Domů Blog Strana 4

Zpoždění německého VerpackDG zdůrazňuje potřebu strategické přípravy na PPWR

Přechod na evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) vstupuje do kritické fáze. Od 12. srpna 2026 bude PPWR přímo použitelné ve všech členských státech EU bez ohledu na to, zda již byly národní obalové zákony plně aktualizovány nebo sladěny s novou legislativou.

Německo se nyní stává jedním z prvních příkladů toho, jak složitý tento přechod může být. Evropská komise formálně vznesla námitky proti návrhu německého implementačního zákona k obalům, známého jako VerpackDG, v rámci notifikační procedury TRIS. V důsledku toho bylo prodlouženo tzv. období pozastavení až do 17. srpna 2026, což znamená, že zákon nemůže vstoupit v platnost před tímto datem.

Pro společnosti pracující s obaly je tato situace jasným signálem: přípravu na PPWR nelze odkládat až do okamžiku, kdy budou dokončeny všechny národní implementační předpisy. Firmy musí začít jednat již nyní a připravit se na regulatorní prostředí, které se rychle vyvíjí a zároveň se stává stále složitějším.

Co se děje s VerpackDG?
Německo představilo VerpackDG s cílem přizpůsobit svůj národní obalový rámec novému evropskému nařízení PPWR. Zákon má sladit stávající německé požadavky s novými celoevropskými pravidly, která začnou platit od srpna 2026.

V rámci notifikační procedury TRIS Evropská komise posuzuje technické právní předpisy členských států, aby zajistila jejich slučitelnost s právem EU a zabránila fragmentaci jednotného trhu.

Komise nyní vydala k návrhu VerpackDG odůvodněné stanovisko, což automaticky prodloužilo období pozastavení do 17. srpna 2026. Přestože detailní důvody zatím nebyly zveřejněny, dostupné informace naznačují, že se mohou týkat definic plastových obalů, materiálové recyklace a souladu mezi národními a evropskými požadavky.

Tato situace ukazuje důležitou realitu: i když bude PPWR přímo použitelné, některé národní právní rámce mohou nadále obsahovat pravidla, definice nebo povinnosti, které bude nutné upravit.

Proč je to důležité pro firmy?
Pro výrobce, vlastníky značek, distributory i dodavatele obalů představuje regulatorní nejistota významný provozní tlak. Firmy se již dnes snaží pochopit, jak PPWR ovlivní konstrukci obalů, cíle recyklovatelnosti, povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), reporting a technickou dokumentaci. Současně se však národní implementační předpisy, jako je VerpackDG, stále vyvíjejí.

Klíčovým bodem je, že samotné PPWR bude od 12. srpna 2026 platit v celé EU bez ohledu na zpoždění národních zákonů. Firmy, které budou čekat na definitivní podobu všech národních pravidel, se mohou později dostat do vážných problémů s plněním povinností.

PPWR platí přímo ve všech členských státech
Jedním z nejdůležitějších aspektů PPWR je skutečnost, že se jedná o nařízení, nikoliv o směrnici. Na rozdíl od předchozí obalové legislativy se PPWR použije přímo ve všech členských státech bez nutnosti transpozice do národního práva.

Firmy uvádějící obaly na trh EU se proto musí připravit zejména na požadavky týkající se:

recyklovatelnosti obalů,
složení materiálů,
minimalizace obalů,
obsahu recyklátu,
značení,
EU prohlášení o shodě,
technické dokumentace,
povinností EPR.

Národní zákony, jako je VerpackDG, mají především podpořit implementaci a stanovit lokální administrativní postupy. Nemohou však odložit přímou použitelnost PPWR.

 

Rostoucí výzva právní a provozní nejistoty
Zpoždění VerpackDG ukazuje, že firmy vstupují do období, kdy některé praktické aspekty implementace mohou zůstat určitou dobu nejasné. To se týká zejména:

Definic a rozsahu působnosti – vývoj výkladů k obalovým kategoriím, recyklovatelnosti a klasifikaci materiálů.
EPR systémů – rozdílných administrativních a reportovacích požadavků v jednotlivých zemích.
Dokumentace – nových požadavků na technické soubory a prohlášení o shodě.
Dodavatelského řetězce – závislosti na údajích od dodavatelů o materiálovém složení a technických parametrech.
Interní koordinace – nutnosti spolupráce mezi nákupem, vývojem obalů, sustainability, právním oddělením a provozem.

Zdroj: SYBA

Kvůli budování nových bloků Dukovan přestavují části silnic kraj i ŘSD

Kvůli přípravám na budování dvou nových jaderných bloků u Dukovan přestavují kraj a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zatím hlavně části silnic určených pro přepravu těžkých a velkých dílů. Firma Daewoo dokončuje vyhodnocování dotazníků, které se týkají možností ubytování pracovníků v regionu. Hejtman Vysočiny Martin Kukla (ANO) uvedl, že kraj chystá na Třebíčsku řadu projektů zaměřených například i na školství, zdravotnictví či domovy důchodců.

Bloky bude stavět korejská společnost KHNP. Smlouvu s ní před rokem podepsala firma Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má investici na starosti.

K Dukovanům je potřeba dostat po silnicích díly s hmotností i přes 500 tun. Petr Svoboda z EDU II minulý týden na konferenci ve Valči řekl, že trasa má být připravená do roku 2029. V tomto roce chce EDU II předat korejské firmě staveniště. Na speciálních podvalnících budou díly přepravované z přístaviště Chvaletice na Labi. Na Vysočině to bude po silnici 38 přes Havlíčkův Brod k dálnici D1 u Jihlavy, kousek po ní a pak po novém obchvatu krajského města a přes Třebíč. Nejtěžší komponenty by měly být převážené v letech 2032 až 2033.

Na silnici I/38 stavbaři v minulých třech letech přestavěli mosty u Habrů, Kamene, Skuhrova a Antonínova Dolu, aby měly dostatečnou nosnost. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Rekonstrukce mostu přes Sázavu v Havlíčkově Brodě za 158 milionů korun bez daně začala letos zjara a potrvá do léta 2027. Na státních silnicích bude ještě potřeba například upravit mosty u Golčova Jeníkova a postavit obchvat Třebíče. Na některých místech bude nutné vybudovat i dočasné trasy, aby šlo nevyhovující mosty objet.

Na silnicích Kraje Vysočina byl v této trase loni dokončen jihovýchodní obchvat Jihlavy, který má šest kilometrů. Stál okolo 900 milionů korun. V současnosti staví kraj mezi Jihlavou a elektrárnou obchvaty Brtnice, Zašovic a Slavětic, náklady na ně budou v součtu přes miliardu korun. V této trase ještě připravuje obchvat Okříšek. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) kraj letos na tyto stavby čeká skoro 1,2 miliardy korun.

Po silnicích bude potřeba vozit k dukovanské elektrárně také stavební materiál a pracovníky, jichž bude potřeba až 6000. Mezi investice důležité pro tuto přepravu byl zařazen jihovýchodní obchvat Velkého Meziříčí, stavba 388,7 milionu korun začala letos na jaře. Hejtman v pondělí řekl, že nová část silnice by měla být postavená také u obce Dukovany, obchvatu by se blízko elektrárny mohly dočkat rovněž Rouchovany.

S podporou regionů zasažených stavbou počítá Akční plán Dukovany, který bývalá vláda schválila loni v říjnu, tedy po sněmovních volbách. Stát má podle něj poskytnout 12 miliard korun do roku 2038, přičemž obce a kraje mají dát další tři miliardy. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce toto rozhodnutí revokovat a prověřit.

Konkrétní projekty, které jsou v kraji kvůli Dukovanům potřeba, jsou podle hejtmana Kukly v běhu.

Zdroj: ČTK

Lamborghini zatím elektromobil nevyrobí

Značka Lamborhghini nedodá zákazníkům žádný čistý elektromobil do konce tohoto desetiletí. Nebude tak následovat svého rivala Ferrari, který před pár dny ukázal svůj vůz Luce. V rozhovoru pro britský magazín Auto Express to uvedl Stefano Cossalter, produktový ředitel pro Lamborghini Urus a připravovaný Lanzador. Právě typ Lanzador měl být prvním elektromobilem v historii značky.

Koncept tohoto vozu se představil již v roce 2023 a sériová verze měla být hotová v roce 2028. Později se termín odsunul na rok 2029.

„Mám rád elektromobily, nechápejte mě špatně! Nejde o to, že bych byl proti nim, právě naopak. Z inženýrského hlediska se mi opravdu líbí jejich přesnost a řízení s optimálním točivým momentem. Dá se vyrobit opravdu krásně ovladatelné auto, které je zároveň zábavné. Ale my musíme u tohoto auta dodat emoce a zároveň i správný výkon,“ vysvětlil.

Podle něho specialisté Lamborghini nadále vyvíjejí baterie a další komponenty elektromobilů.

Jenže dříve než plně elektrického vozu se zákazníci dočkají nových typů s pohonem typu plug-in hybrid. Dostane ho i zmíněný typ Lanzador a rovněž nová generace SUV Urus. To bude hotové v roce 2029 a elektromotor se v něm propojí s benzinovým osmiválcem.

Navíc se značka nehodlá vzdát svého dvanáctiválcového zážehového agregátu. Vyrábět se má i po roce 2030.

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic a dálnic otevřelo střední část obchvatu České Lípy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovoznilo 1,5 kilometru dlouhý úsek přeložky silnice I/9, která je součástí obchvatu České Lípy v Libereckém kraji. Jde o úsek mezi ulicí Litoměřická a silnicí II/262. Z průtahu městem odvede část tranzitní dopravy. Cena stavby po valorizaci je zhruba 625 milionů Kč bez DPH, větší část nákladů uhradí EU.

„Nový úsek obchvatu České Lípy o délce téměř 1,5 kilometru odvede z centra města tisíce aut denně včetně kamionové dopravy směřující do Německa. Obyvatelům přinese bezpečnější a klidnější dopravu i výrazně méně hluku a emisí,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Součástí stavby I/9 Dubice – Dolní Libchava jsou dvě okružní křižovatky, šest mostů a také 329 metrů dlouhá estakáda přes řeku Ploučnici. Celý 1,5 kilometru dlouhý úsek přeložky silnice I/9 je navržený na násypech, které jsou vysoké až 11 metrů, použilo se na ně 125 000 metrů krychlových zeminy. Zhotovitel se musel vypořádat s tím, jak si sedalo podloží násypů, komplikací byla také vyšší hladina spodní vody, než předpokládaly průzkumy.

„Stávající silnice I/9 vede přes Českou Lípu v blízkosti centra, proto je uprostřed města silný podíl tranzitní dopravy. Přeložka na sebe naváže část dopravního zatížení z původní komunikace, která je přetížená. Umožní tak zatím částečný průjezd nákladních vozidel mimo zastavěné území města přímo do průmyslové zóny. Jako celek bude sloužit po dostavění posledního úseku obchvatu, Nový Bor – Dolní Libchava, který bude dlouhý více než deset kilometrů a aktuálně se nachází ve fázi zpracování projektové dokumentace pro povolení stavby,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Silnice I/9 patří k významným silničním tahům v severní části České republiky a převádí tranzitní dopravu ze Středočeského do Libereckého a Ústeckého kraje. Obchvat České Lípy se plánoval již v 80. letech 20. století, kdy se budoval průtah městem, po kterém dnes projíždí až 15.000 aut denně. Z obchvatu je kromě dnes otevřeného úseku hotová ještě část první etapy, která končí v Dubici na začátku České Lípy.

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 249,7 kilometru nových staveb. Jedná se o 173,7 km dálnic a 76 km silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 116,3 km dálnic a silnic I. třídy.

 


Dubice – Dolní Libchava – (Sosnová – II/262)

Hlavní trasa
Délka: 1 451 m
Zhotovitel: Sdružení SWIETELSKY stavební s.r.o. a HERKUL a.s.
Cena stavby dle smlouvy: 543 720 085 Kč bez DPH
Cena stavby po valorizaci: cca 625 milionů Kč bez DPH *
Počet stavebních objektů: 65
Protihlukové stěny: 2, celková délka 560 m
Zahájení realizace: 4/2024
Zprovoznění: 6/2026
Délka stavby do zprovoznění: 26 měsíců
Infoleták ke stavbě: Zde

* včetně změn během výstavby, stav ke konci května 2026

 

Stavba byla spolufinancovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Doprava 2021-2027 (OPD3).


Zdroj: ŘSD

Leapmotor přivezl do Česka elektrický hatchback

S poměrně atraktivní cenou 620 000 Kč za vstupní verzi se na českém trhu objevuje nový elektrický hatchback Leapmotor B05. Jeho premiéra se uskutečnila během posledního květnového víkendu na motoristické slavnosti Legendy na výstavišti v Praze-Holešovicích.

Jedná se o model, který svojí velikostí náleží do kategorie nižší střední třída. V podélném směru měří 443 centimetrů a je tedy o pár centimetrů delší než například spalovací Škoda Scala. V porovnání s ní ale má menší zavazadlový prostor (345 litrů).

Čínská automobilka ho hodlá nabízet se dvěma verzemi pohonné baterie. Ta menší, ke které se vztahuje výše uváděná cena, se pojí s baterií 56,2 kWh, která zajistí dojezd 401 kilometrů. Větší, za kterou se připlácí poměrně nízká suma 30 000 Kč, pojme 67,1 kWh a navýší dojezd na 482 kilometrů.

V obou variantách je motor s výkonem 220 koní, který pohání zadní kola vozu.

Součástí základní výbavy je například automatická klimatizace, kola z lehké slitiny, tepelné čerpadlo, indukční nabíjení telefonu nebo funkce V2L pro napájení externích elektrických spotřebičů.

Zdroj: ČTK

K pražskému návrhu na širší sdílení elektřiny zaujala vláda neutrální postoj

K novele energetického zákona, kterou ve Sněmovně předložilo zastupitelstvo hlavního města Prahy a která má obcím umožnit lepší sdílení elektřiny, dnes vláda podle předpokladu zaujala neutrální postoj. Návrh má rozšířit sdílení elektřiny z fotovoltaiky mezi obecními budovami. O postoji kabinet informoval na webu. S neutrálním postojem počítal již návrh stanoviska pro jednání. Obsahovalo i některé výhrady.

Drobní výrobci dnes mohou sdílet svoji elektřinu mezi celkem 11 odběrnými místy, což se týká domácností, firem, ale i obcí a krajů. Cílem návrhu zákona je podle vedení Prahy umožnit municipalitám výjimku, která by zvýšila počet míst až na 60, aby bylo možné energii lépe sdílet mezi desítkami spravovaných budov.

Vláda ale v návrhu stanoviska upozornila, že zvýšení počtu předávacích míst by mohlo vést ke zneužívání právního institutu aktivního zákazníka. Aktivní zákazník může být občan i firma, která si elektřinu navíc i vyrábí a může ji sdílet s ostatními odběrnými místy.

Vládní odborníci také upozornili, že Elektroenergetické datové centrum, které údaje zpracovává, bude muset přizpůsobit své informační systémy. Navrhované vymezení aktivních zákazníků podle nich také může způsobovat praktické problémy datovému centru při ověřování, zda jsou naplněny podmínky pro sdílení mezi všemi 60 předávacími místy v jedné skupině. Půjde hlavně o městské společnosti.

Svaz průmyslu a dopravy měl v připomínkovém řízení výhrady a zaujal negativní postoj. Návrh podle něj zavádí neopodstatněnou výjimku v rozporu s evropskou právní úpravou založenou na nediskriminačním přístupu k trhu a k síti. Ze stejného důvodu doporučil vládě zaujmout negativní stanovisko Svaz energetiky. Totožně se zachovala i Hospodářská komora.

Praha postupně instaluje solární panely na své budovy a plánuje v tom pokračovat. Může se jednat o školy, sportoviště či objekty využívané různými organizacemi města. „Navrhovaná změna zákona by municipalitám umožnila lépe využívat vlastní vyrobenou energii, posílit energetickou soběstačnost a zároveň ušetřit veřejné prostředky,“ uvedl dříve k návrhu pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Vznik energetických komunit v Česku zavedla novela energetického zákona z roku 2023. Je v nich možné prostřednictvím distribuční sítě sdílet místně vyrobenou elektřinu. Systém registrací pro zájemce o sdílení spustilo nově zřízené Elektroenergetické datové centrum předloni v srpnu.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo chce změnit mýtný systém, má přinést úsporu až 480 milionů ročně

Ministerstvo dopravy plánuje změnu v elektronickém mýtném systému, která by umožnila využívat vedle klasických palubních jednotek také vlastní mobilní zařízení. Dopravci by měli mít možnost volby. Nový model, který by mohl začít fungovat od prosince 2032, by mohl státu ušetřit až 480 milionů korun ročně proti tomu stávajícímu a snížit administrativu dopravcům. Vláda dnes podpořila záměr ministerstva dopravy na změnu přístupu k provozu mýtného po roce 2029. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.

Stávajícímu provozovateli mýtného systému, konsorciu firem CzechToll a SkyToll, skončí smlouva na konci listopadu 2029. Ministerstvo proto připravuje podklady pro navazující zadávací řízení. Kvůli změně v systému plánuje nejprve vypsat výběrové řízení na tříleté překlenovací období do spuštění nového systému od prosince 2032.

„Mýtný systém musí odpovídat realitě roku 2030, nikoliv technologickým možnostem roku 2019. Chceme řešení, které bude maximálně efektivní, postavené na moderních technologiích a nebude zbytečně administrativně zatěžovat dopravce,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) s tím, že „stále větší roli dnes přebírají mobilní aplikace a evropské interoperabilní mýtné služby.“ Podobný systém, jako ministerstvo navrhuje, funguje v Německu, Polsku a od ledna 2027 má fungovat v Litvě.

Přechod na nový model má snížit náklady spojené s distribucí, se skladováním a správou specializovaných palubních jednotek. Dopravci by díky tomu nemuseli v některých případech navštěvovat distribuční místa ani řešit související administrativu.

Nový systém musí podle ministra umět pracovat s rostoucím významem evropské služby elektronického mýtného (EETS), která dopravcům umožňuje využívat jedno zařízení pro platby mýta ve více zemích. Na začátku roku 2025 tvořily služby EETS 17 procent z celkově vybraného mýta, letos v únoru byl jejich podíl 48 procent.

Za celý loňský rok zaplatili dopravci na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více. Od začátku roku stát vybral za užívání dálnic a vybraných úseků silnic první třídy auty s hmotností nad 3,5 tuny 6,6 miliardy korun. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Zdroj: ČTK

Africa Smart Mobility Forum otevřelo nové příležitosti pro české firmy v Africe

Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí uspořádalo v Černínském paláci mezinárodní konferenci Africa Smart Mobility  Forum zaměřenou na podporu českých firem a rozvoj spolupráce v oblasti moderní dopravy a infrastruktury v afrických zemích.

Akce propojila zástupce vlád, investorů, finančních institucí, expertů a firem z Evropy a Afriky. Hlavním  cílem bylo představit česká řešení v oblasti chytré mobility, železniční a silniční dopravy, letectví,  digitalizace a bezpečnostních technologií a otevřít českým společnostem nové obchodní příležitosti na rychle rostoucích afrických trzích.

„Afrika je kontinentem růstu, dynamiky a příležitostí. Právě zde může Česká republika nabídnout konkrétní přidanou hodnotu: silnou průmyslovou základnu, kvalitní technické know-how a firmy schopné uspět v mezinárodní konkurenci a nabídnout komplexní řešení,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

Ministr dopravy během fóra jednal se zástupci několika afrických zemí o možnostech hlubší spolupráce v oblasti letectví, železniční infrastruktury, smart mobility a dopravní bezpečnosti. Diskuse se zaměřily také na zapojení českých technologických firem do připravovaných projektů financovaných mimo jiné v rámci evropské iniciativy Global Gateway. Na toto téma ministr Bednárik jednal i s eurokomisařem pro mezinárodní partnerství Jozefem Síkelou. „Naší ambicí není pouze diskutovat o budoucnosti mobility. Chceme budovat dlouhodobá partnerství, vytvářet prostor pro společné projekty a otevírat dveře českým firmám, technologiím a inovacím na afrických trzích,“ doplnil ministr Bednárik.

Součástí programu byly odborné panely a kulaté stoly věnované městské mobilitě a smart cities, modernizaci železniční a silniční dopravy i rozvoji letecké infrastruktury. Firmy měly možnost představit svá řešení, navázat kontakty s partnery z afrických zemí a jednat o konkrétních investičních a infrastrukturních projektech.

Na fórum navážou další aktivity včetně návštěv veletrhu URBIS (Aktuality | URBIS | BVV CZ), technických misí a specializovaných jednání mezi českými firmami a zahraničními partnery.

Zdroj: MDCR

Za deset let služby Seniorbus řidiči provedli téměř 200 tisíc jízd. Kvůli zájmu město plánuje její rozšíření

Služba Seniorbus už v Brně 10 let pomáhá seniorům a lidem se zdravotním postižením s dopravou k lékaři, na nákupy nebo za kulturou. Z počátečních dvou vozů se rozrostla na současných šest. Řidiči Dopravního podniku města Brna (DPMB), který pro město službu zajišťuje, uskutečnili během deseti let téměř 200 tisíc jízd. Kvůli velkému zájmu město plánuje rozšíření služby.

„Seniorbus je symbolem toho, že Brno myslí na své starší spoluobčany a snaží se jim maximálně usnadnit život. Služba, kterou ročně dotujeme částkou 10,5 milionů korun, umožňuje seniorům zůstat aktivními a nezávislými. Těší mě, že se nám podařilo za deset let vybudovat systém, na který se mohou lidé skutečně spolehnout. O významu služby jasně hovoří čísla – za deset let řidiči provedli celkem 196 701 jízd, během kterých najezdili téměř dva miliony kilometrů. Protože zájem seniorů dlouhodobě převyšuje kapacitu služby, řešíme nyní s dopravním podnikem její rozšíření až o další dvě vozidla. Ta by měla začít jezdit ještě v průběhu tohoto roku, “ uvedla Markéta Vaňková, primátorka města Brna.

„Naším cílem v tomto případě není jen přeprava z bodu A do bodu B, ale poskytnutí důstojné a bezpečné služby. Náš tým deseti stálých řidičů a sedmi brigádníků proto pečlivě vybíráme tak, aby byli pro seniory nejen spolehlivými řidiči, ale i trpělivými pomocníky a společníky. Právě tento sociální rozměr dělá ze Seniorbusu tak unikátní projekt, na který jsme v dopravním podniku hrdí. Naším přáním je, aby doprava po městě nebyla pro nikoho překážkou,“ dodal Miloš Havránek, generální ředitel DPMB.

To potvrzuje i klientka Jarmila, která službu využívá čtvrtým rokem. „Nejčastěji jezdím k lékaři a také do domova důchodců za svou kamarádkou. Nejvíce na službě oceňuji ochotu řidičů. S mnohými se znám i jménem a vždy jsou milí a vstřícní,“ vysvětluje Jarmila.

Nejčastějšími cíli cestujících jsou stabilně zdravotnická zařízení. K nejvyhledávanějším destinacím patří Fakultní nemocnice Bohunice, Fakultní nemocnice u sv. Anny a polikliniky Viniční a Zahradníkova. Senioři službu využívají také pro cesty na nákupy nebo za kulturou a přáteli. Největší zájem je o dopolední jízdy ve všední dny.

Službu DPMB současnosti provozuje denně od 6:00 do 22:00 hodin. Klienti si mohou objednat jízdu telefonicky na čísle 543 17 17 17, a to až 14 dní předem. Prioritou DPMB je, aby byla zajištěna maximální dostupnost i pro osoby s omezenou pohyblivostí – proto jsou dva vozy vybaveny plošinou pro vozíčkáře.

Seniorbus v číslech

6 vozů – čtyři elektrické vozy Volkswagen ID. Buzz a dva dieselové s plošinou

10 stálých řidičů a 7 brigádníků

196 701 uskutečněných jízd za deset let provozu

1 839 513 naježděných km za deset let provozu

6 stálých pracovníků a brigádnici se střídají na call centru a objednávají jízdy

až 120 odbavených telefonátů na call centru Seniorbusu denně

Zdroj: DPMB

ČTÚ: Počet přepravených balíků loni stoupl o 7,5 procenta na 342 milionů

Počet přepravených balíků v Česku loni stoupl o 7,5 procenta na 342 milionů. Naopak listovních zásilek doručených loni zejména Českou poštou meziročně ubylo o 27,5 procenta na 218 milionů. Z toho množství doručovaných standardních dopisů se snížilo o 17 procent na 100 milionů. Uvedl to Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve své výroční zprávě.

Balíkové služby v ČR poskytuje 28 firem. „Rostoucí trend způsobuje především rozvoj internetového nakupování. Řada provozovatelů také rozšířila nabídku o dodání balíků mezi fyzickými osobami, a to včetně možnosti podání prostřednictvím výdejních boxů,“ uvedl úřad. Počet boxů se loni zvýšil o 39 procent na 16.098.

Podnikatelé využívají k podání a dodání poštovních zásilek zejména provozovny svých smluvních partnerů, kteří to umožňují jménem daného provozovatele poštovních služeb jako doplňkovou činnost ke své hlavní a odlišné podnikatelské činnosti. Odesílatel tak může podat nebo adresát si vyzvednout zásilku například na čerpací stanici, obecním úřadě nebo v různých prodejnách. Největší podíl vlastních provozoven, které jsou přístupné zákazníkům, má držitel poštovní licence Česká pošta.

Důvodem úbytku listovních zásilek je podle zástupců telekomunikační úřadu přechod na elektronickou komunikaci, třeba e-maily, SMS zprávy, chatovací aplikace nebo datové schránky.

„Listinnou formu komunikace využívají především starší osoby nebo osoby s nižší digitální gramotností. Obdobný vývoj počtu přepravených listovních zásilek související s rozvojem elektronické komunikace lze sledovat i v jiných státech,“ podotkl ČTÚ.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

SLOVLOG

CILF