Domů Blog Strana 374

Gotthardský silniční tunel je zavřený, objevila se prasklina v jeho stropu

Silničáři ve Švýcarsku uzavřeli pro automobilovou dopravu Gotthardský tunel, protože v jeho stropu se objevila prasklina dlouhá 25 metrů. S odvoláním na švýcarskou správu silnic o tom informovala agentura DPA. Není jasné, kdy se auta do tohoto tunelu, který patří v Alpách ke klíčovým dopravním stavbám, budou moci vrátit.

Nedaleko severního vjezdu do tunelu se zároveň ze zatím neznámých příčin uvolnily kusy betonu a spadly na vozovku. Nikomu se nic nestalo.

Tunel spojuje německojazyčnou část Švýcarska s italskojazyčným kantonem Ticino a vede skrz něj důležitá dopravní tepna mezi Německem a Itálií. Uzávěra začala v neděli odpoledne a řidiči kvůli tomu uvázli na několik hodin v zácpách. Objížďka vede přes Gotthardský průsmyk nebo přes San Bernardino. Cesta se tak prodlouží asi o hodinu.

Už několik týdnů nefunguje ani Gotthardský tunel pro osobní železniční dopravu. V první polovině srpna tam vykolejil nákladní vlak. Zatímco nákladní vlaky se na trať vrátily, osobní vlaky jezdí přes takzvanou panoramatickou železnici.

Gotthardský silniční tunel pochází z 80. let minulého století, Gotthardský úpatní tunel pro vlaky byl otevřen v roce 2016.

Zdroj: ČTK

Od roku 2009 v ČR ubylo zhruba 650 železničních přejezdů, další se modernizují

Od roku 2009 v Česku ubylo zhruba 650 železničních přejezdů, u dalších se zvyšuje zabezpečení. Letos do konce srpna zrušila Správa železnic asi 30 přejezdů a do roku 2030 počítá se snížením počtu přejezdů o dalších 380. Správa železnic to uvedla na dotaz ČTK. Letos je méně nehod na železničních přejezdech než loni, ale zranilo se při nich o 20 lidí více.

V roce 2009 bylo podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy na železniční síti Správy železnic 8274 přejezdů, nyní jich je přibližně 7600. Zvyšuje se také jejich zabezpečení, kdy se o 1200 snížil počet přejezdů, které mají pouze výstražné kříže. O asi 570 na 4269 se zvýšil počet přejezdů vybavených zabezpečovacím zařízením, tedy světelnou či zvukovou signalizací. Přibyly také přejezdy se závorami, k začátku roku jich bylo v České republice 1772, což je o 700 více než v roce 2009.

„Obecně stále platí, že nejbezpečnější přejezd je žádný přejezd,“ uvedl Gavenda. Podle něj má zvyšování bezpečnosti na přejezdech pozitivní dopady na silniční a železniční provoz. „Pro srovnání, v roce 2003 bylo na železničních přejezdech registrováno 288 mimořádných událostí, při kterých zemřelo 67 lidí a dalších 156 se zranilo. Nyní se roční počet střetů na přejezdech pohybuje kolem 150 a dochází ke 30 až 40 úmrtím a 70 až 90 zraněním,“ řekl.

Přejezdy se ruší zejména na lesních a polních cestách a silnicích III. třídy. Rušení přejezdů je podle Gavendy individuální záležitost, neděje se hromadnou formou, ale naopak se každé možné zrušení přejezdu nebo jeho náhrada musí projednat se všemi dotčenými složkami. Dodal, že v lokalitách s vysokou intenzitou dopravy se správa snaží nahrazovat křížení silnice a železnice nadjezdy nebo podjezdy.

Vedle rušení přejezdů Správa železnic také zvyšuje úroveň jejich zabezpečení. Zmodernizování přejezdu s výstražnými kříži na přejezd vybavený zabezpečovacím zařízením se závorami vyjde v průměru na 17 milionů korun, varianta bez závor asi na 12 milionů korun.

Loni investovala Správa železnic do modernizace přejezdů historicky nejvíc, asi 3,1 miliardy korun, přičemž zmodernizovala 233 přejezdů. Letos má v plánu investovat 1,8 miliardy na 130 přejezdů.

Česká republika má proti jiným evropským státům v přepočtu na kilometr trati neobvykle vysoký počet přejezdů, uvedl Gavenda. „Délka tratí je přes 9300 km. Z toho vyplývá, že železniční přejezd je v Česku v průměru zhruba na každém kilometru trati. To je číslo neúměrně vysoké a v jiných evropských státech neobvyklé,“ řekl. Dané je to podle něj velkou hustotou železniční sítě a vysokým podílem regionálních tratí, kde je vyšší počet přejezdů.

Za prvních osm letošních měsíců bylo v Česku 108 střetů na železničních přejezdech, o tři méně než loni, a zemřelo při nich 24 lidí, což je meziročně o dva více. O třetinu více lidí, celkem 81, se při střetech na přejezdech zranilo. Toto číslo ovlivnily zejména dvě srážky vlaků s nákladními vozidly v červnu, při kterých utrpělo zranění dohromady přes 30 osob.

Zdroj: ČTK

Pražský Strahovský tunel bude kompletně opraven za šest miliard Kč

Pražský Strahovský tunel bude v budoucnu kompletně zrekonstruován. Opravy technologií či vozovky však začnou nejdříve po skončení opravy Barrandovského mostu, která začala před dvěma roky a bude pokračovat v následujících dvou letech. Celkové náklady rekonstrukce budou šest miliard korun. Novinářům to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Přesná podoba dopravních omezení a postup prací bude ještě stanoven. Strahovský tunel je součástí městského okruhu a zprovozněn byl v prosinci 1997.

„Teď jsme 26 let od zahájení provozu a prostě nějaké investice si to žádá. Jeho kondice je naprosto klíčová pro fungování automobilové dopravy ve městě. Oprava tunelu nebude v konfliktu s opravou Barrandovského mostu, až ten bude hotov, tak teprve potom začneme něco dělat v tunelu,“ řekl Hřib.

Opravy se uskuteční ve čtyřech etapách a potrvají zhruba deset let. Silničáři při rekonstrukci zmodernizují veškeré technologie v tunelu, odvodňovací šachty, vymění kompletně vozovky a vylepší i bezpečnostní prvky. Opraven bude také v souvislosti s tím, že funguje rovněž jako kryt obyvatel v případě nutnosti. „Tunel je součástí bezpečnostního systému města,“ řekl Hřib.

Přesný plán postupu prací a stanovení dopravních opatření, a to včetně objížděk, budou silničáři ještě v následujících letech řešit.

Strahovský tunel je součástí vnitřního okruhu, kdy na severu na něj navazuje tunel Blanka a na jihu tunel Mrázovka. O stavbě Strahovského tunelu začalo město uvažovat začátkem 70. let 20. století. Průzkumná štola se začala razit v roce 1979 a stavba byla zahájená v roce 1985. Po rozsáhlých demolicích v okolí Švédské ulice začal Metrostav razit tunel od jihu a zároveň i ze středu směrem k severu. Úplně proražen byl v roce 1991. Zprovozněn byl 2. prosince 1997.

Zdroj: ČTK

Všechny spoje plzeňské MHD od července nízkopodlažní

Od začátku července už v Plzni nepotkáte spoj městské veřejné dopravy, který by nebyl bezbariérový. Plzeňské městské dopravní podniky (dále jen PMDP) se po dodání nových moderních tramvají Škoda rozloučí s poslední „vysokou“ soupravou tramvají T3R-P, kde ani jeden vůz není nízkopodlažní. Při té příležitosti je připravena speciální rozlučková jízda na poslední červnové odpoledne. Nejen na dodávku nových tramvají, ale i na bateriové trolejbusy se povedlo získat evropskou dotaci z programu IROP v celkové výši přes 700 mil. Kč.

„Slíbili jsme, že budeme investovat do projektů, které lidé pocítí v každodenním životě, a přesně to děláme. Jsem moc rád, že už nyní můžeme garantovat, že každý spoj, který na zastávku přijede, bude mít minimálně jeden nízkopodlažní vstup. Totální přechod na nízkopodlažní vozy by pak měl být realitou zhruba do dvou let,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Z průzkumů veřejného mínění a z ohlasů od občanů víme, že jejich prvořadým požadavkem na veřejnou dopravu je vedle spolehlivosti také jízdní komfort ve vozech a velmi kvitují to, na jak vysoké úrovni se daří v Plzni vozový park udržovat. Nízkopodlažnost vozů je jeden z klíčových parametrů, které moderní MHD musí splňovat vzhledem k potřebám seniorů, imobilních občanů i maminek s kočárky, jež veřejnou dopravu využívají,“ řekl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar.

