Domů Blog Strana 4

Kraj dá zpracovat studii pro region Podřipska, chystají se velké dopravní stavy

Středočeský kraj dá zpracovat územní studii pro severní část regionu, konkrétně pro Podřipsko, kde má vzniknout vysokorychlostní trať, ale plánují se zde i další významné dopravní stavby. Studie by měla zohlednit potřeby obyvatel a podpořit vzájemnou spolupráci místních lidí s různými institucemi. Její zpracování potrvá 18 měsíců, nyní je vypsaný tendr, odpověděla na dotaz mluvčí Středočeského kraje Zuzana Žídková.

„Jedná se o dokument, který má přihlížet k potřebám obyvatel v daném koridoru, ale nenahrazuje již schválené územní dokumentace a rozhodnutí Středočeského kraje,“ uvedla Žídková. Studie prověří například plánovaný rozvoj obcí, zachování prostupnosti krajiny pro člověka i živočichy, spodní vody, technickou infrastrukturu a další. Její vypracování bude stát kolem osmi milionů korun.

Dokument poslouží jako jeden z podkladů pro přípravu a výstavbu vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Ústím nad Labem. V regionu se připravuje mnoho dalších stěžejních dopravních staveb, například rozšíření D8, přeložka tahu I/9 ve směru na Mělník, dopravní napojení spalovny, která bude u Mělníka, či tramvajová trať Kobylisy – Zdiby – Sedlec.

Zároveň v regionu pokračuje prověřování dalších dopravních investic, třeba prodloužení tramvajové tratě v úsecích Sedlec – Odolena Voda a Sedlec – Líbeznice, nová železniční trať Praha – Brandýs nad Labem nebo elektrifikace trati z Prahy do Neratovic a Všetat. I k nim studie doplní zásadní informace pro možné budoucí uskutečnění.

Zdroj: ČTK

Železnice přes Malou Skálu je bezpečnější a kapacitnější

Správa železnic slavnostně ukončila rekonstrukci trati mezi Turnovem a Železným Brodem. Cestování je nyní pohodlnější, v Malé Skále se díky novým nástupištím lépe nastupuje do vlaku. Stavba probíhala od loňského ledna, celkové náklady dosahují 838 milionů korun.

Středobodem celé stavby bylo nádraží v Malé Skále, které využívají nejen místní, ale také turisté mířící nejčastěji na blízký skalní hrad. „Stavbaři vybudovali bezbariérová nástupiště, přístup cestujících je po centrálním přechodu, který je vybavený výstražnou signalizací. Rekonstrukce se v Malé Skále dočkala i historická nádražní budova,“ popisuje Mojmír Nejezchleb, který je pověřený řízením Správy železnic. Jak dodává, moderní nástupiště získala také zastávka v Dolánkách.

Díky zvýšení traťové rychlosti až na 100 km/h a instalaci moderního zabezpečovacího zařízení se zvýšila kapacita celého úseku. Kromě kolejí prošel obnovou i tunel u obce Rakousy, dělníci zlepšili stav jeho stěn a také odvodnění. U nádraží v Malé Skále vznikla také nová parkovací místa pro cestující.

Zhotoviteli stavby byly společnosti AŽD a STRABAG Rail, celkové náklady dosahují 838 557 732 korun.

Akce je finančně podpořena z úvěru Evropské investiční banky v rámci projektu Czech Rail TEN-T and Regional. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.

Zdroj: Správa železnic

Auta na baterie už v Praze neparkují zdarma. Tankování, dobíjení i parkování vyřídíte v jediné aplikaci

Praha zpřísnila pravidla parkování pro elektromobily a plugin hybridy. Zvýhodnění zůstává pouze rezidentům s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem, zatímco ostatní – včetně firem a živnostníků bez pražského sídla – platí plnou cenu i za svá elektrická vozidla. Parkování i dobíjení však mohou firmy vyřídit jedinou Energokartou v aplikaci, která zároveň umožňuje plugin hybridům pohodlně zaplatit i tankování.

 

Výhoda bezplatného stání pro elektromobily a další bezemisní vozidla v Praze od letoška skončila. Dříve mohly vozy s registrační značkou EL parkovat v zónách placeného stání zdarma, nyní však podléhají regulovanému systému. Zvýhodnění ve formě 50% slevy na krátkodobé i dlouhodobé parkování mohou získat pouze rezidenti s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem podle místa svého bydliště či sídla.

 

Změna pravidel tak dopadá především na firmy a živnostníky, kteří v Praze nemají sídlo a nemohou čerpat rezidentní zvýhodnění. Řidiči elektromobilů i plug‑in hybridů nyní musí parkování hradit standardně prostřednictvím mobilních parkovacích aplikací, což zvyšuje administrativu i riziko chyb. Provozovatelé firemních flotil tak řeší nejen vyšší náklady, ale také složitější evidenci plateb a větší zátěž pro účetní.

 

V této situaci nabývá na významu možnost, o které řada firem stále neví, přestože její obliba mezi podnikateli roste. „Energokarta umožňuje nabíjet baterii vozidla na většině českých dobíjecích stanic – zejména PRE, ČEZ a E.ON – i na více než 100 tisících dobíjecích bodů po celé Evropě. Současně však poskytuje i platby za parkování,“ říká Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, která je poskytovatelem tankovacích karet i karet pro dobíjení elektromobilů. „Naše aplikace integruje mobilní platby za tankování nebo dobíjení a zároveň platby za parkování. Řidiči tak nemusí řešit různé platební metody ani předávat účtenky, protože všechny transakce – parkování, nabíjení i tankování – se promítnou do jediného vyúčtování,“ doplňuje Duraković.

 

Firmám to výrazně zjednodušuje administrativu a umožňuje mít náklady na provoz vozidel pod kontrolou na jednom místě. „V aplikaci samozřejmě automaticky dochází k uplatnění 50% slevy z parkovného pražských zón pro rezidenty vlastnící elektromobil. Majitelé plug-in hybridů mohou v rámci aplikace platit za tankování, dobíjení i parkování. Každý měsíc firma obdrží souhrnný přehled všech svých transakcí a doklad k úhradě sumární částky,“ popisuje Damir Duraković.

 

Axigon aktuálně spravuje už více než 5 000 Energokaret, zatímco ještě začátkem loňského roku to bylo přes 3 000. Nová verze aplikace, která integruje mobilní platby za tankování, dobíjení i parkování, byla spuštěna v závěru loňského roku. Uživatelům nabízí také přehled zůstatků limitů a transakcí všech jejich karet, přístup k fakturám i dalším službám a nastavením. Součástí aplikace je i navigace k čerpacím a dobíjecím stanicím a k partnerským myčkám Express a IMO.

Zdroj: Lukáš Pololáník

DPP začne v ulici Na Pankráci s výstavbou druhé části podchodu k vestibulu Gemini stanice metra Pankrác D

Ode dneška 2. února 2026 začne Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) stavět druhou část podchodu pod ulicí Na Pankráci k budoucímu vestibulu Gemini stanice metra Pankrác D. Součástí stavebních prací bude také výstavba samotného vestibulu Gemini. Práce si od neděle 1. února 2026 od cca 17:00 zhruba do konce roku vyžádají uzavření části ulice Na Pankráci ve směru do centra v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Na Strži a Hvězdova. Doprava bude v režimu 1+1 v tomto úseku převedena do pásu směr z centra. Autobusová linka 134 bude od neděle 1. února 2026 od zahájení denního provozu vedena po odklonové trase. V rámci dokončovacích prací na modernizaci stanice Pankrác C dnes DPP uvedl do provozu druhý výstup z vestibulu směr Hvězdova ulice, resp. Pražského povstání.

První etapa stavebních prací na výstavbě druhé části podchodu pod ulicí Na Pankráci začne vrtáním zápor pro zajištění stavební jámy a přeložkami inženýrských sítí, které potrvají zhruba do letošního května. Poté začnou stavaři s hloubením stavební jámy a budováním samotného podchodu včetně napojení do budoucího vestibulu Gemini stanice Pankrác D. Paralelně s tím bude probíhat i budování samotného vestibulu Gemini, jehož základ byl zrealizován již při výstavbě stejnojmenné administrativní budovy. V průběhu poslední etapy ve čtvrtém kvartálu letošního roku zhotovitelé obnoví povrchy vozovek a chodníků, aby se doprava v ulici Na Pankráci mohla ještě před koncem letošního roku vrátit do původního režimu.

Stavební práce na budování samotného vestibulu a eskalátorovém tunelu do stanice Pankrác D zde budou probíhat i v dalším období, ale bez zásadního vlivu na provoz v ulici Na Pankráci. Vestibul Gemini s přilehlou částí podchodu pod ulicí Na Pankráci bude uveden do provozu současně se zprovozněním prvního úseku metra D. Zhotovitelem prvního úseku metra D je konsorcium společností Subterra, Hochtief CZ, Hochtief Infrastructure, STRABAG a Ed. Züblin. Podchod pod ulicí Na Pankráci i samotný vestibul Gemini buduje společnost Subterra.

Dopravní opatření pro MHD

Z důvodu výstavby podchodu metra v ulici Na Pankráci je pravidelná autobusová linka 134 od neděle 1. února 2026 od zahájení denního provozu do zhruba konce roku 2026 vedena v úseku Zelená Liška – Sídliště Pankrác po odklonové trase ulicemi Na Strži a Milevská. Zastávky Pankrác před OC Arkády a v Hvězdově ulici nebudou linkou 134 po dobu výluky obsluhovány. Zastávky Pankrác pro oba směry linky 134 budou umístěny v ulici Na Strži, cca 50 metrů od kruhového objezdu u křižovatky s Milevskou ulicí. Obdobně zastávky Sídliště Pankrác budou po dobu výluky pro oba směry linky 134 umístěny v Milevské ulici v zastávkách linky 193.

Nočních autobusových linek 905 a 910 se výluka v ulici Na Pankráci nedotkne, budou i nadále jezdit po svých dosavadních trasách.

 

Dopravní opatření pro IAD

Z důvodu výstavby podchodu metra v ulici Na Pankráci je individuální automobilová doprava (IAD) od neděle 1. února od cca 17:00 do zhruba konce roku 2026 vedena v ulici Na Pankráci v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Na Strži a Hvězdova v režimu 1+1 v pásu směr z centra. Ve směru do centra je úsek od křižovatky s Pikrtovou po křižovatku s Hvězdovou ulicí pro veškerou dopravu uzavřen. Vjezd i výjezd do/z Pikrtovy ulice zůstává zachován.

Zdroj: DPP

Na silnicích v Česku letos v lednu zemřelo 24 lidí, meziročně o čtyři méně

Na silnicích v Česku letos v lednu zemřelo 24 lidí, meziročně o čtyři méně. Nejtragičtějšími dny byly 11. a 29. ledna se třemi usmrcenými. Předběžné údaje ČTK poskytl Jan Straka z dopravní policie. Statistiku mohou ještě zhoršit případné dnešní večerní nehody.

Mezi oběťmi lednových nehod je 11 řidičů osobních vozidel, čtyři chodci, tři spolujezdci v osobních autech, tři cyklisté, dva řidiči nákladních vozidel a jeden spolujezdec v nákladním vozu.

Poslední tragické nehody se staly ve čtvrtek 29. ledna. Dva lidé zemřeli ráno na dálnici D1 v Brně při srážce nákladního auta a dodávky. Podle policie řidič dodávky naboural do zadní části nákladní soupravy, která dojížděla do kolony. Řidič dodávky i spolujezdec, oba cizinci, na místě zraněním podlehli. Večer pak ve Čtveříně nedaleko Turnova zemřel po střetu s osobním autem pětapadesátiletý muž.

Za celý loňský rok zemřelo na českých silnicích 421 lidí, o 17 méně než předloni a nejméně od roku 1961, odkdy policie vede souvislé statistiky. Snížil se počet nehod, policie jich evidovala 85.518, meziročně o 6699 méně. Nejčastější, ale i nejtragičtější příčinou dopravních nehod bylo loni podle šéfa dopravní policie Michala Hodbodě nevěnování se řízení. Následovaly nepřizpůsobení rychlosti technickému stavu vozovky a přejetí do protisměru. Nejtragičtějším dnem loňského roku byla neděle 15. června, kdy na silnicích zemřelo osm lidí.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná modernizaci letiště v Čáslavi za 5,33 miliardy korun bez DPH

Vláda v pondělí projedná modernizaci vojenského letiště v Čáslavi za 5,33 miliardy korun bez DPH. Zakázku už v polovině ledna odsouhlasilo kolegium ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Smlouvu chce ministerstvo podle dřívějších vyjádření podepsat do konce března, modernizace by měla začít letos na jaře. Stavební práce a následná certifikace letiště včetně kolaudace stavby jsou naplánovány na dva roky.

Ze základny taktického letectva v Čáslavi by měly v budoucnu vzlétat letouny F-35, aktuálně zde sídlí gripeny či letouny L-159. Modernizace je podle ministerstva nezbytná pro další zabezpečení plnohodnotného provozu letecké techniky české armády i ostatních zemí Severoatlantické aliance (NATO). Dráha podle úřadu nebyla rekonstruována několik desetiletí.

Zakázku zajistí sdružení firem zastoupené vedoucím společníkem HOCHTIEF Infrastructure. „Modernizace letištní infrastruktury by měla začít letos na jaře, týkat se bude mimo jiné demolice a výstavby nové vzletové a přistávací dráhy a pojezdových ploch,“ uvedl dříve úřad. „Při splnění daných podmínek bude možné žádat NATO o refundaci výdajů do výše 1,6 miliardy korun,“ podotklo také ministerstvo.

Na základně bude v budoucnu sídlit 24 letounů F-35, které mají v české armádě nahradit 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. O jejich pořízení rozhodla předchozí vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu má Česko zaplatit 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například právě modernizace letecké základny v Čáslavi. Celkem jde o nejdražší armádní nákup. Hnutí ANO ho před loňskými sněmovními volbami opakovaně kritizovalo a slibovalo jeho přehodnocení.

Premiér Andrej Babiš (ANO) základnu v Čáslavi navštívil ve čtvrtek, následně novinářům řekl, že projekt nákupu letadel F-35 je v takovém stadiu, že musí pokračovat. Chce ale vylepšit podmínky smlouvy, zejména z hlediska financování. V pondělí bude o návrhu informovat koaliční partnery. Předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura následně na síti X zopakoval, že pro SPD je nákup letounů F-35 nevhodný a příliš drahý.

Zdroj: ČTK

Z Turnova do Železného Brodu mohou po rekonstrukci trati jezdit vlaky i 100 km/h

Z Turnova do Železného Brodu mohou po rekonstrukci trati jezdit vlaky až stokilometrovou rychlostí. Za modernizaci úseku včetně rekonstrukce nádražní budovy i nástupiště v Malé Skále na Jablonecku zaplatila Správa železnic bezmála 839 milionů korun. Při slavnostním ukončení projektu to v Malé Skále řekl Mojmír Nejezchleb pověřený řízením Správy železnic. Náročný projekt podpořila úvěrem Evropská investiční banka v projektu Czech Rail TEN-T and Regional.

Malá Skála je oblíbeným cílem turistů, díky rekonstrukci nádraží teď cestující pohodlněji nastoupí do vlaků, nádraží je doplněné moderním zabezpečením i informačním systémem. „Stavbaři vybudovali bezbariérová nástupiště, přístup cestujících je po centrálním přechodu, který je vybavený výstražnou signalizací. Rekonstrukce se v Malé Skále dočkala i historická nádražní budova,“ doplnil Nejezchleb. Moderní nástupiště získala podle něj díky rekonstrukci trati i zastávka v Dolánkách u Turnova.

Starosta Malé Skály Michal Rezler (Hasiči) je s výsledkem rekonstrukce spokojen: „Jsem moc rád, že se podařilo jít touto cestou, první návrh byl v podstatě zbourání budovy, posunutí nádraží a zastávka naproti hotelu, kde jsme cítili, že by to bylo špatně pro obec hlukově, měl tam být i podchod, ani to se nám nelíbilo. Jsme moc spokojení, že tady vzniklo opravdu krásné nádraží a zůstala zachována i výpravní budova a byty, které v ní jsou. Také nám vyšli vstříc a ve spodní části vybudovali sociální zařízení, kterého je tady vzhledem k turistickému ruchu nedostatek, zavázali jsme se, že zajistíme úklid.“

Díky zvýšení traťové rychlosti až na 100 km/h a instalaci moderního zabezpečovacího zařízení se zvýšila kapacita celého úseku. Kromě kolejí prošel obnovou i tunel u obce Rakousy, dělníci zlepšili stav jeho stěn a také odvodnění. U nádraží v Malé Skále vznikla také nová parkovací místa pro cestující. „Velkým benefitem na Malé Skále je změna uspořádání kolejí. Hlavní kolej, kam jezdí většina vlaků, se dostala na stranu do obce, většina cestujících už nemusí přecházet přes kolej na zadní nástupiště,“ řekl Pavel Blažek z firmy Korid LK, která je koordinátorem dopravy v Libereckém kraji.

Podle Nejezchleba práce na trati z Liberce na Jaroměř rekonstrukcí úseku z Turnova do Železného Brodu nekončí, připravuje se rekonstrukce železničního uzlu v Turnově. „A chystáme ještě jednu stavbu mezi Jaroměří a Dvorem Králové nad Labem,“ doplnil. Cílem je podle něj zrychlení cestování na trase z Liberce do Hradce Králové a také zvýšení bezpečnosti. Provoz na nově zrekonstruovaném úseku bude řízen z centrálního dispečerského pracoviště ve Staré Pace.

Zdroj: ČTK

Modernizace části tratě z Brna do Veselí n. Moravou se odkládá na rok 2028

Správa železnic (SŽ) oproti loňským plánům na jižní Moravě odkládá modernizaci prvního úseku takzvané Vlárské dráhy mezi Blažovicemi a Nesovicemi na rozhraní Brněnska a Vyškovska. Začít stavět chtěla už letos, ale podle aktuálních plánů teprve příští rok vypíše výběrové řízení a stavět chce v roce 2028. Kratší odklad se týká modernizace tratě na Brněnsku mezi Kuřimí a Tišnovem a přestavby tišnovské stanice. Stavba měla začít přípravnými pracemi koncem letošního roku, nyní se předpokládá, že se začne někdy v příštím roce, řekl ČTK mluvčí SŽ Dušan Gavenda. Náklady na zmíněné stavby jsou 11 miliard korun.

Železničáři mají letos hospodařit podle vládního návrhu státního rozpočtu s částkou 72,2 miliardy korun, což je o 9,5 miliardy více než loni. Ani tak však nemají peníze na všechny plánované stavby. Patrně nejvýznamnější stavbou, kterou museli odsunout, jsou tunely mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí.

Modernizace tratě z Tišnova do Kuřimi je součástí dlouholetého postupného vylepšování tratě z Kolína do Brna přes Havlíčkův Brod, která slouží jako alternativa koridoru spojujícího Prahu s Brnem. „Letos počítáme s uskutečněním výběrového řízení,“ řekl Gavenda. Díky částečným přeložkám se má zvýšit traťová rychlost až na 160 kilometrů za hodinu, počítá se s úplnou výlukou provozu.

Vlárská dráha, tedy spojnice Brna, Veselí nad Moravou a Uherského Hradiště, čeká na modernizaci už řadu let. Jedná se o poslední dvoukolejnou trať v Česku, která není elektrifikovaná. SŽ má projektově připravenou modernizaci i dalších úseků. Po jejím dokončení by vlaky výrazně zrychlily a bylo by možné nasadit moderní elektrické soupravy. Dosud zde jezdí staré motorové vlaky, jejichž jízdní doba není příliš konkurenceschopná automobilové dopravě.

Ani odklad o dva roky nemusí být konečný. Stavby totiž nejsou závislé pouze na letošním rozpočtu, ale i na těch pro roky 2027 a 2028 a dlouhodobě odkládaných staveb na české železnici je mnohem víc.

Zdroj: ČTK

ŘSD bude mít peníze na plánované stavby i přípravu všech akcí v Plzeňském kraji

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bude mít letos peníze na všechny plánované velké akce v Plzeňském kraji. Umožní mu to rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který schválila vláda. Hlavními stavbami jsou obchvat Plas na severu Plzeňska za 763 milionů Kč, na nějž by měla být podepsána smlouva s dodavatelem příští měsíc, a hlavní díl prací na už budovaném obchvatu Přeštic na jihu Plzeňska. Ten přijde na 800 milionů Kč a ŘSD ho zprovozní v září 2027, řekl ČTK ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol. Další peníze půjdou na projekty, přípravu staveb a výkupy pozemků.

„Na obchvatu Přeštic letos zrealizujeme zhruba tři kilometry hlavní trasy až do asfaltových vrstev a sedm z devíti mostů,“ uvedl Blabol. Obchvat o délce 5,3 kilometru vzniká na hlavním tahu Plzeň – Klatovy – Železná Ruda – Německo. Odvede tranzitní dopravu mimo město. Aut přibývá, je jich kolem 20.000 denně. Místní čekají na obchvat 30 let.

Dodavatele obchvatu Plas o délce 5,6 kilometru vybralo ŘSD už loni v srpnu, čekalo se na doplňující informace uchazečů a poté na schválení rozpočtu SFDI. Platnost vítězné nabídky je do 10. dubna. „Smlouvu mám na stole a čekám na pokyn k podpisu od generálního ředitele,“ řekl Blabol. Silnice naváže na nejvyšší silniční most v ČR, který bude 87 metrů nad hladinou Střely. Jeho stavba za 571 milionů Kč začala loni v létě. Celý obchvat za více než 1,3 miliardy Kč má být hotový do půlky roku 2028 a uhradí ho SFDI.

„Aby stavby skončily stejně, tak stačí, když zahájíme práce letos v létě. Mám úkol předat stavbu zhotoviteli nejdéle v červnu,“ řekl ředitel. Současná silnice I/27 z Plzně na Žatec a Most vede nepřehlednými zatáčkami s táhlým stoupáním či klesáním a je silně zatížená hlavně těžkou dopravou.

U rozestavěných staveb je podle Blabola financování zajištěné. Jde právě o most v Plasích, kde běží přípravné práce, na nichž je mírné zpoždění. „Je tam kytička kavyl Ivanův (vzácná stepní tráva rostoucí ve skalních puklinách). Z dokumentace EIA jsme věděli, že je v jednom místě. Projektant nakreslil přístupové komunikace, aby se jí vyhnul. Ale kytička se na svahu rozrostla. Pozvali jsme přední botaničku, která řekla, že nejde přesadit,“ uvedl. Horní přístupová cesta se tedy musí vést v jiné poloze a ještě se tam vybuduje ochranná zeď. ŘSD už dojednává zábory pozemků s vlastníky – soukromníkem a městem.

ŘSD chce mít letos také prováděcí projekt obchvatu Losiné u Plzně a vykoupit všechny pozemky. Čeká na vydání povolení na stavbu obchvatu Babylonu na Domažlicku, kde letos zahájí výkupy. Dále zpracovává projekt na propojení dálnice D5 se silnicí I/26 ve Stodě a má připravenou k podpisu smlouvu na projekt delší části východního obchvatu Plzně.

Zdroj: ČTK

Počet cestujících v kolínské MHD se po zavedení bezplatné dopravy zdvojnásobil

Kolínskou městskou hromadnou dopravu využívá dvakrát více cestujících než před zavedením bezplatného jízdného v roce 2023. Autobusy přepravují v pracovní dny kolem 11.400 lidí, zatímco v roce 2022 jich bylo 5100. Vyplývá to z průzkumu, který si město nechalo zpracovat. Druhou částí průzkumu bude návrh opatření, hotový by měl být zhruba do měsíce, řekl ČTK místostarosta Kolína Roman Šulc (Změna pro Kolín).

„Závěry zatím nečiníme, ale alespoň nyní známe počty, vytíženosti i přetíženosti jednotlivých linek, kolínská MHD přepraví v podstatě třetinu města,“ řekl Šulc. Podobně jako v pracovní dny podle průzkumu narostly počty cestujících i o víkendu, v roce 2022 jich bylo 1500, v současnosti zhruba 3500. Počet najetých kilometrů podle Šulce zůstává stabilní.

Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK), která má od ledna na starost kolínskou dopravu, připraví na základě průzkumu i dalších zkušeností návrh změn jízdního řádu. Některé spoje podle Šulce v určitých částech dne posílí, naopak méně vytížené spoje omezí. „Z výzkumu vyplynulo například i to, že lidé by si přáli zrušit zastávku Jiráskovo náměstí a přesunout ji na zastávku Zálabská lékárna, linku 3 posunout z Okružní ulice do Sadové, aby to bylo blíž k centrálnímu hřbitovu,“ doplnil Šulc.

Nejvíc cestujících, zhruba třetina, jezdí podle průzkumu na lince 1, která vede z místní části Sendražice k nemocnici a do Zibohlav. Nejvytíženější je na ní úsek mezi zastávkami Benešova – Nádraží a Nádraží – Samoobsluha. Přes 2400 lidí jezdí v pracovní dny na linkách 2 a 3. Naopak nejméně vytížená byla v době průzkumu linka 9. „Pro tu se už podařilo realizovat novou trasu, od čehož město očekává, že přiláká nové cestující zejména tím, že spojuje přímo a rychleji sídliště s nádražím jízdou mimo centrum města,“ řekl Šulc.

Veřejnou dopravu v Kolíně zajišťuje společnost Okresní autobusová doprava Kolín. Od zavedení bezplatné MHD v roce 2023 si město slibovalo, že se část cestujících přesune z aut do veřejné dopravy. „Což se zřejmě povedlo. Průzkum totiž probíhal i na nástupištích kolínského železničního nádraží, kde 36 procent oslovených cestujících uvedlo, že k dopravě na nádraží použilo právě MHD,“ řekl Šulc.

Autobusy MHD jezdí v Kolíně na devíti linkách. Od ledna je součástí Pražské integrované dopravy (PID). Jízdní řády jsou tak nově ve vyhledávačích spojení PID a cestující mohou on-line sledovat aktuální polohu autobusů a případná zpoždění.

Průzkum, který pro město zpracovává dopravní fakulta Českého vysokého učení technického v Praze, vyjde na 545.000 korun. Sčítání se uskutečnilo loni v říjnu.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář