Ceny elektřiny a zemního plynu by měly ve zbytku tohoto a během příštího roku zůstat na stabilní úrovni, výraznější zdražování ani zlevňování by nastat nemělo. Naopak ceny ropy a pohonných hmot mohou dál růst. Tvrdí to analytici oslovení ČTK. Podle nich bude pro vývoj cen komodit klíčový zejména další vývoj geopolitické situace ve světě, hlavně pak na Blízkém východě.
Vliv geopolitické situace na ceny elektřiny a plynu se podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka ukázal při nedávném růstu cen plynu na burze. „Nicméně dlouhodobý efekt nečekám a ceny plynu i elektřiny by mohly zůstat v příštím roce stabilní. Při zemi by je mohl držet horší stav evropské ekonomiky, naopak k růstu by mohly přispět vyšší ceny emisních povolenek,“ uvedl Tyleček.
Zákazníci by se podle něj navíc mohli dočkat i v následujících měsících výhodnějších nabídek od dodavatelů, kteří postupně nakupují levnější budoucí kontrakty na burze. „Nejvýraznějších slev však již bylo dosaženo a v následujících měsících je už v takové míře, jako jsme byli dosud svědky v tomto roce, nečekám,“ dodal Tyleček, podle něhož už pomalu nastává vhodná chvíle k zafixování cen.
Na provázanost cen zemního plynu s děním ve světě upozornil také analytik Purple Trading Petr Lajsek. Ceny podle něj mohou vyhnat nahoru zejména další eskalace konfliktu na Blízkém východě nebo pokračování stávek producentů LNG v Austrálii. Pozitivní roli však na rozdíl od trhu s ropou bude podle něj hrát omezení závislost Evropy na ruském plynu a naplněnost zásobníků.
„Během roku očekáváme spotové ceny zemního plynu na burze mezi 40 až 80 eury (asi 1000 až 2000 Kč) za megawatthodinu, tedy poměrně výrazně pod vládním cenovým stropem. Výrazného cenového skoku se tak spotřebitelé zatím bát nemusí,“ podotkl Lajsek s tím, že ceny plynu se promítnou i do ceny elektřiny. „Podobného nárůstu jako v roce 2022 se bát nemusíme. Spotřebitelé se však výrazného zlevnění patrně nedočkají, pád cen na burze vykompenzuje vrácení poplatků za obnovitelné zdroje a poplatků za distribuci,“ dodal Lajsek. Výrazněji by se podle něj nemělo projevit ani očekávané zrušení vládního stropu ke konci roku.
Ještě výrazněji se podle analytiků projeví ve zbytku tohoto roku a během toho příštího napětí na Blízkém východě v cenách ropy, protože region je pro její produkcí klíčový. Lajsek v této souvislosti uvedl, že další eskalace konfliktu v Izraeli, potažmo zapojení i dalších států do něj by mohlo vyhnat ceny ropy Brent vysoko nad úroveň 100 dolarů za barel. V takovém případě by však podle něj potupně zafungoval trh, kdy vyšší cena by mohla vést ke zvýšené produkci a naopak snížené spotřebě, což by zase tlačilo cenu ropy dolů.
Vliv na ceny ropy by podle něj měla mít i hospodářská situace v Číně nebo USA, klíčová ovšem bude produkce kartelu OPEC a Ruska. „Pro odhadnutí vývoje cen ropy na příští rok je tak příliš moc proměnných. Je však dost možné, že si na vyšší ceny ropy budeme muset zvyknout. I vzhledem k tomu, že by celosvětová spotřeba ropy měla v příštím roce opět vzrůst, tak očekávám průměrnou cenu ropy Brent v roce 2024 kolem 90 dolarů za barel,“ řekl Lajsek.
Další vývoj konfliktu v Izraeli bude klíčový pro ceny ropy i podle Tylečka. „V případě jeho rozšíření by byla ohrožena značná část globální produkce, což se samozřejmě projevuje na vyšší rizikové přirážce v cenách ropy,“ uvedl. Případné rozšíření konfliktu by podle něj mohlo ceny pohonných hmot postupně dostat až k 50korunové hranici. „Nicméně hlavním scénářem je postupně uklidnění situace, které by mělo ropu udržet na dvojciferných úrovních,“ dodal analytik.
Zdroj: ČTK