Na nákup nových vozů se povedlo získat evropskou dotaci z programu IROP – nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu, kdy v letošním roce dotace pokryla 70 % nákladů na pořízení 8 tramvají 40T, v celkové výši téměř 300 mil. Kč. Ze stejného programu by mělo být hrazeno dalších 5 velkokapacitních tramvají, s jejichž dodávkou se počítá do roku 2025.

 

„V letošním roce postupně přebíráme 10 nových plně nízkopodlažní tramvají Škoda 40T, díky kterým můžeme od 1. července 2023 zaručit 100% nízkopodlažnost u všech našich spojů. To se nám povedlo jako prvnímu českému dopravnímu podniku s tramvajovým provozem,“ říká Jiří Ptáček, generální ředitel PMDP, a dodává: „Trolejbusy jsou v Plzni plně nízkopodlažní od dubna 2018, autobusy pak od září 2019. Jsem rád, že cestujícím můžeme tento komfort nabídnout i u tramvajových spojů.“

„Díky Evropským dotacím se nám daří obměňovat také vozový park trolejbusů. Během 4 let pořídíme za významné pomoci programu IROP celkem 14 standardních vozů 26 Tr a 4 kloubové vozy 27 Tr, které nahradí zastaralé trolejbusy z let 2006–2009,“ uvádí Miroslav Macháň, dopravně provozní ředitel PMDP.

Celkově se z Integrovaného regionálního operačního programu v ČR investovalo do modernizace vozového parku veřejné dopravy více než 8,5 miliardy korun. Peníze pomáhají nejen zvyšovat bezbariérovost vozidel a jejich komfort pro cestující, ale také zlepšovat životní prostředí ve městech.

„Plzeň je skvělým příkladem, jak pomocí evropských peněz zlepšovat život lidí, v tomto případě cestujících hromadnou dopravou. Je zřejmé, že bezbariérové vozy jsou novým standardem,“ říká Helena Miškovičová, ředitelka sekce IROP z Centra pro regionální rozvoj, které projekty administruje, a dodává: „Pro další období 2021 – 2027 je na rozvoj městské veřejné dopravy připraveno zhruba 7,1 mld. korun, o které si můžou žádat dopravní podniky třeba na nákup tramvají, trolejbusů, elektrobusů a dalších nízkoemisních vozidel.“

Plzeňští dopraváci během letoška vyřadí polovinu tramvají typu T3R-P z celkového počtu 20 kusů. To umožní řadit vozy T3R-P, už jen jako zadní vozy souprav, kde je přední vůz nízkopodlažní. K úplnému vyřazení vysokopodlažních tramvají dojde po dodání dalších 10 kusů tramvají 40T, které jsou očekávány v roce 2025.

Soupravy vozů T3 jezdily v Plzni téměř 48 let a zájemci se s nimi budou moci rozloučit v rámci speciální jízdy soupravy tří spřažených vozů. Ta vyjede v pátek 30. června v 15:00 z točny U Zvonu, kde bude od 14:00 hodin připraven také drobný doprovodný program včetně pamětních jízdenek. Kompletní informace včetně jízdního řádu naleznete na webových stránkách PMDP.

Zdroj: PMDP

Na šumavských lokálkách ubylo v létě proti loňsku přes deset procent cestujících

Firma GW Train Regio, která provozuje takzvané šumavské lokálky, přepravila v létě meziročně o deset procent turistů méně. Mezi příčiny řadí firma ne příliš ideální počasí a to, že lidé šetří. ČTK to řekl generální ředitel GW Jihotrans Robert Krigar.

„Letošní sezona je o něco horší, než byla ta loňská. Vidíme to jak v systému Cyklotrans v autobusové dopravě, tak o to víc se to projevilo v železniční dopravě na tratích pošumavských lokálek. Jsou tam asi dva vlivy: první je, že lidé začínají šetřit, rozmýšlí se, kam peníze investují. Druhý vliv je počasí, neboť cykloturistika je jednoznačně odvislá od počasí. Bohužel ani jeden druh toho letošního – déšť nebo teploty převyšující 34 stupňů – cykloturistice tolik nepřejí,“ řekl Krigar.

Jízdné v autobusech, jež skupina provozuje, před sezonou neměnila. Ve vlacích zdražily jízdenky loni v prosinci. Dopravu na šumavských lokálkách provozuje firma od prosince 2017. Jsou to tratě České Budějovice – Černý Kříž, Číčenice – Nové Údolí a Strakonice – Volary. Předtím tam zajišťovaly dopravu České dráhy (ČD). Jihočeský kraj zaplatí za služby GW Train Regio za 15 let 2,25 miliardy korun. Roční objem kilometrů je 1,3 milionu. Ve srovnání s ČD kraj podle svého staršího vyjádření ušetří 300 milionů korun. GW Train tam nyní jezdí se 24 vlaky.

Na šumavských lokálkách testuje firma čtyři modernizované vlaky Stadler RS1. Již před časem koupila osm modernizovaných vlaků RS1 švýcarského výrobce Stadler. Zaplatila za ně kolem 400 milionů korun, včetně nutných provozních úprav. Od prosince bude jezdit osm těchto vlaků v Pošumaví na Plzeňsku. Další vlaky Stadler RS1 chce společnost ještě letos koupit. Motorové vozy Stadler RS1 jezdily předtím, než je firma koupila, na lokálních tratích kolem Bodamského jezera na území Německa, Švýcarska a Rakouska. Jsou staré asi 20 let.

Firmě GW Train Regio stouply loni tržby i zisk. Čistý obrat navýšila meziročně o pět procent na 486,1 milionu korun a zisk po zdanění o 29 procent na 9,6 milionu. Firma loni přepravila 1,69 milionu cestujících. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do skupiny GW Jihotrans. „Meziroční nárůst byl o 300.000 cestujících,“ uvedl ředitel.

Firma provozuje regionální osobní železniční dopravu v Jihočeském, Karlovarském, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji a také rychlíkovou linku R25 Plzeň – Most. Od konce roku 2023 bude zajišťovat i osobní dopravu v Pošumaví v Plzeňském kraji. Společnost zaměstnává zhruba 270 lidí, z toho asi 180 strojvůdců.

Do skupiny GW Jihotrans patří vedle GW Train Regio i řada autobusových společností, Auta Borek či Tachoservis. Pod Jihotrans spadají i čerpací stanice. Skupina má asi 900 zaměstnanců, 260 nákladních aut, asi 150 autobusů a 45 motorových vlakových jednotek. V roce 2022 měla skupina konsolidovaný obrat 3,46 miliardy korun a konsolidovaný zisk po zdanění přes 200 milionů Kč.

Zdroj: ČTK

Ankara kritizuje USA, že spojují prodej F-16 Turecku a vstup Švédska do NATO

Ankara kritizuje administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, že spojuje prodej stíhacích letounů F-16 Turecku s ratifikací vstupu Švédska do Severoatlantické aliance v tureckém parlamentu. Turecký prezident Recep Tayyip Edrogan podle agentury Reuters řekl, že to jeho zemi „vážně znepokojuje“.

Erdogan na tiskové konferenci po summitu skupiny G20 v Dillí řekl, že se sešel s Bidenem a že spolu jednali o prodeji F-16 Turecku. Šéf Bílého domu podle něho dal do souvislosti dodávky těchto letounů s postupem Turecka při ratifikaci vstupu Švédska do NATO. „Takový přístup nás vážně znepokojuje,“ uvedl Erdogan.

Turecko, které Švédsku doposud stavělo největší překážky na cestě do Severoatlantické aliance, v říjnu 2021 požádalo o prodej stíhaček F-16 a vybavení pro modernizaci letounů, které už ve výzbroji má. Hodnota obchodu je 20 miliard dolarů (456 miliard korun).

Na okraji červencového summitu NATO ve Vilniusu generální tajemník aliance Jens Stoltenberg oznámil, že Erdogan předloží švédskou žádost o vstup do vojenského bloku co nejdříve parlamentu a že bude usilovat o její schválení. Den poté poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan řekl, že administrativa bude pokračovat v procesu dodání těchto stíhaček do Turecka po konzultaci s Kongresem.

Ankara obviňuje Švédsko, že poskytuje útočiště radikálům nepřátelským vůči tureckému státu, jde hlavně o členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Erdogan žádá, aby Švédsko vydalo do Turecka údajné ozbrojence PKK a zabránilo konání shromáždění ve prospěch této strany na svém území. Aby vyšlo Turecku vstříc, přijalo Švédsko v červnu zákon, podle kterého je nelegální členství v jakékoliv teroristické organizaci nebo poskytování logistické a finanční pomoci zakázaným skupinám. Stockholm dal nedávno najevo, že doufá, že turečtí zákonodárci schválí jeho žádost o vstup do NATO, až se sejdou na říjnové schůzi.

Švédsko a Finsko přihlášku do NATO podaly loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko a Maďarsko. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan řekl, že Ankara a Budapešť v této věci úzce spolupracují.

Zdroj: ČTK

Pražské letiště je podle hodnocení uživatelů Google pátým nejlepším v Evropě

Letiště Praha je podle hodnocení uživatelů Google pátým nejlepším v Evropě. Meziročně si o tři příčky polepšilo. Z více než 20.000 uživatelských recenzí mu vyšlo na pětibodové škále hodnocení 4,3. Nejlépe lidé hodnotili istanbulské letiště, naopak nejhůře letiště v Bordeaux. Žebříček nejlepších evropských letišť podle recenzí z dat Google map sestavil portál Holidu.

Oproti loňskému roku se zlepšilo hodnocení pražského letiště o 0,1 hvězdičky a přibylo mu asi 7000 uživatelských recenzí. Lepší hodnocení z evropských letišť získaly letiště v Istanbulu, Aténách, Portu a Curychu. Nejhůře hodnotili uživatelé Google letiště v Bordeaux, vysloužilo si 2,6 hvězdičky z téměř 9000 recenzí. O jednu desetinu lepší hodnocení mělo letiště v Heraklionu.

„Mám radost, že se Letiště Václava Havla Praha dostalo mezi pět nejlepších letišť podle hodnocení uživatelů Googlu. Hodnocení vnímám jako odměnu za snahu všech našich zaměstnankyň a zaměstnanců, kteří na letišti pracují,“ uvedl k žebříčku ředitel letiště Jiří Pos.

Na konci loňského roku se Letiště Praha umístilo na chvostu jiného žebříčku, který zohledňoval včasnost letů, názory zákazníků a letištní restaurace a obchody. Ze 151 letišť skončilo na 141. místě. Letiště Praha se tehdy ohradilo a uvedlo, že například na včasnost příletů nemá letiště žádný vliv.

Na nedávném setkání s novináři Pos řekl, že letiště samo o sobě ve statistikách letos zavinilo 0,16 procenta případů zpoždění. „Dominantním důvodem zpoždění je pozdní přílet, a to ve více než 50 procentech případů zpoždění,“ uvedl.

Z Letiště Praha létají o letním letovém řádu, který platí do konce října, přímé linky do 152 destinací. Letiště chce letos odbavit 13,6 milionu cestujících. Začátkem září překonalo hranici devíti milionů, uvedl Pos na síti X, dříve twitteru. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní z předcovidového roku 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026.

Zdroj: ČTK

Volvo Trucks, IKEA Industry a Raben Group pokračují v cestě k nákladní dopravě s nulovými emisemi

V roce 2022 podepsaly společnosti Volvo Trucks, IKEA Industry a Raben Group dohodu o spolupráci v oblasti těžké nákladní dopravy s nulovými emisemi. Necelých 12 měsíců po předání prvního elektrického nákladního vozu v Polsku se flotila vozidel skupiny Raben Group rozrostla o další dvě elektrická nákladní auta, která slouží společnosti IKEA Industry.

První měsíce provozu elektrického nákladního vozidla Volvo FM, které obsluhuje továrnu IKEA ve Zbąszynku, prokázaly, že doprava s nulovými emisemi je životaschopnou alternativou ke konvenčním vozidlům a nemá negativní vliv na plynulost dodávek. S ohledem na snížení emisí CO2 i pohodlí řidičů se IKEA Industry a Raben Group rozhodly rozšířit flotilu elektrických nákladních vozidel o další dvě jednotky.

Elektrifikace těžkých nákladních vozidel je klíčovým řešením při zavádění dopravy s nulovými emisemi, která přiblíží IKEA k jejímu strategickému cíli stát se ještě v tomto desetiletí společností s pozitivním vlivem na klima. Podle přijatých cílů je v plánu snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů z veškeré přepravy výrobků o 70 % a o deset let později již tuto přepravu učinit bezemisní.

V roce 2022 zahájila společnost IKEA Industry Zbąszynek pilotní projekt interního provozu bezemisní nákladní dopravy mezi svými výrobními závody. V současné době elektrické nákladní vozy vykonávají 12 jízd denně, šest dní v týdnu, a to mezi továrnami ve Zbąszynku a Babimostu, které od sebe dělí vzdálenost 12 km.

Vozidla jsou nabíjena elektřinou z obnovitelných zdrojů. IKEA Industry investovala do pěti vlastních dobíjecích stanic: dvě s kapacitou 150 kW se nacházejí v lokalitách Zbąszynek a Babimost a další tři s kapacitou 43 kW v buffer truck parku. Pro jejich podporu byl rovněž instalován transformátor. Celý proces přípravy nabíjecí infrastruktury trval přibližně 12 měsíců. IKEA Industry v současné době připravuje spuštění dalších dvou dobíjecích míst ve skladu Zbąszynek, která budou uvedena do provozu v září letošního roku.

„Jsme přesvědčeni, že chceme-li dosáhnout svých cílů a mít skutečný pozitivní dopad na životní prostředí, musíme jednat tady a teď. Zelená řešení jsou pro udržitelný rozvoj nutností. Elektrifikaci dopravy mezi našimi továrnami zatím testujeme, ale provádíme více testů, a postupně ji rozšiřujeme a sledujeme, jaké výsledky přinese. Spolupráce je klíčová, protože na dekarbonizaci průmyslu můžeme pracovat jen společně,“ říká Małgorzata Dobies-Turulska, Managing Director IKEA Industry Zbąszynek.

Skupina Raben Group se cítí obzvláště odpovědná za dopady těžké dopravy na životní prostředí. Vedoucí úloha na logistickém trhu vyžaduje další úsilí o zlepšení klimatických podmínek. Proto byly po několika měsících pilotní spolupráce nasazeny společně s IKEA Industry další dva elektrické nákladní vozy Volvo FM na trase mezi továrním komplexem ve Zbąszynku a výrobním závodem v Babimostu.

Kamiony pracují s návěsy o nosnosti 24 tun a denně ve třech směnách doručí až 36 zásilek. Společnost Raben Transport zaměstnává 12 řidičů, kteří se tomuto projektu věnují, a řídí dopravní operace, přičemž se stará o efektivitu vozidel a plynulost procesu dodávek. Průběžně také sleduje ukazatele výkonnosti nákladních vozidel, aby mohla v blízké budoucnosti společně se společnostmi IKEA Industry a Volvo shrnout výsledky projektu.

„Tento projekt je skutečnou a vědomou snahou přiblížit se našim environmentálním cílům. Nasazení tří elektrických nákladních vozidel do vlastního vozového parku společnosti Raben Transport je krokem ke snížení emisí CO2 v těžké dopravě v souladu s našimi SBTi (Science Based Targets) cíli. Je to také příležitost vyhodnotit toto řešení v praxi s cílem zavést elektrické nákladní vozy u dalších zákaznických projektů skupiny Raben,“ vysvětluje Joanna Górna, Key Account Manager, Raben Transport.

„Dodávka dalších elektrických tahačů Volvo FM společnostem IKEA Industry a Raben Group je významným krokem ve strategii společnosti Volvo Trucks pro bezemisní dopravu. V tuto chvíli jsme se přestali dívat na elektrické tahače jako na celek a začali jsme hovořit o postupném zvyšování podílu elektrického vozového parku Volvo FM u jednoho zákazníka. Díky těmto rozhodnutím můžeme hovořit o větších úsporách CO2 a významném kroku ke snížení emisí CO2. Jsme rádi, že na polském trhu existují společnosti, které se odvážně a vědomě rozhodly investovat do ekologické transformace silniční dopravy,“ komentuje Marek Gawroński, ředitel pro e-mobilitu a udržitelnost společnosti Volvo Trucks Poland.

V obou továrnách v polském Zbązynku budou pro interní přepravu opět využívány nákladní vozy Volvo FM Electric. Tahače spolu se šesti bateriemi o kapacitě 540 kWh zaručují dojezd až 300 km. Plně elektrické nákladní vozidlo Volvo FM 4×2 je vybaveno třemi elektromotory. Nabídku doplňuje čtyřletý Golden Service Contract, který zaručuje plnou kontrolu nákladů, bezproblémový provoz vozidla a jeho maximální dostupnost.

Další informace o výsledcích projektu Volvo FM Electric v továrně IKEA ve Zbąszynku budou představeny na konferenci New Mobility Congress, která se koná na konci září 2023 v polské Lodži.

V porovnání s rokem 2017 jako základním rokem (bez dodávek zákazníkům na poslední míli).

Zdroj: Reliant

ZAHÁJILI JSME PŘÍSTAVBU LOGISTICKÝCH HAL V JENEČSKÉ CENTRÁLE

V srpnu začaly půlroční stavební práce na rozšiřování centrály Gebrüder Weiss v Jenči u Prahy, kde vzniknou dvě nové skladové haly s plochou 4 400 metrů čtverečních a kapacitou 5 000 paletových míst. Rozšíření stávajícího prostoru podpoří vysoké standardy kvality služeb, které poskytujeme našim zákazníkům v oblasti kontraktní logistiky a logistických řešení na míru. Skvělá vybavenost hal zase přinese podnětné a příjemné pracovní prostředí našim zaměstnancům. Obě tyto hodnoty jsou pro naši společnost klíčové. „Investice do moderního vybavení skladových hal je možná díky dlouhodobému úspěchu Gebrüder Weiss na českém trhu, za kterým stojí píle a skvělá práce našich zaměstnanců,“uvádí Karel Šindelář, oblastní ředitel Gebrüder Weiss ČR pro oblast Čechy.

Nosnost střech dvou nových skladových hal je uzpůsobena tak, aby umožnila instalaci fotovoltaické elektrárny, se kterou se počítá ještě do konce roku 2023. Fotovoltaické panely pro výrobu solární energie jsou v plánu i v dalších pobočkách Gebrüder Weiss, například v Syrovicích u Brna, a to s ohledem na plnění našeho cíle, dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality.

Nechybí ani další moderní výbava skladových hal na základě nových technologií – vybaveny budou například inteligentním LED osvětlením, jehož čidla reagují na intenzitu venkovního světla a také na pohyb lidí či techniky. Topení zajistí tepelná čerpadla, díky kterým bude možné sklad zároveň v letních měsících chladit. Na místě bude i systém pro monitoring teploty a vlhkosti vzduchu.

Dostavba moderních hal přinese rozšíření logistické plochy pro kontraktní logistiku, a to i v oblasti skladování nebezpečného zboží, kde přibude více než 300 paletových míst pro hořlaviny 1. a 2. třídy a také plocha pro skladování kapalných peroxidů v teplotním režimu,“ říká obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR Jan Kodada a dodává: „Rozšíření Jenečského areálu podpoří vysoký standard služeb pro naše zákazníky a zároveň je důležitým krokem v oblasti  udržitelnosti, což patří k hlavním firemním hodnotám  Gebrüder Weiss.“

Zdroj: Gebrüder Weiss

Možnost procházky po estakádě na Tomkově náměstí v Brně přilákala tisíce lidí

Tisíce lidí od dnešního rána přilákala možnost procházky po silniční estakádě, kterou na brněnském Tomkově náměstí jako součást velkého městského okruhu staví Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Půl kilometru dlouhá stavba, která stoupá 18 metrů nad povrch, se pro automobily otevře příští rok. ČTK to řekla mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.

„Vysoký zájem o procházku po estakádě jsme očekávali. A zájem je rozhodně srovnatelný s otevřením tramvajového tunelu v Žabovřeské ulici, který jsme letos v dubnu zpřístupnili před tím, než jím začaly pravidelně projíždět tramvaje. Tehdy se přišlo podívat sedm tisíc lidí a je možné, že dnešek toto číslo překoná,“ uvedla Trubelíková.

Z bezpečnostních i kapacitních důvodů se však lidé po estakádě nemohli projet ani na kole, ani s dětským kočárkem.

Úsek velkého městského okruhu od Rokytovy ulice po Tomkovo náměstí má 569 metrů, pouze 54 metrů ale vede po zemském povrchu, zbytek už po estakádě. Most nesený pilíři se klene až 18 metrů nad povrchem, jeho piloty jsou ukotveny v zemi až do hloubky 30 metrů. Jedna z větví vznikající estakády zatím zůstane zaslepená a v budoucnu na ni naváže tunel do městské části Vinohrady, přičemž ražba průzkumné štoly by měla začít na začátku roku 2024.

S dokončením stavby v úseku Rokytova – Tomkovo náměstí se počítá na závěr roku 2024. Příští rok mají být hotové také další dva rozestavěné úseky velkého městského okruhu, a to Bauerova a Žabovřeská.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář