.

„I přes uvedené nepříznivé faktory se podařilo i v roce 2022 zajistit celkový kladný provozní hospodářský výsledek a také hospodářský výsledek a zároveň překročit plánované hodnoty provozního hospodářského výsledku,“ uvedl jednatel. Provozní zisk firmy činil loni 28,1 milionu korun, o rok dříve to bylo 11,6 milionu.

KOS vyrábějí a kompletují tramvaje, druhou výrobní oblastí je tradiční strojírenská výroba dílů, součástí a měřidel pro kolejová vozidla či svařenců. Rovněž modernizují a rekonstruují všechny typy kolejových vozidel, osobní, nákladní i speciální vagony. Podnik má téměř 400 zaměstnanců.

V dominantní oblasti výroby tramvají loni firma dodávala vozidla například dopravním podnikům v Brně, Olomouci a Praze. V oblasti rekonstrukcí KOS opravovaly osobní vozy především pro České dráhy a v menším rozsahu i pro RegioJet nebo Správu Ústecké dráhy. Podnik opravoval také speciální protidrogový propagační vlak nebo tendr parní lokomotivy pro klub historických drážních vozidel.

Zdroj: ČTK

1...369370371...1 150Strana 370 z 1 150

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253